Tři dny poté, co v platnost oficiálně vstoupila pařížská klimatická dohoda, dnes v marockém Marrákeši začala další klimatická konference Organizace spojených národů. Jejím cílem je zpřesnit pravidla a najít způsoby naplňování globální dohody. Prostor chce dát pořadatelská země především chudším zemím, které změnami klimatu trpí nejvíce. Během prvního týdne budou na konferenci jednat především odborníci, druhé části se ale zúčastní i politici včetně českého ministra životního prostředí Richarda Brabce. Více na webu OSN - ZDE.

Další informace:

Marrakech Climate Change Conference - November 2016

Tiskové zprávy UN

Začíná klimatikcá konference OSN (ČT24, host Pavel Zámyslický)

Na povrch Islandu se možná brzy dostane voda o teplotě až 600 stupňů Celsia, a to pokud se podaří do prosince vyvrtat asi pětikilometrový vrt, kterému se přezdívá nejžhavější díra na světě. Voda by mohla být časem využitá pro výrobu geotermální energie. Dosud existující geotermální stanice využívají vodu o teplotě asi 300 stupňů. Takzvaná superkritická voda z nového islandského vrtu může ale vytvořit až desetkrát víc energie. Mohla by tak zásobovat energií asi 50 tisíc domácností. Více ZDE

Zdroj: Rozhlas.cz

VYJÁDŘENÍ MŽP Tento čtvrtek se Legislativní rada vlády (LRV) vrátila k projednávání navzájem související trojici legislativních norem z oblasti odpadového hospodářství a to konkrétně k návrhu zákona o odpadech a návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Na pořadu byl i změnový zákon, který s výše uvedenými předpisy souvisí. Připomínáme, že začátkem září LRV přerušila projednávání legislativních návrhů a vrátila Ministerstvu životního prostředí návrhy k dopracování. Nakonec bylo jednání opětně přerušeno.

"Projednávání obou odpadových zákonů na plénu LRV bylo přerušeno. K zákonům měli členové LRV řadu doporučení, proto nyní budeme pokračovat napřímo s jednotlivými členy. Po vydání stanoviska LRV budou oba zákony předloženy vládě ke schválení, předpokládáme, že během prosince 2016. Zájmem MŽP je dotáhnout oba odpadové zákony do úspěšného konce, tedy aby schváleny během roku 2017. Zatím jsme v jejich projednávání nejdále za posledních 8 let snažení," uvedla k výsledku jednání LRV pro www.Tretiruka.cz Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.

V rámci Týdne podnikání pořádá Technologická agentura ČR 14. listopadu 2016 seminář s názvem Podpora inovací a zvýšení konkurenceschopnosti. Seminář je určen především pro zástupce malých a středních podniků. Obsah semináře je zaměřen zejména na podniky, které zatím nečerpali státní podporu a odpoví především na otázky typu: Jak získat státní podporu? Jak přizpůsobit programy a veřejné soutěže potřebám malých a středních podniků? Jak lze zvýšit inovační kapacitu v ČR? Jaké jsou příležitosti a výzvy pro inovace? Přiláška ZDE

Antifosilní zákon a klimatický balíček včera tvrdě narazily v hospodářském výboru sněmovny. Nakonec z debaty vyplynulo, že tato vláda pravděpodobně nebude antifosilní zákon schvalovat. Nestihne projít celým legislativním kolečkem.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR měl včera na programu dva body, které se slily v jeden. Klimatický balíček a Věcný záměr zákona o snižování závislosti na fosilních palivech (tzv. antifosilní zákon). Právě ten zřejmě nebude v tomto volebním období schválen. Vyplývá to z diskuse mezi zástupci exekutivy a poslanců hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Náměstkyně ministerstva životního prostředí Berenika Peštová, která řídí sekci technické ochrany životního prostředí uvedla, že věcný záměr zákona je připraven a čeká na schválení vedením ministerstva. „Poté půjde do vnitřního připomínkového řízení a teprve po zapracování připomínek do meziresortního připomínkování. Je mi jasné, v jakém stavu se to vrátí a že zákon bude rozstřílen na kusy. Také je mi jasné, že připomínky některých resortů půjdou proti sobě a nebude možné je podle zásad pro vypořádání připomínek zpracovat,“ uvedla před poslanci náměstkyně Peštová. „Se znalostmi legislativního kolečka a dalších kroků nutných pro schválení zákona ve vládě se domnívám, že tato vláda nebude o antifosilním zákonu hlasovat,“ dodala náměstkyně.

