V poslední době se čím dál víc hovoří o mikroplastech a jak nám škodí. Připravili jsme proto přehled základních informací o mikroplastech a jak se EU snaží jejich množství snížit.

Co jsou mikroplasty a odkud se berou?

Jako mikroplasty se označují velmi malé kousky plastů, které jsou menší než pět milimetrů. Dále se mohou dělit do dvou skupin podle svého původu.

Primární mikroplasty:

• Do přírody se dostaly rovnou jako malé částečky a předpokládá se, že tvoří 15 až 31 procent mikroplastů v oceánech

• Hlavní zdroje mikroplastů:

• Praní syntetického oblečení – 35 % primárních mikroplastů

• Sjíždění pneumatik – 28 % primárních mikroplastů

• Záměrné používání mikroplastů v kosmetice (například mikroperly v krémech nebo abrazivní částice v peelingových přípravcích) – 2 %

Sekundární mikroplasty:

• Vznikají rozpadem větších kusů plastových produktů jako plastových tašek, lahví či rybářských sítí

• Tvoří většinu mikroplastů v oceánech, jejich podíl se odhaduje mezi 69 až 81 procenty

V oceánu i v pivu

V oceánech nacházíme stále více mikroplastů. Podle dat OSN z roku 2017 plave v mořích až 51 bilionů částic mikroplastů, což je 500krát víc, než kolik je v naší galaxii hvězd.

Mikroplasty v mořích se mohou stát potravou mořských živočichů. V některých případech zvířata kvůli tomu uhynou, protože si jimi v podstatě "zalepí" vnitřnosti. Tím, že mikroplasty vstřebává mořská fauna do svých těl, objeví se nakonec i na našem talíři.

Mikroplasty již byly nalezeny v jídle i pití včetně piva, medu nebo kohoutkové vody. Samozřejmě pak není překvapením, že se objevují i v lidské stolici.

Co mikroplasty způsobují

Konkrétní dopady na lidské zdraví zatím nejsou přesně známy. Lze usuzovat, že mikroplasty mohou být škodlivé, protože často obsahují různé stabilizátory, zpomalovače hoření a další chemické látky. Výzkumy například naznačují, že znečištění mikroplasty vede u některých živočišných druhů k neplodnosti.

• Evropská agentura pro chemické látky o mikroplastech

• Factsheet Evropské komise k mikroplastům (anglicky)

• Stránky Komise o znečištění mikroplasty (anglicky)

• Brífink think tanku EP (anglicky)

Inspektoři z oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni uložili pokutu 280 tisíc korun společnosti TONER RL, spol. s r. o. Firma, která se specializuje na výrobu ocelových palet a kovových produktů, ve svém areálu v Domažlické ulici v Plzni bez povolení provozovala lakovnu.

„Intenzivní nanášení nátěrových hmot probíhalo bez jakéhokoliv záchytu. Otevřenými vraty lakovny se dostávalo značné množství tuhých přestřiků a těkavých organických látek do volného ovzduší. Lakovna byla v takovém stavu, že by povolení  ani nemohlo být vydáno,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Společnost si po kontrole inspektorů ČIŽP zajistila lakování u jiných subjektů a připravuje instalaci nové lakovny včetně vzduchotechniky a záchytu jak tuhých znečišťujících, tak i těkavých organických látek.

Stěžejním cílem Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 (NKR) je určit oblasti pro financování po roce 2020, tj. identifikovat hlavní priority ČR a v návaznosti na nové podmínky pro poskytování podpory ze strany EK optimalizovat zdroje pro jejich pokrytí. Snahou NKR je lépe zacílit intervence a zaměřit se na klíčové priority při zachování potřebné flexibility pro zohlednění národních a regionálních potřeb. NKR bude rovněž tvořit jádro pro budoucí podobu Dohody o partnerství pro období 2021-2027.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Odůvodnění

Účelem těchto do značné míry dobrovolných a průmyslem žádaných norem (od velikosti papíru formátu A4 až po technologii 5G) je snížit náklady, podpořit inovace, zajistit interoperabilitu mezi různými zařízeními a službami a pomoci společnostem vstoupit na různé trhy. Evropská unie harmonizuje normy v řadě oblastí, jako jsou chemické látky, stavební výrobky, kosmetika, hračky, zdravotnické prostředky či obaly. Dnešními kroky Komise reaguje na požadavky zúčastněných stran, aby evropský systém normalizace odrážel realitu rychlého technologického vývoje, nových ekonomických trendů a modelů hospodářského růstu a zároveň umožňoval součinnost s mezinárodními a celosvětovými normami.

