Dne 7. 5. bude otevřena 4. výzva programu INTERREG EUROPE, která potrvá do 22. 6. 2018. Více informací se dozvíte z videa a podmínek na stránkách programu. Zde si můžete stáhnout i balíček pro žadatele, jehož součástí je i upravený programový manuál - verze č. 5 z 13. dubna 2018. Téma zahrnuje i Low-carbon economy a Environment and resource efficiency.

Český hydrometeorologický ústav Úsek hydrologie vydal novou „Hydrologickou ročenku“ přinášející komplexní informace o sledování a vyhodnocení hydrologických prvků na území České republiky v roce 2016. Hydrologická ročenka je jednou z mnoha forem prezentace aktivit  ČHMÚ a výsledků sledování a hodnocení hydrologických poměrů v České republice v daném roce. Snahou je podat ucelené informace o hydrologických měřeních i následném hodnocení ve vztahu k dlouhodobým charakteristikám. Hydrologická ročenka je určena jednak pro odbornou veřejnost a státní instituce, ale též pro laickou hydrologickou veřejnost. Cílem je v opakující se textové, tabelární a grafické formě prezentace umožnit uživatelům průběžné sledování a porovnávání prostorových a časových změn vodního režimu.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP), oblastního inspektorátu v Hradci Králové, uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti Obalovna Týniště s.r.o. Ta prokazatelně nakládala s odpady neznámé kvality - skrývkovou zeminou, stavebním recyklátem, se zbytky škváry a uhlí - v celkovém množství 2.322 tun na místech k tomu neurčených. Porušila tak zákon o odpadech.

„Odpady společnost použila k hrubým terénním úpravám a do konstrukčních vrstev zpevněných ploch bývalého průmyslového areálu. Zároveň postupovala v rozporu se zákonem o odpadech, když předala přes 5.500tun odpadní výkopové zeminy k zavážce nelegálně vytěženého písníku v katastrálním území Štěpánovsko osobě, která nebyla podle zákona o odpadech k jejímu převzetí oprávněna,“ komentoval případ Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Prachové částice, které vznikají mimo jiné při spalování uhlí v nekvalitních kotlích v domácnostech, se zvenku snadno dostávají do budov i přes zavřená plastová okna. Dovnitř proudí až 60 procent znečištění. Zjistili to vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), kteří měřili koncentraci škodlivin na různých místech Česka. Letos v dubnu zahájili mezinárodní projekt Conspiro, který má zmonitorovat a posléze zlepšit ovzduší v topné sezoně. Je do něj zapojeno 14 evropských zemí, vedou ho odborníci z PřF UK a ze společnosti SCIENCE IN a spolupracuje na něm ministerstvo životního prostředí.

Jan Hovorka z laboratoře pro studium kvality ovzduší Ústavu pro životní prostředí PřF UK řekl ČTK, že nejprve chtějí odborníci z podunajského regionu vyzkoušet, jak co nejlépe měřit znečištění z lokálních topenišť, poté hodlají podat velký projekt směřující ke zlepšení ovzduší. Zjišťovat znečištění z kotlů v domácnostech není snadné, síť měřicích stanic k tomu není dostatečně hustá. "Může to být přísně lokální. Existují místa, která jsou velmi nabohacená o škodliviny i v malých obcích. Nedají se zjistit jinak, než že člověk vezme na záda batoh s měřicím přístrojem, opakovaně projde obcí, měří a zároveň si zaznamenává polohu," vysvětlil Hovorka.

Velmi špatná bývá situace v údolích, kde jsou sídla s malým počtem plynových kotlů a kde se tvoří inverze. Podle vědců v takových obcích koncentrace aerosolových částic PM10 překračují smogovou situaci pětinásobně, v místech přímo dotčených kouřem až čtyřicetinásobně. Při pilotním projektu loni v zimě zjistili odborníci velmi špatnou situaci ve Švermově u Kladna. Podle Hovorky se ukázalo, že k "zamoření" vzduchu pro všechny obyvatele obce stačí osm až deset kotlů, ve kterých se špatně topí. Měření prováděná v různých výškách ze vzducholodi ukázala, že za inverze zůstávají škodliviny ve výšce do 70 metrů nad zemí.

"Tkáň plic je k absorbování škodlivin a jejich předávání do krevního řečiště ve srovnání například s trávicím traktem velmi náchylná," uvedla PřF UK v tiskové zprávě. Škodliviny se podle Hovorky navíc hromadí v těle a jejich následky se mohou projevit i s velkým časovým odstupem. Starší studie prokázaly, že na zdraví nejmladší generace má vliv znečištění, v jakém žila generace jejích prarodičů.