„Nevidím důvod, proč mít antifosilní zákon, když má vláda Státní energetickou koncepci (SEK). Je procesní, jestli potřebujeme zákon. Návrh zákona, který jsme měli k dispozici na dispozici na MPO, úkoloval orgány veřejné správy a to už dělá SEK,“ uvedla její kolegyně z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Lena Kovačovská. Předseda Hospodářského výboru Ivan Pilný v následné debatě označil zákon za zbytečný. „Při návštěvě Bavorska nás němečtí poslanci a průmyslníci upozorňovali na to, že ambiciózní plány Německa na razantní snížení fosilní energetiky a přechod ne „zelenou“ energii se ani v ekonomicky vyspělejším Německu nestihá a stojí obrovské peníze, které spolková země horko těžko shání,“ dodal Pilný s tím, že by si vláda měla dávat pozor na to, co za normy vymyšlené v Bruselu, přijímá.

„To, co jste tady přečetla, znělo jako zpráva z Bruselu, která nic neříká, jen konstatuje, že ministr Brabec je spokojený. To nás tady na hospodářském výboru moc neuklidňuje, ba naopak znervózňuje, protože se zase chystá omezení hospodářství,“ uvedl v reakci na vystoupení Peštové poslanec Ivan Adamec. Jeho kolega František Laudát podotkl, že přistupování k nejrůznějším zeleným aktivitám nařízeným z Bruselu, k nimž se většinou Česká republika přihlásila na vrchní hranici, stálo republiku biliony korun. „Naposledy to byl tunel se solární energií, na kterou se doplácí stamiliony ročně, a těch věcí by se našla celá řada,“ dodal Laudát.

Pokud se podle Kovačovské vláda zaváže do roku 2050 ke snížení emisí tak, jak se o tom teď mluví, znamená to v budoucnu totálně bezemisní energetiku. „Nechci, aby Česká republika dopadla jako Holandsko, které je žalováni neziskovými organizacemi za to, že nedodržuje vlastní přísné limity, které se zdály nereálnými už v době jejich přijetí,“ dodala Lenka Kovačovská z MPO.

Poslanci tedy vyzvali vládu, aby nepřijímala ambiciózní cíle EU v oblasti nízkouhlíkové energetiky a mobility, která by se mohla týkat mnoha obyvatel a mít značný dopad na domácí průmysl a tím i ekonomiku. U „antifosilního“ zákona požadují, aby byl v každém stupni přípravy zákona konzultován s ohledem na aktuální legislativu v poslanecké sněmovně a dalších místech, kde se konzultuje legislativa.

Autor: Jiří Reichl (Ekonomický deník)

Co mají společného astrofyzik Jiří Grygar, fotograf Petr Jan Juračka, profesor imunologie Václav Hořejší, moderátor Daniel Stach, 3D tisk nebo film Kronika králů? Všechny spojuje věda a také 16. ročník festivalu Týden vědy a techniky AV ČR, ve  kterém  se od 1. do 13. listopadu uskuteční na 600 akcí po celé České republice. Vstup na veškerý program festivalu je zdarma.

Festival přináší řadu novinek
„V letošním roce jsme se rozhodli vytvořit sekci „speciální program“, který vedle netradičních science show zahrnuje například i koncerty, křest knihy, komentované prohlídky, pozorování ptactva, projížďku elektromobilem nebo divadelní hru. Festival se také bude věnovat vyšším smyslům –bezpečnosti, rakovině prsu nebo boji proti depresím,“ shrnuje novinky festivalu jeho manažerka Eva Jurková.

Sběratelé kostí po česku i Horizont událostí
Festivalovým děním ožije tradičně budova Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.  První dva listopadové týdny se zde uskuteční přednášky, výstavy, workshopy či experimenty. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet medicínu v praxi, ekologický 3D tisk či poodhalit, jak postupují kriminalističtí antropologové při identifikaci kosterních pozůstatků.
Mottem 16. ročníku je „Za hranice známého“, a právě její překročení ztvární světelná výstava Event horizont,  která se pokusí zprostředkovat pocit při cestě za horizont událostí.

