Evropská komise, členské státy a výrobci by měli přijmout opatření, která zajistí, aby spotřebitelé mohli využívat odolné a vysoce kvalitní výrobky, jež mohou být opraveny a modernizovány. Evropský parlament chce podpořit prodloužení životnosti výrobků a softwaru, zejména bojem proti plánovanému zastarávání.

Doporučení Parlamentu zahrnují:

• odolné, snadno opravitelné a kvalitní výrobky: pro každou kategorii výrobků již od etapy návrhu je třeba stanovit „minimální kritéria odolnosti“;

• pokud oprava trvá déle než měsíc, záruka by měla být prodloužena o dobu nutnou k provedení opravy;

• členské státy by měly poskytovat pobídky na podporu udržitelných, vysoce kvalitních a opravitelných výrobků, a podněcovat opravy a prodej použitého zboží. To by mohlo přispět k vytváření pracovních míst a snížení množství odpadu;

• spotřebitelům by měla být zachována možnost využít služeb nezávislého opraváře, např. odrazováním od technických, bezpečnostních či softwarových řešení, která znemožňují, aby opravy prováděl někdo jiný než schválené podniky či subjekty;

• základní součásti, jako jsou baterie a světelné diody LED, by měly být vyměnitelné, nikoli neodstranitelné, pokud tomu nebrání bezpečnostní důvody;

• měly by být k dispozici náhradní díly, které jsou nezbytné pro řádné a bezpečné fungování zboží „za cenu odpovídající povaze a životnosti daného výrobku“;

• měla by být zavedena celoevropská definice „plánovaného zastarávání“ a systém, který by mohl testovat a odhalit zabudované prvky, jež zkracují jejich životnost, jakož i „vhodná odrazující opatření pro výrobce“.

Označení EU pro lepší informovanost spotřebitelů

Parlament žádá Komisi, aby zvážila „dobrovolné evropské označení“, které by se týkalo zejména odolnosti a ekodesignu výrobku, možnosti jeho modernizace v souladu s technickým pokrokem a jeho opravitelnosti.

Poslanci také navrhují vytvořit „počítadla opotřebení“ u nejdůležitějších spotřebních výrobků, zejména u velkých elektrospotřebičů, aby zajistili lepší informovanost spotřebitelů.

Zpravodaj Pascal Durand  (Zelení / EFA, FR) pronesl: „Musíme obnovit opravitelnost všech výrobků uváděných na trh. Musíme zajistit, že baterie již nebudou přilepené ve výrobku, ale našroubované, abychom nemuseli vyhazovat celý telefon, když se baterie rozbije. Musíme zajistit, aby si spotřebitelé byli vědomi, jak dlouho výrobky vydrží a jak je lze opravit.“

Podle průzkumu Eurobarometru z  roku 2014 by 77% spotřebitelů v EU raději opravilo svůj výrobek než kupovalo nový, ale nakonec ho musí nahradit nebo vyřadit, protože je odradí náklady na opravy a úroveň poskytovaných služeb.

Usnesení bylo schváleno (4.7.2017)  662 hlasy pro, 32 proti, přičemž se 2 zdrželi hlasování.

Ekologické organizace jsou proti novele stavebního zákona – po jejím schválení předpovídají větší chaos, víc protestů i soudních sporů. Poslanci normu odsouhlasili na konci června, přičemž její součástí je i omezení pro spolky vyjadřovat se k některým typům projektů. Poslanci chtějí, aby se výstavba silnic a železnic rozhýbala. Ekologové teď mimo jiné zvažují ústavní stížnost. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Konfederace Evropského podnikání BusinessEurope vydala 30. června obsáhlou zprávu, která se zabývá otázkou průmyslové politiky. Myšlenku, že by EU měla mít průmyslovou strategii, podporuje jak Evropský parlament, tak Evropská rada a Rada pro konkurenceschopnost. Podle BusinessEurope je nutné definovat silnou průmyslovou strategii do roku 2030 a zabránit tak propadu konkurenceschopnosti EU v celosvětovém měřítku. Zpráva BusinessEurope obsahuje jak krátkodobá, tak dlouhodobá konkrétní politická doporučení v řadě oblastí, včetně energetiky, oběhového hospodářství nebo digitalizace.

