Státní fond životního prostředí (SFŽP) dnes oznámil, že došlo k prodloužení termínu pro příjem žádostí u výzev č. 50 a 51 do 5. ledna 2018. Výzva č. 50 je zaměřena na zprůchodnění migračních bariér pro vodní živočichy vyplývající z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, výzva č. 51 je cílena na opatření vyplývající z plánů dílčích povodí. Žadatelé, kteří nestihli získat veškerá potřebná stanoviska s nabytím právní moci, tak mají možnost podat žádost o podporu i v druhé polovině roku. Výzvy jsou určeny pro široký okruh žadatelů. SFŽP doporučuje záměry konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR, případně je možné položit dotaz: dotazy-PO4@nature.cz.

Další informace:

• 51. výzva

• 52. výzva

Ministerstvo průmyslu a obchodu, sekce energetika, státní instituce zastřešující legislativní a metodické prvky v oblasti energetiky a úspor energie, oznamuje, že bude v souladu se zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“) vyhlašovat výběrové na pozici: referent /ka ministerský rada v oblasti energetiky a energetické účinnosti. Více ZDE

Počítá s tím návrh nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2018. Podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má vláda České republiky stanovit nařízením vlády prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na dotaci do 30. září roku 2017.

Nařízení vlády stanoví prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace, nestanoví podmínky použití dotace ani další náležitosti. Podmínky pro použití a administraci dotace stanoví přímo zákon č. 165/2012 Sb., a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Schválení nařízení vlády je nutným předpokladem k financování podpory elektřiny a  podpory tepla z podporovaných zdrojů energie v roce 2018.

Nařízení vlády musí stanovit pro rok 2018 rozsah finančních prostředků na  podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů tak, aby byly pokryty všechny nároky uvedené v ustanovení zákona č. 165/2012 Sb.

K pokrytí požadavků uvedených v zákoně nařízení vlády stanoví pro rok 2018 finanční prostředky na dotaci ze státního rozpočtu ve výši 26,185 mld. Kč.

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

Výjimečný materiál, jenž zatím nejdůkladněji shrnuje recepty na boj proti suchu, dnes projedná vláda. Text, který vypracovali experti ministerstva životního prostředí, ukazuje, jak se v příštích letech bránit zejména ubývání vody a ničení zemědělské půdy. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Vláda by měla dnes dle zveřejněného návrhu programu projednat návrh Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky (schváleno, více ZDE). Dále má vláda v plánu projednávat Národní program environmentálního značení (NPEZ) – aktualizace 2017 (schváleno), světelné znečištění, problematiku výkupu kovů nebo návrh nařízení vlády o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie.

Podpora elektřiny a tepla - schváleno

Navrhované nařízení vlády o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie je předkládáno s cílem jednoznačně stanovit postup pro výplatu podpory po získání kladného rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory s právem Evropské unie, a to za období od nabytí účinnosti zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, nebo jeho ustanovení, které podporu zavádí, s vazbou na konkrétní datum uvedení daného projektu do provozu. Nařízení vlády tedy umožňuje operátorovi trhu vyplatit podporu zpětně, a to na základě již vydaných cenových rozhodnutí Evropským regulačním úřadem. Nepřijetím legislativních úprav by byla podle MPO v řadě případů reálně ohrožena návratnost vložených finančních prostředků do projektů.

Výkup kovů - pro informaci

Vláda projedná i zprávu k plnění usnesení vlády č. 611/2015 - Komplexní řešení problematiky negativních jevů při výkupu kovových odpadů v ČR. Tzv. bezhotovostní vyhláška podle Ministerstva životního prostředí se jednoznačně osvědčuje. Krádeže kovů srazila o 72 % oproti době před vyhláškou. Vedle snížení počtu trestných činů krádeží kovů a způsobené škody byl zaveden centrální registr provozovatelů sběren a výkupen kovů, dále také meziresortní specializovaný tým – malou Kobru složenou z inspektorů ČIŽP, policistů, celníků a ČOI, nebo posílit personální zdroje a technické vybavení ČIŽP. Více ZDE.

