Silná poptávka po recyklovaných plastech vznikne jedině tehdy, pokud budou konkrétní závazná pravidla doprovázená ekonomickými opatřeními k překlenutí cenového rozdílu, který poškozuje odbyt recyklovaných plastů. Zvyšování sběru plastových lahví prostřednictvím systému zálohování lahví nebo rozšířené odpovědnosti výrobce (ERP) je velmi důležité, ale nebude stačit k vytvoření pevné evropské poptávky po recyklovaných materiálech. Proto naléhavě Evropská federace pro nakládání s odpady a službami pro ochranu životního prostředí (FEAD) vyzývá představitele EU, aby v konečné verzi přijaté směrnice stanovili předpoklad, že Komise do roku 2025 předloží návrh týkající se závazného množství recyklovaného materiálu ve vybraných produktech. Níže uvádíme celou tiskovou zprávu Federace.

Evropská federace pro nakládání s odpady a službami pro ochranu životního prostředí (FEAD) vítá návrh Komise návrh týkající se plastů na jedno použití, jehož cílem je snížit jejich vliv na životní prostředí.

Naše odvětví to považuje za další krok k dosažení více oběhového hospodářství. Soukromý průmysl nakládání s odpadem a surovinami hraje klíčovou úlohu při dosahování pokroku v tomto směru a to svými aktivitami, tedy sběrem, tříděním, zpracováním odpadů a nakonec výrobou vysoce kvalitních recyklovaných materiálů a zelené energie pro evropské výrobce a spotřebitele. Je však zapotřebí ještě silnějšího vedení ze strany představitelů EU, aby byl vytvořen správný právní rámec a tržní signály. Potřebné investice do budování oběhového hospodářství, vytváření nových pracovních míst v Evropě a zároveň zvýšení odolnosti a efektivnosti naší ekonomiky, to vše budou firmy plnit pouze tehdy, pokud to bude ekonomicky dostatečně viditelné.

Členové FEAD proto hluboce litují, že se do legislativního návrhu nedostal závazek stanovit právně závazné návrhy týkající se recyklovaných materiálů ve vybraných produktech.

President FEAD Jean-Marc Boursier: “Na úrovni EU budou zapotřebí velké investice na inovace a rozšíření kapacity sběru tříděného odpadu, třídění a recyklace (podle odhadů Komise čtyřnásobek roku 2015). Naše odvětví je připraveno uskutečnit potřebné investice, pokud budou existovat legislativní opatření, která zajistí ekonomickou viditelnost významného odběru recyklovaných plastů. Většina nových „zelených“ trhů potřebuje silnou podporu, aby se nastartovala a recyklace plastů v tom není žádnou výjimkou.“

Silná poptávka po recyklovaných plastech vznikne jedině tehdy, pokud budou konkrétní závazná pravidla doprovázená ekonomickými opatřeními k překlenutí cenového rozdílu, který poškozuje odbyt recyklovaných plastů. Zvyšování sběru plastových lahví prostřednictvím systému zálohování lahví nebo rozšířené odpovědnosti výrobce (ERP) je velmi důležité, ale nebude stačit k vytvoření pevné evropské poptávky po recyklovaných materiálech.

Proto naléhavě vyzýváme představitele EU, aby v konečné verzi přijaté směrnice stanovili předpoklad, že Komise do roku 2025 předloží návrh týkající se závazného množství recyklovaného materiálu ve vybraných produktech.

FEAD je Evropská federace pro nakládání s odpady a službami pro ochranu životního prostředí. Členové FEAD jsou národní asociace pro nakládání s odpady z 19 členských zemí EU, Norska a Srbska. Mají přibližně 60% podíl na trhu s odpadem z domácností a zpracovávají více než 75% průmyslových a komerčních odpadů v Evropě. Jejich celkový roční obrat činí přibližně 75 miliard EUR. FEAD zastupuje asi 3000 společností s aktivitami ve všech formách nakládání s odpady. Tyto společnosti zaměstnávají více než 32 0000 lidí, kteří provozují přibližně 2400 středisek pro recyklaci a třídění, 1100 závodů na kompostování, 260 spaloven odpadů a 900 řízených skládek. Hrají důležitou roli při hledání lepších ekologických řešení problémů při nakládáním s odpady.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ústí nad Labem uložili pokutu 400 tisíc korun společnosti DEMONTEX CV s.r.o. Firma prováděla pro obec úpravy a údržby místních komunikací v Boleboři-Orasíně na Chomutovsku a používala k tomu odpady.

