Členové Teplárenského sdružení ČR se na setkání dne 18. října v Praze shodli, že situace v teplárenství je velmi vážná, vyžaduje okamžité řešení a vyzvali orgány státní správy, vládu a Parlament České republiky, aby se situací v teplárenství začaly urychleně zabývat.

Teplárenství čelí dlouhodobě ekonomické diskriminaci ve srovnání s lokální výrobou tepla. Tato deformace trhu se nyní vyhrotila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami, kterou schválila Evropská rada v únoru letošního roku. Cena povolenky na emise skleníkových plynů vzrostla během jednoho roku téměř čtyřikrát. Ještě na začátku září 2017 se pohybovala kolem 5 Euro, zatímco v současnosti osciluje kolem 20 Euro. Většina analytiků přitom pro příští rok očekává další růst ceny povolenky na cca 25 Euro.

Teplárny dostávají část povolenek na výrobu tepla bezplatně. Jejich množství se však každoročně snižuje a pro příští rok dosahuje přibližně třetinu množství roku 2013. Teplárny si tak v současné době musí valnou většinu potřebných povolenek kupovat na trhu. Povinnost nákupu povolenek se vztahuje na zařízení od 20 MW instalovaného tepelného příkonu využívající fosilní paliva. V teplárenství je nákupem povolenek zasažena téměř veškerá výroba tepla v uhelných teplárnách a přibližně 60 % výroby tepla v teplárnách na zemní plyn. Dohromady se jedná o dodávky tepla pro 3,5 milionu obyvatel.

„Řada tepláren se v důsledku nárůstu ceny povolenek může dostat do vážných potíží. Nejvíce ohrožené jsou menší teplárny na uhlí v majetku obcí, které se propadají do červených čísel,“ varoval Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské, a.s. a člen výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Provozovatelé tepláren investovali v letech 2013 až 2017 více než 20 miliard korun do ekologizace svých provozů a významně snížili emise oxidu siřičitého, oxidu dusíku a prachu do ovzduší. Rozhodujícím znečišťovatelem jsou v současné době lokální topeniště a kotle v domácnostech.

Podle Státní energetické koncepce z roku 2015 je jedou z priorit udržet co největší ekonomicky udržitelný rozsah soustav zásobování teplem s ohledem na jejich konkurenceschopnost a zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. Narovnání podmínek účinných soustav zásobování teplem a individuálních výroben tepla v oblasti zpoplatnění externalit (emise znečišťujících látek, oxidu uhličitého apod.) požaduje také Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030, který schválila vláda 17. října 2018.

„Podle Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů se má zpoplatnění emisí mezi velkými a malými zdroji vyrovnávat. V praxi se ale děje pravý opak a pomyslné nůžky se stále více rozevírají. Teď už to přesáhlo únosnou mez a řada tepláren se dostává do neudržitelné situace. Státní energetická koncepce není v praxi vůbec naplňována,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Předmětem diskuse na setkání členů byla samozřejmě i možná řešení složité situace tepláren. Členové Teplárenského sdružení ČR se shodli, že dlouhodobým systémovým řešením je odpovídající zpoplatnění spotřeby fosilních paliv v zařízeních, která nejsou zahrnuta do systému emisního obchodování. Než se však podaří toto dlouhodobé řešení prosadit, je třeba přijmout i krátkodobá a střednědobá opatření, která umožní zajistit bezproblémové dodávky tepla v letošní zimě a v příštím roce. Orgány státní správy, vláda i Parlament České republiky by se situací v teplárenství měly začít urychleně zabývat.

„Shodli jsme se na nezbytných krocích, které bude Teplárenské sdružení České republiky prosazovat. Jde o přežití oboru a zajištění spolehlivých a cenově únosných dodávek tepla pro 3,5 milionu lidí. Srovnání ekonomických podmínek nám stát slibuje od roku 2012 a děje se pravý opak. Teď už nemůžeme čekat, potřebujeme rychlá opatření pro zmírnění dopadu do hospodaření tepláren i do cen pro zákazníky v příštím roce,“ uvedl Tomáš Drápela.

