Rada Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, veřejná výzkumná organizace vypsala veřejné výběrové řízení na obsazení pozice ředitele/ředitelky ústavu s předpokládaným nejbližším nástupem od 1.12.2017. Vybraní uchazeči budou písemně pozváni k osobnímu pohovoru. Dne 21.11.2017 přednesou svoji představu o výkonu funkce, o níž se ucházejí, záměrech, které by v jejím rámci chtěli realizovat, a prokáží své jazykové znalosti. Ředitele jmenuje na návrh Rady ministr životního prostředí na funkční období 5 let. Podrobnosti k výběrovému řízení najdete ZDE

ROZHOVOR Sucho je palčivý problém, ale nic si nenalhávejme, je to také slušný byznys, říká v rozhovoru pro www.tyden.cz hydrogeolog Lukáš Trakal z České zemědělské univerzity v Praze. Vody je podle něho dost, chybí ale ta kvalitní. Viníkem je nešetrné zemědělství. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: www.tyden.cz

Právě letos uběhlo 65 let od vzniku Muzea pražského vodárenství a dvacet let od otevření nové expozice v historické budově Podolské vodárny. Při této příležitosti otevře o víkendu 7. a 8. října své brány a nabídne prohlídku unikátních exponátů. „Zájemci mohou přijít od půl desáté do půl páté, vstup je zdarma,“ sdělil tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.

Historie sbírek Muzea pražského vodárenství začíná již na sklonku 19. století. Exponáty použité v expozici pražského vodárenství na Jubilejní výstavě konané v roce 1891 byly po skončení výstavy uloženy v depozitáři a vodárenští technici pokračovali v dalším shromažďování vodárenských památek.

Po přestěhování ředitelství Pražských vodáren do budovy na Národní třídě 13, byly pro již stálou vodárenskou expozici adaptovány suterénní prostory. Expozice byla otevřena v roce1952. V roce 1992 začala generální rekonstrukce budovy filtrů vodárny v Podolí, kde vznikl prostor pro novou expozici Muzea pražského vodárenství, která byla otevřena před 20 lety dne 19. 10. 1997. Sbírky muzea se daří neustále rozšiřovat o nové exponáty a i stálá expozice prochází postupně obměnou, takže návštěvník každý rok uvidí nějakou novinku.

Muzeum nabízí skutečné skvosty – vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II. či model čerpacího soustrojí z rukou českého vynálezce Josefa Božka. Zároveň myslí i na současnost, například pro děti jsou připraveny interaktivní hry na moderních dotykových obrazovkách. Muzeum v loňském roce navštívilo dvanáct a půl tisíce návštěvníků z České republiky i ze zahraniční mimo jiné z Francie, Německa, Slovenska, Velké Británie nebo USA.

Program konference Předcházení vzniku odpadů 12. a 13. října přinese příklady implementace principů oběhového hospodářství a udržitelnosti do praxe výrobních procesů. Česká asociace oběhového hospodářství, z.s. představí příklady průmyslových podniků, které při svých výrobních postupech myslí na snižování dopadů na životní prostředí. Společnost IKEA přispěje do programu se svým projektem Druhý život nábytku.

Program organizátoři z Českého ekologického manažerského centra (CEMC) a redakce časopisu Odpadové fórum skládají v duchu motta „Předcházej, Neplýtvej a Sdílej“. Konference je rozdělena do dvou dnů 12. a 13. října. První den konference bude zaměřen především na novinky z české a evropské legislativy v oblasti odpadového hospodářství a ukázky dobrých příkladů implementace principů cirkulární ekonomiky a opětovného použití odpadů v podnikatelské praxi. Následující den bude věnován problematice potravinového odpadu a nové povinnosti velkých obchodních řetězců darovat neprodejné jídlo potravinovým bankám.