„Společnost DEMONTEX CV takto v letech 2016 a 2017 nelegálně upravila celkem 15 kilometrů místních komunikací v Orasíně a okolí. Použila k tomu struskové kamenivo, tedy odpad z hutnictví železa. Dopustila se tak porušení zákona o odpadech,“ uvedl Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Firma se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo v plném rozsahu.

Po odvysílání včerejší reportáže ve Zprávách FTV Prima ke spalovně v Rybitví zveřejňujeme přepis celého včerejšího telefonického vyjádření MŽP pro TV Prima. Televize se totiž v reportáži vůbec nezabývala podstatnými skutečnostmi celého případu, ani se je nijak nesnažila divákovi vysvětlit. K vyjádření pro TV Prima i v reakci na zprávy v dnešních denících zveřejňujeme doplňující informace.

Přepis vyjádření pro TV Prima:

V žádném případě není pravda, že by nyní došlo k povolení modernizace spalovny nebo i k přiblížení se něčeho takového. V roce 2010 vydalo MŽP nesouhlasné stanovisko EIA k záměru modernizace a obnovy provozu spalovny v Rybitví. V roce 2016 MŽP toto nesouhlasné stanovisko potvrdilo a zezávaznilo, neboť závaznost stanoviska po nás požaduje evropská legislativa. Proti nově vydanému nesouhlasnému stanovisku MŽP se ale společnost AVE odvolala. Rozkladová komise ministra životního prostředí doporučila, aby vydané, nově závazné, nesouhlasné stanovisko MŽP z roku 2016 ke spalovně ministr zrušil a vrátil úředníkům MŽP s tím, aby toto stanovisko vydali znovu, protože podle rozkladové komise nejsou stanovisko a jeho obsah dostatečně odůvodněné tak, aby argumentace stanoviska obstála v případných soudních sporech. Zjednodušeně řečeno, aby MŽP mohlo vydat znovu závazné nesouhlasné stanovisko, musí ho znovu, náležitě a především precizněji odůvodnit a zabývat se i podrobným odůvodněním argumentů původního nesouhlasného stanoviska z roku 2010. V žádném případě neplatí, že by nyní došlo k povolení modernizace spalovny nebo i k přiblížení se něčeho takového.

K vyjádření pro TV Prima i v reakci na zprávy v dnešních denících zveřejňujeme doplňující informace:

Do situace okolo spalovny v Pardubicích vstoupila změna legislativy, na kterou navazují současné kroky MŽP i ministra Brabce, a které je nutné v právním státě respektovat.

Na úvod je potřeba zdůraznit, že posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je odborným procesem, který má jasná, zákonem daná pravidla a není možné tento proces ovlivňovat nijak politicky. Ministr životního prostředí do procesu vstupuje pouze z pozice odvolacího správního orgánu. V takovém případě se ministr životního prostředí Richard Brabec vždy řídil a řídí doporučením svého poradního orgánu - Rozkladové komise ministra.

V roce 2010 vydalo MŽP nesouhlasné stanovisko EIA k záměru modernizace a obnovy provozu spalovny v Rybitví. V roce 2016 MŽP toto nesouhlasné stanovisko potvrdilo a zezávaznilo (závaznost stanoviska je nově požadována na základě změny legislativy dle požadavků EU z roku 2015.) Proti nesouhlasnému stanovisku MŽP se však společnost AVE odvolala k ministrovi životního prostředí (jako nadřízenému správnímu orgánu).

Rozkladová komise ministra životního prostředí, která je složena z renomovaných právních kapacit nezávislých institucí, ministrovi životního prostředí doporučila, aby stanovisko MŽP z roku 2016 ke spalovně zrušil, protože argumentace obsažená ve stanovisku by neobstála v případných soudních sporech. Právě právní závadnost stanoviska by pak mohla kvůli soudním sporům prodlužovat nejistotu pardubických občanů ještě mnoho let. Z těchto důvodů musí MŽP závazné stanovisko vydat znovu a podrobněji a precizněji ho odůvodnit, a zabývat se i argumenty původního nesouhlasného stanoviska (z roku 2010). Jedině tak by pak mohlo nesouhlasné stanovisko obstát před případným soudem (pokud by se chtěla v budoucnu společnost AVE soudit s MŽP).

