Za rok, 25. května 2018, vejde v účinnost Nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, GDPR). To znamená zavedení nových opatření ve všech společnostech, které jakýmkoliv způsobem nakládají s osobními údaji občanů Evropské unie. Pro některé firmy to bude znamenat i restrukturalizaci celé IT architektury, proto by se měly na účinnost Nařízení začít připravovat již nyní. Zároveň Nařízení významně posiluje práva lidí coby subjektů údajů.

Nařízení o ochraně osobních údajů upravuje nové principy práce s osobními údaji. Výrazně posiluje odpovědnost správce, tedy organizace, které jsou osobní data svěřena. Nařízení platí pro všechny subjekty, které nakládají s osobními údaji občanů Evropské unie, mezi ty patří firmy, neziskové organizace ale například i nemocnice atd. Správci osobních údajů budou zodpovědní za správné zacházení s osobními údaji nejen ve své společnosti, odpovědnost s nimi budou sdílet i ti, kteří pro ně osobní údaje zpracovávají. Musí osobní údaje zabezpečit tak, aby eliminovali riziko jejich úniku, znehodnocení či ztráty.

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který realizoval na konci roku 2016, však téměř 60 % firem není o novém Nařízení informováno a není na jeho účinnost ani technicky připraveno. Přitom kolem 50 % firem udává, že při své práci s citlivými osobními daty pracuje. Svaz průmyslu a dopravy proto ve spolupráci s MPO a dalšími partnery připravuje pro společnosti a další subjekty, správce dat, sérii 11 školení, které jim metodicky pomohou lépe se na vstup Nařízení připravit.

Nakládání s osobními údaji by mělo být ve společnostech prioritním tématem

Osobní údaje budou nově požadovány a dále zpracovávány a uchovávány jen ke konkrétnímu účelu a po dobu nezbytně nutnou. To znamená, že například podnik bude uchovávat osobní údaje lidí pouze po dobu, po kterou jsou jeho zákazníky. Následně musí dojít k likvidaci dat. V případě, že zpracování údajů není nutné například z důvodu zákonné povinnosti, plnění uzavřené smlouvy, ochraně životně důležitých zájmů subjektů údajů nebo k němu subjekt nedal svolení, jedná se o zpracování nezákonné. Zakázáno je také poskytnutí osobních údajů třetí osobě bez souhlasu subjektu údajů. Za porušení povinností vyplývajících z nařízení hrozí vysoké pokuty až do výše 4 % celosvětového obratu firmy nebo 20 milionů Euro.

Z výše uvedených novinek vyplývá, že společnosti si musí provést kompletní revizi způsobu práce s osobními daty a jejich zpracováváním a nakládáním na všech firemních úrovních a ve všech systémech. Musí se zaměřit i na datovou architektu a zařadit téma ochrany osobních údajů mezi prioritní témata v chodu organizace. 

„Ochrana osobních údajů je v jednadvacátém století jedním z naprosto zásadních témat. Inovovat stará pravidla tak bylo určitě potřeba, protože právo na ochranu soukromí je nutné dodržovat i v online prostoru. A firmy všech velikostí musí mít o pravidlech jasno, aby mohly bez obav rozvíjet svůj business kdekoliv v Evropě,“ uvedl Ondřej Malý, koordinátor digitální agendy ČR.

Některé podniky navíc musí nově zavést pověřence pro ochranu osobních údajů. Musí být nezávislý a ve firemní hierarchii bezprostředně spadat pod vedení firmy. Pokud společnosti budou zavádět nový proces, službu nebo produkt, který by mohl ohrozit ochranu osobních údajů, musí provést zhodnocení dopadů na ně.

„Pojetí ochrany osobních údajů můžeme přirovnat k bezpečnosti o ochraně zdraví při práci. Zde jde o ochranu osobních údajů ve všech systémech a procesech firmy. Pokud by došlo k porušení ochrany osobních údajů, podnik bude muset dokázat, že postupoval v souladu s nařízením a pro ochranu dat udělal vše, co bylo v jeho silách,“ vysvětluje Milena Jabůrková, členka představenstva SP ČR.

