Ochraně životního prostředí věnuje Rakousko velkou pozornost. Udržitelnost a zdravé životní prostředí jsou klíčovými podpůrnými stavebními kameny pro úspěšný a hospodářsky významný turistický sektor. Obchodní příležitosti se vyskytují v oblastech technologií k redukci emisí a řešení dopadů změny klimatu, kvality vod, oběhového hospodářství i přeshraniční spolupráce. 

Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Ministerstvo pro ochranu klimatu poskytne letos na projekty v oblasti cyklického hospodářství 41 milionů eur. Dotace zahrnují například kategorie vývoj a implementace udržitelného designu a navržení výrobních procesů, produktů a jejich užívání v souladu s principy udržitelnosti, udržitelný design, výroba a recyklace textilií, nebo zařízení na recyklaci a využití odpadů ze stavebnictví. V roce 2025 vstoupí v platnost také povinné zálohování PET lahví a plechovek. V oblasti odpadového hospodářství platí pro firmy v Rakousku přísné předpisy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností, vytvoření koncepce nakládání s odpady, zákonných povinností likvidace odpadů a v případě společností s více než 100 zaměstnanci povinného jmenování zástupce pro nakládání s odpady. Více ZDE

Rorýs obecný je zvláště chráněný druh ptáka, řazený zákonem do kategorie ohrožený. V období od 20. dubna do 10. srpna nesmí být do jeho hnízdění rušivě zasahováno, což je důležité mít v patrnosti zejména při rekonstrukcích nebo zateplování budov. Rorýsi si často staví svá hnízda ve skulinách a tmavých otvorech staveb, a proto musí být stavebníci obezřetní. Pokud se na budově nachází hnízda rorýse, není zde možné v uvedeném období vykonávat stavební práce bez patřičné výjimky. Česká inspekce životního prostředí má právo takové práce zastavit, zakázat, případně i pokutovat.

Proč chráníme rorýse?

Dle zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) jsou všichni zvláště chránění živočichové, a tedy i rorýsi, chráněni ve všech svých vývojových stádiích, chráněna jsou jimi užívaná sídla (přirozená i umělá) a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je rušit, zraňovat nebo usmrcovat, a je také zakázáno ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia. Provádění rekonstrukcí budov v hnízdním období rorýse obecného může být vyhodnoceno jako škodlivý zásah do jeho přirozeného vývoje. “Rorýsi tráví většinu svého života ve vzduchu, kde loví hmyz, čímž pomáhají regulovat populace hmyzích škůdců. Ochrana těchto ptáků přispívá k zachování ekologické rovnováhy a k udržitelnosti městského prostředí,” vysvětluje Veronika Oušková, ředitelka odboru ochrany přírody, lesa a CITES.

Kde žádat o výjimku?

Pokud je rekonstrukce budovy, obývané rorýsem, naplánovaná do jeho hnízdního období, je nutné požádat o výjimku z ochranných podmínek. K vydání této výjimky jsou příslušné krajské úřady, magistrát Hlavního města Prahy, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků ve své územní působnosti, újezdní úřady na území vojenských újezdů a Ministerstvo životního prostředí na pozemcích určených k obraně státu. Rozhodnutí o povolení výjimky může obsahovat podmínky, které je nutné při realizaci prací dodržovat.

Jaké hrozí sankce?

Pokud rorýsi využívají budovu ke hnízdění a stavební práce probíhají bez patřičných povolení, hrozí investorovi a stavební firmě postih od ČIŽP, odboru životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností, případně ostatních příslušných orgánů ochrany přírody (kompetence jednotlivých orgánů dle lokality naleznete ZDE). Tyto orgány mohou osobám právnickým a fyzickým podnikajícím nařídit zastavení rušivé činnosti na dobu nutnou k přijetí odpovídajících opatření, zakázat činnost po dobu hnízdění rorýsů nebo uložit pokutu do výše jednoho milionu korun, případně až dvou milionů korun dle povahy přestupku. Kompetence ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím, kterým může být uložena pokuta do výše dvacet tisíc korun, náleží obcím s rozšířenou působností, nikoliv ČIŽP.

Zákonná ochrana rorýsů je podrobněji popsána v článku České společnosti ornitologické.

