76 procent Čechů podporuje zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky. Ve chvíli, kdy ví, že dojde k opakované recyklaci obalů, je pro systém záloh dokonce 9 z 10 Čechů. Vysokou podporu má zálohování ve všech krajích České republiky. Potvrdil to červnový doposud největší průzkum společnosti Ipsos na vzorku 4 247 Čechů. Chuť zálohovat nápojové obaly je v Česku vysoká dlouhodobě. Lidé oceňují především zajištění opakovaného využívání zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek a motivaci k ekologičtějšímu chování.

„Červnový průzkum opět potvrdil vysokou podporu zavedení systému záloh na PET lahví a plechovek, tři čtvrtiny spotřebitelů jsou pro zálohování. Zálohované nápojové obaly by v ČR uvítalo 79 % žen a 73 % mužů všech věkových kategorií od 18 do 65 let. Nejvyšší podpora je u generace 18 až 24 let,“ vysvětluje Michal Straka, analytik společnosti Ipsos a dodává: „Podpora je vysoká také ve všech krajích České republiky, ta se pohybuje od 68 % v kraji Vysočina až k 84 % v Ústeckém kraji.“

Pozitivní naladění Čechů je podle Iniciativy pro zálohování důležité především ve chvíli, kdy se o zavedení zálohového systému v ČR rozhoduje. „Češi si už dnes uvědomují, že přestože doma pečlivě třídí, není to to samé, co následná recyklace. Ta u nás bohužel nefunguje. Tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina PET lahví k recyklaci vůbec nedojde. Nápojové obaly tak bohužel putují ve velké míře na skládky, do spaloven nebo zůstanou odhozené v přírodě,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Podle Havligerové tak zavedení systému záloh dnes už dává smysl nejen výrobcům, kteří mají zákona odpovědnost za nápojové obaly po celou dobu jejich životního cyklu včetně toho, co se s nimi děje po použití, ale také českým spotřebitelům.   

Vysoká podpora ve všech krajích

Vysokou podporu má zálohový systém ve všech 14 krajích České republiky. Průzkum potvrdil ve většině krajů chuť zálohovat minimálně u 7 z 10 respondentů. Nejsilnějšími podporovateli jsou kraje na severozápadě Čech s nejvyšší podporou 84 % v Ústeckém kraji.

Již 16 funkčních evropských systému záloh potvrzuje, že je zálohový systém jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Jejich zkušenosti jasně ukazují, že právě systém záloh je moderním řešením, které je šetrné k životnímu prostředí a že opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. „Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku. Na Slovensku se po zavedení zálohového systému recyklace do nových obalů zásadně zvýšila, slovenský systém tak už dnes například recykluje všechen vysbíraný hliník zpátky do nových plechovek, přičemž v Česku z těch použitých nevznikne jediná nová plechovka.“ uvádí Havligerová.

Průzkum uskutečnila společnost Ipsos na vzorku 4247 respondentů, s minimálním zastoupením 300 respondentů v každém kraji, který svou strukturou odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online panelu respondentů Populace.cz.


 

Portál Společně udržitelně se představuje v cela nové podobě. Přinese rozhovory, aktuality, podcasty, eventy či profily firem v oblasti udržitelnosti, a chce tak zhmotnit význam vlastního názvu – Společně udržitelně. Od června 2024 se portál představuje nejen v nové vizuální identitě, přibudou také tematické rubriky, rozhovory a podcasty se zajímavými hosty. V průběhu roku se bude portál dál rozšiřovat například o firemní profily v oblasti udržitelnosti a jejich udržitelných projektů, nebo bude i zveřejňovat zajímavé pracovní nabídky.

Portál Společně udržitelně funguje od roku 2021, kdy jej založila a začala provozovat Komerční banka. Nyní vlastnictví přebírá poradenská společnost v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky CIRA Advisory, která od samotného založení tvořila redakční obsah. Komerční banka zůstává v roli hlavního partnera portálu.

