Svaz měst a obcí ČR koncem ledna 2018 rozeslal obcím dopis (ke stažení níže), kterým reaguje na dopis, který obce v minulých dnech obdrželi od oborových svazů ze sektoru odpadového hospodářství. Ve zmiňovaném dopise Sdružení komunálních služeb, Spolek veřejně prospěšných služeb a Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) informují obce o připravované novele zákona o odpadech. Více o dopise čtěte ZDE.

Dokument ke stažení:

SMOČR_reakce_odpady.pdf

CENIA, česká informační agentura životního prostředí upozorňujeme ohlašovatele, kteří mají povinnost hlásit údaje za agendu odpadů, obalů a vod, na blížící se zákonný termín 15. 2. 2018 pro podání hlášení za příslušnou ohlašovací povinnost:

Odpady:

• Hlášení o produkci a nakládání s odpady - § 21 a § 22 vyhl. č. 383/2001 Sb. - příloha č. 20

• Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady - § 5 vyhl. č. 352/2008 Sb. - příloha č. 4

• Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady - § 11 vyhl. č. 352/2005 Sb. - příloha č. 8

Obaly:

• Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence - vyhl. č. 641/2004 Sb.

Voda:

• Poplatkové přiznání za odběr podzemní vody (podle zákona č. 254/2001 Sb.) - § 1 vyhl. č. 125/2004 Sb. - příloha

• Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování (podle Vodního zákona) - § 4 vyhl. č. 123/2012 Sb. - příloha

Více informací naleznete v záložce na webu ISPP Hlášení - Odpady a Obaly a Hlášení - voda.

Od 1. února 2018 je nutné respektovat změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1272/2008 (CLP), které se týkají klasifikace a označování chemických látek a směsí.

Nařízení Komise (EU) 2016/918 ze dne 19. května 2016, kterým se mění nařízení CLP, mimo jiné obsahuje změny v některých pokynech pro bezpečné zacházení a také změny pořadí některých pokynů pro bezpečné zacházení, které odrážejí odstranění příslušné položky a oddělené vložení položky na nové místo v seznamu. Ke změnám dochází ve všech přílohách nařízení CLP.

Nařízení (EU) 2016/918 vstoupilo v platnost již v červnu 2016, ale použitelnost byla odložena na 1. 2. 2018.

Pro usnadnění práce jsme připravili aktuální seznam standardních vět o nebezpečnosti (H-vět) a seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P-vět) podle nařízení CLP, v platném znění (odkaz níže).

Další informace:

Seznamy H-vět a P-vět podle nařízení CLP

Nařízení Komise (EU) 2016/918

Nařízení Komise (EU) 2016/918 - ENG

Zdroj: MPO

ROZHOVOR Podle nedávno schválené strategie Brno 2050 by mělo město snížit množství odpadů o čtyři pětiny a ten co vznikne znovu maximálně využít. O problematice odpadového hospodářství jsme hovořili s náměstkem pro oblast rozvoje města Martinem Anderem (MA) a náměstkem pro oblast Smart city Jaroslavem Kacerem (JK).

Můžete čtenářům celkově představit odpadové hospodářství v Brně, a to včetně hlavních statistických dat?

MA: Systém sběru a svozu komunálního odpadu statutárního města Brna tvoří čtyři základní pilíře: aktivity v oblasti předcházení vzniku odpadů, plošný sběr materiálově využitelných složek komunálního odpadu, sběrná střediska odpadů a sběr směsného komunálního odpadu.

V roce 2016 bylo na území města rozmístěno celkem 55 799 sběrných nádob na směsný komunální odpad o objemu 60 až 1100 litrů. Sváží se 1–3krát týdně. Meziroční nárůst nádob činí cca 400 ks.

