EP a Rada 14. 12. 2016 schválily novou směrnici o národních emisních stropech na základě návrhu Komise, který stanoví přísnější limity pro pět hlavních znečišťujících látek v Evropě. Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech. Rada odsouhlasila silnější ochranu před znečištěním rtutí. EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice.

Nová pravidla pro regulaci emisí vybraných látek schválena

V prosinci 2013 Komise zveřejnila program Čisté ovzduší pro Evropu, v němž aktualizovala cíle politiky ochrany ovzduší pro roky 2020 a 2030. Program obsahoval návrh týkající se středních spalovacích zařízení (směrnice č. 2015/2193), návrh nové směrnice o národních emisních stropech a návrh na ratifikaci nedávno pozměněného Göteborského protokolu.

Od  směrnice se očekává snížení negativních zdravotních dopadů znečištění ovzduší do roku 2030 téměř o 50 %. Dohoda má přispět také k podstatnému zlepšení kvality sladké vody, půdy a ekosystémů a  řešit dopady škodlivých částic způsobujících změnu klimatu, jako je černý uhlík.

• Odhady za rok 2013 uvádějí, že na následky znečištění ovzduší zemřelo v EU předčasnou smrtí přes 450 tis. osob. Téměř 2/3 rozlohy půdy v EU byly vystaveny nadměrnému působení živin, jež překračovalo bezpečné hodnoty. Znečištěné ovzduší může poškozovat i materiály a stavby. Některé znečišťující látky se chovají jako skleníkové plyny, které způsobují změnu klimatu. Ekonomické náklady na poškození zdraví jsou obrovské a odhadují se na 330–940 mld. € (3–9 % HDP EU).

Závazky ke snížení emisí do roku 2020 jsou totožné s těmi, které členské státy již dohodly na mezinárodní úrovni při revizi Göteborského protokolu v roce 2012. Závazky do roku 2030 vyžadují podstatně větší snížení.

Příslušná odvětví i některé látky důležité pro politiku ochrany ovzduší jsou významné také pro politiku v oblasti klimatu a energetiky. Byla zajištěna úzká koordinace mezi návrhy týkajícími se kvality ovzduší a návrhy provádějícími cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů a energetiky.

Dohody o předloženém návrhu bylo dosaženo Radou a EP v červnu 2016

Klíčové a sporné body

Směrnice o národních emisních stropech stanoví maximální roční emisní stropy jednotlivých zemí pro 5 hlavních znečišťujících látek: jemné částice (PM_2,5), oxid siřičitý, oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny a amoniak:

• jemné prachové částice do vzduchu vypouštějí silniční vozidla, lodní doprava, výroba energie a domácnosti při spalování fosilních paliv či biomasy. Obavy o zdraví vyvolávají zejména částice, jež mají v průměru méně než 10 mikrometrů (μm) (PM₁₀), a zejména pak částice o průměru menším než 2,5 μm (PM_2,5). Primární částice mohou způsobit onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární choroby a rakovinu plic,
• oxid siřičitý (SO₂) - jeho emise způsobují výroba elektrické energie, průmysl, lodní doprava a domácnosti. Poškozuje lidské zdraví vytvářením sekundárních částic a podílí se na okyselování půdy a vnitrozemských vod,
• oxidy dusíku (NOx), jejichž zdroji jsou silniční vozidla, lodní doprava, výroba elektrické energie, průmysl a domácnosti. Tvoří také sekundární částice a podílí se na kyselých deštích. Navíc způsobují tzv. eutrofizaci - nepřirozené hromadění živin ve vodě, a významně se podílí na zvyšování hladiny přízemního ozonu (O₃),
• amoniak (NH₃), který se uvolňuje při manipulaci s hnojem a hnojivy v zemědělství a při používání hnojiv. Lidskému zdraví škodí jakožto součást sekundárních částic a svůj podíl má na okyselování prostředí a výše zmíněné eutrofizaci,
• těkavé organické sloučeniny (VOC) unikají z rozpouštědel ve výrobcích. Jejich dalšími zdroji jsou průmysl, silniční vozidla, vytápění domácností a výroba elektrické energie. I tyto sloučeniny se zásadně podílí na tvorbě přízemního ozonu.

