Říjnové vydání přináší informace o zřejmě poslední možnosti, jak čerpat miliony korun na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích. Vedle přehledného shrnutí si přečtěte rozhovor s naší odbornicí, která radí, jak se vyhnout nejčastějším chybám a na co nezapomenout v žádosti o dotaci. Vědci z celého světa se sešli na pražské konferenci, kde si vyměnili poznatky o způsobech a metodách využití srážkové vody ve městech. Priorita ochutnávku z konference a rozhovor se dvěma odborníky. Auta na elektřinu, elektromobilita a baterie patří k horkým trendům současnosti. Redakce nahlédla do zahraničí, kde pracují na výrobě baterií z citronů, banánových slupek nebo listí. A na stránce Technologie se dozvíte, že se dá využívat opravdu každý odpad.

Dokument ke stažení:

Priorita 10/2017

Ministerstvo životního prostředí uvolňuje na zlepšení čištění splaškových vod pomocí domácích čistíren dvojnásobnou částku tedy celkem 200 milionů korun z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. Dalších 50 milionů nabídne na na výsadbu a obnovu sídelní zeleně. Žadatelé se mohou těšit i na širší nabídku podporovaných oblastí.

Pilotní dotační výzva, která poprvé podpořila tzv. decentralizované čištění odpadních vod, odstartovala vloni v listopadu a ministerstvo v ní nabídlo 100 milionů korun. Státní fond životního prostředí ČR po přijetí žádostí za 133 milionů korun na výstavbu 1 042 domovních čistíren výzvu předčasně uzavřel, proto je nyní k dispozici dvojnásobná výše prostředků.

Na základě vyhodnocení pilotní výzvy se základní parametry aktuální výzvy nemění. Rezort přispěje na vybudování soustavy domovních čistíren odpadních vod u rodinných či bytových domů do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO). Soustava musí přitom odkanalizovat minimálně 30 procent z celkového počtu obyvatel v dané části obce či města. Výše příspěvku je odstupňována podle kapacity jedné čistírny od 100 do 240 tisíc korun. Nově se dotace vztahuje i na monitorovací zařízení domovních čistíren pro nepřetržitý dohled provozovatelem, které může být dotováno částkou 10 tisíc korun (a nejméně 50 tisíc korun na celý projekt). Monitorovací zařízení bylo možné zahrnout do způsobilých výdajů již v původní výzvě, nyní je však možné zažádat samostatně i na stávající soustavy DČOV.

„V minulé výzvě se investiční náklady projektů pohybovaly od 400 tisíc do 20 milionů korun, dotace z nich může obcím pokrýt až 80 procent,“ upřesňuje ředitel SFŽP ČR Petr Valdman s tím, že průměrná míra podpory v předchozím období dosáhla 65 procent. Do způsobilých výdajů, ze kterých se vypočítává výsledná výše příspěvku, mohou žadatelé zahrnout náklady na přípravu projektu, nákup čistíren, jejich instalaci a související stavební práce, stejně jako monitoring systému, jeho servis a pravidelnou údržbu po dobu 10 let.

Žádosti o podporu přijímá SFŽP ČR od 16. října 2017 až do 30. června 2019, případně do vyčerpání alokace. Podpořené projekty musí být zrealizovány nejpozději do konce roku 2021. Dokumenty k výzvě č. 17/2017 najdete zde.

Padesátimilionová dotace přispěje k oživení zeleně v obcích a městech, nově podpoří výsadbu izolační zeleně

Smyslem dotací je motivovat žadatele, aby zvyšovaly podíl zeleně a vodních prvků na veřejných prostranstvích, a to jak v nových oblastech, tak i v původní zástavbě. “Jako novinku jsme zařadili i podporu pro pásy izolační zeleně. Ty tvoří jakýsi přírodní „filtr“ oddělující průmyslové areály nebo frekventované silnice od obytných zón a přispívají tak ke snižování prašnosti a koncentrací znečišťujících látek v ovzduší,“ upřesňuje k aktuální výzvě ministr Brabec.