Materiálově využitelné složky komunálního odpadu je možné vytřídit do sběrných nádob. Na konci roku 2016 jich v Brně bylo 1463 na papír, 1434 na plasty (do nichž lze ukládat i nápojové kartony a hliníkové plechovky od nápojů), 910 dvojic nádob na barevné a čiré sklo a 126 nádob na textil. Materiálově využitelné složky odpadu a také nebezpečný nebo objemný komunální odpad lze odevzdat i v celkem 37 sběrných střediscích. Na části sběrných středisek odpadů jsou odebírány za úplatu pneumatiky a stavební suť. Sběrná střediska odpadů současně slouží jako místa zpětného odběru elektrozařízení pocházejících z domácností a akumulátorů. Pro zajímavost lze uvést data z roku 2016, kdy bylo sesbíráno celkem 20 225 ks televizorů a počítačových monitorů, 602 tun elektrospotřebičů, 7,2 tun zářivek a úsporek a 5,5 tun baterií a akumulátorů.

Celková produkce komunálních odpadů v roce 2016 činila 98 802 tun, z toho produkce směsného komunálního odpadu činila 67 508 tun, materiálově využitelných odpadů 20 318 tun, nebezpečných odpadů 138 tun a ostatních odpadů (zejména objemný komunální odpad) 10 838 tun.

Co se týče aktivit, které mají za cíl předcházet vzniku odpadů, realizuje město ve spolupráci s městskými organizacemi (jako je SAKO, Veřejná zeleň města Brna) několik projektů. Jde například o projekt s názvem Druhý život, který spočívá v tom, že se na čtyřech sběrných střediscích vytvořily tzv. RE-USE POINTy, kam mohou lidé darovat předměty, které již nevyužijí, ale někomu jinému by ještě mohly posloužit. Předměty se prodávají za symbolickou částku a výtěžek z prodeje putuje na sbírkové konto Veřejné zeleně města Brna, která vybrané finance zpětně investuje do vysazování okrasných květin na území města.

Druhým takovým projektem je RE-NAB, na kterém se vedle odboru životního prostředí podílí i odbor sociální péče. Obdobně jako u předchozího projektu jsou určena místa, kam mohou občané odvéztnábytek určený k dalšímu využití. Ten je pak nabízen sociálně potřebným obyvatelům.

Posledním projektem, který se zabývá sběrem dále využitelných předmětů, je RETRO-USE, který je úžeji zaměřen na historicky zajímavé věci, které by mohla uvítat divadla nebo muzea. Za zmínku stojí, že součástí tohoto projektu je i chráněná pracovní dílna, kde dochází k případnému čištění a opravě předmětů.

Posledním projektem, který se zabývá sběrem dále využitelných předmětů, je RETRO-USE, který je úžeji zaměřen na historicky zajímavé věci, které by mohla uvítat divadla nebo muzea. Za zmínku stojí, že součástí tohoto projektu je i chráněná pracovní dílna, kde dochází k případnému čištění a opravě předmětů.

Město se rovněž snaží motivovat občany k třídění bioodpadu. Kromě možnosti odevzdat jej na sběrných dvorech také realizuje od roku 2013 prodej dotovaných kompostérů za poloviční cenu (v období 2013 až 2017 prodáno 1 170 ks kompostérů).

Každý den je z brněnských ulic svezeno zhruba 225 tun odpadu. Z pohledu celkového trendu za poslední roky množství odpadů klesá, stoupá, stagnuje? Kde vidíte souvislosti a jak se projevil povinný sběr bioodpadu?

MA: Roční produkce komunálních odpadů v období 2011 až 2014 měla snižující trend, naopak u materiálově využitelných odpadů byl v tomto období zaznamenán průběžný meziroční nárůst. V období 2015 až 2016 byl zaznamenán nárůst produkce komunálního odpadu a současně i nárůst množství materiálově využitelných odpadů. Stejnou tendenci vývoje produkce jako u komunálního odpadu (celkové produkované množství) má i směsný komunální odpad.

Sběr biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu je realizován od roku 2008 celoročně na všech 37 sběrných střediscích odpadů a množství sebraného odpadu meziročně narůstá (v roce 2008 sebráno 1173 tun, v roce 2016 už 2656 tun). Z vývoje produkce komunálního odpadu nelze vysledovat jakoukoliv souvislost mezi povinným sběrem bioodpadu a produkcí směsného komunálního odpadu.

Plošný sběr bioodpadu na celém území města není zaveden. Možnosti plošného sběru bioodpadu se ověřují v rámci pilotního projektu ve vymezených lokalitách (Masarykova čtvrť).

