Nákupní taška může představovat docela velkou zátěž pro životní prostředí. Pokud rodina sází na jednorázové plastové tašky, může za rok nastřádat úctyhodných 143 kusů. Jaká je tedy taška na nákup z pohledu životního prostředí nejlepší? Podle studie Vysoké školy chemicko-technologické, kterou si zadalo MŽP, je to opakovaně použitelná taška z polyesteru. Nicméně každá taška, která vydrží co nejdéle, je lepší než jednorázová verze, a to bez ohledu na materiál, ze kterého je vyrobená.

Typická česká rodina si každý týden odnese z obchodu s potravinami přes 11 kilogramů těžký nákup. To přepočteno na rok znamená téměř 500 kilogramů pečiva, zeleniny, ovoce, nápojů a dalšího zboží, což je pořádná hromada k odnesení. Špatnou volbou pro odnos jsou jednorázové plastové tašky, které unesou relativně malou váhu, tj. zhruba čtyři kilogramy, a proto jich je potřeba víc. Naopak tašky, které se vyrábí proto, aby dlouho sloužily, jsou z pevnějšího materiálu. U nich se počítá s tím, že více a opakovaně unesou.

Jaká taška je nejvhodnější z hlediska dopadu na životní prostředí během celého svého životního cyklu zjišťovala studie „Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek z různých materiálů metodou posuzování životního cyklu – LCA,“ kterou pro MŽP vypracovala Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT.

Studie se zaměřila na šest druhů tašek: z lehkého plastu (HDPE), z pevného plastu (LDPE), papírovou tašku s páskovým uchem, textilní polyesterovou tašku (PES/PET) a dvě varianty textilní tašky, tedy z obyčejné a také z organické bavlny. Vítězem se stala polyesterová taška, která se podle stanovených pravidel testu požívala jeden rok. Je logické, že jednorázové tašky dopadly hůře než ty, které se používají opakovaně. Nicméně ani opakované používání jednorázových tašek zásadně situaci nemění. Aby se jejich dopady na životní prostředí vyrovnaly těm, které zanechává vítězná PES taška, musela by se papírová taška použít nejméně pětkrát, stejně tak i taška z pevného plastu, a taška z lehkého plastu dokonce dvacetkrát a více.

Zkoumání životního cyklu překvapivě ukázalo, že „bavlněná taška má vyšší environmentální dopady než taška polyesterová a to i v případě, že je vyrobena z organické bavlny,“ potvrzuje ve studii doc. Ing. Vladimír Kočí z Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT. Hlavním důvodem jsou škody, které vznikají ve fázi pěstování bavlny a podepisují se na emisích do ovzduší, vyšší spotřebě vody, přeměně krajiny nebo vlivu na ozónovu vrstvu. Stejně tak by se papírová taška vyrovnala dopadům PES tašky až ve chvíli, kdy by papírová vlákna z této tašky prošla sedmi cykly recyklace, což je zřejmě technologicky nemožné. U jednorázových tašek z lehkého i pevného plastu, ale také z papíru, studie ukázala, že mají horší dopad na životní prostředí než bavlněné tašky. A to bez ohledu na to, zda jejich životní cyklus skončil na skládce nebo v rámci energetického využití.

Rozhodně každé vícenásobné použití tašky snižuje její dopady a omezuje vznik odpadů. Pokud si tedy už koupíte jednorázovou tašku, zkuste ji využít do roztrhání. A šikovné tašky z polyesteru nebo látky doma nezapomínejte a co nejméně ztrácejte.

Shrnutí:

1) Nejvyšší environmentální dopady vykazují tašky z LDPE.
2) Nejnižší environmentální dopady vykazuje polyesterová textilní taška pro opakované použití.
3) Papírová taška se polyesterové tašce, co se environmentálních dopadů týče, vyrovná až v případě opakované 7 násobné recyklace papírového vlákna.
4) Scénáře zahrnující skládkování a energetické využití jednorázových tašek z LDPE, HDPE a papíru mají vyšší environmentální dopady nežli tašky textilní určené pro dlouhodobé používání.
5) Environmentální dopady odnosných tašek z papíru a z HDPE jsou srovnatelné.
6) Opakovaná materiálová recyklace papírových i polyetylénových tašek snižuje jejich environmentální dopady.
7) Bavlněná taška má vyšší environmentální dopady než taška polyesterová a to i v případě, že je vyrobena z organické bavlny.
8) Opětovné užití jednorázových tašek vede ke snížení environmentálních dopadů jejich životních cyklů. Jsou-li papírové a HDPE tašky odstraněny na skládce či v ZEVO, jsou jejich environmentální dopady srovnatelné s textilní PES taškou o životnosti 1 rok teprve při pětinásobném a dalším opakovaném použití. Tašky z LDPE se na úroveň textilní PES tašky s 1 roční životností dostávají až téměř při dvacetinásobném použití.