V žádném případě neplatí, že by nyní krokem ministra životního prostředí Richarda Brabce došlo k povolení modernizace spalovny nebo i k přiblížení se něčeho takového. Nyní je nadále v platnosti nesouhlasné stanovisko EIA z roku 2010, není závazné a společnost AVE ho nijak nemůže využít k uplatnění v dalších povolovacích procesech. Není to tak, že by MŽP nyní stálo před vydáním souhlasného stanoviska EIA. MŽP nemůže stanovisko z roku 2010 změnit, musí ho ale potvrdit a toto potvrzení řádně zargumentovat. Krok ministra životního prostředí tak směřuje k tomu, aby nesouhlasné stanovisko MŽP bylo bez právních vad a občané Pardubic nemuseli v budoucnu kvůli soudním sporům žít v nejistotě.

Čtěte také:

Pardubice odmítají obnovení spalovny odpadu, ministrovi pošlou odvolání (6.6.2018)

Jak efektivně dokážeme v Česku využívat odpady? Potvrzuje se trend, že budeme více třídit? Na tyto otázky se ptala redaktorka ČT senátorky Jitka Seitlové. Záznam rozhovoru vznikl v souvislosti se seminářem na téma odpadů, který v Senátu proběhl 31. května. Záznam rozhovoru ZDE

V posledních týdnech dochází v mediích i mezi odbornou veřejností ke spekulacím, že případné schválení projednávané novely zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, povede k zastavení či podstatnému omezení financování ekologických zátěží a revitalizačních programů. Hospodářská komora ČR nepovažuje tyto spekulace za odůvodněné a nespatřuje v nich hrozbu financování ekologických zátěží.

Riziko, že stát nedodrží své závazky, se ve skutečnosti spíše snižuje. Novela zákona totiž pokrývá i tu variantu, že pokud by na privatizačních účtech nebyl dostatek prostředků na pokrytí všech privatizačních závazků, mohou na něj být převedeny chybějící finance ze státního rozpočtu. Usnesení vlády č. 610/2017 dokonce zavazuje ministerstvo financí, aby výdaje na ekologický a revitalizační program navýšilo od roku 2018 na 4,5 miliardy korun ročně.

„Po jednání se zástupci ministerstva jsme přesvědčeni, že samotnou novelou zákona o zrušení Fondu národního majetku nedojde ke snížení objemu finančních prostředků na sanace ekologických zátěží či revitalizační programy. Hospodářská komora ČR naopak spolupracuje s rezorty financí a životního prostředí na zabezpečení většího objemu peněz zejména na ekologické sanace, aby stát dal nabyvatelům větší míru jistoty, že jeho závazky vyplývající z ekologických smluv budou v dohledné době vypořádány,“ uvedl člen představenstva Hospodářské komory ČR s gescí životního prostředí Jan Mraček.

Hospodářská komora ČR bude nadále podporovat legitimní nároky nabyvatelů, kteří stále čekají na sanaci starých ekologických zátěží a věří, že stát dodrží veškeré své závazky. Schopnost státu hradit ekologické závazky není novelou zákona o zrušení Fondu národního majetku nijak ohrožena.

Vláda schválila návrh novely zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR 8. března 2018. Získanými prostředky chce mimo jiné pokrýt zvýšení základní výměry důchodů.

Stát se v 90. letech v ekologických smlouvách uzavřených mezi novými nabyvateli objektů a Fondem národního majetku zavázal náklady na sanace z velké části proplácet, ale ani po 25 letech není sanace většiny závazků dořešena. Podnikům, které staré laguny či kontaminované zeminy a spodní vody zdědily, ovšem hrozí obří sankce, protože musí ze zákona předcházet škodám. Přitom si ale samy ani nemohou vybrat sanační firmu. Tendry musí od roku 2011 vyhlašovat ministerstvo financí. Tématu se Komora věnuje dlouhodobě, např. zde: Likvidace ekologických zátěží vázne. HK ČR a ČAOH vyzvaly stát k nápravě

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal v úterý dne 5. června 2018 zákon ze dne 29. května 2018, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Více o novele ZDE

