Americký prezident Donald Trump by měl ještě tento týden podepsat dekret namířený proti klimatické politice svého předchůdce Baracka Obamy. Napsal to dnes list The Washington Post. S kritikou Obamových kroků k ochraně životního prostředí se prezident netajil už během volební kampaně a revize vládních nařízení se podle listu očekávala.

Direktiva by měla členy vlády pověřit, aby upravili regulace týkající se omezení emisí oxidu uhličitého u nových i existujících uhelných elektráren a aby zrušili federální moratorium na pronájem pozemků k rozšiřování těžby černého uhlí. Mají rovněž změnit způsob, jakým se klimatické změny promítají do rozhodování americké exekutivy. Vše to jsou klíčové prvky bývalého vládního ekologického programu, uvedl list.

Trump před volbami prohlašoval, že není "velkým příznivcem" předloňské pařížské klimatické dohody, která signatářské státy zavazuje výrazně omezit škodlivé emise. Tvrdil, že jeho vláda od dohody ustoupí, stane-li se hlavou státu.

List The Wall Street Journal ale koncem února napsal, že Trumpova dcera Ivanka a její manžel Jared Kushner prezidenta přesvědčili, aby svůj kritický vztah k ochraně životního prostředí zmírnil. Připravované exekutivní příkazy tak prý žádné zmínky o tomto dokumentu neobsahují.

Podle listu The Washington Post není jasné, do jaké míry budou mít Trumpem podepsané příkazy okamžitý efekt.

Zdroj: ČTK

Výbor pro posuzování rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) dnes zveřejnil informaci, že glyfosát podle dostupných vědeckých důkazů nesplňuje kritéria uvedená v nařízení CLP k jeho klasifikaci jako karcinogen, jako mutagenní nebo jako toxický pro reprodukci. Z pohledu CLP platí pro glyfosát klasifikace: Poškození očí 1; H318 (Způsobuje vážné poškození očí) a Aquatic Chronic 2; H411 ​​(Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky). Stanovisko má být jedním z podkladů pro rozhodnutí zda, případně za jakých podmínek, bude prodloužena dočasná registrace glyfosátu v Evropské unii, která končí na konci roku tohoto roku. Další informace ZDE

V současné době se vypouštění rtuti nereguluje, pouze monitoruje. V legislativě EU se ale chystá zásadní změna - ta stanoví limit, který bude platný pravděpodobně od roku 2021. Co přinese? To bude jedna z otázek, na které bude účastníkům blížících se Dnů teplárenství a energetiky (DTE) odpovídat Karel Borovec, vedoucí oddělení provozních měření ve Výzkumném energetickém centru při VŠB - Technické univerzitě Ostrava.

Budou plánované emisní limity pro české teplárny bezproblémově splnitelné?

Plánované emisní limity budou pravděpodobně splnitelné, zda bezproblémově, to se teprve ukáže. Je však potřeba zvážit a ověřit úroveň techniky, kterou se emise budou prokazovat. Požadované emisí limity jsou totiž na úrovni několika µg/m3N, v závislosti na typu spalovaného paliva, a měření takto nízkých koncentrací má vysoké požadavky nejen na samotné přístroje, ale i na jeho obsluhu.

Jaké technické změny a investice teď teplárny tedy čekají?

České teplárny čekají investice jednak do technologie odstraňování rtuti z emisí a provozy s tepelným příkonem vyšším než 300 MW i do aparatury na kontinuální měření emisí rtuti ve spalinách.Technicky půjde o instalaci zařízení pro dávkování určitého sorbentu do spalin, pravděpodobně v místě před zařízením pro záchyt tuhých částic ve spalinách (elektrostatický nebo tkaninový odlučovač). Analyzátory pro měření rtuti by měly být instalovány v blízkosti odběrového místa, nejlépe ve vzdálenosti jednotek metrů, což může tuto instalaci významně prodražit.

Jaká zlepšení přinesou tyto investice do praxe?

