Vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR potvrdili přítomnost plastových mikročástic v pitné vodě ze tří různých úpraven vody v ČR. Mikroplasty byly přítomny ve všech analyzovaných vzorcích, a to jak surové, tak i upravené pitné vody. Výsledky unikátního výzkumu nyní zveřejňuje prestižní časopis Science of the Total Environment.

Jako mikroplasty jsou označovány plastové částice menší než 5 mm. Do životního prostředí se dostávají buď přímou cestou jako součást spotřebních výrobků (např. v kosmetice a čisticích prostředcích), nebo sekundárně rozpadem či rozkladem větších předmětů (např. vlákna uvolňující se při praní prádla). Konvenční čistírny odpadních vod jsou schopné odstranit pouze část mikroplastů. Značné množství, zejména nižších velikostních frakcí, čistírenská technologie nepostihne a takto kontaminovaná voda se dostane do zdrojů používaných pro výrobu pitné vody.

První výzkum svého druhu

Dosavadní práce se výskytem mikroplastů ve zdrojích určených pro vodárenské účely či přímo v pitné vodě uspokojivě nezabývaly. Výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku je výjimečný tím, že vyhodnocuje přítomnost mikroplastových částic nejen v rozdílných vodních zdrojích, ale následně i v upravené vodě. Vzorky surové a upravené vody byly získány ze tří různých úpraven vody v České republice. Všechny se nacházejí v osídlených průmyslových oblastech, ale liší se typem vodního zdroje a technologií úpravy. V surové i upravené pitné vodě byl kvantifikován počet částic, jejich velikost, tvar a materiálové složení.

Mikroplasty obsahovaly všechny vzorky

Mikroplasty byly detekovány ve všech analyzovaných vzorcích surové i upravené pitné vody, a to v koncentracích zhruba 1400 až 7000 částic l-v surové a 300 až 900 částic l-v upravené vodě. Úpravny vody, v závislosti na vodním zdroji a použité technologii, tedy dokázaly odstranit 70-83 % mikroplastových částic.

Částice menší než 10 µm tvořily až 95 % z celkového počtu částic. U všech vzorků zároveň dominovala frakce 1-5 µm. Částicemi menšími než 5 µm se zatím většina předešlých prací, které se věnovaly analýze výskytu plastů ve vodním prostření, nezabývala. Lze proto přepokládat, že vzhledem k postupné degradaci větších plastových částic nebyl v těchto studiích významný podíl mikroplastů detekován.

Plastové fragmenty jasně převažovaly ve vzorcích ze dvou vodních zdrojů, ve třetím pak tvořila větší část plastových mikročástic vlákna. Stejný poměr pak byl zachován i ve vzorcích upravené vody. V materiálovém složení detekovaných mikroplastů v surové i upravené vodě převládal polyethylentereftalát (PET) (27-68 %) a polypropylen (PP) (16-26 %), v jednom vodním zdroji i polyethylen (PE) (24 %).

Nutnost speciální technologie

Úpravny vody nemají v současnosti navrženy speciální technologie pro eliminaci mikroplastů. Tato studie sice prokázala, že významnou část mikroplastů lze stávajícími technologickými postupy odstranit, nicméně s ohledem na otázku zdravotní nezávadnosti, kdy na sebe mikroplasty mohou potenciálně vázat škodlivé látky, zasluhují mikroplasty další naléhavou pozornost.

Na titulním obrázku SEM snímek mikroplastů nalezených ve vzorcích surové a upravené vody (a) a detail různých tvarů mikročástic: vlákno (b), kulovitá částice (c), fragment (d).

Citovanou studii o mikroplastech najdete ZDE.

Plasty třídí pravidelně více 88 procent domácností, papír třídí 86 procent a sklo 84 procent. Naopak bioodpad a oleje třídí vždy nebo téměř vždy zhruba polovina lidí. Proti roku 2016 se Češi výrazně polepšili v selekci baterií a akumulátorů, dále elektrozařízení či nápojových kartonů. Vyplývá to z průzkumu neziskové organizace Ecobat, jež v Česku zajišťuje zpětný odběr a recyklaci přenosných baterií.

Elektrozařízení třídí 77 procent lidí, baterie tři čtvrtiny domácností, nápojové kartony, textil a kovy přibližně dvě třetiny. Naproti tomu oleje pravidelně třídí jen 47 procent lidí, bioodpad 51 procent.

Z dat zároveň vyplývá, že při rozdělení regionů na Prahu, Moravu a Čechy nejméně třídí lidé v hlavním městě. Výrazně méně Pražané třídí bioodpad, olej, baterie, kovy a elektrozařízení. Obecně podle průzkumu platí, že ve větších městech lidé odevzdávají odpadu k recyklaci méně. "Vedle malých obcí mají příznivé výsledky také obce střední velikosti s počtem mezi pěti až 20 tisíci obyvateli," doplnil Kratochvíl.

Sběr dat se uskutečnil v srpnu na reprezentativním vzorku 1050 respondentů.

Zdroj: ČTK

Vyhláška stanovuje základní požadavky pro strategické hlukové mapování, tj. přípravu a tvorbu strategických hlukových map a akčních plánů. Zpracování strategického hlukového mapování je pro Českou republiku závazné, přičemž tato závaznost vyplývá ze Smlouvy o fungování Evropské unie, resp. směrnice END. Strategické hlukové mapy se pořizují v 5 letých cyklech (kolech) pro hlavní pozemní komunikace, železniční tratě a letiště a aglomerace. Na základě jejich pořízení se zpracovávají akční plány, které představují konkrétní návrhy snižování hluku. Výstupy strategických hlukových map i akčních plánů jsou presentovány jak veřejnosti, tak i Evropské komisi.