Kromě izolační zeleně se dotace zaměří na oživení alejí, parků, lesoparků, odpočinkových a jiných veřejně přístupných prostranství, ale i cest a pěšin z přírodních materiálů, mostů a souvisejícího mobiliáře. Na příspěvek se mohou těšit i projekty, které přispějí k zadržení vody a boji se suchem. Mezi ně patří například výměna zpevněných či betonových ploch za nezpevněné plochy, které umožní zasakování srážkových vod, nebo vytvoření vodních a mokřadních biotopů – tůní/jezírek, mokřadů, průlehů, či drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu.

O dotaci mohou požádat jak města a obce, tak i fyzické a právnické osoby, které chtějí zlepšit funkce místních veřejných prostranství. Přijít si mohou až na 2 miliony korun v případě, že se jedná o projekt v malé obci do 500 obyvatel, u obcí větších může podpora dosáhnout maximálně 150 tisíc korun, nejvýše však 80 procent z investičních nákladů. „Tato výzva je šitá na míru především malým obcím, které nedosáhnou na dotace z evropských fondů. Větší obce mohou primárně využít podporu z Operačního programu Životní prostředí v prioritní ose 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu, vyhlášení nejbližší výzvy je plánováno na počátek příštího roku,“dodává ředitel Petr Valdman.

Žádosti o poskytnutí podpory se přijímají od 16. října 2017 až do 30. března 2018, realizovat projekty musí žadatelé do konce roku 2022. Dokumenty k výzvě č. 18/2017 najdete zde.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany lesa v Ostravě uložili pokutu 1,9 milionu korun podnikateli za ohrožení životního prostředí v lesích. Muž nedostatečně pečoval o nabyté hospodářské lesní pozemky a zapříčinil tak vznik holin o výměře cca 8 hektarů. To pro srovnání odpovídá zhruba osmi fotbalovým hřištím.

Podnikatel postupně koupil desítky hektarů travnatých pozemků, které s pomocí čerpání státních dotací zalesnil. Nově vzniklý mladý les získal statut hospodářského lesa, o který má být podle lesního zákona pečováno především s ohledem na co největší výnos dřevní hmoty. Podnikatel měl porost chránit před působením různých škodlivých činitelů, například zvěře. „Zachoval se však přesně naopak. Mladý les nechal zvěři napospas. Na okusování porostu se podíleli například daňci, které zde choval, ale také jeleni a srnci, kteří přicházeli z okolí. Oplocení okolo porostu bylo naprosto nedostatečné. Místa průchozí pro zvěř nebyla včas vyhledávána a opravována. V lokalitě, kde měl podle map vysazený les růst, během několika let vzniklo 8 hektarů holin. Dalších téměř 15 hektarů mladého lesa bylo výrazně poškozeno. Stromky poničené zvěří snadno podléhaly dalším škodlivým činitelům jako mráz, výkyvy teplot nebo růst travin. Vzniklé holiny podnikatel navíc ani nezalesňoval, jak mu ukládá lesní zákon,“ popsal případ Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Z vlastnictví lesa vyplývá celá řada povinností daných zákonem a zabezpečení před nadměrným poškozováním zvěří je jednou z nich.

„Každý vlastník musí svůj les znát a má povinnost jej pravidelně kontrolovat, protože je za jeho stav odpovědný. Les je velmi významnou složkou životního prostředí, proto nakládání s tímto majetkem není zcela na libovůli vlastníka, ale řídí se jasnými zákonnými pravidly. Když už byly části mladých lesních porostů zničeny, měl vlastník zničené stromky průběžně nahrazovat novými sazenicemi. To se však v tomto případě nestalo,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP. Zároveň připomněl, že o tom, jak o les pečovat, se mohou vlastníci radit s odbornými lesními hospodáři. Kdo je pro jejich majetek odborným lesním hospodářem, zjistí u příslušného magistrátu nebo městského úřadu obce s rozšířenou působností.

Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2016 se meziročně zvýšila o 1 458 hektarů na 2 669 850 hektarů. Částečně je to způsobeno převisem výměry nově zalesněných původně nelesních pozemků nad výměrou pozemků, které jsou z různých důvodů z lesa odnímány, částečně díky zpřesňujícím se údajům z katastru nemovitostí. Uvádí to Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016, kterou dnes schválila vláda.

Oproti předchozím rokům mírně vzrostla i plocha obnovených lesních porostů, a to na 24 742 hektarů. Výše přirozené obnovy je 4 813 hektarů, což je ve srovnání s rokem 2015 také mírný nárůst. Podíl listnatých dřevin na umělé obnově je z dlouhodobějšího hlediska stabilní, přestože i zde loni došlo k mírnému nárůstu oproti předchozím letům. Podíl dosáhl 40,4 %.

