Ministerstvo dopravy zpracovalo Koncepci vodní dopravy pro období 2016 – 2023 (dále jen „Koncepce“), která je první koncepcí zaměřenou na sektor vodní dopravy v České republice a která vychází ze schválené Dopravní politiky ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050.  Koncepce identifikovala jako hlavní příčinu významného poklesu přeprav v posledních dvaceti letech nedostatečnou spolehlivost splavnosti vodní cesty 
v úseku Ústí n/L – státní hranice. V tomto úseku je potřebné omezit závislost vodní dopravy na klimatických podmínkách, tzn. nutnost řešit splavnost v obdobích s nižšími vodními stavy.

Technický posudek tzv. bezjezových variant projektového řešení Plavebního stupně Děčín 
a Technický posudek tzv. bezjezových variant 2 a 2a projektového řešení Plavebního stupně Děčín, ČVUT, 2014 potvrdily závěr, že k dosažení potřebných plavebních podmínek 
v kritickém úseku Labe státní hranice ČR/SRN – Střekov respektujících legislativní parametry vyžadované pro vodní cestu je s ohledem na absenci jiného technického řešení nezbytné provést stavební úpravy na řece Labi v podobě výstavby plavebního stupně 
v Děčíně. S ohledem na to je záměr Plavebního stupně Děčín (dále jen „PSD“) v Koncepci navrhován jako jediná možnost k zajištění potřebných parametrů splavnosti dolního toku Labe.

V rámci zpracování SEA hodnocení ke Koncepci byl identifikován významně negativní vliv opatření Koncepce "Realizace stavebních opatření odstraňujících úzká místa omezující plavební provoz" zahrnujícího návrh záměru Plavební stupeň Děčín na lokality soustavy Natura 2000. Koncepce vodní dopravy se v důsledku zařazení předmětného opatření dostává do střetu dvou veřejných zájmů. Jedná se o předpokládaný veřejný zájem na rozvoji vodní dopravy a veřejný zájem na ochraně lokalit soustavy Natura 2000 významně negativně ovlivněných schválením, resp. prováděním Koncepce vodní dopravy. V návaznosti na požadavek článku 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je před schválením koncepce s významně negativním vlivem na lokality soustavy Natura 2000 nezbytně nutné mj. doložit a prokázat naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu. Z tohoto důvodu byl zpracován následující podkladový materiál Koncepce vodní dopravy pro období 2016 – 2023 a její významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000, popis a zhodnocení dotčených veřejných zájmů z hlediska směrnice Rady 92/43/EHS, který má poskytnout vládě České republiky podklad pro posouzení váhy výše uvedených dotčených veřejných zájmů, tedy zda z jejího pohledu v daném případě existují naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu na schválení Koncepce vč. opatření "Realizace stavebních opatření odstraňujících úzká místa omezující plavební provoz" zahrnujícího návrh záměru Plavební stupeň Děčín či je převažujícím veřejným zájmem zájem na ochraně významně negativně ovlivněných lokalit soustavy Natura 2000. 

Na základě tohoto podkladu je nezbytné, aby Vláda ČR rozhodla o převažujícím veřejném zájmu definovaném v bodě 4. nebo 5. předloženého materiálu.
V Koncepci obsažený Plavební stupeň Děčín je klíčový projekt pro existenci plavby. Důsledkem přijetí Varianty B by bylo ukončení záměru zlepšení plavebních podmínek – Plavebního stupně Děčín, který bude ponechán v současném stavu. Zachování současného stavu však povede k útlumu vodní dopravy či její úplnému zastavení. Důsledkem přijetí varianty A by bylo nevratné zničení fenoménů, které se Česká republika zavázala chránit dle příslušné evropské legislativy a bude znamenat rozpor s jejím hlavním cílem, kterým je přispívat k zachování biodiverzity EU.

Podmínkou schválení koncepce s významnými negativními vlivy na lokality soustavy Natura 2000 je dle ustanovení § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, uložení a zajištění kompenzačních opatření, které bude předloženo vládě do konce února 2018. V současnosti proto není možné stanovit finanční náročnost na realizaci kompenzačních opatření.

