Skotsko je první zemí ve Velké Británii, která zakazuje prodej plastových vatových tyčinek. Většina supermarketů už na svých regálech nabízí jen tyčinky, které jsou vyrobené z papíru. Zákaz reaguje na situaci na plážích, kam byly vyplaveny tisíce plastových tyčinek poté, co se přes kanalizaci dostaly do moře. V české republice je situace sice méně viditelná, neboť nedochází k vyplavování vatových tyčinek na břehy, ale při návštěvě čistíren odpadních vod narazíme na stejný jev. Plastové tyčinky často znemožňují další využívání čistírenských kalů, které musí být následně dosušovány a spalovány. Více ZDE

Zdroj: Zajimej.se

AVÍZO Česko zažívá další NADPRŮMĚRNĚ teplou zimu. Za posledních šest let už pátou. Leden je zatím o jeden celý a sedm desetin stupně nad dlouhodobým průměrem. Na počasí reaguje také příroda. Nezvykle aktivní jsou ptáci, začínají pučet některé stromy. Skutečně EXTRÉMNÍ počasí pak panuje ve světě. Zatímco léto do Austrálie přineslo největší vedra za posledních skoro 80 let, středozápad a severovýchod Spojených států sužují silné mrazy. Pokračuje tak trend z posledních let. Loňský rok se zapsal do dějin měření jako jeden z vůbec NEJTEPLEJŠÍ od doby, co se teploty na Zemi globálně měří. Současně to byl rok plný extrémů: vysokých teplot, silných hurikánů, ale také extrémních mrazů, které ničily úrodu. Na příčiny a důsledky těchto jevů se dnes můžete ptát ředitele ČHMÚ Marka RIEDERA v 90' ČT24.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., zpracoval internetovou aplikaci ČISTÍRENSKÉ KALY, která poskytuje výzkumné poznatky o průměrné produkci kalů ČOV, technologickém zabezpečení jejich zpracování a vymezení vhodných ploch pro jejich aplikaci. Prezentované výsledky vznikly v rámci řešení projektu Technologické agentury České republiky č. TD03000135 „Mapování podmínek pro efektivní, bezpečné a environmentálně příznivé využití čistírenských kalů“. Bližší informace a popis je dostupný ZDE. Aplikace je k dispozici na https://kaly.vumop.cz/.

Zdroj: SOVAK ČR

V posledních několika letech a zejména měsících je možné v rámci diskuse široké veřejnosti na evropské i národní úrovni zaznamenat rostoucí pozornost věnovanou tématu tzv. energetické chudoby. Jakkoliv je toto téma definičně i obsahově neukotveno, Svaz průmyslu a dopravy ČR tuto diskusi sleduje a je si vědom, že energetická chudoba v sobě obsahuje citlivý sociální rozměr.

 Protože jsme přesvědčeni, že téma se stává populárním zejména pro svoji sociálně-politickou dimenzi, opakovaně vyzýváme, aby bylo konceptualizováno na platformách věnujících se sociální politice a v rámci sociální politiky státu byly rovněž hledány nástroje řešení. Připravovaný evropský popis tohoto fenoménu, který se však nejspíše objeví v některé z legislativních součástí tzv. balíčku „Čistá energie pro všechny“, by měl zohledňovat sociálně-ekonomická specifika členských zemí a z toho důvodu by měl ponechat dostatečný prostor pro národně specifickou definici energetické chudoby v jednotlivých zemích EU. Parametry posuzování energetické chudoby se totiž mezi státy navzájem mohou významně lišit.

Na základě výše uvedených argumentů doporučujeme českým stakeholderům vstoupit do debaty na evropské úrovni a aktivně podpořit takovou formulaci termínu „energetická chudoba“, jež členským zemím ponechá dostatečnou transpoziční flexibilitu, aby výsledný popis platný na národní úrovni maximálně zohledňoval sociálně-ekonomické podmínky konkrétní země.

Dokument ke stažení:

stanovisko SPČR je k dispozici zde.

