Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci o požadavcích na ekodesign v pohotovostním režimu, a v režimu vypnutého elektrického příkonu s termínem do 24. května. Cílem konzultace je shromáždit názory evropských občanů a organizací prostřednictvím průzkumu zahrnujícím obecné i specifické technické otázky. Výsledky veřejné konzultace budou zohledněny při přezkumu prováděcího nařízení Komise, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu

Evropská komise schválila ve čtvrtek strategii pro finanční systém, který bude podporovat unijní opatření v oblasti změny klimatu a udržitelného rozvoje. Komise v tomto ohledu plánuje zavést jednotný klasifikační systém pro definování „udržitelných“ oblastí a určit oblasti, kde mohou mít udržitelné investice největší dopad. Dále plánuje vytvoření štítků EU pro „zelené“ finanční produkty na základě uvedeného unijního klasifikačního systému či vyjasnění povinnosti správců aktiv a institucionálních investorů přihlížet při investování k aspektům udržitelnosti a zpřísnění požadavků na poskytování informací.

Komise má rovněž zájem, aby pojišťovací a investiční společnosti radily klientům na základě preferencí v oblasti udržitelnosti. V neposlední řadě Komise navrhuje upravit pokyny týkající se nefinančních informací, aby byly více sladěny s doporučeními, která vydala pracovní skupina pro finanční informace související s klimatem zřízená v rámci Rady pro finanční stabilitu. Komise také prozkoumá proveditelnost nového nastavení kapitálových požadavků pro banky (tzv. zeleného podpůrného faktoru) v souvislosti s udržitelnými investicemi.

Další informace:

Nový akční plán EU podpoří financování ekologičtějšího a čistšího hospodářství

Postavit dům není jen tak, stojí to peníze, nervy a čas. Jan Chvátal se rozhodl, že pro rodinu postaví dům ze slámy, který bude zatěžovat přírodu co nejméně. Priorita se věnujeme i dalším pasivním domům, které se účastnily soutěže Pasivní dům 2017. Další chystanou novinkou jsou dotace na zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji. Peníze z Operačního programu Životní prostředí pomohou obcím i se zateplováním veřejných budov. K dispozici jsou miliardy na zateplení nebo třeba výměnu oken školky, sokolovny, ale i dalších budov ve vašem městě. V galerii projektů najdete tentokrát projekt sanace skály. Vedle toho vás čeká zajímavý mix zpráv ze zahraničí, ze světa technologií i z domova.

Dokument ke stažení:

PRIORITA 3/2018

Zdroj: SFŽP

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá poslance, aby odmítli pozměňovací návrh Jana Schillera k novele zákona o vodách. Ten nově zakazuje výrobním firmám čistit odpadní vody s obsahem nebezpečných látek na komunálních čistírnách odpadních vod (ČOV). Ty přitom dokážou odpadní vody z výroby vyčistit s vysokou účinností. Přijetí pozměňovacího návrhu by byl ničivý zejména pro menší podniky, které nemají jinou možnost nakládání s odpadními vodami.

SP ČR jednoznačně odmítá pozměňovací návrh v plném rozsahu. Ztotožňuje se tak s názory dalších poslanců, které zazněly během projednávání návrhu této novely zákona č. 254/2001 Sb.

„Návrh nereflektuje realitu. Pro firmy často neexistuje jiná rozumná alternativa, jak efektivně vyčistit své odpadní vody. To povede ke zvýšení nákladů a omezení výroby. Pro menší podniky může být přijetí novely i likvidační,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Návrh paušálně vylučuje možnost čištění odpadní vody z průmyslové výroby, potravinářství, ale i obslužnosti na komunálních čistírnách odpadních vod. Nově v nich totiž zakazuje čistit jakékoliv vody s obsahem nebezpečné závadné látky. Tyto látky ale zároveň zákon o vodách a prováděcí nařízení vlády č. 401/2015 Sb. povoluje, a jsou tak obsažené ve většině odpadních vod, které tyto podniky produkují. Příloha č. 1 vodního zákona zmiňuje různé druhy biocidů (tedy látek běžně používaných k chemickému čištění potravinářských i průmyslových rozvodů), amoniaku či zbytků kovů, mezi které patří i zinek.

Právě komunální čistírny odpadních vod dokážou tyto látky kvalitně odstranit. Využívají k tomu biologické čištění, navíc mají v souladu s požadavky nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nastavené velmi přísné limity pro jakost vypouštěných vod.

Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu je nebezpečné zejména pro menší podnikatelské subjekty, které nemají jinou možnost čištění odpadních vod.

Za opakované porušení zákona na ochranu ovzduší byla uložena už třetí pokuta, tentokrát 130 tisíc korun, podnikateli Petru Schneiderovi. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Hradce Králové zjistili, že ve svém rodinném domě v Jasenné na Náchodsku bez povolení znovu provozoval linku na výrobu dřevěných briket a po opakujících se pochybeních mu nařídili zastavení provozu.

Pro tento zdroj znečišťování ovzduší na průmyslové zpracování dřeva neměl podnikatel povolení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. „Nejedná se přitom o první pochybení pana Schneidera. Už v roce 2012 jsme mu za stejný delikt, tedy provozování zdroje bez povolení, uložili pokutu 25 tisíc korun. V roce 2015 mu pak kromě tohoto deliktu bylo prokázáno i neoprávněné nakládání s odpady. Do své provozovny přijal od různých subjektů ke zpracování celkem 1345 metrů krychlových odpadních dřevěných pilin. K nakládání s odpady v tomto zařízení ale neměl povolení,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Současně se třetí pokutou nařídili inspektoři ČIŽP podnikateli zastavit provoz. V současné době na briketovací lince už dál nesmí vyrábět. V polovině prosince Petr Schneider požádal Krajský úřad Královéhradeckého kraje o vydání povolení k provozu briketovací linky, v řízení zatím rozhodnutí nepadlo.

Od 1. března 2018 se použijí body 1, 2, 3 a bod 4a) přílohy nařízení (EU) 2017/1510, kterým se do přílohy XVII nařízení REACH vkládají nové záznamy.

Např. od 1. března 2018 jsou do přílohy XVII, dodatku 5, nově zařazeny položky týkající se olova: olověný prášek [průměr částic < 1 mm] a  celistvé olovo [průměr částic ≥ 1 mm].  V praxi to znamená, že dodavatelé olova jako látky a olova ve směsích – včetně pájky a jiných slitin,  obsahujících olovo nad příslušné koncentrační limity, musí před uvedením těchto výrobků na trh zajistit, aby obaly byly viditelně, čitelně a nesmazatelně označeny jako: "Pouze pro profesionální použití.“

Toto omezení se nevztahuje na architektonické olověné plechy, olověné baterie, olověné střelivo nebo jiné předměty obsahující olovo, pokud nejsou jinak omezeny v položce 63 přílohy XVII nařízení REACH nebo jinými právními předpisy.

Koncentrační limity pro klasifikaci olova ve směsích jsou uvedeny v  nařízení Komise (EU) 2016/1179, pro směsi obsahující prášek kovového olova je to pro koncentraci rovnou nebo vyšší než 0,03 % (specifický koncentrační limit) a pro směsi obsahující olovnatý kov v celistvé formě je to 0,3 % (obecný koncentrační limit).

Dokument ke stažení:

Nařízení (EU) 2017/1510 v angličtině

Nařízení (EU) 2017/1510

Nařízení Komise (EU) 2016/1179 v angličtině

Nařízení Komise (EU) 2016/1179

Zdroj: MPO

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2016/1179 ze dne 19. července 2016, kterým se mění příloha VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí. Nařízení vstoupilo v platnost v srpnu 2016 a použije se od 1. 3. 2018.

V souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 1272/2008, po předložení návrhů na nové, aktualizované nebo zrušené harmonizované klasifikace a označení některých látek a na základě stanovisek Výboru pro posuzování rizik (RAC) k těmto návrhům, se mění příloha VI uvedeného nařízení.

Např. u olova je třeba rozlišovat podle velikosti částic mezi práškovou a celistvou formou. Z toho důvodu byl zaveden specifický koncentrační limit (SCL) ≥ 0,03 % pro práškovou formu a pro celistvou formu platí obecný koncentrační limit (GCL) ≥ 0,3 %. U látek obsahujících měď je zařazena environmentální klasifikace.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací je požadováno od 1. března 2018.

V příloze VI byla ke k 1. 6. 2017 zrušena tabulka 3.2, která obsahuje seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek na základě kritérií stanovených v příloze VI směrnice Rady 67/548/EHS.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2016/1179

Nařízení Komise (EU) 2016/1179 - ENG

Zdroj: MPO

V současné době jsme v celé Evropské Unii svědky postupného přechodu k principům oběhového hospodářství napříč jednotlivými obory lidské činnosti. Tento přechod již dnes provází či v nejbližší době vyvolá celou řadu změn i v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod.