ČAObH ukazuje oběhové hospodářství v praxi

Česká asociace oběhového hospodářství, z.s. (zkráceně ČAObH) prosazuje šetření primárních zdrojů, snižování nákladů v průmyslových podnicích a snižování negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví prostřednictvím snižování množství odpadu. Upozorňuje na to, že Česká republika bohužel stále nevysílá jasný signál, který by říkal: Skládkování nepodporujeme, podporujeme recyklaci a využití odpadů. Vysílá bohužel signál opačný, a to zvýhodňováním skládkování jednou z nejnižších cen za uložení tuny odpadu na skládku v EU. Recyklace a využití odpadů pak nemají oproti skládkování šanci. Naštěstí s příklady dobré, a tedy opačné praxe, které Asociace vyhledává a ukazuje, proaktivně přicházejí průmyslové podniky, které myslí na životní prostředí. Zcela konkrétním příkladem je tento: ŠKODA AUTO a.s. ve výběrovém řízení pro nakládání s odpadem vznikajícím v lakovnách stanovila pro dodavatele služeb v odpadovém hospodářství podmínku, že tento odpad musí být využit. Díky nalezenému řešení se tak ročně recykluje 190 tun rozpouštědel. Tento a další příklady dobré praxe představí ve svém příspěvku zástupci České asociace oběhového hospodářství, hlavní partner konference.

IKEA myslí na předcházení vzniku odpadů

Švédská společnost IKEA je známá svým aktivním přístupem v oblasti implementace principů udržitelnosti a předcházení vzniku odpadů do svých výrobních postupů a provozů. Letošní spolupráce s IKEA je založena na pilotním projektu Druhý život nábytku, který IKEA spustila v lednu 2017 v Praze na Zličíně a od října bude služba dostupná ve všech obchodních domech. Umožňuje zákazníkům prodat jejich nevyužitý či již nepotřebný nábytek IKEA a dát mu tím druhý život. Cílem služby je maximálně prodloužit životnost nábytku a rozšířit mezi zákazníky a širokou veřejnosti povědomí o principech oběhové ekonomiky. O celý proces se stará oddělení Recovery, které dokáže opravit a znovu uvést do prodeje až 90 % nábytku, který jím projde a pouze 10 % jde na recyklaci.

Již dlouhou řadu let se společnost IKEA snaží využívat odpad jako nový zdroj surovin, vyhledávat a využívat nové zdroje materiálů tak, aby přitom chránila přírodní zdroje a postupovala odpovědně vůči životnímu prostředí i lidem. Druhý život nábytku je jedním z řady kroků, kterým IKEA předchází vzniku odpadu.

V rámci letošní konference budou moci účastníci poprvé využít služby Sharing pointu. Díky naši dlouhodobé zkušenosti v organizaci konferencí jsme zjistili, že právě reklamní předměty jako propisky, tužky, bloky a reklamní brožury tvoří podstatný podíl konferenčního odpadu. Tímto bylo motivováno naše rozhodnutí organizovat stánek určený ke sdílení nejen kancelářských potřeb a jiných užitečných drobností, ale i kontaktů a nápadů. Ke vzniku sharing pointu přispěla IKEA tím, že nám zapůjčila nábytek pro zařízení stánku.

Pro více informací kontaktujte:

Jana Drábková, koordinátorka programu konference  

drabkova@cemc.cz

+420 739 927 166

Instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě by se do roku 2030 mohl více než zdvojnásobit. Za 239 miliard eur je šance postavit 323 tisíc megawattů nových větrných parků. Z nich více než tři čtvrtiny by vyrostly na souši, zatímco necelá čtvrtina by vyrostla na moři. Tak vypadá umírněný scénář rozvoje větrné energetiky, který představila evropská asociace větrné energetiky Wind Europe. V Česku by měla kapacita vzrůst sedminásobně. Více ZDE

Zdroj: E15

Lithium získávané z ložiska Cínovec by se mělo zpracovávat do finální podoby v Česku. Řekl to ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, který dnes podepsal v Ústí nad Labem se společností European Metals Holdings (EMH) memorandum o porozumění. S těžbou lithia, které se využívá při výrobě baterií, by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022. Plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy.

"Společnost se přihlásila k našemu záměru, a to prioritně zpracovávat vytěženou rudu na území České republiky, což je jeden z hlavních cílů ministerstva průmyslu a obchodu a nové surovinové politiky České republiky," uvedl Havlíček.