Dokument ke stažení:

Česko zvažuje, jestli se přidá k žalobě proti novým emisním limitům pro spalování hnědého uhlí. Úpravy elektráren i tepláren by stály desítky miliard korun. Přísnější limity začnou platit v roce 2021 a dotknou se provozu víc než stovky zdrojů. Energetické firmy budou mít možnost žádat o výjimky - ty ale nedostanou automaticky. Nová pravidla se týkají všech zdrojů o výkonu přes 50 megawattů. Kromě elektráren k nim patří i některé teplárny. Více v reportáži na ČT24 ZDE

Zdroj: ČT24

V příštím roce bude již čtvrtý rok v řadě pokračovat stagnace cen tepla. Ceny tepla vyrobeného ze zemního plynu zůstanou v příštím roce většinou stejné nebo se v některých případech i sníží. V případě tepláren, které používají uhlí, se očekává zachování letošní ceny tepla nebo jen mírný meziroční růst pod hranicí inflace. Na rozpočty domácností tak bude mít podstatný vliv to, jaká bude letos zima. Její začátek zatím odpovídá dlouhodobému průměru.

„Vývoj cen tepla v roce 2018 bude velmi podobný jako v předcházejících 3 letech. Ceny tepla vyrobeného z uhlí budou převážně stagnovat nebo vykáží jen mírný meziroční nárůst do úrovně inflace. V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu očekáváme stagnaci a v některých případech i pokles ceny,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek. Od roku 2013 do konce loňského roku investovaly teplárny již téměř 19 miliard korun a letos budou proinvestovány další nemalé prostředky. Ke stabilizaci cen tepla přispívají i rekonstrukce tepelných sítí, letos se podařilo nahradit více než 15 kilometrů tras parních rozvodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody.

Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody už přes 1,7 milionu domácností. Zhruba 55 % tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv.

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje 25 GJ tepla na vytápění a ohřev vody. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností přibližně 6 %.


Co určuje celkové náklady na teplo?

• jednotková cena tepla
• spotřebované množství tepla

Co ovlivňuje jednotkovou cenu tepla pro domácnosti?

• cena paliva používaného k výrobě tepla. Obecně nejlevnější teplo nabízejí teplárny spalující domácí hnědé uhlí, které ho využívají v kombinované výrobě elektřiny a tepla
• cena povolenky na emise skleníkových plynů a poplatky za emise znečišťujících látek
• mzdy a další provozní náklady
• sazba DPH – v případě tepla 15 %

Spotřebované množství tepla je ovlivňováno především:

• venkovní teplotou (klimatickou náročností lokality a aktuální zimy)
• efektivitou topného systému a tepelně-izolačními vlastnostmi budovy
• tepelnou pohodou v bytě - doporučené teplota: obytné místnosti teplota 21 °C, koupelna v době použití 24 °C, ložnice 19 °C, chodby a schodiště 15 až 18 °C podle využití a polohy; každý 1 °C teploty v bytě navíc je navýšení nákladů na vytápění o 5 %;
• spotřebou teplé vody (na jednu koupel můžeme spotřebovat stejně teplé vody jako na každodenní sprchování za týden)

Evropská ekonomika je z takřka čtyřiceti procent závislá na vodě mimo hranice kontinentu. Letošní sucho v Turecku, odkud pochází většina lískových ořechů, například ovlivnilo čokoládový průmysl po celém světě. Říká to nizozemský odborník na vodní hospodářství Ertug Ercin, který přijel do Prahy představit studii Evropské komise, která mapuje, odkud evropské země čerpají vodu. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: E15

Světová klimatická konference, která skončila v sobotu v Bonnu, přinesla mírný pokrok, když posunula kupředu naplňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Uvedla to agentura DPA. Po dlouhém nočním dohadování většinou za zavřenými dveřmi dosáhlo 195 států ráno shody i v důležitých finančních otázkách. Šlo při tom mimo jiné o jeden ze starších fondů k přizpůsobení rozvojových zemí důsledkům klimatických změn, pro jehož pokračování byly v Bonnu dohodnuty významné body.

Daný fond byl dosud zakotven v kjótském protokolu z roku 1997 a je velmi důležitý právě pro chudší země, aby se mohly chránit před suchem, záplavami nebo klimatickými katastrofami.

Delegáti vypracovali obsáhlý soubor dokumentů, z nichž mají být v příštím roce rozpracována společná prováděcí pravidla k pařížské dohodě o klimatu. Ta umožní srovnávat klimatické cíle jednotlivých zemí a jejich plnění a schválit by je měl příští summit koncem roku 2018 v Katovicích na jihu Polska.

Pařížská dohoda o klimatu usiluje o to, aby se díky omezení emisí skleníkových plynů podařilo udržet zvyšování globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Při summitu v Bonnu se utvořila takzvaná aliance proti uhlí (Powering Past Coal Alliance). Zatím se do ní zapojilo 25 partnerů, států i regionů, které se zavázaly, že zcela ustoupí od využívání uhlí jako paliva k výrobě elektrické energie a podpoří takzvanou čistou energii.

Mezi členy aliance, jejíž utvoření iniciovaly Británie a Kanada, je deset zemí Evropské unie, ale také například americký stát Washington. Účastníkem není Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, ale například ani Německo. Dveře k připojení jsou však otevřené pro další zájemce a organizátoři doufají, že do příští konference za rok v Polsku se počet zapojených zemí výrazně zvýší.

Oficiálním pořadatelem summitu bylo Fidži, které patří k zemím, jež nejvíce pociťují dopady změn klimatu. Tento tichomořský ostrovní stát ale neměl pro konání akce za účasti na 25.000 lidí ze 197 zemí světa a zhruba 500 neziskových organizací dostatečnou infrastrukturu. Proto se summit konal v Bonnu, i pro Německo to byla přitom největší mezistátní konference, která se kdy na jeho území uskutečnila.

Zdroj: ČTK

Piráti po dohodě s hnutím ANO zřejmě ve Sněmovně povedou výbor pro životní prostředí. Do čela výboru nominovali poslankyni Danu Balcarovou. Ustanovující schůze PSP ČR bude zahájena dnes dnes ve 13 hodin.

Dana Balcarová pochází z Pardubic, od roku 1979 žije v Praze. Vystudovala SPŠE a Informatiku na VŠE Praha.‭ ‬Studovala Ekonomii životního prostředí na VŠE Praha a současně mezioborový předmět Globalizace a globální problémy na UK Praha.‭ Prošla několika firmami,‭ ‬kde se na manažerské úrovni věnovala informačním systémům a databázím‭ (‬Lidové noviny,‭ ‬Česká inspekce životního prostředí,‭ ‬SCIO,‭ ‬Hestia,‭ ‬o.s.‭ ‬…‭)‬.‭ ‬Je živnostník v oblasti zpracování dat a pořadatelství enviromentálních osvětových akcí‭ (‬Mikroklima‬,‭ ‬Den Země,‭ ‬Neděle bez auta‭ ‬…‭)‬. Je místopředsedkyní iniciativy Krocan působícím na Praze‭ ‬9, kde se věnuje ochraně zeleně,‭ územnímu rozvoji a pořádání občanských akcí.‬

V komunálních volbách 2014 byla zvolena do zastupitelstva MČ Prahy 9, kde pracuje ve Finančním výboru, Komisi rozvoje území a Komisi ŽP a dopravy.

Dana Balcarová je členkou Republikového výboru České pirátské strany a garantkou programového bodu životního prostředí pro volby do PSP. Hlavním mottem programového bodu ŽP je „Šetrně k lidem – šetrně k přírodě“. Piráti staví politiku životního prostředí na přirozené motivaci, inovaci, respektu k přírodě a účasti veřejnosti. Uvědomují si význam kvality půdy, vody, vzduchu a života ve městech a obcích. Podpoří recyklaci odpadů a naopak chtějí postihovat negativní externality a zastavit nesmyslné dotace.

Za sedm let už nebude možné vyvážet komunální a recyklovatelný odpad na skládky. Postupné zpřísňování podmínek s jeho nakládáním navíc pomůže vzniku nových bioplynových stanic. Podle expertů by se z odpadu mohlo stát palivo budoucnosti. V Česku se tak stále více prosazuje výroba bioplynu z odpadu. Ze zbytků v jídelnách, prošlých potravin či posekané trávy se vyrábí elektřina i teplo. Není ale jisté, zda bude dost „zdrojů“. Bioplynové stanice o ně „soupeří“ s kompostárnami. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Výrobci solárních článků se kvůli neočekávanému nedostatku základní suroviny potýkají s vyššími náklady a nižšími maržemi. Ceny polykrystalického křemíku, základní složky solárních článků, za poslední 4 měsíce vzrostly až o 35 %. Ke strmému růstu cen došlo po té, co čínské Ministerstvo pro ochranu životního prostředí uzavřelo několik továren, které vyrábějí metalurgický křemík. Více ZDE