Společnost RUMPOLD rozšířila svou linku na výrobu paliv z odpadů známých také pod zkratkou TAP (tuhá alternativní paliva). Ta nyní umožnuje zpracování až 30.000 tun odpadu během jednoho roku. Výroba TAP představuje jednu z možností jak znovu využít veškeré pevné a hořlavé složky odpadů jakými jsou například plasty, s výjimkou odpadů obsahujících PVC, textilie apod. Nejvíce odpadů proudí na výrobní linku z automobilového průmyslu. Proces výroby zahrnuje magnetickou separaci kovů, drcení, homogenizaci, další drcení a případné lisování. Odběratelem jsou zejména cementárny a kotelny. Palivo může mít různé hodnoty výhřevnosti, podle potřeb daného energetického zdroje. Více ZDE

Zdroj: ČAOH

Hradecké služby musely deset hnědých kontejnerů s nálepkou „prošlé potraviny - bioodpady“ ze sídliště v Třebši stáhnout. Obsah kontejnerů se dál upravoval, obal se separoval, odpad se drtil a končil v bioplynové stanici v Pardubicích. Bohužel místo zbytků z kuchyně lidé do hnědých kontejnerů házeli hrnce s připáleným obědem, sklenice, ale hlavně klasický směsný odpad. Více ZDE 

Před zahájením dalšího ročníku Evropského jaderného fóra pořádaného Evropskou komisí ve spolupráci se slovenskou vládou v Bratislavě byl podepsán dokument, který má pomoci užší spolupráci na poli ukládání radioaktivních odpadů mezi českými a slovenskými experty.

Memorandum o porozumění mezi SÚRAO a slovenskou společností pro vyřazování jaderných zařízení a nakládání s radioaktivními odpady JAVYS má rovněž velký význam v rámci mezinárodní spolupráce zemí V4. Cílem tohoto procesu je spolupráce sdílením a výměnou informací, znalostí a zkušeností, účastí na společných projektech v oblasti bezpečnosti ukládání vyhořelého jaderného paliva i vzájemná podpora účasti v evropských projektech.

Je to rovněž další krok k vytváření společné strategie v oblasti posílení bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady a s vyhořelým jaderným palivem v přípravě budoucího hlubinného úložiště v jednotlivých zemích.

Obdobné memorandum bylo podepsáno před třemi týdny v Budapešti s maďarskou veřejnou organizací pro přípravu a realizaci ukládání vyhořelého paliva a nakládání s radioaktivním odpadem PURAM.

Na začátku listopadu má dojít k setkání expertů zemí střední a jihovýchodní Evropy právě v Budapešti. To má za cíl předávání znalostí a zkušeností z dosavadního procesu, včetně poučení z výsledků i některých zmarů u zemí, nacházejících se v procesu označení lokality významně dále než v českých zemích nebo na Slovensku.

České soustavy zásobování teplem jsou jednou z výhod národní ekonomiky a měly by se proto podporovat a rozvíjet, slyšel dnes ministr životního prostředí Richard Brabec v Teplárně České Budějovice, kde jednal s vedením strategické městské společnosti. Ta produkuje páru, horkou vodu, elektřinu a chlad a své služby poskytuje téměř 28.500 domácnostem a 218 institucím a podnikům. Další příležitostí k naplnění dlouhodobé koncepce podniku je i energetické využívání komunálních odpadů.

Ministr se seznámil s ekologickými projekty, včetně odsíření uhelných provozů, do nichž firma investovala i s podporou evropských dotací stovky milionů korun. Díky tomu emise oxidů síry SO2 klesly o víc než 80 %, prachu o 65 % a oxidů dusíku NOx o více než 20 %. To významně přispělo ke zlepšení ovzduší ve městě a okolí.

 „Naše zdroje vyrábí teplo i elektřinu efektivně v tzv. kogeneraci, a to bezpečně, s minimalizovanými dopady na životní prostředí,“ uvedl Václav Král, předseda představenstva teplárny. Upozornil přitom, že pod tlakem legislativy a rostoucí administrativní zátěže u nás i v Evropě se vytváří netržní, přeregulované a turbulentní prostředí, v němž se na úkor tradiční energetiky bohatě dotují tzv. obnovitelné zdroje. „Některé důležité zákony naopak chybí a směřování energetiky je nepředvídatelné. Zpřísňování ekologizace provozů nebere konce a vyvolává obrovské náklady, jejichž užitek se však stále zmenšuje,“ řekl Václav Král.