Australský investor má průzkumné licence od ministerstva životního prostředí a podle Havlíčka je pravděpodobné, že právě tato firma bude rudu těžit. Hotová je předběžná studie proveditelnosti.

V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia - většina na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Hlubinou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou vlastní EMH. Otevřít chce pro tuto těžbu historický důl na cín. "Na základě předběžné studie proveditelnosti jsme došli k částce 656 milionů tun rudy v ložisku Cínovec. V našem jednadvacetiletém plánu dobývání počítáme s těžbou 1,8 milionu tun ročně, což dělá dohromady za tuto dobu 37 milionů tun rudy celkově," uvedl jednatel Geometu Richard Pavlík.

Zpracováním vytěžené rudy je možné získat ročně 21.000 tun karbonátu lithia, což je meziprodukt, který se používá v navazujícím průmyslu. "Je to tak 450.000 tun karbonátu lithia za 21 let. Roční produkce může posloužit k výrobě baterií pro 420.000 výkonných elektromobilů nebo až 600.000 těchto vozů s menším výkonem," uvedl Pavlík. Ložisko na Cínovci je podle něj významné z hlediska objemu rudy, ale je v ní menší obsah lithia než jinde. "Těžař musí vytěžit větší množství rudy, aby získal stejné množství finálního produktu, podle předběžné studie proveditelnosti to rentabilní je," řekl. Zhruba za rok bude hotova kompletní studie proveditelnosti. Geomet navázal předběžnou spolupráci s firmou HE3DA, která v Horní Suché u Havířova začne v polovině října stavět továrnu na výrobu baterií mj. pro elektromobily či energetické banky.

Generální ředitel EMH Keith Coughlan novinářům řekl, že při těžbě by mohlo vzniknout asi 1000 pracovních míst a až 1600 v přidružených odvětvích. "Do téhle chvíle jsme investovali 12 milionů australských dolarů (téměř 210 milionů korun) a pokud začne těžba, bude to až 400 milionů amerických dolarů (8,8 miliardy korun)," doplnil Coughlan.

Využití ložiska na Cínovci podpořil i Petr Pípal, starosta města Dubí, pod něž Cínovec spadá. "Naší snahou je, aby při využití ložiska byl zohledněn co nejmenší dopad na životní prostředí a život obyvatel města a městské části Cínovec, a samozřejmě, aby veškerá přidaná hodnota při procesu zpracování rudy až po finální výrobky zůstala na území českého státu," uvedl Pípal.

Povrchově chce těžit lithium u Cínovce společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.

V Krušných horách jsou dvě třetiny zásob lithia na české straně, třetina na německé. Také v Německu se připravuje těžba a vzhledem k jednodušším schvalovacím podmínkám začne podle Pavlíka zřejmě dříve než v Česku.

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) připravil ve spolupráci s odborníky sdruženými v Asociaci pro vodu ČR metodickou příručku, která upozorňuje na důležité technické náležitosti projektů vodohospodářské infrastruktury.

Příručka upozorňuje na vybrané skutečnosti, které by měl žadatel (stavebník) zohlednit při přípravě jak investičního záměru, tak žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) týkající se vodohospodářské infrastruktury. Žadatelům příručka pomůže například s výběrem nejvhodnější technické varianty řešení a se zdůvodněním účelu projektu. Poslouží rovněž jako praktické vodítko pro kontrolu rozsahu a obsahu projektové dokumentace či ověření kroků obce při přípravě investice.

Přestože Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP stanovují minimální rozsah podkladů pro podání žádosti, je často ze strany SFŽP ČR vyžadováno doplnění žádosti, které se nejčastěji týká zdůvodnění přijatelnosti a cílů projektu. Metodika upozorňuje na aspekty, které by měly být v podávané žádosti zapracovány a měly by být z žádosti zřejmé.

Příručka vznikla na základě zkušeností z předchozích výzev a jejím hlavním smyslem je poskytnout žadatelům podporu při přípravě jimi předkládaných projektů. Cílem je zvýšit technickou úroveň projektů ve všech fázích přípravy a realizace, aby byla zaručena jejich funkčnost a udržitelnost po celou dobu životnosti.