Podrobné zmapování lokálního znečištění považují odborníci za předpoklad k nalezení řešení. Podle Petra Mareše ze SCIENCE IN mají získaná data podnítit celospolečenskou diskusi. "Projekt nabídne pomoc obcím a neziskovým organizacím a zároveň bude podporovat sdílení dobré praxe ve smyslu technologických řešení i legislativy," uvedl.

Projekt souvisí s činností expertního sdružení pro kvalitu ovzduší v podunajském regionu, které funguje při Evropské komisi. Z Česka s ním spolupracuje také České vysoké učení technické, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR nebo Technická univerzita v Ostravě.

Zdroj: ČTK

Dne 4. 4. 2018 operátor trhu, společnost OTE, a.s., publikoval upozornění, podle něhož nebude možné od 1. 6. 2018 nárokovat provozní podporu k vykazování POZE v případě pozdního zadání dat do systému operátora trhu. Protože upozornění OTE se mimo jiné odvolává na stanoviska ERÚ v této věci, považuje úřad za vhodné sdělit, že žádné výkladové ani jiné stanovisko týkající se této problematiky nevydal.

Výklad právního charakteru lhůt pro vykazování elektřiny a tepla, které jsou předmětem upozornění operátora trhu, považujeme za rozhodující. Vnímáme komplikace, které může způsobit.

V této souvislosti ERÚ již dříve upozorňoval na možnou časovou nedostatečnost termínu na dodání údajů dle vyhlášky o vykazování energie. Proto jako národní regulátor nabídl součinnost operátorovi trhu v jednáních s jeho zřizovatelem Ministerstvem průmyslu a obchodu, které má v gesci jak zákon o POZE, tak vyhlášku č. 145/2016 Sb. (vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů) stanovující zmiňované termíny pro odevzdání výkazů.

Současně Rada Energetického regulačního úřadu požádala ministra průmyslu a obchodu o jednoznačný výklad ustanovení vyhlášky, kde jsou upraveny lhůty vykazování vyrobeného množství elektřiny a tepla. Ministerstvo průmyslu a obchodu v odpovědi ze dne 18. 4. 2018 přislíbilo navrhnout technickou úpravu dotčených ustanovení vyhlášky č. 145/2016 Sb.

V odpovědi ministerstva se dále uvádí, že překročení termínu předání údajů o výrobě elektřiny nemůže být chápáno jako ztráta práva na podporu pro konkrétní období, nýbrž z toho – podle názoru ministerstva - plyne pouze posunutí vlastního vyúčtování a výplaty podpory na další nejblíže možné období.

Ze státní kasy odešlo vloni na sanaci starých ekologických zátěží 811 milionů korun, jen za druhé pololetí to bylo 423 milionů. Vyplývá to z pravidelné zprávy, kterou vládě předložilo Ministerstvo financí. Jedná se o nápravu škod na životním prostředí, které způsobily státní průmyslové podniky před privatizací. Od roku 1991 vydal stát na tyhle účely přes 60 miliard. Více ZDE

Po necelých dvou letech od zahájení výstavby vznikl v Praze 8 kancelářský komplex AFI Karlín. Ten je unikátní nejen svou zelenou fasádou vytvářející nejrozsáhlejší systém vertikálních zahrad v celé střední Evropě, ale i použitými energeticky šetrnými řešeními.

Administrativní komplex dvou budov, jejichž půdorys připomíná křídla motýla v letu, je svým koncepčním i technologickým řešením na tuzemské poměry zcela nevídaný. Spojuje v sobě řadu energeticky šetrných řešení a technologií - od zelení porostlé fasády tvořící přirozenou izolaci stavby přes inteligentní systém vnějšího stínění až po mechanismus zavlažování a využívání dešťové vody.

Budova AFI Karlín je v první řadě výjimečná svou celoprosklenou fasádou pokrytou více než 40 tisíci živých rostlin. Právě díky zelení porostlým stěnám vyniká svými izolačními vlastnostmi a pomáhá snižovat výdaje na energie při provozu klimatizace. Oproti klasickým zděným stavbám, které se v teplých měsících přehřívají a naakumulované teplo vydávají zpět do svého okolí, tak působí jako přirozené chlazení, brání přehřívání vnitřních prostor a snižuje také teplo okolního prostředí.