Oběhové hospodářství potřebuje pro splnění ambiciózních cílů stanové pro komunální odpady, konkrétně pro plastové obalové odpady a syntetické textilie, nové technologie chemické recyklace. Ty umí zpracovat právě ty znečištěné plasty a umělé textilie, které již nezvládne mechanická recyklace. Více ZDE

V rámci splnění povinnosti prezentace výsledků projektu, tzn. diseminačních aktivit dle kapitoly výzvy 9.3. Specifické podmínky programu NUT, si dovolujeme představit následující realizovaný projekt společnosti DEMSTAV group, s.r.o.

Firma DEMSTAV group, s.r.o. v období od 21. prosince 2020 do 18. května 2021 realizovala projekt s názvem „Pořízení technologií na zpracování druhotných surovin do společnosti DEMSTAV group, s.r.o.“ a to v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) – Nízkouhlíkové technologie – Výzva V – Druhotné suroviny.

Předmětem projektu byl nákup mobilního drtiče, mobilního třídiče a pásového rypadla. Výsledkem projektu je posílení konkurenceschopnosti DEMSTAV group, s.r.o. prostřednictvím zavedení moderních výrobních technologií pro zavedení cirkulárního hospodářství, díky kterým bude společnost moci zpracovávat stavební odpad. Tímto způsobem zpracování odpadu se výrazně snižuje ekologická zátěž a šetří se cenná ložiska nerostných surovin, jako jsou kamenivo a štěrkopísky. Hlavními přínosy je rozšíření služeb o recyklaci a třídění zeminy a rozšíření množství zpracovávaných frakcí.

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci OP PIK. Celkové způsobilé výdaje projektu byly 23 216 218,25,- Kč, udělená dotace tvořila 10 131 912,00,- Kč.

Registrační číslo projektu: CZ.01.3.14/0.0/0.0/19_254/0022417

Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit FOOD WASTE INSTITUT (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto unikátního projektu, na jehož činnost přispěl Jihomoravský kraj. FOOD WASTE INSTITUT bude sloužit jako platforma, která propojuje různé zainteresované strany a umožní jim společně pracovat na snižování plýtvání potravinami na všech úrovních potravinového řetězce.

„Chceme, aby naše platforma sloužila jako zdroj komplexních a aktuálních dat, analýz a zpráv, které pomáhají porozumět této důležité globální výzvě a podporují úsilí o její řešení. Máme snahu zveřejňovat pouze nezávislé studie a relevantní zdroje informací, které poskytnou uživatelům co nejvíce informací k problematice plýtvání potravinami,“ uvedla Lea Kubíčková z Ústavu marketingu a obchodu PEF MENDELU, která se problematikou plýtvání potravinami dlouhodobě zabývá.

Posláním tohoto nezávislého institutu (FWI) je vytvářet prostor a příležitosti ke sdílení dobré praxe, inovací a informací v oblasti vzniku a řešení potravinového odpadu. Plýtvání potravinami je velký problém ekonomický, ekologický i etický. K jeho úspěšnému řešení by měly přispívat zástupci všech subjektů, které mají vliv na produkci, distribuci, zpracování a výzkumu potravinového odpadu, tedy producenti, obchodníci, spotřebitelé, akademický sektor, vzdělávací systém i odpovědné státní orgány.

„Existuje řada aktivit na různých úrovních, které řeší problém plýtvání s potravinami, naším cílem bude propojovat je a proaktivně monitorovat veškeré dění v této oblasti. WFI bude působit celostátně,“ vysvětlil jeden ze zakladatelů FWI Pavel Kosorin.

Hlavní komunikační platformou Food Waste Institutu je webová stránka, která slouží jako centrální místo pro sdílení informací, novinek, výzkumných dat a osvědčených postupů. „Hlavním cílem našeho webu je poskytnout uživatelům jedno místo, kde mohou získat co nejvíce relevantních informací týkajících se problematiky plýtvání potravinami, které jsou založeny na vědeckých poznatcích a relevantních zdrojích,“ doplnila Kubíčková.