Dokument ke stažení:

Příručka pro vodohospodářské projekty (pdf)

Zdroj: SFŽP

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlašují tři nové výzvy k podávání žádostí o dotace z EU fondů. Miliarda korun je nachystána pro města a obce na efektivnější hospodaření s dešťovou vodou a na protipovodňovou ochranu, finanční pomoc směřuje i na sanaci kontaminovaných lokalit. Jde o poslední dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, které rezort v tomto roce otvírá. Další jsou naplánovány na příští rok. O dotace na efektivní hospodaření se srážkovou vodou a ochranu před povodněmi se mohou ucházet města a obce či příspěvkové organizace od 16. října, o podporu na odstranění ekologických zátěží lze žádat od 1. listopadu.

74. výzva - dotace na efektivní hospodaření s vodou v obcích

Kromě „Dešťovky pro veřejné budovy“ podpoří ministerstvo v rámci nové výzvy č. 74 i celou škálu dalších opatření. Konkrétně se jedná například o zelené střechy veřejných objektů, výměnu nepropustných zpevněných povrchů za vodou propustné plochy či odvodnění parkovišť do zasakovacích pásů, výstavbu či rekonstrukci vodních děl sloužících protipovodňové ochraně (bezpečnostních přelivů hrází, suchých a polosuchých poldrů, vsakovacích či retenčních nádrží). Čtvrtinu z alokovaných 400 milionů vyhradil rezort na sanaci nebezpečných sesuvů půdy a zpevnění svahů. Dokumenty k 74. Výzvě najdete zde.

66. výzva - protipovodňové varovné systémy

Druhá z nově vyhlašovaných dotačních výzev se zaměřuje na prevenci. Pro žadatele je v ní připraveno 200 milionů korun na projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů proti povodním. Ty umožňují včas upozornit na hrozící povodně, aby bylo možné neprodleně přistoupit k opatření na ochranu majetku a lidských životů. I tentokrát je možné žádat o příspěvek na digitalizaci povodňových plánů, nebo na analýzy odtokových poměrů a návrhy protipovodňových opatření. O dotaci se mohou v případě 74. i 66. výzvy hlásit kraje, města, obce, příspěvkové, neziskové organizace a další instituce veřejné sféry od 16. října 2017 do 15. ledna 2018. Dokumenty k 66. Výzvě najdete zde.

75. výzva – odstranění ekologických zátěží

Poslední z trojice nových výzev pomůže snížit počet nebezpečných starých ekologických zátěží, které se nachází na území České republiky. Pro žadatele je připraveno 400 milionů korun na projekty analýzy rizik ekologických zátěží a především pak na jejich sanaci. Žádosti o dotace mohou od 1. listopadu 2017 do 1. února 2018 podávat subjekty zajišťující likvidaci ekologických zátěží, ale i obce, kraje nebo obecně prospěšné společnosti. Za staré ekologické zátěže jsou považována kontaminovaná místa, kde byl závadný stav způsoben před rokem 1989. Naopak za starou ekologickou zátěž nelze označit černou skládku. Prostřednictvím výzvy bude možné zajistit sanaci nejvážněji zasažených lokalit, u nichž analýza rizik prokázala kontaminaci s rizikem neakceptovatelným pro lidské zdraví i životní prostředí. Jde například o skládky pesticidů na pozemcích nebo areálech bez majitele či o lokality kontaminované polychlorovanými bifenyly. Součástí projektů musí být i závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Podklady pro jeho vydání je nutné na ministerstvo předložit nejpozději do 2. ledna 2018.  V případě projektů týkajících se realizace průzkumných a doprůzkumných prací a zpracování analýz rizik musí být  podklady předloženy do 1. září letošního roku. Dotace u všech podporovaných opatření může dosáhnout až 85 % uznatelných nákladů, přičemž mezi uznatelné náklady nelze zahrnout analýzy rizik kontaminovaných lokalit, pokud se jejich realizace aktivně neúčastnil odbor environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí. Dokumenty k 75. Výzvě najdete zde.