Investice do odstranění rtuti z emisí přinesou zlepšení ve smyslu snížení vypouštění této složky spalin do ovzduší. Reálně se ale tento problém přesune do problematiky nakládání s popílky a produkty po odsíření, do kterých se rtuť z emisí přesune.

Nakolik je rtuť nebezpečná, jakou mají její emise dopad na životní prostřední?

Ze současných emisí rtuti vypouštěných do ovzduší mohou vznikat zásadní zdravotní rizika. Problematická methyl-rtuť se dostává do těla především konzumací ryb. Vzniká v biosféře z biologických procesů, které vznikají ze rtuti a hromadí se v potravních řetězcích. Největší koncentraci pak můžeme najít u dravců, mořských savců a také u člověka. Chceme-li minimalizovat vystavování lidského organizmu účinkům methyl-rtuti, je jedno z možných opatření snížit konzumaci/spotřebu ryb. Nicméně, toto řešení je z různých důvodů nepraktické. Kromě toho konzumace ryb má pro člověka také pozitivní účinky, na které musí být brán ohled. Z tohoto důvodu je velice potřebnéminimalizovat vstup rtuti v jakékoliv formě do životního prostředí.

Jaké zdroje způsobují největší znečištění?

Největšími producenty emisí rtuti jsou zdroje spalující fosilní paliva, technologie pro zpracování železa, dobývání zlata a řemeslné technologie. V České republice jsou znečištění nejčastěji v oblastech teplárenských a elektrárenských provozů.

Jak je tedy možné měřit, potažmo regulovat, požadovaný výskyt rtuti?

Emise rtuti je možné měřit jednorázovými odběrovými metodaminebo pomocí analyzátorůpro kontinuální měření, případně sorpcí na speciální sorbenty.Regulace je pak možná pomocí optimalizace procesů čištění spalin, dávkováním speciálních sorbentů, na jejichž povrchu dochází k sorpci rtuti a jejímu odstranění ze spalin. V neposlední řadě lze rtuť odstranit také samotnou úpravou uhlí před vstupem do spalovacího procesu. 

Nakolik to dnes průmyslové zdroje využívají?

V současné době se cíleně nevyužívají žádná opatření na snížení emisí rtuti. Probíhají ale první testy týkající se optimalizací stávajících technologií na čištění spalin s ohledem na snížení emisí rtuti. 

Na DTE představíte také výsledky práce Výzkumného energetického centra (VEC) v této oblasti, jaké to jsou?

V rámci prací na VEC jsme se soustředili z našeho pohledu na to základní, a to je otázka přesnosti měření stávajících technik měření emisí rtuti ve spalinách. Budeme tak prezentovat srovnání několika technik měření.Připravujeme také metodiku pro porovnávací okružní testy, pro laboratoře akreditované v oblasti měření emisí. Ve spolupráci s provozovateli jsme začali dlouhodobě mapovat reálné emise z teplárenských a elektrárenských zdrojů spalující uhlí a biomasu.Na DTE Budou prezentovány dílčí výsledky emisí rtuti z těchto kampaní.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

Kdy: út 25.4. – st 26.4. 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

23. ročník nejvýznamnější a největší konference v oboru v České republice, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, představí novinky, inovace a zajímavá témata v kontextu aktuálních změn. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Dvoudenní konference vytváří platformu pro diskuzi významných odborníků, VIP osobností z oboru energetiky, teplárenství i dalších klíčových oblastí hospodářství a zástupců z ministerstev, asociací či vysokých škol. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. 

Více na: www.dnytepen.cz

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zahájila jednak veřejnou konzultaci k návrhu doporučení na zařazení dalších sedmi látek na seznam látek podléhajících povolení. Konzultace potrvá do 2. června 2017, více ZDE. ECHA dále zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci dvou látek vzbuzujících velmi velké obavy (SVHC), která bude ukončena 24. 4. 2017 - více ZDE.

