Sněmovní výbor pro životní prostředí dnes doporučil Sněmovně schválit beze změny vládní návrh, který upravuje postavení nestátních neziskových organizací v zákoně o předcházení ekologické újmě. V reakci na výtky Evropské komise by měl nově zákon výslovně stanovit, že o zahájení řízení rozhodne úřad na žádost například neziskové organizace založené za účelem ochrany životního prostředí. Komise tvrdí, že Česko příslušnou evropskou směrnici nezapracovalo do českého zákona správně.

"Obava, že novela by mohla poskytovat nevládním organizacím nástroje k blokování výstavby v České republice, je lichá," řekla členům výboru náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová. Poznamenala, že v tuzemsku nebyl dosud zaznamenán žádný případ takové ekologické újmy, který by si vyžádal uložení nápravných opatření podle tohoto zákona.

Obavy z nárůstu moci neziskových organizací vyjádřil hlavně poslanec ODS Jan Zahradník. Podle něj se z nich dělá jakýsi prokurátor.

Žádost o zahájení řízení bude moci podle navrhovaného znění podat fyzická nebo právnická osoba, která je ekologickou újmou dotčena nebo je u ní takové dotčení pravděpodobné. Nově má být výslovně uvedeno, že o něj bude moci požádat i právnická osoba, která není založena za účelem podnikání a jejímž hlavním cílem je ochrana životního prostředí.

Výbor nepodpořil ani jeden ze dvou pozměňovacích návrhů, které vznesla jeho předsedkyně Dana Balcarová. První měl rozšířit působnost zákona o nové chráněné druhy. Druhý měl směřovat k ochraně půdy, aby v případě jejího znečištění například při havárii ukládal viníkům povinnosti při zlepšení její kvality. Ministerstvo s oběma návrhy vyslovilo nesouhlas.

Vodohospodářská ročenka „Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2017“ se zažitým názvem Modrá zpráva je jedním ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství každoročně publikuje. Jejím hlavním cílem je seznámit čtenáře s přehledem činností souvisejících s vodním hospodářstvím v roce 2017, s trendy vývoje i dosaženými změnami. Poprvé je zde uvedena informace o monitoringu specifických látek (rezidua pesticidních látek, léčiv, hormonálních přípravků a dalších) v povrchových vodách, který provádí laboratoře státních podniků Povodí.

Dokument ke stažení:

Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2017 (PDF, 15 MB)

Pravomocnou pokutu 580 tisíc korun uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oblastního inspektorátu Olomouc společnosti MAKOVEC a.s., která se zabývá výrobou masa a uzenin, tepelně opracovaných i neopracovaných masných výrobků. Společnost v období od roku 2015 do března 2017 uvedla na trh řádově desítky tun papírových a plastových obalů. Při tomto jednání ale porušila celkem tři ustanovení zákona o obalech, k čemuž inspekce přihlédla i při stanovení výše sankce.

 „Obviněný uvedl na trh významné množství, řádově desítky tun, papírových i plastových obalů, pro které neplnil povinnost zajistit využití odpadů z obalů v rozsahu stanoveném zákonem. Přihlédli jsme také k tomu, že se společnost MAKOVEC a.s. dopouštěla protiprávního jednání dlouhodobě, řádově roky,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci. Dalším důležitým hlediskem podle jeho slov bylo, že ostatní subjekty, které se zabývají obdobnou činností a tuto zákonnou povinnost plní, by byly v rámci konkurence znevýhodněny. „Toto bylo základní hledisko při stanovení výše pokuty. Odvodili jsme ji na základě nákladů, které musí vynaložit subjekt, který se zabývá prodejem baleného zboží a plní povinnosti při nakládání s odpady z obalů v souladu se zákonem o obalech,“ vysvětlil Pallós.

 Přitěžující okolností pro inspektory byla také skutečnost, že nezapsáním se do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, se ztrácí identifikovatelnost a kontrolovatelnost povinných osob podle zákona o obalech. V samém důsledku tohoto jednání je pak znemožněna i kontrola plnění dalších povinností vyplývajících ze zmíněného zákona. „Vzali jsme v úvahu také to, že nesplnění zákonné povinnosti pro ohlášení údajů je v rozporu se žádoucím pořádkem ve státní správě, protože údaje z evidence o obalech uvedených na trh jsou důležitým podkladem pro Ministerstvo životního prostředí, které zpracovává a vede souhrnnou evidenci,“ uvedl Pallós.