„Na vzniku a rozvoji Společně udržitelně se podílíme od samého začátku. Jsem proto moc ráda, že jsme od Komerční banky nyní získali možnost jej posunout na další úroveň. Chci, aby nová verze opravdu ukazovala, co všichni v Česku společně pro udržitelnost děláme a to jak v environmentální, tak v sociální oblasti. Chceme se stát prvním místem, na které se jde podívat kdokoliv, koho zajímá, co se v oblasti udržitelnosti děje. Z konzultační praxe vidíme témata a problémy, které firmy denně řeší a často se setkáváme s nepřesnostmi o udržitelnosti, které se snažíme vyvracet. Proto Společně udržitelně bude také místem, ve kterém chceme rozvíjet udržitelnou gramotnost laické i odborné veřejnosti,” přibližuje myšlenku nové verze portálu jeho ředitelka rozvoje a jednatelka CIRA Advisory Ivana Hekerle.

Za novým portálem bude stát redakční rada přímo z praxe v udržitelném byznysu, neziskovém sektoru, nebo žurnalistice, aby se zaručila maximální objektivita a relevantnost sdíleného obsahu. Její součástí budou Eva Chvalkovská, specialista na udržitelnost v korporátním segmentu Komerční banky, Jiří Tingl, specialista korporátního segmentu Komerční banky, Alena Rozsypalová, CFO E.ON Energie, Petra Koudelková, vedoucí katedry marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom, Zuzana Keményová, redaktorka udržitelných témat redakcí Hospodářských novin, Ecoista a Wired, Vojtěch Koval, kreativní producent Českého rozhlasu, Karel Fronk, ESG manažer KKCG Real Estate.

„Společně udržitelně je krásný projekt, který jsme v Komerční bance s radostí nastartovali. CIRAA přišla s velice zajímavým nápadem, jak projekt dál rozvíjet a otevírat širšímu publiku. Za Komerční banku se opravdu velice těšíme na další životní etapu tohoto projektu a budeme úzce spolupracovat na dalším rozvoji z pozice hlavního partnera,” komentuje Blanka Svobodová, Corporate Segment Tribe Leader Komerční banky a dosavadní garant projektu.

Pod portál Společně udržitelně zároveň od června přechází podcast o udržitelnosti a cirkulární ekonomice LOOPA Vojty Kovala, který vznikl rovněž v roce 2021 za finanční podpory Komerční banky.

Více informací o portálu najdete na www.spolecneudrzitelne.cz.

O Společně udržitelně

Portál Společně udržitelně je cenným zdrojem informací pro všechny, kteří se zajímají o udržitelný rozvoj. Nabízí inspiraci, praktické rady a návody, jak začít s budováním udržitelnější budoucnosti. Naším záměrem je nejen informovat o tématech udržitelnosti, ale především rozvíjet centrum, které sdružuje a pokrývá všechny formáty s tímto tématem související. Posouváme se od informačního webu k multifunkční platformě, která nabídne organizacím možnost prezentovat své příběhy a najít zajímavé spolupráce.

Městská společnost SAKO Brno, která zajišťuje svoz a zpracování odpadu, znovu vypíše zakázku na stavbu nového kotle na spalování odpadu. Z analýzy vzešlo více variant, jaký kotel a s jakými technologiemi by si město mohlo nechat postavit. Radní nakonec rozhodli, že ve výběrovém řízení budou dvě varianty. Jedna je víceméně shodná s tou, která byla ve zrušeném výběrovém řízení. Jde o kotel s roční kapacitou 352 000 tun za rok a jako jediná má tato varianta možnost získat dotaci. Druhou variantou je kotel s kapacitou 270 000 tun za rok, ovšem bez nároku na získání dotace. Kvůli zrušení výběrového řízení měly obce z jižní Moravy obavy, že nebudou mít kam vozit odpad po ukončení skládkování v roce 2030. Více ZDE

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy má do budoucna přinést novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Současně prezident poslal předsedkyni Sněmovny dopis, v němž vyjádřil výhrady ke způsobu projednání zákona a přijetí pozměňovacího návrhu, který se týká podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku. Zákonodárci přijali opatření k zamezení vzniku některých staveb na nejlepší půdě v mírnější podobě, než jak je původně navrhovala vláda. Do předlohy naopak doplnili zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Na nejkvalitnější zemědělské půdě nebudou moci do budoucna vznikat až na některé výjimky velká obchodní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří. Více ZDE

Novým ředitelem České informační agentury životního prostředí (CENIA) se stal Jiří Valta, dosavadní vedoucí oddělení odpadového a oběhového hospodářství CENIA. Na základě veřejného výběrového řízení jej 17. června jmenoval do funkce ministr životního prostředí Petr Hladík. Nový ředitel se chce zaměřit především na vývoj a rozvoj agendových informačních systémů jako je GEOPORTÁL, který umožňuje na jednom místě vyhledat prostorové informace, zejména mapy se speciálním obsahem, nebo systém na zveřejňování informací o posuzování vlivu nejrůznějších projektů na životní prostředí (Informační systém EIA). CENIA by také měla rozvíjet přidanou hodnotu spravovaných dat, zejména jejich socio-ekonomický rozměr, tak aby MŽP mohlo ještě více využívat datovou základnu pro rozhodování v nejrůznějších oblastech.

Srbsko by znovu mohlo povolit projekt na těžbu lithia, které zastavilo v roce 2022. Vyplývá to z rozhovoru s prezidentem Aleksandarem Vučičem, který zveřejnil deník Financial Times. Podle něj Srbsko trvá na zárukách od společnosti Rio Tinto, která chce těžbu provozovat, i od Evropské unie. Těžit by se mohlo podle srbského prezidenta od roku 2028. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Lithium pro výrobu lithium-iontových (Li-ion) baterií bude možné získávat z obyčejné mořské i podzemní vody. Objev, který učinili vědci z University of Chicago, by mohl mít zásadní význam pro průmysl a elektromobilitu. Více ZDE

Na pondělním zasedání Rady pro životní prostředí v Lucemburku, kterého se účastní také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), schválily členské státy EU nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Má pomoci k obnově poškozených ekosystémů, v adaptaci evropské krajiny na klimatické změny a v boji proti úbytku biologické rozmanitosti. Na prosazení nařízení se podílela i vyjednávací úsilí ČR.

„Adaptovat naši krajinu na změnu klimatu není možné bez její ochrany a hlavně obnovy. Žijeme v době, kdy nás sužují povodně, sucha a požáry. Pokud chceme zdravou a bezpečnou budoucnost pro naše děti, musíme vrátit přírodu zpět do Evropy. Opravdu mě těší, že nařízení o obnově přírody Rada ENVI schválila. Hlasování bylo do poslední chvíle napjaté, ale nakonec se nám i díky českému vyjednávání podařilo nařízení prosadit. Je to obrovský úspěch,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). A dodává: „Jde o naprosto nezbytný krok, který pomůže v boji proti úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu, ale také z hlediska mezinárodní důvěryhodnosti EU jako světového lídra v oblasti ochrany životního prostředí.“

Přijetí nařízení je vyústěním dlouhodobé snahy na globální i evropské úrovni v oblasti ochrany biodiverzity, péče o krajinu a zmírňování dopadů změny klimatu. Nature Restoration Law definuje cíle obnovy u jednotlivých typů ekosystémů. Ty se týkají obnovy stavu přírodních stanovišť, podpory volně tekoucích řek, městské zeleně a urbánních ekosystémů, zlepšení stavu populací opylovačů a obnovy zemědělských a lesních ekosystémů.

„Nemůžeme už přírodu pouze chránit, ale musíme ji obnovovat. Všude tam, odkud se biodiverzita ztratila – ať už se to týká našich polí, luk, lesů, ale také potoků, řek nebo jezer – ji potřebujeme vrátit. Za posledních 20 let jsme jako členská země EU ušli obrovský kus cesty – zlepšila se kvalita vody nebo ovzduší, ale přesto to nestačí. Potřebujeme dále rozvolňovat kdysi narovnaná koryta řek, aby znovu meandrovala. Stejně tak musíme napomáhat i dalším částem krajiny se zotavovat z negativních zásahů, které v ní v minulosti proběhly,“ doplňuje ministr Hladík.