Díky Nařízení o ochraně osobních údajů dojde i k posílení práv subjektů osobních údajů

Každý nositel osobních údajů má právo na poučení o svých základních právech a informaci o době a účelu, ke kterému jsou jeho data zpracována. Každý člověk bude mít možnost na svou žádost dozvědět se, jaké údaje jsou o něm zpracovávány. Kromě těch, jež poskytl písemně, totiž mohou být v průběhu času zpravována například jeho data o pohybu, chování na internetu a podobně. Pokud zjistí, že si společnosti o něm uchovávají špatná data nebo s nimi nesprávně nakládají, má právo požádat o nápravu nebo dokonce o výmaz.

V roce 2016 bylo uvolněno ze státního rozpočtu na Program EFEKT (Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů) celkem 30 mil. Kč. Tato částka byla navýšena o nároky z nespotřebovaných výdajů minulých let ve výši 8,207 mil. Kč a následně byl rozpočet programu dodatečně navýšen o 50 mil. Kč zapojením nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů MPO z výnosů z prodeje emisních povolenek za rok 2014. Zapojení těchto nároků schválila vláda spolu s návrhem znění programu EFEKT na rok 2016. Celkový rozpočet programu na rok 2016 byl tedy ve výši 88,207 mil. Kč.

Celkem bylo přijato 538 žádostí o poskytnutí dotace, z toho 312 žádostí bylo podáno do investičních aktivit a 226 žádostí do neinvestičních aktivit. Výběr akcí vhodných k dotační podpoře provedla hodnotitelská komise jmenovaná náměstkyní ministra průmyslu a obchodu sekce energetiky. Podpořeno bylo celkem 188 projektů, z toho 53 investičních a 135 neinvestičních projektů, což je 34 % z přijatých žádostí. Realizace podpořených akcí vyvolala celkovou investici téměř 146,276 mil. Kč.

Díky navýšení rozpočtu programu o 50 mil. Kč bylo možno podpořit 53 investičních projektů částkou 57,899 mil. Kč. Jejich realizací došlo k úspoře energie ve výši 13,896 tis. GJ/rok.

Dokument ke stažení:

Materiál

Projekt Slunečního Města stál přibližně 140 milionů eur a financovala jej nizozemská vláda, provincie Severní Holandsko a Evropská komise. K uhlíkové neutralitě čtvrti přispívá na 25 tisíc fotovoltaických panelů, které mají dohromady výkon 3,75 MW, tři větrné turbíny o výkonu 2,3 MW (každá) a okolní lesy na 100 hektarech. O čtvrti s názvem Stad van de Zon (Sluneční Město), v níž bude po dokončení žít 13-15 tisíc obyvatel, mluví v rozhovoru s HN její architekt Ashok Bhalotra. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Dne 18. května se v maltské Vallettě uskutečnilo neformální setkání ministrů zodpovědných za energetiku. Hlavním bodem jednání byla diskuse k návrhu směrnice k energetické účinnosti.

Neformální Rada pro energetiku ve Vallettě - ilustrační obrázek Maltské předsednictví si pro ni připravilo dvě otázky, které se týkaly článku 7 a stanovení cíle v něm zakotveného, a dále problematiky poskytovaných energetických služeb se zárukou. V diskusi vystoupily všechny členské státy a kromě uvedených otázek se ve svých vystoupení zaměřily také na otázku celkového cíle pro energetickou účinnost. Pro závazný cíl ve výši 30% se v diskusi vyjádřila asi polovina členských států. Druhá polovina se naopak přiklání k indikativnímu cíli ve výši 27%.

Během jednání o článku 7 směrnice k energetické účinnosti se prakticky všechny členské státy vyslovily pro větší flexibilitu pro plnění cíle, který je v tomto článku zakotven. Často také zaznívala potřeba větší provázanosti na ostatní cíle (v oblasti obnovitelných zdrojů a emisí skleníkových plynů) či možnost započítávání včasné snahy plnit cíle do roku 2020. Po větší flexibilitě členské státy volaly také v souvislosti s problematikou poskytovaných energetických služeb se zárukou a jako jednu z hlavních překážek označily pravidla započítávání.