 Společnost MAKOVEC a.s. se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí to však  zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Dne 31 10. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 3 chemických látek, které dosud nemají harmonizovanou klasifikaci nebezpečných vlastností:

• Emamectin benzoate (ISO); (4’’R)-4’’-deoxy-4’’-(methylamino)avermectin B1 benzoate (EC -; CAS 155569-91-8).

• Trinexapac-ethyl (ISO); ethyl 4-[cyclopropyl(hydroxy)methylene]-3,5-dioxocyclohexanecarboxylate; ethyl (1RS, 4EZ)-4-[cyclopropyl(hydroxy)methylene]-3,5-dioxocyclohexanecarboxylate (EC -; CAS 95266-40-3).

• [S-(Z,E)]-5-(1-hydroxy-2,6,6-trimethyl-4-oxocyclohex-2-en-1-yl)-3-methylpenta-2,4-dienoic acid; S-abscisic acid (EC 244-319-5; CAS 21293-29-8).

K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu:

do 11. ledna 2018. Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Valná hromada Pražských služeb (PSAS) dnes projednala a schválila vytěsnění drobných akcionářů, tzv. squeez-out. Přinutí tak minoritní akcionáře k odprodeji asi tří procent akcií společnosti Praze. Město se tak stane jediným vlastníkem společnosti. Jakmile bude město jediným vlastníkem, bude moci zakázky týkající se komunálního odpadu či úklidu zadávat přímo PSAS bez výběrového řízení.

Podle dokumentu předloženého valné hromadě při tzv. squeez-outu město zaplatí 2928 korun za jednu zaknihovanou akcii na jméno o jmenovité hodnotě 1000 korun. Částku 1172 korun potom vydá za jednu zaknihovanou akcii na jméno o jmenovité hodnotě 400 korun. Cenu akcií si nechalo město stanovit odborným posudkem. Přechod akcií se nevztahuje na akcie společnosti o jmenovité hodnotě milion korun, protože všech 600 těchto akcií je ve vlastnictví Prahy, tedy hlavního akcionáře.

Praha letos v září získala povolení České národní banky, že může od minoritních vlastníků tímto způsobem akcie vykoupit. Jakmile bude město jediným vlastníkem, bude moci zakázky týkající se komunálního odpadu či úklidu zadávat přímo PSAS bez výběrového řízení. K tomu, aby se tak mohlo stát, musí ještě PSAS mít rozdělen poměr zakázek tak, že minimálně 80 procent z nich budou tvořit zakázky od města.

PSAS na základě desetileté zakázky od magistrátu z roku 2015 zajišťují svoz a zpracování odpadu pro zhruba dvě třetiny metropole. Zbytek zajišťuje právě Křetínského AVE CZ a její subdodavatelé. Čistý zisk PSAS loni činil 123,3 milionu korun.

Francie jako první na světě letos v říjnu zavedla normu o cirkulární ekonomice, která má bránit plýtvání a motivovat k recyklaci výrobků. V zemi existuje ministerstvo ekologické proměny, na jaře příštího roku je v plánu rozsáhlá legislativa k cirkulární ekonomice a mnohé francouzské firmy se vydaly tímto směrem. Tématu se věnuje také kulatý stůl s názvem Cirkulární ekonomika: cesta k efektivnímu a udržitelnému byznys modelu, jež v rámci Týdne Francie organizuje Francouzsko-česká obchodní komora s cílem ukázat, jaké příležitosti přináší cirkulární ekonomika a představit inspirativní projekty firem, které se tímto směrem vydaly. Pozvánka ZDE

Recyklace vysloužilých chladicích zařízení obsahujících rozmanitou skladbu cenných materiálů představuje z pohledu cirkulární ekonomiky a ochrany životního prostředí významnou a nelehkou úlohu. Navíc ji ztěžuje chladicí médium. Pojďme se podívat na moderní linku, která funguje u Havlíčkova Brodu.