Celková globálna tvorba tuhého komunálneho odpadu dosahuje približne 2 miliardy ton ročne. Svetová produkcia odpadu sa za posledných 10 rokov zdvojnásobila a do roku 2025 očakávame jej nárast na 2,5 miliardy ton1. Vo všeobecnosti, čím je vyšší ekonomický rast a miera urbanizácie, tým väčšie množstvo odpadu produkujeme. Najviac odpadu tvorí 35 najrozvinutejších ekonomík sveta zoskupených v OECD so 44% podielom(2).

Objem odpadu na obyvateľa by sa mal do roku 2100 vo všetkých regiónoch sveta postupne približovať. Hoci v súčasnosti zaznamenávame markantné rozdiely v dennej produkcii odpadu v OECD (2,4kg/p.c./deň) a Subsaharskej Afrike (0,6 kg/p.c./deň), do roku 2100 by mali byť tieto rozdiely podľa odhadov marginálne (v OECD 1,95 kg/p.c./ deň a v Subsaharskej Afrike 1,4 kg/p.c./ deň). Avšak neočakáva sa, že celosvetová produkcia tuhého komunálneho odpadu dosiahne svoj vrchol do roku 2100(3).

Globálne najviac aplikovanou metódou nakladania s komunálnym odpadom zostáva skládkovanie. V Ázii, Afrike a Latinskej Amerike dosahuje celková miera skládkovania 80 až 90 %.1 Krajiny OECD v roku 2013 skládkovali v priemere 44 % svojho komunálneho odpadu4. Tento podiel zaznamenáva klesajúci trend najmä v prospech recyklácie a kompostovania.

Trendy v cezhraničnom obchodovaní s vybraným prúdom odpadov

Spoločne s liberalizačnými a globalizačnými tendenciami sa začína od druhej polovice 20. storočia obchodovať aj s odpadom. Hmotnostne ako aj hodnotovo sa v súčasnosti na svetových recyklačných trhoch obchoduje a zhodnocuje najmä železný šrot (oceľ). V hodnotovom vyjadrení nasleduje za železným šrotom obchod s neželeznými kovmi, zastúpený najmä hliníkom a meďou, v tonážnom vyjadrení však po oceli dominuje papier a lepenka.

Zo všetkých prúdov odpadu sa do popredia čoraz viac dostáva obchod s druhotnými plastmi, pričom viac ako 50 % plastov, papiera a kovového šrotu sa vyváža do Juhovýchodnej Ázie5. Čína má v tejto oblasti vedúce postavenie a je hlavnou importnou destináciou pre druhotný papier, plast, hliník a meď. Hoci Čína dosahuje prvenstvo vo výrobe ocele, domáci oceliarsky priemysel využíva najmä primárne suroviny a spotreba železného šrotu pri výrobe ocele tvorí iba okolo 10 %6. Z toho dôvodu nezaraďujeme Čínu medzi prvotných importérov oceľového odpadu.

Dôvody vzniku obchodu s nebezpečným odpadom

Klasický model pohybu nebezpečného odpadu z rozvinutých do rozvojových krajín sa nazýva „špinavý obchod“ alebo „toxický kolonializmus“. Najvýznamnejším podnetom motivujúcim rozvinuté krajiny v exporte nebezpečného odpadu sú práve rozdiely vyplývajúce z nákladov na odpadové hospodárstvo. Tieto ekonomické dôvody majú svoj pôvod v striktných environmentálnych štandardoch a obmedzeniach7. Tie vznikli na základe tzv. „NIMBY” syndrómu (Not In My Backyard), teda negatívneho postoja spoločnosti k odpadom, po niekoľkých environmentálnych katastrofách v USA a Európe v 70. rokoch 20. storočia. Na konci 80. rokov boli praktiky skládkovania odpadu v najchudobnejších krajinách kritizované, čo dopomohlo ku vzniku Bazilejského dohovoru. Celý článek čtěte v rubrice Odpadové fórum ZDE.

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

První letošní Priorita je opět hutným mixem informací ze světa dotací. Hned v úvodu SFŽP shrnuje výsledky dotačních programů, jednání prosincového Monitorovacího výboru OPŽP i nově vyhlášené výzvy, které pomohou s proměnou okolí i ve vaší obci. Fond se věnuje i odpadům, ať už jde o stará auta, nebo igelitové tašky. Pochopitelně v lednovém vydání nechybí aktuální přehled dotačních výzev a jejich harmonogram na letošní rok.