V druhé části neformální Rady byly prezentovány hlavní výzvy a příležitosti evropských ostrovů v oblasti dekarbonizace. Zástupce Evropské komise informoval, že první oficiální jednání na toto téma proběhne v září letošního roku v Řecku. Následně byla podepsána politická deklarace k čisté energii pro ostrovy EU.

Zdroj: MPO

V pátek budou vyhlášeni vítězové 22. ročníku mezinárodní soutěže obalového designu Young Package. Než na vyhlášení vyrazíte, přečtěte si dubnový rozhovor Odpadového Fóra s Radkou Machalickou, manažerkou soutěže ve kterém například říká, že  Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.  Důvodem novelizace vyhlášky je nutnost provést novelu zákona o obalech č. 149/2017 Sb., jejíž příslušné body vstoupí v účinnost k 1. lednu 2018. Novela zákona o obalech zavedla ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo datové schránky ministerstva. Tím došlo k sjednocení způsobu ohlašování evidence obalů a obalových odpadů pro samostatně plnící povinné osoby a autorizované obalové společnosti. Termín připomínek je stanoven na 14.6.2017. Více ZDE

Do oboru energetických služeb se zaručenými úsporami vstoupila skupina ČEZ. Trh se však zatím nerozhýbal, protočí se na něm čtvrt miliardy ročně. Brzdou trhu je i neochota státu tento typ služeb využívat.

Trh s energetickými službami se zárukou úspor (EPC) postupně mírně roste, ale stále zaostává za očekáváním. Firmy působící v oboru, ve kterém se  počáteční investice splácí z dosažených úspor, předaly v loňském roce devět projektů s celkovými investicemi 259 milionů korun. O rok dříve se uskutečnily projekty v  hodnotě 201 milionů korun, zatímco v roce 2014 se souhrnná suma vyšplhala na 298 milionů korun.

„Letos by objem měl být srovnatelný s loňskem, příští rok by mohl být ještě lepší. Brzdou je zatím nezájem státních organizací o modernizace touto  metodou,“ říká Ivo Slavotínek, šéf společnosti Enesa, která patří pod ČEZ Esco, a ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb. Nejvíce se o modernizace objektů metodou EPC zajímají obce a kraje. Soukromé firmy se na uskutečněných projektech podílejí zhruba pětinou. Průmyslové firmy projekty EPC nepoužívají často, protože jejich návratnost se pohybuje v rozmezí pěti až deseti let, což je pro podniky příliš dlouhá doba. „Stejný problém vidíme u administrativních budov. Jejich majitelé si také dávají příliš krátké cíle. ČEZ ale chce tento segment více rozhýbat,“ dodává Slavotínek.

Právě od vstupu ČEZ na trh energetických služeb si mnozí hodně slibovali. Zatím ale marketingová síla skupiny velký efekt nepřinesla. Projevit by se mohla pozitivně příští rok. Celkem se na trhu EPC usadilo zhruba osm firem. Dravě se dere dopředu Amper Savings, sesterská společnost obchodníka s energiemi
Amper Market. „Máme více než deset dlouhodobých EPC projektů. Polovina je z veřejného sektoru a druhá od soukromých firem,“ uvádí ředitel Amper  oldingu Jan Palaščák.

Firma spatřuje budoucnost také v kombinaci energetických služeb s dodávkami energií. Tento model použila u zakázky pro město Chrudim.

Metoda projektů Energetických služeb se zárukou (EPC) spočívá v tom, že její poskytovatel navrhuje, financuje a provádí energeticky úsporná opatření. Zařízení pak spravuje a ručí za to, že dosáhne předem vyčíslených úspor. Z těch zákazník investici do modernizace splácí. Pokud jsou úspory nižší, než EPC  firma vyčíslila, musí rozdíl doplatit. Pokud se podaří ušetřit více, zákazník se s dodavatelem o tento rozdíl rozdělí. Například modernizace pražského Kongresového centra stála 126 milionů korun a má uspořit třicet procent energetických výdajů. V prvním období byla úspora o pět milionů korun vyšší než zaručených šestnáct milionů.

Zdroj: E15

Evropská unie zvažuje úplný zákaz využívání čistírenských kalů na hnojení zemědělské půdy. Možný termín potenciálního zákazu ale není zatím známý, řekl dnes na výstavě Vodovody - Kanalizace ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. Cílem by podle něj mělo být sušení a spalování kalů. V Česku se podle oficiálních údajů na hnojení půdy využívá čtvrtina až třetina kalů z čistíren odpadních vod.

Argumentem, který používají podle Manharta některé státy EU, je, že čistírenské kaly mohou mimo jiné obsahovat zbytky léčiv a chemické látky.

Předloni činila produkce kalů z čistíren odpadních vod v Česku 156.193 tun, z toho se jich pro zemědělskou půdu využilo 34,14 procenta, sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. "Převážně se kaly využívají pro kompostování a předání na zemědělskou půdu," dodala. O rok dříve jich bylo vyprodukováno 161.278 tun, přes 25 procent jich bylo využito na zemědělské půdě.

Ministerstvo legislativu na používání kalů zpřísnilo již loni. "V ČR se totiž dostávají do zemědělské půdy dlouhodobě i kaly, které půdu kontaminují a ohrožují tak zdraví lidí i životní prostředí," upozornila Roubíčková. Ve vyhlášce proto resort zavedl, že provozovatelé čistíren budou muset prokázat, že technologie úpravy kalů je schopna účinně kaly upravit tak, aby nezpůsobovaly škody na životním prostředí. Vyhláška ale pro ně neplatí, bylo stanovené přechodné období do konce dekády. "Ze strany provozovatelů čistíren odpadních vod nebo provozovatelů technologií na úpravu kalů to bude znamenat budoucí investice do nových hygienizačních technologií," dodala mluvčí.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil roční zprávu o provozu plynárenské soustavy ČR za rok 2016, roční zprávu o provozu elektrizační soustavy ČR za rok 2016 a zprávu o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny za rok 2016. Níže uvádíme vybrané výstupy, dokumenty si můžete stáhnout na konci článku.

Vybrané výstupy elektrizační soustava:

• Celková výroba elektřiny brutto v roce 2016 klesala již čtvrtým rokem a dosáhla 83,3 TWh, což představuje pokles o 586,4 GWh (- 0,7 %) proti roku 2015.

• Tuzemská brutto spotřeba elektřiny druhým rokem rostla na 72,4 TWh (+ 2 %) a byla nejvyšší za posledních deset let.

• Největší meziroční změna výroby elektřiny brutto byla zaznamenána u paroplynových elektráren o 1 300 GWh (+ 47 %), jejich instalovaný výkon zůstal beze změn 1 363 MW.

• Naopak pokračoval meziroční propad výroby jaderných elektráren o 2 737 GWh (- 10,2 %), jejichž instalovaný výkon byl čtvrtým rokem 4 290 MW.

• U velkých vodních elektráren s instalovaným výkonem nad 10 MW výroba vzrostla meziročně o 154 GWh (+ 20 %), zatímco v předchozích dvou letech klesala. Instalovaný výkon byl beze změny 753 MW. U malých vodních elektráren vzrostla výroba elektřiny brutto o 51 MWh (+ 5 %), instalovaný výkon byl téměř beze změny 337 MW. Celkově výroba vodních elektráren vzrostla oproti roku 2015 o 206 GWh (+ 11,5 %). Zatímco instalovaný výkon malých vodních elektráren byl 31 % celkového instalovaného výkonu všech vodních elektráren, vyrobily 53 % elektřiny z celkové výroby vodních elektráren. Výroba elektřiny přečerpávacích elektráren klesla meziročně o 74 GWh (- 6 %), zatímco předchozích sedm let stále stoupala.

• Větrné elektrárny vyrobily meziročně o 76 GWh elektřiny méně (- 13 %), instalovaný výkon byl třetím rokem téměř stejný 282 MW.

• Výroba elektřiny ze slunečních zdrojů meziročně klesla o 132 GWh (- 6 %), instalovaný výkon od roku 2011 mírně roste v řádu jednotek procent na 2047 MW na konci roku 2016.