Chladicí zařízení spadají do režimu zpětného odběru a naštěstí je již za námi doba, kdy lidé odkládali vysloužilé lednice vedle nádob na odpad. Spotřebitelé hradí náklady na pozdější likvidaci již v ceně nového spotřebiče a nepotřebný spotřebič buď sami odstaví do kontejneru na velkoobjemový odpad, odvezou na sběrný dvůr, nebo jej nechají odvézt prodejce nového zařízení. Za rok 2017 se dle výroční zprávy společnosti Elektrowin a.s. k recyklaci dostalo téměř 16 tis. chladicích zařízení.

V souvislosti s přechodem na cirkulární model ekonomiky je důležité uzavírat materiálové toky, tedy již při návrhu nového výrobku počítat i s koncem jeho životnosti. Výrobek je tedy nutné navrhovat a konstruovat s požadavkem na snadnou demontáž a maximální využitelnost použitých materiálů. Chladicízařízení se skládají z mnoha rozmanitých materiálů – skleněné poličky, kovové součásti, plasty, elektrické kabely, guma a také chladicí a nadouvací médium. Recyklace těchto zařízení je tedy komplikovanou záležitostí vyžadující moderní inovativní technologie.

Moderní závod na recyklaci chladicích zařízení v Havlíčkově Brodě letos otevřela společnost Rumpold-RCHZ s.r.o. Kapacitně linka pracující ve dvou stupních dokáže zpracovat celkově 300 tis. kusů chladicích zařízení (průmyslových i z domácností) za rok, přičemž se zpět získá více jak 90 % materiálů. Jde o směs cenných surovin, jako je železo, neželezné kovy, plasty a polyuretanový prášek z izolace, které najdou další uplatnění. Skleněné desky a kabely se následně dále recyklují, oleje se zpracovávají rafinací na nový olej, amoniak podstupuje chemicko-fyzikální zpracování. Chladicí médium (VFC/VHC) se ekologicky likviduje.

Technologie recyklační linky

Chladicí zařízení jsou dovezena v kontejnerech nebo návěsech a následně vykládána na pásový dopravník. Celý systém je pod dohledem od vstupu až po výstup. Do I. stupně zpracovatelské linky se lednice transportují pomocí válečkového dopravníku.

Všechny dodané elektroodpady charakteru chladicích zařízení jsou automaticky váženy na pásové váze pro bilancování hmotnosti. Pro zajištění dokonalého odsátí oleje, který může být především v zimním období ztuhlý, slouží indukční ohřev, který během několika desítek sekund zahřeje olej obsažený v kompresoru. Tím se sníží viskozita oleje a zvýší tlak v chladicím systému.

Stupeň I: Odstraňování chladiva

Hlavním účelem prvého stupně je vakuové odsátí chladiva (freony nebo izobutan) a chladicího oleje zařízením SEG do uzavřeného podtlakového systému. K tomuto účelu slouží speciální odsávací kleště. Úkon se provádí ručně, a to v nejnižším místě chladicího systému. Při odsávání je chladicí zařízení zdvihnuto z dopravníku pomocí zvedacího rámu s vakuovým přísavným talířem.

Podívejme se podrobněji na vpich. Okolo potrubí okruhu chladicího prostředku se nasazované ústí kleští zafixuje překlopením těsnící páky potrubí pomocí vysunuté těsnící matice. Propíchnutí se provede vytlačením děrovací páky vpřed. Děrovací razník přitom pronikne do potrubí. Po zatažení děrovací páky zpět je chladicí systém otevřený a směs chladicího prostředku se odsaje podtlakem, vytvořeným v systému. Po ukončení odsávání se těsnící matice opět uvolní z potrubí překlopením těsnící páky.

Jedna lednice obsahuje přibližně 115 g freonů a zhruba 80 g oleje. Chladivo je následně zkapalňováno vysokotlakým kompresorem do tlakových lahví. Olej oddělený od chladiva se shromažďuje v nádržích, ze kterých je plněn do sudů. Celý systém je automatizován a řízen elektronicky. Poslední operací v I. stupni je demontáž některých dílů (kompresoru, kondenzátoru, rtuťového spínače a odstřihnutí přívodního kabelu). Zbytek korpusu putuje do II. stupně zpracování. Všechny demontované části, jak bylo popsáno výše, se materiálově využívají.