Dokument ke stažení:

Studie LCA Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek ZDE

Fakt, že si Češi oblíbili třídění odpadu, je už delší dobu známý. Podle posledních dat se do třídění zapojuje 73 procent obyvatel a pomáhají tak chránit přírodu. Z "žaludku" žluté popelnice se však daří využít pro další výrobu jen část plastů. Kolik se jich vrátí do oběhu a co pomůže tomu, aby nekončily na skládce? Vojtěch Vosecký, člen správní rady Institutu cirkulární ekonomiky, na to odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Více ZDE

Zdroj: Aktualne.cz

Izraelští vědci popsali proces, jak vyrobit bioplasty, které ke svému vzniku nepotřebují ani vodu, ani půdu – tedy zdroje, který jak této zemi, tak celému lidstvu stále více scházejí. Nejvhodnější je pro země typu Izraele nebo Číny. Polymer, který vymysleli, vzniká z mikroorganismů, jež se živí mořskými řasami. Výsledný plast se sám rozkládá, nevzniká z něj toxický odpad a dá se velmi snadno recyklovat na organický odpad. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Lednové číslo na téma "Environmentální poradenství a dotace" je v tiskárně, na co se můžete těšit? Pochopitelně nechybí řada článků k tématu cirkulární ekonomiky například k tématu Akčního plánu pro druhotné suroviny, v názoru čtenáře se podíváme na skládkování z pohledu jak může Česko přijít opravdu draho, připravili jsme nový ohlašovací seriál s CENIA, podíváme se na legislativní aplikaci kalů na zemědělskou půdu, dozvíte se že pro Opavu vychází energetické využívání odpadů nejlépe a ve světě tentokrát navštívíme Amazonii. Krásné čtení, hodně úspěchů a štěstí v novém roce 2019!

Přehled obsahu:

• Zprávy z domova a ze světa

• Rozhovor: Jan Moudrý, generální ředitel Kovohutě Příbram nástupnická, a. s.

• Dlouhodobá sebeudržitelnost klíčem k dlouhodobé udržitelnosti, Jiří Študent ml.

• Česko nerecykluje nápojové plechovky, změnit to má kampaň #replechuj, Ing. Jiří Študent ml.

• Zaostřeno na Akční plán pro druhotné suroviny, Jiří Študent ml.

• Budoucí zdroje zinku má zajistit inovativní technologie, Tomáš Dáňa

• Praha 8 kompostuje po sousedsku, Kateřina Koubová

• Téměř poslední šance na podporu projektů v oblasti odpadového hospodářství, Martin Veverka

• Dotace podporují inovativní využití druhotných surovin, Silvie Marhoulová

• Evidence v kostce – Obecně k evidenci a ohlašování, Lucie Česeneková, Markéta Sequensová

• Evidence a ohlašování v praxi – jak zvolit vhodný nástroj, Petr Grusman

• Legislativní podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě, Veronika Andrlová, Eva Horáková

• Skládkování může přijít Českou republiku draho, Martin Hájek

• Odpadové hospodářství trochu jinýma očima, Zdeněk Bočan

• Na bicykli do Pekingu?Marek Hrabčák

• Ostravští popeláři jsou společensky odpovědní, Vladimíra Karasová

• Tesco v boji proti plýtvání potravinami, Petr Kolařík

• Soubor typových činností a mimořádné události s výskytem nebezpečných látek, Jiří Matějka

• Výběr znalce a jeho odpovědnost, Michael Barchánek

• Energetické využívání odpadů vychází pro Opavu nejlépe, Jiří Študent ml.

