Kdo způsobí nebo zjistí havárii na vodách, je povinen ji neprodleně hlásit na telefonní číslo 150 Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor ČR následně kontaktuje Českou inspekci životního prostředí. Ohlašovací povinnost se týká i úhynu ryb nebo organismů vázaných na vodní prostředí způsobených havárií na vodách. Nová povinnost se zavádí od 1. srpna 2024, kdy vstupuje v účinnost novela vodního zákona, která má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Novelizovaný zákon také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí a nulové hodnoty emisí u udržitelných paliv – monitorování a vykazování (aktualizace). Tímto nařízením v přenesené pravomoci se mění přílohy I a II nařízení (EU) 2015/757 o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů. Nařízení v přenesené pravomoci objasňuje požadavky na pobřežní lodě a aktualizuje pravidla platná pro udržitelná paliva.

Dokument ke stažení:

EU 83_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)

Legislativní rada vlády doporučila vládě SCHVÁLIT novelu zákona, který zavádí zálohování PET lahví a plechovek, po legislativně-technických úpravách. "Chtěl bych tak vyvrátit nepravdy, které kolem zálohování šíří odpadářská lobby. Připomínky se týkaly z velké části pouze otázky operátora systému. S tím nemáme žádný rozpor, chceme také jasné a účinné řešení. Zákon bychom chtěli po zapracování připomínek v brzké době předložit vládě. Reálné spuštění zálohového systému by tak mohlo být od 1.1.2026," uvedl ministr Petr Hladík na sociální síti X.

Vrchní soud v Praze zamítl žalobu spolku ochránců přírody na řetězec Lidl. Podle ekologů se obchodník chová nekalým způsobem, když hlásá, že mu záleží na ochraně klimatu, a přitom dával k nákupům za odměnu plastové hračky z Číny, jejichž výroba přírodě škodí. Soud upozornil, že spolek měl místo omluvy žádat třeba to, aby Lidl s tímto druhem odměn přestal. Více ZDE

Ústecký krajský soud zrušil uhelné elektrárně Počerady výjimku z limitu na vypouštění rtuti. ČTK to řekla mluvčí soudu Veronika Suchoňová. Rozhodnutí je dnešním dnem pravomocné. Soud vyhověl žalobě ekologických organizací, které ve vyjádření pro ČTK uvedly, že nyní elektrárna bude muset zastavit provoz. Elektrárnu na Lounsku vlastní skupina Sev.en Energy. Mluvčí Eva Maříková ČTK řekla, že nejprve se musí vedení podrobně seznámit s rozsudkem, než ho bude komentovat. Více ZDE

Připomeňme si proto, proč vlastně zálohování v České republice potřebujeme. Sepsali a ozdrojovali jsme v Zálohujme.cz sedm nejvýznamnějších benefitů zálohového systému pro ČR a zároveň jsme o vyjádření k tématu požádali několik osobností. Komentář nám poskytli například ministr životního prostředí Petr Hladík, starosta obce Černovice a člen pracovní skupiny pro životní prostředí Sdružení místních samospráv Jan Brožek nebo Jana Komrsková, náměstkyně primátora Hlavního města Prahy. K tématu se dále vyjádřili: zakladatelka Institutu Cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, poslanec a zastupitel Votic Jiří Slavík, režisér Jan Svěrák a majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

Sedm důvodů, proč je u nás zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek nezbytné

1. Ochrana životního prostředí

Každý rok v ulicích a v přírodě ČR (tj. mimo současný systém tříděného sběru obalů) skončí až 100 milionů PET lahví a podobné množství nápojových plechovek! Zavedení zálohového systému veřejný prostor od PET lahví a plechovek vyčistí.
Finanční motivace přispívá ke změně myšlení/chování lidí, kteří si tak více rozmyslí, jestli zálohovanou PET lahev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají za ni zpět peníze. Navíc peněžní záloha motivuje i jiné lidi ke sběru pohozených obalů, které následně odnesou tam, kam patří. To se již děje u pivních zálohovaných lahví. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů po zavedení záloh.