Do 30. 6. 2018 musí členské státy směrnici transponovat do vnitrostátního práva a do roku 2019 musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší, v nichž stanoví taková opatření, aby se emise 5 hlavních látek znečišťujících ovzduší do roku 2020 a 2030 snížily o dohodnutý procentuální podíl.

Národní programy také budou muset být koordinovány s plány v oblastech, jako je doprava, zemědělství, energetika a klima. Komise bude spolupracovat s členskými státy, aby zajistila řádné provedení směrnice, a to např. prostřednictvím zřízení nového fóra pro čisté ovzduší do podzimu 2017. Fórum bude sdružovat zúčastněné subjekty, které si zde budou moci vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy. Komise rovněž usnadní přístup k finančním nástrojům EU.

Směrnice má usnadnit cestu k ratifikaci revidovaného Göteborského protokolu, na němž se členské státy dohodly na mezinárodní úrovni v roce 2012 v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Tím má dojít ke snížení znečištění v zemích východní Evropy, Kavkazu a střední Asie

Předpokládaný další vývoj

Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech.

Emisní limity pro Českou republiku:

Pro Českou republiku byly stanoveny závazky k procentuálnímu snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_X) a nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) tak, že se za výchozí rok považuje rok 2005. Pokud jde o silniční dopravu, použijí se emise vypočítané na základě prodaných paliv.

• Závazek ke snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂) oproti roku 2005:
  • 45 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 66 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí oxidů dusíku (NO_X) oproti roku 2005:
  • 35 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 64 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) oproti roku 2005:
  • 18 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 50 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí amoniaku (NH₃) oproti roku 2005:
  • 7 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 22 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí jemných částic (PM_2,5) oproti roku 2005:
  • 17 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 60 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

Další informace:

• Otázky a odpovědi k nové směrnici o národních emisních stropech

• Přezkum politiky EU v oblasti ovzduší

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES (COM(2013)920)

• EU schválila nová pravidla pro členské státy, která výrazně sníží znečištění ovzduší

• EU approves new rules for Member States to drastically cut air pollution

Přísnější pravidla pro zacházení s rtutí v EU

Coreper 16. 12. 2016 potvrdil dohodu s EP ohledně návrhu nařízení týkajícího se rtuti, na jehož znění se dohodly 6. 12. 2016. Nová pravidla mají za cíl posílit ochranu před znečištěním touto toxickou látkou. Rtuť představuje hrozbu pro lidské zdraví. Jakmile se její emise dostanou do ovzduší nebo do vody, je tato látka schopna transportu na velké vzdálenosti. Od ledna 2019 bude rtuť povoleno používat v zubním amalgámu pouze v kapslové formě. Od 1. 7. 2018 bude navíc zakázáno ji používat pro zubní ošetření dětí s mléčným chrupem a dětí do 15 let, jakož i těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy bude její použití ze specifických léčebných důvodů zapotřebí. Znění rovněž ukládá zubním lékařům povinnost používat prostředky zabraňující tomu, aby rtuť způsobovala znečištění vody. Komise podá do 30. 6. 2020 zprávu o proveditelnosti postupného ukončení používání rtuti v zubním amalgámu k pozdějšímu datu, a to nejlépe do roku 2030. Členské státy mezitím vypracují národní plány zaměřené na postupné ukončení používání zubního amalgámu. Výroba, dovoz a vývoz výrobků obsahujících rtuť budou až na několik málo výjimek zakázány. Stejně tak bude zakázáno používání rtuti v rámci průmyslových procesů. Po formálním potvrzení Radou bude tento nový právní předpis předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice

EP a Rada 7. 12. 2016 dosáhly na základě jednání v trialogu shody na podobě nového rozhodnutí zavádějícího mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými a třetími zeměmi v oblasti energetiky. Návrh nového rozhodnutí je součásti legislativního balíku zveřejněného Komisí 16. 2. 2016. Tento balík se zaměřuje na bezpečnost dodávek energie, a to především na dodávky plynu a ropy. Podle nových pravidel budou muset členská státy informovat Komisi o průběhu vyjednávání s třetími státy o dohodách týkajících se dodávek plynu a ropy. Členské státy nebudou moci dohodu uzavřít dříve, než se k ní Komise vyjádří, názor Komise by pak měly státy vzít v potaz. Komise bude rovněž ještě před uzavřením dohod posuzovat jejich kompatibilitu s evropským právem. Podle dosavadních pravidel byly státy povinny informovat Komisi až po uzavření dohod, tento model bude nadále platit pro mezistátní dohody o elektrické energii.