Vedení teplárny se proto prostřednictvím ministra obrátilo na českou vládu, aby přispěla ke srovnání ekonomických podmínek cen­tra­lizova­ných a decen­tra­lizova­ných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V dopise, který mu předalo, pak shrnuje řadu opatření, která by pomohla k narovnání pokřiveného podnikatelského prostředí a k podpoře nových investic do rozvoje sítí a zlepšení služeb. Jde například o přesunutí dodávek tepla z centrálních zdrojů do nižší sazby DPH nebo zavedení uhlíkové daně pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování. Teplárenství by mělo také získat odpovídající podíl bezplatných emisních povolenek a podporu na výrobu kombinované elektřiny a tepla po roce 2020.

Další diskutovanou oblastí byly nekalé „obchodní“ praktiky tzv. šmejdů, kteří matou dotčené instituce a účelově přesvědčují zákazníky o výhodnosti alternativních řešení lokální výroby energií po odpojení od centrálního systému zásobování teplem.

Budoucnost českobudějovické teplárny spočívá v diverzifikaci zdrojů, rozšíření palivového mixu, postupném snižování spotřeby hnědého uhlí, využívání lokálních paliv a snižování výrobních a distribučních ztrát, resp. zvyšování účinnosti vlastní výroby energií a jejich distribuce. Jedině tak lze snížit vliv nepředvídatelných vnějších vlivů, zvýšit bezpečnost a zajistit spolehlivé dodávky energií zákazníkům a motivovat nové zaměstnance k práci v energetice.

Jako jeden z kroků vedoucí k realizaci této vize byl představen připravovaný projekt zahájení dodávek tepelné energie z horkovodu společnosti ČEZ, který do města povede z JE Temelín. Roční spotřeba hnědého uhlí tak klesne o přibližně 60 tisíc tun a tím i produkce emisí, odpadů a množství nakupovaných emisních povolenek. Kromě zlepšení životního prostředí dlouhodobý kontrakt s ČEZ přispěje i ke stabilizaci ceny tepla v krajském městě.

Další příležitostí k naplnění dlouhodobé koncepce podniku je energetické využívání komunálních odpadů od roku 2024, kdy už bude skládkování odpadu v současné podobě zakázáno. S tím souvisí i nutnost dokončení novely Zákona o odpadech a podpora využití nerecyklovatelných odpadů jako nízkoemisního paliva. 

V Jihočeském kraji kapacity umožňující ekologické spalování a následné efektivní zpracování vyrobeného tepla a elektřiny zcela chybí. České Budějovice mají ideální podmínky k využití tohoto lokálního paliva a městská teplárna bude připravena zužitkovat tento přirozený potenciál a optimalizovat tak také náklady na likvidaci odpadů.

Foto: Chomutovská teplárna

MŽP připravilo metodický návod odboru odpadů MŽP k plnění povinnosti ohlašování přepravy nebezpečných odpadů pro subjekt bez přiděleného identifikačního čísla osoby (občana) v Systému evidence přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO).

Pokud občan odesílá svůj nebezpečný odpad (např. nebezpečný stavební odpad) do zařízení k nakládání s odpady, pak v souladu se zákonem se takováto přeprava nebezpečných odpadů neohlašuje bez ohledu na způsob, jakým je prováděna.

 Občan rovněž může předat svůj nebezpečný odpad mobilnímu zařízení ke sběru odpadů. V takovém případě uvede mobilní zařízení ke sběru v místě nakládky jako název slova „občan“ a do pole  IČO uvede tzv. „systémové identifikační číslo občana“ v podobě 90000000, které nahrazuje IČO. Toto systémové identifikační číslo občana se použije pouze při ohlašování přepravy nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů v SEPNO v případě, kdy je občan v místě nakládky.

Celý metodický návod ke stažení ZDE

Evropská komise od roku 2013 intenzivně pracuje na přípravě legislativy znovuvyužívání odpadních vod. Tlak na právní úpravu je možné sledovat jak přímo z Evropské komise, jmenovitě DG Envi, tak i ze strany zástupců některých členských států (např. Německo). Náročný konzultační proces, pokračující nepřetržitě až do roku 2017, vyústil na jaře 2018 ve vydání prvního draftu Nařízení pro znovuvyužití odpadních vod (k dispozici zde).