Zdroj: https://oenergetice.cz/

Desítky tisíc objektů zavřeno, čtyři sta manažerů a vedoucích z osmdesáti tisíc zařízení obviněno a zatčeno za porušování zákonů - tak dopadly kontroly továren inspektorů v Číně, kteří již připravují pokuty za 1,8 miliardy korun. Vše se spustilo v polovině srpna. Inspektoři vzali útokem především tepelné elektrárny, uhelné doly, chemické provozy a železárny. Čína se na sjezdu komunistické strany nechala slyšet, že hodlá snížit vysokou koncentraci jemných částic (PM2,5). 47 mikrogramů na kubický metr chce země snížit do roku 2035 na 35 mikrogramů. Jak moc to ovlivní ekonomiku této velmoci? Více ZDE

Zdroj: www.flowee.cz

European Week for Waste Reduction (EWWR) je mezinárodní iniciativa zaměřená na podporu zvyšování povědomí o udržitelném hospodaření s materiály a s odpadem. Snahou pořádaných akcí je změnit vzorec chování evropských občanů z pohledu spotřeby a zvyků při nakládání s odpady. Letos se od 18. do 26. listopadu 2017 uskuteční ve 30 zemích rekordních 13 410 akcí. Každý rok je věnována zvláštní pozornost předcházení vzniku odpadů. Letos bylo zvoleno téma "Reuse & Repair: Give it a new life!". Další informace ZDE.

Luxusní módní a sportovní značky stále více obracejí pozornost k alternativním tkaninám vyrobeným z neobvyklých materiálů, jako jsou houby, pomeranče a dokonce i proteiny vytvořené podle DNA pavoučí sítě. Důvodem nejsou jen obavy o životní prostředí. Firmy pochopily, že "cool" látky zítřka by mohly být artiklem, který chtějí lidé kupovat dnes, napsal list The New York Times.

Během příštích 12 měsíců budou zřejmě oznámena partnerství módních návrhářů s podnikateli s cílem vyvinout technologii výroby kůže bez krav, hedvábí bez bourců, kožešin bez zvířat a tkanin z recyklovaného odpadu.

Už letos Salvatore Ferragamo prodává šátky z pomerančových vláken a Stella McCartney ušila dvoje šaty z mikrohedvábí vyrobeného podle struktury pavučiny. Materiál Microsilk vyvinula kalifornská společnost Bolt Threads a první oblečení z něho z dílny Stelly McCartney by mělo být na trhu nabídnuto už během příštích dvou let. Levné ale nebudou, první kravaty z materiálu Microsilk firma Bolt ocenila na 314 dolarů (6900 Kč).

Na základě studia DNA pavoučího vlákna výzkumní pracovníci společnosti vyvinuli podobné bílkoviny. Ty pak vpravili do kvasinek a cukru a nechali plynout proces fermentace. Vzniklé tekuté hedvábí přeměnili na vlákno procesem mokrého zvlákňování. Rivalové amerického Boltu, kteří použili podobnou technologii, ale odlišné výrobní postupy, zatím úspěšní nebyli. To se týká například japonské společnosti Spiber, která spolupracuje s americkým výrobcem sportovního oblečení North Face. Na utajeném projektu pracuje německá AMSilk spolu s Adidas a ta tvrdí, že novinka se objeví na pultech už v příštím roce.

Další slibnou substancí je recyklovaný odpad z ovoce. Italská společnost Orange Fiber dodala materiál vytvořený z pomerančů pro šátky Ferragamo. Londýnská Ananas Anam zase používá vlákna z ananasových listů k výrobě netkaného koženého materiálu zvaného Pi?atex. Ten používají značky jako Edun a LVMH- Moët Hennessy Louis Vuitton. Vlákna podhoubí pak zpracovává jako náhražku kůže americký start-up MycoWorks. Kůži podobný materiál vyrobila také společnost Modern Meadow. Té se podařilo vyvinout kvasinky, které po smíchání s cukrem produkují základ nového materiálu, kolagen.

Veganka Stella McCartney a její partnerská společnost Kering investují vedle nových materiálů rovněž do technologie recyklace a snížení náročnosti výroby na takové zdroje, jako je voda. Její kabelky Falabella Go se vyrábějí z recyklovaného polyesteru a Econylu, nylonu vyrobeného z recyklovaných rybářských sítí, koberců a obdobného odpadu.

Kupředu se ale neřítí jen vývoj materiálů, společnost Chanel před dvěma lety jako první představila kolekci oděvů vyrobených 3D tiskárnou ze slinutého nebo stlačeného prášku.