Zdroj: Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Úřadu vlády České republiky

Smogových situací zřejmě od tohoto roku přibude. Vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, která mění podmínky pro vyhlášení smogových situací. Paradoxně tak u veřejnosti může vzniknout dojem, že ovzduší se zhoršilo, přestože realita je odlišná. Alespoň co se znečištění průmyslovou činností týče.

Hutě do ekologie v posledních letech investovaly miliardy korun a významně tak přispěly ke zlepšení stavu ovzduší. V inverzním charakteru počasí však do hry vstupují i další zdroje. Ty však stát nenařizuje regulovat v případě, kdy ČHMÚ vyhlásí smogovou situaci potažmo regulaci velkých zdrojů.

„Stanovit výhled četnosti je diskutabilní, do vyhlášení smogových situací a samotné regulace vstupuje řada vlivů. Předpokládáme, že to bude až třikrát častěji, než v letošním roce. A to pouze z důvodu administrativní změny v zákoně, nikoliv kvůli zhoršení kvality ovzduší,“ nastiňuje výrobní ředitel Třineckých železáren Česlav Marek.

Před 1. 1. 2017 smogová situace vznikla, když na jedné měřící stanici překročila 24hodinová průměrná koncentrace PM10 (jemný prach) hodnotu 100 mikrogramů na krychlový metr ve dvou dnech po sobě a současně byl patrný rostoucí trend v posledních 6 hodinách na polovině měřících stanic v dané lokalitě.

Regulace se pak vyhlašovala, když koncentrace překročila 150 mikrogramů ve třech po sobě jdoucích dnech a rovněž byl patrný rostoucí trend. Hutě pak musely utlumit některé výrobní činnosti, což znamenaly ztráty v řádu milionů korun.

Nově se od 1. ledna 2017 vyhlašuje smogová situace ihned, když hodnota 12hodinového průměru překročí 100 mikrogramů na krychlový metr a zároveň bude předpověď meteorologických podmínek nepříznivá během následujících 24 h.

Regulaci pak ČHMÚ vyhlašuje, když koncentrace prachu překročí 150 mikrogramů na kubický metr ihned a navíc existuje předpoklad, že se imisní situace za 24 hodin nezlepší. Což nastalo právě nyní v těchto mrazivých dnech. Novela zákona přináší velkou míru nejistoty, jelikož bude záležet na předpovědi meteorologických podmínek na následujících 24 hodin.

Regulační smogová situace na Třinecku byla vyhlášena včera poprvé po třech letech. Pro huť to znamená zavést omezující podmínky na čtyřech zařízeních. „Týká se to koksovny, aglomerace, vysokých pecí a konvertorů, kde nyní platí regulační opatření,“ upřesňuje Radim Klimša, který je v Třineckých železárnách zodpovědný za oblast životního prostředí. V případě výpadku tkaninových filtrů je omezována i výroba.

V loňské zimní sezóně 2015/2016 byla vyhlášena jen jedenkrát smogová situace, a to již byly v provozu moderní zařízení na odsávání prachu vznikajícího při výrobě železa a oceli a další za přibližně 3 miliardy korun, které huť instalovala postupně v letech 2013 až 2015. V roce 2015 vykázala nejnižší množství tuhých znečišťujících látek v historii, a to 310 tun prachu. Další pokles emisí prachu je očekáván i za rok 2016.