• Uvolňování škodlivin z úložiště recyklovaného asfaltu, Martina Bucková, Vilma Jandová, Roman Ličbinský, Jiří Huzlík

• Co s odpady v Amazonii? Odpadové hospodářství v jednom ekvádorském městě pod lupou, Lucie Pečínková

Podpora obnovitelných zdrojů energie dozná významných změn. Připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je nyní v připomínkovém řízení, totiž nepočítá s provozní podporou velkých solárních systémů, ale preferuje podporu malých fotovoltaických zdrojů na střechách budov. A naopak počítá se zavedením aukcí. Ekologové mají ke změnám výhrady. Více ZDE

Více než 1,7 milionu lidí už podpořilo internetovou petici čtyř francouzských nevládních organizací, která od státu žádá zvýšení úsilí v boji proti klimatickým změnám. Podle autorů projektu L'affaire du siècle („kauza století“) Francie neplní mezinárodní, evropské ani národní závazky v klimatických otázkách. Rekordně populární iniciativa by mohla skončit žalobou státu, píší francouzská média.

Petici spustily francouzské pobočky mezinárodních organizací Greenpeace a Oxfam společně se dvěma místními nevládními skupinami, z nichž jednu založil Nicolas Hulot, který do léta vykonával funkci ministra životního prostředí ve vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Aktivisté nedávno zaslali vládě prohlášení o svých požadavcích. Pakliže se jim odpověď bude zdát nedostatečná, chtějí se v březnu obrátit na správní soud s vidinou verdiktu, který by nařídil státu snížit emise uhlíku.

„Stát má povinnost konat,“ vzkazují na webu iniciativy. Francie podle autorů nabrala v ekologických opatřeních značný skluz a neplní cíle ohledně redukce emisí skleníkových plynů. Zároveň se prý v zemi prohlubují nerovnosti vzhledem k dopadům klimatických změn. „Chybějící činy státu v boji proti klimatické změně nasvědčují tomu, že stát se provinil neplněním povinnosti chránit životní prostředí, zdraví a bezpečí lidí,“ napsaly nevládní organizace.

V noci na dnešek už měla petice údajně podporu 1.704.728 lidí, přičemž podpisy začala sbírat před týdnem. Podle webu Le Journal du Dimanche ve Francii dosud žádná petice neměla tak silný ohlas. Server FranceInfo v pondělí napsal, že už s 1,6 miliony podpisů se jednalo o nejúspěšnější petici v dějinách země. Autoři projektu uvádějí jako svůj cíl dva miliony podpisů.

L'affaire du siècle podpořila také řada francouzských osobností včetně hereček Marion Cotillardové a Juliette Binocheové. Podle jeho iniciátorů má projekt šanci na úspěch, přičemž odkazují na podobné případy v jiných zemích. „V Nizozemsku justice nařídila vládě zvýšit své cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. V Kolumbii docílilo 25 mladých lidí, že Nejvyšší soud uznal nutnost zakročit proti kácení lesů a chránit klima,“ uvádí na svých stránkách.

Francouzský ministr životního prostředí François de Rugy ve své první reakci na iniciativu minulý týden uvedl, že chápe „netrpělivost“ aktivistů, a že „je potřeba jednat teď a tady“. V úterý v rozhovoru s deníkem Le Parisien už ale dal najevo i jisté výhrady a vzkázal, že soudní cesta není způsob, jak docílit snížení emisí skleníkových plynů.

„Petici za životní prostředí, tu bych podepsal. Petici za útok proti státu nikoli,“ řekl mimo jiné de Rugy. Zároveň je prý rád, že se občané vyjadřují k tématu ekologické politiky a úspěch nové petice jej „příjemně překvapil“. Podle něj by masivní ohlas mohl být jistou reakcí na hnutí takzvaných žlutých vest, které „občas hovoří o ekologii jako o problému“.

Boj se suchem, znečištěním ovzduší a tři až čtyři zákony o odpadech budou patřit mezi priority ministerstva životního prostředí pro příští rok, uvedl ministr Richard Brabec. Kromě toho resort připravil novelu zákona o emisních povolenkách, o ochraně přírody a krajiny nebo o invazních druzích, jež jsou v legislativním plánu vlády na příští rok.

Dopady sucha na Česko jsou zásadní. "Začíná to mít dopad na společnost a systém," řekl Brabec. Nedávno to potvrdil i jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů.