Koncem XX. století se motorová paliva na bázi obnovitelných zdrojů energie začínají znovu dostávat na scénu, kde byla na začátku tisíciletí. Dá se však hovořit o postupné inovaci motorových paliv, nebo se jedná o vynucené, často netržními aspekty nebo důvody vyvolané zásahy do tržního prostředí? Jaké jsou vlastně metody výpočtu jejich ekonomiky a návratnosti? Jsou tyto metodiky totožné s metodikami běžných investic v ropném, petrochemickém nebo chemickém průmyslu? A pokud si od těchto znovuobjevených prvků či členů energetického mixu slibujeme něco více, jako je úspora emisí skleníkových plynů, jakou cenu za tyto efekty musíme zaplatit? Cíle v oblasti snižování emisí v dopravě striktně vycházejí z celoevropské snahy o snížení celkových emisí. Veškerá aktivita státních orgánů je průběžně namířena k dosažení tzv. závazného cíle Evropské unie (EU) v této oblasti, tj. snížit emise v dopravě o 6 % ve srovnání se základnou v r. 2010. Jednotlivé členské státy EU zvolily různě ambiciózní strategie. Více se dočtete v novém vydání CHEMAGAZÍNu ZDE (strana č. 39).

Zdroj: CHEMAGAZÍN

Tématem posledního konzultačního dne je práce s novinkou agentury ECHA IUCLID6 CLOUD a klasickým IUCLID6 při přípravě registrační dokumentace pro malé a střední podniky. Konzultační den se bude konat 8. 11. 2017 v sídle ReachSpektrum, s.r.o., Rubeška 393/7, Praha 9 Vysočany. Přihlásit se můžete elektronicky vyplněním formuláře na stránkách ReachSpektrum, kde se dozvíte další podrobnější informace.Účastníci získají následující informace:

• Co je IUCLID6 CLOUD a jak funguje, pro koho je vhodný;

• Jak používat IUCLID6 CLOUD;

• Kdy je lepší klasická verze IUCLID6;

• Ukázka práce v IUCLID6 CLOUD;

• Konzultace k individuálním registračním dokumentacím připravovaným v IUCLID pro poslední registrační lhůtu.

Cílem projektu REACH MSP 2018 je pomoci především malým a středním podnikům v přípravách na registraci vyráběných a dovážených chemických látek v posledním registračním termínu v roce 2018. Účast na konzultačním dnu je pro zájemce zdarma.

Projekt na podporu malých a středních podniků vznikl ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu a společnosti ReachSpektrum, s.r.o.

Datové standardy vyhlášené k 29. 9. 2017 jsou určené pro vybrané formuláře agendy ovzduší, IRZ a ročních zpráv odpadů a lze je využít k ohlašování v roce 2018. Standardy jsou k dispozici na webu ISPOP v záložce Datové standardy. Datový standard popisuje podle § 4 odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení.

Zdroj: ISPOP

Návrh vyhlášky vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů byl dne 29. června 2017 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení s termínem doručení připomínek do 24. července 2017. Zásadní připomínky uplatnily Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Krajské úřady Moravskoslezského, Jihomoravského, Olomouckého, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého kraje, kraje Vysočina, Magistrát Hl. m. Prahy a Úřad vlády České republiky – Odbor kompatibility. Návrh vypořádání byl připomínkovým místům rozeslán a následně projednán dne 17. srpna 2017 na konferenčním vypořádání připomínek. Všechny zásadní připomínky byly akceptovány či vysvětleny a návrh byl na základě akceptovaných připomínek upraven. Způsob vypořádání jednotlivých připomínek je uveden níže ve vypořádací tabulce.

Navrhovaná novela je souborem změn, které mají tři základní prameny:

I. Přijetí novely zákona o ochraně ovzduší - zákon č. 369/2016 Sb. Touto novelou došlo s účinností od 1. 1. 2017 mimo jiné

1. k rozšíření zmocnění § 4 odst. 9 zákona o způsob stanovení emisních limitů
   pro pachové látky,
2. k rozšíření zmocnění § 17 odst. 7 zákona o úpravu náležitostí dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění,
3. ke změně u některých kategorií vyjmenovaných zdrojů v příloze č. 2 zákona.