Nejvíce nových zpráv, i když ne vždy pozitivních, bude nejspíš v letošním roce přicházet z jaderné energetiky. Velký vliv na budoucí vývoj budou mít také personální změny na ministerstvu průmyslu, ve vedení energetického regulátora – a možná i ve skupině ČEZ. Více ZDE

Zdroj: EURO

V úterý 14. března byla vydána aktualizace dokumentu Pravidla pro žadatele a příjemce z OP PIK – obecná část. Výčet změn a aktualizací je uveden na straně 5. Aktuální verze dokumentu s platností od 14. 3. 2017 je k dispozici ZDE. Dokument je základním informačním materiálem pro předkladatele projektových žádostí do dotačních programů OP PIK a příjemce podpory.

Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

Agentura pro podnikání a inovace představila 10. března na Západočeské univerzitě v Plzni možnosti podpory výzkumu a vývoje v OP PIK. Účastníci se seznámili s aktuálními výzvami programů podpory Prioritní osy 1 OP PIK a s povinnostmi žadatelů a příjemců podpory v průběhu realizace projektu a v době udržitelnosti. Prezentace ze semináře jsou k dispozici ZDE (programy podpory) a ZDE (povinnosti žadatelů a příjemců).

Zdroj: API

Prezident České republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval prof. Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd ČR pro čtyřleté funkční období 2017–2021. Stala se tak teprve druhou ženou v čele nejvýznamnější české vědecké instituce. Ve funkci nahradí prof. Jiřího Drahoše, jemuž 24. března 2017 vyprší mandát. Prof. Eva Zažímalová byla do funkce předsedkyně Akademie věd ČR navržena už v prosinci loňského roku Akademickým sněmem AV ČR a v polovině ledna vzala tento návrh na vědomí Vláda České republiky.

„Akademie věd ČR má ty nejlepší předpoklady rozumným způsobem spojovat základní a aplikovaný výzkum a já se budu snažit, abych pro to vytvářela ty nejlepší podmínky, a aby Akademie věd ČR dosahovala stále lepších výsledků a přitom zůstala kultivovanou a respektovanou institucí, o čemž jsem přesvědčena, že je,“ řekla Eva Zažímalová.

Eva Zažímalová se narodila v roce 1955 v Praze. Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Mezi léty 2003 až 2007 byla v Ústavu experimentální botaniky zástupkyní ředitele, od roku 2007 do roku 2012 ústav vedla jako ředitelka.

Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů. Její výzkumná práce se zaměřuje především na fytohormon auxin, jeho metabolismus a molekulární mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Výsledky jejího bádání nalézají využití například v zemědělství.

Na Univerzitě Karlově se Eva Zažímalová v roce 2004 habilitovala v oboru Anatomie a fyziologie rostlin a v roce 2013 byla jmenována profesorkou v oboru rostlinné anatomie a fyziologie. V témže roce byla zvolena do Akademické rady AV ČR, kde vedla tým pro Hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014. Jako hodnotitelka zasedá prof. Eva Zažímalová i v panelech Evropské výzkumné rady. Je autorkou nebo spoluautorkou více než 50 původních vědeckých prací publikovaných převážně v renomovaných mezinárodních odborných časopisech včetně Science, Nature, Cell, PNAS apod., editorkou monografií i autorkou kapitol v odborných monografiích. Její práce byly citovány podle WoS (bez autocitací) více než 2800x, h-index 24.

Čtěte také:

• Eva Zažímalová navržena na předsedkyni Akademie věd (16.12.2016)

• První dáma české vědy přichází. Do čela Akademie věd nastupuje biochemička Eva Zažímalová (HN, 16.12.2016)

• Profesorka Eva Zažímalová kandiduje na funkci předsedy AV ČR (22.10.2016)

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) k příležitosti Světového dne vody (22. březen) připravil přehled pořádaných akcí pro veřejnost, při kterých je možné navštívit mnohdy jinak nepřístupná místa spojená s vodou. Mottem letošního ročníku je "Odpadní voda”. Změna programu vyhrazena, proto SOVAK ČR doporučuje si ověřit uskutečnění akce na webových stránkách organizátorů. V některých případech je z důvodu kapacity zapotřebí registrace. Tradice byla zahájena v roce 1993, kdy byl Valným shromážděním Organizace spojených národů 22. březen vyhlášen Světovým dnem vody.