„V loňském roce bylo v našich lesích vytěženo celkem 17,617 milionu metrů krychlových surového dříví. Výše těžby dřeva nepřekročila celkový průměrný přírůst, je tedy dlouhodobě udržitelná. Celkové zásoby dřeva v lesích se zvyšují,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Výše nahodilých těžeb dosáhla v roce 2016 téměř 9,4 mil. m3, a byla tedy o zhruba 1,25 mil. m3 vyšší ve srovnání s rokem předchozím. Nahodilé těžby představovaly více než polovinu těžeb celkových, což představuje nejhorší stav od kalamitních let 2007-2008. Tehdy byly zpracovávány následky větrných pohrom Kyrill a Emma. Výrazný nárůst poškození, a to na dvojnásobnou úroveň oproti roku předchozímu, byl zaznamenán v poškození zejména kůrovcem.

Celkové dodávky surového dříví se meziročně zvýšily o 1 454 tis. m3 na 17 617 tis. m3, přičemž dodávky jehličnatého dříví dosáhly 15 924 tis. m3 a dodávky listnatého dříví 1 693 tis. m3.

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016 se věnuje také návštěvnosti lesa a sběru lesních plodů (viz příloha).

Dokument ke stažení:

příloha (DOC, 188 KB)

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů.

Cílem novelizace je naplnění účelu právní úpravy fluorovaných skleníkových plynů v českém právním řádu ve smyslu zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu,
a o fluorovaných skleníkových plynech, potažmo i ve vazbě na evropské právní předpisy. 



Je třeba novelizovat odkaz na právní předpis v poznámce pod čarou, a to s ohledem na přijetí nařízení o fluorovaných skleníkových plynech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech, bylo nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2017 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006.



Za účelem předcházení  chybám ve výběru účelu použití u systémů požární ochrany, které
se v praxi ukázalo jako problematické, byla doplněna výkladová informace ve vztahu
k nařízení Komise (ES) 744/2010.

Třetí okruh úprav reflektuje změnu limitu pro podávání zpráv ze 100 kg na 200 tun ekvivalentu CO2 , která byla do právního řádu zavedena zákonem č. 89/2017 Sb., kterým
se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Poslední systematická úprava ruší oddělené jímání a uskladňování regulovaných látek
a fluorovaných skleníkových plynů v oddělených nádobách. Analýzu směsi chladiv lze provést i speciálním přístrojem. Z uvedeného vyplývá, že existence povinnosti třídění a odděleného jímání chladiv již není při užití nejmodernějších technologií nezbytná.

Dokument ke stažení:

zd_KORNAS3HFXXS.docx

pz_KORNAS3HFXXS.doc

ma_KORNAS3HFXXS.docx

Skupina ČEZ investovala do druhé vlny ekologizace severočeských hnědouhelných elektráren 100 miliard korun. Všechny provozy splňují ekologické limity Evropské unie, přesto patří k největším znečišťovatelům ovzduší. "Elektrárenské provozy budou vždy zaujímat v žebříčku znečišťovatelů přední místa, protože i po co nejvíce absolutně možném snížení emisí budou vždy patřit mezi největší výrobní kolosy," řekl dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy Ota Schnepp.

Objem škodlivin, které elektrárny vypouštějí do ovzduší, klesá. Stojí za tím rozsáhlé investice v řádu desítek miliard korun. "Oproti počátku 90. let minulého století se podařilo snížit emise SO2 o 92 procent, pevných částic popílku o 95 procent, emise oxidů dusíku o polovinu a oxidu uhelnatého o 77 procent," uvedl Schnepp.

V následujících letech veškeré měřitelné emise podle mluvčího ještě o dalších 50 procent klesnou, a to díky investicích v rámci druhé vlny ekologizace. Během ní ČEZ kompletně obnovil elektrárnu Tušimice a Prunéřov 2 a vystavěl nový zdroj v Ledvicích. Součástí investic byla i realizace paroplynového cyklu v Počeradech.

Dlouhodobou strategií ČEZ je podle mluvčího dosáhnout uhlíkově neutrální výroby elektřiny do roku 2050. ČEZ za poslední dekádu investoval do nízkouhlíkových technologií přes pět miliard eur.