• Zatímco výroba BRKO meziročně stoupla o 12 GWh (+ 14 %), výroba z biomasy i bioplynu mírně klesla. I přes nárůst tuzemské brutto spotřeby elektřiny o 1 404 GWh (+ 2 %) zůstala hodnota výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů téměř stejná 9 395 GWh (- 0,3 %). Trend stoupající výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se v posledních třech letech ustálil a podíl výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě dosáhl hodnoty 13 %.

• Zatímco výroba elektřiny z hnědého uhlí zůstala na téměř stejné úrovni, výroba z černého uhlí meziročně stoupla o 554 GWh (+ 11 %).

• Výroba elektřiny ze zemního plynu stoupla oproti roku 2015 o 1 444 GWh (+ 73 %).

• Spotřeba elektřiny nejvíce vzrostla u domácností, meziročně o více než 437 GWh (+ 3 %). Oproti ostatním krajům byl významně vyšší nárůst spotřeby domácností ve Středočeském kraji, a to téměř o 102 GWh (+ 4,1 %). Celkově byl meziročně nejvyšší nárůst spotřeby v Moravskoslezském kraji především vyššími dodávkami do sektoru energetiky (o 347 GWh). Nejvyšší nárůst dodávek do stavebnictví byl v Praze (o 8,4 GWh), kde byl oproti jiným krajům řádově vyšší nárůst do sektoru obchod, služby, školství, zdravotnictví (o 517 GWh).

• Stejně jako v předchozích letech bylo i v roce 2016 trvale záporné saldo, které za celý rok činilo téměř 11 TWh. To představuje meziroční pokles o 590 GWh (- 12,3 %), způsobený nižším přeshraničním tokem elektřiny z ČR, i když se zvýšily přeshraniční toky z ČR. Za posledních deset let byla hodnota salda nejnižší.

Vybrané výstupy plyn:

• Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 8 255,1 mil. m3 tj. 88 243,2 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,69 kWh/m3, tj. 38,48 MJ/m3). Proti roku 2015 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 8,5 %.

• Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků v roce 2016 dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu jako vždy kategorie velkoodběru 46,5 %, následovaná kategorií domácnosti 28,7 %, maloodběru 14 % a středního odběru 9,7 %.

• V ČR bylo k 31. 12. 2016 celkem 2 840 473 zákazníků. Téměř 93 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce domácností je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 4 956, přičemž meziroční nárůst se zastavil v roce 2010, kdy došlo prvně k meziročnímu úbytku zákazníků. Největšího dosaženého počtu připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 871 547 bylo dosaženo v roce 2009.

Dokument ke stažení:

Rocni_zprava_provoz_ES_2016.pdf (6 MB)

Zprava_o_provozu_PS_2016.pdf (10 MB)

Zprava_o_kvalite_2016.pdf (454 KB)

V Úředním Věstníku EU vyšlo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008. Nařízení stanoví opatření a podmínky, pokud jde o používání a skladování rtuti, sloučenin rtuti a směsí rtuti, obchodování se rtutí, sloučeninami rtuti a směsmi rtuti, výrobu a používání výrobků s přidanou rtutí a obchodování s nimi a o nakládání s odpadní rtutí s cílem zajistit vysokou míru ochrany lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a sloučenin rtuti způsobenými lidskou činností. Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2018. Příloha III část I písm. d) se však použije ode dne 11. prosince 2017.

Dokument ke stažení:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008

V úvodním slově ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera například uvádí, že koncem roku 2016 byly dokončeny práce na velkém česko-norském projektu, který se týkal geologického ukládání CO2 v České republice. Loni byl dokončen i jeden ze stěžejních projektů ČGS „Rebilance zásob podzemních vod“. Díky němu tak máme nyní aktuální představu o tom, jaké zásoby podzemních vod má Česká republika v jednotlivých  hydrogeologických rajonech. Část aplikovaného výzkumu ČGS souvisí také s plánem České republiky vybudovat bezpečné hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Prozatím byly shrnuty dostupné poznatky o všech potenciálních lokalitách a jsou připravovány jejich 3D geologické modely.

Dokument ke stažení:

Výroční zpráva České geologické služby 2016

Novou sérii seminářů zaměřených na boj se suchem a povodněmi připravilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR. První ze sedmi půldenních seminářů se uskuteční 5. června v Praze a poslední 27. června v Liberci. Určeny jsou starostům, zástupcům městských či krajských úřadů i poradenským firmám zpracovávajícím projektové žádosti.