Sdělení nabízí přehled fungování evropského systému normalizace, obsahuje hodnocení iniciativ zahájených v posledních letech a prezentuje také čtyři hlavní opatření, která Komise neprodleně přijme, aby zvýšila účinnost, transparentnost a právní jistotu pro subjekty podílející se na vypracovávání harmonizovaných norem:

• co nejrychleji přijmout nevyřízené harmonizované normy, které ještě nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie

• zefektivnit vnitřní rozhodovací procesy, zejména rozhodování o zveřejnění odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku

• vypracovat pokyny k praktickým aspektům provádění nařízení o normalizaci

• průběžně rozšiřovat počet poradců, kteří pomáhají s rychlým a důkladným posouzením harmonizovaných norem a s jejich včasným zveřejněním v Úředním věstníku

Komise bude i nadále spolupracovat se všemi příslušnými partnery, aby se zajistilo, že evropská normalizace zůstane základním kamenem plně fungujícího jednotného trhu.

Tento akční plán doplňuje dnešní sdělení o jednotném trhu a sdělení o lepším investičním prostředí v Evropě, jež analyzují zbývající překážky a nevyužité příležitosti, kterým je třeba věnovat pozornost v zájmu plně fungujícího jednotného trhu.

Souvislosti

Evropské normy nahrazují potenciálně protichůdné vnitrostátní normy ve všech členských státech Unie, a usnadňují tak přístup na jednotný trh pro ty, kdo je používají. Tyto normy proto přispívají k dalšímu prohlubování jednotného trhu. Evropská unie podporuje úzký soulad evropských a mezinárodních norem a nabízí rovněž své osvědčené postupy z této oblasti všem, kdo mají o ně zájem. Zároveň tak zvyšuje součinnost v globálních hodnotových řetězcích. Tím se zkvalitňují obchodní toky a evropské podniky získávají příležitosti k rozšíření své činnosti.

Harmonizovaná norma je evropská norma vypracovaná na žádost Evropské komise uznanou evropskou normalizační organizací. Tyto normy se stávají součástí práva EU, a pokud je výrobci na jednotném trhu používají, mohou předpokládat, že jejich výrobky odpovídají požadavkům právních předpisů EU. To zase poskytuje důležitou právní jistotu uživatelům a zároveň umožňuje malým a středním podnikům uvádět na trh produkty, které jsou v souladu s právními předpisy EU, a to bez dodatečných nákladů.

Evropský systém normalizace je založen na partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Komisí a normalizačními subjekty. Nařízení o normalizaci, které vstoupilo v platnost v roce 2013, zavedlo v tomto systému nové rozdělení úloh a úkolů jednotlivých zúčastněných stran. Stanoví rovněž pevný rámec pro požadavky podporující začlenění, který umožňuje, aby byly v procesu normalizace zohledněny také zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a pracovníků a v neposlední řadě i zájmy v oblasti životního prostředí.

Za posuzování evropských harmonizovaných norem odpovídá Evropská komise, která musí zajistit, aby byly tyto normy slučitelné s požadavky příslušných harmonizovaných právních předpisů EU. Význam této odpovědnosti potvrzuje i judikatura Soudního dvora Evropské unie, která zdůrazňuje její právní důsledky.

Další informace

Sdělení o harmonizovaných normách

Společnost Tetra Pak bude spolupracovat se společností  Veolia. Do roku 2025 bude pro ně Veolia zajišťovat recyklaci všech složek použitých vytříděných nápojových kartonů v rámci Evropské unie. Partnerství společností Tetra Pak a Veolia se zpočátku omezí na Evropskou Unii a postupně se bude rozšiřovat i na další trhy po celém světě. V rámci nového partnerství s Veolií se bude získaná směs PolyAl zpracovávat ve speciálních závodech na suroviny využitelné v průmyslu plastových hmot. Celková hodnota použitých nápojových kartonů by se tak měla zdvojnásobit, což přispěje ke zvýšení efektivity a životaschopnosti hodnotového řetězce jejich sběru a recyklace.

Průměrný nápojový karton tvoří ze zhruba 75 % karton, z 20 % plasty a z 5 % hliníková fólie. Zatímco recyklací získaná vlákna, přeměněná na kvalitní papírovinu, na trhu nacházejí uplatnění v průmyslových i spotřebních výrobcích, pro zbývající směs polymerů a hliníku (PolyAl) to bohužel neplatí.