Podle ministra má Česká republika rezervy ve využívání dešťové vody. "Na naše území spadne 50 miliard kubických metrů vody ročně v podobě sněhu a deště. Významné množství se odpaří či odteče řekami, ale stále je to hodně vody, daleko víc, než ve skutečnosti potřebujeme. Tahle rezerva je něco, kam musíme hlavně směřovat," řekl Brabec. Také proto bude dále pokračovat dotační program Dešťovka, který je podle Brabce úspěšný a úřad v něm eviduje řádově 8000 projektů.

Ministerstvo chce také pokračovat v projektech na zajištění vody pro menší obce, které nejsou napojeny na kapacitní vodovody. "Měli jsme na to 300 milionů pro 300 obcí, dnes máme 600 milionů korun, takže jsme připraveni třeba na 500 obcí, které by si chtěly zajistit nový zdroj pitné vody, například novým vrtem, prohloubením studny a podobně," poznamenal Brabec.

Důležité také pro resort je, aby společně s ministerstvem zemědělství prosadil novelu vodního zákona, u níž skončilo meziresortní připomínkové řízení. Novela počítá se zřízením takzvaných komisí pro sucho, které budou vyhodnocovat, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. V takovém případě budou vydávat opatření.

K užitku jim má být on-line předpovědní systém HAMR. Jeho první verzi ministerstvo spustilo v prosinci a veřejnost se skrze něj dozví, kde je na českém území sucho a jak závažné je. Nabízí i údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném nedostatku vody v určité oblasti. Druhou fázi systému, která bude určena i pro komise, úřad spustí v létě příštího roku. Díky simulacím v HAMR si budou komise moci prověřit potenciální dopady vyhlášení stavu nedostatku vody.

V boji proti znečištění ovzduší má pomoci třetí výzva takzvaných kotlíkových dotací, které již nebudou umožňovat příspěvky pro kombinované kotle na uhlí a biomasu. Z příspěvků ministerstva bylo dosud vyměněno zhruba 60.000 domácích kotlů. První výzva umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované.

Podle Brabce by mohlo být do roku 2020 vyměněno zhruba 90 až 100 tisíc kotlů. Resort se také nově zaměří i na nízkopříjmové skupiny obyvatel v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, kterým nabídne bezúročné půjčky na část kotle, již platí sami.

Resort také připravuje zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Spolu s novelou zákona o obalech mají do české legislativy zapracovat takzvaný evropský oběhový balíček. V roce 2035 by Česko podle nových evropských cílů mělo deset procent komunálních odpadů skládkovat a 65 procent recyklovat. Novou legislativou by mělo být zavedeno nové zpoplatňování odpadů systémem, který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu.

Ministerstvo životního prostředí vydalo poslední číslo Věstníku MŽP roku 2018. Obsahem osmé částky je:

• Aktualizace metodického pokynu odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP k Postupu hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

• Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny MŽP k příravě a zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma

• Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny MŽP ke zpracování a projednání zásad péče o národní parky ČR

• Metodika odboru odpadů MŽP k přeshraniční přepravě použitých elektrozařízení

• Směrnice MŽP č. 9/2018 o zabezpečení jednotného postupu při nominaci území na národní geopark

• Příkaz č. 5/2018 ministra životního prostředí, kterým se vydává nový Statut a jednací řád Rady národních geoparků

• Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se mění příloha č. 3 „Metodika výpočtu resuspendovaných částic tuhých znečišťujících látek z povrchu zpevněných komunikací“ Metodického pokynu ke zpracování rozptylových studií vydaného ve Věstníku MŽP 2013/8

Ve dnech 10. až 14. prosince 2018 se konalo v Seville závěrečné jednání (tzv."final meeting" - FM) členů Evropské technické pracovní skupiny pro povrchové úpravy používající organická rozpouštědla (TWG STS). Závěry z "final meetingu":

• navrhované emisní limity jsou přísnější, až poloviční, než jsou uvedeny ve směrnici 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED),

• v závěrech o BAT jsou uvedeny emisní limity nejen do vodoteče, ale i do kanalizace, rozšíření rozsahu závěrů o BAT o čističky odpadních vod, které čistí hlavní zátěž z aktivity povrchových úprav,

• závěry o BAT budou pravděpodobně schváleny v 2. polovině roku 2019.

