Vláda dnes schválila aktualizaci Vodíkové strategie ČR, která je součástí reforem požadovaných Evropskou komisí v rámci plnění Národního plánu obnovy, a reaguje na rychlý vývoj technologií, změny v legislativním rámci a nové závazné evropské požadavky. Aktualizace vychází z původní strategie z roku 2021, která již neodpovídala současným podmínkám.

„Aktualizace Vodíkové strategie je zásadním krokem pro naši cestu k uhlíkové neutralitě. Vodík se stane důležitým prvkem naší energetické politiky, ať už jako náhrada fosilních paliv v dopravě, nosič pro přepravu a akumulaci energie, nebo jako surovina pro chemický průmysl a zdroj tepla. Tato strategie podporuje naši ekonomiku a také přispívá k ochraně životního prostředí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Strategie vytváří nové příležitosti českým firmám vyvíjejícím a vyrábějícím technologie pro výrobu, skladování a užití vodíku. Některé z nich již uspěly na mezinárodním trhu s vodíkovými technologiemi.“

Strategie staví na rozvoji vodíkové infrastruktury v EU po přijetí dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny, nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a aktualizované směrnice o podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Hlavními cíli strategie jsou snížení emisí skleníkových plynů a podpora ekonomického růstu.

Strategie je rozdělena do tří etap, které se liší cíli, prostředky a ambicemi. První etapou jsou Lokální ostrovy (do roku 2030). Tato etapa se zaměřuje na vytvoření vodíkových údolí s provázanou výrobou a spotřebou obnovitelného vodíku. Do roku 2030 je cílem vyrábět přibližně 20 000 tun obnovitelného vodíku ročně, k tomu je potřeba vybudovat nové elektrolyzéry s výkonem 400 MWe.

Druhá etapa Globální mosty (2030–2045) se soustředí na zajištění dovozu obnovitelného vodíku pomocí celoevropské sítě vodíkovodů. Plánované projekty, jako je Central European Hydrogen Corridor a Czech German Hydrogen Interconnector, umožní České republice stát se součástí evropského vodíkového ekosystému. Dovoz obnovitelného vodíku umožní výrazně snížit jeho cenu.

Třetí etapa Nové technologie (po roce 2045) se zaměřuje na produkci obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku v České republice pomocí nově vyvíjených technologií. Některé studie odhadují, že cena vodíku by mohla klesnout až na 2 EUR/kg.

Aktualizovaná Vodíková strategie zdůrazňuje význam výroby a dovozu vodíku pomocí elektrolýzy z obnovitelných zdrojů a také podporuje výrobu nízkouhlíkového vodíku, který bude mít v České republice významný potenciál.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracovalo na aktualizaci strategie s dalšími organizacemi, jako jsou Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, Česká vodíková technologická platforma HYTEP, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Český plynárenský svaz a další. Materiál je úzce propojen s Vnitrostátním plánem České republiky v oblasti energetiky a klimatu, Státní energetickou koncepcí a Národním akčním plánem čisté mobility. „Aktualizovaná strategie nám umožní najít ekonomicky a sociálně efektivní cestu k dosažení našich cílů a zajistit udržitelný rozvoj pro budoucí generace,“ dodává ministr Síkela.

Mohlo by vás zajímat:

Vláda odložila schválení energetické koncepce, soustředila se na Dukovany

Rozvoj solárů zpomalil, nových fotovoltaik v pololetí meziročně výrazně ubylo

Tato opatření mají snížit uhlíkovou stopu výrobků dovážených do Evropské unie, což tlačí čínské ocelárny k přechodu na čistší technologie. Výsledkem je zvýšený tlak na inovace a investice do nízkouhlíkových řešení, aby se čínské společnosti vyhnuly dodatečným nákladům spojeným s uhlíkovými poplatky. Více informací naleznete v celém článku ZDE

Cílem soutěže je představit atraktivní projekty investorům, zájemcům o cirkulární řešení a v neposlední řadě je přiblížit praxi a komerčnímu prostředí. Přihlásit projekt je možné v kategoriích: věda a výzkum, technologie, nebo cirkulární řešení. Termín uzávěrky příjmu přihlášek je 31. 8. 2024. Přihláška a podrobné informace k soutěži Czech Circular Star 2024 najdete ZDE.

ISO 59004 je první norma pro cirkulární ekonomiku zaměřená na terminologii, principy cirkularity a pokyny pro implementaci pro jakýkoliv typ organizace. Definuje klíčové pojmy, koncepty a principy, představuje vizi cirkularity a nabízí praktický návod pro akční kroky. Standardy se opírají o Agendu 2030 Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj, jejíž součástí je 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Více ZDE

Za posledních 20 let došlo v České republice k enormnímu zlepšení ochrany vod, hospodaření s vodou v obcích a městech i ke snížení znečištění řek. Na globální konferenci o udržitelném rozvoji v New Yorku byla Česká republika jako první evropská země vyhodnocena jako jedna ze tří zemí, spolu s Jordánskem a Kambodžou, které OSN letos ocenila za významný pokrok v přístupu k hospodaření s vodou. Česká republika byla vybrána na základě mnoha indikátorů v rámci Cíle udržitelného rozvoje 6 (Pitná voda, kanalizace) z celkem 17 cílů globálního udržitelného rozvoje. Na probíhajícím Politickém fóru na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF) v New Yorku prezentoval na půdě OSN výsledky ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Udržitelnost je téma, které rezonuje na celém světě. Mediální průmysl není žádnou výjimkou. Moderní spotřebitelé jsou si stále více vědomi environmentálních problémů a mají tendenci preferovat značky, které se zavazují k udržitelným praktikám. Reklamy, které zdůrazňují udržitelnost, mohou tyto spotřebitele zaujmout a zvýšit jejich loajalitu k značce. Na druhou stranu mohou reklamy sloužit i jako nástroj pro vzdělávání spotřebitelů o důležitosti udržitelnosti a o tom, jak mohou sami přispět. To může mít širší pozitivní dopad na společnost jako celek. Více ZDE

 

Dne 15. července 2024 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna revidovaná směrnice o průmyslových emisích, celým názvem "Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů". Následovat bude transpozice revidované směrnice prostřednictvím zákona o integrované prevenci, tj. zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Plné znění v českém jazyce je k dispozici ZDE.



 

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se perzistentní organické znečišťující látky – dechloranu plus. Nařízením (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách se provádějí mezinárodní závazky EU vyplývající ze Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách (chemických látkách). V návaznosti na rozhodnutí o doplnění dechloranu plus do této úmluvy se tímto podnětem mění příloha I nařízení tak, aby zahrnovala látku dechloran plus jako látku podléhající určitým omezením.

Dokument ke stažení:

• EU 68_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares

Dne 15. července 2024 bude zahájen příjem žádostí do výzvy Digitální podnik z OP TAK, která je určena na pořízení hardwaru a softwaru v oblasti digitalizace podniku. Malé a střední podniky sídlící mimo území Prahy mohou žádat o podporu až do 31. března 2025, nebo do vyčerpání alokace.

Dotace je určena mimo jiné na:

• BIM a CDE systémy pro vytváření digitálních modelů ve stavebnictví a příbuzných oborech

• Vytvoření digitálního dvojčete či obdobné studie

• Jednorázová školení a pomůcky pro mezinárodní certifikace (digital skills, IT certifikace)

Podpora může dosáhnout až 60 % způsobilých výdajů pro malé podniky a 50 % pro střední podniky, v závislosti na regionu realizace projektu mimo území Hlavního města Prahy.

Termíny výzvy:

• Příjem žádostí: od 15. července 2024 do 31. března 2025

• Ukončení fyzické realizace projektu: nejpozději 31. prosince 2026

Další informace naleznete ZDE nebo na stránkách Agentury pro podnikání a inovace (API), výkonného orgánu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) v oblasti podpory podnikání a inovací.

Nezastupitelný význam tlejícího dřeva pro ekosystémy vysvětlují letos odborníci ze Správy Národního parku Šumava veřejnosti. Osvětové akce zasvětili právě tlejícímu dřevu, jakožto šumavskému fenoménu. Na vrchu Poledník u Prášil turistům ukazovali, jak i díky mrtvým stromům nyní žije a prosperuje les zničený před lety nejdříve orkánem Kyrill a následně kůrovcovou kalamitou, řekl ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Další podobné akce se o prázdninách uskuteční ještě na Březníku, u Pramenů Vltavy a u Plešného jezera. Více ZDE

Čína je největší světový výrobce i spotřebitel textilu a vyhodí ročně zhruba dvacet šest milionů tun oblečení. Většina z toho končí na skládkách a nemá další využití. To chtějí změnit některé továrny, které textilní odpad znovu využívají pro svou výrobu. Stěžují si ale na nevoli úřadů podporovat recyklaci i obecně na přístup Číňanů k nakládání s odpadem. Více ZDE

Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) je ambiciózní plán Evropské unie zaměřený na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Proč vznikl? Co obnáší? Jak zasáhne průměrného občana? O tom všem a mnohem více se dočtete ZDE

Čistější ovzduší a méně škodlivých emisí. Průmyslové podniky získají miliardy korun na to, aby ekologizovaly výrobu a uspořily za spotřebu energií. V nově vyhlášené výzvě z programu ENERG ETS z Modernizačního fondu je připraveno patnáct miliard korun. Ministerstvo životního prostředí si od pobídky slibuje zlepšení životního prostředí.

„Snažíme se podpořit naše firmy, které přecházejí na obnovitelné zdroje a investují do energeticky úsporných opatření a do snižování emisí. Nová výzva navazuje na ty předchozí, kterých bylo celkem pět. Průmyslové podniky z nich mohly čerpat přes dvacet miliard korun,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: „Žadatelé dosud podali do všech výzev ENERG ETS celkem 37 projektů s požadavkem na dotaci 37 miliard korun, což výrazně převýšilo alokaci. Nyní přichází velká injekce dalších patnácti miliard. Modernizace průmyslu je nejen z pohledu životního prostředí naprosto zásadní. Jsme průmyslovou zemí a chceme jí také zůstat, ale potřebujeme modernizovat český průmysl a firmy, abychom si do budoucna udrželi také konkurenceschopnost. I to je součástí zelené modernizace, která je obrovskou příležitostí jak pro domácnosti, tak firmy a v neposlední řadě i přírodu, “ dodává ministr Petr Hladík.

Nabídka investic z Modernizačního fondu míří na výrobní podniky a další organizace zapojené do systému EU ETS, patřící k největším producentům oxidu uhličitého, u nichž bude efekt investic na kvalitu ovzduší zásadní. Jde například o výrobce oceli a železa, stavebních materiálů, papíru, zástupce chemického či potravinářského průmyslu, ale i velká nemocniční zařízení. Dotaci lze získat na modernizaci zdrojů energie i výrobních a zpracovatelských zařízení za účelem snížení spotřeby primární energie či emisí CO2 ve výrobním a zpracovatelském procesu.

„Jsou to takové technologie, které snižují celkovou spotřebu energie nejméně o 20 % ve srovnání se stavem před poskytnutím podpory, nebo snižují přímé emise skleníkových plynů alespoň o 40 % ve srovnání s předchozím stavem,“ popisuje podmínky Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Příkladem využití dotace může být například projekt skupiny Orlen Unipetrol, která ve své rafinérii v Kralupech realizuje rozsáhlou investici zaměřenou na rekuperaci tepla spalin. Cílem je maximální využití tepla ze spalovacího procesu pro zvýšení energetické efektivity a efektivity provozu. Společnost očekává od tohoto projektu snížení produkce emisí až o 15 kt ročně a současně zvýšení flexibility kralupské rafinérie včetně posílení její energetické soběstačnosti. Jednotka má být dokončena v polovině roku 2025.

