Když v roce 1984 postavily Rudné doly Jeseník poblíž Vikantic na Šumpersku sklad jedovatého kadmia, místní ještě netušili, že je bude jedovatý odpad strašit přes čtyřicet let. Je to tikající bomba, upozorňovali opakovaně místní. Teprve nyní začíná státní podnik Diamo s jeho likvidací. Více ZDE

Po jednání MŽP se společností ČEZ by mohla být těžba na Dolech Bílina ukončena už v roce 2033. V porovnání s původním záměrem společnosti Severočeské doly, která plánovala těžit až do roku 2035, jde o významné zkrácení.

Omezení těžby uhlí je dlouhodobou prioritou současné vlády, která se zavázala vytvořit podmínky pro odklon od uhlí nejpozději do roku 2033. Veřejnost i ekologické organizace dlouhodobě požadovaly dřívější ukončení těžby na dole Bílina. Tento požadavek zazněl i v rámci připomínek k procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces EIA), ve kterém záměr společnosti Severočeské doly pokračovat v těžbě do roku 2035 získal v červenci roku 2019 souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Proti tomuto rozhodnutí však bylo podáno několik odvolání, která namítala mimo jiné právě délku těžby.

Proto se na ministra životního prostředí, jakožto odvolací orgán, v září 2023 obrátil Český báňský úřad s žádostí o přezkum rozhodnutí EIA. Ministr životního prostředí ustavil rozkladovou komisi složenou z právních, odborných a vědeckých kapacit a po detailním posouzení členové dospěli k závěru, že souhlasné stanovisko EIA je věcně správné a neexistuje ze zákona důvod ke změně.

Ministr životního prostředí proto hledal jiné řešení. V uplynulých měsících vedl jednání se zástupci těžební společnosti i dalšími klíčovými aktéry, jejichž výsledkem je řešení vedoucí ke zkrácení těžby. Společnost Severočeské doly výslovně vyjádřila zájem na bezrozpornosti rozhodnutí, a proto se vyjádřila v rámci odvolacího řízení Českému báňskému úřadu ke změně původního rozhodnutí, ve smyslu zkrácení těžby do roku 2033.

„Naším cílem bylo najít řešení, které bude právně čisté, ale zároveň naplní slib v oblasti útlumu uhlí, ke kterému jsme se jako vláda zavázali. Jsem rád, že se podařilo najít cestu k řešení, které těžbu zkracuje do roku 2033,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodal: „Toto rozhodnutí je důležitým krokem k transformaci české energetiky a zároveň dokladem, že i komplikované situace je možné konstruktivně řešit.“

„Nacházíme se v historické etapě české energetiky. Proces útlumu výroby elektřiny z uhlí se postupně dostává do konkrétního časového rámce a nabývá reálných obrysů. Podíl uhelných zdrojů, který dnes tvoří přibližně 40 % energetického mixu, se bude již po roce 2030 postupně snižovat na nutné minimum. Tento pokles bude probíhat ruku v ruce s náběhem nízkoemisních alternativ – zejména obnovitelných zdrojů a v přechodném období také moderních plynových kapacit, v dlouhodobějším horizontu nových jaderných zdrojů. Dekarbonizace teplárenství by měla být dokončena již do roku 2030. Skupina ČEZ je na tuto transformaci připravena a aktivně ji naplňuje,“ sdělil Daniel Beneš, ředitel a předseda představenstva skupiny ČEZ, která je vlastníkem Severočeských dolů.

Právě společnost Severočeské doly požádala o zkrácení doby ukončení těžby na dole Bílina k roku 2033. „V rámci probíhajícího správního řízení o povolení k hornické činnosti společnost Severočeské doly reagovala na opakované požadavky odvolatelů směřující k časovému omezení této činnosti. Společnost proto ve svém vyjádření adresovaném Českému báňskému úřadu vyjádřila zájem na právní jistotě a bezrozpornosti budoucího rozhodnutí, a to zejména s ohledem na jeho případné časové vymezení do konce roku 2033,“ komentoval žádost generální ředitel Severočeský dolů Ivo Pěgřímek.