Zdroj: SOVAK ČR

Pražský městský soud 14. března 2017 rozhodl, že jmenování Erika Geusse do funkce ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP) proběhlo v souladu se zákonem a je platné. Soud tak zrušil rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého, kterým loni zpochybnil Geussovo jmenování s tím, že ministerstvo životního prostředí při něm nepostupovalo správně.

Proti verdiktu náměstka Postráneckého podal Geuss správní žalobu a soud mu jako žalující straně dal za pravdu. V ústním odůvodnění rozsudku soudce Slavomil Novák mimo jiné sdělil, že postup ministerstva životního prostředí při Geussově prvním jmenování v listopadu 2014 proběhl plně v souladu se zákonem. Erik Geuss se tak následně stal řádným státním úředníkem ve služebním poměru. Nebyl pak důvod vyřazovat jej z druhého výběrového řízení konaného v roce 2015 podle služebního zákona.

Rozsudek Pražského městského soudu zatím není pravomocný. Do čtrnácti dnů od obdržení písemné verze rozsudku mohou účastníci řízení podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Pobyt dětí na ozdravném pobytu v Tatrách či jarní úklid biokoridoru řeky Olše. To jsou jen dvě z řady aktivit vyplývajících z Dobrovolné dohody Třineckých železáren a Ministerstva životního prostředí. Platí do konce roku 2017. Díky ní se v průběhu loňského roku podařilo podniknout celou škálu aktivit, které pomohly životnímu prostředí.

„Tato spolupráce na bázi dobrovolných dohod je z mého pohledu velmi důležitá. Považuji tyto dohody za jeden z velmi užitečných nástrojů pomáhajících k postupnému zlepšování kvality ovzduší v České republice,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

V rámci dobrovolné dohody firma plní každý rok šestnáct níže uvedených aktivit:

• 1,5 mil. kč na ozdravné pobyty dětí

• 1 mil. kč na údržbu a výsadbu zeleně ve městě a v okolí Třince (+ jiných odloučených provozů TŽ)

• Zpracování studie pro řešení výsadby izolační zeleně v areálu a postupně realizovat výsadbu (dokončení výsadby v r. 2016)

• Aktivně podporovat rozvoj druhové diverzity v biokoridoru řeky Olše a areálu společnosti, a tím vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj populací chráněných druhů živočichů

• Provést čištění koryta řeky Olše a jejích přítoků v areálu TŽ od naplavenin odpadků a nečistot

• Provést rekonstrukci odprášení licích hal na vysokých pecích s dosažením hodnoty po 15 mg.m-3 (dokončeno)

• Provést a dokončit instalaci druhého stupně odprášení spékacích pásů na aglomeraci II. (dokončeno)

• Provést a dokončit sekundární odprášení haly Kyslíkové konvertorové ocelárny s emisními hodnotami pod 15 mg.m-3 (dokončeno) – průměrné hodnoty koncentrace TZL za r. 2016 byly 0,4 mg/m3

• Provozní opatření na koksárenských bateriích podle systému provádění pravidelné údržby komor

• Nad rámec podmínky 5.4 integrovaných povolení provádět pravidelný úklid v šestiměsíčních intervalech k omezení resuspenze prašných částic na provozech koksovny, aglomerací, KKO, válcovnách apod.

• Aktivně vyhledávat a realizovat preventivní opatření směřující ke snižování spotřeby vstupních surovin, materiálů a energie, a snižování produkce odpadu.