Stupeň II: Drcení korpusů

Druhý stupeň zařízení SEG představuje technologii určenou k rozdrcení korpusů, separaci materiálů tvořících skříně chladicích zařízení a k maximálně účinné rekuperaci pohonných médií (nadouvadel) CFC a cyklopentanu z izolačních pěn. I po úpravě v I. stupni totiž korpusy obsahují skleníkové plyny, které sloužily jako nadouvadlo izolační pěny. Z tohoto důvodu další operace probíhají v plynotěsném prostředí.

Do drticího prostoru vstupují celé korpusy chladicích zařízení, které se drtí na velikost cca 35 mm v drticí věži. Následuje pneumatické třídění drti. První pneumatické třídění oddělí polyuretanové vločky a přepraví je do zásobníku PUR. Druhé pneumatické třídění slouží ke zlepšení třídicího procesu (separace PUR) a přivádí materiál pro pneumatickou separaci zpět před první stupeň pneumatické separace.

Z mezizásobníku PUR se vločky přivádějí do dvou ventilátorových mlýnů, které pracují v cirkulačním režimu. V těchto mlýnech se vločky PUR rozemelou až na velikost buňky, přičemž dojde k uvolnění pěnicího prostředku obsaženého v buňce. Rozemletý PUR materiál se z mletí dostává pomocí uzavřeného dopravního šneku do optimalizátoru, kde se rozemletý materiál PUR průběžně zahřívá a přitom se ze směsi rozemletého materiálu uvolňují pěnicí prostředky freon a pentan. Po tomto pracovním kroku se rozemletá PUR pěna rovněž odstraní ze zařízení a plní se do velkých BIG pytlů.

Odstraňování zbytkových železných a neželezných kovů a plastů se provádí pomocí pěchovacího šneku, který systém uzavírá směrem ven. Směs látek ocel, plasty a neželezné kovy se přepraví na dopravní pás, na kterém se ocel pomocí magnetického separátoru oddělí od plastů a neželezných kovů. Následně se provede oddělení neželezných kovů a plastů pomocí integrace vířivého odlučovače.

Aby bylo zařízení jištěno protiexplozi, je koncentrace kyslíku v celém vnitřním prostoru zařízení udržována pod hranicí 10,6 % prostřednictvím přivádění dusíku (98 %).

Zpětné získávání a zkapalňování freonu a pentanu se provádí desorbcí z aktivního uhlí pomocí třístupňového kompresorového zařízení s následně zařazeným dvojstupňovým chlazením. Zkapalněné pěnicí prostředky se pro kvantifikaci shromažďují ve skleněné nádrži a po volumetrické a váhové evidenci přivádějí do tlakové nádrže.

Zkapalněný freon se buď odváží k termickému zneškodnění do spaloven, nebo je vyvážen do Německa, kde se z něj vyrábí kyselina fluorovodíková. Vytříděné železné i neželezné kovy se prodávají, směs plastů lze předat i do Mettlachu (sídlo SEG), kde je jednodruhově roztříděna na čistý regranulát polystyrolu a vytříděny jsou i zbytky Fe, Al, Cu.

Historie

Recyklací starých chladicích zařízení se společnost RUMPOLD s.r.o. začala zabývat v roce 2000, kdy zahájila svou spolupráci se sárskou společností SEG Umwelt-Service GmbH. Z jednotlivých krajů a jejich sběrných dvorů byly staré lednice shromažďovány do provozovny v jihočeském Týně nad Vltavou a moravském Starém Městě, kde se zpracovávaly pomocí mobilního zařízení.

Od roku 2017 došlo k navýšení objemu recyklovaných lednic o cca 60 %. Aby bylo možné vyhovět potřebám nárůstu počtu lednic a zároveň celý recyklační proces zjednodušit, rozhodla se společnost RUMPOLD vystavět nový závod se stacionárním zařízením, kde budou lednice zpracovávány ve výše popsaných stupních a to kontinuálně. Nový závod postavily společně společnosti RUMPOLD s.r.o. a SEG Umwelt-Service GmbH a za tímto účelem založily novou společnost Rumpold-RCHZ s.r.o.