O zkrácení doby těžby rozhoduje Český báňský úřad. „Český báňský úřad, jako orgán, který vede řízení o odvolání proti vydanému povolení prodloužení těžby na dole Bílina, při svém rozhodování musí k žádosti Severočeských dolů o zkrácení těžby do roku 2033 přihlédnout,“ potvrdil předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka.

Dřívější ukončení těžby uhlí vítá například organizace Greenpeace, která se odvolala vůči rozhodnutí o prodloužení těžby na dole Bílina.

„Co nejrychlejší odklon od uhlí je zásadní nejen pro klima, ale i pro lidi žijící v uhelných regionech, kteří potřebují jistotu. Teď, když se konečně blíží definitivní a snad nezvratné rozhodnutí, že těžba na velkolomu Bílina skončí nejpozději do roku 2033, byť k němu mohlo dojít výrazně dříve, je na čase začít řešit konkrétní plán rekultivace a budoucnost území,“ uvedl k tomu vedoucí energetické kampaně organizace Greenpeace ČR Jaroslav Bican.

Tentokrát se podíváme na novelu zákona o ochraně ovzduší, která přináší několik zásadních změn pro provozovatele zdrojů znečišťování. Pokud pracujete v oblasti životního prostředí, průmyslu nebo veřejné správě, pak by vám tento nový díl podcastu INIVOR rozhodně neměl uniknout. 

V novém dílu vám bude představeno pět hlavních změn, které přináší dlouho připravovaná novela zákona o ochraně ovzduší a to konkrétně: digitalizace kontinuálního měření emisí, nové povinnosti pro jednorázové měření a ohlašování přes ISPOP, změny emisních limitů a přílohy č. 2 zákona, minimální odstupové vzdálenosti a v neposlední řadě nové výše poplatků za emise.

Podcast INIVOR z dílny společnosti INISOFT s.r.o si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.
 

Související:

• INIVOR díl patnáctý: Havarijní plány

• INIVOR díl čtrnáctý: Nakládání se stavebními a demoličními odpady od roku 2025

• INIVOR díl třináctý: Textilní odpady od roku 2025 s Lukášem Killarem

• INIVOR díl dvanáctý: Obce a textil od roku 2025

• INIVOR díl jedenáctý: Časté chyby v ohlašování odpadů do ISPOP

• INIVOR díl desátý: Ohlašovací povinnosti z oblasti životního prostředí

• INIVOR díl devátý: Halloweenský speciál - příklady z praxe, které nás tento rok zaujaly

• INIVOR díl osmý: Povinnosti oprávněné osoby od roku 2025

• INIVOR díl sedmý: Povinnosti původce odpadu od roku 2025

• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce

• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí

• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec

• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

Společnost ZEVO Písek, která připravuje v areálu písecké teplárny výstavbu spalovny odpadů s využitím pro výrobu tepla, požádala město Milevsko o stvrzení svého záměru vozit v budoucnu odpad do píseckého zařízení. V kraji totiž momentálně o stavbu spalovny usilují i společnosti ZEVO Vráto s návazností na Teplárnu České Budějovice  a ZEVO teplárenské firmy C-Energy v Plané nad Lužnicí. Více ZDE

Čtěte také:

Bude referendum o písecké spalovně ZEVO?
 

Změna klimatu a škody s ní spojené jsou stále závažnější. Plán, jak ji řešit, se v EU jmenuje Green Deal. Ten je v Česku pod velkým tlakem. Odpůrci argumentují mimo jiné potřebou zbrojit nebo konkurenceschopností. Carlos Alvarado Quesada to vidí jinak. Do roku 2022 byl prezidentem Kostariky, která v mnohém může sloužit jako vzor klimatické politiky. Více ZDE
 

Europoslanci schválili změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos. Již ve středu se na změně emisních norem CO2 shodli zástupci členských států EU. Nyní musí předpis ještě formálně schválit Rada EU na některém ze svých nejbližších zasedání a norma začne platit. Více ZDE

Dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, růst průměrné roční teploty i extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace – tak se projevují změny klimatu v Česku. A především, v porovnání s hodnocením z roku 2017 jsou změny klimatu intenzivnější a jejich dopady na společnost, ekonomiku a ekosystémy vyšší. To jsou hlavní závěry Zprávy o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025, kterou dnes projednala vláda.