Filmová sekce  uvede dokumenty i sci-fi
Unikátní český film Kronika králů, satirická komedie Oldřicha Lipského Muž z prvního století, sci-fi snímek Ikárie XB 1nebo dokumentární snímek Pohyby o skupině českých geologů, kteří se vypravili za polární kruh – to jsou filmy, které v rámci festivalu promítnou pražská kina.
Posiluje program v regionech
Oproti předchozím rokům se organizátoři více zaměřili také na program v menších městech a regionech napříč Českou republikou, akcemi nabitý listopad tak potěší příznivce vědy například ve Vsetíně, kam přijede  Michaela Musilová ze Slovenské organizace pro vesmírné aktivity, která povede příští simulovanou misi na Mars.

Dny otevřených dveří
Veřejnosti se v rámci festivalu otevře 82 pracovišť Akademie věd České republiky a partnerských organizací. Mezi jinými například Ústav přístrojové techniky AV ČR, který návštěvníkům nabídne prohlídku šesti laboratoří a představení divadla ÚDiF (Úžasné divadlo fyziky), nebo elektrárny Skupiny ČEZ.

Vědou ožije celá Česká republika
Týden vědy a techniky AV ČR je největší vědecký festival v České republice, jehož programem ožijí v listopadu všechna krajská města a mnoho dalších míst po celé České republice. Zájemce o vědu čekají přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč všemi vědními obory. Vstup na všechny akce festivalu jsou zdarma. Na některé (zejména přednášky, vědecké kavárny, science show a filmy) je však potřeba rezervovat si dopředu místo na www.tydenvedy.cz.

Z pohledu životního prostředí doporučujeme (program ZDE):

• Adaptační strategie v pěstování lesů ve spojení s globální změnou klimatu

• Věda a voda

• Biologická uhlíková pumpa a  její ovlivňování klimatickou změnou

• Voda kolem nás

• O klimatu trochu jinak

• Modelování znečištění ovzduší ve městech a v krajině

• Ekologický 3D tisk v praxi

• Když je vzduch vidět

• Znečištěné ovzduší 2016 – důsledky pro zdraví naší populace

• Překročíme 1,5 K?

• Hledání ticha

Je přirozené, že podzimní sklizně nejsou jen oslavou úrody vrcholící americkým dnem díkůvzdání, ale i velkým zdrojem vzniku bioodpadu. Tématu biologického odpadu se věnuje naše listopadové číslo.

V rámci tématu nám přispěla předačka v boji s bioodpadem Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky. Od roku 2015 Institut zrealizoval přes 70 přednášek o domácím kompostování v obcích a městech po celé České republice. Ve svém článku se ředitelka Institutu věnuje důležitým aspektům a základním chybám v procesu kompostování. O tom, jak se vyvarovat chyb při nakládání s bioodpady, poučují ve svém textu i zástupci projektu Kompostuj.cz Tomáš Hodek a Kateřina Koubová ze společnosti Ekodomov. O úloze bioodpadů v oběhovém hospodářství pojednává článek Michaely Budňáková z Ministerstva zemědělství. Význam aplikace čistírenských kalů a potřebu tomu přizpůsobit infrastrukturu ČOV ve svém příspěvku zdůrazňuje Jan Foller.

Redakce nepřestává obdivovat snahu a pracovní oddanost některých představitelů samosprávy v boji za lepší a hlavně „bezodpadovější“ zítřky. Popovídali jsme si se starostou v tomto smyslu vzorné obce Trojanovic v Beskydech Jiřím Novotným. Z rozhovoru se dozvíte, jak se obci daří dlouhodobě snižovat množství odpadu a co pana starostu překvapilo nejvíc na obsahu popelnic v obci.

V polemice jsme obrátili svou pozornost ke skutečnosti, která v době růstu cen na sběrový papír náramně trápí mnohé starosty: krádeže papírového odpadu z popelnic na třídění. Jako řešení problému zazněl ze strany některých starostů návrh zákazu výkupu sběrového papíru od občanů. Podobné dilema jsme již zažili v období růstu cen na kov. V této nepříjemné stránce každodennosti redakce spatřila mnohem obecnější a hlubší problém: Existují reálné cesty bez zásahu do ekonomické svobody občana, jak zamezit krádežím z povinného systému třídění druhotných surovin? Účastníci diskuse tedy reagovali na skoro filosofický hlavolam, jehož účelem bylo stanovit meze svobod občanů a hranice zásahu státu. Většina se nakonec shodla na prospěšnosti zavedení systémových opatření a chytrých technologií.

