EU28 se dohodla na společné pozici k návrhu snižování emisí CO2 z osobních aut a lehkých užitkových vozidel

Ministři životního prostředí zemí EU po komplikovaných jednáních dosáhli dohody ohledně snižování emisí CO2 z osobních automobilů a dodávek po roce 2021. Diskutovali také o emisích CO2 z nových nákladních vozidel a schválili oficiální pozici EU na dvě důležitá mezinárodní jednání.
Po složité a dlouhé diskuzi bylo včera schváleno jednotné stanovisko ministrů životního prostředí evropské osmadvacítky k návrhu evropského nařízení, které stanoví emisní normy CO2 pro nově vyrobené osobní automobily a lehká užitková vozidla. Evropská komise v loňském roce navrhla, aby automobilky snížily průměrné emise CO2 vyráběných vozidel do roku 2025 o 15 % a do konce roku 2030 o 30 % oproti současnému cíli k roku 2021. Některé státy EU však požadovaly výrazné navýšení cílů pro rok 2030 na úroveň 40 % i více. Nakonec se podařilo dohodnout redukční cíl pro osobní vozidla na úrovni 35 % a tak dosáhnout kompromisu přijatelného pro všechny. S přihlédnutím k velkému tlaku ambiciózních států může ČR považovat tento výsledek za nejlepší možný v dané situaci.
„ČR souhlasí s nutností docílit snížení emisí ze sektoru dopravy a v dlouhodobém horizontu směřovat k dekarbonizaci tohoto sektoru. Nicméně změny musí být postupné a musí být v souladu s ochotou společnosti investovat do nákupu nových vozů. Pokud zkrátka lidé nebudou mít finance na nákup elektromobilů a hybridních vozidel, prodlouží se doba, kdy budou využívat starší automobily. A to může být pro naše ovzduší daleko škodlivější,“ řekl ministr Brabec. „Dnes se nám podařilo prosadit do návrhu i mechanismus, díky kterému bude automobilový průmysl motivován prodávat více elektromobilů i v zemích, kde je jejich podíl na trhu doposud nízký. To je i případ České republiky, čímž přispějeme k nástupu elektromobility i u nás,“ doplňuje ministra náměstek pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů Vladislav Smrž.
Na základě schválené pozice Rady nyní rakouské předsednictví zahájí vyjednávání s Evropským parlamentem, jehož výsledkem bude konečná podoba této legislativy.
Ministři se dostali i k dalším tématům. O snížení emisí CO2 stanovením konkrétních limitů se chce Evropská komise pokusit i u těžkých vozidel a poprvé se tak projednává návrh nařízení, který stanoví konkrétní emisní limity CO2 pro nákladní automobily. Základem návrhu Evropské komise, o kterém dnes ministři debatovali, je dosáhnout snížení emisí CO2 u nových těžkých vozidel od roku 2025 o 15 % a od roku 2030 o 30 % oproti roku 2019.
„Vzhledem k tomu, že emise CO2 z těžkých vozidel nebyly zatím nikdy monitorovány, nemá k tomu Evropa relevantní data. Diskuzi o konkrétních cílech tomu musíme přizpůsobit,“ uvedl ministr Richard Brabec.
Rada dále přijala dvoje závěry, které stanovují mandát EU pro nadcházející mezinárodní jednání. Prvním je zasedání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které se uskuteční 2. - 14. prosince 2018 v Katovicích. „Je třeba mít na paměti, že výsledek jednání prosincové klimatické konference podstatným způsobem ovlivní, zda se smluvním stranám podaří včas a účinně zahájit implementaci Pařížské dohody,“ přiblížil ministr Brabec.
Další přijaté závěry se věnují přípravě na 14. konferenci Úmluvy o biologické rozmanitosti (17. - 29. listopadu 2018 v egyptském Šarm aš-Šajchu). Jedním z hlavních bodů konference bude i příprava mezinárodní agendy v ochraně biodiverzity po roce 2020. „Ochrana biodiverzity potřebuje získat celosvětovou pozornost. Podporujeme proto užší provázání problematiky ochrany biodiverzity s ochranou klimatu,“ vysvětluje ministr Brabec.
Polsko během dnešního jednání ministrů životního prostředí také informovalo o svém finančním programu na boj se zhoršenou kvalitou ovzduší související s vytápěním polských domácností. Ten svým zaměřením kopíruje v Česku již běžící velmi úspěšné programy kotlíkové dotace a program Nová zelená úsporám. Jak vysvětlil Richard Brabec: „Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Polskem dochází k intenzivní výměně znečišťujících látek, bude mít polský Program čisté ovzduší pozitivní dopad nejen pro území jednotlivých vojvodství v Polsku, nýbrž i pro regiony v ČR nacházející se v blízkosti česko-polské hranice.“
Na okraj Rady proběhlo také ministerské jednání se zeměmi Východního partnerství, kde byly řešeny hlavní environmentální a klimatické priority regionu Východního partnerství.













Aniž bychom si to uvědomovali, mikroplasty se staly součástí našeho běžného života. Objevují se ve vzduchu, v půdě i ve vodě. Poslední výzkumy prokázaly, že plastové znečistění je všudypřítomné, dokonce i v pitné vodě. Podle Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR bylo potvrzeno, že i pitná voda u nás obsahuje mikroplasty. Až 30 % těchto velmi drobných částic plastů, tedy mikroplastů, ve vodě zůstává a nelze je z ní odstranit. Mezi nalezenými mikroplasty byly nejčastější materiály PET, polypropylen a polyethylen. A právě polyethylen je obsažen v kosmetice a výrazně zatěžuje povrchové a odpadní vody. Nalezneme ho například v zubních pastách, sprchových gelech nebo peelinzích. Mikroplasty jsou v kosmetickém průmyslu přidávány do produktů s abrazivními vlastnostmi, a to proto, že umí odstranit odumřelé kožní buňky a nečistoty z pokožky.


