• Zavazuje se udržovat v platnosti certifikovaný systém environmentálního řízení dle EMS (EN ISO 14001 : 2014)

• Zajistí informování svých zaměstnanců o Dohodě, úlohách a odpovědnosti

• Nad rámec investičních opatření se zavazuje v oblasti s překračování imisních limitů v MSK realizovat kompenzační opatření v rámci celkového působení na ŽP.

• Vyhodnocení plnění emisních hodnot stanovených v bodech 7, 8, a 9 článku II této dohody u stacionárních zdrojů , na které se vztahuje povinnost instalovat kontinuální měření emisí dle přílohy č. 4 zákona č. 201/2012 Sb., ……

• Smluvní strany se zavazují společně informovat veřejnost o podepsání dohody a dosažených výsledcích...

„Ozdravné pobyty jsou pro nás srdeční záležitostí, protože děti si těch deset dnů v období topné sezóny opravdu užijí velkou dávku průzračného vysokohorského vzduchu. Ovšem je to jen jedna z mnoha aktivit vedoucích ke snižování dopadů výrobní činnosti na okolí hutě, které jsou součástí řízení firmy a patří u nás ke každodenním procesům,“ podotýká generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

"Samozřejmě se intenzivně zabýváme modernizací výrobních zařízení včetně investic do odprášení, které od roku 2015 přesáhly tři miliardy korun. Výsledkem těchto investic je plnění limitů emisí prachu stanovených integrovanými povoleními a v konečném důsledku tedy významné snížení míry prašnosti v ovzduší,“ doplnil výrobní ředitel Česlav Marek.

Ministerstvo životního prostředí se v dobrovolné dohodě s Třineckými železárnami zavázalo pomáhat při administraci projektů z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), včetně notifikace v Evropské komisi, a také poskytovat maximální součinnost při realizaci ekologických a investičních projektů Třineckých železáren, včetně zohlednění ochrany těchto investic.

V předchozím roce a letos bylo v OPŽP 2014–2020 schváleno k realizaci celkem  8 projektů k dalšímu omezení emisí Třineckých železáren, s požadavkem dotace 381 milionů korun. Předmětem těchto projektů je další snižování emisí prachu z některých technologických operací, jako je např. proces tzv. spékání železné rudy, válcování apod.

Projekty zahrnují instalace dalších látkových filtrů či zařízení na odstraňování prašnosti z výrobních prostor a hotové by měly být do konce roku 2020, respektive 2023. Letos v červnu MŽP dále plánuje vyhlásit výzvu na projekty ke snižování emisí znečišťujících látek, zejména prachu, z průmyslových podniků, kde bude pro průmyslové podniky k dispozici minimálně 500 milionů korun.

V Moravskoslezském kraji MŽP uzavřelo postupně celkem tři dobrovolné dohody, které iniciují realizaci proekologických opatření nad rámec platné legislativy. "Dohody motivují ke snížení emisí, opatřením na snížení prašnosti a také k zabezpečení ozdravných pobytů dětí z nejvíce postižených oblastí. Letos končí po dvou dohodách se společnostmi ArcelorMittal a BorsodChem i platnost dobrovolné dohody s Třineckými železárnami. Vzhledem k tomu, že plnění dohody běží výborně, uvažujeme o jejím prodloužení formou dodatku.  Zvláště v oblasti fugitivních emisí totiž stále vidíme prostor, kde lze nad rámec zákonných požadavků investovat do omezení těchto emisí, včetně prašnosti z areálu podniku,“ dodala náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

Podíl odpadů určených k recyklaci by měl v roce 2030 vzrůst na 70 % ze současných 44 % a to na základě na základě návrhu právních předpisů, které dnes přijal Evropský parlament. Europoslanci chtějí dále omezit podíl skládkování na 5% a o polovinu snížit množství potravinového odpadu a to do roku 2030. Parlament bude nyní jednat s Radou ministrů.

V roce 2030 by mělo být alespoň 70% hmotnostních tzv. komunálního odpadu (z domácností a podniků) recyklováno nebo připraveno k opětovnému použití. Evropská komise navrhla 65%.