„Vznik Food Waste Institutu je zásadním krokem v boji proti plýtvání potravinami. Jsme rádi, že můžeme podporovat tuto iniciativu, která slibuje konkrétní a měřitelné výsledky. Institut bude klíčovým hráčem v propojení výzkumu, inovací a praxe, což je nezbytné pro dosažení dlouhodobých změn,“ uvedl Martin Klimánek, prorektor MENDELU pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost.

Hlavní oblasti působení Food Waste Institutu zahrnují:

1) Sdílení a centralizace dat týkajících se plýtvání potravinami:

Existuje mnoho informací a výzkumných výsledků, metodik a postupů týkajících se plýtvání potravinami, které jsou rozptýleny v různých zdrojích. FWI nabídne centralizovanou platformu, která umožní snadný přístup ke všem relevantním informacím souvisejícím s touto tematikou. Tato platforma bude dostupná pro všechny zainteresované strany, jako jsou akademická sféra, municipality, neziskový sektor, zemědělci, výrobci potravin, distributoři a maloobchodní řetězce. Klíčovou činností bude shromažďování a sledování dat týkajících se plýtvání potravinami ze všech článků potravinového řetězce, včetně akademických studií, výzkumných zpráv, statistik, aktuálních trendů a legislativy.

2) Osvěta a vzdělávací programy:

FWI bude aktivně propagovat sdílené informace a poznatky o plýtvání potravinami prostřednictvím různých médií (sociální média, web, tištěná média apod.). Bude participovat na pořádání eventů, jako jsou konference, workshopy, webináře, a vzdělávací programy zaměřené na snižování plýtvání potravinami na všech úrovních potravinového řetězce. Cílem je zvyšovat povědomí a informovanost všech zainteresovaných stran.

3) Spolupráce a sdílení osvědčených postupů:

FWI vytvoří platformu, kde se mohou aktéři potravinového řetězce vzájemně inspirovat, sdílet osvědčené postupy a společně hledat inovativní řešení. FWI bude aktivně spolupracovat s akademickou sférou, vládními orgány, obcemi, neziskovým sektorem, výrobci potravin, distributory a maloobchodními řetězci. Cílem je propojení různorodých subjektů v kontextu implementace opatření vedoucích ke snížení plýtvání potravinami.

ECHA potřebuje získat informace k případnému omezení podle nařízení REACH pro některé další látky obsahující šestimocný chrom. Výzva k předkládání důkazů zahrnuje dva průzkumy, které mají shromáždit informace a týkají se: expozice a dodržování limitních hodnot a alternativy k látkám obsahujícím šestimocný chrom. Získané informace budou použity k přípravě návrhu dokumentace k omezení podle přílohy XV dle požadavku Evropské komise. K této problematice je možné vyjádřit se do 15. srpna 2024 v tabulce výzva k předložení připomínek na stránkách ECHA.

Další informace:

Žádost Evropské komise

Nově otevřené výzvy pomohou ochránit půdu před erozí, modernizovat environmentální centra a provést průzkum a analýzu kontaminovaných lokalit.

Výzva č. 65 pro centra zaměřená na klimatické vzdělávání podpoří komplexní projekty, které budou zahrnovat úpravy a modernizaci objektu centra a volitelně i další aktivity (vybavení a pomůcky pro interiér a exteriér, terénní úpravy). Výzva je určena subjektům primárně veřejného sektoru, které realizují environmentální vzdělávání, a to min. 3 roky před podáním žádosti.

V této výzvě je připraveno 300 milionů korun a míra podpory může dosáhnout 80 %. Výzva navazuje na dříve vyhlášenou 18. výzvu se stejným zaměřením. V té bylo podpořeno celkem 9 projektů dotací v objemu více než 180 milionů Kč.

Žádat o dotaci bude možné od 4. 9. 2024 do 31. 1. 2025.

Výzva č. 66 se zaměřuje na zavádění půdoochranných technologií a pro žadatele je v ní nachystáno 260 milionů Kč. Žádat o podporu mohou podnikatelé v zemědělské výrobě z celé ČR. Míra podpory se pohybuje mezi 20–40 % v závislosti na typu projektu. V rámci obdobné výzvy v rámci OPŽP 2014-2020 bylo ve 165. výzvě podpořeno celkem 89 projektů s podporou ve výši více než 83 milionů Kč.

Příjem žádostí začne 19. 6. 2024 a skončí 20. 11. 2024.

Výzva č. 67, poslední z balíčku výzev, je zacílena na projekty průzkumu kontaminace životního prostředí a jeho jednotlivých složek, tj. podzemních či povrchových vod, sedimentů, horninového prostředí či půdního vzduchu. Součástí projektů je zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit, a to včetně návrhu efektivního řešení. Pro projekty je připraveno celkem 150 milionů Kč a míra podpory se bude pohybovat mezi 50–85 % v závislosti na typu žadatele a délce udržitelnosti.

O dotaci si mohou požádat žadatelé z veřejného sektoru, vlastníci a nájemci zasažených území, subjekty nakládající s odpady a řada dalších. Výzva navazuje na již ukončenou 34. výzvu se stejným obsahem, ve které bylo podpořeno 30 projektů celkovou částkou 61,5 milionů Kč.

Příjem žádostí o dotace probíhat od 3. 7. 2024 do 29. 4. 2024.

Žádosti včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2021–2027 bude možné podat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21+.

Bližší informace:

“Havarijní” novela vodního zákona staví nová pravidla pro vyšší ochranu lidského zdraví a životního prostředí, zachování druhové rozmanitosti a ekologické rovnováhy. V době klimatické změny lépe chrání cenné vodní ekosystémy, které v důsledku ovlivňují místní klima a přispívají k regulaci teploty, tedy mají vliv na nás všechny. Novela představuje komplexní legislativní řešení pro zneškodňování havárií na povrchových vodách. Zavádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění povrchových vod v délce více než 100 tisíc kilometrů. A zavádí také pětinásobné zvýšení pokut pro původce havárií a jasná pravidla pro jejich zvládání. V pátek novelu podepsal prezident Petr Pavel.

„Těší mě, že se podařilo tyto zásadní změny prosadit. Naší cílem bylo především co nejlépe minimalizovat riziko havárií na řekách. Jen pro ilustraci, v letech 2013-2022 došlo k 2 107 haváriích na vodách, v 966 případech se nepodařilo prokázat původ. Zavádíme tak důslednější prevenci a kontrolu nad hlavními znečišťovately, kteří ve svých provozech pracují s nebezpečnými závadnými látkami. Proto novelou zavádíme kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod. Potřebujeme preventivně odradit všechny subjekty a osoby, které vnáší do řek nebezpečné látky, proto budou pokuty až pětinásobně vyšší. Digitální registr výpustí pak výrazně ulehčí určení místa původu havárie, resp. přímo původce. Také zpřesňujeme postup a kompetence při zvládání havárií," vypočítává přínosy projednávané legislativy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Násobně vyšší pokuty a sledování rizik

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem vybraných pro vodní prostředí a organismy nebezpečných látek, je z preventivních důvodů nezbytné být ve střehu a monitorovat taková vypouštění. Žádná předchozí vláda doposud v oblasti ochrany vod nesebrala odvahu a nezavedla povinnost kontinuálního sledování pro potenciální znečišťovatele. Chtěli jsme, aby vybraní znečišťovatelé povinně zavedli tento typ měření a díky tomu se průběžně hodnotily klíčové indikátory ukazující na možný vznik havárie, a to ideálně tak, aby bylo havárii zabráněno dříve, než se odpadní vody s nebezpečnými látkami dostanou do toku. A to se podařilo. Voda je nás všech, zdroj nevyčíslitelné hodnoty, chci, abychom se k ní proto všichni chovali maximálně zodpovědně,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne zhruba 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení i na jeho provoz ponesou znečišťovatelé.

„Kontinuální sledování bude znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií,” potvrzuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a doplňuje: „Dnes je nastavená výše pokut za způsobení havárie na vodách chabým nástrojem prevence. Novela je proto zvedá skokově, až pětinásobně - z maximální výše 10 na 50 milionů korun zejména pro podniky a provozovny.“

Zdroj havárie? Bude snazší ho určit

Novela zavádí vedení evidence všech výpustí do vodních toků, vznikne nový digitální registr (registr výpustí odpadních vod nebo závadných látek), který bude spravovat Ministerstvo životního prostředí. Ten postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Objeví se v něm tedy i výpusti bez dokumentace, které jsou rizikem potenciálního havarijního znečištění vodních toků. Pak bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy se do vody dostaly odpadní vody nebo závadné látky, které havárii způsobily. Tím pádem bude snazší i určení případného viníka. Registr vznikne postupně v etapách. V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 553 km drobných vodních toků. Podrobnosti stanoví společná prováděcí vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.