Například na Slovensku došlo k poklesu množství nápojových obalů odhozených v přírodě nebo na veřejných prostranstvích už po prvním roce zálohování. V roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022 to bylo už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví.***

*Zdroj: výpočty Zálohujme.cz na základě množství nápojových obalů uvedených na trh v ČR a Studie materiálových toků PET lahví, INCIEN, 2016, Systém záloh pro Českou republiku, EUNOMIA 2019, str. ** Studie posuzování životního cyklu LCA nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje Vysoké školy chemicko-technologické, prosinec 2018

***Správca zálohového systému SK

2. Vyšší míra sběru a recyklace
Analýza Ernst & Young vypracovaná pro MŽP v říjnu 2023 ukázala, že v roce 2022 se v ČR vytřídilo asi 73 % PET lahví, recyklovalo se jich jen 49 % a jen zlomek z nich šel zpět do výroby nových PET lahví. U nápojových plechovek je situace ještě horší: v ČR se jich sesbírá jen 26 %, zbytek skončí převážně v komunálním odpadu.  Současný systém je zároveň velmi nepřesný - sleduje hmotnostní množství materiálu – tzn. jakákoli kontaminace vytříděných obalů nebo zbytky nápojů v nich ještě dále zkreslují už tak hrubou evidenci.

Oproti tomu systém vratných záloh je zcela transparentní a míru sběru a recyklace umí vykázat na kus přesně. Zavedení zálohového systému výrazně zvyšuje míru sběru a recyklace PET lahví a plechovek. V zemích, kde již tento systém funguje, dosahuje míra sběru více než 90 %. Takový systém zajišťuje dostatečné množství kvalitního recyklovatelného materiálu, což podporuje cirkulární ekonomiku, kde se z použitých materiálů opět vyrábějí nové produkty.

*Údaje o míře zpětného odběru PET lahví (73 %) a plechovek (26 %) pochází z dat MŽP a z důvodové zprávy k novele zákona o obalech.

3. Nastartování cirkulární ekonomiky
Zálohový systém je jedním ze tří základních pilířů cirkularity nápojových obalů. Transparentní systém zaručuje opakovanou recyklaci v uzavřené cirkulární smyčce. To znamená, že drtivá většina obalů se vrátí zpět do oběhu a materiál může být opakovaně použit, což vede k menší spotřebě primární suroviny (ropy v případě PET lahví a bauxitu v případě plechovek) a přispívá k dlouhodobé udržitelnosti hospodářství.

4. Snížení spotřeby energií
Výroba PET lahví z recyklovaného materiálu (rPET) je energeticky mnohem méně náročná než výroba z nového PETu. Například roční výroba PET lahví z 80% podílu recyklovaného PETu by v ČR ušetřila tolik energie, že by pokryla čtyřletý provoz pražského metra nebo by po celý rok svítilo a používalo běžné elektrospotřebiče 421 tisíc českých tříčlenných domácností.
 *Zdroje jsou uvedeny pod článkem iniciativy Zálohujme.cz, výpočty vychází z údajů studie EEIP kolektivu prof. Mejstříka z roku 2020 a dalších veřejně dostupných zdrojů

5. Ekonomická efektivita a transparentnost
Zavedení a provoz systému jsou plně financovány Správcem zálohového systému, systém je finančně soběstačný, neziskový a transparentní. Náklady na zavedení a provoz zálohového systému budou přenášeny na výrobce, nikoli na spotřebitele. Studie* ukazují, že dopady na hospodaření obcí jsou minimální. Návrh ministerstva navíc počítá s kompenzacemi a předpokládá, že rozpočty obcí a měst si dokonce po zavedení zálohování přilepší**. Novým zdrojem příjmů pro obce v případě zavedení zálohování by mohl být navržený podíl nevybraných záloh od operátora systému a také zpoplatnění reklamních letáků a případně dalších tiskovin, které zatím končí v nádobách na třídění načerno. Dopad zavedení zálohování na konkrétní obec je možné si spočítat na kalkulačce MŽP.

* CETA, září 2022, dopady zavedení zálohového systému nápojových obalů na obce a města ekonomická analýza
** Ministerstvo životního prostředí Kalkulačka pro obce

6. Příležitost pro zlepšení celého systému
Zavedení záloh podporuje odpovědné chování výrobců a motivuje je k lepšímu designu obalů, které jsou snadněji recyklovatelné. Zálohování je zároveň příležitost pro odpadový sektor, aby hledal využití pro další doposud nevyužité odpady ve žluté popelnici, protože dosud hleděl pouze na zisk z prodeje vytříděného PETu. Odpadový sektor čeká velká transformace a zálohování je tak pro ně příležitost, jak hledat využití pro další doposud nevyužité odpady ve žluté popelnici, čímž zásadně zlevní i obecní odpadové systémy, a tedy obce na odpady nebudou muset doplácet. Toto je dlouhodobě zanedbané, a v důsledku toho rostou obcím náklady na odpadové hospodářství, protože odpadový průmysl se soustředil pouze na PET a hleděl pouze na zisk z prodeje vytříděného PETu.
 
7. Plnění evropských recyklačních cílů
Zavedení zálohového systému je klíčovým krokem k dosažení recyklačních cílů, které vyžaduje evropská legislativa.  měrnice EU o jednorázových plastech (SUP) ukládá povinnost sběru min. 77 % do roku 2025, resp. 90 % PET lahví do roku 2029. Navíc nově schválené nařízení EU, tzv. PPWR zpřísňuje podmínky sběru nápojových plastových lahví a plechovek na 80 % již v roce 2026. Jedná se o první legislativu, která sběr obou materiálů sdružuje. Pokud členský stát nebude dosahovat sběru 80 % byť jen u jednoho z materiálů, je, dle nařízení povinen zavést zálohový systém.  Odpovědnost za plnění uvedených cílů v ČR nese AOS EKO-KOM, jejíž generální ředitel Zbyněk Kozel oznámil, že ČR tyto cíle včas nesplní: „Zavedení systému záloh je nevyhnutelné, protože u nápojových plechovek nemůžeme dosáhnout cíle 80 % tříděného sběru do roku 2026, a proto ČR nemůže žádat Evropskou komisi o výjimku z nařízením uložené povinnosti zavést zálohování nápojových obalů, bez ohledu na to, kolik plastových lahví sbíráme.“

ANKETA - Proč je podle vás zálohový systém přínosem pro ČR?

Petr Hladík, ministr životního prostředí
„Hlavním důvodem, proč se zálohování zavádí i v Česku, kde jinak dobře funguje třídění odpadů, je evropská legislativa a ochrana přírody. Cílem je snížit plýtvání s materiály, které se dají recyklovat. Aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly ve městech, v parcích, v příkopech podél cest nebo volně v přírodě. A zároveň aby se daly znovu použít jako nápojové obaly. Plasty a hliník, používané na obaly nápojů, se dají znovu a znovu využívat a díky zálohování docílíme opět potravinářské kvality, což dnes není možné. Většinou se opakovaně použité PET lahve využívají jen na koberce do aut nebo k výrobě mikin. To je důvod, proč nová úprava zavádí recyklaci plastů a plechovek povinně.“

Jana Komrsková, náměstkyně primátora Hlavního města Prahy
“Chceme-li snížit littering, bez zálohování se do budoucna neobejdeme. Počítá s ním i evropská obalová legislativa. Sousední státy k němu již přistoupily nebo brzy přistoupí. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami.
Celkem zavedlo zálohování 16 evropských zemí a pokud nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve. Podíl vratných obalů pohozených v přírodě je oproti těm nevratným minimální. Argumentem pro zálohování je úspora na tzv. plastové dani, snížení nákladů na ztracený materiál a v konečném důsledku i snížení emisí při výrobě nápojových obalů. Zastupuji zájmy Pražanů a jejich životního prostředí. Proto podporuji zálohování, které ušetří veřejné prostředky vynakládané na svoz směsného odpadu a pomůže vyčistit parky a ulice. Češi patří mezi špičku v třídění, věřím, že budeme i špičkami v zálohování.”

Jan Brožek, starosta Černovic, člen pracovní skupiny pro životní prostředí SMS
„Jako starosta vnímám zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky nejen jako nutný krok k dosažení recyklačních cílů stanovených evropskou legislativou, ale také jako příležitost ke zlepšení životního prostředí. Chápu, že existují obavy obcí z možného poklesu příjmů z prodeje materiálů k recyklaci. Ale ministerstvem navrhované kompenzační mechanismy jsou nastavené dostatečně, aby tuto ztrátu obcím vyvážily. Navíc se zálohový systém pojí s výhodami pro obce, jako jsou nižší výdaje na sběr a svoz a údržbu veřejných prostor. Máme šanci na zdravější a čistější prostředí, stejně jako na podporu principů cirkulární ekonomiky. Proto považuji systém zálohování za klíčový prvek pro větší udržitelnost naší obce a za pozitivní směr, kterým by se měla ubírat celá Česká republika, u kterého výhody převažují nad nevýhodami.“  

Soňa Jonášová, Institut cirkulární ekonomiky
“Pro ČR neexistuje žádná strategie nebo návrh, který by měl šanci naplnit závazné cíle sběru PET lahví nad 90 %. A neviděla jsem žádný, který by měl unikátní plán zvednout dnes nízkou míru třídění hliníkových plechovek. A už vůbec ne plán, který by nám pomohl vyklidit PET lahve a plechovky z přírody. Naopak zálohování přináší řešení na všechny tři body, a navíc jde o transparentní, pro obce levnější a digitalizovaný proces. A tomu já říkám velké ANO.”

Jiří Slavík, poslanec a zastupitel města Votice na Benešovsku
“Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí. Zálohový systém PET lahví a nápojových plechovek vede k podpoře opakované recyklace a snížení množství odpadu na veřejných prostranstvích. Předpokládá, že do pěti let od zavedení systému se vysbírá 90 procent plastových lahví a plechovek, čímž splníme evropské závazky. V evropských zemích se zavedeným zálohovým systémem kleslo množství odhozených nápojových obalů v přírodě až o 95 %.”

Jan Svěrák, režisér
“Máme v divadle automat na vratné PET lahve, a tak jsem si ho mohl vyzkoušet. Kromě čistého svědomí, že svůj odpad třídím, posílám každou PETku do automatu s dobrým pocitem, že z použité lahve vznikne nová.  Připomíná mi to koloběh, jaký dělá voda v krajině i krev v našich žilách, a to mi dává smysl.”  

Alessandro Pasquale, majitel Mattoni 1873
Jde o důležitý krok směrem k cirkulární ekonomice, plechovky a PET lahve tak nebudou končit v ulicích měst nebo v přeplněných koších, ale podaří se je vysbírat a vrátit tak cenný materiál do oběhu. Motivací k tomu bude nyní navrhovaná částka 4 koruny jako záloha za PETku nebo plechovku.  K současným 16 evropským zemím se zálohovým systémem se v příštím roce připojí Polsko a Rakousko, pro mě další znamení, že to má smysl.

Autorka: Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz

Technologie, která může být klíčem k rychlejšímu rozšiřování obnovitelných zdrojů. Přesně tak by se dal popsat proces, který vytvořili němečtí vědci k ukládání energie. Systém, který vědci testují, by mohl pomoci vytápět domácnosti obnovitelně i v zimě. Více ZDE

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Dokument ke stažení:

Harmonogram prezkumu IP.pdf

Svaz měst a obcí varuje před kolapsem stavebních úřadů a jeho předseda označil přípravu digitálního stavebního řízení za humpoláckou. Kdo by za to měl nést odpovědnost? Co na novém systému městům a obcím nejvíce vadí? A jaké škody mohou potíže se stavebním řízením způsobit? Rozhovor ZDE

Základní vhled do povinností původců odpadu na jendom místě. Kdo je původcem odpadu a jaké jsou jeho povinnosti? Jak odpad správně zařazovat, třídit, shromažďovat a označovat? Co znamená pojem sklad u původce a kdy ho využijete? A mnoho dalšího nabízí nový díl podcastu INIVOR. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí
• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec
• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství
• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů
• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Pod sicilským pohořím Iblei byla objevena obrovská zásoba sladké vody. Místní politici vyzývají, aby se voda vykopala, ale podle odborníků to není tak jednoduché. Předpokládá se, že obrovská zásoba sladké vody obsahuje přibližně 17 miliard metrů krychlových vody a nachází se v hloubce 700 až 2500 metrů pod povrchem. Mohla by být klíčem k řešení přetrvávajícího sucha na Sicílii, kde je situace se suchem jednou z nejhorších v Evropě. Více ZDE

Podle odhadů MŽP se v ČR pouhých 17 % použitých PET lahví použije pro výrobu nových PET lahví. Z použitých plechovek nová plechovka nevznikne žádná. Taková je realita recyklace nápojových obalů v Česku. Opakované využití obalů v tzv. uzavřené materiálové smyčce má přitom pozitivní dopad na životní prostředí, vyžaduje až o 95  méně energie a produkuje až o 80  nižší uhlíkovou stopu. Čísla však jasně ukazují, že v současném systému se z vysbíraného materiálu včetně nápojových obalů místo opakovaného využití stává odpad, který končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. Řešením je zálohový systém, jenž opakovanou recyklaci obalů pro stejný účel zajistí, jako je tomu už v 16 zemích Evropy.

„Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 %, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, narozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „U plechovek je bohužel i míra sběru žalostně nízká. Jejich třídění v Česku vesměs vůbec nefunguje. Tři ze čtyř plechovek skončí rovnou v komunálním odpadu.“

V současném systému třídění sesbírala Česká republika podle dat společnosti EKO-KOM za rok 2023 pouze 30 % nápojových plechovek. A ani z těch sesbíraných nevznikla žádná nová plechovka. Pro sběr plechovek si musela u Evropské komise dokonce vyjednat výjimku, protože cíle 50% míry sběru v roce 2025 stanoveného pro všechny členské země EU nemá šanci dosáhnout.

Podle Havligerové však ani sběr tří čtvrtin plastových lahví ještě neznamená, že byly opětovně využité. Z toho, co se vytřídí, se zrecykluje pouze část a běžnou praxí dnes je, že v současném systému třídění vysbíraný materiál včetně nápojových obalů končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. „Plasty ze žlutých kontejnerů v drtivé většině končí na ručních třídičkách, které jsou málo efektivní a materiál je často kontaminován. Pro sběr plechovek nyní ve velké části země ani neexistuje infrastruktura. Většina materiálu tak skončí jako odpad na skládkách či ve spalovnách,“ říká Kristýna Havligerová.

Systém záloh pomůže k cirkularitě obalů

Zálohový systém v tomto Česku pomůže, podle odborníků i zahraničních zkušeností je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů. Z pohledu životního prostředí je právě uzavřená smyčka to nejlepší řešení. Dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Záloha pomáhá i v boji s litteringem. Například na Slovensku už po roce fungováni zálohového systému pohozené plechovky a PET lahve z přírody a veřejného prostranství téměř zmizely.

Již 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Další země se přidají v nejbližších letech a už v příštím roce, kdy zálohový systém spustí Polsko a Rakousko, bude Česko ze všech stran obklopeno zeměmi se zálohovým systémem. Uzavření koloběhů materiálu v okolních zemích zároveň znamená horší přístup k recyklátu pro české výrobce nápojů, kteří tak budou ve srovnání s evropskou konkurencí znevýhodněni.

 „Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě formou downcyclingu – jako dále už nezrecyklovatelný produkt (například dětské pleny či koberečky do auta), nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky. My chceme opravdovou recyklaci, a ta nyní nefunguje,” uzavírá Kristýna Havligerová.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Podle nejnovější analýzy Evropského úřadu pro životní prostředí má Evropa dostatek půdy pro rozšíření solární a větrné energie, aniž by byla ohrožena produkce potravin nebo příroda. Studie ukazuje, že k dekarbonizaci Evropské unie do roku 2040 je zapotřebí pouze polovina půdy považované za vhodnou pro obnovitelné zdroje energie, s výjimkou přírodních rezervací a zemědělských oblastí s vysokou hodnotou. Více ZDE
 

Naše planeta je schopna vyprodukovat jen omezené množství zdrojů - energií, materiálů, vody a půdy - za rok. Tyto limity každoročně překračujeme a čerpáme jich jako lidstvo stále rychleji. Den, kdy vyplýtváme všechny zdroje, které je planeta schopna obnovit za rok, se označuje jako Den globálního překročení ekologických limitu (Earth Overshoot Day). Ten přichází od roku 1973 každý rok dřív. Letos připadl na 1. srpna. Více ZDE