Zdroj: Odpadové fórum 11/2018

Autor: Ing. Jiří Študent

K cirkulární ekonomice a efektivnější spotřebě zdrojů se musíme hlásit již nyní, uvádí pro nové číslo časopisu Odpadové fórum místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. V následném příspěvku upozorňujeme na fakt, že budovy se stávají cennými bankami materiálů a také představujeme platformu pro druhotné suroviny. V polemice se tentokrát ptáme, co lze považovat za nejzásadnější hybnou sílu, která by pomyslné cirkulární kolo stabilně a udržitelně roztočila, dále se podíváme na moderní recyklační linku chladících zařízení nebo naopak na martyrium s povolením provozu recyklace. V zahraniční rubrice tentokrát navštěvujeme Slovensko.

Obsah čísla:

• K cirkulární ekonomice a efektivnější spotřebě zdrojů se musíme hlásit již nyní (Pavel Telička)

• Budovy se stávají cennými bankami materiálů. A tak je třeba je i stavět, díl II (Soňa Jonášová, Jiří Študent ml.)

• Ekonomické zpomalení na obzoru. Jako záchranný kruh může posloužit cirkulární ekonomika (Cyril Klepek)

• ETV aneb cirkulární klenot vašeho podnikání (Jiří Študent)

• Bezodpadová kancelář aneb tisk jako služba a elektronizace dat (Kristýna Kutilová)

• Cirkulární kavárny jako cesta za minimalizací vzniku odpadu (Barbora Kebová)

• Moderní recyklační linka mění chladicí zařízení na zdroje (Jiří Študent, ml.)

• POLEMIKA - Roztočení „cirkulárního kola“ (Jiří Študent, ml.)

• Martyrium s povolením provozu recyklace (Jan Skolil, Marie Kačírková)

• Olomoucký kraj vytváří plán, který zatočí s odpadem (Josef Veselský)

• Brno se stalo prvním městem v ČR, kde vyjel do ulic autobus poháněný biometanem (Petr Novotný)

• Podíl třídičů odpadu se za 15 let v ČR zvýšil o 10 procentních bodů. Třídí už 73 % lidí! (Lucie Müllerová)

• Mechanická předúprava a následné třídění odpadů (Tomáš Hamšík)

• Recyklace  odpadních polystyrenových  plastů (František Vörös)

• Odpady z metalurgie III. (Zdeněk Čížek)

• Řešení kontaminace těžkými kovy pomocí pokročilé reduktivní technologie (Ivo Hlásenský, Jaroslava Šimoniková, Petra Najmanová)

• Metoda čištění odpadních vzdušin s obsahem emisí amoniaku pomocí technologie plazmatu na principu klouzavého výboje (Radim Žebrák, Luboš Zápotocký, Pavel Sťahel, Lubomír Prokeš)

• Zkušenosti s aktualizací BREF - Povrchové úpravy využívající organická rozpouštědla (Jiří Podlipný)

• Protierozní ochrana půdy

• Rozum do hrsti (Michael Barchánek)

• Slovensko a jeho cesta k znižovaniu odpadov (Petra Csefalvayová)

Plasty vyrobené z obnovitelných zdrojů jsou drahé. Pěstování surovin pro ně zabírá ornou půdu a spotřebovává i další cenné zdroje, jako je voda. Přitom pokud skončí v oceánu, škodí prostředí stejně jako plasty z ropy. V budoucnu tak plasty na bázi ropy určitě nezmizí. Musíme je však důsledně recyklovat. Myslí si to Manuel Asali, viceprezident konzultační společnosti Nexant. V Praze se před nedávnem zúčastnil mezinárodní konference Reactions. Více ZDE

Zdroj: https://www.denik.cz

V Evropské unii začíná vyjednávání o konečné podobě směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Průmysl už pracuje na způsobech, jak používání jednorázových plastů omezit. Zdaleka ne všechny návrhy jsou ale přiměřené a pro firmy spravedlivé. Na řešení problému se musí podílet všichni.