Sněmovní hospodářský výbor žádá vládu, aby neprodleně a intenzivně začala připravovat výstavbu nových jaderných bloků v jaderných elektrárnách v Temelíně a Dukovanech. Vláda by měla také schválit závazný harmonogram všech základních kroků. Výbor to schválil po debatě o řešení jaderné energetiky v Česku, na níž si přizval například předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou.

Výbor také žádá vládu, aby kvůli rychlejší přípravě výstavby jaderných bloků připravila nový stavební zákon, nebo speciální zákon, který usnadní proces veřejnoprávního projednávání. Náměstek ministra průmyslu Jiří Koliba poznamenal, že je v této věci velmi skeptický, protože úplná změna stavebního práva podle něj přesáhne jedno volební období.

Například Milan Urban prohlásil, že vidí jako jedinou možnou cestu speciální zákon pro dostavbu dalšího bloku v Dukovanech. Tam podle jeho názoru musí být do roku 2035 minimálně ve zkušebním provozu pátý blok, což se podlě něj jinak než zvláštním zákonem stihnout nedá. Drábová poznamenala, že není přítel zvláštních zákonů, ale když se podívá na to, jak jsou zákony složité, dává Urbanovi za pravdu. Tato cesta by podle ní byla hodně schůdná, ale předpokládá, že by od samého počátku začaly v Bruselu v této věci vyjednávat "velké kalibry", a nikoli referenti.

Poslanci také žádají vládu, aby rozhodla o finančním a organizačním modelu výstavby nových jaderných bloků, který bude garantovat ekonomickou proveditelnost výstavby i provozu. Náměstek Koliba poslance informoval o rozhodnutí stálého výboru pro jadernou energetiku, který v polovině června rozhodl, že se bude zabývat jen třemi variantami výstavby. První je výstavba prostřednictvím dceřiných společností ČEZ, druhou je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil tyto dceřiné společnosti, a třetí je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část společnosti ČEZ. Podle náměstka ministra financí Ondřeje Landy jsou pravděpodobná jen dvě řešení. Buď nové bloky postaví firma ČEZ, nebo je postaví stát.

Drábová také řekla, že i přes novely některých důležitých zákonů přetrvává komplikovanost zákonů. Některé změny situaci podle ní ulehčují, například investor bude moci požádat o územní rozhodnutí, aniž má vybraného konkrétního dodavatele, což dosud nebylo možné.

Poslanci se také shodli na tom, že bez výstavby nových zdrojů jaderné energie nebude ČR schopna pokrýt svoji budoucí spotřebu elektrické energie bez závislosti na cizích zemích.

Zdroj: ČTK

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce v Evropě prosadit novou minimální cenu pro emise CO2. V energetickém mixu Francie dominuje jádro, proto by nový návrh přinesl komplikace hlavně ostatním. V Německu se experti obávají, že by došlo ke zvýšení ceny elektřiny až o 40 procent. Podobný scénář by hrozil i Česku. Více ZDE

Zdroj: EURO

Iniciativa Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) shrnuje hlavní zjištění nového posouzení Cenové a necenové opatření pro řízení poptávky po vodě v Evropě  koordinovaná EEA, která má  poskytnout pohled na současné postupy hospodaření s vodou se zaměřením na sektor domácností v Evropě. Analýza vychází z případových studií osmi členských států: Kypr, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Rumunsko, Španělsko. Hodnocení se zabývá postupy řízení poptávky po vodě včetně cenových a necenových přístupů a zvažuje jejich relativní efektivitu a rovněž jsou brány v úvahu překážky a faktory umožňující jejich realizaci.
 

Hlavní zjištění:
 

• V EU existuje pevný legislativní základ pro dlouhodobé a integrované hospodaření s vodními zdroji, včetně rámců pro uplatňování cen za vodu a opatření na snížení ceny.

• Cenová politika v kombinaci s dalšími necenovými opatřeními jsou nejúčinnější ve snižování spotřeby vody v domácnosti. Strategie řízení poptávky po vodě musí najít správnou kombinaci cenových a necenových nástrojů.

• V některých případových studiích se cena nezdá být významným faktorem určující poptávku po vodě. Celkové výsledky však naznačují, že domácnosti v EU, které čelí nárůstu cen vody, budou reagovat snížením spotřeby vody. Nezávisle na cílech v oblasti spotřeby vody zůstává cenová politika vodního hospodářství klíčovým nástrojem k dosažení návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, aby se zajistila údržba a financování stávající a budoucí vodní infrastruktury.

Další informace ZDE

Dne 22. června 2017 zveřejnila Evropská komise seznam 129 malých a středních podniků (MSP) z 25 zemí, oceněných v posledním kole nástroje podpory MSP v programu Horizont 2020. Evropská komise vybírala z celkového počtu 2165 zaslaných projektů. Celková částka financování v první fázi nástroje podpory, dosahuje výše 6,4 milionů eur. Každý projekt tedy obdrží 50 tisíc eur na financování studie proveditelnosti. Například z České republiky uspěla v hodnocení z února 2017 společnost FUTTEC a.s. Společnost vyvinula unikátní systém ohřevu asfaltových směsí pomocí mikrovlnné technologie. Příští vyhodnocení výsledků zaslaných žádostí se uskuteční 6. září 2017.

Dokument ke stažení:

Seznam vybraných projektů

V Řeži u Prahy a v Plzni vznikla nová pracoviště výzkumu jaderných technologií, kde se odborníci zabývají i obnovitelnými druhy energie. Výstavba pracovišť skončila 30. června a stála 2,7 miliardy korun, část nákladů pokryly evropské dotace.

Společnost Centrum výzkumu Řež, člen Skupiny ÚJV, ukončila 30. června 2017 výstavbovou část projektu Udržitelná energetika (Sustainable Energy, SUSEN) financovaného s podporou Evropské unie. V letech 2012 až 2017 byla tak v rámci projektu SUSEN navržena, postavena a experimentálními technologickými zařízeními vybavena technická infrastruktura umožňující vytvoření vědecko-výzkumných týmů specializovaných na řešení významných komerčních či dotačních rozvojových projektů v energetice, především energetice jaderné. Zařízení SUSEN jsou umístěna v areálu v Řeži, ve Vědecko-technickém parku Plzeň a v objektech  Západočeské univerzity Plzeň.

Pro vývoj jaderných reaktorů 4. generace byly v Řeži a Plzni postaveny unikátní experimentální smyčky pro testování materiálů v náročných provozních podmínkách (vysokých teplotách a tlacích), výzkum termohydraulických vlastností a validaci výpočetních kódů pro chladící média (hélium, voda, CO2, roztavené těžké kovy, roztavené soli) a vývoj provozních režimů. Superkritická vodní smyčka a vysokoteplotní heliová smyčka navíc díky propojení se stávajícím výzkumným jaderným reaktorem LVR-15 umožní simulovat i podmínky umožňující provádět tyto práce při souběžné expozici ionizujícím zářením.

Centrum výzkumu Řež je díky projektu SUSEN zapojeno do vývoje fúzního reaktoru ITER, mj. zařízením HELCZA umožňujícím zkoušky materiálů první stěny fúzního reaktoru a divertoru při tepelných tocích až 20 MW/m2.

Pro materiálový výzkum byl vybudován komplex deseti horkých komor pro práci s vysoce radioaktivními materiály. Horké komory jsou vybaveny souborem zařízení pro přípravu aktivních vzorků a zkušebních těles a provádění širokého spektra mechanických zkoušek za pokojové teploty i teplot až do 1200°C. V Plzni byla vybudována špičková laboratoř neaktivních mechanických zkoušek. Materiálový výzkum je podpořen také laboratoří zvláště citlivých přístrojů – optické, elektronové rastrovací i transmisní mikroskopie, nano-indentačních metod a celé řady analyzátorů – za všechny zmiňujeme extrémně citlivý SIMS (Secondary Ion Mass Spectroscopy) určený také pro výzkum vlivů na životní prostředí či zapojení do mezinárodního programu monitorování dodržování zákazu jaderných zbraní. Odolnost materiálů a konstrukčních částí jaderných reaktorů a jejich provozuschopnost při haváriích se ztrátou chlazení bude zkoumána ve speciální laboratoři simulující podmínky vznikající při těchto haváriích.