Neopomíjíme v OF i práci začínajících vědců. V tomto čísle mladou generaci zastupuje Monika Hasová z VŠCHT a její výzkum „ZEVO Praha Malešice z pohledu metody LCA“. Kromě toho nabízíme čtenářům zajímavou úvahu o možných důsledcích zavedení takzvané „recyklační slevy“ pro obce od Michala Stiebra z poradenské společnosti Ernst & Young, s.r.o.

Zpestření monotónního života odpadových novinářů nám přinesla návštěva Velvyslanectví Nizozemského království a setkání s odborníkem na oběhové hospodářství nizozemské firmy DSM Lukasem Hoexem. Písemný záznam rozhovoru, věnovaný perspektivám vývoje materiálové vědy a její úloze v budoucnosti cirkulární ekonomiky, naleznete v naší pravidelné rubrice Křížem Krážem. Další článek z této rubriky se věnuje fenoménu „sdílené“ekonomiky a environmentálnímu pohledu na tento nový ekonomický model.

Doufáme, že listopadové číslo Vám zpříjemní čím dál chladnější rána u kávy a těm zvláště náročným doporučujeme sledovat náš informační portál Tretiruka.cz

www.ODPADOVEFORUM.cz

Přehled obsahu:

MŽP v loňském roce zavedlo v obcích povinnost zajistit pro občany oddělený sběr bioodpadu. Díky ní Češi loni vytřídili o 92 tisíc tun bioodpadu více než v roce 2014. V roce 2015 pak pokleslo množství komunálních odpadů ukládaných na skládky, těch oproti roku 2014 ubylo o 71,2 tisíce tun. Vyplývá to ze souhrnných dat produkce odpadů, která pro MŽP vyhodnocuje Cenia.

„Díky nové vyhlášce z loňského roku se nám podařilo zvýšit množství vytříděného bioodpadu na 417 tisíc tun. Je to o 92 tisíc tun více než za celý rok 2014, tedy před platností vyhlášky. Stále je však co zlepšovat a my chceme, aby toto číslo bylo za rok ještě vyšší. Obce a města mají možnost zlepšit a rozšířit své systémy na třídění a nakládání s odpadem z evropských dotací. Do roku 2015 vyčerpali všichni žadatelé 14 miliard Kč z EU fondů na zkvalitnění systému třídění a sběru odpadů. V ČR vznikly tisíce zařízení jako sběrné dvory, třídírny odpadů, bioplynové stanice nebo kompostárny. V současném OPŽP je pro ně připraveno přes 6 miliard Kč,“ komentuje ministr Richard Brabec odpadová data za rok 2015.

Další postupné zlepšování třídění bioodpadu v ČR naznačuje obrovský zájem měst a obcí o dotace na zlepšení systémů pro sběr a třídění odpadů. „Výrazně vzrostly počty proplacených projektů za loňský rok a zejména pak za 64. výzvu, díky níž obce získaly 2,1 miliardy Kč na takřka 1100 projektů, které zahrnují právě i kontejnery na tříděný odpad, včetně těch na bioodpad,“ dodává ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Třídění bioodpadu musí ČR výrazně zlepšit zejména s ohledem na evropskou legislativu a možné sankce EK, které ČR hrozí při neplnění závazků vyplývajících z evropských směrnic. Patří mezi ně vedle povinnosti všech členských států od roku 2015 třídit kovy i povinnost snížit ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky o 50 % v roce 2013 a o 65 % v roce 2020 oproti výchozímu stavu v roce 1995.

Pokles skládkování a zvýšení recyklace v roce 2015

Mírně rostoucí trend pokračuje dle souhrnných dat o odpadovém hospodářství ČR za rok 2015 u materiálového využití komunálních odpadů. To vzrostlo o 1 %, tedy materiálově bylo využito o 28 000 tun komunálního odpadu více než v r. 2014. Zároveň pokračuje mírný pokles skládkování komunálního odpadu, a to rovněž o 1 %. „V meziročním srovnání 2014–2015 se snížilo množství skládkovaných komunálních odpadů o 71 200 t na celkových 2 498 700 t. Podíl těchto odpadů končících na skládkách na celkové produkci komunálních odpadů mezi lety 2009 a 2015 klesl z 64 % na 47 %,“ vysvětluje Jaromír Manhart a dodává, že po roce 2020 musí ČR splnit evropské cíle a podle Plánu odpadového hospodářství ČR 2015–2024 snížit podíl skládkovaných komunálních odpadů na 31 % a zvýšit podíl recyklace na 51 %.