Města s dodávkou tepla zatíženou nákupem povolenek s vyznačením převládajícího druhu paliva pro výrobu tepla.

Hnutí Duha podalo k České inspekci životního prostředí (ČIŽP) podnět k prošetření tří firem těžících hnědé uhlí kvůli možnému porušení zákona o ekologické újmě. Severočeské doly ze skupiny ČEZ a Vršanská uhelná a Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy podle právní analýzy firmy Frank Bold neplní povinnost finančně se zajistit pro případ akutních problémů, jako je zamoření vody a půdy při nehodě. Hnutí Duha to dnes sdělilo v tiskové zprávě. Severočeské doly se k tomu nechtěly vyjádřit a skupina Sev.en Energy uvedla, že předpisy plní. Obě těžařské skupiny ČTK sdělily, že budou s ČIŽP spolupracovat.

Podle zákona o ekologické újmě je provozovatel povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů především na preventivní a nápravná opatření pro případ ekologické újmy. "Provozovatelé mají povinnost pro tento účel provést hodnocení rizik. Z tohoto posouzení rizik je potom patrné, jaká má být výše finančního zajištění," píše se ve zprávě.

Finanční zajištění nemusí řešit provozovatel, který buď svou činností může způsobit újmu s náklady na nápravu nižšími než 20 milionů korun, nebo je registrovaný v Programu EMAS (systém environmentálního řízení a auditu), případně zahájil činnosti potřebné k zaregistrování, a nebo který má certifikovaný systém environmentálního řízení podle souboru norem ČSN EN ISO 14000, případně zahájil činnosti potřebné k získání certifikace, uvádí zákon.

"V souladu s oznámením naše společnost poskytne pověřeným inspektorům veškerou nezbytnou součinnost potřebnou k výkonu kontroly a současně se do skončení kontroly k této věci dále nebudeme vyjadřovat," uvedl na dotaz ČTK Roman Kozák ze společnosti Severočeské doly.

"V provozech Sev.en Energy platí, že oblasti ochrany ŽP věnujeme tu nejvyšší pozornost a beze zbytku plníme příslušná nařízení a zákony. Dlouhodobě také spolupracujeme se špičkovými odborníky v oblasti ekologie a dalších přírodních věd," uvedla mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Holding poskytne součinnost ČIŽP, dodala.

V České republice povrchově těží hnědé uhlí čtyři společnosti. Podle ekologů plní povinnosti dle zákona o ekologické újmě pouze Sokolovská uhelná, zatímco ostatní společnosti nemají certifikaci ani nezřídily fond. Česká inspekce životního prostředí podle Hnutí Duha může udělit pokutu až milion korun.

Zdroj: ČTK

S cílem snížit nebezpečí vzniku závažných onkologických onemocnění v důsledku inhalace azbestových vláken navrhuje Česká asociace pro odstranění azbestu, z.s., aby byly provedeny níže uvedené projektové činnosti, úpravy příslušných legislativních předpisů a byly v České republice vytvořeny podmínky pro finanční podporu pro provádění sanace azbestové zátěže v souladu s platnou legislativou.

1. Vypracovat odbornou kvantifikaci dosud existující azbestové zátěže na celém území České republiky.

2. U všech objektů dokončených před rokem 2005 před plánovaným odstraněním staveb, před prováděním změn dokončených staveb či před prováděním udržovacích prací, vyžadovat provedení inspekce zjištění výskytu a stanovení azbestu.

3. Popsat závazným způsobem požadavky na řádnou sanaci azbestové zátěže pro provádění údržbových prací, úprav dokončených staveb a pro odstraňování staveb včetně uložení azbestového odpadu na příslušné skládky. S těmito požadavky seznámit odbornou i širokou veřejnost formou informační kampaně.

4. Zajistit přísnou kontrolu závazných požadavků na řádnou sanaci azbestové zátěže a její uložení na příslušné skládky.

5. Provést screening horninového prostředí a kamenolomů v České republice, kde se prokazatelně vyskytují azbestové minerály.