Průmysl si je dostatečně vědom, že je potřeba řešit vznikající problém plastového odpadu a vnímá potřebu zabránit tomu, aby plastový odpad, nebo jakýkoli odpad, končil na ulicích, v přírodě, řekách a oceánech. Mnoho společností sdílí tento cíl a pokračuje v hledání a podpoře řešení tohoto závažného problému. „Spolupracujeme například v rámci hodnotového řetězce v navrhování takových produktů, které jsou co možná nejvhodnější pro následnou recyklaci. Spolupracujeme také se státní správou a zpracovateli odpadů s cílem zlepšit předcházení vzniku odpadů a zlepšování systémů nakládání s odpady,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Směrnice se týká deseti druhů jednorázových plastových výrobků, které nejčastěji končí na evropských plážích a v mořích, a také ztracených a opuštěných lovných zařízení. Omezit se má používání nádob na potraviny, sáčků a obalů, nápojových obalů a kelímků, tabákových výrobků s filtry, vlhčených ubrousků, balonků a lehkých plastových tašek.

Pokud evropské instituce a národní představitelé nebudou reflektovat argumentaci byznysu, nevyřeší se ani problém hromadění odpadu do budoucna. Faktem totiž je, že plastový odpad často končí v životním prostředí kvůli nezodpovědnému chování spotřebitelů nebo nedostatečné infrastruktuře pro nakládání s odpady, která jde převážně za hranice možností kontroly ze strany výrobců plastů.

Podle návrhu směrnice se výrobci jednorázových plastových výrobků budou podílet na nákladech spojených s likvidací těchto odpadů a úklidem a také s osvětovými opatřeními. „Plné přenesení finanční zátěže na vyčištění na ty, kteří za vzniklou situaci nemají výhradní odpovědnost, skutečně není řešením. Naopak je řešením motivace, prevence, tedy určitá forma společného úsilí mezi příslušnými orgány státní správy, výrobci a spotřebiteli,“ dodává Bohuslav Čížek. Jinými slovy, náklady na vyčištění by měly být sdíleny a korporace jsou připraveny napomáhat řešení problému.

Řada firem se v posledních letech intenzivně zapojuje do dobrovolných schémat zpětného odběru s cílem v dohledné době recyklovat až 100 % plastových lahví. Na druhou ve světle všech „rozjetých“ dobrovolných závazků považujeme některé současné návrhy za nespravedlivé a nepřiměřené a spatřujeme v nich nepřijatelné riziko ohrožení výrobců plastů a zároveň vysoce nejisté a neřešitelné praktické důsledky pro členské státy. Zákaz některých výrobků může být i kontraproduktivní, protože některé jednorázové plastové obaly jsou zavedeny k zajištění ochrany zdraví, hygieny a bezpečnosti zákazníků.

Evropský parlament přijal 24. října 2018 pozici k návrhu směrnice. O své pozici následně 31. října 2018 rozhodly také členské státy. Finální podoba směrnice bude nyní dojednána Komisí, Parlamentem a Radou v rámci trialogu, přičemž první trojstranné jednání je plánováno již na 6. listopadu 2018.

Praktické důsledky a nejistota plynoucí z vývoje aktuálně probíhajícího legislativního procesu jsou hluboce znepokojující. Například vnímáme jako velmi nejisté, jak budou čističe odpadů rozlišovat mezi něčím, co je v návrhu navrženo jako plast na jedno použití, a víceúčelovými plasty nebo neplastovými výrobky, které nejsou pokryty navrhovanou směrnicí. Další problém vidíme v nejasnosti definice dotčených výrobků, např. u kompositních materiálů. Jaký podíl plastů musí být v daném výrobku, aby patřil do omezovaných produktů.

Stručně řečeno, průmysl plně rozumí své roli ve společnosti při řešení problémů s odpady z plastů a bude i přes tento znepokojující vývoj nadále pokračovat ve vyvíjení environmentálně šetrnějších výrobků, výrobků s vyšší recyklovanou složkou, edukaci spotřebitelů i dalších výše popsaných aktivitách. Domníváme se však, že stále existuje šance na dosažení spravedlivé dohody.