Dokument ke stažení:

​Priorita 1/2018​

Od dnešního pátku do čtvrtka 18. 1. 2018 dojde k plánované provozní odstávce systémů Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností ISPOP a informačního systému EnviHELP. Přerušení jejich provozu je nezbytné k údržbě systému a zkvalitnění jeho hardwarové výbavy.

Uživatelé systému ISPOP nebudou moci už od 8.00 hodiny po celý týden využívat systém k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o ovzduší, vodách, odpadech, obalech a evidenci IRZ. Za způsobené komplikace se velmi omlouváme.

Během odstávky nebude možné zobrazit webový portál ISPOP (www.ispop.cz), přihlásit se do neveřejné části ISPOP, stáhnout PDF formuláře, zaregistrovat nového uživatele či subjekt nebo podat hlášení. Odstávka se dotkne i systémů navazujících na ISPOP. Znamená to, že nebude možné se přihlásit do Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů  (www.hnvo.cz), nebude dostupný portál EnviHELP (helpdesk.cenia.cz), ani neveřejná část Registru zařízení.

Podrobné informace pro uživatele ISPOP platné během provozní odstávky najdete v dokumentu s názvem„Informace pro uživatele platné během provozní odstávky – leden 2018“ na stránce www.ispop.cz.

V době odstávky bude dostupná telefonická podpora, která slouží k řešení uživatelských a technických problémů. Volat můžete každý den, vždy od 9 do 16h na telefonní číslo: 267 125 267. 

Upozorňujeme zároveň, že systém ISPOP nebude dostupný ani jeho operátorům, proto nebudou moci poskytovat informace o subjektech, uživatelích, nebude možné vyhledat hlášení apod.

České vodní nádrže prozrazují, jak hospodaříme v krajině i jak se mění klima. Rozsáhlý výzkum už desítky let provádějí českudějovičtí vědci na slapské přehradě a vodní nádrži Římov. „Chemické složení vody obou nádrží úzce odráží to, co se děje v krajině, zejména v hospodaření na polích. Ze všech ve vodě rozpuštěných látek je tento vztah patrně nejlépe vidět na dusičnanech,“ říká jeden z autorů studie, Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím neplánuje zrušení memoranda o těžbě lithia. Novinářům to řekl ministr průmyslu Tomáš Hüner. Uvedl ale, že resort vyhodnocuje, co by z hlediska penalizací nebo finančních postihů takový krok znamenal. Společnost European Metals Holdings (EMH), která chce prostřednictvím české firmy Geomet těžit kov u Cínovce a se kterou bývalý ministr Jiří Havlíček memorandum o porozumění loni podepsal, požádala Hünera o schůzku. Uskutečnit by se měla do 14 dní, uvedl dnes ministr.

"Memorandum obsahuje nejenom oblast průzkumu a těžby, ale taky zpracování případně vytěžené směsi lithia s horninou a následně i prodeje těch výrobků. Tady si myslím, musíme vyjasnit, co si pod tím obě strany představují," řekl dnes Hüner.

Možná těžba lithia v ČR se stala jedním z největších témat před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny. Předseda hnutí ANO a současný premiér Andrej Babiš memorandum několikrát označil za krádež spáchanou ČSSD. Po volbách EMH uvedl, že jeho zájem o těžbu u Cínovce trvá a chce o projektu jednat s novou vládou.

Ve svém programovém prohlášení Babišova vláda uvádí, že prošetří okolnosti, způsob a předmět uzavřeného memoranda a prověří možnosti těžby a zpracování lithia ve státním podniku Diamo. Maximální efekt z těžby všech nerostných surovin má podle nové vlády zůstat v rukou státu.