Semináře představí vhodná řešení, jak předcházet suchu, vzniku povodní, jak zajistit dostatek pitné vody v obcích nebo výhody čištění odpadních vod pomocí domovních čistíren (DČOV). Připraveny jsou i další praktické informace o nabídce dotací z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) a Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).

Cílem pořadatelů je ukázat případným příjemcům podpory, jaké projekty dávají z hlediska vodního hospodářství smysl a zároveň pomoci těm lidem a obcím, kteří aktuálně trpí nedostatkem vody.

Kromě Prahy a Liberce se semináře pořádají v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Plzni, Olomouci a Zlíně. Přednášet budou odborníci ze Státního fondu životního prostředí ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), nebo třeba zástupce Koalice pro řeky a zastupitel města Horní Benešov.

„Semináře poradí, kde a jak budovat domovní čistírny odpadních vod, jak zajistit dostatečné zdroje pitné vody i jak správně hospodařit se srážkovou vodou a zamezit tak vzniku ničivých povodní. Právě v těchto oblastech totiž mohou obce a města žádat o podporu z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí. Nachystány máme ale i praktické informace pro obce, které se na svém území potýkají s nelegálními sklady odpadů. Těm poradíme, jak se s pomocí našich dotací mohou dlouholetých ekohavárií navždy zbavit. Čas bude vyhrazen i pro individuální konzultace nad konkrétními projekty žadatelů o dotace,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Odborníci z AOPK ČR poskytnou informace o možnostech získání dotací na zadržování vody v krajině. Konkrétní vzorové projekty, které se v této oblasti podařilo v minulých letech již uskutečnit, představí zástupce Koalice pro řeky. Na seminářích v Praze, Českých Budějovicích a Olomouci vystoupí zastupitel města Horní Benešov s příkladem dobré praxe v oblasti krajinných a vodních prvků.

Semináře začínají v osm hodin ráno a končí ve třináct hodin odpoledne. Vstup na semináře je pro registrované zdarma, registrovat se lze na www.unni-konference.cz. V případě dotazů pište na seminare@sfzp.cz.

Místa konání seminářů:

• 5. června 2017 / Praha / Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2, sál zastupitelstva, 1. patro

• 7. června 2017 / České Budějovice / Krajský úřad Jihočeského kraje, U Zimního stadionu 1952/2, sál zastupitelstva, č. dveří 2010, 2. patro

• 12. června 2017 / Ústí nad Labem / Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, zasedací místnost A 208

• 14. června 2017 / Plzeň / Krajský úřad Plzeňského kraje, Škroupova 18, jednací sál ZPK, č. dveří 174, 1. patro

• 20. června 2017 / Olomouc / Magistrát města Olomouce, Hynaisova 10, zasedací sál zastupitelstva

• 23. června 2017 / Zlín / Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, zasedací místnost v 16. podlaží budovy

• 27. června 2017 / Liberec / Krajský úřad Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, multimediální sál, 3. patro

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) vydávají společné stanovisko pro sjednocení aplikace ustanovení a rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon ve výstavbě podle autorizačního zákona v kontextu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona. Společné stanovisko se týká označení funkce autorizovaného technika podle stavebního zákona, oprávnění autorizovaného technika, pojmu dokumentace a projektové dokumentace, obsahových náležitostí dokumentace a projektové dokumentace, oprávnění autorizovaného technika vypracovávat příslušné části projektové dokumentace a rozsahu oprávnění autorizovaného technika.

Dokument ke stažení:

Společné stanovisko MMR a ČKAIT [PDF, 258.89KB]

Standardizace a technické normy představují pro průmyslově orientovanou českou ekonomiku (32,3 %) klíčový prvek podnikatelského prostředí. Vývoj standardizace u nás v posledních letech však prostředí pro rozvoj podnikání a průmyslu příliš nevytvářel: chybí kvalitní překlady řady mezinárodních a evropských norem, zajištění financování normotvorné činnosti či větší zapojení uživatelů norem do rozhodování o prioritách standardizace a Plánu (rozvrhu) technické normalizace. Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě poukazuje na tyto a další problémy a požaduje koncepci standardizace, která pomůže reagovat na moderní trendy a vyřeší požadavky firem.