Pro obalové materiály, jako je papír a lepenka, plast, sklo, kov a dřevo, poslanci navrhují 80% cíl pro rok 2030 s průběžnými cíli pro každý materiál.

Návrh směrnice omezuje podíl komunálního odpadu, který má být ukládán na skládky na 10 % do roku 2030. Europoslanci navrhují snížení podílu na 5 %, avšak s možností prodloužení o pět let, za určitých podmínek v případě členských států, které skládkují více než 65% svého komunálního odpadu v roce 2013.

Odhaduje se, že potravinového odpadu v EU vzniká přibližně 89 mil, tedy na každého obyvatele připadá 180 kg a rok. Europoslanci prosazují 30% snížení potravinového odpadu do roku 2025 a dále jeho snížení o 50 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2014. Navrhuje se také podobný cíl pro odpadky v moři.

Čtyři dnes přijaté zprávy reprezentují postoj Evropského parlamentu při vyjednávání, před jednání s Radou ministrů, která má ještě přijmout svou vlastní pozici.

Související článek:

Europoslanci hlasují o opatřeních pro účinnější recyklaci odpadů (13.3.2017)

Europoslanec Poche: Česko se musí naučit předcházet vzniku odpadů (14.3.2017)

Pokud však vyřešíme skladování elektřiny, nebudou nové jaderné bloky asi zapotřebí, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Ján Štuller, zmocněnec ČR pro jadernou energetiku. "V takovém případě bychom se na otázku nových jaderných bloků museli začít dívat jinak. Dnes otázka skladování elektřiny zatím uspokojivě vyřešena není. Zatím tedy musí mít každá země dostatek stabilních zdrojů, a proto je v ČR třeba pokračovat v přípravě výstavby nových jaderných bloků. Pokud se mezitím podaří vyřešit otázku skladování, budeme moci uvažovat i o jiném řešení," uvedl Štuller. Rozhovor čtěte ZDE

Mohlo by vás zajímat:

EU chystá velkou reformu trhů s elektřinou (iHNED.cz, 14.3.2017)

Do uzávěrky výzvy pro předkládání projektů v oblasti "Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny" dne 7.3.2017 bylo zasláno celkem 401 projektů. Nejvíce návrhů (117) směřovalo do oblasti oběhového hospodářství, dále do oblasti surovin (80), řešení inspirovaných přírodou (61), kulturního dědictví (56), arktického výzkumu a pozorování Země (47), klimatických služeb (35) a konečně 5 návrhů do oblasti podpory politik a veřejných zakázek. K dispozici je celkem 341 mil. eur. Předkladatelé projektů do dvoustupňových výzev budou v květnu informováni o eventuálním postupu do dalšího kola, které má uzávěrku 5.9.2017.

Mohlo by Vás zajímat:

Projekt ENVRIplus sdružující výzkumné infrastruktury zaměřené na životní prostředí spustil program max. 4týdenních výměnných pobytů (Exchange of Personnel – EoP), který je otevřen i pro pracovníky organizací mimo projektové konsorcium, které však mají jasné a dlouhodobé vazby na instituce v projektu zastoupené. Uzávěrky jsou plánovány na: 31. března 2017, 31. srpna 2017, 31. října 2017 a 31. prosince 2017. Veškeré podrobnosti o výzvě naleznete ZDE.

Zdroj: H2020

Po nové odpadové legislativě volají odborníci mnoho let a vláda ve svém programovém prohlášení i slíbila, že ji do poloviny loňského roku připraví. MŽP pracovalo na novele zákona o odpadech a zcela novém zákonu o výrobcích s ukončenou životností dva roky. Nyní však ministr životního prostředí Richard Brabec přiznal, že do voleb se už nové zákony přijmout nepodaří. Vše se zadrhlo v Legislativní radě vlády. "Naším cílem je dnes dopracovat zákon podle požadavků Legislativní rady vlády a připravit ho pro novou vládu," uvedl ministr Richard Brabec. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz