V posledním červnovém a prvním červencovém týdnu letošního roku proběhla po celé střední Evropě v obchodech Tesco akce na podporu aktivit potravinových bank v jednotlivých zemích regionu. V Česku se vyhodí ročně 729 tisíc tun jídla, v Evropě je to 90 milionů tun. Na celosvětový problém upozorňuje dlouhodobě celá řada organizací. Přitom část vyhozených potravin je zdravotně zcela nezávadná. Nejedná se pouze o etický problém. S vyhozeným jídlem se plýtvá půdou, energií, vodou a lidskou prací, které za výrobou jídla stojí, což má negativní dopady na životní prostředí. Navíc vyhozené potraviny končí na skládkách a přispívají k tvorbě skleníkového plynu – metanu. Více ZDE.

Zdroj: ihned.cz

Dle statistických údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) vyplývá, že se v loňském roce razantně snížila produkce uhlí, a to na úkor zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie. Data ze 150 zemí z celého světa ukázala, že produkce uhlí v Číně prudce klesla zhruba o 320 milionů tun (o 9 %). Toto množství odpovídá celkové produkci Jižní Afriky, tedy pátého největšího vývozce uhlí na světě. Klesající trendy se ale objevují i v ostatních zemí jako je USA nebo Austrálie. Jedinou výjimkou byla Indie a Vietnam, kde byl zaznamenán 2 % nárůst. Celosvětově tak produkce klesla o 458 milionů tun uhlí, což reprezentuje z energetického hlediska pokles o 2 %.

Nižší poptávka po uhlí přímo souvisí s výrobou elektřiny ze zemního plynu, kdy v rámci zemí OECD se vůbec poprvé zemní plyn vyrovnal právě uhlí. Celosvětový nárůst dovozu plynu vzrostl o 47 mld. m², tedy zhruba o 4,5 % ve srovnání s rokem 2015. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energií zaznamenal v rámci zemí OECD nárůst o 3,8 %. Celkově se OZE podílí na výrobě elektřiny z 23,8 %. Největší nárůst byl zaznamenán u větrných, solárních a fotovoltaických elektráren. Více ZDE.

Zdroj: IEA

Užitečné semináře.cz se si vás dovolují pozvat na odborný seminář „Vodní zákon–Velká novela stavebního zákona a poplatková novela“, který proběhne 9. listopadu v Olomouci, resp. 28. listopadu v Praze.

Účelem semináře je provést účastníky komplexně dopady aktuální novely stavebního zákona č. 225/2017 Sb., (platnost od 1. 1. 2018) na vodoprávní praxi a tzv. „poplatkové“ novely vodního zákona (dle aktuálního stavu). Seminář zohledňuje účel a důvody novel.

Na semináři se budeme soustředit na konkrétní dopady změn stavebního a vodního zákona do vodoprávní praxe, zejména se zaměříme na koncepční změny při umisťování a povolování vodních děl ve společném povolovacím řízení a změnám v navrhovaném systému poplatků podle vodního zákona. Pozornost bude věnována i dalším změnám vyplývajícím z uvedených novel dotýkajícím se přípravy vodních děl.

Cílem semináře je komplexní výklad změn v aktuální vodoprávní praxi. Seminář bude věnován zejména praktickým problémům, které mohou vznikat v souvislosti s aplikací nových vodoprávních předpisů v oblasti vodních děl.

Témata přednášek:

• vymezení základních bodů novely stavebního zákona č. 225/2017 sb.
• změny v umisťování, povolování, ohlašování a užívání vodních děl
• společné řízení
• další změny vyplývající z novely stavebního zákona
• vymezení základních bodů poplatkové novely vodního zákona
• změny ve zneškodňování opadních vod a systému poplatků
• další změny vodního zákona, diskuze

Další podrobnosti najdete - ZDE

Na dotaz k vlivu azbestu na lidské zdraví odpověděla MUDr. Ariana Lajčíková, CSc. ze Státního zdravotního ústavu: "Zaujal mě na BOZPinfo článek na téma azbest. Již jsem se s ním několikrát dostal do styku a mám tedy otázku. Jak musí být dlouho člověk vystaven prašnosti s částečky azbestu, aby byl zdravotně ohrožen? Je zdraví nebezpečné, když normální člověk pohybující se po okolí narazí náhodně na místo, kde se například rekonstruuje střecha s eternitem neodborným způsobem? Existuje nějaká doba, kdy se azbest po vdechnutí dostane z těla ven, nebo je již v plicích celý život?"