Předcházet vzniku odpadů je určitě zásadní. Co v tomto ohledu konáte a jak Vám pomáhá RE-USE centrum a plánujete jejich rozšiřování? Dávají RE-USE centra ekonomický smysl?

MA: Aktivity města v oblasti předcházení vzniku odpadů jsem již zmínil v první otázce.

Město Brno plánuje rozšíření těchto aktivit ve spolupráci se svozovou společností SAKO Brno, a. s., která v rámci Operačního programu životní prostředí obdržela dotaci na realizaci projektu zaměřeného na předcházení vzniku odpadů. V rámci projektu bude rozšířen počet RE-USE POINTů a zlepšeno jejich vybavení (kontejnery na nábytek, vybavení odkládacích prostorů policemi a regály), bude pořízeno 2600 ks kompostérů, které budou bezplatně zapůjčovány občanům a na území města bude rozmístěno 350 ks kontejnerů na textil (včetně nákupu svozového vozidla).

Co se týká ekonomického smyslu, odkloněním movitých věcí a materiálů mimo režim odpadů uspoří město finanční prostředky spojené s jejich odstraněním nebo energetickým využitím jako odpadu.

A jak se daří městu z pohledu tříděného odpadu?

MA: Město zajišťuje sběr materiálově využitelných odpadů formou plošného sběru do sběrných nádob rozmístěných na svém území (papír; směs plastů, nápojových kartonů a hliníkových obalů od nápojů; sklo tříděné na čiré a barevné). V centru města, kde nelze umístit sběrné nádoby na veřejném prostranství, je možno se souhlasem vlastníka bytového domu umístit do nemovitosti sběrné nádoby na plasty a papír.

Materiálově využitelný odpad město vysbírá také ve sběrnách oprávněných osob zapojených na základě smlouvy do systému sběru a svozu komunálního odpadu města (papír, plasty, kovy) a na sběrných střediscích odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, hliníkové fólie a obaly, textil, jedlé oleje a tuky, kovy, biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu, pěnový polystyren).

Množství materiálově využitelných tříděných odpadů každoročně narůstá (v roce 2016 bylo vytříděno 20 318 tun odpadů a meziroční nárůst oproti roku 2015 činil 1716 tun). V rámci provozu brněnské spalovny se ze škváry třídí železné a neželezné kovy. Z komunálního odpadu dodávaného do spalovny městem Brnem bylo v roce 2016 vytříděno celkem 1540 tun kovů, které jsou následně materiálově využity. V kontextu odpadového hospodářství statutárního města Brna je třeba uvažovat i tyto kovy, byť nebyly sbírány v rámci separovaného sběru.

Zavedli jste před dvěma lety sběr použitých rostlinných olejů, jak celkově projekt hodnotíte? Podařilo se snížit množství tuků v kanalizaci a jak dále s oleji nakládáte?

MA: Použité rostlinné oleje se odevzdávají na sběrných střediscích odpadů, kde jsou lahve či kanystry s těmito oleji ukládány do sběrné nádoby o objemu 240 litrů. Sběr byl zahájen v roce 2013 a množství sbíraných olejů má narůstající trend. V roce 2016 bylo sesbíráno 6 tun olejů. Svozová společnost SAKO, a. s., která zajišťuje sběr olejů, tyto předává k využití na výrobu biopaliva.

V případě vylévání olejů z jednotlivých domácností do kanalizace se jedná o plošný zdroj znečištění, u něhož je těžké jednoznačně definovat vliv na kvalitu odpadních vod.

Celý rozhovor, který vyšel v časopise Odpadové fórum čtěte ZDE

V tradičním termínu, ve druhé polovině ledna 22. - 25., se sešli na ostravském výstavišti Černá louka výrobci, konstruktéři, projektanti, vědečtí pracovníci, ekologové a řada dalších odborníků, kteří se z nejrůznějších pohledů zabývají tepelnou pohodou našich příbytků, s návštěvníky jubilejní mezinárodní výstavy Infotherma.

Na letošní výstavě Infotherma 2018 se prezentovalo 342 domácích a zahraničních firem i institucí. Výstavu navštívilo až 25 400 návštěvníků.