Světelné znečištění - pro informaci

Vláda se také bude dnes zabývat problematikou světelného znečištění. Materiál konstatuje, že v současné době světelné znečištění není v České republice komplexně právně ošetřené, žádný právní předpis nestanoví, který správní orgán tento veřejný zájem chrání ani jaké jsou pro světelné znečištění limitní hodnoty. Zároveň mapuje stávající dílčí předpisy a jejich bílá místa z pohledu světelného znečištění. Např. ve stavebním zákoně a jeho vyhláškách, jsou zmiňovány limity světelného znečištění, ty ale v žádných podzákonných normách neexistují. Obtěžování umělým světlem by ideálně mělo být minimalizováno už při plánování staveb. Dokud ale problematika světelného znečištění nenabyde jasného vymezení věcné působnosti správních orgánů, nelze v rámci stavebního zákona tuto problematiku posuzovat.

Jinou možností je zapracování limitů světelného znečištění do přestupkového zákona, kde by se tak otevřela možnost pro občany bránit se proti rušení nočního klidu umělým osvětlením. Ke snižování negativního vlivu světelného znečištění se nabízí regulace pro omezení vlivů na přírodu i životní prostředí a na zdraví člověka jako veřejný zájem. Sem patří svícení do oken, svícení s nevhodnou teplotou chromatičnosti (barvou světla) nebo intenzitou. Bylo by zapotřebí posílit pravomoci obcí pro lokální regulaci problematiky světelného znečištění, vymezit limity pro světelné podmínky a v neposlední řadě omezit nadměrné svícení jako způsob naplňování požadavků na hospodárné využívání energie nebo dosahování energetických úspor podle zákona o hospodaření energií. Do budoucna je zapotřebí definovat veřejný zájem na ochraně před světelným znečištěním a následně ho promítnout do více předpisů (zákonů různých rezortů) nebo na technické normy, na něž by se dalo odkazovat.

Další informace:

• Připomínky: Národní program environmentálního značení (NPEZ) (8.6.2017)

• Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody (24.8.2015)

• Stanovisko Svazu průmyslu k návrhu Koncepce ochrany před následky sucha (13.6.2017)

• NV - Materiál, Důvodová zpráva

Novela zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony vychází ve sbírce pod číslem 225/2017 Sb. (částka č. 82/2017 Sb.). Novela má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Novela umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Novela nabude účinnosti šest měsíců po jejím vyhlášení. Ministerstvo pro místní rozvoj v současné době pracuje v souvislosti s novelou na aktualizaci často kladených dotazů, brožuře a také rezort plánuje pořádat školení k novele stavebního zákona.

Související článek:

• Prezident Zeman podepsal novelu stavebního zákona

• Poslanecká sněmovna dnes odmítla pozměňovací návrhy senátu

• Senát vrátil poslancům znovu k projednání novelu stavebního zákona

ROZHOVOR Nebezpečí azbestu je známé a jeho používání je zakázáno od roku 1995, i přesto podle slov Ing. Zoji Guschlové, Ph.D. je většina případů odstraňování azbestu v České republice v rozporu se zákonem. Zoja Guschlová, která je konfrontována se situací v oblasti azbestu v České republice jako soudní znalec se specializaci azbest a ostatní anorganická vlákna, sdělila Odpadovému fóru, co brání, aby se v České republice azbest řádně odstraňoval a ukládal na skládky k tomu určené. Více ZDE

Tzv. bezhotovostní vyhláška Ministerstva životního prostředí se jednoznačně osvědčuje, krádeže kovů srazila o 72 % oproti době před vyhláškou. A nejen to, plněny jsou i další úkoly, které schválila vláda v materiálu MŽP k řešení problematiky negativních jevů při výkupu kovových odpadů v ČR. Vedle snížení počtu trestných činů krádeží kovů a způsobené škody se podařilo zavést centrální registr provozovatelů sběren a výkupen kovů, založit meziresortní specializovaný tým – malou Kobru složenou z inspektorů ČIŽP, policistů, celníků a ČOI nebo snížit počet případů souběžného získávání příjmů z prodeje kovových odpadů a pobírání sociálních dávek.