Azbest je souhrnné označení pro skupinu křemičitých nerostů, které mají vláknitou strukturu. V průmyslových výrobcích se používal převážně - z 95 % - bílý azbest (chrysotil). Jiné vláknité nerosty, které pod společný název azbest souhrnně zahrnujeme, jako krocidolit, amosit, antofylit, tremolit a aktinolit se komerčně používaly méně. Je-li člověk prachu azbestu exponován, vykašlává ve sputu (hlenu) tzv. azbestová tělíska. Ty jsou známkou expozice, nikoliv onemocnění. Kašel je v prašném prostředí obrannou reakcí, tělo se snaží cizorodých látek zbavit. Známkou onemocnění je bujení vaziva v dýchacích cestách. K onemocnění dochází při dlouhodobé profesionální expozici (více než  20 let). Azbestová vlákna jsou v ovzduší všudypřítomná a ojedinělá vlákna již každý z nás během života vdechl. Pro své dobré vlastnosti (pevnost, ohebnost, trvanlivost, žáruvzdornost apod.) byl azbest dříve hojně užíván, zejména v azbestocementových materiálech, kde tvořil 10 až 15 % hmoty. Zdrojem azbestových vláken ve venkovním prostředí bylo zejména brzdové obložení automobilů. Ne každé azbestové vlákno je stejně nebezpečné, onemocnění  mohou způsobit především ta vlákna, jejichž poměr délky ku šířce je alespoň 3:1, jsou to tedy jakési jehly. Základem onemocnění při profesionální expozici je opakované a dlouhodobé propichování tkání drobnými vlákny – „efekt jehel“.

Nepřehlédněte:

Nebezpečí azbestu je známé a jeho používání je zakázáno od roku 1995, i přesto podle slov Ing. Zoji Guschlové, Ph.D. je většina případů odstraňování azbestu v České republice v rozporu se zákonem. Zoja Guschlová, která je konfrontována se situací v oblasti azbestu v České republice jako soudní znalec se specializaci azbest a ostatní anorganická vlákna, sdělila Odpadovému fóru, co brání, aby se v České republice azbest řádně odstraňoval a ukládal na skládky k tomu určené. Více  ZDE

Usadí-li se jednotlivá vlákna chrysotilu v plicích, rozštěpí se, postupně se rozpustí a v řadě případů vymizí. Vlákna amfibolu v plicích dlouhodobě přetrvávají, někdy celý život. S těmi se lze setkat ojediněle. Vdechnutí jednotlivých vláken však nezpůsobí nemoc. V životním prostředí se riziko působení azbestu na zdraví obecně považuje za nízké. Velká vlákna rychle sedimentují a menší jsou pohybem vzdušných mas rozptýlena v prostředí. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že by se s azbestem mělo zacházet odborně a podle platné legislativy.

Zdroj: BOZPinfo

Obce na Českobudějovicku si stěžují na zápach z bývalé úpravny uranu u Mydlovar. Skoro dvě stovky lidí podepsaly petici proti vysoké prašnosti a právě zápachu. Rekultivaci kaliště v Mydlovarech provádí státní podnik Diamo. Odborníci však zatím zdroj zápachu nezjistili. Situaci má vyřešit rychlé zavezení laguny v opuštěném dole. Více ZDE.

Zdroj: ČT24

Nové chodníky, cyklostezky, nízkopodlažní trolejbusy, tramvaje či modernizované střední školy. Na to vše se mohou těšit obyvatelé v aglomeracích Brna, Olomouce a Plzně. V minulých týdnech byly totiž schváleny první projekty v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) v rámci tzv. integrovaných nástrojů (IN) v celkové částce převyšující 330 mil. Kč. Jedná se o programy zaměřené na modernizaci základních a středních škol, vozových parků, na bezpečnost dopravy a v neposlední řadě i rozvoj cyklostezek.