Byla to jedna z prvních akci, kterých se také zúčastnil klastr WASTen, z.s. v rámci dotačního projektu OP PIK – Spoluprace Klastry – WASTen, z.s. - Rozvoj klastrové organizace.

Kromě klasické prezentace na stánku 251 v pavilonu NA2 jsme se stáli důležitou části odborného doprovodného programu výstavy, který se konal každý den v konferenčním sále Kongresového centrum.

Ve čtvrtek 25. ledna 2018 se v Kongresovým centrum konalo námi organizované obchodní setkání, tzv. Machmaking Business Meeting.  

Byla to zajímavá příležitost pro navázání kontaktů s jinými firmami či zástupci univerzit a výzkumných institucí se zájmem o spolupráci v oblasti materiálového a energetického zpracování průmyslového i komunálního odpadu.

V první části akce  od 10:00 do 12:00 se konaly dvě odborné přednášky členů klastru na téma:

• „Environmentální aspekty energetického využití odpadů“ - Dr. Tomáš Ocelka, CEO, odborný garant: E&H services a.s.

• „Oběhové hospodářství: východiska, principy a legislativa“ - doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA, odborný garant: VŠCHT Praha

Druhá část akce byla určena pro kooperační setkání formou předem sjednaných schůzek se zástupci firem nebo výzkumných organizací.

Podařilo se nám navázat několik velice hodnotných kontaktů. Velmi nás např. potěšilo, že našeho setkání se zúčastnila prezidentka Národní klastrové asociaci: PaedDr. Pavla Břusková.

Asociace nám navrhla odbornou podporu při navazování spolupráci nejen s dalšími českými subjekty, pracujícími v oblasti materiálového a energetického zpracování odpadů, ale i s klastry na mezinárodní úrovní, zejména sousedících s námi států jako je Polsko či Německo.  Spolupráce s Asociaci nám pomůže v dalším rozvoji klastru a výměně zkušeností s novými partnery.

Naši přítomnost na veletrhu Infotherma 2018 jsme se rozhodli využit naplno a ve středu 24. ledna jsme se sešli na pravidelné členské schůzi, kterou jsme tentokrát zorganizovali v Ostravě v salónku hotelu Maria. Na schůzi jsme projednali další kroky vedoucí k rozvoji naše organizaci.

Byla zde též poprvé prezentována odborná publikace „Energie z odpadů – výzva pro 21. století“, která je prvním společným dílem expertů klastru.

Kromě zvýšení prestiže klastru WASTen, z.s. se tato publikace stane základem pro budovanou službu Centrum Expertů, poskytující odborné veřejnosti erudované znalostí z oblasti energetického a materiálového využití odpadů.

Výstava nám přinesla celou řádu nových obchodních příležitostí a kontaktů.

Řáda firem projevila zájem o spolupráci, či členství v klastru WASTen. Diskutovalo se také o nových rozvojových projektech, které díky společné podpoře mají větší šanci na úspěch.  

Byla to pro klastr WASTen první významná společná akce, která přinesla řádu konkrétních výsledků a zároveň posunula spolupráci členů klastru na novou, vyšší úroveň.

Věříme, že i další společné akce budou pokračovat ve stejném duchu.

Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je omezit objem skleníkových plynů, které vypouští průmysl. Proč je potřeba reforma? Rozprava na plénu Evropského parlamentu proběhne v pondělí 5.2. a následně hlasování 6.2.

Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: Do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.

Evropský systém emisního obchodování byl nastaven v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší, a je zacílený na průmysl.

Jak ETS funguje

Systém již donutil víc než 11 000 elektráren a továren zakoupit si povolenku pro každou vypouštěnou tunu CO2. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin mířících do ovzduší.

Firmy si povolenky musí kupovat v dražbách a cena se mění podle pravidel nabídky a poptávky.
Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuly svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.
 
Proč je potřeba reforma

Cena povolenek je v posledních letech velice nízká, zájem o ně poklesl kvůli finanční krizi, zatímco k dispozici je jich stále stejný počet.