„Do konce roku 2025 chceme mít zmapované vybrané úseky významných vodních toků ČR. Do digitálního registru výpustí chceme dostat data více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových, dále se soustředíme na části toků s potenciálně největšími znečišťovateli, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. V další etapě, s termínem do konce roku 2029, bude probíhat mapování zbylých významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky. V registru bude možné dohledat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, název vodního toku a případně všechny další patřičné identifikátory výpusti,“ uvedl ministr Hladík s tím, že registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii, tedy subjektům zasahujícím při havárii.

„Zasahující složky u havárií budou mít díky tomu v ruce užitečnou informační pomoc při odstraňování příčin havárie a jejího šetření. Vodoprávní úřady pak budou mít k dispozici informace o potenciálních zdrojích ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod,“ doplňuje ministr zemědělství Výborný s tím, že právě téma vody je ve společné péči a ochraně Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. „Jako velmi důležité vidím to, že je v novele jasně nastaven mechanismus pro poskytování peněžních prostředků při případných haváriích. Stejně tak tato novela umožní zástupcům měst i obcí spolupráci s úřady, díky tomu, že jsou v novele jasně napsaná vymezení příslušných krajských úřadů při řešení havárií, které přesahují hranice obvodů obce nebo kraje. Zároveň je obrovským pozitivem pro samosprávy ta skutečnost, že každá výpust bude evidovaná a digitalizována,” hodnotí pozitivní přínos novely poslanec KDU-ČSL David Šimek, člen výboru pro životní prostředí.

Manuál pro havárie: jasné role, jasný postup

Novela říká, kdo při haváriích velí, kdo a jak má při nich postupovat. Je to Hasičský záchranný sbor ČR, který vždy řídí záchranné a likvidační práce. Paragrafové znění tak jednoznačně zlepší koordinaci zasahujících orgánů - hasičů, vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí, urychlí jejich spolupráci při zásahu a tím i minimalizuje dopady škodlivých následků. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve věci rozdělení kompetencí všech zasahujících složek, které se podílejí na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů. Novela například jasněji vymezuje kompetence mezi HZS ČR a vodoprávními úřady. Role Hasičského záchranného sboru ČR spočívá v provedení bezprostředního zásahu, jehož účelem je zastavit šíření havárie, tedy bezprostředních tzv. záchranných a likvidačních prací. Vodoprávní úřad pak řídí všechny další činnosti. Tedy takové, které jdou nad rámec záchranných a likvidačních prací a souvisejí se zneškodňováním havárie. Například koordinaci odběru vzorků, ukládání opatření k nápravě a dalších aktivit při tzv. zneškodňování havárie. Novela nově zavádí i kompetenci ČIŽP, jež může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, a to v případě, že ji lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí. “Jednotlivé kroky při zmáhání havárií a detailnější popis koordinace všech zapojených subjektů podchytíme v prováděcích předpisech; upravíme havarijní vyhlášku a připravíme i podrobnější metodický pokyn,” uzavírá ministr Hladík.

Prezentaci k havarijní novele vodního zákona naleznete ZDE.

Dnes, 6. června, si v Senátu převzala ocenění čtveřice environmentálních osobností: ekolog mokřadů Jan Květ z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích si odnesl Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos. Za výjimečný počin ocenila porota Ceny Josefa Vavrouška pražskou političku a aktivistku Petru Kolínskou. Speciální ocenění putuje také dvěma ochráncům přírody: Ekozásek roku pro mladé do 26 let získal předseda spolku Pestré Polabí Martin Trávníček. Letošní novinku – Cenu ministra životního prostředí za mimořádný příspěvek ke komunikaci či vzdělávání v environmentální oblasti – obdržel Jiří Jiránek. Ten stál u zrodu Hnutí Brontosaurus nebo Ministerstva životního prostředí.