Závlahu zeleně v rámci objektu zajišťuje inteligentní zavlažovací systém založený na sběru a následném využívání dešťové vody. Z hlediska realizace byla dalším náročným úkolem i samotná geometrie fasády ve tvaru elipsovitých motýlích křídel.

Členitost a měkký charakter vrchní vrstvy fasády plné zeleně a rostlin také přispívá k dobrým akustickým podmínkám kancelářského komplexu. Hluk je díky tomu pohlcován a nepříjemně se nerozléhá do okolí jako například u staveb z čistě skleněnou fasádou, které nejsou schopny zvuk bez vhodných opatření pohltit.

Zejména u kancelářských budov je velmi podstatným technickým prvkem účinný systém stínění. Ten je běžný u kancelářských budov kategorie A v celé Evropě - a obecně patří ke klíčovým parametrům všech energeticky úsporných budov, protože zabraňuje zahřívání skel. Aktivní textilní rolety proti slunci má i kancelářský komplex AFI Karlín. Jsou sice průhledné, ale dokážou dostatečně stínit sklo, aby se nezahřívalo a nepropouštělo teplo dovnitř budovy.

Objekt aspiruje na získání prestižní certifikace ve standardu BREEAM Excellent.

V Úředním věstníku Evropské unie byla zveřejněna (L 99) dvě Nařízení která mění mění přílohu XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a prováděcí ozhodnutí týkající se látky vzbuzující mimořádné obavy.

• Nařízení Komise (EU) 2018/588 ze dne 18. dubna 2018, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o 1-methylpyrrolidin-2-on

• Nařízení Komise (EU) 2018/589 ze dne 18. dubna 2018, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o methanol

• Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/594 ze dne 13. dubna 2018 o identifikaci 1,2-anhydridu benzen-1,2,4-trikarboxylové kyseliny (trimelitanhydridu) (TMA) jako látky vzbuzující mimořádné obavy podle čl. 57 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (oznámeno pod číslem C(2018) 2112)

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Odbor podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu, připravil on-line konzultaci k novému návrhu materiálu „Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice na léta 2019 – 2023“ s cílem získat připomínky od všech zainteresovaných subjektů, které se problematice Společenská odpovědnost organizací (CSR) intenzivně věnují. Výstupy z této veřejné konzultace budou využity pro finální úpravu „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice na léta 2019 – 2023“. Odkaz na veřejnou on-line konzultaci je ke stažení ZDE.

Výzva ke shromáždění informací navazuje na požadavek Evropské komise z ledna t. r., aby agentura ECHA připravila návrh na omezení záměrně přidávaných částic mikroplastů do všech druhů výrobků.

Ze současných poznatků vyplývá, že částice mikroplastů, které jsou záměrně přidávány do výrobků určených pro spotřebitele a k profesionálnímu použití (kosmetika, detergenty a barvy), představují určitá rizika pro životní prostředí a lidské zdraví.

Informace získané z veřejné konzultace budou využity pro stanovení, zdali používání částic mikroplastů představuje riziko a k posouzení socio-ekonomických dopadů na jakékoliv eventuální omezení tohoto používání.

Za cílovou skupinu pro výzvu jsou považovány společnosti (výrobci, dodavatelé, distributoři, dovozci a dal.), obchodní sdružení, a jakékoliv jiné třetí strany mající ve svém držení informace týkající se záměrného přidávání částic mikroplastů do výrobků.

Veřejná konzultace probíhá až do 11. května 2017 (uzavře se ve 23:59 helsinkého času)

Další informace

Žhavé téma: částice mikroplastů

Výzva ke shromáždění informací: web formulář

Zdroj: MPO

Rada města Písek na svém dubnovém zasedání schválila návrh na zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky na investiční akci „Stanice energetického využití kalu a biomasy, I. etapa – ČOV Písek.“

„Půjde o vybudování nové stavby s využitím částečně mobilní kontejnerové technologie. Umístěna bude na upravené ploše kalového hospodářství ve stávajícím areálu čistírny odpadních vod,“ informuje Václav Filip z odboru investic a rozvoje.