Velká nevyváženost nabídky a poptávky v systému vedla k tomu, že v roce 2013 bylo přebytečných zhruba 2,1 miliard povolenek. Evropský parlament odhlasoval pro období 2013-2015 dočasné stažení 900 milionů tun CO2 z trhu. Přebytek se poté začal snižovat: v roce 2015 klesl na 1,78 miliard a v roce 2016 na 1,69 miliard.

Výrazný přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

Europoslanec Pavel Poc: Ceny emis. povolenek jsou tak nízké, že je velké společnosti berou jako poplatek za znečišťování, ne důvod investovat do čistých technologií. Obchodování s emisemi je systémový nesmysl a musí být nahrazen jasným jízdním řádem snižování s likvidačními sankcemi za jeho nedodržování.

Návrh revize systému

Současná směrnice je platná do roku 2020. Její revize má nastavit evropský trh s uhlíkem v dalším období. Hlavním cílem je omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazky Pařížské klimatické dohody.

Celkový počet emisních povolenek bude od roku 2021 klesat rychleji než dříve: o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %.

Aby se napříště předešlo problému s nadbytky povolenek, má se zdvojnásobit kapacita takzvané rezervy tržní stability, do které se z trhu odčerpávají přebytečné povolenky. Bude-li potřeba, povolenky bude možné z rezervy zpětně opět uvolnit. V případě spuštění by mechanismus rezervy tržní stability pojal skoro čtvrtinu ročních objemů dražených povolenek.

Návrh také předjímá několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci s inovacemi a investicemi, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

• Fond inovací – poskytne finanční podporu pro obnovitelnou energii, na projekty zachycování a ukládání uhlíku a na inovace v průmyslu;

• Modernizační fond – usnadní investice do modernizace energetiky a energetických systémů a na posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

Snižovat emise skleníkových plynů na všech frontách

Na stole jsou aktuálně další dva předpisy, díky nimž má EU v souladu s pařížskými závazky snížit emise ve všech oblastech hospodářství alespoň o 40 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi emisí v roce 1990).

Jedním z nich je nařízení o sdílení úsilí ve vztahu k národním cílům pro snižování emisí. Má zajistit 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 i v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy).

Druhým je nařízení týkající se využití půdy, změn využití půdy a lesnictví.

Ombudsmanka vydala „návod“, jak by měly stavební úřady posuzovat případy, kdy stavební úpravy změní vzhled stavby. Kvůli nejednotnému postupu úřadů dochází podle ombudsmanky v některých případech k necitlivým a nevratným zásahům do architektonických hodnot staveb, které sice nejsou památkově chráněné, ale spoluutvářejí vzhled obcí a měst.

Podle stavebního zákona je třeba stavební povolení k takovým úpravám, kterými dochází ke změně vzhledu stavby. Výklad neurčitého pojmu „změna vzhledu stavby“ je přitom ponechán na stavebních úřadech. Ty musí při vydávání stavebního povolení posuzovat nejen změnu vnějších prvků stavby, ale vyhodnocovat změnu také v souvislosti s charakterem okolní zástavby a s charakterem území v jejich správním obvodu. V praxi však dochází k neodůvodněným rozdílům v tom, jak jednotlivé stavební úřady změnu vzhledu stavby posuzují. Ombudsmanka se proto rozhodla vydat Desatero dobré praxe pro posouzení stavebních úprav měnících vzhled památkově nechráněných staveb. Stavebním úřadům by měl tento „návod“ pomoci řádně a transparentně vyhodnocovat stavební úpravy zejména architektonicky a urbanisticky hodnotných staveb.

„Chránit architektonický obraz obce či města je úkolem místních samospráv a děje se tak v první řadě prostřednictvím kvalitních územních plánů. Stavební úřady však musí ke kultivaci prostředí přispívat tím, že budou svými rozhodnutími uvážlivě chránit a rozvíjet hodnotu staveb i urbanistického celku obecně,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová důvody vydání Desatera.