Dokument ke stažení:

Platné znění

Odůvodnění

Materiál

Pod číslem 172/2018 Sb. vychází ve Sbírce předpisů ČR novela zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Lhůty pro pravidelné revize domácích kotlů se tak prodlouží o rok na tři roky. Obce také dostanou pravomoc zakázat spalovaní určitých paliv v zastaralých kotlech a zvýhodní se přimíchávání některých druhů biopaliv do benzinu a do nafty.

Prodloužení lhůty pro revize kotlů souvisí se snahou stanovit horní limit ceny těchto kontrol, které se nyní liší podle regionů a pohybují se až do několika tisíc korun. Lidé si budou moci vyhledat školeného odborníka v databázi ministerstva životního prostředí, do níž budou dodávat informace výrobci kotlů.

Obce dostanou pravomoc zakázat vyhláškou spalování určitých paliv v zastaralých domácích kotlech dřív než v září 2022, kdy začne ze zákona platit zákaz provozu těchto neekologických kotlů. Obecní restrikce by se mohla podle autorů sněmovní úpravy vztahovat například i na hnědé uhlí; spalování uhelných kalů či lignitu je zakázáno už nyní. Zákaz se podle ministerstva životního prostředí týká jen kotlů první a druhé emisní třídy, nikoli kotlů vyšších tříd. Nebude se vztahovat na kotle pro teplovodní ústřední topení, které splňují zákonem požadované emisní požadavky.

Novela v návaznosti na předpisy EU předpokládá, že dodavatelé benzinu a nafty budou moci započítávat do povinného minimálního podílu biopaliv dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků. Platilo by to i pro biopaliva, která se vyrábějí z odpadů a nepotravinářské biomasy, například z řas, slámy nebo glycerolu. Pokud však dodavatelé minimální podíl biopaliv ve své produkci nesplní, bude jim hrozit přísnější pokuta.

V benzinu nyní musí být nejméně 4,1 procenta biopaliv, v naftě šest procent. Podíly předloha nemění.

Změna by měla snížit náklady dodavatelů benzinu na splnění povinného minimálního podílu biopaliv. Dodavatelé si podle novely navíc budou moci započítat do snížení emisí skleníkových plynů zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn, vysokoprocentní biopaliva, elektřinu či vodík, které dodali pro dopravní účely.

Víte, že od 15. srpna 2018 dochází ke změnám v členění skupin elektrozařízení? Jak tedy evidovat elektrozařízení po této změně?

Od 15. srpna dochází ke změně rozsahu působnosti dílu 8 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a to na základě ustanovení § 37f odst. 2 písm. b) tohoto zákona.

Od tohoto data se také rozšiřuje okruh elektrozařízení a zároveň dochází ke změně skupin elektrozařízení. Dřívější členění do deseti skupin (příloha č. 7 část I. zákona o odpadech) je nově definováno do šesti skupin (příloha č. 7 část II. zákona o odpadech).

Jelikož se členění v zařazování mění v průběhu kalendářního roku 2018, vyvstává problém s evidencí a následným ohlášením do systému ISPOP.

Příloha č. 8 (Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů a o produkci a nakládání s odpady) vyhlášky č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, je na tuto změnu připravena a přímo uvádí: „do kalendářního roku 2018 (včetně) se uvádí označení skupiny elektrozařízení dle tabulky č. 1, do které zpracované elektrozařízení patří nebo ze které byl druh odpadu přepracováním získán. Od kalendářního roku 2019 se uvádí čísla skupin elektrozařízení podle přílohy č. 7 části II zákona.“.

Evidence a zařazování do skupin elektrozařízení v celém kalendářním roce 2018 by tedy měla probíhat v souladu s přílohou č. 7 části I. zákona o odpadech(členění v deseti skupinách platných do 15. srpna 2018). Doporučením pro evidenci elektroodpadu, na který vznikla povinnost až od 15. srpna 2018, je evidování v podskupinách (Ostatní), dle přílohy č. 1 vyhl. č. 352/2005 Sb.

Nově definované skupiny elektrozařízení použijete v evidenci až od roku 2019.

Samostatná poznámka pro výrobce a dovozce elektrických a elektronických zařízení:

Ten, kdo je dovozcem nebo výrobcem uvedených zařízení, má povinnost zkontrolovat si své zařazení uvedené v seznamu výrobců a dovozců se skutečností platnou po 15. 8. 2018 podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, přílohy č. 7 části II.

Pokud se toto zařazení změní oproti stávajícímu uvedenému, musí provést nebo nechat provést změnu zápisu v seznamu výrobců a dovozců a pokud by se dotýkalo změny plnění základní povinnosti výrobců (zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu), musí účastník zajistit, aby byly povinnosti výrobce plněny (např. rozšíření systému sběru a zpracování elektroodpadů).

Jakým způsobem se provede změna ve zmíněném seznamu?

Pro individuální systémy musí výrobce nebo dovozce, do doby vystavení změnových formulářů, dát na vědomí volnou formou textu nové zařazení do datových schránek MŽP, případně změnu, která by z ní vyplývala. Po vystavení změnových formulářů na stránkách CENIA musíte v rámci individuálního systému tuto změnu provést sami. Termín vystavení změnových zatím není známý formulářů.

Pro výrobce a dovozce zařazené v kolektivním systému by měl tuto změnu zajistit provozovatel kolektivního systému, se kterým je smlouva uzavřena. Pokud by se tak nestalo, chyba a odpovědnost by byla vedena vůči výrobci či dovozci, proto doporučujeme informovat písemně zástupce kolektivního systému o případné změně v zařazení elektrozařízení. Po vystavení změnových formulářů na stránkách CENIA zkontrolujte, zda kolektivní systém změnu provedl. Termín vystavení změnových zatím není známý formulářů.