Asi nejvýznamnější změnou, kterou obor VaK prochází, je změna ve způsobu nakládání s čistírenskými kaly. V nedávné době přijaté vyhlášky mimo jiné výrazným způsobem zpřísnily mikrobiologické požadavky na kvalitu kalů, a to jak pro jejich aplikaci na zemědělskou půdu (s odloženou účinností od 1. 1. 2020), tak i pro jejich kompostování (platné již od roku 2017). Čistírenské kaly budou i nadále v centru pozornosti i kvůli stále častěji potvrzovaným nálezům těžkých kovů, farmak či antibiotik. Na druhé straně čistírenské kaly obsahují i nezanedbatelné množství cenných látek, například fosforu. Tato látka s výrazně omezenými celosvětovými zásobami byla zařazena na seznam kritických surovin, protože Evropa je závislá na dovozu fosfátových hornin často z geopoliticky velmi nestabilních zemí. I v případě, že v zemědělství není využit přímo upravený čistírenský kal, lze v něm obsažený fosfor na zemědělskou půdu aplikovat formou popílku, biocharu, kapalin vzniklých spálením, zplyněním či ideálně jako čistý produkt struvit, který vzniká srážením na fosfor bohatých toků (odpadní voda, kalová voda) na čistírnách odpadních vod. Z tohoto důvodu je důležité, aby chystaná revize nařízení o hnojivech umožňovala v budoucnu začlenit struvit a produkty na bázi popílku mezi zdroje recyklovatelných nutrientů. V současné době cenový rozdíl mezi fosforem získaným z fosfátových minerálů oproti fosforu z čistírenských kalů či odpadních vod je příliš velký, než aby recyklace fosforu mohla být uplatnit v širším měřítku. Nabízí se tedy změna společné zemědělské politiky EU, úprava zdanění dovážených surovin či naopak dotací alternativních zdrojů nutrientů pro zemědělská hnojiva. Čistírenské kaly mají rovněž velký a v ČR ne zcela využitý potenciál produkce tepla a elektrické energie ať už formou anaerobního vyhnívání a produkce bioplynu, či jejich termického zpracování.

Velký tématem bezesporu je i opětovné využívání vyčištěných odpadních vod. Vzhledem k neustále se zpřísňujícím požadavkům na kvalitu vyčištěných odpadních vod (za rostoucích nákladů) se přímo nabízí využívat vyčištěné odpadní vody všude tam, kde není potřeba kvalita vody pitné. Již dnes řada států ve světě opětovně využívá vyčištěné odpadní vody v objemu přesahují stovky mil. m3 za rok, nejdále v této oblasti v Evropě je Španělsko a Itálie. Velký potenciál využití vyčištěných odpadních vod lze spatřovat především v závlahách, rekreačním využití či v zemědělství. Je otázkou k diskuzi, zda má smysl na jedné straně za značných nákladů odstraňovat nutrienty z odpadních vod a následně tyto samé nutrienty ve velké míře aplikovat na zemědělskou půdu. Přestože obecné principy opětovného využívání odpadních vod jsou již dnes nedílnou součástí evropské i národní legislativy, bude nutné přesně definovat požadavky na kvalitu vyčištěných odpadních vod podle jejich zamýšleného využití. Urychlené přijetí evropské směrnice, která by stanovila minimální požadavky na kvalitu vyčištěných odpadních vod pro jejich další legislativně ošetřené využití, je více než žádoucí a potřebné.

S principy oběhového hospodářství se budeme setkávat i v oblasti pitných vod. Jedním z motivů Evropské komise při přípravě revize směrnice o pitné vodě je zvýšit povědomí obyvatel o ceně a kvalitě pitné vody z veřejných vodovodů. Přestože již dnes mají obyvatelé v ČR přístup k vysoce kvalitní pitné vodě, což je opakovaně potvrzováno srovnáním na celoevropské úrovni, je potřeba podpořit důvěru lidí k vodě z kohoutku. Nižší spotřeba balené vody totiž může českým domácnostem ušetřit stovky mil. Kč ročně. Současně lze takto významným způsobem snížit i množství odpadu tvořeného plastovými lahvemi a zátěž životního prostředí při jejich likvidaci.