Níže uvádíme přehled legislativních novinek, které vyšly ve Sbírce předpisů ČR (oblast vod) a v Úředním Věsníku EU.

• Nařízení vlády č. 327/2018 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 143/2012 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod

• Vyhláška č. 328/2018 Sb. o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013

Směrnice o EU ETS nabízí podpůrné mechanismy, které řada států v Evropě využívá. Nejen z důvodu udržení konkurenceschopnosti ČR bychom možnosti Směrnice měli využít. Za zásadní Svaz průmyslu a dopravy považuju například zavedení systému kompenzací nepřímých nákladů, který má velkým průmyslovým odběratelům energií, kteří pocházejí z odvětví ohrožených únikem uhlíku, kompenzovat růst ceny energií vlivem nárůstu ceny povolenky.

Svaz průmyslu tak předkládá koncepční návrh na změny předloženého návrhu novely zákona č. 383/2012 Sb. o obchodování s emisními povolenkami. Stanovisko svazu odráží shodu mezi oběma stranami regulovaných subjektů, tedy jak výrobců energií, tak i průmyslových spotřebitelů. Apelujeme na vládu, aby výsledná podoba zákona respektovala princip účelovosti výnosů, které systém EU ETS generuje. Tedy, aby v maximální možné míře prostředky směřovala do konkrétních definovaných aktivit podporujících dosažení energeticko-environmentálních cílů.

Tyto účely pak přirozeně doplňují tzv. kompenzace nepřímých nákladů, které již v současném obchodovacím období řada okolních států (např. Německo a Slovensko) aplikovala a absence tohoto nástroje v domácí legislativě znevýhodňovala český průmysl v porovnání se zahraničními konkurenty. Cena povolenky za posledních 9 měsíců vzrostla čtyřnásobně, což se promítá také do cen elektřiny a tepla. Velcí průmysloví producenti však mají velmi omezenou možnost tyto zvýšené náklady na energie přenést do cen svých výrobků, aniž by tím neohrozili svoji mezinárodní konkurenceschopnost.

V případě snahy o snižování administrativní zátěže spočívající ve složitých vykazovacích procedurách, které s účastí v systému EU ETS souvisí, pak požadujeme po předkladateli návrhu důkladnější vysvětlení, proč nebyl využit tzv. malý opt-out pro zařízení do 2 500 t emisí CO2 / rok.

Dokument ke stažení:

Stanovisko SPČR k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů

Žádosti o výhodnou půjčku z prostředků EU na projekty snižující environmentální rizika a rozvíjení systémů jejich řízení je možné předkládat až do 31. prosince 2019. Na náhradu a rekonstrukci zařízení s cílem zvýšit bezpečnost provozu, na nákup technologií vedoucích k omezení znečištění či na rekonstrukci nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí můžete získat podporu formou výhodné půjčky ze zdrojů EU. Druhou aktualizací výzvy č. 1/2017 IFN k předkládání žádostí byl prodloužen termín příjmu žádostí až do 31. prosince 2019. Výhodnou půjčku je možné kombinovat s dotací ze Státního fondu životního prostředí ČR. Více ZDE

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2018/2005 ze dne 17. prosince 2018, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH), pokud jde o bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), dibutyl-ftalát (DBP), benzyl-butyl-ftalát (BBP) a diisobutyl-ftalát (DIBP).

Uvedené čtyři ftaláty se nacházejí v celé řadě předmětů, protože jsou běžně přítomny v měkčených plastových materiálech. K expozici může dojít požíváním potravin, vkládáním předmětů do úst, vdechováním vzduchu a prachu ve vnitřních prostorách a kontaktem předmětů s lidskými sliznicemi a kůží.

Příloha XVII nařízení REACH dosud zakazuje uvádět na trh hračky a předměty pro péči o děti obsahující DEHP, DBP a BBP za určitých podmínek, které spadají do oblasti působnosti navrženého omezení. K těmto třem ftalátům byl přidán DIBP, který má podobný profil nebezpečnosti.