Bc. Jiří Tichý,
INISOFT s.r.o.

Biopaliva z provozů spuštěných po 5. říjnu 2015 musí vykázat úsporu emisí skleníkových plynů minimálně 60 procent proti emisím z fosilních paliv, jako třeba benzinu a nafty. Jinak nebudou splňovat takzvaná kritéria udržitelnosti a nebudou mít úlevu na dani. Vyplývá to z návrhu nařízení o kritériích udržitelnosti biopaliv a o snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, který včera schválila vláda.

Kritéria udržitelnosti lze rozdělit na dvě základní povinnosti. První povinností je prokázání původu biopaliva, kdy se musí doložit, že pěstováním biomasy pro výrobu biopaliva nebyla narušena biodiverzita. Druhou povinností je prokázání úspory emisí skleníkových plynů z biopaliv v porovnání s fosilní alternativou. Pokud by biopaliva kritéria udržitelnosti nesplňovala, nevztahovala by se na ně úleva na spotřební dani a byla by tak prakticky neprodejná.

Pokud byl provoz na výrobu biopaliv spuštěn před 5. říjnem 2015, musí úspora emisí od začátku letošního roku podle dokumentu činit 50 procent. Do konce loňského roku to bylo 35 procent. Cílem materiálu pro jednání vlády, který vypracovalo ministerstvo životního prostředí, je dokončení transpozice evropské směrnice. Některé její náležitosti byly už včleněny do novely zákona o ochraně ovzduší, kterou v polovině července schválil Senát a která čeká na podpis prezidenta Miloše Zemana.

Novela o ochraně ovzduší v návaznosti na předpisy EU předpokládá, že dodavatelé benzinu a nafty budou moci započítávat do povinného minimálního podílu biopaliv dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků. Platilo by to i pro biopaliva, která se vyrábějí z odpadů a nepotravinářské biomasy, například z řas, slámy nebo glycerolu. Pokud však dodavatelé minimální podíl biopaliv ve své produkci nesplní, bude jim hrozit přísnější pokuta.

V benzinu nyní musí být nejméně 4,1 procenta biopaliv, v naftě šest procent. Podíly jak předloha, tak aktuální návrh nařízení nemění. Změna by měla snížit náklady dodavatelů benzinu na splnění povinného minimálního podílu biopaliv. Dodavatelé si podle novely navíc budou moci započítat do snížení emisí skleníkových plynů zemní plyn nebo zkapalněný ropný plyn, vysokoprocentní biopaliva, elektřinu či vodík, které dodali pro dopravní účely.

Od začátku loňského července stát snížil spotřební daň na některá biopaliva. Například čistá bionafta FAME B100 podléhá od té doby spotřební dani 2,19 Kč na litr. Od začátku předloňského roku to bylo 4,59 Kč na litr, předtím zdaněna nebyla. U směsné motorové nafty SMN B30 se zdanění snížilo na 8,52 koruny na litr. Od roku 2016 daň byla 9,27 Kč na litr, předtím bylo palivozdaněno 7,66 Kč/l. Zvýšila se naopak vratka daně za líh u Ethanolu E85, a to z 10,23 Kč/l na 10,97 Kč/l. Nízkoprocentně přimíchaná biosložka ve fosilním palivu zůstala i nadále bez daňové i jiné státní podpory.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už dříve uvedlo, že předloňským zdaněním se víceprocentní paliva stala neprodejná a na trhu se od začátku roku 2016 prakticky nevyskytují. Spotřební daň na klasický benzin a naftu se v Česku naposledy měnila v roce 2010, kdy se zvedla o korunu. Od té doby je 12,84 Kč na litr benzinu a 10,95 Kč na litr nafty.

Zdroj: ČTK

Město založilo vlastní re-use centrum a odpady mění na zdroje. Při návštěvě sběrného dvora v Zábřehu je na první pohled jasné, že jde o něco víc, než jen o systém třídění odpadů. Dvůr je zařízen s citem pro ekologii a snahou udělat celý systém třídění a nakládání s odpadem příjemný pro občany. Dvůr spadá pod firmu EKOSERVIS Zábřeh s.r.o., z jejíhož fungování je zřejmé, že dvůr je nejen ekologický, ale i ekonomický. Firma totiž ročně investuje miliony korun do nových projektů, jako je například špičkový plavecký bazén. V letošním roce odpadový systém města doplní i nově vzniklé RE-USE centrum. Více ZDE

Zdroj: Zajimej.se

Senát podpořil unijní zákaz plastových výrobků na jedno použití, které lze nahradit cenově přijatelnými produkty z jiných materiálů. Na rozdíl od vlády tak dnes podpořil i zákaz plastových vatových tyčinek. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) senátorům přislíbil změnu stanoviska v této věci. "Určitě jsme připraveni rozšířit náš souhlas i na tuto komoditu," uvedl.

Senátoři po obsáhlé debatě podpořili také snížení spotřeby plastových nápojových kelímků a nádob na potraviny, v obecné rovině pak také sběr plastových nápojových lahví. Evropská komise chce po členských státech, aby do roku 2025 zajistily sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh.

Cílem navrhované směrnice EU je snížit znečištění oceánů plasty. Evropská komise kvůli tomu chce zakázat jednorázová plastová brčka nebo nádobí. V případě hygienických vložek, vlhčených ubrousků a balonků chce stanovit způsob jejich likvidace.