Tvůrci návrhu analyzovali při přípravě a vyhodnocení v rámci analýzy dopadů tři různé scénáře právní úpravy požadavků na kvalitu procesu a výstupu recyklace a to podle intenzity regulace – formu novelizace směrnice 271/91/EHS, přípravu nové a samostatné směrnice a konečně formu nařízení. Výběr padl na nařízení a to i po kontrole shody tohoto nejtvrdšího instrumentu s principy subsidiarity a proporcionality, které se uplatňují při vydávání opatření v oblasti životního prostředí.

Samotný text návrhu nařízení a dvou příloh („Kvalitativní ukazatele“ a „Analýza rizik“) je relativně strohý a dává kompetenci národním regulačním orgánům při schvalování (udělování povolení v maximální délce 5 let) i monitoringu provozu zařízení pro recyklaci odpadních vod, využívaných dále v zemědělství. Jsou určeny 4 kategorie produkovaných vod (class A-D) a také ukazatele obecného monitoringu E.Coli, BSK5, NL, zákal, legionella a střevní nematoda. Při zprovoznění, rozšíření či rekonstrukci technologie se přidává navíc kontrola účinnosti odstranění (5-6 log10) indikátorových mikroorganismů F-kolifágů, spor bakterií typu Clostridium Perfringens i E.Coli.

Co je velmi zajímavé, tak stejně jako při úpravě podmínek pro využívání zemědělských kalů, tak ani v tomto případě při používání recyklované vody, která přímo přichází do styku s potravinami (např. class A), není jakkoliv upravována přítomnost tzv. mikropolutantů, tedy látek, které patří mezi nebezpečné závadné zvlášť nebezpečné závadné či prioritní látky. Ovšem tyto látky by měly logicky být řešeny v rámci posouzení rizik, které je pro provoz jakékoliv technologie recyklace s návazným využitím v zemědělství nezbytné. Evropská komise se navíc v návrhu zavazuje provést pravidelný přezkum po 10 letech od účinnosti nařízení a je velmi pravděpodobné, že seznam povinně sledovaných látek se tak rozšíří.

SOVAK ČR vítá iniciativu Evropské komise pro stanovení minimálních standardů, která umožňuje při vhodné národní interpretaci bez vzniku dalších rozšířených omezení i postupnou realizaci opatření v rámci boje proti suchu. 

Autor: Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., člen představenstva SOVAK ČR a EurEau

Zdroj: SOVAK ČR

Podle tzv. oběhového balíčku, který v dubnu schválil Evropský parlament, by měla být nejpozději v roce 2025 více než polovina komunálního odpadu v jednotlivých zemích EU recyklována. Zbytek je možné buď kompostovat, nebo energeticky využít, za nejméně vhodné je považováno skládkování, které má být po roce 2035 zakázáno. V České republice se se zákazem skládkování netříděného odpadu počítá už od roku 2025. Více ZDE

Krajský soud v Plzni po šesti letech sporů zamítl žalobu ekologických aktivistů na stavební povolení na spalovnu komunálního odpadu v Chotíkově u Plzně. Sdružení Děti Země ještě může podat do poloviny června kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Stavební povolení z léta 2012 je pravomocné a Plzeňská teplárenská je tak velmi blízko kolaudaci zařízení téměř za 2,2 miliardy korun, které je už téměř dva roky ve zkušebním provozu.

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu velkoobjemových organických chemikálií (LVOC, z angl. Large Volume Organi).

Dokument ke stažení:

BREF LVOC (2017) [pdf, 12209 kB]

Zdroj: MPO

Zástupci hlavního města Prahy sledují aktuální vývoj odpadového hospodářství v národním i evropském kontextu a systém sběru a nakládání s komunálním odpadem v Praze se snaží neustále modernizovat, rozšiřovat a přibližovat potřebám občanů.

Systém nakládání s tříděným odpadem na území hl. m. Prahy určuje obecně závazná vyhláška č. 22/2017 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území hlavního města Prahy a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech).

Vyhláškou byl nově upraven zejména systém zapojení právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do systémuměsta. Dle nové úpravy je zapojení do systému města možné pouze formou poskytnutí samostatných sběrných nádob nebo formou pytlového sběru za podmínek určených smlouvou. Sběrné nádoby lze rovněž využívat sdruženě vícero právnickými osobami.