Zastřešujícím cílem nařízení o obnově přírody je zavedení opatření směřujících k obnově na 20 procentech pevninských a mořských oblastí do roku 2030, a u všech ekosystémů, které potřebují obnovu do roku 2050. Podle Evropské komise je v současnosti 80 procent všech přírodních stanovišť a 70 procent půdy na území EU ve špatném stavu.

Česká republika už podnikla první kroky v přípravě na implementaci nařízení o obnově přírody, zejména začaly expertní práce na přípravě Národního plánu na obnovu přírody, do kterých budou zapojeni experti relevantních ministerstev, státních a nestátních organizací. Implementace nařízení naváže na silnou tradici, kterou obnova přírody v ČR má.

Evropská rada přijala pozici k revizi rámcové směrnice o odpadech, zaměřující se na potravinový a textilní odpad. Navrhovaná směrnice stanovuje závazné cíle pro snížení potravinového odpadu do roku 2030, konkrétně o 10 % v oblasti zpracování a výroby a o 30 % na obyvatele v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech. Cíle budou počítány ve srovnání s rokem 2020, avšak členské státy mohou použít i roky 2021-2023 kvůli pandemii COVID-19. V textilním sektoru směrnice zavádí rozšířenou odpovědnost výrobce, což vyžaduje od módních značek a výrobců textilu platit poplatky na financování sběru a zpracování textilního odpadu. Subjekty sociální ekonomiky, jako jsou charitativní organizace, mohou být osvobozeny od některých administrativních požadavků. Tento obecný přístup umožňuje zahájit jednání s Evropským parlamentem o konečném znění směrnice. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Výzva je primárně určena na výstavbu větrných elektráren. Na jeden podnik nebo projekt lze získat přibližně až 750 milionů korun. Příjem žádostí o podporu bude probíhat od 28. 6. 2024 do 31. 10. 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Ani zdaleka nevyužíváme potenciál, který nám oblast výroby elektřiny z větrných zdrojů nabízí. Jde přitom o jeden z levných obnovitelných zdrojů, s jehož rozvojem posílíme naši energetickou bezpečnost, lépe ochráníme životní prostředí a vytvoříme nové pracovní příležitosti v regionech. Do roku 2030 tedy máme v plánu navýšit instalovaný výkon větrných elektráren až pětkrát,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Proto jsme připravili výzvu z Operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, prostřednictvím které u nás výstavbu větrných elektráren podpoříme. Připraveny jsou tři miliardy korun a na jeden projekt nebo podnik lze získat až zhruba 750 milionů korun.“

Maximální výše podpory je 65 % (malý podnik), 55 % (střední podnik) a 45 % (velký podnik) ze způsobilých výdajů. Celkové způsobilé výdaje (CZV) na projekt musí být minimálně ve výši 3,070 mil. Kč a maximálně do výše přibližně 1,7 miliardy korun. Projekty mající CZV nižší než minimální, jsou nepřijatelné a nebudou přijaty do hodnotícího procesu. Maximální výše CZV je nepřekročitelná. Maximální výše dotace je zhruba 750 milionů korun (30 milionů EUR) na podnik a na investiční projekt, tato hodnota nesmí být obcházena tím způsobem, že se projekt uměle rozdělí. Podrobnosti k výzvě jsou zde.

Nová výzva přispívá k naplňování energeticko-klimatických cílů, souvisejících s naplněním závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). „Věříme, že ze strany podnikatelů bude po realizaci projektů větrných elektráren velká poptávka. Tím přispějeme ke zvýšení soběstačnosti v dodávkách elektrické energie a naplnění klimaticko-energetických cílů ČR,“ dodává vrchní ředitel Sekce fondů EU Marian Piecha.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

Rada na svém jednání 14. června přijala postoj k nařízení o detergentech. Cílem tohoto dokumentu je zjednodušit stávající pravidla pro prodej a volný pohyb detergentů v Evropské unii. Nově revidované nařízení aktualizuje požadavky a označování těchto výrobků tak, aby byly bezpečnější a přizpůsobené pro prodej ve velkém. Zavádí také digitální označování a pasy výrobků.