Horní komora v souladu s postojem kabinetu chce od komise jasné zdůvodnění jejího požadavku, podle něhož by plastová víčka u nápojových lahví měla být s nimi pevně spojena. Chce také vyjasnit rozsah navrhovaného rozšíření odpovědnosti výrobců plastových výrobků. Na možné negativní dopady navrhované regulace upozorňovali hlavně Ivo Valenta (za Soukromníky) a Miloš Vystrčil (ODS).

Jiří Oberfalzer (ODS) zase upozornil na to, že množství plastových výrobků včetně injekčních stříkaček se užívá ve zdravotnictví, směrnice na ně ale nepamatuje. Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL uvedla, že v Evropě se vyprodukuje jen asi 19 procent světové plastové produkce, přičemž v Asii je to téměř 50 procent. Směrnice, která by se měla promítnout do zákonů o odpadech a o výrobcích s omezenou životností, je proto podle senátorky jen jedno z možných dílčích řešení.

Návrhy by podle propočtů EK měly k roku 2030 snížit znečištění nyní zakazovanými deseti plastovými výrobky v mořích o více než polovinu a ušetřit spotřebitelům asi 6,5 miliardy eur (přes 165 miliard Kč).

Zdroj: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do připomínkového řízení návrh Nařízení vlády, kterým se stanoví pro rok 2019 výše prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na podporu podporovaných zdrojů energie podle zákona č. 165/2012 Sb. Nařízení vlády stanoví pro rok 2019 prostředky na dotaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu ve výši 26,185 mld. Kč.

Dokument ke stažení:

zd_ALBSB3EBJCKM.docx

ma_ALBSB3EBJCKM.docx

Dne 14.8.2018 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1135 ze dne 10. srpna 2018, kterým se stanoví druh, formát a četnost informací, které mají členské státy zpřístupnit pro účely podávání zpráv o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích. Nahrazuje prováděcí rozhodnutí Komise 2012/795/EU, podle kterého musí členské státy podávat zprávy o provádění směrnice 2010/75/EU za období 2013 – 2016. Protože již časová působnost tohoto rozhodnutí vypršela, muselo být být zrušeno a nahrazeno. Nové prováděcí rozhodnutí má účinnost pro podávání zpráv od roku 2017 dále.

Dokument ke stažení:

Rozhodnuti_EU_2018_1135.pdf (406.21 kb)

Zdroj: MŽP

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod provedli v uplynulé lyžařské sezoně 47 kontrolních šetření ve ski areálech. „Pochybení inspektoři dosud zjistili u sedmi provozovatelů ski areálů, což je přibližně 19 % ze všech kontrolovaných subjektů. V předchozím kontrolovaném období pochybila plná třetina všech kontrolovaných. Situace se tedy podstatně zlepšila,“ komentoval výsledky kontrol Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Od 1. 10. 2017 do 17. 5. 2018 provedli inspektoři u 37 subjektů celkem 47 šetření ve ski areálech, přičemž všechny kontroly byly už dokončeny. Prověrky provozovatelů sjezdovek byly zaměřeny zejména na dodržování zákonných povinností v souvislosti s odběry povrchových a podzemních vod pro účely umělého zasněžování.

Za zjištěná pochybení bylo dosud zahájeno šest přestupkových řízení, pět o uložení sankce a jedno o uložení opatření k nápravě. Čtyři řízení o pokutě ve výši 43 480 korun a řízení o opatření k nápravě už nabyla právní moci. Jedno řízení o pokutě je z důvodu probíhajících lhůt v přestupkovém řízení dosud neukončeno. V jednom případě bude řízení o přestupku se subjektem teprve zahájeno.

Nejčastějším prohřeškem provozovatelů ski areálů byl odběr většího množství povrchových nebo podzemních vod, než měli povoleno vodoprávním úřadem. Případně při odběru byly porušeny závazné podmínky povolení k odběru vod, jako např. neměření množství odebraných vod, nebo neosazení odběrného místa měřícím zařízením pro kontrolu zachování minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku.

„Vzhledem k tomu, že se inspekce zabývá kontrolní činností ski areálů systematicky řadu let, je z výsledků vidět výrazný pokles zjištěných porušení. Inspektoři provádí při své kontrolní činnosti nejen samotnou kontrolu dodržování vodního zákona a všech podmínek pravomocných rozhodnutí, ale významnou roli při vlastní kontrole sehrává i prevence, šíření osvěty, poskytovaná provozovatelům ski areálů. I přes výrazné zlepšení, ke kterému nepochybně přispěly kontroly ČIŽP, se budou inspektoři kontrole ski areálů věnovat i nadále,“ řekl Geuss.

Přehled pravomocných rozhodnutí v období 1. 10. až 17. 5.:

• Ing. Radko Hartman, sportovní areál Hartman, Olešnice v Orlických horách – pokuta 20 000 Kč.

Provozovatel sportovního areálu se dopustil přestupku tím, že v rozporu s povolením ve vodním toku Olešenkavybudoval dřevěné hrazení o výšce cca 15 – 20 cm nad hladinu toku a dále tím, že nezajistil podle rozhodnutí vodoprávního úřadu na vodním díle měrný otvor s vodní značkou.

• SKIPARK FRYMBURK s.r.o., SKIPARK Frymburk na Českokrumlovsku – pokuta 10 000 Kč

Společnost se dopustila přestupku tím, že neplnila povinnosti, které jí ukládalo rozhodnutí o povolení k odběru vod. V lednu, v únoru a v březnu roku 2017 a lednu roku 2018 odebírala povrchové vody z vodní nádrže Lipno I., přičemž neměřila množství odebraných vod, tak jak jí ukládá zákon.