K výše uvedenému opatření přistoupilo město po neustálém zneužívání veřejných sběrných nádob živnostníky, což bylo i významným zdrojem nepořádku v okolí nádob. Na území Prahy je rozmístěno cca 18 000 sběrných nádob na využitelné složky odpadů, kterými jsou papír, sklo (barevné a čiré), plasty, nápojový karton a kovové obaly.

V Praze jsou zřizována nadzemní i podzemní stanoviště. Zřizování a určování míst k umisťování stanovišť na tříděný odpad je plně v kompetenci zástupců příslušných úřadů městských částí 1 – 57. Sběrné nádoby jsou, kromě podzemních, ve vlastnictví svozových společností. Vzhledem k výrazné barevnosti nádob na tříděný odpad osadilo město v centru Prahy stanoviště tříděných odpadů šedými nádobami, pouze s barevně rozlišenými vhozy a nálepkami s informacemi o dané komoditě (viz obr. 1). Tento typ nádob by měl v centrální části Prahy přispět, zejména z estetického hlediska, k nerušenému vnímání historické a kulturně cenné zástavby v této oblasti.

Kovové obaly

Celoplošný sběr kovových obalů byl v Praze zaveden od 1. 8. 2016, a již v prvních měsících se ukázal jako úspěšný a občany hojně využívaný. V roce 2017 bylo občany do nádob odevzdáno 143,6 tuny kovových obalů. V současné době je v ulicích města rozmístěno 635 šedých nádob na kovové obaly, včetně podzemních, a postupně se umisťují další. Prvotně navržená jednotná frekvence svozu 1x za 6 týdnů byla na základě poznatků z terénu a vytíženosti nádob velmi brzy upravena v odůvodněných případech na svoz 1x za 4 týdny a častější.

Jedlé tuky a oleje

Mezi další úspěšné projekty lze zařadit sběr jedlých tuků a olejů. Na každém sběrném dvoře jsou umístěné nádoby na použité oleje a tuky z domácností. V roce 2017 se na sběrných dvorech nasbíralo téměř 5 tun použitých potravinářských tuků a olejů, které by s velkou pravděpodobností končily v městské kanalizaci, což způsobuje zanášení a znečišťování kanalizační sítě a zvyšuje nároky na její následné čištění a údržbu. Hl. m. Praha hodnotí zavedení sběru této komodity jako velmi úspěšné a prospěšné, a to i ve světle připravovaného návrhu vyhlášky č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, kde se počítá s povinností obcí zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků.

Infekční odpady

Hl. m. Praha nezapomíná ani na oblast nebezpečných odpadů a ve spolupráci s Městskou policií zajistilo prostřednictvím svozové společnosti systém nakládání s infekčním odpadem a ostrými předměty po narkomanech, které příslušníci Městské policie pravidelně nalézají při svých obchůzkách, nebo jsou přímo na místo nálezu přivoláni občany. Služební automobily policistů byly vybavenysadami pro sběr infekčního odpadu, který je následně odevzdáván v provozovně svozové společnosti a je dále likvidován dle zákonných a smluvních požadavků. Dle sdělení zástupců Městské policie hl. m. Prahy jsou policisté s poskytovanou službou nadmíru spokojeni a využívají ji i v rámci „Akce Jehla“, která se koná několikrát do roka na území celé České republiky a je zaměřená právě na sběr nebezpečných použitých jehel.

Celoplošný sběr bioodpadu a podpora domácího kompostování

Město připravuje kroky k zavedení celoplošného sběru bioodpadu. Na území MČ Praha 13 a Praha 15 probíhají pilotní projekty sběru bioodpadu. Byla vytipována lokalita se zástavbou rodinných domů a se sídlištní zástavbou. Před domy byly umístěny 240l hnědé nádoby na bioodpad, které svozová společnost vyváží 1x týdně a bioodpad je dále zpracováván na kompostárně. Směsný komunální odpad je z těchto oblastí svážen zvlášť a sleduje se, mimo jiné, zda má vysbíraný bioodpad vliv na snižování množství směsného komunálního odpadu. Dosavadní výsledky naznačují, že zavedení sběru bioodpadu v Praze je smysluplné za předpokladu, že v rámci budoucího nastavení podmínek svozových plánů bude zohledněn typ zástavby.