Zdroj: Tiskováý zpráva Třinecké železárny

Hledáte partnery pro projekty z oblasti ochrany životního prostředí v Horizontu 2020? Chcete se dozvědět více o projektech v určité zemi? Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) vytvořila aplikaci s možnostmi vyhledávání a filtrování projektů podle položek: pozorování země, podle států, v kterých projekt probíhá, podle druhu projektu, roku zahájení a ukončení projektu nebo podle rozpočtového rámce. Aplikace zahrnuje také statistické údaje a čísla. Odkaz na aplikaci a více informací najdete ZDE

Zdroj: Národní portál pro evropský výzkum

Vláda se bude zítra zabývat na prvním zasedání v novém roce Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu,  ekoauditem, analýzou k možnostem a dopadům zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní v České republice. Dále vláda bude seznámena se stavem plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody nebo informací k integrace koncepčních kroků oboru VaK v ČR naplňováním strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030. Tisková konference po jednání vlády je naplánována na 15 hodinu. Výsledky jednání vlády - ZDE

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) by měl letos uvést do provozu mapovou aplikaci, kde se bude vyznačovat aktuální sucho. Začne také vydávat upozornění na sucho, podobně jako u povodní. Vyplývá to z materiálu, který shrnuje státní kroky proti nedostatku vody a boji proti suchu, který v pondělí dostane pro informaci vláda. Jen z ministerstva zemědělství by mělo jít do konce roku 2021 na dotacích 13,1 miliardy korun. Ministr zemědělství Marian Jurečka už dříve uvedl, že stát má do roku 2022 na boj se suchem připraveno 28 miliard korun.

"Při dosažení mírného sucha vydá ČHMÚ upozornění na bdělost, při dosažení silného sucha upozornění na pohotovost. V obou případech za předpokladu, že se vývoj hydrometeorologické situace v nejbližším období nezlepší," uvádí materiál, který má ČTK k dispozici. Podobně by tomu mělo být u poklesu hladiny vod v nádržích.

V předloňském roce bylo jedno z nejvýznamnějších období sucha. "Hodnocení průtoků například ukázalo, že na Orlici, Jizeře, Lužnici, Otavě a Odře probíhalo mimořádné sucho, na Vltavě a Labi silné až mimořádné, na Berounce, Sázavě a Moravě silné, zatímco na Ohři a Dyji nebylo dosaženo ani mírného sucha," uvádí materiál.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR by měl vytvořit systém pro monitoring a předpověď dopadů zemědělského sucha, projekt má být hotový do konce roku 2018. "Zavedením systému včasné výstrahy bude možné zvýšit úroveň a stabilitu zemědělské produkce, zlepšit ekonomiku pěstování a zvýšením počtu konkrétních agrotechnických rozhodnutí přispět k dlouhodobé udržitelnosti hospodaření," dodávají ministerští úředníci v materiálu. Vyhodnocení by mělo být jednou týdně. Kraje by následně mohly zohlednit stav vůči odběrům vody.

Krajské úřady by měly také sestavit plány pro zvládání sucha, měl by být také plán na republikové úrovni. "Obce s rozšířenou působností by plány zpracovávaly pro svá správní území dle potřeby," píše se v materiálu.

Přibližně 4270 hektarů zemědělské půdy by mohlo být kvůli suchu zařazených do tzv. znevýhodněných oblastí. V nich dostávají zemědělci více peněz na dotacích. K návrhu, který se týká Ústeckého a Jihomoravského kraje, se ale ještě bude muset vyjádřit Evropská komise.

Deset z 85 prověřovaných vodních nádrží, které jsou na pěti povodích, by mělo podle návrhu změnit své manipulační řády. Nejvíc je jich pod státním podnikem Povodí Moravy.

Na pomoc při zlepšení technického stavu rybníků a malých vodních nádrží vypsalo ministerstvo zemědělství loni nový dotační program pro obce, Lesy ČR a státní podniky povodí. Do roku 2021 by se z něj mohlo vyčerpat dvě miliardy korun, z čehož je 1,6 miliardy dotace.

Od poloviny loňského roku funguje dotační program na podporu zadržování vody v krajině, do roku 2021 by mohlo jít na projekty 1,25 miliardy, z čehož je miliarda dotace. Má se také rozběhnout program na odstraňování usazenin z přehradních nádrží a výstavba nádrží.

Díky zakázce ministerstva by se měl do tří let také zjistit stav odvodňovacích systémů.

Při suchu je také problém s jakostí vod, které ovlivňuje hlavně vypouštění odpadních vod. Větší zátěž způsobuje hynutí ryb a rozvoj sinic. Pod místem vypouštění může být negativní vliv fatální. Čistírny odpadních vod by tak měly operativně provoz měnit.

Na pozemkové úpravy, které by měly pomoci k šetrnějšímu hospodaření s vodou v krajině a ke zmírnění negativních dopadů sucha je do roku 2020 možné využít zhruba 3,5 miliardy korun, letos se předpokládá podání 170 žádostí o dotaci za zhruba 1,5 miliardy korun.

Měla by se také obnovit letecká hasičská služba pro zdolávání požárů v období déle trvajícího sucha. "Nepodařilo se prosadit zajišťování letecké ochrany lesů před požáry výlučně státními silami a prostředky, proto k navýšení kapacit systému LHS bude využito služeb soukromých leteckých provozovatelů," dodává text.

Materiál také připomíná, že by se měly zvýšit poplatky za odběr podzemních vod. Vláda to loni kvůli sociální demokracii zamítla, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pak svůj návrh stáhl a řekl, že už v současném funkčním období návrh znovu nepředloží.

Analýza dopadů environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní - více ZDE

Přehled bodů jednání vlády - pondělí 9.1.2017:

• Analýza k možnostem a dopadům zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní v České republice - více ZDE

• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE

• Informace o stavu plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody - Předkládací zpráva

• Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí - více ZDE

• Integrace koncepčních kroků oboru VaK v ČR naplňováním strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 - Předkládací zpráva

Maloobchodní trh s energiemi zažil v loňském roce velké oživení. Zatímco se v posledních letech zdálo, že zájem zákazníků o změnu dodavatele elektřiny či plynu pomalu opadá, loni vzrostl téměř o čtvrtinu. Odhodlalo se k ní téměř 566 tisíc domácností a firem, což byl nejvyšší počet od roku 2013. Největším skokanem je Bohemia Energy, která díky akvizicím překročila hranici jednoho milionu zákazníků. Část z nich má na Slovensku. Větší počet zákazníků se podařilo získat například i MND. Více ZDE

Zdroj: iHEND.cz

Živnostníci, kteří odpad odkládali do veřejných kontejnerů, si teď musí pořídit svoje vlastní popelnice a domluvit se se svozovou společností. Přikazuje jim to vyhláška od Nového ruku, kterou  připravil pražský magistrát po stížnostech obyvatel. Vadilo jim, že jsou kontejnery často přeplněné a odpadky se válí na ulici. Ne všichni ale novou vyhlášku dodržují. Nová vyhláška se týká jen živnostníků, kteří měli s městem uzavřenou smlouvu, podle níž mohli za malý poplatek svůj odpad odkládat do veřejných kontejnerů. Za nejmenší popelnici, kterou firma odveze jednou za čtyři týdny, zaplatí živnostník ročně asi 600 korun. Živnostníkům, kteří vyhlášku nebudou respektovat, hrozí až 300tisícová pokuta.

Zdroj: Rozhlas.cz

Oteplení se dá udržet na dvou stupních, jen když radikálně zrychlíme zavádění čistých technologií, tvrdí studie Duke University zveřejněná na konci roku 2016. Podle studie musí být inovace v oblasti zelených technologií a jejich zavádění do praxe desetkrát rychlejší, než tomu bylo doposud. Tedy pokud chceme splnit závazek pařížské klimatické dohody a udržet oteplení do konce století na 2 stupních Celsia. Studie Duke University je dostupná ZDE.

Zdroj: ekolist.cz

Na semináři budou přehlednou a srozumitelnou formou představeny všechny podstatné legislativní změny v oblasti životního prostředí v posledním roce a zároveň budou účastníkům poskytnuty potřebné informace pro splnění ohlašovacích povinností prostřednictvím ISPOP. Seminář je určen pro všechny, kteří se nestíhají orientovat v záplavě legislativních změn a potřebují znát jejich praktické dopady na provoz podnikatelských subjektů.