Je zřejmé, že principy oběhového hospodářství nacházejí uplatnění i v oboru VaK. Tento přechod se však neobejde bez změny zaběhnutých schémat, legislativy či podpoře nejrůznějších pilotních projektů. V krátkodobém horizontu se můžeme potýkat s vyššími investičními a provozními náklady, v dlouhodobém pohledu se ale bez oběhového hospodářství z důvodu pouze omezených zásob přírodních zdrojů neobejdeme.

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Zdroj: Odpadové fórum 3/2018

Jak se obejít bez fosilních paliv a nahradit je "zelenou" energií, chtějí vědci a firmy z Evropy vyzkoušet na kodaňském letišti Kastrup. Založili proto konsorcium Energy-X, do kterého byli přizváni i vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Čeští vědci budou mít na starosti řešení, jak uchovat energii z obnovitelných zdrojů díky elektrolýze vody a následnému získání vodíku. Technologie použitelná pro letiště má vzniknout do deseti let. Uvedl to ústav Heyrovského v tiskové zprávě.

Obnovitelné zdroje nahrazují energii z fosilních paliv již dnes, mají ale jednu podstatnou nevýhodu. "Ekologické varianty jsou sice všudypřítomné a relativně dostupné, energie z nich je však využitelná buď okamžitě, nebo vůbec," uvádí zpráva ústavu. Uchování energie pro pozdější využití je proto pro rozvoj "zelené" energetiky zásadní.

"Česká ekonomika ročně spotřebuje přes 400 terawatthodin energie, to je ekvivalent asi dvacetinásobku výkonu Temelína. Tato spotřeba je kryta fosilními palivy až ze 70 procent, vyřešit ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů je tedy nutností pro změnu energetické bilance," uvedl vedoucí českého vědeckého týmu Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Jeho tým k uchování energie používá elektrolýzu vody. Při ní se získává vodík, který se dá následně použít pro výrobu elektřiny nebo tepla.

K tomu, aby se metoda mohla využít v širším měřítku, musejí vědci najít vhodný katalyzátor - tedy látku, která urychlí chemickou reakci, ale přitom se sama nezmění. "V současné době se výzkum zaměřuje na nalezení dostatečně stabilního katalyzátoru, který bude zároveň ekonomicky smysluplný," uvedli vědci ve zprávě.

Elektrochemickou přeměnou obnovitelné elektrické energie na vodík se odborníci z ústavu Heyrovského zabývají dlouhodobě, koordinují dokonce celoevropský projekt ELCOREL, který se na tento výzkum zaměřuje. "V české historii se jedná o projekt ojedinělý, žádný vědecký ústav zatím projekt s tak velkým mezinárodním přesahem neřídil," stojí ve zprávě ústavu. Právě díky své roli v ELCOREL byli vědci vybráni i do konsorcia ke kodaňskému letišti.

Letiště Kastrup nebylo podle Krtila vybráno náhodou. "Skandinávské země jsou známé svým vysokým využíváním "zelené" energie, kterou lze snadno využít k demonstraci životaschopnosti vyvíjených technologií v průmyslovém měřítku," sdělil vědec. Do deseti let má vzniknout technologické řešení, které by bylo použitelné jak pro letiště, tak například pro velké firmy.

O použití energie z vodíku se mluví v automobilovém průmyslu, podle Krtila je současný projekt širší. "Nejde o to, co spotřebuje jednotlivec, ale celá ekonomika," řekl. Nový směr energetiky je podle něj nutností vzhledem k tomu, jak se vyčerpávají zdroje z fosilních paliv.

Zdroj: ČTK

Kolín vyhlásil výběrové řízení na dodavatele popelnic na plast. Kolín je chce rozdat všem zájemcům, kterých je zatím zhruba 2500. Další zájemci se budou moci ještě hlásit, ale již přímo vítězné firmě. Náklady na pořízení popelnic Kolín odhaduje na 2,5 milionu korun, zhruba dva miliony zaplatí dotace. Novinářům to v pátek řekl místostarosta Michael Kašpar (Změna pro Kolín).

Lidé, kteří popelnici zdarma dostanou, budou muset podepsat, že ji budou po předem danou dobu využívat na území Kolína. Plnění smlouvy může být v budoucnu kontrolováno, nikoliv ale ze strany města, ale ze strany poskytovatele dotace, tedy Evropské unie.