Nařízení Komise (EU) 2018/2005 v příloze XVII mění záznam 51 s tím, že uvedené ftaláty se nesmí používat jednotlivě nebo v jakékoliv jejich kombinaci, v koncentraci rovné 0,1 % hmotnostních nebo vyšší v měkčených plastových materiálech v hračkách a předmětech pro péči o děti. Výjimky se vztahují na předměty výlučně pro venkovní použití, u nichž nedochází k dlouhodobému styku s kůží nebo styku se sliznicemi, některé předměty výlučně pro průmyslové a zemědělské použití a měřicí zařízení.

Nařízení vstupuje v platnost v lednu 2019. Aby zainteresované subjekty měly dostatek času k přijetí vhodných opatření pro zajištění souladu s navrhovaným omezením, posunuje se termín použitelnosti nařízení na 7. července 2020.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2018/2005

Nařízení Komise (EU) 2018/2005 - ENG

Zdroj: MPO

Níže si můžete stáhnout Plán legislativních prací vlády na rok 2019 byl schválen vládou ze dne 12. prosince 2018. Z pohledu životního prostředí se plán týká pochopitelně Návrhu zákona o odpadech, Návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, Návrhu zákona o obalech, dále vodního zákona a dalších předpisů.

Dokument ke stažení:

Plán legislativních prací vlády na rok 2019

V Úředním Věsníku EU vyšlo Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2029 ze dne 18. prosince 2018, kterým se stanovují množstevní limity a přidělují kvóty na období od 1. ledna do 31. prosince 2019 pro látky regulované nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Text rozhodnutí EK - ZDE

Obce se oproti původním plánům mohou ještě rok připravovat na novou povinnost zajistit oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků od občanů. S novou povinností ohledně separace kuchyňských olejů od 1. ledna 2020, přišla letos v září novelizace vyhlášky, která řeší třídění bioodpadů v obcích. Původně se předpokládalo, že sběr olejů bude povinný již od 1. ledna 2019. V současnosti tyto odpady ve většině obcí končí v kanalizaci, kde způsobují zbytečné škody. Tuky ze smažení štědrovečerní pochoutky, které ucpávají kanalizaci, jsou již tradiční připomínkou tohoto problému. Oleje z kuchyní jsou přitom cennou surovinou. Po vyčištění se hodí například pro výrobu biopaliv nebo maziv. Část mohou zpracovat také bioplynové stanice.

Sběr kuchyňských olejů

Obce budou moci tuto novou povinnost zajistit například ve sběrných dvorech, případně rozmístěním separačních nádob určených výhradně pro jedlé oleje (podobných jaké známe pro plasty, papír či nápojové obaly). V mnoha obcích již občané tuto možnost mají a odpadářské firmy svoz a likvidaci jedlých olejů nabízí. Nádoby jsou k dispozici většinou na místech společně s dalšími kontejnery na tříděný odpad. Lidé by měli použité oleje umístit do uzavíratelné PET lahve a vložit do sběrné nádoby, případně olej donést do sběrného dvora. Podle informací ČAOH probíhá sběr jedlých olejů zhruba v desetině obcí v Česku, například v Břeclavi, Českých Budějovicích, Kutné Hoře, Olomouci nebo Praze 2.

„Použité kuchyňské oleje jsou cennou surovinou. Pokud se vhodně separují, je zde velká škála možností, jak tuto energii využít například ve výrobě biopaliv. V Česku máme pro zpracování těchto odpadů dobré zázemí také v podobě bioplynových stanic, které z odpadů dokáží vyrobit elektřinu a teplo nebo biometan, „obnovitelný zemní plyn,“ uvedl Jan Habart, předseda CZ Biom.

Celoroční nabídka třídění bioodpadů v obcích

Biologicky rozložitelné odpady, ať už jde o trávu či dřeviny ze zahrad, slupky od ovoce a zeleniny, tvoří 51 % komunálních odpadů. Téměř polovinu komunálních odpadů v Česku stále bez užitku skládkujeme. Legislativa proto od roku 2015 obcím uložila zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) alespoň v období od 1. dubna do 31. října. Výše zmíněná novelizace vyhlášky z letošního září tuto povinnost rozšířila na celý rok. Povinnost však letos neplatí hned zkraje ledna, ale až od 1. dubna 2019. Od listopadu do března obce budou moci svoz přizpůsobit klimatickým podmínkám a množství produkovaných biologických odpadů.

Zdroj: CZ Biom