Na semináři se dozvíte:

• postup a změny v ohlašování prostřednictvím ISPOP (zrušena písemná autorizace podaných hlášení)

• podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady

• podání ročního hlášení za ovzduší (souhrnná provozní evidence)

• změny v ohlašování do integrovaného registru znečišťování (IRZ) - nově ohlašují pouze provozovatelé provádějící stanovené činnosti

• novela zákona o ochraně ovzduší 369/2016 Sb. - změny ve vyjmenovaných zdrojích, změny ve sčítání zdrojů, kontroly kotlů, změny v měření emisí ad.

• změny v průběžné evidenci odpadů - identifikační čísla zařízení/provozoven

• správné označování nebezpečných odpadů a identifikační listy (ILNO)

• ohlašování přepravy nebezpečných odpadů od 1.1.2017

• novinky v chemické legislativě z pohledu konečného uživatele ad.

• očekávané změny v legislativě ŽP

Držitelé karet www.tretiruka.cz se slevou 15 %. Cena po slevě pro držitele karet 1.200,- Kč vč. DPH.

konání:

Jihlava - 12.1.2017

Praha - 17.1.2017

Znojmo - 19.1.2017

České Budějovice - 24.1.2017

Brno - 31.1.2017

Přihlášení on-line přes www.eqservis.cz v sekci “Kurzy-semináře”. Těšíme se na Vás.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 150 tisíc korun firmě, která znečišťovala ovzduší výpary z výroby lisovaných dřevěných konstrukčních desek.

„Provoz lisu v rozporu s platným integrovaným povolením jsme zjistili při kontrole na konci června 2016. Z poškozených světlíků na střeše výrobní haly unikaly do ovzduší výpary a prach z výroby. Firma měla tento nevyhovující stav okamžitě odstranit. To však neudělala a znečišťující látky nechala unikat poškozenými světlíky více než měsíc dál. Potvrdila to i naše další kontrola na začátku srpna 2016. Provozovatel se choval nezodpovědně a porušil své zákonné povinnosti. Za standardního provozu je odsávaný vzduch z výroby čištěn ve vodní pračce. Jeho vypouštění napřímo do ovzduší je nepřípustné,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se odvolala. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo.

Teprve po kontrole na začátku srpna 2016 firma provedla technická opatření, aby k dalšímu úniku znečištění nedocházelo.

Dne prvního ledna 2017 vstoupila v účinnost novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších - zákon č. 369/2016 Sb. Novelou bylo zahrnuto mezi správní akty podle zákona o ochraně ovzduší, nahrazované integrovaným povolením, i závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle § 11 odst. 3 uvedeného zákona.

Aktuální textace § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší je následující:

Závazné stanovisko podle § 11 odst. 2 písm. c), povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) a závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle § 11 odst. 3 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu. Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

Aktuální textace § 11 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně ovzduší je následující:

c) rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje využívajícího technologii, která doposud nebyla na území České republiky provozována; toto rozhodnutí nenahrazuje závazné stanovisko a povolení podle odstavce  2 písm. b) až d) a stanoví se jím, zda jde o stacionární zdroj, jehož provozovatel je povinen plnit stejné povinnosti, jaké jsou tímto zákonem stanoveny provozovateli stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Ministerstvo v rozhodnutí stanoví,

1. zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadována rozptylová studie podle odstavce  9, případně pro jaké znečišťující látky,

2. zda mají být u daného typu stacionárního zdroje vyžadována kompenzační opatření podle odstavce  5,

3. zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle odstavce  2 písm.  d),

4. emisní limity, podmínky provozu a způsob zjišťování úrovně znečišťování pro daný typ zdroje.

Zdroj: MŽP (web IPPC)

Severozápadní Rusko plánuje investovat v blízké budoucnosti do ochrany životního prostředí nemalé částky – jen do roku 2020 hodlá vybudovat nové spalovny pevného odpadu s kapacitou až 1,5 milionu tun ročně a rekonstruovat většinu čistíren odpadních vod v regionu. Současně je prezidentem RF tento rok vyhlášen rokem ekologie.