„Projekty míří na širokou oblast témat. Kromě těch zmíněných na dopravní obslužnost jsou předkládány například projekty na předškolní vzdělávání, obnovu kulturního dědictví nebo na infrastrukturu sociálních služeb,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Například v Mohelnici tak mohou očekávat nové chodníky, cyklostezky pak v okolí Kuřimi či Slavkova u Brna. V nízkopodlažních trolejbusech se projedou lidé v Brně a v modernizovaných tramvajích se svezou v Olomouci. Tyto projekty jsou součástí tzv. integrovaných nástrojů, jejichž specifikem jsou výzvy vyhlašované městy či místními akčními skupinami (MAS), které navazují na výzvy vyhlášené IROP a zároveň cílí na místní potřeby.

Zprostředkující subjekty Integrované územní investice (ITI) již vyhlásily celkem 59 výzev, z nichž k 3. 8. 2017 bylo doporučeno k financování 15 projektů. Nejaktivnějšími jsou v tomto směru Brněnská, Olomoucká  a Plzeňská aglomerace. Zástupci měst z Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) vyhlásili celkem 41 projektů a v nejbližší době můžeme očekávat doporučené projekty k financování. Poslední integrovaný nástroj Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) realizují MAS, které doposud vyhlásily 94 výzev, přičemž doporučen k financování nebyl prozatím žádný projekt.

Ke stažení:

• Doporučené projekty k poskytnutí dotace

• Více informací k integrovaným výzvám

Zdroj: MMR

Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Novela je předkládána z důvodu povinné transpozice směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES  o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Navrhované znění novely je transpoziční a také zohledňuje i stávající problémy s kvalitou dodávané pitné vody v České republice. Připomínky k tomuto materiálu jsou očekávány nejpozději do 15 pracovních dnů. Více ZDE

Cílem navrhované regulace lobbingu v České republice je stanovení transparentních pravidel pro lobbing a vymezení lobbingu coby standardní aktivity v rámci legislativního a rozhodovacího procesu na centrální úrovni. Základními kritérii pro podobu návrhu věcného řešení regulace lobbingu jsou zvýšení transparentnosti lobbistické činnosti ve vazbě na přiměřenost zvoleného řešení jak z hlediska legislativního, tak celkové nákladovosti, a dále posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu a veřejné kontroly v této oblasti. 

Dokument ke stažení:

Materiál

RIA

Více než polovina Čechů někdy spotřebovává potraviny po skončení doby minimální trvanlivosti. Asi 48 procent lidí jí tyto potraviny i po skončení doby použitelnosti, tedy datu uvedeném v označení "spotřebujte do", u potravin, které se rychle kazí, jako jsou mléčné výrobky nebo maso. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Ukázal také, že 86 procent lidí považuje plýtvání potravinami za problém, přes 40 procent za celospolečenský. Podle odhadů se v ČR vyhodí až 25 kilogramů potravin na obyvatele ročně. Lidé tvrdí, že chtějí plýtvání potravinami omezit, nejčastěji z finančních důvodů. Každá domácnost vydá za potraviny průměrně 22.400 korun ročně za jednoho člena.

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se minimální trvanlivostí označují trvanlivé potraviny jako jsou těstoviny, konzervy nebo sušenky. Je možné je bezpečně sníst i po uplynutí uvedeného data, pokud jsou patřičně skladovány a nemají porušený obal. Nejsou závadné, ale nelze ručit za jejich chuťové a výživové kvality. Takové potraviny podle výzkumu konzumuje po skončení minimální trvanlivosti 53 procent dotazovaných. Více než polovina Čechů ale vnímá toto datum jako ukazatel zdravotní nezávadnosti stejně jako údaj "spotřebujte do", oba pojmy lidé často zaměňují.

Nenechte si ujít!

Naproti tomu značení "spotřebujte do" čili doba použitelnosti se udává u rychle se kazících potravin. Později nejsou považovány za bezpečné a mohou být zdravotně závadné. Přesto 48 procent lidí takové potraviny konzumuje.