V zařízení bude ročně likvidováno až 3 900 tun strojně odvodněného kalu z písecké čistírny. „Součástí stavby je dopravní cesta od vzniku kalu, přes akumulační zásobník až do napojení na pásové sušicí zařízení. Usušený kal je pak spolu s biomasou spalován v kotli. Energie ve spalinách z procesu bude využita pro potřeby sušení kalu a částečně pro výrobu elektrické energie,“ vysvětluje Roman Honzík z Vodárenské správy Písek. „Odpadní vzduch ze sušení bude vyčištěn v pračce spalin tak, aby bylo zajištěno dodržení zákonných hodnot emisí vypouštěných do ovzduší. Ty budou trvale monitorovány.“

Stavba by měla být zahájena ještě letos v červenci. Předpokládaná cena činí asi 40 milionů korun bez DPH. Město Písek podalo žádost o dotaci z Národního programu Životní prostředí, která by mohla pokrýt až 60 % z celkových způsobilých výdajů.

Právě energetické využití je hlavním způsobem likvidace čistírenských kalů v Německu nebo Rakousku. Kaly z čistírny odpadních vod v Písku byly dosud odváženy do Mydlovar ke kompostování.

„Zatímco dnes náklady na likvidaci kalů činí zhruba tři miliony korun ročně, provozní náklady nového zařízení, které je energeticky soběstačné, budou zcela minimální a úspora financí se v budoucnu může promítnout například do ceny stočného,“ říká místostarosta Josef Knot.

Inovativní technologické zařízení bude splňovat nejpřísnější ekologické normy. Skutečnost, že Písek je pilotním městem, tedy prvním v České republice, kde bude stanice energetického využití kalu a biomasy využívána, přesně naplňuje vize konceptu Smart City. „Pokud se tento způsob likvidace kalu u nás osvědčí, Ministerstvo životního prostředí ČR bude podporovat jeho využití také v dalších městech,“ doplňuje Josef Knot.

Vzhledem k obsahu některých škodlivých látek budou totiž podle nové vyhlášky od roku 2020 výrazně zpřísněny podmínky pro ukládání kalů do země a jejich používání v zemědělství. Spolupráce města Písek s MŽP ČR na konceptu Smart City vyplývá z memoranda, které bylo podepsáno před dvěma roky.

„V uplynulých dnech jsme také společně s Lesy města Písku a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti v Praze podali žádost o grant na zkoumání popela ze zařízení pro jeho případné použití v lesních školkách i v lesnickém provozu k zadržování vody v půdě,“ uzavírá Roman Honzík.

Evropský parlament dnes podpořil ambiciózní recyklační cíle v rámci legislativy o odpadu a oběhovém hospodářství tak, jak se na tom dohodl s Radou EU. Na základě právních aktů by se mělo do roku 2025 recyklovat alespoň 55 % komunálního odpadu (z domácností a podniků). Cíl se postupně zvýší na 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035. Téměř 65 % obalových materiálů bude muset být recyklováno do roku 2025 a 70 % do roku 2030. Samostatné cíle jsou stanoveny pro konkrétní obalové materiály, jako jsou papír a lepenka, plasty, sklo, kov a dřevo. Návrhy rovněž omezují podíl skládkovaného komunálního odpadu na maximálně 10 % do roku 2035 a členské státy by měly usilovat o snížení potravinového odpadu o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030. Před zveřejněním schválených předpisů v Úředním věstníku EU, je nyní musí formálně potvrdit Rada.

V září roku 2017 do školních lavic Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha zasedli první studenti kurzu celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství, který Fakulta organizuje společně s INCIEN, Českou asociací oběhového hospodářství, SUEZ Využití zdrojů, a.s. a  Veolia Česká republika, a.s. Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přinesl účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové, ale pomohl jim i rozvíjet vlastní byznys v souladu se snižováním dopadů na životní prostředí.

Přínosy kurzu pozitivně hodnotí i skuteční experti z praxe, mezi kterými je i Ing. Pavel Berka ze společnosti REMAT GLASS. “Pracuji v odpadech již více než 20 let a je dobře, když získávám přehled o aktuálních trendech v jednotlivých oblastech nakládání s odpadem, cirkulární ekonomice i legislativě.” Právě aktuální informace dávají v dnešní době firmám velkou konkurenční výhodu. Lenka Harcubová ze společnosti POTEX dodává: “Kurz nám rozšiřuje obzor, dává nám věci do větších souvislostí, jistě nám pomůže při rozhodovacích procesech v budoucnu. Komerčně očekávám náskok před konkurencí, až dojde na 'lámání chleba'.”