Babiš před volbami několikrát upozornil na možnou provázanost EMH s Britskými Panenskými ostrovy. EMH tento týden oznámila, že poskytla českým úřadům právní analýzu dokládající, že je australským podnikatelským subjektem. Podíl australských akcionářů na kapitálu společnosti podle ní činí více než 82 procent. Generální ředitel EMH Keith Coughlan už v říjnu řekl, že EMH je společností se sídlem v australském Perthu. Jedním z největších českých akcionářů je investiční skupina Arca Capital, kterou spoluvlastní slovenský podnikatel Pavol Krúpa.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy. Generální ředitel Geometu Richard Pavlík už loni v dubnu ČTK řekl, že by EMH uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner, ať už soukromý, polostátní nebo dokonce stát jako takový.

Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.

Zdroj: ČTK

Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen Rada ERÚ) ve smyslu § 17b odst. 10 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, schválila návrh zásad cenové regulace pro roky 2019–2020 pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství a pro činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství spočívající v prodloužení zásad cenové regulace pro období 2016–2018 pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství a pro činnosti operátora trhu v elektroenergetice a plynárenství o dva roky.

Dokument ke stažení:

Zasady_CR_2019-2020.pdf

Evropský systém sběru a recyklace elektroodpadu se snaží vypořádat s obcházením zákona ze strany některých online prodejců a dovozců elektrotechniky. Rostoucí počet internetových obchodů a distributorů uvádí na trh elektrozařízení dovezené ze zemí mimo EU, aniž by se podíleli na financování recyklace výrobků v okamžiku, kdy doslouží. Neplatiči tak získávají nekalou konkurenční výhodu v nižších cenách výrobků. Zároveň se tím podkopává udržitelné financování systému sběru a recyklace odpadů.

Tři přední evropské asociace zaměřené na sběr a recyklaci elektroodpadu proto v otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi vyzvaly k řešení porušování zákona o odpadech. V dopise upozorňují na vysokou míru nedodržování předpisů ze strany online maloobchodů. Asociace odhadují, že prodej přes internet již nyní představuje 20–30 procent prodejů napříč státy EU. Pokud se povinnosti někteří prodejci či distributoři vyhýbají, dochází tak ke značené deformaci tržního prostředí.

Neplatiči získávají nekalou konkurenční výhodu v nižších cenách výrobků. Zároveň se tím podkopává udržitelné financování systému sběru a recyklace odpadů.  „Asociace proto žádají, aby povinnost online obchodníků zapojit se do systému zpětného odběru byla transparentně popsána v novém zákoně o odpadech,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která je členem asociace EucoLight. Celé znění dopisu je k dispozici zde.

Systém sběru elektroodpadu funguje na principu výběru příspěvku na recyklaci v okamžiku uvedení spotřebiče na trh výrobcem či dovozcem. Z vybraných příspěvků pak kolektivní systémy průběžně financují sběr, svoz a recyklaci vysloužilých elektrozařízení.

„Nejlepším řešením je uzákonit, aby online prodejci byli povinni převzít povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech za výrobce, kteří tyto své povinnosti neplní,“ uzavírá Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP.

V areálu ArcelorMittal Ostrava proběhla rekonstrukce osvětlení v hodnotě 16 milionů korun. 905 kusů původních halogenových a zářivkových zdrojů nahradilo moderní, úsporné LED osvětlení. To ročně uspoří 3050 tun CO2 a oproti původnímu řešení sníží spotřebu elektřiny o 3016 MWh, tedy o 81 %.

„ArcelorMittal Ostrava dlouhodobě pracuje na snižování svého vlivu na životní prostředí, a to nejen ve výrobních, ale i souvisejících činnostech. Projekt rekonstrukce osvětlení je významným krokem nejen v úspoře oxidu uhličitého, ale také ve snižování naší energetické náročnosti a nákladů na údržbu,“ hodnotí význam investice Aditya Nath Sen, ředitel pro investice v ArcelorMittal Ostrava.

Rekonstrukce osvětlení proběhla ve všech podjezdech a na chodnících vedoucích podél silnice spojující hlavní bránu a bránu Zářičí a v halách provozu Svodidla a důlní výztuže, jehož součástí jsou pracoviště od předvýrobní přípravy až po výstupní kontrolu finálních výrobků. Montáž se prováděla za plného provozu.