Do roku 2020 budou odstaveny některé uhelné bloky kvůli konci své životnosti a právě zpřísnění emisních limitů. "Plán ukončení provozu pochopitelně existuje, ale v reakci na vývoj trhu se mění, především v otázce času ukončení, proto jej do nevratného rozhodnutí o ukončení provozu nějakého bloku nemůžeme blíže komentovat," uvedl mluvčí.

Elektrárny Tušimice a Prunéřov jsou závislé na uhlí z tušimických dolů. "Dokud bude probíhat těžba, do té doby budou v provozu. Nedávno skončená modernizace zaručuje dalších 25 let provozu," uvedl Schnepp. Nový zdroj v Ledvicích je závislý na uhlí z dolů Bílina. "Protože se jedná o zcela nový vysoce ekologický a nejmodernější zdroj v Evropě, je jeho životnost zhruba 40 let, tedy po celou zbývající dobu těžby v bílinských dolech," řekl mluvčí.

Životnost elektrárny Počerady zatím podle Schneppa nelze předjímat. "Její klasická životnost skončí v první polovině 20. let. Pokud bude rozhodnuto o její modernizaci, tak se může její provoz prodloužit o dalších 20 let," dodal mluvčí.

Podle novely zákona o potravinách budou muset od ledna obchody s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních nabízet nezávadné, ale vyřazené potraviny přímo potravinovým bankám. Některé z obchodních řetězců spolupracují s potravinovými bankami na dobrovolné bázi už nyní, a tak hlavní změnu zřejmě zaznamenají potravinové banky, které se budou muset vypořádat s mnohonásobně zvýšeným množstvím nabízeného jídla. Více ZDE

Většina obyvatel žijících v evropských městech je vystavena špatné kvalitě ovzduší. Nejnovější odhady Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ukazují, že jemné částice stále ročně způsobují předčasnou smrt více než 400 000 evropanů. Silniční doprava, zemědělství, elektrárny, průmysl a domácnosti jsou největšími emitenty látek znečišťujících ovzduší v Evropě. Více ZDE

Městská rada 10. října souhlasila s návrhem Memoranda ve věci spolupráce při zásobování Pražské metropolitní oblasti vodou a zlepšování kvality povrchových vod. Radní Jana Plamínková ho v listopadu předloží ke schválení zastupitelstvu hl. m. Prahy.

Memorandum mezi Prahou a Středočeským krajem reaguje na současnou situaci v republice, kdy v důsledku nedostatku atmosférických srážek trpí všechny regiony suchem, které se projevuje ve všech svých typech, tj. suchem meteorologickým, hydrologickým, zemědělským i sociálně-ekonomickým. V budoucnosti přitom lze očekávat ještě častější výskyt suchých epizod a  negativní dopady na množství dostupných vodních zdrojů a jejich jakost.

„Vzájemná propojenost Pražské metropolitní oblasti, tedy propojenost vodárenských systémů hlavního města Prahy a navazujících oblastí Středočeského kraje, je největší v rámci celé České republiky. Vodohospodářská infrastruktura, zahrnující mimo jiné i významné vodní zdroje Želivka a Káraný umístěné na území Středočeského kraje, dnes zásobuje pitnou vodou 1,27 mil obyvatel hlavního města Prahy a dalších 250 000 obyvatel v navazující Pražské metropolitní oblasti. Spolupráce obou regionů je proto nezbytná a podpis memoranda, v němž se hlavní město Praha a Středočeský kraj zavazují koordinovat své budoucí kroky při přípravě konkrétních projektů k zabezpečení množství a kvality pitné vody, logický. Memorandum zahrnuje i opatření na podporu zodpovědného hospodaření s touto vodou. Chceme také spolupracovat při řešení problematiky znečištění povrchových vod a jejího úbytku ve vodních tocích a nádržích na území obou signatářů,“ uvedla radní Jana Plamínková.