„Letos jsme zaznamenali rekordní počet nominovaných snad ve všech kategoriích. Tolik úžasných osobností! Vybírat laureáty mezi oborovými špičkami i mladými environmentálními nadějemi bylo opravdu těžké. Nakonec porota ocenila výzkum i osvětovou činnost, stejně jako zásluhy o legislativu a významnou mezinárodní spolupráci, Jana Květa. Cenu za výjimečný počin jsme se rozhodli udělit Petře Kolínské, a to za její oponenturu novely stavebního zákona i její roli v projektu Měníme klima v legislativě. Moc bychom si ale přáli, aby i samotnou nominaci na Cenu Josefa Vavrouška vnímali lidé jako krásné ocenění jejich úsilí,“ přibližuje Vladimír Kořen, předseda poroty Ceny Josefa Vavrouška, populární moderátor a pedagog.

Ekolog Jan Květ stál u zrodu vědeckého výzkumu v oborech produkční ekologie rostlin a ekologie mokřadů v Československu. Stojí za českým termínem „mokřad“ jako ekvivalentu anglického termínu „wetland“. Zasloužil se o vznik CHKO Třeboňsko a zpoza železné opony dokázal prosadit, aby byl český výzkum produkční ekologie a ekologie mokřadů zařazen do programu UNESCO. V roce 2008 získal cenu Mezinárodního Ramsarského výboru Recognition of Eminence za zásluhy o studium a ochranu mokřadů.

Slavnostní vyhlášení se již tradičně konalo v reprezentačních senátních prostorech Valdštejnského sálu. Za nepřítomnou Petru Kolínskou zde převzala uměleckou plastiku od uměleckého skláře Vladimira Kleina Kateřina Eklová. Politička a aktivistka Kolínská vede Zelený kruh, kde se věnuje koordinaci projektů se zaměřením na klima. Jako pražská radní prosazovala udržitelný rozvoj města v oblasti revitalizace brownfieldů. Cenu získala za oponenturu novely stavebního zákona a projekt Měníme klima v legislativě. Díky němu došlo ke zlepšení zákonného prostředí v oblasti adaptace sídel na změnu klimatu.

„Jiří Jiránek představuje generaci otců a matek zakladatelek moderní ochrany přírody a krajiny u nás. A koneckonců také samotného Ministerstva životního prostředí. Bez jeho přispění by v roce 1992 nevznikl zákon o ochraně přírody a krajiny, který platí dodnes a v době vzniku přinesl skutečně to nejlepší z ochrany přírody do praxe. A hlavně díky jeho neúnavné práci především v osmdesátých letech minulého století přivedl k zájmu o přírodu a životní prostředí desetitisíce mladých lidí. Právě zájem lidí na zlepšení kvality vody, ovzduší nebo krajiny byly jednou z hybných sil sametové revoluce. A za to všechno patří Jiřímu Jiránkovi velké poděkování,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který převzal společně s místopředsedkyní Senátu ČR Jitkou Seitlovou záštitu nad slavnostním vyhlášením.

Lesník a ochránce přírody Jiří Jiránek již v socialistickém Československu rozjel hnutí, které otevíralo v té době tabuizovaná témata stavu životního prostředí. V 17 letech založil kroužek Stanice mladých ochránců přírody a v roce 1974 stál u zrodu hnutí Brontosaurus. Po pádu komunistického režimu na Ministerstvu životního prostředí zakládal oddělení ekologie krajiny.

„Cena Ekozásek roku měla letos poprvé vlastní porotu a já jsem měla tu čest, že jsem byla její součástí. Rozhodování pro nás bylo mimořádně náročné, protože nominovaných bylo mnoho a mezi nimi plno úžasných a velmi schopných mladých lidí: podnikatelé a podnikatelky, kteří ve své firmě pracují v souladu s udržitelností. Starosta, influencerky nebo aktivní studentky. Měli jsme zde i vývojářku, ochránce přírody nebo i dramaturgyni filmového festivalu,“ vypočítává Natália Pažická, greenfluencerka, která společně s Vladimírem Kořenem moderovala slavnostní vyhlášení cen.