Pozitivní dopad plněných opatření z materiálu k řešení problematiky výkupu kovových odpadů, který připravilo MŽP a vláda jej schválila v létě 2015, je jednoznačný. Dokládá to hodnotící zpráva, s níž ministr Richard Brabec v pondělí seznámí vládu. Asi nejvýraznější efekt přinesla tzv. bezhotovostní vyhláška Ministerstva životního prostředí.

Bezhotovostní platba za kovové odpady zabrala

„Naše bezhotovostní vyhláška přinesla první pozitivní výsledky takřka okamžitě. Už na podzim roku 2015 jsme z policejních statistik viděli, že krádeží kovů ubylo o víc než polovinu a poloviční byly i způsobené škody. Dnes, skoro po dvou a půl letech platnosti vyhlášky jsou čísla ještě lepší. Zatímco v roce 2014 evidovala Policie ČR celkem na 12 tisíc trestných činů spojených s krádežemi kovů s celkovou způsobenou škodou za 565 milionů korun, v roce 2015 trestné činy spadly na 5595 případů a v roce 2016 jich bylo dokonce jen 3284. To je pokles o 72 % oproti době před vyhláškou. Zrcadlově s tím dramaticky klesla i způsobená škoda. To jsou naprosto průkazné přínosy zavedení bezhotovostního výkupu kovů, který jsme v roce 2015 zavedli,“ komentuje ministr Richard Brabec pozitivní dopad bezhotovostní platby při výkupu kovových odpadů.

„Dřív se ztrácelo úplně všechno – od trakčního vedení na železnicích přes pietní předměty, dopravní značky, cedule u dálnic až po poklopy od kanálů a další kovové předměty, jejichž krádeže znamenaly i bezprostřední ohrožení lidských životů. Právě dráhy dnes hlásí úbytek krádeží až o 90 %! Naše vyhláška tak nejenže chrání soukromý i veřejný majetek, ale především lidské životy," dodává ministr Brabec.

Co se ještě povedlo v boji s kriminalitou spojenou s kovy

Vedle bezhotovostní vyhlášky MŽP mají jednoznačný pozitivní přínos i další opatření obsažená v usnesení vlády k problematice kovových odpadů. Dokládá to hodnotící zpráva k plnění 27 úkolů souvisejících s řešením problematiky negativních jevů při výkupu kovových odpadů v ČR, kterou ministr Brabec nese v pondělí na vládu. Vyplývá z ní, že 25 úkolů je plněno a 2 úkoly jsou plněny částečně.

„Povedlo se například definovat pravidla bezhotovostní platby při výkupu kovů, zřídit centrální registr provozovatelů všech sběren a výkupen kovů, posílit personálně Českou inspekci životního prostředí nebo zřídit malou Kobru složenou ze zástupců ČIŽP, Policie ČR, ČOI či celníků. A povedlo se taky snížit počet případů souběžného získávání příjmů z prodeje kovových odpadů a pobírání sociálních dávek, což sleduje Úřad práce ČR,“ vyjmenovává další plněné úkoly ministr Brabec.

Řada dalších opatření je součástí návrhu nového zákona o odpadech jako např. zavedení kamerového systému ve sběrnách a výkupnách kovů, definice závažných porušení zákona o odpadech, na základě kterých je možné odebrat souhlas k provozování sběren, stanovení povinnosti proškolení obsluhy sběren, omezení možnosti výkupu kovových odpadů v mobilních sběrnách nebo rozšíření sankčních pravomocí krajských úřadů. „Tato opatření dále napomůžou ke snížení trestné činnosti při výkupu kovových odpadů. Je proto na budoucí vládě, aby urychlila přijetí nového zákona o odpadech, který ministerstvo spolu s novým zákonem o výrobcích s ukončenou životností během tří let připravilo,“ uzavírá ministr Brabec.

Mezi opatření, která byla realizována, patří:

• Zavedení centrálního registru provozovatelů všech zařízení ke sběru a výkupu kovů (při zavedení registru řešit oblast zpracování osobních údajů). V registru zařízení zřízeném dle stávajícího zákona o odpadech lze nastavit vyhledávací kritéria (katalogová čísla, typ zařízení) tak, aby byla zobrazena všechna zařízení pro sběr a výkup kovových odpadů.