Sedm procent dotazovaných konzumuje prošlé potraviny obou typů vždy, často více než desetina lidí a občas kolem třetiny. Naopak necelá pětina nekonzumuje nikdy potraviny po skončení doby použitelnosti a 13 procent po datu minimální trvanlivosti.

Přes polovinu lidí uvedlo, že nevyhodí více než desetinu koupených potravin. Necelá čtvrtina uvedla, že jejich domácnost potraviny nevyhazuje. Podle souhrnných statistik potravinový odpad tvoří zhruba 30 procent odpadu z domácností.

Nejčastěji lidé vyhazují potraviny proto, že se zkazí, jde o nespotřebované zbytky nebo mají prošlé datum spotřeby. "Necelá třetina udává, že alespoň občas je v jejich domácnosti důvodem k vyhození potravin to, že již na dané jídlo nemají chuť nebo si nandají na talíř příliš velkou porci," uvádí výzkum.

Podle odhadů se v ČR vyhodí asi 6,4 procenta celkové produkce potravin, což je ve srovnání s jinými státy EU relativně málo. Přesto jde o více než 254 tisíc tun potravin ročně. Lidé v průzkumu uváděli, že by rádi plýtvání omezili. Více než 77 procent dotázaných kvůli finanční úspoře a tři pětiny lidí kvůli úspoře času na přípravu či nákup jídla.

"Je patrné, že si česká veřejnost uvědomuje důsledky plýtvání potravinami především na osobní a každodenní rovině," uvedlo CVVM. Přes polovinu lidí uvedlo ekologické důvody a polovina přikládá význam etické a sociální stránce problému.

Dokument ke stažení:

TZ CVVM.pdf

Výzva k podání přihlášek do největší startupové soutěže týkající se udržitelného rozvoje a zelených technologií pro účastníky z 23 zemí ze střední, východní a jihovýchodní Evropy startuje právě teď. Tvůrci udržitelných inovací zde za první místo obdrží finanční odměnu ve výši v přepočtu 525 000 Kč, dvě další místa jsou dále ohodnocena částkami 263 000 Kč a 132 000 Kč. Účastníkům bude navíc umožněno oslovit přímo 150 největším partnerům, což jim usnadní hladký přechod na globální trh. Zájemci, kteří se chtějí zapojit do výzvy, musí předložit projekt týkající se udržitelné energetiky, vytvořit tým, mít prototyp a vyplnit přihlášku na webových stránkách soutěže www.powerup.innoenergy.com, a to do 11. září 2017.

Letos se uskuteční třiačtyřicátý ročník EKOFILMu, festivalu filmů zaměřených na životní prostředí. Hlavním tématem je vzduch. Tématu ovzduší bude věnován jak filmový, tak i doprovodný program. Ten proběhne v Otevřené zahradě Nadace Partnerství, na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v takzvaném EKOEXPO areálu, který pro účely festivalu vyroste na náměstí Svobody. Mimo informačního stánku ministerstva a úřadu Jihomoravského kraje, kde se lidé dozví všechny aktuální informace o kotlíkových dotacích, čeká na návštěvníky i mnoho dalšího. Doprovodnému programu budou zde i na dalších místech dominovat diskuze a besedy s hosty z České republiky i ze zahraničí. A právě dva nejvýznamnější hosté, kteří jsou zároveň členy festivalové poroty, přijedou na festival z ciziny. Prvním z nich je světově uznávaný fotograf Staffan Widstrand, fotograf National Geographic a člen poroty World Press Photo, tím druhým je jeden z nejvýraznějších světových odborníků na environmentální a sociální témata a profesor Univerzity v Michiganu Andrew Hoffman. Festival bude hostit město Brno od 5. do 7. října. Více o festivalu ZDE.

Ministerstvo životního prostředí v červenci aktualizovalo své sdělení k nakládání s odpadním stavebním polystyrenem. Sdělení odboru odpadů Ministerstva životního prostředí k nakládání s odpadním stavebním polystyrenem najdete na webu České asociace odpadového hospodářství ZDE.

Odborníci z Vysokého učení technického v Brně vyvinuli spolu s vývojáři z praxe zařízení, které je schopno vyčistit použitou vodu z budov na úroveň vody dešťové. Kombinuje mechanické a biologické čištění a výsledkem je voda, která neobsahuje chlor a lze ji užít například pro závlahu.

Zařízení čistí takzvanou šedou vodu, tedy použitou vodu bez produktů lidského organismu, například vodu ze sprch. Nejprve ji mechanicky předčistí a pak biologicky vyčistí a vyfiltruje. Poté ji lze znovu použít. "Unikátnost je především v tom, že je sloučena separace bakterií nutných pro biologické čištění a hygienické zabezpečení vody filtrací na membránách a v tom, jak jsou membrány regenerovány," uvedla mluvčí agentury Ivana Drábková.

V některých zemích, například v Japonsku, je pro některé účely používání šedé vody nařízeno. Používá se pro splachování na toaletách. V Kalifornii se zase vyčištěná odpadní voda používá pro závlahu, v průmyslu, ale i pro doplnění rezervoárů podzemních vod nebo pro rekreaci. V Česku užití pitné a užitkové vody regulováno není.

"Zatím v České republice není ekonomický tlak na užívání jiných vod než z veřejných vodovodů či studní. Vydatnost vodních zdrojů zatím dostačuje, to se však velmi rychle může změnit. Už dnes mají mnohé oblasti země zásadní problémy s dlouhotrvajícím suchem," uvedl Vladimír Jirmus z firmy ASIO NEW, která na vývoji zařízení spolupracovala.

Firma již začala s exportem výrobku na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Chorvatska. V Česku zatím širší zkušenosti s použitím šedé vody chybí, stejně jako příslušné předpisy. Příkladem využití dešťové vody v ČR je dánský výrobce stavebnic Lego v Kladně.

Vývoj recyklačního zařízení podpořila TA ČR grantem 3,9 milionu korun. Podle předsedy TA Petra Očka je spolupráce vědců s lidmi z praxe efektivní. "Do výzkumu jsou často zapojováni i studenti, kteří mohou aktivně pracovat na prakticky zaměřených výzkumných úkolech a následně vidět hmatatelné výsledky své práce, což je pro ně motivací na dráze vědy a výzkumu setrvat," uvedl Očko.

Další informace:

Tisková zpráva TA ČR

V pondělí 7. srpna ve 20:10 SELČ nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane velmi nízko nad východojihovýchodním obzorem ve 20:20 SELČ, kdy se měsíční disk ponoří do stínu Země přibližně 25 procenty svého průměru. Úkaz bude velice fotogenický.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Pakliže se do stínu Měsíc ponoří hlouběji, jsme svědky částečného zatmění. Část měsíčního disku výrazně ztmavne a onen astronaut by na povrchu zatmělé části Měsíce pozoroval zákryt Slunce naší Zemí. Na tmavé obloze lze světelným dalekohledem rozeznat už při malém procentu zakrytí tmavě hnědý odstín zatmělé části Měsíce – zmíněný oranžový prstýnek naší atmosféry podobně jako optický hranol láme do vnitřku zemského stínu slabý svit červené části slunečního záření. V případě pondělního zatmění půjde zabarvení stínu rozeznat velmi těžko, neboť obloha bude ještě dost světlá kvůli probíhajícímu soumraku.

Zatmění uvidíme nízko nad východojihovýchodem. Úkaz začíná ještě v době, kdy bude Měsíc pod obzorem a nad obzor začne vycházet prakticky v čase maximální fáze zatmění, tedy okolo 20:20 SELČ (v Praze Měsíc vyjde až 8 minut po maximu úkazu, mnohem lépe je na tom jihovýchodní Morava).  Nejzajímavější proto bude samotný východ Měsíce a následující přibližně hodina a půl, během které bude Měsíc stoupat nad obzor, pomalu vystupovat ze stínu Země a obloha tmavnout. V místech s velmi čistým vzduchem bude také možné vyhlížet Měsíc na okraji zemského stínu promítnutého do zemské atmosféry pod narůžovělým rozhraním rozptýleného světla z červánků, známým jako Venušin pás. Tento moment bude nejfotogeničtější.

Částečné zatmění končí ve 21:18 SELČ, kdy Měsíc opustí plný stín Země. Ještě ale dalších přibližně 20 minut budeme moci očima pozorovat polostínové zatmění, při kterém se bude zdát, jakoby byl úplněk z pravého okraje začouzený černým kouřem. Tehdy najdeme Měsíc ve výšce pouhých 7° nad obzorem. Poté již úplněk nabyde normálního vzhledu (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). Během úkazu najdeme také nad jihem v souhvězdí Štíra planetu Saturn.

Průběh zatmění nad Českou republikou 7. srpna 2017

Maximální fáze zatmění     20 hod 20 min SELČ
Východ Měsíce (Praha) *     20 hod 28 min SELČ
Konec částečného zatmění     21 hod 18 min SELČ
Konec polostínové fáze **    22 hod 51 min SELČ

*    Na ostatních místech našeho území se čas východu Měsíce liší v minutách
** Tato fáze není očima pozorovatelná.

Úkaz můžete fotografovat. Vzhledem k tomu, že potemnění bude na jasném úplňku opravdu kontrastní, nebude vůbec problém jej zachytit fotograficky. Ať už zrcadlovkou a vhodným větším objektivem ze stativu, nebo rovnou skrz dalekohled. Nenechte si zejména ujít samotný východ „ukousnutého“ úplňku, zdeformovaného zemskou atmosférou, zatmělý Měsíc na okraji Venušina pásu anebo například pohled na zatmění přes případnou řídkou oblačnost, na které se mohou díky svitu Měsíce vytvořit barevné optické úkazy. To vše může být inspirací k fotografování úkazu nejen pro čtenářskou galerii Astro.cz, ale také do probíhající fotografické soutěže Neklidné nebe.

Další zatmění viditelné z Česka nastane za necelý rok, 27. července 2018. Čekání se ovšem vyplatí – půjde o první úplné zatmění Měsíce viditelné nad naším územím od roku 2015 a navíc nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století vůbec.
 

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili pokutu 602 325 korun tisíc korun příspěvkové organizaci Městské služby Ústí nad Labem za nadměrný odběr podzemních vod. Odčerpaly totiž celkem 24 093 metrů krychlových (kubíků) vody nad rámec povolení.

„Povolený měsíční limit pro odběry podzemních vod překročily Městské služby o prázdninách roku 2015 a také v lednu, únoru, červenci a v srpnu roku 2016. Výši sankce jsme vypočetli ze zákonné sazby, která taxativně určuje pokutu za kubík nelegálně odebrané podzemní vody,“ upřesnil Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

„Dobře si uvědomujeme problém nedostatku vody, proto kontrolám nakládání s vodami věnujeme dlouhodobě velkou pozornost. V tomto konkrétním případě probíhaly odběry vod nad rámec povolení dva roky po sobě i v suchých měsících jako je červenec a srpen. To považuji za velmi nehospodárné a z naší strany to nemůže být tolerováno,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Kontroloři z České inspekce životního prostředí se kromě kontrol odběrů podzemních vod intenzivně věnují také kontrolám odběrů vod povrchových, například z řek a rybníků. „V roce 2015 a 2016 jsme zjistili, že téměř třetina všech kontrolovaných ski areálů odebrala na zasněžování více vody, než bylo povoleno. O výsledcích těchto zjištění jsme podrobně informovali už dříve,“ připomněl Erik Geuss.

Od 1. ledna 2016 začaly podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) nabíhat povinnosti spojené s plněním požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou energie.

Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie je uvedená v § 2 odst. 1 písm. w) zákona jako „budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“.

Dlouhodobě se vedou diskuse, jakým způsobem vykládat termín „ve značném rozsahu“ a zejména, jakým způsobem se tento termín má projevit při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy. Vzhledem ke skutečnosti, že se názory dotčených subjektů velmi lišily, proběhlo několik jednání mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu jako gestorem zákona a Státní energetickou inspekcí, jakožto kontrolního orgánu zákona, za účasti odborníku z praxe. Výstupem těchto jednání je Společné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu a Státní energetické inspekce k problematice budov s téměř nulovou spotřebou energie, které naleznete níže.

Dokument ke stažení:

Společné stanovisko MPO a SEI k problematice budov s téměř nulovou spotřebou energie

Zdroj: MPO