Stavební úřad musí podle ombudsmanky především shromáždit podklady o rozsahu předpokládaných, či již dokončených stavebních úprav a objektivně vyhodnotit, zda se vzhled stavby změní či změnil. Posuzuje přitom vnější viditelné části, tj. zejména výšku a orientaci stavby, její rozměry a tvar, stavebně technické provedení fasády a její barevnost, tvar střechy, umístění a členění okenních a dveřních výplní. Vzhledem k tomu, že stavební úřad má přispívat ke kultivaci existujícího prostředí, musí při posuzování stavebních úprav současně přihlížet také k zasazení stavby do území, k charakteru okolní zástavby apod. Pokud například dojde k zateplení stavby, současně jsou odstraněny zdobné prvky fasády, okna jsou vyměněna za tvarově odlišná a fasáda dostane novou barvu, jde zcela jednoznačně o stavební úpravy, které mění vzhled stavby a mohou být provedeny jen na základě stavebního povolení. To by stavební úřad neměl vydat, jestliže by změna vzhledu stavby narušila architektonický a urbanistický ráz stávající zástavby. V případě pochybností by stavební úřad měl přizvat k posouzení stavebních úprav odborníka, např. autorizovaného inspektora, znalce nebo specializované odborné pracoviště.

Dokument ke stažení:

Desatero dobré praxe

CENIA, česká informační agentura životního prostředí vyhlásila poptávkové řízení na výběr expertů, kteří budou zařazeni do seznamu expertů pro hodnocení Auditů udržitelného rozvoje (dále Audity UR) v rámci místní Agendy 21 (MA21). Minimální požadavky na kvalifikaci pro zařazení do databáze expertů je vysokoškolské vzdělání magisterského stupně a min. 2 roky praxe v předmětné oblasti udržitelného rozvoje v rámci MA21.Nabídky je možné podávat do 19. února 2018 15.00 hodin. Podrobné informace najdete ZDE

Technologická agentura České republiky vyhlásila výsledky první veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA, vyhlášené dne 15. srpna 2017. TA ČR předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory u následujících projektů.

Agentura podpoří například projekty: Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování, Podmínky a zdroje pro udržitelný rozvoj kvality pracovního života v ČR v éře nastupující průmyslové revoluce, Odpovědná spotřeba - podklady pro vzdělávání k udržitelnému životnímu stylu, Strategické nástroje na podporu rozhodování municipalit v oblasti udržitelné mobility nebo Odpad zdrojem neboli uplatnění nových metod výzkumu pro rozvoj cirkulární ekonomiky v ČR.

Celkem bylo do veřejné soutěže podáno 306 návrhů projektů, do hodnocení postoupilo 290 návrhů projektů, z nich bude podpořeno celkem 94, což znamená 31 % míru úspěšnosti.

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) vychází maximálně vstříc žadatelům o dotaci a nabízí nadstandardní posouzení dokumentace k výběrovému řízení před jeho vyhlášením (ex ante) pro zakázky u projektů administrovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (OPŽP).

Tato nabídka se týká již podaných projektů, u kterých kontrola ex ante není povinná a týká se všech výběrových řízení, bez ohledu na typ i druh výběrového řízení a jejich limity. Dokumentace bude posouzena výlučně v rozsahu zamýšlených kvalifikačních a hodnoticích kritérií, což jsou oblasti, ve kterých se nejčastěji chybuje a bývá udělována finanční korekce. Dokumentaci pro kontrolu je třeba dodat v plném rozsahu.

Cílem tohoto opatření, realizovaného SFŽP ČR nad rámec povinností zprostředkujícího subjektu, je pomoci žadatelům předcházet zbytečným chybám v projektech, které mohou mít za následek finanční korekci či zdržení realizace projektu v důsledku opakování výběrového řízení. Pokud tedy žadatel požádá o dobrovolnou kontrolu výběrového řízení a doloží kompletní podklady, bude mu vydáno nezávazné neformální posouzení nastavení kvalifikačních podmínek a hodnoticích kritérií a v duchu tohoto stanoviska pak SFŽP ČR přistoupí k povinným kontrolám v dalších fázích administrace.

Dokumenty k dobrovolné kontrole posílejte svému projektovému manažerovi a v kopii příslušnému řediteli odboru prostřednictvím e-mailu se žádostí: „Žádám tímto o provedení mimořádné ex ante kontroly podkladů k výběrovému řízení u projektu (identifikace projektu – název, číslo, žadatel).“ Pokud je administrace žádosti ve fázi, kdy ještě projektový manažer není určen, posílejte žádost na příslušného ředitele odboru. Stanovisko obdržíte od Fondu do 15 pracovních dnů.