Ze souhrnných dat k produkci veškerých odpadů rovněž vyplývá, že za rok 2015 eviduje MŽP 37,3 mil. tun všech odpadů, tedy o 5 mil. tun více než v r. 2014. Přibylo zejména stavebních a demoličních odpadů, které však byly téměř všechny materiálově využity, a to z 98 %, a pouze necelá 2 % jich byla uložena na skládky.

Zdroj: MŽP

Český parlament se na první čtení klimatické dohody teprve chystá. Po něm ji musí ještě ratifikovat prezident Miloš Zeman. Na zítřejší globální vstup dohody v platnost to však nemá vliv. Zítra uplyne lhůta třiceti dnů od splnění podmínek platnosti. Dohodu totiž již ratifikovaly USA, Čína či Indie a také několik evropských států, např. Francie, Německo, Maďarko, Slovensko či Polsko, a Evropský parlament. Celkem 87 států vypouštějících téměř 62 % globálních emisí. Tím už byly ke dni 5. října 2016 splněny právní podmínky (tedy ratifikace minimálně v 55 státech, které zároveň vypouštějí minimálně 55 procent emisí skleníkových plynů) pro to, aby přelomová dohoda o ukončení fosilní závislosti světa vešla v platnost po uplynutí lhůty 30 dnů.

Pařížská klimatická dohoda upravuje mezinárodní rámec ochrany klimatu po roce 2020, kdy nahradí svého předchůdce - Kjótský protokol. Dohoda přináší také důležitou změnu v tom, že si všechny státy bez rozdílu (tedy rozvinuté i rozvojové) musí stanovit konkrétní příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů a tento příspěvek také naplnit. Česká republika se společně s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990.

Všechny státy musí dle Dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízko-emisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu. Ministerstvo životního prostředí v letošním roce předložilo vládě Politiku ochrany klimatu v ČR. Ta nyní prochází procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a na vládu se k finálnímu schválení dostane v březnu 2017. Politika definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky, jakými jsou energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví, odpadové hospodářství. Jako příklad opatření lze uvést realizaci programů energetických úspor v budovách nebo postupné snižování objemu skládkování odpadů a vyšší míru třídění a recyklace.

Vloni také vláda schválila Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (tzv. "Adaptační strategie ČR") z dílny MŽP. Na základě Strategie pak MŽP do konce roku vládě předloží Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který obsahuje na 400 úkolů, které bude muset Česká republika realizovat do roku 2020.

Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství.

K dnešnímu dni dohodu ratifikovalo 94 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílí 65, 85 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a jedenáct jejích členských států – Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko.

„U nás byla ratifikace schválena vládou a nyní se čeká na souhlas obou komor parlamentu a podpis prezidenta. Projednání v Poslanecké sněmovně by mělo začít příští týden,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Smluvní strany Dohody zasednou k prvnímu jednání již v rámci mezinárodní klimatické konference (COP22), která se uskuteční ve dnech 7. – 18. 11. 2016 v marocké Marrákeši. Státy, jako Česká republika, které dosud Dohodu neratifikovaly, se tohoto jednání zúčastní jako pozorovatelé. Kromě jednání o implementaci Dohody projednají státy v Marrákeši širokou škálu otázek týkajících se plnění a dalšího provádění Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu. ČR bude rovněž během zasedání COP22 podrobena mnohostrannému hodnocení plnění svých závazků. Tento proces musí podstoupit všechny rozvinuté státy, hodnotí se především jejich pokrok při dosahování emisních redukčních cílů napříč všemi hospodářskými sektory. ČR při tomto hodnocení bude vycházet především z Politiky ochrany klimatu ČR.

Návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2017 vychází především z podkladů předložených ministerstvy. Při přípravě návrhu Plánu byly zohledněny úkoly uvedené ve Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017 a dále byly do návrhu Plánu promítnuty legislativní úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii. Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 52 legislativních úkolů, z toho 3 věcné záměry zákonů, 3 návrhy zákonů, 20 návrhů novel zákonů, 14 návrhů nařízení vlády, 10 návrhů novel nařízení vlády a ve 2 případech dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy. Spolu s návrhem Plánu je předkládán též návrh Výhledu implementačních prací vlády na rok 2017. Více ZDE

Výrobci i firmy podnikající v odpadovém hospodářství opět kritizují novou podobu obou odpadových zákonů. Jednat o nich bude denes Legislativní rada vlády (LRV). Poradní orgán kabinetu posuzuje oba zákony již podruhé, protože je začátkem září vrátil ministerstvu životního prostředí k dopracování. Ministerstvo včera uvedlo, že vypořádání připomínek představí ve čtvrtek na plénu rady. Původních připomínek komisí LRV k návrhu zákona o odpadech byly desítky.

Zákon o odpadech má přinést zásadní změny v nakládání s odpady a jiná pravidla pro firmy, obce a občany. Norma mimo jiné už nemá vyměřovat poplatek za komunální odpad. Ten bude jen v zákoně o místních poplatcích. Jedním z cílů zákona je připravit stát do roku 2024 na zákaz skládkování vybraných odpadů. Zákon o výrobcích s ukončenou životností má určovat pravidla pro předcházení vzniku vybraných odpadů jako např. elektrických spotřebičů baterií a akumulátorů, pneumatik a vozidel. Výrobcům ale vadí, že jim zákon ponechává za celý recyklační cyklus zodpovědnost, ale naopak bere možnost kontrolovat celý proces a možnost podílet se na něm.

Například Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů si stěžuje, že současná podoba zákona je ještě horší než jeho předchozí verze, kterou LRV vrátila v září ministerstvu k dopracování.

"MŽP ponechalo v návrhu zákona zásadní nedostatek z pohledu výrobců, tedy striktní vlastnické oddělení kolektivních systémů od jakéhokoliv zpracovatele," řekl generální ředitel sdružení Radek Hacaperka. Je přesvědčen, že za tímto omezením stojí silná zpracovatelská lobby. Mluvčí Petra Roubíčková ale postup MŽP hájí. Podle ní to povede ke zvýšení konkurenčního prostředí a otevření trhu zpracování komodit a je prý pozitivně vnímám Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

"Z právní analýzy poslední verze návrhu zákona jednoznačně vyplývá, že podstatná část připomínek LRV nebyla do předlohy vůbec promítnuta," poukázal výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Analýzu zveřejnila asociace na svém webu. Komise LRV pro hodnocení dopadů uplatnila zásadní připomínky také k dopadové studii a požadovala její široké dopracování. Havelka tvrdí, že ani toto se nestalo a považuje to za alarmující. Zákon přináší zbytečné zdražení všem občanům a svými parametry jde proti třídění a recyklaci, míní.

Zákon má podle jedné z komisí LRV finanční dopady na skupiny subjektů, které však nebyly dostatečně vyčísleny. "Je pozitivní, že tato podstatná chyba byla ze strany LRV zachycena. MŽP jí však neřeší. Pokud by nebyly realisticky vyčísleny dopady zákona na peněženky občanů, těžko by jej mohli zákonodárci, navíc ani ne rok před volbami, schválit," řekl Havelka. Připomínky k zákonům měla například i Hospodářská komora ČR.

České odpadové hospodářství však v opětovném využití a recyklaci naráží na limity stávajícího zákona o odpadech, který bez dalších změn neumožní pro životní prostředí přijatelnější způsoby nakládání s materiály a odpady. Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) proto podporuje návrhy nových zákonů o odpadech a výrobcích s ukončenou životností, které Ministerstvo životního prostředí před dvěma týdny odeslalo do Legislativní rady vlády.

Čtěte také:

• LRV se vrátí k novým odpadovým zákonům (1.11.2016)

• ČAObH: Bez změny odpadové legislativy bude ČR nadále plýtvat přírodními zdroji (31.10.2016)

Na tuhle zprávu čekaly desítky tisíc majitelů slunečních a větrných elektráren v napětí téměř rok. Teď si mohou oddechnout, protože více než 40miliardovou státní podporu na výrobu zelené energie nakonec dostanou. Podle informací HN to v nejbližších dnech Česku povolí Evropská komise. Její razítko dosud scházelo, proto hrozilo, že peníze se vyplácet nebudou. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Rozpočet ministerstva životního prostředí (MŽP) se v příštím roce proti letošku zvýší o zhruba sedm miliard korun. Příjmy budou kolem 16,3 miliardy korun, značnou část budou tvořit peníze z Evropské unie. Výdaje mají dosáhnout téměř 17 miliard korun, řekl dnes na sněmovním výboru pro životní prostředí státní tajemník MŽP Jan Landa.