Žádosti mohou podávat subjekty provozující zařízení v EU ETS na území České republiky v období od 15. července 2024 do 15. listopadu 2024. Výše příspěvku je odstupňována podle velikosti, velký podnik může získat 40 % způsobilých výdajů, střední 50 % a malý podnik pak 60 % způsobilých výdajů.

Maximální výše podpory na jeden projekt může být až šest miliard korun. Projekty průmyslové dekarbonizace nebo energetické účinnosti v odvětví výroby rafinovaných ropných produktů a výroby základních kovů může výše podpory dosáhnout až dvanácti miliard korun.

Modernizace průmyslových podniků má velký vliv na výrazné snižování emisí CO2 v ovzduší, na její podporu jde z Modernizačního fondu procentuálně třetí nejvyšší podpora z celkové alokace.  Prostředky pomohou největším znečišťovatelům ovzduší s úsporami energií, s přechodem k obnovitelným zdrojům energie i k ekologičtějšímu způsoby výroby.

Další informace:

Výzva ENERG ETS č. 1/2024

Nelegální skládky a smetiště trápí nejednu obec. Představují značné riziko pro životní prostředí, mohou z nich unikat nebezpečné látky do půdy, vody i ovzduší a vážně znečistit lokální ekosystémy. S likvidací tzv. černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva z Národního programu Životní prostředí. Ministerstvo na ni vyčlenilo 50 milionů korun.

„Naše ministerstvo dlouhodobě finančně podporuje odstraňování zejména starých ekologických zátěží a skládek, a to za využití evropských zdrojů. Za posledních 10 let jsme takto pomohli se sanací 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Nyní podruhé za sebou vyhlašujeme výzvu zaměřenou na nelegální černé skládky, pro obce je připraveno 50 milionů korun. Parametry výzvy financované ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR jsou nastaveny tak, aby pomohly co největšímu počtu obcí,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Dotace pomůže radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít prostředky naopak nelze na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou. Zdrojem financování je, stejně jako v předchozí výzvě na likvidaci černých skládek, Národní program Životní prostředí.

„Oproti předchozí výzvě jsme vyšli vstříc žadatelům a zvedli podporu na jeden projekt až na jeden milion korun, přičemž na projekt mohou získat 90 procent způsobilých výdajů,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR k čerstvě vyhlášené výzvě, a dodává: „Výzvu jsme rozšířili tak, aby z ní mohly čerpat nejen obce s rozšířenou působností, ale i obce poskytující součinnost při odklízení odpadu vlastníkům pozemků, na kterých se nepovolená skládka nachází.“

„Žádosti do této výzvy z Národního programu Životní prostředí je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádat mohou obce s rozšířenou působností a také obce poskytující součinnost v souladu se zákonem o odpadech. Projekty musí být realizovány do konce roku 2027,“ dodává ministr Hladík.

Peníze Fondu na vyčištění prostoru nedávno využil například Jablonec nad Nisou. Město sužovala černá skládka, která vznikla v 90. letech na pozemku v Janovské ulici. Ze skládky zmizelo více než 300 tun odpadu, Jablonec na to získal půlmilionovou dotaci.

Nelegální černá skládka je místem, které není určeno ke skládkování a kde je odpad odložen nelegálně a bez potřebných povolení. Často se nachází na odlehlých místech a zpravidla se rychle rozrůstá. Původce odpadu je obvykle obtížně dohledatelný. Tento nelegální způsob likvidace odpadu představuje závažné riziko pro životní prostředí, neboť odpad často obsahuje nebezpečné materiály, které mohou kontaminovat ekosystémy a ohrožovat zdraví lidí a zvířat v okolí. Nelegální skládky navíc přispívají k šíření škůdců a mohou způsobit požáry.

„Boj proti nelegálním skládkám je důležitou součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vyžaduje spolupráci úřadů, veřejnosti a environmentálních organizací. Věřím, že se i díky aktuální finanční pomoci státu bude zlepšovat,“ uzavírá ministr Hladík.

Dokumenty k výzvě naleznete ZDE.