Současně upozorňujeme, že s ohledem na kapacity pracovníků SFŽP ČR je pravděpodobné, že u projektů ve specifických cílech 1.1 a 1.2 v období od 1. 4. 2018 do 30. 6. 2018 bude lhůta pro vydání stanoviska delší.

V případech, kdy je dle pravidel OPŽP ex ante kontrola výběrového řízení obligatorní, se nic nemění a žadatelé mají povinnost včas zaslat podklady ke kontrole.

Ve středu 31. 1. 2018 skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy vod (údaje pro vodní bilanci a základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu) prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za rok 2017.

Ke 31. 1. 2018 bylo v systému ISPOP evidováno celkem 12 925 aktivních místu užívání vody. V zákoně stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 11 834 míst užívání vody, což je přes 90% očekávaných hlášení vodní bilance.

Počet hlášení „Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu“ (formulář dle § 38, odst. 4, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), které zasílají také provozovatelé (převážně občané) malých domovních čistíren odpadních vod dle rozhodnutí vodoprávního úřadu, bylo více než v roce 2017 – nyní celkem 5 136 hlášení, v roce 2017 celkem 4 759 hlášení.

Za měsíc leden bylo vyřízeno celkem 396 hovorů na ohlašovatelské lince 267 125 267 a zodpovězeno 915 dotazů prostřednictvím písemné podpory EnviHELP.

Správa úložišť radioaktivních odpadů se rozhodla stáhnout své žádosti o prodloužení platnosti průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry (PÚZZK), které podala v závěru roku 2016.

Po rozhodnutí ministra životního prostředí v závěru loňského roku o legitimnosti naší žádosti, bylo na čtyřech lokalitách ministerstvem rozhodnuto o prodloužení průzkumů. Ve všech těchto případech se opět spolky, ale také mnohé obce, postavily proti tomuto verdiktu dalším rozkladem. V každé kauze stanovení průzkumného území tak existují již tři rozklady o desítkách argumentů, které je třeba vyřešit. Navíc je stanovení průzkumného území na každé lokalitě předmětem žaloby u Obvodního soudu pro Prahu 1 ze strany spolků a některých obcí. Stanovení průzkumných území se tak stávají složitou právní kauzou, která, nemá v rozumném časovém horizontu dosažitelné řešení, tj. právně platné rozhodnutí.

Podle zákona provedení geologických průzkumů a následný výběr finálních kandidátních oblastí zřízení PÚZZZK (a následně takzvaných chráněných území) vyžaduje. Je tedy pravděpodobné, že SÚRAO o PÚZZZK znovu požádá již v průběhu roku 2018.

Po právních analýzách této situace Správa dospěla k názoru, že nejlepší cestou je stáhnout žádosti a na všech lokalitách postupně, po jednání s dotčenými obcemi, podat nové žádosti o stanovení průzkumného území.

SÚRAO doufá, že tento krok přispěje ke zklidnění atmosféry kolem výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů a že tento proces povede k nalezení řešení pro ukládání radioaktivních odpadů v naší zemi.

V žádném případě se tímto krokem nemění postup, nezastavuje proces hodnocení jednotlivých lokalit. Ten i nadále pokračuje s cílem zúžit současný seznam kandidátních lokalit ještě v letošním roce na 4 a v delším časovém horizontu na dvě tak, jak to ukládá vládou schválená Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a v souladu s vládou schváleným Plánem činnosti pro rok 2018.

V přílohách naleznete seznam standardních vět o nebezpečnosti (H-vět) a seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P-vět) podle nařízení CLP v českém jazyce. Dále jsou k dispozici seznamy doplněné o znění v dalších jazycích - angličtině, němčině a slovenštině. Text celého nařízení CLP naleznete na https://eur-lex.europa.eu/.