V průběhu roku 2019 plánuje město rozšířit službu sběru bioodpadu na celé území Prahy, ale pouze pro občany, kteří projeví o tuto službu zájem. Těm bude poté přistavena sběrná nádoba, na provozování systému se budou finančně podílet a služba by měla být zajištěna v sezónním i celoročním režimu.

V rámci podpory domácího kompostování hlavní město Praha podalo žádost o dotaci na nákup kompostérů v 68. výzvě OPŽP a žádosti bylo vyhověno. Předmětem projektu je pořízení 1 750 ks kompostérů (1 400 ks kompostérů plastových, jednokomorových o objemu cca 1000 l, a 350 ks dřevěných dvoukomorových kompostérů o objemu cca 2000 l), kterébudou zdarma zapůjčeny zájemcům. Podmínkou projektu je umístění kompostéru na vlastním či pronajatém oploceném pozemku na území hl. m. Prahy.

Pro zpracování bioodpadu se městu povedlo v roce 2017 vybudovat, a ve spolupráci s městskou organizací Lesy hl. m. Prahy i zahájit provoz kompostárny v Praze-Slivenci s maximální roční kapacitou až 7 000 tun bioodpadu za rok. Kompostárna by měla sloužit primárně pro potřeby města a občanů. Občanům je umožněno zde odložit bioodpady bezplatně, ale v případě nevyužité volné kapacity i právnickým osobám za úplatu. Záměrem města je nalézt další vhodné pozemky na území Prahy pro výstavbu kompostárny/kompostáren, aby byly dostatečně pokryty zpracovatelské kapacity pro potřeby města vzhledem k plánovaným aktivitám na podporu sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu.

Re-use centrum

Novinkou v oblasti odpadového hospodářství hl. m. Prahy je záměr realizace tzv. Re-use centra. Rada hl. m. Prahy schválila umístění Re-use centra v Holešovické tržnici na území městské části Praha 7. Otevření centra je v této prvotní fázi naplánováno na rok 2021, nicméně budova musí projít kompletní rekonstrukcí za dohledu odboru Památkové péče a dalších zúčastněných subjektů, tudíž průběh úprav lze takto dopředujen obtížně predikovat. Výsledný prostor by měl poté sloužit pro potřeby Re-use centra, ale i jako edukační ekologické centrum pro mládež a potažmo širokou veřejnost.

Komplexní přehled stanovišť tříděného odpadu

Pro podporu chodu oddělení Odpadů, odboru Ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, které zajišťuje systém nakládání s komunálními odpady, ale i pro snadnější orientaci samotných občanů, slouží webová aplikace „Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem“ doplněná mapovým rozhraním, kde jsou zanesena veškerá stanoviště tříděného odpadu včetně výčtu komodit, typu nádob a frekvence svozu; místa a data umístění mobilních sběrných dvorů, velkoobjemových kontejnerů na objemnýodpad a na biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu. Aplikace je průběžně aktualizována, dále rozvíjena a doplňována o další funkcionality. V nejbližší době je plánovaný rozvoj i směrem k systému nakládání s nebezpečným odpadem pocházejícím z domácností, konkrétně by měly být do mapy zaneseny trasy a zastávky s termíny mobilního sběru nebezpečných odpadů.

Kampaň „Popelnice nejsou černá díra“

Aby se docílilo vyšší informovanosti občanů v oblasti odpadového hospodářství, zahájilo město informační kampaň zaměřenou na udržování čistoty v okolí sběrných nádob a informování občanů o správném nakládání s odpady. Společně se složenkami s poplatkem za směsný komunální odpad byl vlastníkům nemovitostí zaslán informační leták s mottem „Popelnice nejsou černá díra“ a s jednoduchým popisem možností odkládání odpadu v Praze.

Tato první vlna kampaně byla podpořena i vizuálně na rolling boardech a city light vitrínách umístěných v ulicích města. Další připravovaná vlna kampan bude zaměřena na nepořádek v okolí nádob na tříděný odpad, přičemž kromě již výše zmíněných komunikačních kanálů, bychom rádi využili i prostředky MHD. V informovanosti obyvatel chceme pokračovat i nadále, abychom trvale apelovali na zvýšení ekologického chování a cítění našich spoluobčanů.

Autor: Ing. Pavla Ochecová, Ing. Radim Polák, Magistrát Hlavního Města Prahy

Zdroj: Odpadové fórum 5_2018