Zdroj: ČTK

Evropská komise společně s Evropskou agenturou pro životní (EEA) prostředí spustila nový index kvality ovzduší, který umožňuje sledování kvality ovzduší v reálném čase. Zároveň Komise publikovala atlas kvality ovzduší, ve kterém uvádí původ jemných částic (prach, kouř, pal, apod.) v ovzduší.

Prototyp elektrického tahače Tesla Semi a nový osobní vůz Roadster představil v noci na dnešek americký výrobce elektrických vozů Tesla Inc. Po více než deseti letech výroby osobních elektromobilů a SUV, jakož i solárních panelů, se tak firma vrhla do nového segmentu, poznamenala agentura AP.

Musk označil Semi za další krok Tesly k přesunu ekonomiky od fosilních paliv. Někteří analytici v rozhovoru s agenturou Reuters však tahač považují za drahou hračku pro firmu, která utrácí peníze rychleji, než je vydělá, nikdy neohlásila roční zisk a zahájení produkce modelů Sedan 3 sama popisuje jako "výrobní peklo". Cenu nákladního vozu Musk neuvedl.

Semi zvládne na jedno nabití ujet 800 km při maximálním zatížení a dálniční rychlosti. Z nuly zvýší rychlost na 96 kilometrů za hodinu bez nákladu za pět sekund a s nákladem za 20 sekund. Náklad může vážit až 36.300 kilogramů. Baterie se nabíjí 30 minut. Kamiony s naftovým motorem ujedou na jednu nádrž 1600 km a jejich provoz je podle Muska o 20 procent dražší než provoz elektroverze.

Kabina nákladního vozu není tak protažená jako u klasického vozu, interiér je prostorný se sedadlem uprostřed, kolem něhož jsou umístěny dvě dotykové obrazovky. Vůz má akumulátor zabudovaný do podvozku a čtyři motory. Má také poloautonomní řídící systém stejný jako osobní automobily Tesly. To znamená, že se bez zásahu řidiče udrží v jízdním pruhu, jede stanovenou rychlostí a je schopen zpomalit. Místo zpětných zrcátek má kamery, což napomáhá jeho aerodynamičnosti. Výroba má být zahájena v roce 2019.

Své příznivce Tesla překvapila další novinkou: modernizovanou verzí svého prvního sportovního vozu Roadster. Čtyřmístný automobil ujede na jedno nabití rekordních tisíc kilometrů. Z nuly na rychlost 100 kilometrů za hodinum se dostane za 1,9 sekundy. Na trhu by se měl objevit v roce 2020 při základní ceně 200.000 dolarů. Elon Musk ho představil stylově, když před čekající dav přijel kamionem a Roadster vyjel z jeho útrob.

Akcie Tesly, která je z hlediska tržní hodnoty ve Spojených státech dvojkou, letos stouply už o 46 procent.

Zdroj: ČTK

Německá organizace Germanwatch sestavila žebříček, který hodnotí země podle toho, jak přispívají ke globálním změnám klimatu. Vybrala 57 zemí, jež jsou největšími producenty skleníkových plynů, a zohlednila i to, jak jednotlivé státy přistupují k plnění cílů Pařížské klimatické dohody. Česko v žebříčku Climate Change Performance Index nedopadlo dobře. Patří mu 40. místo. Dostalo se až do třetí skupiny států, které dělají pro naplnění cílů pařížské dohody jen málo. Žebříček dává největší váhu produkci skleníkových plynů (40 procent), podpoře obnovitelných zdrojů (20 procent), energetické efektivitě (20 procent) a klimatické politice (20 procent). Nejlépe si vede Švédsko, Litva a Maroko. Nejhůře naopak Saúdská Arábie, Írán a Jižní Korea. Více ZDE

Zdroj: EURO

Unipetrol, největší rafinérská a petrochemická skupina v České republice, pokračuje v modernizaci svého chemického závodu v Záluží u Litvínova. Vedení skupiny podepsalo s rakouskou dodavatelskou společností Bertsch Energy GmbH & Co KG smlouvu na realizaci výstavby nové kotelny sloužící pro výrobu vysokotlaké páry pro etylenovou jednotku. Výstavba bude zahájena v prvním čtvrtletí příštího roku. Dokončení stavby je plánováno v roce 2020. Investice dosahuje úrovně 1,2 miliardy korun.