• SKI Karlov s.r.o., ski areál Čerťák – pokuta 8 480 Kč

Společnost se dopustila přestupku tím, že v měsíci lednu roku 2018 odebrala povrchovou vodu z vodního toku Moravice pro účely zasněžování Ski areálu Čerťák v množství větším než činí povolený maximální měsíční odběr, což je v rozporu s platným povolením vodoprávního úřadu.

• SPORT PROFI, spol. s r.o., lyžařský svah „Marta“, k. ú. Jedlová v Orlických horách – pokuta 5 000 Kč

Společnost se dopustila přestupku tím, že neplnila povinnosti, které jí ukládalo rozhodnutí o povolení k odběru vod. Konkrétně došlo k tomu, že na stabilizačním prahu odběrného objektu vodního toku Bělá nebyla pro kontrolu hospodaření s vodou umístěna vodočetná lať.

• Obec Paseky nad Jizerou na Semilsku – opatření k nápravě

Obec Paseky nad Jizerou se jako provozovatel lyžařského areálu Paseky dopustila přestupku tím, že při odběru povrchových vod z bezejmenného toku nevedla řádnou evidenci odebraného množství vod a objem odebraných vod měřila vodoměrem, který neměl platné ověření.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 200 tisíc korun podnikateli Jiřímu Strejciusovi za předání více než 10 tisíc tun odpadů neoprávněné osobě.

Podnikatel v Rajhradě u Brna zajišťoval takzvanou biodegradaci (odbouráníorganického znečištění) ze štěrku z železničního svršku. Po ukončení procesu předal tento upravený odpad dalšímu subjektu jako materiál, který může být využit na povrchu terénu. „Problém byl v tom, že tento upravený „materiál“ nevyhovoval limitům pro ukládání na povrch terénu. Limit pro arsen byl překročen dvojnásobně, stejně jako maximální povolená hodnota pro polyaromatické uhlovodíky. Limit pro polychlorované bifenyly byl dokonce překročen devítinásobně, další limit pro uhlovodíky C10 – C40  trojnásobně. Podnikatel se tak dopustil porušení zákona o odpadech. Navíc uvedl v omyl subjekt, kterému odpad předal jako materiál vhodný na povrch terénu,“ uvedl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Jiří Strejcius se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP odvolal, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Jen si představte, jak hezky by to znělo. Oběhová ekonomika se prosazuje v českém byznysu, stala se součástí vládního programu. Máme dobře nastavenou legislativu, investiční pobídky a podnikatelské prostředí nakloněné inovacím. 

“Bohužel, nic z toho zatím není pravda. O oběhové ekonomice ví v Česku stále málo lidí a i mnoho podnikatelů a manažerů nemá tušení, jaké možnosti nám tento fenomén přináší,” uvádí místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička v úvodu studie o cirkulární ekonomice v České republice. která jako vůbec první publikace přináší úspěšné příklady praxe českých firem, které se na cirkulární cestu již vydaly. Princip oběhové (též cirkulární) ekonomiky spočívá ve vnímání odpadu jako strategické suroviny a zachování hodnoty produktu v ekonomice po co nejdelší dobu. Nabízí řešení jak pro efektivnější využívání zdrojů, tak pro šetrnější zacházení s životním prostředím. 

“Jsem přesvědčen, že oběhová ekonomika představuje obrovskou příležitost. Příležitost nejen pro životní prostředí, ale především pro vytvoření zcela nového průmyslového odvětví,” vysvětlil Telička, podle něhož Česko zatím příliš pozornosti této problematice nevěnuje, ačkoliv by se mohlo jakožto velmi průmyslová země dostat na špičku. Na evropské úrovni je přitom oběhová ekonomika a efektivní nakládání se zdroji jednou z nejdůležitějších priorit. Schváleny byly návrhy klíčových směrnic o odpadech a Evropská komise představila novou strategii pro plasty, která by měla pomoci zmenšit množství odpadů v oceánech, mořích i kolem nás. 

“Čeká nás ještě spousta práce, než se oběhová ekonomika stane přirozenou součástí fungování naší společnosti. Potřebujeme jasnou politiku, dobrou legislativu, podnikatelské prostředí podporující inovace a především progresivní myšlení,” dodal Telička, “existují již české podniky, které jdou správným směrem. Není jich však stále dost. Nyní je řada i na politických elitách, aby přijaly téma oběhové ekonomiky jako svou prioritu a pomohly nastartovat nové průmyslové odvětví.” 

Autory publikace Cirkulární Česko, do níž Telička napsal citovaný úvodník, jsou inovační agentura Direct People a Institut Cirkulární Ekonomiky. Přináší osm úspěšných příkladů z české praxe, hodnotí aktuální stav a postavení cirkulární ekonomiky v České republice a obsahuje analýzu hlavních bariér implementace cirkulární ekonomiky i návrh konkrétních cest jejich překonání. Publikace je volně dostupná a ke stažení tady.

Ministr Brabec dnes informoval vládu o tom, že vzhledem k aktuální situaci sucha v ČR svolá v nejbližších dnech jednání všech skupin, které se podílí na projektech řešících problémy se suchem, a také komise VODA – SUCHO. Setkání proběhne za účasti všech významných dotčených aktérů, kde bude projednán a stanoven nejbližší postup. Výstupem těchto jednání by měly být návrhy řešení současných problémů, které způsobuje sucho a na některých místech i nedostatek vody. K dnešnímu dni vydalo již 57 úřadů obcí s rozšířenou působností různá omezení dodávek vody. Zemědělci nemají dostatek krmiva pro zvířata, v rybnících hynou ryby. Situace je i s ohledem na očekávaný vývoj počasí kritická.

Suchá data*

Oproti normálu byl červenec zhruba o 2 °C teplejší a nenapršelo ani poloviční množství vody, které je pro tento měsíc obvyklé. Více než polovina měřených vodních toků vykazuje hydrologické sucho. Srážkový deficit se prohluboval i v prvním srpnovém týdnu, kdy spadlo pouhých 35 % oproti standardu, na Moravě to bylo dokonce 17 % a v Čechách 43 %. Z hlediska vlhkosti půdy je situace kritická na většině nízkých i středních poloh na území ČR. Aktuálně ve sledovaných vodních tocích protéká převážně 5 až 40 procent toho, co je pro toto období obvyklé. Nejzávažnější situace je v povodí Labe a Ohře. Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách jako Ploučnice nebo Želetavka. V případě podzemních vod zůstává stav nadále silně podnormální. Na úrovni silného až mimořádného sucha se pohybuje 70 % mělkých vrtů. Hladina podzemní vody ve vrtech v povodí Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Ploučnice a Jihlavy dosáhla úrovně mimořádného sucha. „Vzhledem k tomu, že srážky v posledních srpnových týdnech byly významně podprůměrné i s ohledem na očekávaný vývoj počasí v nejbližších dnech lze předpokládat, že se hydrologické sucho na většině území České republiky bude nadále prohlubovat. A to jak u povrchových, tak i podzemních vod. S přetrvávajícím velmi teplým a suchým počasím musíme být obezřetní i kvůli přetrvávajícímu riziku vzniku a šíření požárů,“ uzavírá komentář k aktuálnímu stavu sucha ministr Brabec.

Obce na suchu? Ať si starostové řeknou o dotace

Z pohledu významných vodárenských zdrojů a soustav jsou obavy o nedostatečné zásobování obyvatel pitnou vodou liché. Tak např. vodárna Želivka využívající vodu z nádrže Švihov zásobuje každého 8. obyvatele České republiky. Její nádrž je v tuto chvíli zhruba 2 m pod hranou přelivu, což je její maximální kapacita. Bez problémů tak zabezpečí dodávky pitné vody, i kdyby se obdobně extrémní situace měla opakovat v následujících letech. K problémům nedostatku pitné vody dochází u obcí, které jsou odkázané na málo vydatné zdroje, citlivé na epizody sucha. Pro tento případ má MŽP stále připravené dotace (viz zde).

„Děláme všechno pro to, aby obecní studny zůstaly plné. Již bezmála 300 obcí má dotaci schválenou, v reálu to znamená, že 135 tisíc lidí získá dostatek kvalitní pitné vody. Aktuálně máme od května vypsanou novou výzvu ve výši 600 milionů korun, ze které můžeme posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, jsme pro obce zavedli novinku v podobě až 3 milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody. Za 3 měsíce od vyhlášení výzvy již evidujeme 9 žádostí ve výši dotace bezmála 20 milionů korun,“ dodává ministr Richard Brabec.

Co MŽP dále aktuálně řeší

· Sucho a nedostatek vody musí být v české legislativě

- MŽP spolupracuje s MZe na přípravě novely vodního zákona, která bude zaměřená na řešení problematiky sucha. Novela by měla být předložena v nejbližší době do připomínkového řízení. Zákon má být doplněn o novou hlavu ke zvládání sucha a nedostatku vody. Pracovní znění novely navrhuje vytvoření komisí v jednotlivých krajích a obcích, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a nedostatku vody budou moci vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a uplatnit určitá omezení pro například užívání vody, zejména pro zalévání, napouštění bazénů a mytí vozidel. Součástí novely rozhodně nebude „znárodnění studní“, ani možnost nařídit majitelům studní umožnit vodu využívat pro celou obec, to je mediální nesmysl, proti kterému se Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí několikrát ohradily. „Do legislativy chceme zapracovat také změny směřující na širší možnost vodoprávních úřadů zasahovat do vodoprávních rozhodnutí při změnách hydrologických poměrů a pružněji tak reagovat na aktuální situaci nebo stanovení preference využívání srážkových vod na pozemku, vsakování, zadržení a odvedení,“ říká ministr Brabec.

· Je nutné zasáhnout proti vodní erozi

- pro zlepšení hospodaření na zemědělské půdě a posílení její schopnosti zadržet vodu je klíčové vydání tzv. protierozní vyhlášky, která stanoví hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru erozního ohrožení a opatření ke snížení erozního ohrožení. K vyhlášce probíhají aktivní jednání mezi ministerstvem zemědělství a MŽP. Vyhláška by měla být účinná od začátku roku 2019.

· Potřebujeme mít výkonný online systém pro zvládání sucha

- MŽP ve spolupráci s VÚV TGM a ČHMÚ připravuje spuštění systému HAMR, který bude klíčovým informačním zdrojem pro vodoprávní úřady, správce povodí i nově vytvořené komise pro zvládání sucha. Pilotní spuštění webové aplikace proběhne do konce listopadu 2018 a následně bude probíhat rozvoj systému v průběhu roku 2019 a 2020.

· Potřebujeme nové zásobárny vody. Testujeme vsakování

- MŽP ve spolupráci s VÚV TGM připravuje realizaci prvního pilotního výzkumného projektu posuzujícího funkčnost technologií umělé infiltrace podzemních vod. Bylo vytipováno šest pilotních lokalit a realizace prvního z nich by měla být zahájena v příštím roce.

· Potřebujeme stálé investice z evropských a národních zdrojů

MŽP prostřednictvím svých národních i evropských dotačních titulů finančně podporuje vhodná opatření proti suchu. Přímo na adaptaci na sucho jsou v rámci OPŽP 2014 - 2020 financovány aktivity s celkovou alokací 13,5 mld. Kč. Jednak na obnovu a efektivní využívání zdrojů pitné vody, včetně obnovy a modernizace vodárenské infrastruktury, obnovu přirozených rozlivů vody v nivách vodních toků a také na podporu hospodárného nakládání se srážkovými vodami v sídlech je určeno 7,4 mld. Kč. V rámci zlepšení ekologické stability krajiny, kam patří především revitalizace či renaturace vodních toků a niv včetně zprůchodnění migračních překážek (např. pomocí rybích přechodů), obnova rybníků a mokřadů, výsadby zeleně do krajiny (meze, remízy, aleje), protierozní opatření, zlepšování struktury lesních porostů a zeleň v sídlech je připraveno 6,1 mld. Kč. Další prostředky MŽP investuje z národních zdrojů.

Aktuálně schválené projekty

· 22 projektů s podporou ve výši 434,5 mil. Kč bylo schváleno na projekty zpomalení odtoku formou zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv a na hospodaření se srážkovou vodou v zastavěném území – tzv. Dešťovka pro obce.

· V rámci zajištění pitné vody bylo od roku 2014 podpořeno 145 projektů s celkovou dotací téměř 3,676 mld. Kč.

· V rámci posílení přirozené funkce krajiny bylo do dnešního dne schváleno 464 projektů za 2,6 mld. Kč.

· Schváleno bylo také 254 projektů na zlepšení kvality prostředí v sídlech za 440 mil. Kč.

Z národních prostředků jsou podporována tato opatření

· Hospodaření s dešťovou vodou v domácnostech - Dešťovka – v rámci obou dosavadních výzev bylo podáno 4800 žádostí za 233 mil. Kč. Aktuálně probíhá příjem žádostí v 2. výzvě s alokací 240 mil. Kč.

· Průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody obcemi – podpořilo se již 293 projektů za 330 mil. Kč, což znamenalo nové zdroje vody pro 135 tisíc lidí. Nová výzva s alokací 600 mil. Kč běží od května, zatím podáno 9 projektů za 20 mil. Kč.

· Podpora sídelní zeleně.

· V rámci národních programů MŽP (Program péče o krajinu, Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny) bylo od roku 2014 přijato k financování ve volné krajině okolo 1500 žádostí za 100 mil. Kč. Nejčastěji jsou podporovány výsadby a péče o dřeviny a tvorba a obnova tůní i mokřadů.

Se suchem bojuje i Ministerstvo zemědělství, jeho aktivity najdete na zde.

*Data z aktuálních podkladů ČHMÚ.

Senát zítra projedná návrh Evropské komise na zákaz některých jednorázových plastových výrobků a na zásadní omezení produkce jednorázových plastů v Evropě. Po vládě a poslancích se k tzv. rámcové pozici ČR k nové evropské směrnici vyjádří i senátoři. Ambicí Evropské komise je přijmout novou legislativu do května 2019. Členské státy se již k nové legislativě na půdě Evropské komise vyjadřují. ČR zastupuje Ministerstvo životního prostředí, které rámcovou pozici za ČR připravilo. Pozice české vlády k omezení jednorázových plastů je jednoznačná: DOSTBYLOPLASTU! 

Evropská komise návrh nové evropské legislativy na omezení jednorázových plastů představila 28. května letošního roku. Návrh legislativy odůvodnila mj. alarmujícími výsledky analýzy odpadů z evropských moří a pláží. Plasty tvoří až 85 % celkového počtu odpadků v mořích, z toho polovina je tzv. jednorázových. 27 % odpadků na evropských plážích tvoří lovná zařízení obsahující plasty. Nově navrhovaná regulace celkem zahrnuje 32 typů výrobků, mezi něž patří např. plastové příbory, kelímky, vatové tyčinky, brčka, nápojové lahve, vlhčené ubrousky nebo rybolovná zařízení.

Ministerstvo životního prostředí po standardním projednání se zainteresovanými svazy a organizacemi připravilo rámcovou pozici, která návrh Evropské komise na omezení a zákaz některých jednorázových plastových výrobků podporuje. Pozici ČR, která je klíčová pro nadcházející vyjednávání o výsledné podobě nové evropské legislativy mezi členskými státy, schválila vláda 25. června.

Postoj Vlády ČR v souladu s navrhovanou evropskou legislativou podporuje budoucí zákaz 6 jednorázových plastových výrobků, které znečišťují evropská moře a oceány, konkrétně brčka, míchátka, tyčky od balónků, příbory, talíře a plastové vatové tyčinky. Ovšem vše za předpokladu, jak uvádí v návrhu nové směrnice i Evropská komise, že na trhu budou existovat dostupné a cenově přijatelné alternativy.

Současně Vláda ČR podporuje v souladu s návrhem Komise omezení jednorázových plastových nádob na potraviny a omezení kelímků. Každý členský stát podle dosavadního návrhu Komise stanoví sám (může se jednat o stanovení cílů či zamezení poskytování uvedených výrobků zdarma), jak tohoto omezení docílí. Mezi další podpořené návrhy Komise pak patří například zajištění 90% sběru jednorázových plastových nápojových lahví s tím, že Česká republika očekává k tomuto cíli ještě rozsáhlou diskuzi. Česká republika pak sama požaduje další detailní debatu a odůvodnění požadavku Komise na povinné upevnění víček na plastové láhve a také k zpřesnění definice rozšířené odpovědnosti a povinností výrobců některých skupin výrobků (zejména u obalů, plastových tašek, tabákových výrobků ad.).