Kurz oběhového hospodářství klade velký důraz na zkušenosti z praxe. V prvním ročníků se na kurzu vystřídalo více než 35 lektorů a profesionálů z praxe. Celá série třinácti seminářů byla navíc koncipována tak, aby účastníci pochopili rozsah tématu oběhového hospodářství v co největší komplexitě. Součástí byla navíc dvoudenní exkurze na technologická řešení recyklace odpadů a vod a práce na vlastních, individuálních nebo skupinových projektech.

Mezi dvaadvaceti studenty, kterými byli zejména odborníci z praxe, nechyběla ani Klára Hálová ze společnosti Karlovarské minerální vody, která ke kurzu dodává: “Kurz a kontakty v něm získané mají obrovský přesah do mé práce, takže je to obohacující nejen pro mě jako člověka, ale i pro naši společnost.” Společnost Karlovarské minerální vody navíc v tomto roce oznámila zahájení výzkumných aktivit projektu Zálohujme?, jehož cílem je zjistit možnosti navýšení množství zpětně odebraných PET lahví v České republice. Výzkumná skupina, kterou tvoří společně s experty z VŠCHT a Institutu Cirkulární ekonomiky, vznikla právě na základě navázání úzké spolupráce v průběhu kurzu. “A tento projekt není jediný, začali jsme spolupracovat i s dalšími účastníky. Snažíme se, aby čerstvé informace, které na kurzu získali, mohli ihned aplikovat v praxi. „Pro nás lektory a je to navíc skvělá šance získat přímou zpětnou vazbu na možnosti zavádění principů cirkulární ekonomiky do praxe v českých firmách a místním prostředí,” dodává Soňa Jonášová z INCIEN.

„Jsem moc rád, že se nám na kurzu podařilo vytvořit velice přátelskou atmosféru. Již nyní víme, že účastníci kurzu by byli rádi v kontaktu i po jeho skončení“, říká odborný garant kurzu Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha. „Na základě letošních zkušeností i zpětné vazby od účastníků kurz v příštím akademickém roce 2018/2019 ještě vylepšíme. Již nyní máme potvrzeny některé nové přednášející, především skutečné experty z praxe,“ dodává Vladimír Kočí. V plánu na další rok jsou návštěvy moderních technologií recyklace a nakládání s odpady, zařízení na energetické využití odpadu a čistírna odpadních vod. Dlouhodobým cílem je pomáhat měnit myšlení účastníků, kteří mají často možnost měnit zaběhlé procesy ve svých firmách směrem k udržitelnějším modelům. Jen tak mohou české firmy čelit výzvám, které jsou spojeny se současným neefektivním využíváním zdrojům a tlakem na naplňování globálních Cílů udržitelného rozvoje. „Do roku 2030 bude muset až třetina pracovníků v ČR projít rekvalifikací, protože jejich původní profese buď zanikne, nebo se zásadně změní. Absolventi kurzu Oběhové hospodářství takovou rekvalifikací již částečně prošli," dodává pan Zdeněk Horsák, generální ředitel SUEZ Využití zdrojů a.s.

Praktické informace a registraci naleznete na webových stránkách: https://cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi.

V roce 2017 realizovalo Ministerstvo zemědělství v souladu s platnou Metodikou benchmarkingu dva benchmarkingové projekty: Benchmarking vlastnických subjektů 2016 a Benchmarking provozovatelských subjektů 2016. Výsledky obou projektů jsou předloženy v samostatných dokumentech. Zjištění a závěry obou projektů jsou zahrnuty ve Zprávě o benchmarkingu za rok 2016.

Na základě závěrů z jednání Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství zveřejňuje výsledky a závěry realizovaných projektů formou zpráv:

1. Benchmarking vlastnických subjektů za rok 2016,
2. Benchmarking provozovatelských subjektů za rok 2016,
3. Zpráva z benchmarkingu za rok 2016.

Zprávy jsou zveřejněny jako otevřené dokumenty s možností je připomínkovat.

Ministerstvo zemědělství si dovoluje požádat odbornou i laickou veřejnost o spolupráci formou zaslání připomínek a námětů na e-mailovou adresu benchmarkingVaK@mze.cz nebo poštou na adresu MZe, odbor dozoru a regulace vodárenství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1, a to v termínu do

23. 6. 2018.

Ke stažení:

• Zpráva z benchmarkingu 2016 PDF Otevírá se do nového okna.
• Benchmarking vlastnických subjektů 2016 PDF Otevírá se do nového okna.
• Benchmarking provozovatelských subjektů 2016 PDF Otevírá se do nového okna.
• Ukazatele metodika BM 2016 PDF Otevírá se do nového okna.

Zdroj: MZe