6. Implementovat do příslušných legislativních předpisů moderní hygienické limity pro všechny typy prostředí a stanovit povinnost provádění inspekce účinnosti sanace azbestu.

7. Založit veřejně přístupný a státem garantovaný rejstřík oprávněných osob k provádění inspekcí a sanace azbestu.

8. Seznámit veřejné instituce, vč. krajských, městských a obecních úřadů o nutnosti zahrnout inspekce na zjištění výskytu a stanovení azbestu do požadavků zadavatele výběrových řízení před plánovaným prováděním udržovacích prací, změn dokončených staveb a před odstraňováním staveb.

9. Založit dotační titul nebo jiný finanční nástroj pro podporu řádné sanace dosud existující azbestové zátěže v souladu s legislativou ČR a EU.

10. Vytvořit dlouhodobý program sanace azbestové zátěže pro území celé České republiky, jehož součástí bude úprava příslušných legislativních předpisů, vytvoření finančních zdrojů, vzdělávání a informování odborné i široké veřejnosti, monitorování realizace programu, podpora vědeckých a výzkumných činností, včetně hodnocení a výzkumu zdravotních rizik souvisejících s expozicí respirabilními azbestovými vlákny.

Čtěte také:

Petice žádá ochranu před azbestem. Stát by měl být přísnější na firmy, které s tímto materiálem pracují (LN, 13.10.2018)

Drahé emisní povolenky dělají určitě radost ekologům. Na jejich vysokou cenu ale začínají jako jedny z prvních firem doplácet české teplárny. Ty stále velkou měrou spoléhají v prvé řadě na spalování uhlí. Růst plateb za vypouštění zplodin by je mohl přijít na miliardy korun. Podle současných pravidel je nemohou započítat zákazníkům do cen. Brání jim v tom rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z roku 2013. ERÚ určuje, které náklady mohou firmy započíst, a které ne. Největší znečišťovatelé mohou odběratelům tepla zaúčtovat jen něco přes polovinu nákladů na povolenky. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Zprávy o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR jsou připravovány na roční bázi  na základě usnesení vlády č. 827 ze dne 19. října 2015 k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Tyto zprávy předmětně souvisí se Státní energetickou koncepcí ČR, která byla schválena v květnu 2015.

Hlavním účelem těchto zpráv je předložit informace o stavu plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR v souladu s jejím hlavním posláním, kterým je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR. Státní energetická koncepce ČR je vrcholovým strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Na schválení dokumentů s názvem Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 a Implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj Česká republika čekala řadu let. Většina členských států EU přitom již v realizaci Agendy 2030 dávno pokročila a témata udržitelného rozvoje a klimatické změny jsou v jejich národních parlamentech základními kritérii pro posuzování nové legislativy. Lídry v této oblasti jsou především skandinávské země. V České republice většina politiků při svém rozhodování bohužel stále preferuje krátkodobé ekonomické aspekty. Právě proto jsou obě dnes Vládou ČR přijaté strategie nesmírně důležité. V Poslanecké sněmovně nyní dostanou argumenty pro udržitelný rozvoj váhu, kterou mají i ve světě.

Autor: Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí

Evropská komise vypsala konzultaci k revizi nařízení zřizujícímu Evropský inovační a technologický institut (EIT) a k přijetí Strategického programu inovací pro roky 2021-2027. Cíl konzultace jsou:

Evropský a inovační institut (EIT) cílí na potřeby různých skupin ve veřejném i soukromém sektoru. Mezi ně patří například univerzity, odborné vyšší vzdělávací instituce, lokální a regionální vlády, vládní orgány, velké podniky, malé a střední podniky, nevládní organizace, výzkumné organizace a další zúčastněné strany.

Komise si klade za cíl posbírat názory zúčastněných stran a občanů EU na výzvy v oblasti výzkumu a inovací ve vztahu k činnosti Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a na další cíle a možnosti v jeho budoucím strategickém vývoji.

Výsledek konzultace poskytne informace k posouzení dopadu návrhu Komise na Strategický program inovací institutu pro roky 2021-2027 a revizi nařízení zřizujícího Evropský inovační a technologický institut (EIT).