Nejvíce peněz, 6,76 miliardy Kč, plánuje MŽP vydat na ochranu klimatu a ovzduší. Patří sem například zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, Nová zelená úsporám nebo obnovitelné zdroje. Letos šly do této oblasti zhruba čtyři miliardy Kč. Na ochranu přírody a krajiny připadne 1,6 miliardy, jsou to například příspěvky na hospodaření v lesích národních parků či na soustavu Natura 2000.

Příjmy proti letošku také vzrostou. Na technickou ochranu životního prostředí, jako jsou třeba opatření pro zmírnění dopadů sucha nebo zlepšení kvality vody, plánuje MŽP vydat až 4,74 miliardy Kč. Letos to bylo 1,23 miliardy korun. Na ostatní činnosti v životním prostředí připadnou téměř čtyři miliardy korun, patří sem například újmy za ztížení zemědělského hospodaření.

Platy zaměstnanců se zvednou zhruba o pět procent. Pod MŽP spadá 11 organizací, k největším patří Český hydrometeorologický ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny a Česká inspekce životního prostředí.

Dalších 70 milionů korun získalo MŽP podle Landy na boj se suchem, výdaje vzrostou i na mezinárodní organizace, zejména na Evropskou organizaci pro výzkum meteorologickými satelity EUMETSAT. Výdaje nezahrnují závazky ČR vůči pařížské dohodě, Česko je ale připraveno je financovat, řekl Landa na dotaz předsedy výboru Robina Böhnische (ČSSD).

Výbor návrh rozpočtu doporučil Sněmovně ke schválení.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR pokračuje v sérii seminářů, na nichž zástupce zejména menších obcí seznamuje s principy efektivního hospodaření s vodou i možnostmi čerpat dotace na projekty, které hospodaření s vodou zlepšují. Tentokrát semináře poradí i s tím, jak a kde budovat domovní čistírny odpadních vod, jak na obnovu zeleně, realizaci vodních prvků v intravilánu nebo na likvidaci nepotřebných vrtů.

Nová série půldenních vzdělávacích seminářů, které nesou název „Chytré obce – hospodaření s vodou“, startuje 14. listopadu v Praze v budově Magistrátu hlavního města Prahy na Mariánském náměstí. Pokračovat bude v budovách krajských úřadů v Českých Budějovicích (21. 11.), Brně (22. 11. / Nová radnice), Hradci Králové (24. 11.), Plzni (30. 11.) a Ostravě (5. 12.).

„Předpokládáme, že zástupci obcí a měst ocení zejména informace k nové výzvě z NPŽP, zaměřené na výstavbu domovních čistíren odpadních vod, o kterou je rekordní zájem,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Nově připravené vzdělávací semináře navazují na sérii seminářů z letošního jara, ty se soustředily se na nové inovativní a efektivní způsoby hospodaření s vodou.

„Semináře poradí, kde a jak budovat domovní čistírny odpadních vod, jak zajistit dostatečné zdroje pitné vody i jak správně hospodařit se srážkovou vodou a zamezit tak vzniku ničivých povodní. Právě v těchto oblastech totiž nyní mohou obce, včetně těch nejmenších, a města žádat o podporu z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí. Program jsme navíc obohatili i o tematiku likvidace nepotřebných vrtů, s nimiž se potýká nejedna obec a město v České republice“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Na seminářích bude řeč i o protipovodňových opatřeních prostřednictvím obnovy, výstavby, rekonstrukce či modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně. Doplňujícím tématem budou projekty zakládání a obnovy veřejné zeleně a doprovodných vodních prvků v intravilánu, na které je možné žádat o dotaci v desáté výzvě Národního programu Životní prostředí do konce února příštího roku.

„Pro účastníky seminářů máme nachystány veskrze praktické informace o nabídce dotací z Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí. Určitý čas máme vyhrazen i pro individuální konzultace nad konkrétními projekty žadatelů o dotace," upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Vstup na seminář je pro registrované zdarma, zájemci se mohou registrovat na na tomto odkazu. V případě dotazů pište na seminare@sfzp.cz.

Dokument ke stažení:

Pozvánka na semináře (PDF, 132 kB)