Problematika zmírňování negativních dopadů sucha a nedostatku vody byla v uplynulých letech opakovaně předmětem zájmu vlády ČR, která nejprve svým usnesením č. 620 ze dne 29. července 2015 uložila jednotlivým členům vlády realizovat opatření k naplnění cílů ochrany před negativními dopady sucha. Na základě uložených opatření byla následně zpracována „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky“, kterou vláda schválila usnesením č. 528 ze dne 24. července 2017. Při schvalování obou zmíněných usnesení vláda doporučila hejtmanům krajů ČR a primátorce hlavního města Prahy vzájemně spolupracovat při realizaci navržených opatření k zmírňování negativních dopadů sucha. V souladu s tímto doporučením nyní Středočeský kraj a hlavní město Praha přistupují k uzavření Memoranda, v němž deklarují svoji vůli prohloubit již existující kooperaci v dané oblasti.  

V současnosti jsou zpracovány Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů (PRVKÚK) pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, jako základní koncepční dokumenty střednědobého rozvoje. Tyto dokumenty je však nutné dále rozpracovat pro zajištění potřebné zabezpečenosti a dlouhodobé udržitelnosti dodávek vody pro celou Pražskou metropolitní oblast.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody vyhlašuje zcela nový grantový program na podporu spolufinancování projektů zaměřených na zlepšení vodního režimu v krajině a ochranu biodiverzity. Žadatelé mohou získat až 150 000 korun.

Nadace každoročně vyhlašuje tři grantové programy, ve kterých podporuje mimo jiné konkrétní ochranářská opatření, ekologickou výchovu dětí nebo bakalářské a diplomové práce se zaměřením na přírodní prostředí. V rámci zcela nově vyhlášeného grantového programu „Pro zdravou krajinu“ je nadace připravena podporovat menší projekty neziskových organizací na ochranu biodiverzity a přírodního prostředí nebo nápravu vodního režimu krajiny úhradou až poloviny prostředků potřebných na kofinancování záměrů podávaných v rámci Operačního programu Životní prostředí v cílech 4.1, 4.2 nebo 4.3. V řádně odůvodněných případech je možné také financovat část neuznatelných nákladů přímo vztažených k předmětu ochrany přírody. „Naším cílem je podpořit především záměry neziskových organizací, které jsou schopny připravit kvalitní a přírodě prospěšné projekty, dokáží na ně získat prostředky z fondů EU, ale chybí jim často peníze na nezbytné spolufinancování. Budeme rádi, pokud se i díky nám budou moci tyto akce zrealizovat, neboť jsme si vědomi, že právě těchto financí se daným organizacím často nedostává,“ říká Ondřej Petrovský, ředitel nadace.

O přidělení nadačního příspěvku rozhoduje správní rada nadace. Mezi hlavní kritéria pro posouzení žádostí patří kvalita projektu a jeho pozitivní dopad na ochranu přírody ve vztahu k vynaloženým finančním prostředkům. S úspěšnými žadateli bude uzavřena smlouva o nadačním příspěvku a prostředky budou vypláceny až po obdržení dotace z OPŽP v rámci spolufinancování. V odůvodněných případech je možné čerpat prostředky i na předfinancování projektů. Žadatelé mohou nadaci požádat o příspěvek v maximální výši 150 tis. Kč (v opodstatněných případech je možné tento limit navýšit), aby se dostalo na více projektů. V případě projektů dotovaných z OPŽP se limit zároveň vztahuje na max. 50 % vyčísleného spolufinancování (vlastního podílu žadatele). Na drobná opatření, na která není efektivní žádat dotaci z OPŽP, zlepšující vodní režim krajiny (obnova tůní, slepých ramen, mokřadů, malých vodních nádrží apod.) bude možné požádat do 150 tis. Kč přímých realizačních nákladů. Více podrobností a vyhlášené grantové programy najdete na webových stránkách nadace www.nadaceivanadejmala.cz.

Státní fond životního prostředí ČR žádá příjemce dotací z Operačního programu Životní prostředí, aby bezodkladně podávali žádosti o vyplacení příspěvků na realizované a vyfakturované dodávky a zveřejňuje konečné termíny pro jejich podání v tomto roce. Více ZDE

Technologická agentura České republiky VYHLAŠUJE výsledky třetí veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON, vyhlášené dne 4. dubna 2017. Poskytovatel předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory u následujících projektů. Celkem bylo do veřejné soutěže podáno 295 návrhů projektů, do hodnocení postoupilo 258 návrhů projektů, z nich bude podpořeno celkem 175, což znamená 59% míru úspěšnosti.