Cena Ekozásek roku Nadace Partnerství putovala do rukou mladého ochránce přírody Martina Trávníčka. Předseda spolku Pestré Polabí udržuje a obnovuje místní přírodní stanoviště s cílem zachovat velkou míru biodiverzity. Vyhledává přehlížené a neudržované lokality v okolí, provádí tam vlastní biologické průzkumy. Obnovuje původní charakter starých sadů či mokřadních luk. Dnes již spolek pečuje o dvacítku různorodých lokalit.

„Nadační fond ŠKODA AUTO se zaměřuje na pomoc různým drobným iniciativám. Partnerství s Cenou Josefa Vavrouška chápeme jako podporu nejaktivnějších občanů a zviditelnění hodnotového leadershipu právě v oblasti udržitelnosti a životního prostředí,“ dodává Ladislav Kučera, ředitel Nadačního fondu ŠKODA AUTO, který je novým partnerem Ceny Josefa Vavrouška.

Letos v září by Josef Vavroušek oslavil 80 let. Bohužel však 18. března 1995 zahynul v Roháčích pod lavinou. Spolu s ním zemřela jeho dvacetiletá dcera Petra. S myšlenkou Ceny Josefa Vavrouška přišel jeho brněnský přítel ze studií, vězněný signatář Charty 77, Jiří Müller, který byl na počátku devadesátých let členem správní rady Nadace Charty 77. První laureáti byli touto nadací oceněni již v roce 1996. Od roku 2004 udílení ceny postupně převzala Nadace Partnerství, která Cenu dále inovuje a uděluje dodnes

Hlavním smyslem Ceny Josefa Vavrouška je oceňovat a přibližovat veřejnosti lidi, kteří ve svých profesích a komunitách posunují laťku péče o životní prostředí výš a jsou příkladem pro ostatní. Cílem ceny je zviditelnit „Vavroušky“, kteří mezi námi žijí, ale často o nich nevíme. Více o ceně najdete na www.cenajosefavavrouska.cz.

Foto: Jan Květ, laureát Ceny Josefa Vavrouška za Dlouhodobý přínos. Foto: Radovan Kramář / Nadace Partnerství

V roce 2023 EU investovala přibližně 67 miliard eur do aktiv, které jsou zásadní pro poskytování služeb ochrany životního prostředí, přičemž přibližně 60 % těchto investic tvořily prostředky ze soukromého sektoru, zatímco vládní a neziskový sektor přispěl zbylými 40 % investicemi. Největší část investic směřovala do oblastí čištění odpadních vod a nakládání s odpady.

Evropská komise zahájila práci na pilotním mechanismu na podporu trhu s vodíkem v Evropě, který byl vytvořen v rámci nedávno přijatého balíčku dekarbonizovaných plynů a vodíku. Cílem mechanismu je urychlit investice tím, že poskytne jasnější přehled o situaci na trhu pro odběratele i dodavatele a usnadní kontakty mezi nimi. Bude fungovat pět let a bude součástí Evropské vodíkové banky. Pilotní mechanismus bude shromažďovat, zpracovávat a zpřístupňovat informace o poptávce a nabídce obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku a jeho derivátů, což evropským odběratelům umožní spojení s evropskými i zahraničními dodavateli. Dnes začal proces veřejné zakázky na poskytovatele služeb pro vývoj IT platformy, která bude mechanismus provozovat. Komise plánuje podepsat smlouvu do konce tohoto roku, aby mechanismus mohl zahájit činnost do poloviny roku 2025.

Ministerstvo životního prostředí pomocí nové technologie datové společnosti Adastra Lab sledovalo pohyb nápojových PET lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty v různých částech Česka se do některého z recyklačních zařízení dostala jen čtvrtina sledovaných PET lahví. Výsledky experimentu naznačují, že ze všech PET lahví uvedených na trh se v ČR dostane k recyklaci jen málo přes polovinu.

„Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi poté, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto 100 prázdných lahví sledovat,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a vysvětluje: „V současném systému se daří vytřídit jen 75 %* PET lahví. V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá (58,9 %). A to ještě za předpokladu, že i všechny PET lahve, které se dostanou ke třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití.“

Průzkum vznikal ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a technologického partnera společnosti Adastra Lab, která oslovila další partnery k zafinancování.