Kolín již získal také dotaci na pořízení plastových kompostérů o objemu 900 litrů. O ně se přihlásilo zhruba 1000 lidí. Kolín nyní bude vyhlašovat výběrové řízení na dodavatele, náklady se odhadují na 3,2 milionu korun, dotace má pokrýt 2,8 milionu korun.

Kolín před objednáním konkrétního počtu popelnic vždy zjišťuje zájem lidí. Chce tak předejít situaci, kdy by bylo kontejnerů nedostatek, nebo naopak přebytek.

Zdroj: ČTK

Na pravidelném jednání Rady pro životní prostředí evropští ministři probrali oběhové hospodářství (tzv. oběhový balíček), které zahrnuje i strategii pro omezení spotřeby plastů.

„Strategie, kterou zveřejnila Evropská komise v lednu 2018[1], správně formuluje skutečné problémy vycházející z dnešní neudržitelné situace kolem produkce plastů a nakládání s odpadními plasty,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž, který Českou republiku na jednání zastupoval. „Jsme rádi, že se Komise chce zaměřit na regulaci biologicky rozložitelných plastů, nadrozměrných obalů a jednorázových plastů, protože v tom vidíme velký potenciál ke změnám,“ doplnil. Dodal zároveň, že výchozím bodem pro každou takovou aktivitu je ale vzniku odpadů předcházet.

Nový balíček Evropské komise obsahuje 3 témata - evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, provázanost právních předpisů věnovaných chemickým látkám, výrobkům a odpadům i rámec pro sledování oběhového hospodářství. Tyto iniciativy (nelegislativního charakteru) doplňuje zpráva o kritických surovinách a zpráva o oxo-plastech, které patří ke skupině plastů s údajnou biologickou odbouratelností výrobci pouze deklarovanou. Evropa mj. konstatuje, že neexistují žádné důkazy o tom, že by tyto materiály měly pozitivní přínos pro životní prostředí. Plast se sice rozpadá na malé částečky, ale ty pak zůstávají v životním prostředí enormně dlouhou dobu. Problém kontaminace plasty se kvůli nim v životním prostředí přesouvá do potravních řetězců, kde sice není vidět, ale může přinášet mnohem větší zkázu.

Česká republika vnímá novou evropskou strategii jako velmi optimistickou, reálný stav nakládání s plasty v EU a výhled do budoucna, který ovlivňují například kroky Číny k omezení dovozu znečištěných plastů, nejsou dobrou startovní plochou pro její úspěšné naplňování. Je proto třeba stanovit konkrétní řešení. Za nejlepší možný přístup považuje ČR přijímání takových dobrovolných a ekonomických nástrojů a pobídek, které budou znamenat i reálnou stimulaci poptávky po výrobcích obsahujících recyklované materiály. „Česká republika výrazně podporuje dobrovolné aktivity průmyslu a výrobců v oblasti redukce plastového odpadu, protože prevence vzniku odpadu je na špičce hierarchie nakládání s odpady,“ přiblížil plány ČR Vladislav Smrž. „Touto cestou chceme v ČR docílit snížení používání jednorázových plastů a nádobí.“

Již minulý týden při jednání s eurokomisařem Vellou představil ministr Brabec pozici MŽP směrem ke snižování jednorázových plastů, konkrétně plastového nádobí ve fastfoodech, na čerpacích stanicích, ve vlacích a občerstvovacích zařízeních. Ministr Brabec odstartoval projekt, který aktuálně vzniká jako reakce MŽP na neudržitelnou spotřebu jednorázových plastů. Ministerstvo životního prostředí oslovilo v první fázi několik řetězců, kterým nabízí připojit se k iniciativě ministra Brabce nazvané #dostbyloplastu. Spočívá v uzavření dobrovolných dohod mezi MŽP a společnostmi, které budou ochotné zavázat se ke snížení spotřeby plastů a jednorázového nádobí ve svých provozech. „Nechtěl jsem čekat, až se dojedná nová evropská legislativa v oblasti snižování jednorázových plastů. Současný stav je neudržitelný a postupně jsme zavalováni odpadky, které končí na skládkách. Někoho to překvapí, ale ani kelímky z kukuřičného škrobu nebo bioplasty nejsou řešením, protože se buď do kompostu nedostanou, nebo neplní svojí funkci. Takže jedinou cestou je odpadu předcházet a plastové nádobí, brčka nebo kelímky na kávu vůbec nepoužívat, nebo aspoň maximálně omezit jejich použití. Lidé jsou dnes daleko odpovědnější vůči životnímu prostředí, ale musí mít možnost volby. A právě tady je obrovský prostor pro firmy ukázat svoji společenskou odpovědnost a nabídnout lidem alternativy,“ nastínil iniciativu #dostbyloplastu ministr Brabec.

Evropští ministři se dnes věnovali také sdělení o provázanosti právních předpisů věnovaných chemickým látkám, výrobkům a odpadům, které obsahuje oběhový balíček. „Je nutné se zabývat tím, aby byla skutečně zajištěna netoxická recyklace, ale zároveň, aby bylo jasné, co se stane s odpadem, který nebude vhodný pro vstup do recyklace na základě omezení vyplývajících z chemické legislativy,“ vysvětlil náměstek Smrž.

Škoda Auto investuje v příštích pěti letech do alternativních pohonů a nových služeb mobility zhruba dvě miliardy eur, tedy přes 50 miliard korun. V roce 2025 chce mít deset modelů na elektrický pohon, z toho šest čistých elektromobilů. Před zahájením ženevského autosalonu to uvedl předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier.

V příštím roce automobilka předvede první plug-in hybrid v modelu Superb a také elektrický Citigo. O rok později přijde zcela nový elektromobil na základě loni uvedeného konceptu Vision E.

"V příštích dvou letech uvedeme 19 zcela nových modelů. Jedním z nich bude Vision X," uvedl Maier. Škoda podle něj má ambici v budoucnu vyrábět dva miliony vozů ročně. V současnosti je to přes jeden milion.

Škoda Auto dnes také ještě před zahájením ženevského autosalonu odhalila koncept nového městského SUV Vision X. Nový crossover uvede na trh v roce 2019. Vůz o délce 4,26 metru je jako první Škoda vybavený hybridním pohonem kombinujícím benzinový motor (1,5 litru, 130 koní) s elektromotorem a pohonem na zemní plyn CNG. Moderně uspořádaný hybridní systém zajišťuje rychlou odezvu a nízké hodnoty emisí. Poprvé je využito spojení úsporného a ekologického spalovacího motoru s řemenem poháněným startovacím generátorem vpředu a elektromotorem na zadní nápravě. Ten je schopen se sám postarat o pohon vozidla na krátkých cestách.

Kapacita kompaktních akumulátorů stačí k tomu, aby Vision X ujel na čistě elektrický pohon vzdálenost až dva kilometry. Může se tak pohybovat například na sídlišti, v nízkoemisní zóně ve městech, nebo ve volné přírodě. Maximální rychlost činí 200 km/h.

Zavazadlový prostor o objemu 380 litrů obsahuje speciální systém, kterým lze upevnit dva elektricky poháněné skateboardy. Bezpečně jsou uloženy také dvě helmy a dron s kamerou, kterou lze zaznamenat videoklip z jízdy na skateboardu. V opěradlech sportovních sedadel řidiče a spolujezdce jsou také připevněny vyjímatelné ochranné pomůcky, které chrání krční páteř a záda jezdce na skateboardu. Ve středové konzole jsou integrovány dvě sportovní lahve.¨

Zdroj: ČTK

Evropská komise dnes navrhla řadu konkrétních opatření s cílem zlepšit provádění nařízení REACH. Zejména svá opatření cílí na zlepšení kvality registračních dokumentací, zjednodušení celkového povolovacího postupu a zajištění rovných podmínek pro podniky z EU i ze zemí mimo EU. Komise chce také podpořit MSP při dodržování REACH a zlepšit jeho prosazování ze strany vnitrostátních orgánů. Další oblastí, na kterou se Komise zaměřuje je lepší provázanost REACH s právními předpisy o ochraně pracovníků a předpisy o odpadech. Komise prodiskutuje výsledky druhého přezkumu nařízení REACH a příslušná následná opatření s Evropským parlamentem, členskými státy a zainteresovanými subjekty na veřejné konferenci plánované na červen 2018.

Další informace:

• Deset let nařízení REACH: bezpečnější chemické látky pro spotřebitele, pracovníky a životní prostředí (tisková zpráva Komise)

• ZPRÁVA

• Sdělení Komise: Souhrnná zpráva o uplatňování nařízení REACH a přezkumu některých prvků – závěry a opatření

• Pracovní dokument útvarů Komise

Dva milióny korun nafakturovaly Pražské vodovody a kanalizace v loňském roce zákazníkům za nelegální odběry pitné vody a černou produkci odpadních vod.