Komise navyšuje prostředky v programu LIFE. LIFE investuje do inovativních projektů v oblasti životního prostředí, které mají mít přidanou hodnotou pro jednotlivce, podniky a přírodu. Investiční balík z rozpočtu EU má mobilizovat soukromé finanční prostředky. EP odsouhlasil pravidla pro bezpečnost dodávek. Členské státy budou muset v případě krize pomoci svým sousedům s dodávkami plynu. Národní plány pro bezpečnost dodávek plynu budou muset zohlednit regionální rozměr.

Komise 28. 9. 2017 schválila v rámci programu LIFE pro životní prostředí a klima investiční balík ve výši 222 mil. € z rozpočtu EU na podporu toho, aby EU v budoucnu přešla na udržitelnější a nízkouhlíkové hospodářství. Tyto finanční prostředky EU mají za cíl podnítit další investice, takže by celkem mělo být do 139 nových projektů ve 20 státech investováno 379 mil. €. Na projekty v oblasti životního prostředí a účinného využívání zdrojů, přírody a biologické rozmanitosti a správy a informací v oblasti životního prostředí půjde částka 181,9 mil. €. V souladu s balíkem opatření týkajících se oběhového hospodářství mají pomoci projekty členským státům přejít k hospodářství, které bude více oběhové (např. testování italského prototypu, pomocí kterého by se mohly automobily s dieselovým motorem bez velkých nákladů předělat na hybridní vozidla, a dále výrobky z biologického materiálu z kalů odpadních vod v Nizozemsku či použití nové biologické úpravy vody v jižním Španělsku, kterou se z vody odstraňují pesticidy a dusičnany). Další projekty mají podporovat provádění akčního plánu pro přírodu, a zejména správu lokalit Natura 2000. Pozornost bude zaměřena rovněž na ochranu druhů. V oblasti klimatu má být investováno 40,2 mil. € do projektů podporujících přizpůsobení se změně klimatu, zmírnění jejího dopadu a správu a informace. Vybrané projekty se týkají cíle EU, kterým je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Financování v rámci programu LIFE rovněž má pomoci zlepšit odolnost nejrušnějších vodních cest EU, přispět k rozvoji nástrojů pro prognózy pouštních prachových vichřic a pomoci potlačit jev nazývaný efekt městských tepelných ostrovů. Pro ČR bylo v programu LIFE od roku 2004, kdy jsme vstoupili do EU, schváleno 14 projektů. Jedná se např. o záchranu smilkových trávníků v Beskydech; projekt MEDETOX zaměřený na problematiku výfukových emisí z naftových motorů ve městech nebo projekt LIFE2Water, jehož cílem je uplatnění inovativních technologií na dočištění komunálních odpadních vod a jejich poloprovozní ověření tak, aby se přispělo k dosažení dobrého ekologického stavu vodních ekosystémů. Nyní budou v ČR podpořeny projekty týkající se biodiverzity nebo zlepšení přístupu k „environmentální spravedlnosti“ s cílem zvýšit povědomí o stávajících pravidlech a judikatuře v environmentální oblasti.

EP 12. 9. 2017 schválil na plenárním zasedání návrh nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, ve znění dohodnutém v rámci interinstitucionálních jednání 27. 4. 2017. Cílem návrhu nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu je podpořit konkurenceschopnost trhů se zemním plynem a jejich odolnost v případě přerušení dodávek, čemuž by mělo napomoci zvýšení transparentnosti těchto trhů. Konkrétně pak Komise navrhovala nahradit současný vnitrostátní přístup při navrhování opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek přístupem širším, a to alespoň na regionální úrovni. Členské země by tak měly v rámci 13 regionálních skupin vytvořit společné plány preventivních a krizových opatření. Regionální skupiny byly vytvořeny na základě jednotlivých přepravních cest plynu a členské státy tak mohou v závislosti na původu dodávek patřit i do více skupin (ČR kupříkladu patří do 3 z nich). Přijata byla rovněž závazná zásada solidarity, která by zajistila výpomoc mezi státy v případě přerušení dodávek tak, aby byly zajištěny dodávky do domácností a pro základní sociální služby, jako je zdravotnictví. Povinné bude dále hlášení kontraktů plynových dodávek, přesahujících svým objemem 28 % roční domácí spotřeby. Pozměňovací návrhy EP nyní čekají na schválení v Radě, pokud je přijme, může nařízení vstoupit v platnost.

V oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb., dále jen „zákon EIA“) proběhly v poslední době dvě podstatné novely. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) pro přehlednost přináší stručný popis toho podstatného z obou novel.

Novela spojená s novelou stavebního zákona

První z nich obsahuje změny doprovázející důležitou novelu stavebního zákona (č. 225/2017 Sb.), která mimo jiné zavedla dvě tzv. řízení s posouzením vlivu. Konkrétně se jedná o územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a dále o společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. StavZ). 

Investorovi je dána možnost si zvolit, zda jako dosud projde procesem EIA před řízeními podle stavebního zákona nebo zda zvolí územní či společné řízení s již integrovaným posouzením vlivů. Od tzv. integrovaných řízení se očekává zrychlení a zefektivnění přípravy a realizace staveb, snížení nákladů na řízení, odstranění duplicit celého procesu a zkrácení lhůt při posuzování vlivů na životní prostředí.

Příslušný stavební úřad bude v řízeních s posouzením vlivů postupovat v součinnosti s příslušným posuzujícím úřadem podle zákona EIA (krajské úřady, Ministerstvo životního prostředí). Posuzující úřad má postavení dotčeného orgánu a vydává závazné stanovisko EIA s podmínkami závaznými pro rozhodnutí stavebního úřadu.

Druhá novela EIA

Druhá novela zákona EIA vychází ve Sbírce zákonů pod číslem 326/2017 Sb. a nabývá účinnosti již 1. listopadu 2017. Jedná se sice především o transpoziční novelu, tedy reagující na revizi evropské směrnice, obsahuje však i další změny, které mají přispět ke zjednodušení a zrychlení celého procesu.

Jednou z těchto důležitých změn je např. definice navazujících řízení, tedy těch řízení, která je třeba vést k záměru podléhajícímu EIA a u nichž se provádí ověřování změn záměru tzv. verifikace (coherence stamp).

Z důvodu zvýšení právní jistoty, o která řízení se vlastně jedná, upravuje novela taxativní výčet navazujících řízení přímo v textu zákona (§ 3 písm. g) zákona EIA).

Mění se i postup verifikace v § 9a odst. 6 zákona EIA. Před novelou se v případě, že nenastaly u záměru změny, jež by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, jednoduše závazné stanovisko nevydávalo. Po novele se bude vydávat souhlasné závazné stanovisko, ve kterém příslušný úřad určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných („nevýznamných“) změn záměru neproveditelné.  

Další změnou, která by měla vést k zúžení počtu záměrů podléhajících procesu EIA, je stanovení kritérií pro podlimitní záměry. Jedná se o záměry uvedené v příloze č. 1 k zákonu EIA v kategorii II, které nedosahují příslušné uvedené limitní hodnoty. Nově bude zjišťovací řízení prováděno jen pro ty záměry, které překročí uvedenou prahovou hodnotu. Záměry, které nenaplní stanovená kritéria a hodnoty, se příslušný úřad zabývat nebude.

Dobu platnosti stanoviska EIA novela prodlužuje na 7 let, za splnění podmínek lze platnost prodloužit o 5 let, a to i opakovaně. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni (§ 9a odst. 3 zákona EIA).

V rámci zefektivnění a zrychlení procesu jsou zpřísněny podmínky týkající se posudku (§ 9). Konkrétně se jedná o stanovení lhůty příslušným úřadem pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů. Dále jde například o upuštění od samostatného zveřejňování a možnosti vyjadřování k posudku, posudek se bude zveřejňovat v Informačním systému EIA společně se stanoviskem.   

Novela rovněž zpřesňuje výjimky z procesu EIA. Např. podle § 4 může vláda ve výjimečném případě za určitých podmínek vyjmout z posuzování záměr, u něhož veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.

V neposlední řadě se změnila podoba přílohy č. 1 zákona obsahující záměry podléhající EIA, která je nově koncipována do 118 bodů. Např. v případě bodů 55 a 56, které se týkají využívání a odstraňování odpadů, jsou nově zavedeny již výše zmíněné spodní limity (u nebezpečných odpadů 250 t/rok, u odpadů kategorie ostatní 2500 t/rok).

Ke stažení

proběhlá novela ve Sbírce:  sb0111-2017.pdf [ 1.09 MB, PDF ]

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)