Dokument ke stažení:

• Seznam standardních vět o nebezpečnosti (H-vět) [pdf, 196 kB]

• Seznam H-vět - doplněné jazykové mutace [pdf, 416 kB]

• Seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P-vět) [pdf, 154 kB]

• Seznam P-vět – doplněné jazykové mutace [pdf, 374 kB]

Zdroj: MPO

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo v pořadí již třetí sérii seminářů věnovaných problematice energetických úspor. Účastníci budou seznámeni s možnostmi podpory na zateplování budov, výměnu zdrojů tepla či výstavbu nových nízkoenergetických budov jak z evropských fondů, tak z národních programů. Semináře se uskuteční od února do dubna letošního roku ve všech krajských městech.

V rámci semináře budou představeny aktuální možnosti i novinky v oblasti energetických úspor jednak z evropských programů, jako je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operační program Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program, tak i z národních programů, konkrétně z programů EFEKT, Úspory energií s rozumem, Nové zelené úsporám a Panel 2013+.

Semináře jsou určeny pro širokou veřejnost. Pomohou s orientací v problematice energetických úspor pro veřejné budovy, podniky a rodinné i bytové domy. Užitečné informace mohou načerpat jak nepodnikající fyzické osoby, podnikatelé, bytová družstva či společenství vlastníků jednotek, tak obce nebo neziskové organizace.

Účast na seminářích je zdarma (termíny a místa jednotlivých seminářů ZDE), nicméně počet účastníků je omezen, proto je třeba se včas registrovat. Předpokládaná doba trvání semináře je od 9:00 do 14:00. Další informace včetně možnosti registrace k jednotlivým seminářům jsou dostupné níže nebo v Kalendáři akcí na webu www.dotaceEU.cz

Zvýšit dostupnost i kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody v EU má návrh, který včera představil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Jedním z plánů je například podpora výstavby zařízení umožňujících volný přístup k pitné vodě na veřejných místech, ale také ve veřejných budovách či na úřadech.

"Navrhujeme modernizovat předpisy EU tak, aby zaručovaly kvalitnější pitnou vodu a snazší přístup k ní všude tam, kde je to nejvíce potřeba," poznamenal Timmermans.

Cílem je také zvýšit kvalitu pitné vody do domácností tak, aby lidé začali důvěřovat pitné vodě z kohoutků. Nižší spotřeba balené vody by podle odhadů komise mohla znamenat pro domácnosti v EU úspory až 600 milionů eur (asi 15 miliard Kč) ročně. Sníží se množství plastových lahví v odpadu i tím i množství odpadu v mořích.

Novelou směrnice o pitné vodě chce komise také zlepšit přístup ke kvalitní vodě ohroženým a marginalizovaným skupinám obyvatel. Na seznam kritérií pro posuzování zdravotní nezávadnosti vody přibydou také legionella a chlorečnany.

Další informace:

Tisková zpráva EK: Čistší pitná voda v celé Unii

Safer drinking water for all Europeans: Questions and Answers

V rámci Operačního programu Životní prostředí je možné od včerejšího dne podávat další žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o českou přírodu a krajinu, usnadní návštěvníkům její poznávání či zlepší vodní režim v krajině. Výzvy jsou otevřeny pro všechny čtyři specifické cíle prioritní osy 4 zaměřené na ochranu přírody a krajiny. Pro žadatele je připraveno celkem 830 milionů korun.

Na specifický cíl 4.1 se zaměřuje výzva č. 91, kde se očekávají především projekty cílené na zajišťování péče o národní kategorie zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000, včetně budování návštěvnické infrastruktury. Výzva č. 92 specifického cíle 4.2 je určena na péči o cenná stanoviště a vzácné druhy, likvidaci invazních druhů rostlin a živočichů nebo nápravu a prevenci škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů.

Výzva č. 93 cílí na zlepšování funkčnosti krajinných struktur a vodního režimu krajiny. Hradit lze vytváření prvků ÚSES, výsadbu a péči o dřeviny v krajině, revitalizace vodních toků a niv, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, budování rybích přechodů nebo aktivity na zlepšování stavu lesů.

Poslední z vyhlášených výzev má č. 94 a podporuje zlepšení kvality prostředí v sídlech. Příjem žádostí do všech výzev trvá shodně od 1. února 2018 do 4. dubna 2018.

Plánované záměry doporučujeme konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Žadatelé se mohou se svými dotazy obrátit také na e-mailovou adresu dotazy-PO4@nature.cz.