„Změny klimatu se projevují v celé řadě oblastí od lesního hospodářství, zemědělství, vodního hospodářství, přes živou přírodu až po průmysl a energetiku nebo dopravu. Zásadní ale je, že dopadají stále více na obyvatele. A to nejen během letních tropických dní v rozpálených městech, která ještě zesilují růst teplot, ale i během extrémních projevů počasí, jako jsme zažili v loňském září během povodní. Právě proto, abychom chránili zdraví i majetky lidí, ale i naše zemědělství nebo průmysl během období sucha, investujeme do adaptačních opatření od zadržování vody v krajině, přes obnovu půdy až po opatření proti povodním,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Cílem Zprávy o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025 je shrnout aktuální vývoj v oblasti adaptační politiky státu a po pěti letech vyhodnotit realizaci konkrétních opatření a úkolů stanovených v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, který byl schválen vládou v roce 2021.

Zpráva je členěna do tří hlavních částí, které shrnují klíčová zjištění zranitelnosti a rizik změny klimatu k roku 2024, dále stav adaptace na regionální a místní úrovni a samotné vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu za období 2021–2025. Dokument vychází z analytických podkladů Českého hydrometeorologického ústavu a z ročních monitoringů plnění akčního plánu.

Jedním z hlavních sdělení Zprávy je, že z celkového počtu 322 úkolů akčního plánu je 69, 2 % plněno průběžně či splněno, 18,3 % jako plněno částečně a pouze 12, 4 % splněno nebylo.

Pro úspěšnou adaptaci na změnu klimatu je důležitá spolupráce mezi klíčovými hráči, především ministerstvy, úřady a samosprávami, a také významnými správci státního majetku, akademickou sférou a soukromým sektorem. K tomu však zatím v Česku chybí dostatečné odborné personální kapacity ve státní správě, které jsou pro koordinaci adaptace v příslušné oblasti rozhodující, což zpomaluje proces promítání adaptace do koncepčních, rozvojových a plánovacích dokumentů na národní, regionální a místní úrovni.

V některých sektorech, regionech a městech ČR je adaptace na změnu klimatu dosud vnímána jako okrajová agenda. Financování je navíc z velké části závislé na prostředcích z evropských fondů. Řada adaptačních opatření je také závislá na provedení potřebných úprav legislativy, bez nichž nelze potřebné kroky ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu efektivně realizovat.

Vyhodnocení plnění akčního plánu je jedním z hlavních analytických podkladů pro jeho letošní aktualizaci, která bude předložena Vládě ČR ke schválení v listopadu 2025. K přípravě Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026-2030 budou obdobně, jako tomu bylo dříve, založeny tematické pracovní skupiny složené ze zástupců dotčených ministerstev a vybraných resortních organizací, zastřešujících asociací či neziskových organizací a akademické sféry.

Dokument ke stažení:

53_25_Materiál

V Rokycanech v ulici Na Cvičišti hoří skládka v areálu jedné z místních firem. Požár je na ploše asi 200 krát 200 metrů. Při zásahu utrpěli zranění dva z hasičů. Ti vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu, informoval kolem poledne jejich mluvčí Petr Poncar. Z dálky je vidět hustý černý dým. Kolem 12:30 dostali hasiči požár pod kontrolu, takže se dál nešíří. Obyvatelům v okolí doporučili nevětrat. Více ZDE

Čtěte také:

Na skládce v Benátkách nad Jizerou hoří technika i odpad

Továrny, elektrárny, průmyslové parky nebo spalovny nedaleko zástavby bývají terčem kritiky obyvatel i vedení blízkých obcí. Lidé se obávají narušení krajinného rázu, znečištění ovzduší i okolní krajiny a hlučného provozu. Vlna odporu se nyní zvedla v hraničním pásmu proti Centru ekologického hospodářství Skalica. To spíše než u slovenského města bude stát poblíž Sudoměřic na Hodonínsku. Více ZDE
 