• Definovat pravidla a způsoby bezhotovostní platby při výkupu kovů. Způsoby bezhotovostní platby za výkup kovových odpadů byly stanoveny novelou zákona o odpadech z r. 2015. Platit lze převodem na účet nebo poštovní poukázkou.

• Založení meziresortního specializovaného týmu složeného ze zástupců ČIŽP, Policie, GŘC, ČOI k odhalování závažné kriminality týkající se i sběru a výkupu kovů. První jednání meziresortního specializovaného týmu proběhlo v lednu 2016, od té doby se pravidelně dvakrát ročně schází a mj. koordinuje jednotlivé kontrolní a sankční pravomoci, podává informace o statistice kontrol a sankcí aj.

• Posílit personální zdroje a technické vybavení ČIŽP. Od 1. 1. 2016 bylo na ČIŽP pro kontrolní činnosti v oblasti odpadového hospodářství zřízeno 12 míst.

• Propojit platby za výkup kovů s vyplácením sociálních dávek na úřadech práce. Platby za výkup kovů jsou započítávány jako příjem pro účely stanovení nároku a výše dávek pomoci v hmotné nouzi. Příjemci těchto dávek jsou povinni veškeré rozhodné skutečnosti včas dokládat Úřadu práce ČR. Pokud tak neučiní, může jim být dávka odejmuta, případně vyčíslen přeplatek na dávce, který musí vrátit. Úřad práce ČR pravidelně provádí hodnocení celkových sociálních a majetkových poměrů příjemců dávek, ve kterém příjemci dokládají výpis z bankovního účtu. Novela zákona o odpadech umožnila odkup kovových odpadů pouze bezhotovostní formou, což Úřadu práce ČR umožňuje příjmy z prodeje kovu snáze kontrolovat. Úřad práce ČR má i kompetence k tomu, oslovit přímo fyzické nebo právnické osoby (např. konkrétního provozovatele zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů), aby mu sdělily údaje potřebné pro stanovení nároku a výše jednotlivých dávek.

Dokument ke stažení:

Tabulka - Pokles krádeží kovů od r. 2014

Technologická agentura ČR (TA ČR) zveřejnila informaci, že předpokládaný termín vyhlášení 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací pro oblast energetiky THÉTA je konec října. Cílem programu je prostřednictvím výstupů, výsledků a dopadů z podpořených projektů přispět ve střednědobém a dlouhodobém horizontu k naplnění vize transformace a modernizace energetického sektoru v souladu se schválenými strategickými materiály.

Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje v oblasti energetiky se zaměřením na:

• podporu projektů ve veřejném zájmu,

• nové technologie a systémové prvky s vysokým potenciálem pro rychlé uplatnění v praxi,

• podporu dlouhodobých technologických perspektiv.

Program je určený pro podniky (právnické i fyzické osoby vykonávající hospodářskou činnost) a výzkumné organizace.

Vyhlášení první veřejné soutěže programu THÉTA bude předcházet informační seminář pro zástupce z řad potenciálních uchazečů, které TA ČR uspořádá začátkem října. Informace k chystanému semináři budou zveřejněny v předstihu na webových stránkách TA ČR.

Více informací k vyhlašované 1. veřejné soutěži programu THÉTA, jakož i k soutěžní lhůtě a podmínkám veřejné soutěže, bude uvedeno v Zadávací dokumentaci, která bude zveřejněna v den vyhlášení. Struktura elektronického návrhu projektu, stejně jako podmínky pro jeho podání, budou zveřejněny v den vyhlášení veřejné soutěže.

Lesy hrají klíčovou roli v našem ekosystému například tím, že pohlcují oxid uhličitý, který by jinak způsoboval oteplování planety. Europoslanci připravují návrhy, díky nimž by byly státy EU nuceny kompenzovat emise vzniklé kvůli odlesňování. Finální hlasování pléna přijde na řadu v září. Přečtěte si, co poslanci prosazují a proč jsou lesy tak cenné a důležité.

Lesy v EU pokrývají plochu 182 milionů hektarů, což představuje 43% půdy EU. Největší podíl na tom mají lesy finské, francouzské, německé, italské, polské, španělské a švédské: Zalesněné plochy těchto sedmi zemí tvoří dohromady víc než 70% lesních ploch unijní osmadvacítky. V jiných státech tak rozsáhlé lesní plochy nenajdeme, intenzita zalesnění je v EU různá.