Pro výzkum palivového cyklu jaderných elektráren byly pořízeny tzv. studené kelímky umožňující modelovat chování roztaveného coria (směsi paliva a konstrukčních materiálů) při těžkých haváriích jaderných reaktorů a výzkumná zařízení pro vývoj nových metod zpracovávání a úpravy radioaktivních odpadů. Pro přípravu hlubinného uložiště radioaktivních odpadů je určena nová laboratoř pro výzkum migrace látek v hlubokých geologických formacích.

Realizací projektu SUSEN byly významně posíleny možnosti pro účast výzkumné a vývojové technologické komunity České republiky na vývoji experimentálních postupů důležitých pro projektové řešení a konstrukční přípravu technologií jaderných reaktorů čtvrté generace IV a fúzních reaktorů, výzkumné práce pro podporu bezpečnosti a dlouhodobé životnosti stávajících elektráren a výzkum materiálů, chladících médií a technologií zpracování odpadu nejen pro jadernou energetiku, ale i pro nejaderné využití. Nově vzniklá vědecko-výzkumná základna je rovněž zcela unikátní příležitostí pro tvůrčí výzkumníky a techniky umožňující jejich odborný rozvoj, dát jim možnost celoživotní kariéry a udržet a dále rozvíjet naše kompetence v jaderné energetice a podle potřeby v dalších technologických oblastech.

MŽP se rozhodlo v programu pokračovat, a to vyčleněním dvojnásobně vyšších dotačních prostředků, než tomu bylo v pilotním prvním kole žádostí. Na první pohled se zdá být záměr využívat dešťovou vodu logický a jako nástroj k předcházení jejímu nedostatku správný. Bylo by tomu tak v případě, kdyby MŽP podporovalo systémy k zachycování dešťové vody výhradně pro potřeby zalévání a zasakování. Bohužel podpora tímto směrem jde jen v jedné části programu. Další dvě části se zabývají podporou využití dešťové vody pro splachování WC a zálivku, nebo pro splachování v kombinaci s využitím tzv. šedé vody. Dopad této podpory je zcela nedomyšlený a přinese více problémů než užitku. Proč? Více ZDE

Zdroj: www.nase-voda.cz

Každý Holanďan vyhodí ročně v průměru deset kilogramů chleba, který posléze skončí v žaludku potkanů. Zabránit rozmnožení hlodavců a zároveň smysluplně recyklovat má projekt speciálních kontejnerů na chléb. Ten se pak může přeměnit na hnojivo nebo bioplyn a vyrábět elektřinu. Vzniklý metan z jednoho bochníku může vydržet pro plynový hořák na hodinu vaření. Odpůrci této „zelené“ recyklace hovoří o eticky sporném projektu. Více ZDE

Zdroj: Euro

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti za to, že chybně nakládala s odpadem pocházejícím ze znečištěného železničního svršku.

Společnost přijala k biodegradaci (odbourání ropného a organického znečištění) do svého zařízení více než 10 tisíc tun štěrku ze železničního svršku, který spadá do kategorie nebezpečného odpadu. „Po provedené biodegradaci předala tento upravený odpad dalšímu subjektu jako materiál, který údajně splňoval limity dané vyhláškou pro využití na povrchu terénu. Ve skutečnosti ovšem byl v odpadu například devítinásobně překročen limit pro polychlorované bifenyly (PCB), trojnásobně byl překročen limit pro uhlovodíky (C10 – C40) a dvojnásobně limit pro arsen a polyaromatické uhlovodíky (PAU). Firma se tak dopustila porušení zákona o integrované prevenci,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Společnost se proti pokutě ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Výškové budovy v Česku jsou podle odborníků na zateplování budov dobře zabezpečeny, nicméně slabinou je správná aplikace hořlavých materiálů při realizaci zateplení. Kvalita realizace zateplení totiž často neodpovídá požadovaným standardům. Rovněž testování stavebních výrobků často neodpovídá podmínkám skutečného požáru a je třeba jej přiblížit realitě. Lidé by při volbě stavebních materiálů měli kromě užitných vlastností brát v potaz i třídu reakce na oheň a vybírat jen nehořlavé, tedy třídu A1 a A2. Při využití nehořlavých materiálů je totiž riziko plynoucí z chybné realizace mnohem menší.

Protipožární předpisy podle odborníků na zateplování budov v Česku jsou ve srovnání s většinou evropských zemí na velmi dobré úrovni. Typickým příkladem je norma upravující využití hořlavých materiálů na výškových budovách, která byla v ČR zpřísněna loni v létě. Pokud by opláštění londýnského obytného domu Grenfell Tower bylo zhotoveno podle současné české protipožární normy, tak by k takové tragédii pravděpodobně nedošlo.