Další informace ZDE

Veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 7 chemických látek zahájila ECHA dne 8. 10. 2018. K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (zde) v termínu do 7. prosince 2018. Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

ECHA očekává připomínky k harmonizované klasifikaci a označování následujících chemických látek:

• Mecoprop-P (ISO) [1] and its salts; (R)-2-(4-chloro-2-methylphenoxy)propionic acid [1] and its salts (EC 240-539-0; CAS 16484-77-8)

• Imidacloprid (ISO); (E)-1-(6-chloropyridin-3-ylmethyl)-N-nitroimidazolidin-2-ylidenamine (EC -; CAS 138261-41-3)

• Azamethiphos (ISO); S-[(6-chloro-2-oxooxazolo[4,5-b]pyridin-3(2H)-yl)methyl] O,O-dimethyl thiophosphate (EC 252-626-0; CAS 35575-96-3)

• Diflufenican (ISO); N-(2,4-difluorophenyl)-2-[3-(trifluoromethyl)phenoxy]-3-pyridinecarboxamide; 2′,4′-difluoro-2-(α,α,α-trifluoro-m-tolyloxy)nicotinanilide (EC -; CAS 83164-33-4)
  Upozornění ECHA: tato veřejná konzultace běží souběžně s konzultací návrhu hodnotící zprávy připravené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Více informací o účinné látce a studiích zahrnutých do CLP harmonizační zprávy lze nalézt na konzultační webové stránce EFSA.

• Tetrakis(2,6-dimethylphenyl)-m-phenylene biphosphate; tetrakis(2,6-dimethylphenyl) 1,3-phenylene bis(phosphate) (EC 432-770-2; CAS 139189-30-3)

• 3-aminomethyl-3,5,5-trimethylcyclohexylamine (EC 220-666-8; CAS 2855-13-2)

• 6,6'-di-tert-butyl-2,2'-methylenedi-p-cresol (EC 204-327-1; CAS 119-47-1)

Asociace vlastníků vodárenské infrastruktury a Ministerstvo zemědělství hledají cesty, jak obnovit zastaralé vodárenské systémy. Asociace připravila odhad prostředků potřebných na obnovu v období 20 let (2020–2039) pro 10 vodohospodářských soustav ČR. Celková potřeba finančních zdrojů na obnovu přivaděčů vodárenských soustav za období 20 let bude přibližně 15 až 20 miliard korun.

Souhrnná zpráva Obnovitelné zdroje energie v roce 2017 obsahuje komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Výsledky vychází především ze zpracování resortního statistického výkazu Eng (MPO) 4-01 a dalších šetření Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jakožto i z dat převzatých ze statistik a databází Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a dalších.

Při sestavování této zprávy byla použita principiálně stejná metodika jako pro ročníky předchozí, data jsou tedy plně srovnatelná. Metodika statistiky jednotlivých typů OZE je vždy uvedena v úvodech jednotlivých kapitol.

Data publikovaná v této studii jsou plně srovnatelná s daty publikovanými Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) a Eurostatem. Údaje pro mezinárodní organizace jsou připravována MPO ve spolupráci s ČSÚ na základě národní statistiky a následně zasílána IEA / Eurostatu. Je však nutno připomenout odlišnou metodiku této mezinárodní statistiky pro teplo spotřebované pro vlastní potřebu v závodních výrobnách, které není uváděno v celkové výrobě tepelné energie a objevuje se pouze v konečné spotřebě (viz podrobněji metodika Eurostatu). Tento metodický rozdíl je třeba brát v úvahu při využívání dat z publikací Eurostatu a při porovnání námi uvedených údajů.

Základní souhrnné výsledky za rok 2017 jsou: Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2017 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 11,1 %. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích činil 10,5 %.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2017 [pdf, 2430 kB]

Dalším důkazem nepromyšlené vodohospodářské regulace ze strany Ministerstva životního prostředí je úprava správy poplatků za odběry podzemních vod. Podle zákona o vodách je odběr podzemních vod za účelem výroby vody pitné zpoplatněn.