Oceány za poslední čtvrtstoletí absorbovaly o 60 procent tepla více, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká studie zveřejněná v magazínu Nature, která tak upozorňuje, že Země je vůči klimatickým změnám mnohem citlivější, což ochranu klimatu zkomplikuje. Oceány pokrývají třetinu planety a pro udržitelnost života mají nezastupitelný význam.

Globální oteplování, které výrazně mění klimatické podmínky na planetě, se státy zavázaly zpomalit v roce 2015 v pařížské dohodě, která si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) tento měsíc varoval, že situace je natolik vážná, že naplnit cíle klimatické dohody lze již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn.

Aktuální propočty IPCC uvádějí, že oceány vstřebaly 90 procent tepla, za kterým stojí uhlíkové emise způsobené lidskou činností. Nový výzkum, jehož výsledky shrnuje Nature, se ale opírá o novou metodu měření teploty oceánských vod. Vědci tak zjistili, že v posledních 25 letech každý rok oceány absorbovaly tepelnou energii odpovídající 150násobku elektrické energie, kterou lidstvo ročně vyrobí. To je o 60 procent více, než dosavadní studie uváděly.

Předchozí vědecké práce vycházely z určování tepelných přebytků vznikajících lidskou činností emisemi skleníkových plynů, tým vědců ve Spojených státech se zaměřil na plyny přirozeně se vyskytujících v atmosféře, a to na kyslík a oxid uhličitý.

Oba plyny jsou rozpustné ve vodě, ale míra rozpustnosti závisí na teplotě. S rostoucí teplotou je dokáže voda absorbovat méně. Vědci uvádějí, že každoroční měření kyslíku a oxidu uhličitého v atmosféře podle výše zmíněného postupu přinesla mnohem přesnější data o tom, kolik tepla oceány pohltily.

"Představte si, že by oceán byl hluboký pouze 30 stop (deset metrů)," řekla podle agentury AFP Laure Resplandyová z Princetonské univerzity, která výzkumníky vedla. "Z našich dat vyplývá, že by se každých deset let od roku 1991 oteplil o 6,5 stupně Celsia," dodala.

Resplandyová na základě výsledků tvrdí, že lidstvo musí znovu přehodnotit svou uhlíkovou stopu tak, aby se emise snížily o 25 procent vůči původním odhadům.

Lidstvo navíc musí počítat s tím, že když se mu bude dařit atmosféru ochlazovat, teplo nahromaděné v oceánu se začne zpět do ovzduší uvolňovat. O to více bude podle Resplandyové obtížnější udržet teplotu na povrchu planety ve stanovených mezích. Poznamenala, že uvolňování tepla z oceánu bude otázkou nadcházejících století.

Inspektoři z oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili v říjnu 2016 pokutu 150 tisíc korun společnosti HAJDIK a.s., se sídlem v Jablůnce.  Jedná se o lakovnu dílů převážně pro automobilový průmysl a železniční dopravu, která je vyjmenovaným stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší.

Firma porušila zákon o ochraně ovzduší, když nedodržela každoroční interval pro měření emisí těkavých organických látek na vzduchotechnických výstupech u jednotlivých lakovacích pracovišť.

„Celkově se jednalo o nedodržení měření u šesti lakovacích boxů. Společnost HAJDIK také nedodržela interval pro měření emisí NOx (oxidy dusíku) a CO (oxid uhelnatý) na spalovacím zařízení pro ohřev lakovací kabiny,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

K uložené pokutě se provozovatel odvolal, ale MŽP ji v říjnu 2018 potvrdilo v plné výši.

Za nedostatečné čistění zařízení lakovny uložili inspektoři ČIŽP firmě CUBESPACE pokutu 120 tisíc korun

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti CUBESPACE s.r.o. Firma ve své lakovně obytných kontejnerů v obci Veselá na Zlínsku porušila provozní řád zařízení schválený krajským úřadem.