V sumě jsou zahrnuté i náklady na přešetření, způsobené škody a sankce ve výši čtvrt miliónu korun.

Z celkových 254 případů nelegálních produkce odpadních vod jich pracovníci PVK prokázali 77 procent. „V drtivé většině případů se jednalo o nepřihlášenou kanalizační přípojku či přímé napojení do revizní šachty,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.

U černých odběrů vody firma prošetřila 222 případů a prokázala jich 65 procent. Nejčastěji se vyskytovala neoprávněná manipulace s vodoměrem (64 %) a neměřená odbočka před vodoměrem (18 %).

PVK vytipovávají potenciální černé odběry kontrolou odběrných míst z vlastní databáze. Pokud stávající smlouva na vodné neobsahuje ujednání o odvádění odpadních resp. srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu, provedou v nemovitosti kontrolu. PVK také kontroluje objekty, které nejsou v její databázi (jedná se o vlastní studně) s ohledem na napojení do veřejné kanalizace. Do soukromých objektů zaměstnanci PVK vstupují vždy za přítomnosti vlastníka objektu. PVK žádají i příslušný místní úřad (státní stavební dohled) o případnou pomoc. Stav vypouštění odpadních vod zjišťuje PVK také pomocí kamerového průzkumu a speciálních úkonů.

Na základě přešetření PVK stanoví výši způsobené škody. Pokud nelze objektivně zjistit dobu užívání, ani ji stanovit pomocí stavebních úřadů nebo dodavatelských organizací a užívání nemovitosti trvá delší dobu, doba trvání podle zákona o vodovodech a kanalizací se vypočítává. U fyzických (nepodnikajících) osob jsou to tři roky zpětně od data zjištění neoprávněného vypouštění. U fyzických (podnikajících) a právnických osob čtyři roky zpětně.

Diskuze na správní radě ECHA v prosinci 2017 zhodnotila řadu náročných úkolů při provádění kontrol souladu registrační dokumentace a hodnocení látek v nanoformách podle současného legislativního textu nařízení REACH. ECHA souhlasí s tvůrci politik, že nedostatek údajů o nebezpečnosti nanomateriálů na trhu omezuje hodnocení jejich rizik a identifikaci možné potřeby dalších opatření pro řízení těchto rizik.

Správní rada ECHA souhlasí s tím, že pro účinné provádění nařízení REACH u chemických látek v nanoformách je nezbytné provedení změn v legislativním textu nařízení (přílohy).

Mezitím ECHA společně s členskými státy zvýší úsilí při spolupráci na změnách OECD pokynech na provádění testů (OECD Test Guidelines) a zajistí, aby se z OECD testů mohly získat spolehlivé a průkazné údaje také pro chemické látky v nanoformách.

Tato práce společně s očekávanými změnami příloh nařízení REACH umožní další aktualizaci ECHA „Pokynů“ pro nanomateriály.

Další informace:

• Strategie ECHA pro chemické látky v nanoformách

• Více o nanomateriálech

• EUON: Hodnocení rizik nanomateriálů - další úvahy

Zdroj: MPO (ECHA webové stránky)

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, který byl schválen zastupitelstvem tohoto kraje 25. 4. 2016, počítá s tím, že převážná část zbytkového komunálního odpadu z celého kraje, tedy cca od 1,2 mil. obyvatel, by se měl spalovat na zařízení pro termické využití odpadu ZEVO v teplárenské zařízení ČEZ v Horních Počáplech, a to po roce 2024. Město Mělník ve svém vyjádření k tomuto záměru ze dne 6. 1. 2016 zpochybnilo environmentální a ekonomickou smysluplnost tohoto plánu.

Město konstatuje, že Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje je špatně připraveným dokumentem, který neodpovídá realitě a přenáší problémy s komunálním odpadem na dotčené obce a města, zejména s emisemi z dopravy a provozování vlastního zařízení. Z environmentálního hlediska je třeba, aby byla spalovna stavěna nikoli jako samostatné teplárenské zařízení využívající odpad jako palivo, ale aby byla součást integrovaného zařízení, které odpady především třídí pro jejich další využití a kde je spalování pouze jedna z alternativ, nikoli s nejvyšší prioritou. Více ZDE