Nejenom že může být procházka lesem příjemná a blahodárná, lesy mají také několik důležitých funkcí v našem ekosystémů: Chrání půdu před erozí, udržují koloběh vody v přírodě, upravují místní klima, poskytují úkryt a útočiště mnohým druhům a tím zajišťují jejich přežití a biodiverzitu. Zdravé lesy pohlcují ze vzduchu díky fotosyntéze oxid uhličitý a proto jsou klíčovým prvkem boje proti změnám klimatu.

Lesy EU pohlcují každý rok tolik, kolik odpovídá 10,9 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Naopak odlesňování, změna lesní půdy na ornou a zemědělství (chov dobytka i pěstování plodin) skleníkové plyny vytváří.

To, jak využíváme lesy a půdu, včetně změn ve využívání půdy, tvoří sektor, který jednak produkuje skleníkové plyny, ale je také schopný je pohlcovat. Tato oblast naší činnosti by měla podle europoslanců být zahrnuta do klimatické politiky Evropské unie a do mechanismu pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů.

Obecně jde o to podpořit země EU v udržitelném využívání lesů (například tím, že ty vykácené budou nahrazovat novými). Poslanci také vytkli cíl, aby od roku 2030 EU více skleníkových plynů pohlcovala, než produkovala. Zapadá to totiž do závazků, ke kterým se Evropa přihlásila podepsáním Pařížské dohody o klimatu.

Výbor pro životní prostředí hlasoval o příslušném návrhu nařízení 11. července, v září o něm bude rozhodovat celé plénum a na základě toho usnesení začne Parlament vést jednání s členskými státy. Cílem je, aby od roku 2021 měla Evropská unie právně závazný rámec.

V listopadu 2016 se Evropská unie připojila ke světové dohodě o klimatu a zavázala se mimo jiné snížit do roku 2030 emise nejméně o 40% v porovnání s rokem 1990 a to ve všech sektorech hospodářství. Kromě návrhu omezit emise vznikající v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví připravuje EU další legislativní opatření, která mají pařížské klimatické závazky převést do praxe:

• revize systému obchodování s emisními povolenkami, který se týká emisí z průmyslu

• snížit emise skleníkových plynů z dopravy, stavebnictví, zemědělství a zpracování odpadu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo upozornění pro výrobce, zplnomocněné zástupce výrobců, dovozce, distributory průmyslových monitorovacích a řídících přístrojů o tom, že nařízení vlády č. 481/2012 Sb., ve znění nař. vlády č. 391/2016 Sb., se s účinnosti od 22. července 2017 začíná vztahovat i na tuto produktovou podskupinu elektrozařízení.

Upozorňujeme: pro na trh uváděné průmyslové monitorovací a řídící přístroje, které jsou elektrickým nebo elektronickým zařízením ve smyslu nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb., začíná s účinností od 22. července 2017 platit, že nesmí obsahovat nebezpečné látky – olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenylethery (PBDE) v nadlimitních hmotnostních koncentracích.

Jde o zařízení, která jsou výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití. Zákaz obsahu uvedených látek se týká také jejich obsahu v kabelech a náhradních dílech pro jejich opravy nebo opětovné použití, modernizaci funkcí nebo zvýšení kapacity.

Nařízení vlády však obsahuje řadu výjimek ze zákazu použití některých nebezpečných látek (konkrétně se této produktové podskupiny týká příloha č. 3). Současný rozsah všech výjimek obsahuje platné znění nařízení vlády.

(Pokud jde o látky DEHP, BBP, DBP a DIBP v průmyslových monitorovacích a řídících přístrojích, začnou být omezovány až od 22. července 2021.)

Dokument ke stažení:

Nařízení vlády - RoHS - platné znění

Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů. Většina se ho vyrobila v posledních 65 letech a může trvale zamořit přírodu, protože končí v odpadních jámách a v oceánech. Zjistila to nová studie amerických vědců publikovaná v časopise Science Advances. Veškerý tento odpad by dokázal pokrýt celou Argentinu, což je osmá největší země světa. Hmotnost těchto plastů odpovídá zhruba miliardě slonů nebo 25.000 budovám newyorské Empire State Building.