Vláda schválila rozšíření území v okolí potoků a řek, na kterém musí zemědělci hospodařit v určitém režimu, který více chrání vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Do těchto takzvaných zranitelných oblastí spadá zhruba polovina zemědělské půdy v ČR. Více ZDE

Evropská komise upozornila Českou republiku, že jmenování EKO-KOM jako jediné společnosti oprávněné ke sběru a recyklaci obalového odpadu může být v rozporu s pravidly EU. EKO-KOM je od roku 2002 jediným operátorem s povolením a žádná jiná společnost nedokázala získat toto povolení. Komise se domnívá, že český zákon o obalech a jeho vymáhání vytvořily překážky pro konkurenty, například přísné podmínky pro povolení a vliv EKO-KOM na schvalovací proces. Tato opatření vedla k nerovným podmínkám a konfliktu zájmů, čímž EKO-KOM fakticky získal monopolní postavení, což brání účinné soutěži. Komise zaslala České republice formální upozornění a pokud se její obavy potvrdí, může dojít k porušení článků 106 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vyšetřování bylo zahájeno po stížnosti české společnosti REMA AOS, která se neúspěšně pokusila vstoupit na trh.

Výzva, aby Česko zlepšilo hospodářskou soutěž v oblasti organizace nakládání s odpady

Evropská komise informovala Česko, že jeho opatření, jimiž je společnost EKO-KOM jmenována po více než dvě desetiletí jedinou autorizovanou společností ke sběru a využití obalového odpadu, mohou být v rozporu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže.

Společnost EKO-KOM se sídlem v Česku nabízí služby sběru a využití obalového odpadu. Od nabytí účinnosti českého zákona o obalech v roce 2002 je společnost EKO-KOM jedinou autorizovanou společností, která obsluhuje více než 20 000 podniků v Česku. Žádné jiné společnosti se nepodařilo získat autorizaci k poskytování stejných služeb.

Komise zastává předběžný názor, že některá ustanovení českého zákona o obalech, jakož i prosazování těchto pravidel ze strany Česka, mohly vytvořit významné překážky vstupu na trh pro konkurenční společnosti. Mezi tyto překážky patří obtížně splnitelné požadavky týkající se autorizace, jako jsou přísné smluvní a finanční podmínky. Patří mezi ně rovněž skutečnost, že společnost EKO-KOM může ovlivňovat řízení o vydání autorizace jiným žadatelům, neboť má jako zavedený provozovatel přístup ke spisovému materiálu žádostí potenciálních nových účastníků na trhu a právo se k těmto žádostem vyjadřovat. Kromě toho jsou potenciální noví účastníci trhu povinni koordinovat některé aspekty svých plánovaných obchodních činností se společností EKO-KOM jakožto zavedeným provozovatelem.

Komise se předběžně domnívá, že taková státní opatření způsobila nerovné příležitosti pro konkurenty společnosti EKO-KOM a postavila tuto společnost do stavu střetu zájmů, a to vzhledem k její dvojí roli, kdy vystupuje jako účastník trhu konkurující jakémukoliv novému účastníkovi na trhu a jako třetí strana, která požívá určitých procesních práv v řízení o autorizaci nových žadatelů. Tato opatření účinně zabránila tomu, aby jiné společnosti získaly autorizaci od českých orgánů, a umožnila společnosti EKO-KOM působit jako de facto monopolní poskytovatel po dobu více než dvou desetiletí, čímž byl omezen rozvoj účinné hospodářské soutěže na českém trhu sběru a využití odpadů.

Komise vyjádřila své obavy z narušení hospodářské soutěže ve výzvě. Pokud by byl předběžný názor Komise potvrzen, předmětné jednání by bylo v rozporu s článkem 106 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) ve spojení s článkem 102 SFEU.

Souvislosti

Šetření Komise bylo zahájeno na základě stížnosti české společnosti REMA AOS, která se neúspěšně pokusila vstoupit na trh sběru a využití obalových odpadů v Česku. Pět dalších společností se rovněž neúspěšné pokoušelo vstoupit na trh.