Od 1. srpna loňského roku musí být výškové budovy lépe zabezpečeny a to díky revizi normy ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb. Revize normy platí pro nově i dodatečně zateplované budovy. Nově jsou podmínky pro zateplování obytných budov stanoveny tak, aby se snížila pravděpodobnost šíření ohně přes venkovní tepelnou izolaci. Cílem je zabránit takovým tragédiím jako v případě Grenfell Tower. (viz infobox o revizi normy níže)

Byť jsou tuzemské protipožární v mezinárodním srovnání na dobré úrovni, i v ČR chybí praktické zkušenosti při hašení zateplovacích materiálů. Testování zateplovacích systémů totiž probíhá v ideálních podmínkách zkušebny a navíc na malém vzorku s malým výkonem ohně. Vyšší bezpečnosti by pomohlo, pokud by se zkoušky přiblížily reálným požárům, konkrétně by se zvětšil výkon simulovaného požáru a rozměr testovaného vzorku.

Velkorozměrové zkoušky fasád se provádí na vzorku ve tvaru L, jehož výška je 5,7 m, délka hlavního ramene 3 m a vedlejšího 1,2 m, při výkonu hořáku 3 MW. Současně povinná středněrozměrová zkouška probíhá na vzorku o výšce 2,4 m a výkon hořáku je pouhých 100 kW. Reálný požár přitom může dosahovat 4 MW i více, proto by bylo vhodné testovat materiály i v náročnějších podmínkách.

Požár se totiž může šířit po budově nejen vnitřkem, ale i po fasádě respektive zateplení budovy. Zatímco budovy do 12 metrů lze hasit ze země, u vyšších budov musí záchranáři obvykle zasahovat zvnitřku budovy. Při požáru výškových budov dokonce ani fasádu téměř nelze hasit zvenčí – pokud je z hořlavého materiálu, oheň se šíří velmi rychle.

Co může veřejnost pro větší bezpečí bydlení udělat? Lidé mohou při volbě stavebních materiálů kromě užitných vlastností brát v potaz i třídu reakce na oheň a vybírat jen nehořlavé, tedy třídu A1 a A2. Tyto materiály, nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Nemůže se stát, že by se pak oheň lavinovitě šířil po fasádě jako v případě Greenfell Tower či jiných obdobných požárech.

Pokud je obložení budovy nehořlavé, oheň se šíří budovou mnohem pomaleji. U staveb, na kterých se kombinují hořlavé a nehořlavé materiály, může být problematické dodržení všech normových projektových požadavků. Zateplit výškovou budovu hořlavým materiálem při dodržení všech protipožárních předpisů je technicky velmi náročné.

INFOBOX: Největší změnou, kterou revize normy přináší, je lepší ochrana před šířením ohně po fasádě patrových domů. Nově se musí u zateplovaných budov aplikovat širší požární pásy z minerální izolace, které jsou rozšířeny z 0,5 na 0,9 metru. Pásy musí být umístěny nad soklem, okny a atikou domu, a to včetně nejvyššího podlaží kvůli eliminaci rizika vzplanutí střech. Výjimku tvoří rodinné domy a jednopodlažní budovy, u kterých nejsou protipožární pásy nutné. Budovy do 12 m požární výšky musí mít zabezpečený pouze sokl zateplovacího systému.Rozsah požadavků se nově dělí do čtyř různých kategorií podle požární výšky (viz příloha níže.)

Čím je dům vyšší, tím přísnější protipožární požadavky musí splnit

Zásadní vliv na to, jakým způsobem má být obytný dům nově zateplen, je výška budovy, respektive její požární výška, což není totéž (viz definice níže).

Rozsah požadavků se nově dělí do čtyř různých kategorií podle požární výšky. Požadavky jsou různé pro specificky řešené jednopodlažní objekty, objekty s požární výškou 0,0 až 12,0 m, dále 12,0 až 22,5 m a objekty s požární výškou nad 22,5 m.