"Rychle se blížíme stavu, kdy budeme planetou plastu," citoval zpravodajský server BBC vedoucího studie Rolanda Geyera z Kalifornské univerzity.

Studie vůbec poprvé zkoumala, kolik plastu se na celém světě vyrobilo, jak a k čemu se ve svých nejrůznějších podobách používá a kde končí. Zjistila například, že polovina z celkových 8,3 miliardy tun byla vyrobena za posledních 13 let. Kolem 30 procent vyrobeného plastu se dosud používá. Jen asi devět procent vyhozeného plastu se recyklovalo, zhruba 12 procent se spálilo. Nejkratší užitnou dobu mají obaly, je to typicky méně než jeden rok, nejdéle plast slouží ve stavebnictví a strojírenství.

Pokud by pokračoval současný trend, na Zemi se do roku 2050 vyrobí kolem 34 miliard tun plastů, cituje ze studie britský list The Guardian. V Evropě se tohoto odpadu v současné době zrecykluje 30 procent, v Číně asi 25 procent a v USA devět procent.

Přibližně 18 tun plastů se letos našlo na jednom z nejodlehlejších ostrovů, neobydleném korálovém útesu v jižním Pacifiku. Podle jiné studie jsou plastem zamořeny také arktické pláže v řídce obydlených oblastech. Plast se ale už dostal i do lidského potravního řetězce. Podle studie univerzity v Plymouthu se našel v útrobách třetiny ryb ulovených v Británii, včetně tresek a makrel.

Polymery, jimiž je plast tvořen, jsou všude kolem. Jejich kvality kazí fakt, že se v přírodě nerozkládají. Zbavit se jich lze jen takzvanou pyrolýzou, kdy se působením vysoké teploty rozštěpí, anebo spalováním. Tím ale unikají do vzduchu škodlivé emise.

Zdroj: ČTK

Může být selhání výrobků plánované? Ptá se řada spotřebitelů, když stojí nad rozbitým spotřebičem, který přestal fungovat krátce po záruce. Ve Francii došla dokonce s tímto fenoménem trpělivost zákonodárcům a tamní Senát schválil zákon, který hovoří o zakázaném „souhrnu technik, s jejichž pomocí výrobce, a to hlavně při samotné konstrukci výrobku, záměrně zkracuje jeho životnost nebo použitelnost, aby zákazníky přiměl k častější obměně“. V Česku sice zatím žádný takový zákon není, ale spotřebitelské poradny řeší měsíčně desítky podobných případů. Téma čtvrteční 90ČT24 a jejího hlavního hosta Libora Dupala, ředitele Sdružení českých spotřebitelů. Záznam pořadu ZDE.

Mohlo by Vás zajímat:

EU: Prodloužit životnost výrobků a usnadnit jejich opravy (7.7.2017)

 

Cílem nového národního Programu je nalézt a aplikovat řešení problémů brownfieldů na území strukturálně postižených krajů (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) a hospodářsky problémových regionů.

Základní myšlenkou Programu je přinést řešení pro tyto mnohdy nebezpečné areály a plochy a prostřednictvím jejich nového podnikatelského využití tyto regiony hospodářsky pozvednout a přispět tak k zahlazování jejich ekonomických disparit.

První pilotní výzva pro rok 2017 je vypsána na částku 100 mil. Kč. Realizace Programu je navržena v letech 2017 – 2023, kdy celková alokace finančních prostředků Programu činí 2 mld. Kč, které budou postupně uvolňovány v souladu s absorpční kapacitou území. Žadateli o dotace v Programu mohou být obce a kraje. Při hodnocení žádostí o zařazení do Programu bude kladen důraz na efektivitu předložených projektů.

Dokumenty ke stažení:

• Výzva I-2017 [pdf, 290 kB]

• Příloha 1 Dokumentace programu Brownfieldy [pdf, 582 kB]

• Příloha 2 Závazná pravidla Brownfieldy [pdf, 336 kB]

• Příloha 3 Formuláře žádostí Brownfieldy [pdf, 390 kB]

• Příloha 4 NACE [pdf, 482 kB]

• Příloha 5 Bodové hodnocení a 6 Problémové regiony [pdf, 612 kB]