Ve dnech 5. - 7. dubna 2017 se koná v Petrohradě významný veletrh Ecology of Big City 2017, využít můžete podporu v rámci České oficiální účasti. Ze velmi výhodných podmínek získáte možnost porfesionální prezentace na jednom z nejvýznamnějších veletrhů v oboru. Výstavní program zahrnuje odpadové hospodářství, technologie odpadních vod, dodávky pro údržbu vodních zdrojů, ekologickou sanaci znečištěného území, monitoring kvality životního prostředí nebo environmentální technologie používané ve stavebnictví. Více na Svazu průmyslu a dopravy ČR - ZDE.

Zdroj: SPČR

Počátkem roku byla zpřístupněna nová webová aplikace OZNÁMENÍ starého důlního díla nebo jeho účinků na povrch, informovala včera Česká geologická služba. Aplikace umožňuje ohlašovat on-line zjištěné nebezpečné projevy starých důlních děl, které jsou následně evidovány Českou geologickou službou. Oznamovací povinnost je všeobecná a vyplývá ze z § 35, odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

Zdroj: Česká geologická služba

Obce, které loni uspěly v soutěži Vesnice roku, mohou od Ministerstva životního prostředí získat dotace na zlepšení zeleně, obnovu či budování cest nebo na podporu udržitelného rozvoje v těchto obcích. Zájemci o finanční příspěvek z řad obcí oceněných Zelenou stuhou za péči o zeleň a  prostředí, včetně celorepublikového vítěze Zelené stuhy ČR, si mezi sebou rozdělí celkem 5,5 milionu korun. Žádosti mohou podávat na Státní fond životního prostředí ČR od 9. ledna do 31. prosince roku 2017.

„Maximální výše podpory na jeden projekt  a obec oceněnou titulem Zelená stuha činí 400 tisíc korun. Držitel hlavní ceny pak může získat až 700 tisíc korun,“ upřesňuje náměstek Jan Kříž.

Podporu mohou obce získat na projekty, jako je např. obnova ploch a prvků zeleně v obci, přičemž součástí realizace může být i přeměna vodou nepropustných povrchů na propustné či polopropustné. Dotace jsou určené i na revitalizace vodních toků a vodních ploch, demolici stávajících funkčně a esteticky neodpovídajících zařízení na veřejných prostranstvích a následná revitalizace těchto ploch v souladu s rázem dané obce. Příspěvek je možné získat rovněž na environmentální vzdělávání a výchovu. V tomto případě je podmínkou, aby projekty přispěly k zapojení dětí, mládeže i ostatních občanů do ekologických aktivit, případně k péči o zeleň a přírodní prvky.

„Primárně budeme podporovat projekty na zastavěném a zastavitelném území obcí. Za předpokladu, že budou plnit funkci veřejné zeleně i funkci rekreační, osvětovou či ekostabilizační, podpoříme i projekty na opatření mimo zastavěné území obcí,“ dodal náměstek Jan Kříž s tím, že navrhovaná opatření musí být v souladu s daným venkovským prostředím a realizace těchto opatření a projektů musí vést k celkovému zlepšení stavu veřejných prostranství a přírodních prvků zeleně v obci tak, aby byl zachován či obnoven celkový ráz venkova.

V loňském, 22. ročníku soutěže Vesnice roku soutěžilo celkem 251 obcí ze 13 krajů České republiky. Vítězem a držitelem titulu Vesnice roku 2016 se stala valašská obec Kašava. V celostátním kole o Zelenou stuhu ČR zvítězila středočeská obec Kostelní Lhota. Na druhém místě skončilo město Skalná z Karlovarského kraje, třetí příčku obsadila obec Osíčko ze Zlínského kraje.

Další informace: Dokumenty k výzvě

V posledním čísle měsíčníku Vodní hospodářství vyšel rozsáhlý komentář ředitele Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřicha Vlasáka zejména k záměrům novely vodního zákona. Určitě si všichni pamatují, že kolem novely vodního zákona předložené Ministerstvem životního prostředí se rozpoutala vášnivá diskuze a to zejména v části poplatků za odběr podzemní vody. Nakonec dne 5. 10. 2016 pak vláda schválila upravenou novelu vodního zákona, která reaguje na proces implementace evropského práva a zpřesňuje současný stav zákona. Pojďme si tedy připomenout, jaké změny tolik probíraná původní poplatková novela vodního zákona vlastně nachystala. Více ZDE

Zdroj: Vodní hospodářství