„Modernizace osvětlení přináší velkým průmyslovým závodům, jako je ArcelorMittal Ostrava, nejen úsporu provozních a servisních nákladů, ale také umožňuje pohodlné nastavení světel podle momentálních potřeb,“ uvedl generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák, která byla dodavatelem osvětlení a systému řízení svítidel. Další výhodou je, že se rapidně sníží množství poruch.

Nové vnitřní i venkovní osvětlovací systémy byly navrženy na míru jednotlivým výrobním procesům, kdy každý vyžaduje jinou míru světelnosti. Zároveň reagují na intenzitu denního světla a umožňují zvyšovat nebo snižovat míru svítivosti podle slunečního osvitu.

„Nové osvětlení má také mnohem delší životnost, bude snadnější na údržbu a slibujeme si od něj i významné zlepšení bezpečnosti,“ dodává Jiří Chvalina z oddělení investic ArcelorMittal Ostrava, který měl celý projekt na starosti.

ArcelorMittal Ostrava a.s. patří do největší světové ocelářské a těžařské skupiny ArcelorMittal. Ročně vyrábí více než 2 miliony tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví a strojírenství. Je největším výrobcem silničních svodidel v Česku. Kromě tuzemského trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí světa. ArcelorMittal Ostrava a její dceřiné společnosti mají téměř 7000 zaměstnanců.

Pod pojmem nebezpečný odpad si každý představí ledacos. Všichni si ale pravděpodobně uvědomujeme, že pro nakládání s takovým odpadem je, s ohledem na míru, jakým může ohrožovat životní prostředí, potřeba zvláštního přístupu. Cílem tohoto článku je vysvětlit, jak vnímá pojem nebezpečného odpadu právo, a dále také přiblížit pravidla stanovená právními předpisy, která se týkají toho, jak s nebezpečným odpadem nakládat.

Prameny právní úpravy

Na úvod je třeba nastínit základní rámec právní úpravy, která se nebezpečným odpadem zabývá. Všeobecně lze říci, že předpisy, které nakládání s nebezpečným odpadem upravují, nalezneme na všech úrovních právního řádu.

Na jeho vrcholu stojí mezinárodní právní úprava. Ta je pro oblast nebezpečných odpadů důležitá především z hlediska jejich přepravy. Mezinárodní úmluva, která řeší přepravu nebezpečných odpadů, je dokonce nejvýznamnějším mezinárodním předpisem v oblasti nakládání s odpady vůbec.

Také Evropská unie věnuje nebezpečným odpadům pozornost, a to v rámci odpadového hospodářství, které představuje důležitou součást unijní politiky a legislativy od samotného počátku1. Unijní předpisy jsou jako takové pak promítnuty v národní právní regulaci.

Stěžejním vnitrostátním předpisem, který upravuje oblast nebezpečných odpadů, je zákon o odpadech2 (dále jen „ZO“). Podpůrná úprava je pak obsažena v podzákonných předpisech, jako jsou například vyhlášky. Některé z nich zde také rozebereme.

Nebezpečný odpad

Definici nebezpečného odpadu najdeme v ZO, který říká, že nebezpečným odpadem je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 3 směrnice o odpadech3 (dále jen „Směrnice“), kterými jsou např. výbušnost, hořlavost, dráždivost, toxicita, žíravost a infekčnost.

Pro nakládání s nebezpečným odpadem, resp. s odpadem jako takovým je ale nejdříve nutné odpad zařadit podle tzv. katalogu odpadů.

Katalog odpadů a zařazování odpadů

Katalog odpadů je ve své podstatě vyhláškou Ministerstva životního prostředí4 (dále jen „Katalog“). V Katalogu jsou odpady rozděleny do dvou základních kategorií a to na odpady ostatní a nebezpečné, přičemž do kategorie „nebezpečný“ je zařazen odpad, který:

a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 3 Směrnice,

b) je uveden v Katalogu jako nebezpečný odpad, nebo

c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu jako nebezpečný.

Katalog jako takový je prakticky seznamem odpadů, které jsou rozděleny do 20 skupin podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká. Každý druh neboli podskupina má pak své katalogové číslo. V rámci katalogu jsou nebezpečné odpady označeny symbolem „*“.