„Pochybení, která jsme zjistili, bylo hned několik. Provozovatel nezajistil dostatečné a pravidelné čistění zařízení lakovny, nedodržel technologický postup při lakování ani technické podmínky lakovny. Prováděl také přebrušování kontejnerů mimo schválený prostor a nevedl provozní evidenci. Porušil tak zákon o ochraně ovzduší,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Pokutovaný subjekt se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP neodvolal, pokuta tak nabyla právní moci.

Je to už druhá sankce pro společnost CUBESPACE za porušení zákona o ochraně ovzduší. V roce 2017 jí inspektoři dali pokutu 50 tisíc korun za nedodržení roční projektované spotřeby těkavých organických látek v této veselské lakovně.

Publikace Ministerstva zemědělství prezentuje vývoj oboru vodovodů a kanalizací a přináší údaje převážně ekonomického charakteru včetně vlivu rozsahu infrastrukturního majetku provozovaného jedním provozovatelem na efektivitu provozování.

Dokument ke stažení:

Vodovody a kanalizace České republiky 2017 (PDF, 4 MB)

Vědci z Univerzity v Kapském Městě představili první cihly, které jsou vyrobené z lidské moči. Hlavní smysl nové technologie spočívá v tom, že zbavuje svět odpadu a současně produkuje kvalitní stavební materiál – aniž by přispívala k oteplování planety. Experti tím chtějí ukázat, že i ten nejběžnější odpad se může stát prakticky využitelnou surovinou. Zatímco normální cihly se vypalují při teplotách kolem 1400 stupňů Celsia, což vede k masivní produkci oxidu uhličitého, tyto biocihly se nemusí vypalovat vůbec. O jejich ztuhnutí se postará biologická reakce. Při výrobě biocihel se dá získávat jednak dusík, ale také draslík – tedy zásadní složky průmyslových hnojiv. Více ZDE

Další informace:

World-first: Bio-bricks from urine

Podle dostupných informací MPO na počátku prosince vypíše již 4. výzvu na podporu elektromobility. Výzva je již téměř připravená a ladí se poslední detaily. Plánovaná alokace je 200 mil. Kč. Bude-li zájem o dotace větší, než dostupná alokace, je možné očekávat budoucí snahu MPO projekty nad rámec alokace také podpořit. Aktuálně je totiž čerpání prostředků z programu OPPIK ve skluzu a každý smysluplný a dobře připravený projekt je vítaný. Více ZDE

Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Termín připomínek je stanoven na 29.11.2018. Předkládaný návrh zákona novelizuje čtyři právní předpisy, a to

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a

• zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním cílem návrhu novely zákona č. 254/2001 Sb. je

• definovat pojmy sucha a stavu nedostatku vody,

• uložit povinnost zpracování plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody a jejich obsah a projednání,

• stanovit hierarchii priorit způsobů užití vody pro účely sestavení plánu pro sucho,

• ustanovit orgány pro sucho a jejich složení,

• upravit vyhlášení mimořádného stavu (stav nedostatku vody) a kompetence při něm,

• zavést sankce za porušení povinností.

Návrh změny zákona č. 240/2000 Sb. souvisí s potřebou jasného rozdělení kompetencí orgánů pro sucho a krizových orgánů v případě, kdy za stavu nedostatku vody dojde k vyhlášení krizového stavu.

Cílem návrhu novely zákona č. 274/2001 Sb. je umožnit provozovateli vodovodu reagovat na vyhlášení stavu nedostatku vody podle vodního zákona. Navrhováno je také zmocnění pro nahlížení do registru obyvatel pro příslušný správní orgán, a to pro potřeby řízení vedených podle zákona o vodovodech a kanalizacích.

Navrhovaná změna zákona č. 97/1993 Sb. upravuje podmínky poskytnutí a použití státních hmotných rezerv pro řešení mimořádných událostí v souvislosti s vyhlášením stavu nedostatku vody

Z hlediska nároků na veřejné rozpočty lze předpokládat dopad na rozpočty územních samosprávných celků při pořizování plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody.

Dokumenty ke stažení:

ma_KORNB5ZDUQCE.docx

pz_KORNB5ZDUQCE.doc

zd_KORNB5ZDUQCE.doc