V listopadu roku 2024 podalo město Čáslav na Krajský úřad Středočeského kraje návrh na nové rozhodnutí ve sporu se společností AVE CZ o doplacení dlužných poplatků za ukládání odpadů. Jaký je aktuální stav případu? Podle starosty města Jaromíra Strnada obdržela radnice rozhodnutí krajského odboru životního prostředí a zemědělství, které dává městu za pravdu. Společnosti AVE CZ bylo uloženo doplatit částku 86 748 650 korun na účet města Čáslav. Jedná se o poplatky za odpad uložený na území města v období od poloviny března do poloviny listopadu roku 2018. Více ZDE

Systém posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) má závažné nedostatky a je třeba ho reformovat, uvedlo 58 občanských a ekologických organizací a spolků v otevřeném dopisu ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Jako hlavní problémy procesu EIA zmiňují nedostatečnou kvalitu používaných odborných studií, častý střet zájmů posuzovatelů dokumentace či úředníků, nedostatečné vyhodnocování připomínek nebo nevhodně načasované lhůty pro připomínkování. Ministr by měl podle signatářů dopisu, který má ČTK k dispozici, podpořit změny vedoucí k větší odbornosti, transparentnosti a účinnosti EIA. Více ZDE
 

Legendární přírodovědec David Attenborough slaví 99 let a s tím přichází i nové zamyšlení nad jeho odkazem – nejen jako dokumentaristy, ale jako hlasu planety, který varuje, inspiruje a ukazuje cestu k naději. Článek Jakuba Reinwarta připomíná jeho klíčové dílo Život na naší planetě, kde Attenborough nejen ukazuje ohromující krásu Země, ale i její současný ekologický stav a zároveň láká na novinku Oceán – Poslední divočina na Zemi. Attenborough v něm znovu dokazuje, že i ve vysokém věku dokáže oslovit miliony – klidem hlasu, silou obrazu a naléhavostí poselství. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Evropská komise (EK) navrhne zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu, stávající spotové smlouvy budou zastaveny do konce roku 2025. Oznámil to eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen, který ve Štrasburku představil plán, jak ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie (EU). Více ZDE

Připravit odborníky a odbornice schopné řešit aktuální výzvy v oblasti zpracování odpadů a kontaminace životního prostředí má nový studijní program Ekotoxikologie a management odpadů na Agronomické fakultě. Studium je koncipováno jako bakalářské tříleté a uchazečům přinese teoretické základy kombinované s praktickou výukou v laboratořích, terénu i ve spolupráci s partnery z praxe. Doktorský studijní program Rozvoj venkovských regionů na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií poskytne znalosti regionálního a podnikového rozvoje, ekonomických teorií a specifik venkovských oblastí. Výuka v obou programech začne už letos na podzim. Více ZDE

Odpad z Rakouska končí v jižních Čechách. Co s ním dál? V několika lokalitách u Českých Budějovic se v posledních letech objevují odpady dovezené ze zahraničí. Nejprve šlo o ocelářskou strusku z Lince, která byla do Česka původně dovážena kvůli specifické sanaci staré ekologické zátěže v Mydlovarech a nyní přibývají i asfalty z rakouských silnic. V Jihočeském kraji tak vznikají deponie, u nichž není jasné, jak s nimi bude dále naloženo. Více ZDE

Liberec v soutěži hledá firmu, která bude pro něj od příštího roku dalších deset let zajišťovat sběr komunálního a tříděného odpadu. Jde o zakázku s předpokládanou hodnotou 1,595 miliardy korun bez daně, uvedl řekl ČTK náměstek primátora Jiří Janďourek (Starostové pro Liberecký kraj). Firmy mohou své nabídky podávat do 21. května, jediným kritériem pro hodnocení bude cena. Více ZDE