Procesní souvislosti

Článek 106 SFEU vyžaduje, aby členské státy nepřijímaly ani nezachovávaly v platnosti opatření odporující pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže EU, jako je článek 102 SFEU. Článek 102 SFEU zakazuje zneužívání dominantního postavení podniky, včetně těch, kterým byla udělena zvláštní nebo výlučná práva k činnosti v určitém odvětví ve smyslu článku 106 SFEU.

Výzva je formálním krokem Komise při šetření podezření na porušení pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže ze strany členských států. Výzvou je informován dotčený členský stát o předběžných obavách Komise a je mu umožněno přezkoumat dokumenty obsažené ve spise Komise a předložit připomínky.

Zasláním výzvy není předjímán výsledek šetření. Pokud Komise po přezkoumání připomínek členského státu shledá, že existují dostatečné důkazy o protiprávním jednání, může požádat dotčený členský stát, aby zjištěné problémy v oblasti hospodářské soutěže napravil.

Neexistuje žádná zákonná lhůta pro ukončení šetření proti členskému státu z důvodu možného porušení pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže. Délka šetření závisí na různých faktorech, jako je složitost případu a spolupráce členského státu s Komisí.                        

Regulační rámec pro obaly a obalové odpady

Český zákon o obalech provádí právní předpisy EU, které členským státům ukládají povinnost zavést rozšířenou odpovědnost výrobce. Podle rozšířené odpovědnosti výrobce musí všechny fyzické nebo právnické osoby, které uvádějí obaly na trh, za ně převzít odpovědnost po celou dobu jejich životního cyklu, a to i během fáze konce životnosti, jde o tzv. povinné osoby.

Povinné osoby musí zajistit zpětný odběr obalů na konci jejich životnosti. Vzhledem ke složitosti a finanční náročnosti plnění těchto povinností umožňuje český zákon o obalech zakládat autorizované společnosti pro plnění těchto povinností sdruženou formou. A aby společnosti mohly působit na českém trhu, musí získat autorizaci od Ministerstva životního prostředí České republiky.

Další informace

Více informací o této věci bude k dispozici pod číslem AT.40775 ve veřejném rejstříku případů na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži.

Požadavky na baterie a nakládání s odpadními bateriemi v současné době upravuje právě zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož celý životní cyklus baterie bude nadále upraven přímo platným nařízením Evropské unie, je nutné v aktuální platné úpravě provést nezbytné změny, které zajistí jeho aplikovatelnost a vymahatelnost a současně odstraní nežádoucí duplicitu české a unijní legislativy. 

Dále předkládaný návrh řeší podněty akceptované v rámci tzv. Ekoauditu, v rámci kterého podnikatelská sféra periodicky jednou za dva roky zasílá Ministerstvu životního prostředí návrhy na úpravu environmentální legislativy a který má formu nelegislativního materiálu schvalovaného usnesením vlády. Jedná se zejména o úpravu certifikace zpracovatelů odpadních elektrozařízení, kdy je stanovena jednoznačná zákonná lhůta, během které je zapotřebí certifikaci získat ode dne zahájení provozu zařízení nebo posílení postavení výrobců a provozovatelů solárních elektráren v případě zániku oprávnění provozovatele kolektivního systému, se kterým mají uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• Platné-znění

Cílem předkládané novely zákona o zadávání veřejných zakázek a souvisejících zákonů je zajištění účinného a zejména co nejrychlejšího přezkumu zadávání veřejných zakázek tak, aby byl současně uspokojen veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky mohly být zadávány bez nepřiměřených průtahů. Navrhovaná právní úprava novelizuje v první řadě zákon o zadávání veřejných zakázek, ve kterém jsou novelizována ustanovení týkající se přezkumu zadávání veřejných zakázek. 

Současně se navrhuje novelizace zákona o působnosti Úřadu, ve kterém je nově upravena organizace sekce Úřadu pro veřejné zakázky (vznik Rady pro veřejné zakázky, její složení, jmenování jejích členů apod.). V souvislosti s reorganizací je navrhována též novelizace zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, který stanovuje výši platu členů Rady.

Dokument ke stažení:

• Důvodová-zpráva
• Platné-znění
• RIA