„Není pochyb, že se o nové legislativě povedou ještě dlouhá a možná i těžká vyjednávání, a to nejen na půdě Evropské komise. Důležité ale je, že ČR má pozici k omezení jednorázových plastů zcela jasnou. Ministerstvo životního prostředí už před několika měsíci rozeběhlo kampaň Dost bylo plastu, která cílí hlavně na snižování jednorázových plastů v provozovnách rychlého občerstvení formou dobrovolných dohod s provozovateli. Díky tomu vidíme, že to jde. Bez plastových brček nebo míchátek se určitě dokážeme obejít a nikoho to nějakým způsobem určitě neomezí ani to nemá zásadní dopady do koncových cen nabízených výrobků. Naopak životnímu prostředí to pomůže zcela zásadně,“ komentuje pozici Vlády ČR ministr životního prostředí Richard Brabec.  
Co směrnice navrhuje:

• Zákaz některých plastových výrobků: Pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy, bude prodej plastových výrobků na jedno použití zakázán. Zákaz se bude vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které budou muset být vyrobeny výlučně z udržitelnějších materiálů.

• Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty budou na trhu povoleny pouze v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě.

• Cíle snížení spotřeby: Členské státy budou muset omezit používání plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků. Mohou například stanovit vnitrostátní cíle pro snižování spotřeby, poskytovat v místě prodeje alternativní produkty nebo zajistit, aby plastové výrobky na jedno použití nebyly nabízeny bezplatně.

• Povinnosti pro výrobce: Výrobci se budou podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady a úklidem a také s osvětovými opatřeními, pokud jde o nádoby na potraviny, sáčky a obaly (např. od bramborových lupínků a cukrovinek), nápojové obaly a kelímky, tabákové výrobky s filtry (např. cigaretové nedopalky), vlhčené ubrousky, balonky a lehké plastové tašky. Dostanou také pobídky k vývoji méně znečišťujících alternativ k těmto produktům.

• Cíle v oblasti sběru: Členské státy budou povinny do roku 2025 zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví od nápojů.

• Požadavky na označování: Některé produkty budou muset mít jasné a standardizované označení, které obsahuje informace o tom, jak se má odpad odstraňovat, o negativním dopadu výrobků na životní prostředí a o přítomnosti plastů v nich. Jedná se o hygienické vložky, vlhčené ubrousky a balonky.
• Osvětová opatření: Členské státy budou povinny zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativních dopadech vyhazování plastů na jedno použití a rybolovných zařízení a také o dostupných systémech pro opětovné použití a možnostech nakládání s odpady ze všech těchto výrobků.
• Tažná a rybolovná zařízení obsahující plasty - Výrobci těchto zařízení budou povinni hradit náklady na sběr odpadu z přístavních zařízení pro příjem odpadu, jeho přepravu a zpracování. Ponesou rovněž náklady na osvětová opatření.

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny pozici Vlády ČR podpořil 12. července 2018. Na začátku srpna byla vládní pozice projednána také senátními Výbory pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a pro záležitosti Evropské unie. Oba výbory přijaly k návrhu směrnice usnesení, v němž pozici vlády podporují a doporučují Senátu Parlamentu ČR návrh směrnice projednat.

 
Celý text návrhu směrnice Evropské komise: https://ec.europa.eu/czech-republic/news/plasty_na_jedno_pouziti_cs

Dopisem ministra životního prostředí byl Svaz měst a obcí ČR informován o projektu „Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice“, který byl dokončen v roce 2015. Tento projekt se zabýval analýzou současného stavu krajiny v ČR ve vztahu k problematice ohrožení povodněmi a vodní erozí s následným návrhem souborů vhodných přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí.

Projekt měl tyto hlavní cíle:

• Vytvoření návrhů přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření jako podkladu pro plánování v oblasti vod, územní plánování, projekty pozemkových úprav, oblastní plány rozvoje lesa a další plánovací agendy;

• zpřístupnění návrhů cílovým skupinám uživatelů prostřednictvím mapového portálu;

• zlepšení stávajících systémů protipovodňové ochrany území a jejich doplnění o prvky lokální ochrany a efektivní opatření protierozní ochrany půdy v ploše povodí;

• poskytnutí nových informačních nebo kontrolních nástrojů pro odpovědné subjekty a žadatele o finanční podporu z dotačních titulů zaměřených na vodní hospodářství a ochranu a přírody a krajiny

Výstupem Strategie je infrastrukturní projekt, jehož výsledky mohou efektivně usměrňovat přímé investice prostřednictvím dotačních programů. Lze je využit pro rozhodování a územní politiku v oblasti vodohospodářského plánování u řady institucí v ČR a v neposlední řadě u správců zemědělské a lesní půdy, tj. subjektů reálně hospodařících v území.

Výstupy a aktuality projektu jsou zveřejněny na webových stránkách: www.vodavkrajine.cz.

Výsledky mohou být vodítkem pro realizace přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření v konkrétní části povodí, v dané obci nebo v mikroregionu. Internetová prezentace návrhů opatření umožní podat informace zájemci, který je může využít v žádosti o dotace v rámci např. Operačního programu životního prostředí nebo jiných dotačních titulů. Je zde možné nalézt informace o typu opatření, lokalizaci opatření, účinku a ekonomických nákladech. Výstupy mohou být také využity jako podklady v procesu pozemkových úprav, při přípravě územních plánů nebo zásad územního rozvoje.

Zdroj: SMO ČR