Jak experiment probíhal

Pro představu o pohybu vytříděných PET lahví umístili autoři průzkumu sledovací zařízení do 100 kusů prázdných 0,7litrových PET lahví, které poté vhodili do kontejnerů určených na plasty. A to v rozmanitých lokacích v rámci celé České republiky. Pohyb těchto PET lahví pak analytici sledovali tři měsíce, 70 z nich vysílalo po celou dobu projektu data. „Použili jsme naše IoT čipy, navržené s ohledem na životní prostředí i nízké náklady, a zároveň tak, aby nijak neomezily celý proces nakládání s odpady. Propojili jsme je s IoT platformou, která poskytovala vizuální přehled o pohybu lahví v reálném čase,“ říká CEO Adastra Lab Petr Blabla.

Výsledky sledování

MŽP vychází z aktuálních dat, která říkají, že se v ČR vytřídí 75 % PET lahví. Pokud tedy vztáhneme výsledky experimentu k celkovému množství PET lahví uvedených na trh v ČR (= 100 %), pak průzkum ukázal, že do recyklačních center putuje 19,3 % PET lahví; 39,6 % PET lahví zůstává řadu měsíců v třídírnách odpadů nebo ve sběrných dvorech; 11,8 % PET lahví cestuje do míst specifikovaných jako skládka odpadů a skládka s dotřiďovací linkou; 4,3 % lahví končí na tzv. „jiných lokacích“ (v případě experimentu např. louka, čerpací stanice PHM, parkoviště u rodinného domu apod.). Téměř každá desátá PET lahev putuje do zahraničí (v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensko či do Francie).

Řešením může být zálohový systém na PET lahve a plechovky

Každou PET lahev ale nelze vybavit čipem. K přesnější evidenci materiálových toků a k efektivnějšímu využití těchto materiálů podle ministerstva pomůže uzavření materiálové smyčky pomocí centrálně řízeného zálohového systému na PET lahve (a také nápojové hliníkové plechovky), který by v Česku mohl začít fungovat již od roku 2026.

Systém zálohování funguje již v 16 evropských zemích. Zatímco Česko se za 24 let sběru přes barevné kontejnery dostalo na 75 % vysbíraných PET lahví, na Slovensku, kde je začali zálohovat v roce 2022, se podařilo během dvou let zvýšit míru třídění PET lahví ze 60 % na 92 % a uzavřít lokální cirkulární smyčku recyklace PET materiálu „z lahve do lahve“.

„Každý výrobek má speciální EAN kód, na základě kterého poznáme, zda se jedná o zálohovanou lahev, nebo ne. Zatímco nyní počty vysbíraných PET lahví společnost Eko-kom modeluje a odhaduje na základě výpočtů, v budoucnu budeme schopni počítat úspěšnost zálohového systému na kusy. Ve stávajícím systému pouze odhadujeme úspěšnost v tunách. Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídících zařízení a poté k recyklaci. Recyklát je následně využit primárně k výrobě nových PET lahví. To vše se děje v uzavřené cirkulární smyčce s centrálně řízenou logistikou, což minimalizuje ztráty materiálu,“ doplňuje ministr Petr Hladík.

Video s výsledky výzkumu

Posunout evropskou ekonomiku směrem ke klimatické neutralitě má pomoci EU Taxonomie. Jde o nástroj, který umožňuje definovat udržitelnost investic. Potíž ale je, že kritéria obsažená v Taxonomii a vztahující se ke stavebnictví a k budovám jsou nejednoznačná. Česká rada pro šetrné budovy proto vypracovala dokument nazvaný Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie, který sjednocuje metodiku hodnocení projektů. Určen je jak pro developery, tak pro banky. 

Dokument ke stažení:

Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie

Německo i přes značnou redukci emisí oxidu uhličitého (CO2) zřejmě nesplní svůj klimatický cíl pro rok 2030, který počítá se snížením emisí o 65 procent oproti roku 1990. V posudku to uvedla německá nezávislá expertní rada pro klimatické otázky. Ještě v březnu přitom spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck prohlašoval, že Německo je na dobré cestě závazek pro rok 2030 naplnit. Rada obšem podle nynějších výpočtů nepředpokládá ani dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045, jak si Německo vytyčilo. Více ZDE