Výjimku ze zpoplatnění tvoří pouze případy, kdy odběr na území jedné obce nebo vojenského újezdu nepřekračuje objem 6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Až do konce letošního roku je podle vodního zákona správcem poplatků za odběr podzemních vod Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Jednotliví odběratelé platí poplatky za odběr podzemních vod ČIŽP na základě platných zálohových výměrů a následných poplatkových hlášení. Novelou vodního zákona však přechází od nového roku administrace správy těchto plateb nově na Státní fond životního prostředí, přičemž samotnou správu placení poplatku bude vykonávat místně příslušný celní úřad. Novela však vůbec neřeší odpovědnost za vydávání zálohových výměrů na rok 2019.

Tato skutečnost je dána zejména absencí přechodných ustanovení, která by pro vlastní stanovení pověřovala nového příjemce poplatků za odběr podzemních vod, tedy Státní fond životního prostředí. Předkladatel novely vodního zákona, Ministerstvo životního prostředí, tuto otázku přechodu administrace správy poplatků za odběr podzemních vod vůbec nevzalo v potaz. Stávající zálohové výměry na odběr podzemních vod pro ČIZP jsou i nadále v platnosti, a jednotliví odběratelé by tak měli i pro příští rok platit ČIŽP, přestože k tomu ČIŽP již od nového roku nebude mít zákonné zmocnění. Přestože Ministerstvo životního prostředí bylo na tento problém v souvislosti s vydáním novely upozorněno, není otázka vyřešena a všechny dotčené strany včetně státní správy jsou vystaveny značné právní nejistotě. Schválená novela vodního zákona a následná nečinnost MŽP tak znamená, že tisíce odběratelů podzemních vod mají sice ze zákona povinnost platit za odebrané množství, jen není patrné, které části státní správy, na základě čeho a kdy……

Autor: Ing. Filip Wanner, Ph.D.

Zdroj: www.nase-voda.cz

Britští a kolumbijští vědci objevili způsob, jak vyrobit elektřinu z odpadu, který vzniká při zpracování plodů kávovníku. Jejich objev může pomoci zemědělcům i snížit znečištění v rozvojovém světě, napsal list The Guardian. Roční produkce kávy ve světě se pohybuje kolem 9,5 milionu tun.

Vyvinuli palivovou buňku, která místo chemikálií využívá mikroby, kteří konzumací odpadu vytvářejí malé množství energie. "Zemědělci získají trochu energie z odpadu, který vyhazují, životní prostředí tedy bude čistší a jejich finanční situace se zlepší," uvedl mikrobiolog univerzity v Surrey Claudio Avignone Rossa.

Potřebný druh mikrobů se podle něho běžně vyskytuje v kalu z čistíren odpadních vod, avšak je také možné nalézt je na kolumbijských farmách. "Nabídka není problém," dodal.

Mikrobiální palivové buňky jsou velké zhruba jako ty, které se instalují do plechovek se šumivými nápoji. Nyní vědci čekají, zda jim finanční instituce poskytnou prostředky na vybudování prototypu na kolumbijské plantáži.

Zdroj: ČTK

Stav životního prostředí v ČR v roce 2017 se oproti předchozím rokům výrazně nezměnil. V posledních letech je však výrazně ovlivněn prohlubujícími se projevy změny klimatu, zejména častějším výskytem sucha a dalších nebezpečných hydrometeorologických jevů, jako jsou povodně, přívalové srážky nebo silný vítr.

Suchem jsou ovlivněny hospodářské sektory, zejména zemědělství, vodní hospodářství a průmysl a energetika. Sucho má také vliv na stabilitu a funkci ekosystémů, čímž dochází ke změnám ekosystémových služeb (např. snížení schopnosti krajiny zadržovat vodu apod.). V roce 2017 tak v důsledku kombinace klimatických vlivů a biotických činitelů (např. kůrovec) a předchozího způsobu lesního hospodaření bylo vytěženo nejvíce dřeva od roku 2000. Změna klimatu se promítá i do stavu jednotlivých druhů rostlin a živočichů, který lze pozorovat například na úbytku populací jednotlivých druhů ptáků.