Norma ČSN 73 0810 budovy rozděluje do čtyř kategorií:

• do 0 metrů požární výšky, což jsou jednopodlažní budovy. U těchto budov může být na celé fasádě použitý polystyren, který má třídu reakce na oheň E (viz tabulku).

• 0 až 12 metrů požární výšky, což odpovídá zhruba třípatrovým až čtyřpatrovým bytovým domům, kterých je v České republice většina (67 procent). Nad soklem musí být instalován průběžný protipožární pás z minerální izolace o šířce nejméně 0,9 metru. Výjimku tvoří rodinné domy, u kterých není tento pás nutný.

• 12 až 22,5 metru požární výšky, což odpovídá běžným sedmipatrovým bytovým domům, kterých je přibližně pětina (20 procent). Protipožární pásy o šířce 0,9 metru musí být povinně umístěny nejen nad soklem, ale také nad okny, a to včetně nejvyššího podlaží – kvůli eliminaci rizika vzplanutí střechy – a v úrovni atiky.

• nad 22,5 metru požární výšky, což jsou ostatní výškové budovy, obvykle nad sedm pater. Celá fasáda musí u nejvyšších budov být zateplena nehořlavým materiálem s třídou hořlavosti A1, tedy minerální izolací (vatou).

Až do 20. října mohou hejtmani a starostové dvou stovek obcí žádat o finanční podporu na urychlení protismogových opatření. Ministerstvo životního prostředí prodlužuje platnost dotační výzvy na zpracování akčních plánů, které pomohou zlepšit nevyhovující stav ovzduší ve městech a obcích.

Až 50procentní dotace je určená krajům a obcím s rozšířenou působností. Pokryje jim sestavení plánu aktivit, které povedou ke snížení znečištění ovzduší, a polovinu mzdových nákladů jednoho koordinačního pracovníka. Akční plán má být uveden do praxe do konce roku 2020, nicméně může obsahovat i aktivity, s kterými se počítá i po tomto termínu.

Rezort na tuto dotační výzvu (8/2017) vyhradil 100 milionů korun z Národního programu Životní prostředí a zařadil do balíčku protismogových dotací, které obcím aktuálně nabízí. Mezi ně patří také výzva na zpracování podkladových dopravních studií (9/2017), které pomohou k zavedení nízkoemisních zón, nebo ke zpracování regulačních řádů dopravy, či dotace na snižování zápachu a emisí těžkých kovů.

Finančních prostředků je zatím dostatek, většina z alokovaných 100 milionů na tuto výzvu je stále k dispozici, šance na získání podpory mají zastupitelstva veliké. Žadatelům se vyplatí dotace zkombinovat a podat žádost o dotaci současně na 8. i 9 výzvu, neboť spolu úzce souvisí.

Bližší informace naleznou zájemci na webových stránkách, se svými dotazy se mohou obracet na pracovníky call centra SFŽP ČR na bezplatném telefonním čísle 800 260 500 nebo prostřednictvím e-mailové adresy: dotazy@sfzp.cz.

Výzva 8/2017 - Implementace programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO)

• Žádosti je možno podat do 20. 10. 2017.

• Podpořené projekty budou realizovány nejpozději do 31. 12. 2020.

• Výše podpory na jeden projekt je 50 % z celkových způsobilých výdajů.

• Alokace 100 mil. Kč

• Dokumenty

Výzva 9/2017 - Zavádění nízkoemisních zón v obcích

• Žádosti je možné podat do 27. 9. 2017.

• Podpořené projekty budou realizovány nejpozději do 31. 12. 2019.

• Min. výše dotace na jeden projekt je 100 tis. Kč, max. výše dotace - 1 mil. Kč.

• Výše podpory na jeden projekt je 80 % z celkových způsobilých výdajů.

• Alokace 10 mil. Kč

• Dokumenty

Vědci si pořád ještě myslí, že kdyby lidé věděli, co se děje, začali by něco dělat. Jenže to je omyl. Roky už se nesnažím nikomu nic říkat. Nemá to smysl, říká v rozhovoru geolog a ekolog Václav Cílek. Pokud podle něj lidé přestanou brát klimatickou změnu a sucho na lehkou váhu, pak to bude z náboženských nebo citových popudů. Současné sucho není ani tak důsledkem oteplování, jako spíš celé řady faktorů, které se kumulativně sčítají, říká mimo jiné Václav Cílek. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: lidovky.cz