II. Transpozice Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2015/2193/EU ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší
ze středních spalovacích zařízení.

III. Žádost Evropské komise o informace ohledně provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) do právního řádu České republiky (EU Pilot). Přestože většina výtek k provedení uvedené směrnice byla Komisi vysvětlena, některé nedostatky
či nepřesnosti bylo vhodné v české právní úpravě opravit.

Krom výše uvedených zdrojů byly také zapracovány požadavky aktivity „Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“ (tzv. ekoaudit, například usnesení vlády ze dne 28. ledna 2015 č. 54, usnesení vlády ze dne 9. ledna 2017 č. 10).

Dokument ke stažení:

Vypořádání připomínek

Důvodová zpráva

Materiál

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Větší zapojení do výzkumných projektů, otevřenější komunikaci s veřejností a plnohodnotnou účast v Evropském centru pro střednědobou předpověď chce prosadit nový ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder. Řekl to v rozhovoru s ČTK.

Funkce se Rieder ujímá 1. října, dosud vedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Rieder velké organizační změny nechystá, hodlá spíše posílit některé činnosti ústavu. „Chtěl bych, aby se ČHMÚ se aktivněji zapojoval do řešení různých výzkumných projektů a získával tak další finanční prostředky na svoji činnost,“ řekl. Posílení výzkumu si dokáže představit v meteorologii, hydrologii, klimatologii, v oblasti čistoty ovzduší i jakosti vod. „Všechny tyto oblasti jsou dnes zajímavé i ve vazbě na probíhající klimatickou změnu,“ uvedl.

Hodlá také prosadit, aby se Česko prostřednictvím ČHMÚ stalo plnohodnotným členem Evropského centra pro střednědobou předpověď, které vyvíjí globální předpovědní model. V centru je sdruženo 18 zemí, Česko s ním má nyní podepsanou dohodu o spolupráci, stejně jako například Chorvatsko, Maďarsko či Island.

Rieder chce dále posílit otevřenost ČHMÚ a jeho komunikaci navenek. Hodlá k tomu více využívat webové stránky, ale také twitter a facebook. Naopak organizační ani personální změny neplánuje. „Nejdřív se potřebuji seznámit s tím, jak to nyní funguje. Samozřejmě mou snahou bude zvyšovat výnosy a snižovat náklady, ale masivní přijímání či propouštění nechystám,“ řekl.

ČHMÚ bude pokračovat v úpravách monitorovací sítě pro povrchové i podzemní vody. „A to tak, aby byly schopné měřit i velmi nízké průtoky či hladiny, které jsou projevem sucha. To je něco, na co tyto stanice nebyly koncipované,“ upozornil Rieder. Se změnami sítě již ústav začal, podle Riedera bude nyní tato činnost soustředěnější.

Rieder ve funkci střídá Václava Dvořáka, který ústav vedl od roku 2011 a z jeho čela odešel na vlastní žádost vzhledem k dosažení penzijního věku. Rieder, který je také předsedou meziresortní komise Voda – Sucho, uspěl mezi šesti kandidáty. V ČHMÚ pracoval do roku 2005 na úseku hydrologie. Poté přešel do Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Čtěte také:

Nový ředitelem ČHMÚ se stane Mark Rieder (15.9.2017)

Zdroj: ČTK

Skupina EFG chce jako první v Česku spustit výrobu náhražky zemního plynu z biologicky rozložitelných odpadů a dodávat jej do plynovodní sítě. Potřebná zařízení postaví i bez dotací. Využije k tomu již dokončené centrum pro zpracování bioodpadů v Rapotíně na Šumpersku, tudíž se nemá jednat o časově ani finančně náročnou záležitost. V praxi to znamená doplnit rapotínskou bioelektrárnu o zařízení na čištění a stlačení bioplynu a o přípojku ke středotlakému plynovodu. Více ZDE

Zdroj: EURO