V kombinaci se změnou využití krajiny, především dlouhodobým poklesem rozlohy zemědělského půdního fondu a současným nárůstem zastavěných a ostatních ploch, dochází k poklesu početnosti jednotlivých populací, zejména ptáků zemědělské krajiny, jejichž počet od roku 1982 poklesl o jednu třetinu. Vlivem výrazné finanční podpory a dalších podpůrných nástrojů klesly v roce 2017 emise znečišťujících látek do ovzduší, přesto i v roce 2017 zůstává kvalita ovzduší neuspokojivá.

Ve městech ji ovlivňuje zejména silniční doprava a také lokální vytápění domácností, a to především v oblastech, kde se ještě nemohl naplno projevit efekt podpory tzv. kotlíkových dotací. Zhoršená kvalita ovzduší se vyskytuje i v průmyslových regionech. Ekonomický růst se projevuje i v případě odpadového hospodářství. Produkce samotná, vzhledem ke konzumnímu společenskému chování, proto dlouhodobě neklesá.

Díky podpoře různých typů nástrojů ale dochází k postupné změně struktury nakládání s odpady, a to především s obalovými odpady, u nichž roste míra materiálového využití. Míra skládkování komunálních odpadů však i v roce 2017 dosahovala 45 %.

Objem finančních prostředků vynakládaných na ochranu životního prostředí je nadprůměrný, a to rovněž díky podpoře z evropských fondů, v rámci nichž hlavním zdrojem financování i v roce 2017 zůstal OPŽP.

Dokument ke stažení:

Materiál

Společnost Autodoprava Matějka, s.r.o. dostala pokutu 300 tisíc korun za porušení zákona o odpadech. Firma nelegálně ukládala velké množství zeminy a stavebních a demoličních odpadů do areálu bývalého dolu Jindřich II ve Zbýšově u Oslavan. Konstatovali to inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně. Společnost také provozovala mobilní zařízení k využívání odpadů, aniž by to projednala s příslušným orgánem státní správy (Městský úřad Rosice), jak jí ukládá zákon.

„Případ nám předali pracovníci Městského úřadu Rosice. Zjistili nelegální navezení celkem 23 225 tun odpadů, a to částečně i na pozemky bez souhlasu vlastníků. Kromě zeminy se jednalo například o kusy betonu, asfaltobetonu, cihel, malty, obkladů, PVC i hydroizolační lepenky IPA. Zavezené pozemky nebyly k nakládání s odpady určené, proto jsme uložili pokutu,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně s tím, že sankce je pravomocná.

Společnost Autodoprava Matějka už inspektoři ČIŽP pokutovali v roce 2015 za znečišťování ovzduší. V rozporu s povolením Krajského úřadu Jihomoravského kraje provozovala mobilní drtič stavebních a demoličních odpadů. O této pokutě více: https://www.cizp.cz/Firma-porusila-zakon-o-ovzdusi-a-dostala-pokutu-sto-tisic-korun.html

Bioekonomika se zabývá výrobou obnovitelných přírodních zdrojů a jejich přeměnou na životně důležité výrobky, od potravin a krmiv k výrobkům založeným na bioproduktu a bioenergii. Základem bioekonomiky je zemědělství, lesnictví, akvakultura, potravinářský průmysl, energetika, chemický průmysl a biotechnologická odvětví, včetně farmacie. Více ZDE

Čtěte také:

Komise se zaměří na ekologickou udržitelnost a bioekonomiku (12.10.2018)

Zdroj: https://euractiv.cz

Obyvatele řady měst a obcí stále obtěžuje zápach z průmyslových areálů a jiných provozů, které ač splňují zákonem stanovené emisní limity, potýkají se s problémem zápachu. K nápravě a zlepšení životních podmínek lidí v blízkosti těchto míst nabízí finanční pomoc Ministerstvo životního prostředí. Na odstranění zápachu a snížení emisí těžkých kovů vyhradilo ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR v nové dotační výzvě 30 milionů korun. O podporu se mohou firmy a také kraje, obce a další původci zápachu či znečištění ucházet od 15. října.

Koncentrace obtěžujících pachových látek z výroby jsou v řadě obytných zón přiléhajících k průmyslové zástavbě neúnosné. Svědčí o tom i stovky stížností, které občané podávají u České inspekce životního prostředí. Jen v letech 2015–2017 zaevidoval úřad celkem 839 stížností na zápach, které se týkaly zhruba 500 provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Stejně palčivým problémem zůstávají i škodlivé emise těžkých kovů, jejichž zdrojem jsou vedle silniční dopravy zejména spalovací procesy v průmyslu, stavebnictví a energetice.

„Potřebu řešit zápach z těch provozů, které jím obtěžují své okolí, vnímáme dlouhodobě. Problém vzniká většinou tam, kde se dříve nedomyslelo územní plánování a kde se povolila průmyslová zástavba v těsné blízkosti obytných domů, anebo se naopak domy dostavěly blíže k továrnám. Zatím se ani České republice, ani Evropské unii nepodařilo přijít s funkčním řešením problematiky pachových limitů. Ve snaze řešit tuto situaci v nejvíce postižených lokalitách jsme přišli s řešením pro provozy a obce, které dlouhodobě zamořují okolí zápachem nebo těžkými kovy, již v roce 2016. Z Národního programu Životní prostředí jsme od té doby investovali 82 milionů korun, peníze na pořízení moderních technologií obdrželo 22 nejvíce obtěžujících provozů v ČR. Nyní mají šanci získat finanční injekci na nákladná ozdravná opatření další znečišťovatelé, jimž se i přes snahu dosud nepodařilo emise odstranit,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „Z aktuální dotační výzvy můžeme pomoci dalším podnikům, ať jsou to elektrárny, sklárny, cukrovary, lakovny, zpracovatelé potravin, bioplynky či například provozovatelé čistíren odpadních vod. Důležité je, aby investice měla reálný přínos pro životní prostředí, kvalitu života lidí a jejich zdraví.“

Z dotační výzvy č. 7/2018 mohou provozovatelé zdroje znečištění (podniky, kraje, města a obce, družstva, výzkumné instituce a další) získat až 60% dotaci na pořízení biofiltrů, biopraček, ozonizérů a dalších nejmodernějších zařízení, eliminujících emise pachových látek do okolí. Zároveň budou podpořeny speciální filtry a jiné technologie sloužící ke snížení emisí těžkých kovů, které mají imisní limity stanované zákonem o ochraně ovzduší, či jsou regulovány Protokolem o těžkých kovech (olovo, arsen, kadmium, nikl, rtuť).

Výzva je tentokrát koncipována jako nesoutěžní. Uspět může každý žadatel, jehož projekt splní stanovené podmínky. „Nejzásadnější podmínkou k získání dotace je to, že provozovatel provede opatření nad rámec toho, co jim předepisuje zákon o ochraně ovzduší, a zároveň díky nové technologii sníží emise pachových látek nejméně o 40 %, v případě emisí těžkých kovů o 60 %,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Sledovat se bude i počet stacionárních zdrojů, jichž se snižování emisí týká, počet domů nacházejících se do 500 metrů od zdroje a neméně důležitým faktorem bude i počet lidí, kteří si na zápach již stěžovali.

„U technologií na snížení zápachu je třeba doložit orgánům správy alespoň jednu stížnost, podnět či petici proti emisi pachových látek, a to od 1. 1. 2012 do vyhlášení výzvy,“ dodává Petr Valdman k podmínkám dotace s tím, že zájemci se mohou dozvědět bližší informace i na bezplatném semináři v Praze, který se uskuteční 7. listopadu.

Výše příspěvku z Národního programu Životní prostředí se pohybuje v rozmezí od 100 tisíc až do 10 milionů korun. Mezi uznatelné náklady mohou producenti zahrnout jak výdaje na nákup zařízení, tak jeho instalaci, ale i na přípravu projektu nebo jeho zkušební provoz.

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 15. října 2018 do 28. února 2019. Podpořené technologie musí být následně zprovozněny do konce roku 2021.

Další informace:

Výzva č. 7/2018 a dokumenty ke stažení: ZDE.