V praxi se však může stát, že odpad zařazený mezi nebezpečné odpady v Katalogu podle písmena b) a c), nevykazuje nebezpečné vlastnosti. Pokud tedy původce nebo oprávněná osoba prokáží, že takový odpad (nebo nebezpečný odpad po úpravě) nemá žádné nebezpečné vlastnosti, mohou s ním nakládat mimo režim nebezpečných odpadů.

Nakládání s nebezpečným odpadem

ZO obsahuje také definici nakládání s odpady, a stanoví, že se jím myslí obchodování s odpadem, dále jeho shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a také odstraňování. V případě nebezpečného odpadu jsou pak pro takové nakládání vyžadovány přísnější podmínky. Celý článek čtěte v rubrice Odpadové fórum ZDE.

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

V Úředním Věstníku Evropské unie (L 6/45) bylo publikováno Nařízení Komise (EU) 2018/35 ze dne 10. ledna 2018, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o oktamethylcyklotetrasiloxan (D4) a dekamethylcyklopentasiloxan (D5). Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. Uvedené nařízení je k dispozici ke stažení ZDE.

Zákaz ukládání odpadů na skládky se blíží, platit by mělo od roku 2024. Do té by v Kraji Vysočina mělo být vybudováno devět překladišť odpadků. Smetí odtud bude mířit do spalovny. Do které, zatím není definitivně rozhodnuto. Zvažovaný systém počítá s tím, že se odpad bude z překladišť vozit do Brna. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Stavba nové vodní linky pražské Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) by měla být dokončena letos v srpnu. Poté bude následovat rok až rok půl zkušebního provozu. Po dokončení linky bude město připravovat rekonstrukci té stávající a také řešit, jak naložit s kaly, které produkuje.

Po dokončení se bude nová linka při zkušebním provozu napouštět pouze čistou vodou, aby se otestovaly všechny technologie. Cena stavby byla původně stanovena na zhruba 5,8 miliardy korun bez DPH. Podle pražská radní pro infrastrukturu Plamínkové se kvůli vícepracím dá očekávat navýšení celkové cen o dvě až tři procenta, což je však dle názoru radní s ohledem na rozsah zakázky dobrý výsledek. Celkem má modernizace ÚČOV vyjít na více než deset miliard Kč.

Radní města loni rozhodli, že novou část ÚČOV bude provozovat městem vlastněná Pražská vodohospodářská společnost (PVS). Dosud čistírnu spravují Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které mají do roku 2028 od města pronajatou pražskou vodohospodářskou síť. Po skončení smlouvy chce město provozovat celou čistírnu.

Stavba nové vodní linky je pouze první částí celkové rekonstrukce ÚČOV. Po jejím spuštění město chystá opravu stávající linky, která by se měla dělat postupně a za provozu. Magistrát si také podle Plamínkové nechá zpracovat analýzu kalového hospodářství, která má načrtnout možnosti nakládání s kalem, který vzniká při čištění odpadních vod. V současnosti jej zpracovává PVK, která městu podle radní odmítá sdělit, co s materiálem dělá.

Proti tomuto tvrzení se ohradil generální ředitel PVK Petr Mrklos. "Kaly z ÚČOV mají řádně zpracované plány použití a všechny jsou využívány jako hnojivo v zemědělství. Celý systém oběhového hospodářství ÚČOV je dokonce registrován městským Operátorem ICT jako jeden ze smart projektů," sdělil ČTK.

Magistrát v následujících měsících vysoutěží firmu pro vytvoření analýzy. Podle Plamínkové se kaly dají využít například jako hnojivo, případně je možné vybudovat spalovnu nebo odpad sušit a dále využívat. "Možností je řada, kolem třiceti," uvedla radní. Na základě analýzy město v následujících letech rozhodne, jakým směrem se chce vydat.

ÚČOV na Císařském ostrově slouží od roku 1966. V 80. a 90. letech minulého století byla rekonstruována, navýšila se tak její nedostatečná kapacita. Čistírnu musí metropole zmodernizovat kvůli přísnějším ekologickým podmínkám a předpisům EU. Původně měla Praha začít plnit ekologické limity pro obsah dusíkatých látek v odpadních vodách už od roku 2011. Vyjednala si ale výjimku.

Zdroj: ČTK