Zdroj: Nase-voda.cz

Množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo v loňském roce opět rekordní. Oznámila to dnes Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN. Koncentrace jednoho ze skleníkových plynu dosáhla 405.5 ppm (částic na milion). V roce 2016 to bylo 403,3 ppm, v roce 2015 400 ppm. Podle WMO to přitom nevypadá, že by se měl stoupající trend v dohledné době změnit.

"Nepozorujeme známky obratu trendu, který přispívá k dlouhodobé změně klimatu, stoupání hladiny moří, okyselování moří a extrémnějšímu počasí," varovala WMO ve své výroční zprávě, kterou dnes zveřejnila v Ženevě.

Podle ní v loňském roce vzrostla také koncentrace dalších skleníkových plynů v atmosféře - metanu a oxidů dusíku.

"Bez snížení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů bude mít změna klimatu na Zemi ničivé a nezvratné následky," varoval generální tajemník WMO Petteri Taalas. Podle něj byla takto vysoká koncentrace CO2 v ovzduší naposledy před nejméně třemi miliony let. "Šanci něco s tím udělat jsme téměř promeškali," dodal.

Odborníci z meteorologické agentury OSN dnes varovali také před látkou trichlorfluormethan, známou také pod názvem freon-11 nebo zkratkou CFC-11, která stejně jako jiné látky ze skupiny freonů poškozuje ozonovou vrstvu. Freony mají nízký bod varu a v minulosti se proto používaly v chladicích zařízeních. Používání CFC-11 je kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí zakázané, podle WMO se ale ve východní Asii zjevně dál vyrábí. Aktuální zpráva varuje, že pokles koncentrace CFC-11 v atmosféře se od roku 2012 začal výrazně zpomalovat.

Nezvyšujte zátěž firem, vyzval vládu Svaz průmyslu a dopravy ČR na své valné hromadě. Své požadavky a priority svaz shrnul do třinácti kapitol, které se týkají například vzdělávání, trhu práce, energetiky, životního prostředí, podpory exportu, dopravy nebo výzkumu, vývoje a inovací. Níže uvádíme priority týkající se právě životního prostředí a energetiky.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:

• Zajistit udržitelný systém financování vodního hospodářství a potřeb adaptace na klimatickou změnu bez negativních dopadů na konkurenceschopnost českého průmyslu.

• V souvislosti s řešením problematiky sucha řešit koncepčním a udržitelným způsobem minimální zůstatkové průtoky a současně minimalizovat negativní hospodářské dopady.

• V novém programovacím období i v rámci současného období čerpání z fondů EU pro podniky jasně a efektivně nastavit umožnění čerpání podpory pro projekty řešící situaci v oblasti nakládání s vodou (sucho). Umožnit bezplatné získání vody do retenčních nádrží v dobách jejího nadbytku.

• Nejen legislativním rámcem ale i motivačními a osvětovými nástroji podpořit širší aplikaci základních principů oběhového hospodářství, zejména pak hierarchii nakládání s odpady. Vytvořit podpůrné prostředí pro rozvoj veškerých možností dalšího využití produktů či materiálů s ohledem na ekonomické faktory tak, aby nekončily na skládkách.

ENERGETIKA:

• Při projednávání a finálním schvalování právní úpravy v rámci tzv. zimního balíčku prosadit design trhu tak, že jednotlivé zdroje/subjekty budou mít rovný přístup na trh (včetně odpovědnosti za odchylku a přístupu do sítí), bez technologických omezení a že případné zavádění kapacitních mechanismů bude dočasné, podmíněné odstraněním regulatorních distorzí a přeshraniční otevřeností mechanismů.

• Aktualizovat český legislativní rámec ve světle platné evropské legislativy a obecných trendů zachycených zejména v tzv. zimním balíčku. Urychleně pokročit s přípravou malé novely energetického zákona s cílem eliminovat související infringement. Po revizi směrnice a nařízení k trhu s elektřinou přistoupit k tvorbě nového energetického zákona. Dokončit novelu zákona o podporovaných zdrojích energie a zajistit její evropskou notifikaci.

• Při nastavení metodiky regulace elektroenergetiky a plynárenství pro následující období vytvořit prostředí, které podpoří aktivity a nezbytné investice pro obnovu a rozvoj sítí a které bude respektovat nové nastupující trendy (především v oblasti decentralizace, čisté mobility atd.).

• Zajistit účinnou a urychlenou implementaci alternativního schématu energetických úspor, zejména efektivní čerpání prostředků na kvalitní projekty v oblasti energetické účinnosti z evropských strukturálních a investičních fondů, například dalším zjednodušením požadavků pro žadatele v OP PIK.

• S ohledem na plnění klimaticko-energetických cílů prosazovat odpovídající promítnutí externalit včetně ceny emisí skleníkových plynů do nákladů na využití fosilních paliv využívaných mimo zařízení EU ETS.

• V souladu se Státní energetickou koncepcí a s cílem dosáhnout odklonu od užití uhlí v konečné spotřebě v domácnostech prosazovat srovnání ekonomických podmínek účinných centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit.

Cirkulární ekonomika (Oběhové hospodářství) je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad.

Oběhové hospodářství je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku (materiál, výrobek s obsahem druhotných surovin vhodný pro další výrobu).

Oběhové hospodářství představuje snahu posunout se od modelu vytěžit-vyrobit-použít-vyhodit k šetrnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, tzn. k prodloužení životnosti výrobků a bojovat proti jejich plánované poruchovosti a zastarávání.

Proč přecházet na oběhové hospodářství - suroviny a jejich zdroje mají své limity na planetě Zemi tzn., že nejsou nekonečné. Poptávka po nich zároveň roste, takže je v našem zájmu šetrněji nakládat s těmi, které jsme již získali (vydobyli, odebrali z přírodního prostředí). Suroviny se do Evropy většinou dováží ze třetích zemí, a když se s nimi naučíme lépe nakládat, snížíme tak naši závislost na těchto dodavatelích. Navíc získávání a zpracování přírodních surovin má negativní dopady na životní prostředí včetně emisí skleníkových plynů. Efektivnější a chytřejší využívání surovin tak může tyto dopady zmírnit.

Očekáváné přínosy
Opatření jako prevence vzniku odpadů, ekodesign a opětovné používání by mohly firmám v EU ušetřit 600 miliard eur, což je 8 % jejich ročního obratu. Očekává se, že by se díky tomu ročně snížily emise skleníkových plynů o dvě až čtyři procenta. Nový model hospodářství otevírá také prostor pro inovace a nová pracovní místa. Evropská komise odhaduje, že by jich mohlo v této souvislosti v EU vzniknout kolem půl milionu. Pro spotřebitele by odolnější a trvanlivější výrobky byly také přínosem.

Základní dokumenty k Oběhovému hospodářství (Circular Economy)

Strategické dokumenty:

• Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství COM (2018) 28 final
• Evropská strategie pro plasty- Příloha  COM (2018) 28
• Sdělení o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství:
• možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů COM (2018) 32
• Sdělení o rámci pro sledování Oběhového hospodářství  COM(2018) 29 final
• Zpráva o provádění Akčního plánu pro oběhové hospodářství  COM(2017) 33 final
• Akční plán EU pro oběhové hospodářství  COM(2015) 614 final

Legislativní dokumenty ze dne 30. května 2018:

• Novela Směrnice o odpadech
• Novela Směrnice o skládkách
• Novela směrnice o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
• Novela směrnice o obalech a obalových odpadech

Zdroj: MPO

České republice chybí legislativní rámec pro rozvoj baterií, levné solární a větrné energie. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Svaz moderní energetiky. Programový ředitel svazu Martin Sedlák upozornil, že experti z agentury Bloomberg NEF v pondělí představili výhled, v němž předpokládají, že do poloviny 21. století dodá energie z větrných a solárních elektráren až 50 procent světové výroby elektřiny. Rozvoj podle nich umožní především očekávaný pokles cen baterií, které by do roku 2030 měly být levnější až o 66 procent.

"Experti z agentury Bloomberg opět potvrdili očekávané trendy. Budoucnost v energetice patří stále levnějším větrným a solárním elektrárnám, které doplní akumulace energie. Jde o jasný signál také pro Českou republiku, která by měla změnit svou energetickou koncepci a otevřít ji progresivním technologiím. Ty zajistí domácnostem a podnikům komfort čisté a cenově dostupné energie," uvedl dnes Sedlák.

Výhled expertů by podle něj měl být brán v potaz mimo jiné při diskuzích o novele zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je v současné době v připomínkovém řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v ní mimo jiné navrhuje, aby po roce 2021 výrobci energií z obnovitelných zdrojů soutěžili o výši provozní podpory v energetických aukcích. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

"MPO sice dalo do návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích rámec pro aukce, ve kterých mohou získat podporu nové projekty obnovitelných zdrojů. Ale zcela nepochopitelně vyřadilo nové instalace solárních elektráren, které jsou, jak potvrzuje studie Bloomberg, cenově výhodné. Rozvoji moderní energetiky může také bránit nedostatečně ukotvené podmínky pro rozvoj baterií," uvedl dnes Sedlák. Podotkl, že zpráva Bloomberg přitom připomíná, že právě aukce jsou jedním z klíčových prvků, které pomáhají dosáhnout levné energie z obnovitelných zdrojů.

Po systémové změně využití akumulace dlouhodobě podle výkonného ředitele Jana Fouska volá i Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ. "Dlouhodobě se snažíme vůči MPO a dalším institucím prosadit akumulaci jako technologicky neutrální prvek. V tomto smyslu se také ponesou naše připomínky k energetickému zákonu v rámci mezirezortního připomínkového řízení," dodal dnes Fousek.

Podporu takzvaným zeleným zdrojům vyplácí v ČR od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 300 miliard korun. Navrhované aukce se mají týkat pouze nově postavených zdrojů, stará podpora zůstane zachována.

Návrh novely obsahuje mimo jiné také mechanismus ověření přiměřenosti podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů energie, takzvané kontroly překompenzace. Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti u projektů uvedených do provozu v období let 2006 až 2015, a to vždy po deseti letech provozu.

Revize systému emisních povolenek a následný prudký růst jejich ceny podnítil ostrou debatu o jejich smyslu, funkčnosti systému a dopadu na průmysl a energetiku. Allforpower.cz oslovil několik odborníků z energetického sektoru a zeptali se jich na tři stejné otázky. Jaké faktory ovlivňují aktuální růst ceny povolenky? Věříte, že revize EU ETS bude funkční a splní plánované cíle? Jaký dopad bude mít revize EU ETS na energetiku a průmysl? Podrobněji jsme pak vyzpovídali Pavla Zámyslického, ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí. Téma pak uvozujeme textem Josefa Zbořila, emeritního člena EHSV (Evropský hospodářský a sociální výbor) v Bruselu. Více ZDE

Celková produkce odpadů loni v České republice meziročně vzrostla o 0,8 procenta na 34,51 milionu tun, oproti roku 2009 se navýšila o sedm procent. Míra skládkování komunálních odpadů 45 procent je stále alarmující, uvedlo v dnešní tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí. Data vyplývají ze Zprávy o životním prostředí za rok 2017, kterou dnes projednala vláda. Rostoucí trend produkce je znatelný u komunálního odpadu a obalů. Naopak dlouhodobě klesá produkce nebezpečných odpadů.

V celkovém nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití. Loni byl podíl takto zužitkovaných odpadů 80,5 procenta, v předešlých dvou letech byl nepatrně vyšší. Podíl energeticky využitých odpadů byl loni 3,6 procenta, podíl odpadů odstraněných skládkováním činil 9,8 procenta.

Zásadním problémem je podle ministerstva skládkování komunálních odpadů, ačkoli v dlouhodobém horizontu se jeho podíl snižuje a loni činil 45,4 procenta, materiálově využitých bylo 37,5 procenta komunálních odpadů a energeticky 12 procent. Skládkování je ale podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) nad evropským průměrem a recyklace naopak pod ním.

Podle ministra Richarda Brabce (ANO) je důležitá moderní prorecyklační odpadová legislativa, resort proto připravuje zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Spolu s novelou zákona o obalech mají do české legislativy zapracovat takzvaný evropský oběhový balíček. V roce 2035 by Česko podle nových evropských cílů mělo deset procent komunálních odpadů skládkovat a 65 procent recyklovat.

"Novou legislativou podpoříme třídění díky novému zpoplatňování odpadů skrze PAYT- 'Zaplatíš tolik, kolik vyhodíš', který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu. Tento systém zvýhodňuje občany, kteří co nejvíce třídí odpad," uvedl Brabec v tiskové zprávě.

Nutné je podle něj také zvýšit poplatky obcí za skládkování. "Ty jsou v ČR dlouhá léta nízké a stále stejné, zvýhodňují tím tento neekologický a nemoderní způsob nakládání s odpady a nedávají tak prostor ke zvýšení recyklace a využívání odpadů jako druhotných zdrojů," doplnil.

Pozitivní vývoj je podle pravidelné zprávy CENIA viditelný v obalech, u nichž převládá materiálové využití. "Míra recyklovaných odpadů z obalů se zvyšuje, v roce 2017 dosáhla 73,7 procenta a již nyní tedy splňuje cíl pro rok 2020. Roste tak i míra celkového využití odpadů z obalů, která v roce 2017 činila 78,6 procenta a cíl pro rok 2020 byl tedy rovněž s předstihem splněn. Míra recyklace i celkového využití odpadů z obalů v ČR je nad evropským průměrem," píše se v dokumentu, který má ČTK k dispozici.

Cíle pro loňský rok byly splněny z hlediska zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů (48,1 procenta) a zpětného odběru pneumatik (63,6 procenta). Hodnotou 47 procent bylo dosaženo také požadované úrovně zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů.

Stav životního prostředí v ČR v roce 2017 se oproti předchozím rokům výrazně nezměnil. V posledních letech je však značně ovlivněn prohlubujícími se projevy změny klimatu, zejména častějším výskytem sucha a dalších nebezpečných hydrometeorologických jevů, jako jsou povodně, přívalové srážky nebo silný vítr. Suchem jsou rovněž ovlivněny hospodářské sektory, zejména zemědělství, vodní hospodářství, průmysl a energetika.

V roce 2017 tak v důsledku kombinace klimatických vlivů a biotických činitelů (např. kůrovec) a předchozího způsobu lesního hospodaření bylo vytěženo nejvíce dřeva od roku 2000. Změna klimatu se promítá i do stavu jednotlivých druhů rostlin a živočichů, který se projevuje například úbytkem populací jednotlivých druhů ptáků. V kombinaci se změnou využití krajiny, především dlouhodobým poklesem rozlohy zemědělského půdního fondu a současným nárůstem zastavěných a ostatních ploch, dochází k poklesu početnosti populací, zejména ptáků zemědělské krajiny, jejichž počet od roku 1982 poklesl o jednu třetinu.

Vlivem výrazné finanční podpory a dalších podpůrných nástrojů klesly v roce 2017 emise znečišťujících látek do ovzduší. Kvalita ovzduší však i přesto v roce 2017 zůstává neuspokojivá. V sídlech kvalitu ovzduší ovlivňuje zejména silniční doprava a také lokální vytápění domácností, a to především v tam, kde se ještě nemohl naplno projevit efekt podpory tzv. kotlíkových dotací. Zhoršená kvalita ovzduší se vyskytuje i v průmyslových regionech.

Ekonomický růst se projevuje i v případě odpadového hospodářství. Produkce odpadů, vzhledem ke konzumnímu společenskému chování, proto dlouhodobě neklesá. Díky podpoře různých typů nástrojů ale dochází k postupné změně ve struktuře nakládání s odpady, a to především s obalovými odpady, u nichž roste míra materiálového využití. Míra skládkování komunálních odpadů však i v roce 2017 dosahovala 45,4 %.

Objem finančních prostředků vynakládaných na ochranu životního prostředí je nadprůměrný, a to rovněž díky podpoře z evropských fondů, v jejichž rámci zůstal hlavním zdrojem financování i v roce 2017 OPŽP.

2017: přehled proměn v jednotlivých oblastech

Klima:

• Rok 2017 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota 8,6 °C byla o 0,7 °C vyšší než normál v letech 1981–2010. V roce 2017 se v průměru za celou ČR vyskytlo 12 tropických dní s teplotou nad 30 °C, což bylo o 5 tropických dní více než v roce 2016.

Vodní hospodářství a jakost vody:

• Meziročně došlo k poklesu celkových odběrů vody o 4,5 mil. m3 na hodnotu 1 630,4 mil. m3¨
• Specifické množství vody fakturované domácnostem meziročně mírně vzrostlo o 0,4 l na osobu a den na celkových 88,7 l na osobu a den

• V roce 2017 bylo 94,7 % obyvatel zásobováno vodou z vodovodu, na veřejnou kanalizaci bylo připojeno 85,5 % obyvatel ČR. Meziročně došlo ke zvýšení podílu připojených obyvatel na veřejný vodovod o 0,3 % a ke zvýšení podílu připojených obyvatel na veřejnou kanalizaci o 0,8 %

• Dle základních ukazatelů sledovaných podle českých technických norem je jakost vody v tocích ČR uspokojivá, ale velká část toků zůstává hodnocena III. třídou

Příroda a krajina:

• Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR se v období 2000–2017 snížila o 1,7 %. V roce 2017 v rámci zemědělského půdního fondu vzrostla plocha trvalých travních porostů na 12,8 % území a klesla výměra orné půdy na 37,5% území. Mezi roky 2016–2017 vzrostla rozloha trvalých travních porostů o 0,3 %, rozloha orné půdy klesla o 0,2 %

Lesy:

• Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR každoročně stoupá, v roce 2017 tvořil 27,0 % z celkové plochy lesů oproti 26,7 % v roce 2016.

• Zvýšila se plocha lesních porostů, které jsou certifikované podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích (PEFC a FSC) na 70,6 %

Půda a zemědělství:

• Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, větrnou erozí je ohroženo 18,4 % zemědělské půdy

• Celková výměra ekologicky obhospodařované půdy roste. Vloni bylo takto obhospodařováno 520 075 ha, tj. 12,4 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu (ZPF), oproti 506 106 ha a 12,0 % podílu z celkové výměry ZPF v roce 2016>

Průmysl a energetika:

• Průmyslová produkce v roce 2017 meziročně vzrostla o 6,5 %

• Energetická náročnost hospodářství ČR klesá, od roku 2010 nastal její celkový pokles o 17,5 %

• Výroba elektřiny v roce 2017 se meziročně zvýšila o 4,5 %

• V roce 2017 bylo vyrobeno 9 616 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což znamená meziroční nárůst 2,6 %. Podíl OZE na celkové výrobě elektřiny v roce 2017 činil 11,0 %

Doprava:

• Podíl veřejné dopravy na celkovém přepravním výkonu osobní dopravy v roce 2017 činil 33,9 %

• Emise NOx, VOC, CO a suspendovaných částic z dopravy v období 2000–2017 poklesly

• Pozitivně stoupá spotřeba CNG, za posledních 10 hodnocených let (období 2008–2017) se zvýšila na desetinásobek

Odpady:

• Celková produkce odpadů mezi lety 2016–2017 vzrostla o 0,8 % na 34 512,6 tis. t. Zvýšila se rovněž produkce komunálních odpadů (celkem 5 690,6 tis. t) a obalových odpadů (celkem 1 195,4 tis. t). Naopak k poklesu dlouhodobě dochází u produkce nebezpečných odpadů (celkem 1 507,7 tis. t)

• V nakládání s komunálními odpady nadále převažuje skládkování, jehož podíl (45,4 %) se snižuje ve prospěch materiálového využití (37,5 %) a také energetického využití (12,0 %)

• V nakládání s obalovými odpady roste míra recyklovaných odpadů z obalů (73,7 %), a tím i míra celkového využití odpadů z obalů (78,6 %)

Zpráva o životním prostředí za rok 2017 vychází ve zkrácené podobě. Ve shodě MŽP, CENIA a výbory Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR došlo k úpravě konceptu zpráv o životním prostředí. Zpráva v loňském rozsahu bude zpracována jednou za dva roky. V mezidobí bude zpracováno shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí.

Zdroj: MŽP, CENIA

ECHA při průběžném vyhodnocování dosud předložených registračních dokumentací zavedených chemických látek zjistila řadu nedostatků a návazně přijala příslušné opatření: po kontrolách úplnosti registračních dokumentací prováděných po 1. lednu 2019 obdrží jednotliví registranti, jejichž dokumentace nebyla v souladu s  nařízením REACH, rozhodnutí s požadavky na její doplnění v předepsaném termínu (podrobněji viz zde). Je proto důležité aktualizovat registrační dokumentace ještě před 1. lednem 2019.

Podle nařízení REACH není registrace zavedené chemické látky jednorázová záležitost. Registrační dokumentace musí odrážet nejnovější, aktuální poznatky o tom, jak používat látku bezpečně v místě výroby, v celém dodavatelském řetězci i konečným uživatelem.

Jakmile jsou dostupné nové informace o:

• zaregistrované zavedené chemické látce (např. o složení látky, o jejích vlastnostech, o tom, jak ji zákazníci používají nebo o potřebných zvláštních opatřeních k řízení rizik apod.);

• registrantovi (např. významné změny objemů výroby nebo dovozu, změny informací o společnosti, změny ve vlastnictví, změna adresy atd.) anebo

• tom, když se ke společnému předložení chtějí připojit nové společnosti

je proto nezbytné registrační dokumentaci zaktualizovat.

Praktické pokyny, jak při spravování registrace postupovat, jsou k dispozici ve 23 jazycích EU na internetových stránkách agentury ECHA.

Další informace:

• Údaje o chemických látkách se musí zlepšit [EN]

• Registranti, účastníci společných registrací obdrží rozhodnutí ECHA z hodnocení registrační dokumentace v roce 2019 [EN]

a podpora:

• REACH 2018 webináře [EN]

• Manuály k přípravě REACH registrační dokumentace [EN]

• Helpdesky

• ECHA Informační zpravodaj – REACH [EN]

• Tisková zpráva: Dbejte na to, aby vaše registrace byla aktuální [CS]

• Jak vypracovat kvalitnější dokumentaci [CS]

• Jak postupovat při aktualizaci dokumentací [CS]

• Svoji registrační dokumentaci průběžně aktualizujte [CS]

Dne 12. 11. 2018 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 2 chemických látek, které dosud nemají harmonizovanou klasifikaci nebezpečných vlastností:

• 4-methylpentan-2-one; isobutyl methyl ketone (EN 203-550-1; CAS 108-10-1)

• methyl salicylate (EN 204-317-7; CAS 119-36-8)

K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (zde) v termínu:

do 25. ledna 2018.

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zdroj: MPO

Ministerstvo životného prostredia sa už po tretíkrát za ostatných 15 rokov rozhodlo zaviesť systém zálohovania PET fliaš (a plechoviek) na Slovensku. Po zámeroch v rokoch 2003 a 2011 si tentoraz ministerstvo životného prostredia nechalo spracovať podkladové štúdie, ktoré mali zanalyzovať ekonomické a ekologické náklady a výnosy zavedenia systému.
 O tom tom na ďalšej diskusii denníka Odpady-portal.sk hovorili: Ján Dráb z Inštitútu environmentálnej politiky MŽP SR, Miroslav Jurkovič zo združenia SLICPEN, Petra Csefalvayová z INCIEN a Michal Sebíň z organizácie zodpovednosti výrobcu NATUR-PACK. Podujatie moderoval Radovan Kazda. Druhá část audio záznamu je k dipozici ZDE.

Zdroj: Odpady-porta.sk

Nová pravidla pro používání účinné látky glyfosát zakážou předsklizňovou aplikaci všech přípravků s glyfosátem na plodiny potenciálně určené pro potravinářské účely, tedy na obiloviny a řepku. Omezení začnou platit ode dne obnovení povolení přípravků obsahujících glyfosát v České republice, tedy od 1. ledna 2019. 


Usilujeme o to, aby zemědělci využívali přednostně takové postupy, které budou obecně minimalizovat potřebu použití chemických přípravků, tedy i glyfosátu. Nová opatření se zaměří na jeho používání na plodiny s potravinářským účelem, protože to vnímáme jako nejrizikovější. Zákaz předsklizňové aplikace přípravků obsahující účinnou látku glyfosát tak zahrnuje veškeré aplikace v polních plodinách, které mohou být následně sklizeny pro potravinářské účely,“řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.


Zákaz desikace, s ohledem na možná rizika ve vztahu k životnímu prostředí, podpořili i zástupci dotčených nevládních zemědělských organizací.

„Zákaz předsklizňové aplikace u plodin určených k potravinářským účelům je podle nás správný. Doporučujeme omezit nadužívání aplikace glyfosátu i v nevýrobních oblastech, tedy například v intravilánech obcí nebo na železničních tratích,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

Vzhledem k tomu, že omezení se bude týkat veškeré plochy řepky pěstované v České republice, jednání se účastnil také předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. „Přestože se neprokázala karcinogenní škodlivost glyfosátu, dohodli jsme se z preventivních důvodů na omezení jeho použití v řepce,“ řekl Martin Volf.

Omezení začnou platit ode dne obnovení povolení přípravků obsahujících glyfosát v České republice, tedy od 1. ledna 2019 (stávající povolení končí k 31. prosinci 2018). Evropská komise 12. prosince 2017 obnovila schválení účinné látky glyfosát na období 5 let. Konec platnosti je 15. prosince 2022, a to pro veškeré užití této účinné látky.

Za posledních šest let se podařilo snížit používání pesticidů v ČR celkově o 7,1 %. Účinné látky glyfosát se v roce 2013 v ČR spotřebovalo 935 tisíc litrů, v roce 2017 to bylo 750 tisíc litrů.