Dnes by se měl v PSP ČR schvalovat pozměňovací návrh k zákonu č. 90/2016 Sb., o posuzování shody, který mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, který by dle předkladatelů měl řadu překážek odstranit (ve druhém čtení). Svaz doufá, že návrh pomůže zlepšit současný systém standardizace.

„Bohužel potřeba kvalitního systému technické normalizace nebyla v minulosti ze strany státu akcentována. Systém standardizace možná i kvůli svému technickému pojetí, složitosti a neatraktivnosti tak byl do značné míry opomíjen. Například míra překladu přejatých norem již poklesla na pouhých 20 %, což poškozuje nejvíce malé a střední podniky či české subdodavatele. Výklady norem či komentáře, po kterých zejména menší firmy dlouhodobě volají, nejsou zpracovávány vůbec,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Chybně nastavený systém do značné míry ovlivňuje podnikatelské prostředí a stává se brzdou inovativních produktů, a tím i konkurenceschopnosti. Přestože je průmysl hlavním uživatelem norem, nemůže v současné době v zásadě ovlivnit rozhodování například o tom, jaké normy budou překládány, ale ani výhled připravovaných harmonizovaných evropských norem. Výrobci tedy mohou jen s časovou ztrátou upravit či nastavit konstrukční změny nebo inovační cyklus,“ doplňuje Radek Špicar.

Členské firmy Svazu průmyslu a dopravy ČR usilují například o zvýšení překladovosti norem. Svaz dále chce, aby uživatelé norem měli větší možnosti podílet se na určování priorit a strategie normalizace či aby ceny za prodej a přístup k normám nepodléhaly politickému zadání. Příjmy z prodeje norem musí zůstat v systému technické normalizace. Problematika standardizace a technických norem by také měla být začleněna do vzdělávacího systému.

Nyní zodpovídá za normotvornou činnost Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), zřízený ministerstvem průmyslu a obchodu. V současnosti byl v oblasti standardizace předložen pozměňovací návrh k zákonu č. 90/2016 Sb., o posuzování shody, který mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Podle pozměňovacího návrhu by tato činnost mohla přejít pod nově navrženou státní příspěvkovou organizaci – Českou agenturu pro standardizaci (Agentura).

„Předložený pozměňovací návrh může vytvořit prostředí pro řešení výše zmíněných nedostatků. Klíčový je ale vznik zřizovací listiny Agentury, která vyjasní vzájemné vztahy mezi ÚNMZ a Agenturou, nastaví financování (zachování příjmů za prodej norem v normotvorném systému), směrování Agentury a zajistí účast průmyslu jakožto největšího uživatele při rozhodovacích procesech ve standardizaci.

Jsme připraveni k aktivní spolupráci v oblasti nastavení systému standardizace a technické normalizace a její závazné koncepce, která by zajistila adekvátní rozvoj konkurenceschopných produktů společností působících v České republice. Svaz zároveň vyzývá k naplnění výše zmíněných požadavků,“ dodává Špicar.

Standardizace či technická normalizace je proces vedoucí ke sjednocení podle jednotných a přesně daných norem. Cílem standardizace je kvalita, bezpečnost a zpětná kompatibilita. Standardizace se může vztahovat na výrobky, služby, procesy, materiály a systémy. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) v minulosti rozhodlo, že od roku 2009 procesy zabezpečování tvorby, vydávání a řádné distribuce českých technických norem (ČSN) jsou vykonávány v rámci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Základní prvky nového legislativního návrhu (pozměňovací návrh k zákonu č. 90/2016 Sb., o posuzování shody, který mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky): Agentura je podřízena Úřadu (ÚNMZ). V čele Agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda Úřadu. Agentura zajišťuje tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem. Agentura je oprávněna vybírat úplatu za odborné činnosti, jež vykonává. Tyto činnosti a výše úplaty jsou stanoveny v ceníku, který vydává Úřad prostřednictvím Věstníku Úřadu.