„Investice zapadá do letos oznámené střednědobé strategie modernizace výroby a rozvoje celé skupiny. Nová kotelna etylenové jednotky bude mít vyšší účinnost a bude plnit náročné emisní limity, které vejdou v platnost v roce 2020,“ vysvětluje Krzysztof Zdziarski, místopředseda představenstva skupiny Unipetrol zodpovědný za produkci, údržbu, energetiku a ochranu životního prostředí.

Kotelna produkující vysokotlakou páru pro zajištění chodu etylenové jednotky projde zásadní modernizací. Její stávající dva kotle budou nahrazeny zcela novými. Dva nové kotle mají zhruba o tři procenta vyšší účinnost a současně do ovzduší uvolňují výrazně méně znečisťujících látek, zejména emisí oxidů dusíku (SCR DeNOx) a prachu (snížené díky elektrostatických odlučovačům). Unipetrol tak nejen splní požadavky české a unijní legislativy v oblasti ochrany ovzduší platné od 1. července 2020, ale bude také připraven plnit zpřísněné emisní limity pro velká spalovací zařízení vycházející z unijních Závěrů o nejlepších dostupných technikách, které nabydou účinnosti 1. srpna 2021 (BAT – Best Available Techniques).

Výstavbu nového energobloku provede firma Bertsch Energy, která je předním hráčem na trhu v oblasti EPC a OEM kompetencí pro elektrárny poháněné různými druhy paliv včetně fosilních, jako jsou plyn či ropa. Společnost se sídlem v rakouském Bludenzu se specializuje na dodávky individuálních řešení pro průmyslové podniky zaměřující se na nejvyšší efektivitu z hlediska výkonnosti a nákladů. V litvínovském areálu společnosti Unipetrol bude firma Bertsch Energy zodpovědná za celkovou výstavbu elektrárny na klíč sestávající z instalace dvou vysokotlakých kotlů na olej a plyn (120 barů, 520°C, 2x105 t/h), čističky spalin, elektrického a řídicího systému a provedení stavebních prací.

Pro společnost Bertsch Energy znamená EPC smlouva se společností Unipetrol nejen cennou příležitost ke vstupu na český trh, ale je i důležitým mezníkem v úspěšném působení společnosti jako jednoho z předních dodavatelů průmyslových elektráren.

 

Rozloha zemědělských pozemků certifikovaných pro pěstování bioplodin nebo nacházejících se v procesu takové certifikace činila loni v Evropské unii 12 milionů hektarů, což bylo zhruba 6,7 procenta veškeré zemědělské půdy v EU. Od roku 2012 se plocha určená pro bioplodiny zvýšila o téměř dva miliony hektarů. Česká republika se podle podílu na celkové zemědělské ploše dělí s Itálií o čtvrté místo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Rostoucí trend je patrný i v počtu registrovaných producentů bioplodin, jejichž počet na konci loňského roku činil 295.600.

Podíl plochy určené pro ekologické zemědělství se v jednotlivých zemích EU liší. Nejvyšší podíl ve vztahu k celkové rozloze zemědělské půdy má Rakousko, kde dosahuje až 21 procent. Následují Švédsko a Estonsko. Česká republika skončila spolu s Itálií na čtvrtém místě s podílem 14 procent.

V ČR celková plocha určená pro ekologické zemědělství činila loni 489.000 hektarů; od roku 2012 se zvýšila o 4,3 procenta.

Nejhůře dopadla Malta, kde podíl biozemědělské půdy na celkové rozloze činí pouze 0,2 procenta. V Rumunsku a Irsku to je 1,7 procenta. Nízká je tato plocha i v Maďarsku a v Polsku, kde činí necelá čtyři procenta.

V absolutních číslech Španělsko, Itálie, Francie a Německo mají největší rozlohu plochy pro pěstování bioplodin i nejvyšší počet producentů. Společně se na celkové rozloze ploch pro pěstování bioplodin i počtu producentů v EU podílejí 54 procenty.

Ekologické zemědělství bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti v přírodě. Mezi jeho hlavní zásady patří etičtější přístup k chovaným zvířatům, ochrana životního prostředí, šetření neobnovitelnými zdroji, ochrana zdraví, udržení zaměstnanosti v zemědělství, rozvoj venkova a udržení rozmanitosti rostlin a živočišných druhů. Předtím, než je půda označená za vhodnou pro pěstování bioplodin, musí projít obdobím přeměny, které trvá dva až tři roky.

Zdroj: Patria Online