Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: Sběr a svoz odpadů

 

Jaké investiční příležitosti skrývá Keňa v oblasti odpadového a vodního hospodářství?
Redakce OF

Dědictví konzumu: Evropa a USA mění Afriku v popelnici
Frederika Klčová

Rizika spojená s recyklací plastů: Výzvy pro zdraví, životní prostředí i legislativu
Nikola Jelínek

Ústavní soud: Zpětné odnětí poplatků obcím za uložené odpady bylo protiústavní
Redakce OF

Analýza vybraných odpadových toků v ČR
Redakce OF

Oběhové hospodářství: 8 cest, jak získat podporu na technologie, recyklaci i redesign výrobků
Jaroslav Kopecký

Praha míří k bezodpadové budoucnosti – pomáhají jí technologie i data
Redakce OF

Chytré systémy pro odpadové hospodářství: Jak RFID a vážení mění pravidla hry
Pavla Švermová

Podaří se českým obcím dosáhnout třídicího cíle pro rok 2025?
Michal Struk

Polemika: Překročí Česko svůj vlastní skládkovací stín?
Redakce OF

Bohové nemusí být šílení: Uchopí Česko inovativní přístup k podpoře cirkulární ekonomiky?
Redakce OF

Recyklace autovraků na rozcestí: Příležitost pro průmysl, nebo další alibi pro nečinnost?
Benjamin Hague, Tadeáš Rulík a Filip Křenek

Strategická ložiska manganu a lithia v ČR ožívají s podporou Evropské komise a Evropské banky pro obnovu a rozvoj
Bohumil Beneš

Vzdělávání pro cirkulární budoucnost: Jak budujeme udržitelné návyky už na prvním stupni
Jan Froněk

Startuje nový ročník sběrové soutěže pro Zelené firmy. Loni podniky odevzdaly rekordních 773 tun elektroodpadu
Markéta Kohoutková

Clean Industrial Deal z pohledu chemického průmyslu
Ivan Souček

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Duben    
30.4. iKURZ: Havarijní novela vodního zákona
Květen    
13.5. Zásadní změny povinností provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2025
Opakování:
14.5.
13.5. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
14.5. SANAČNÍ TECHNOLOGIE XXVII
13.-14.5. Chemická legislativa pro průmysl a obchod
20.5. Bioplyn a legislativa 2025
21.5. TEXWASTE 2025
19.-21.5. Vápno cement ekologie
22.5. Odpady v podnikové ekologii
26.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
27.5. Aktuální témata lesního hospodářství (OLOMOUC)
27.5. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi
Opakování: 28.5.2025
Červen    
2.-3.6. 29. ročník konference MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANY OVZDUŠÍ - kongresový hotel LUNA, Ledeč nad Sázavou
4.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
10.6. iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2025
11.6. iKURZ: Vedení průběžné evidence odpadů od 1. 1. 2025 v souladu s aktuální legislativou - zaměřeno na provozovatele zařízení a obchodníky  
16.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2025
17.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
18.6. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
Červenec    
29.7. iKURZ: Biologicky rozložitelné odpady včetně kalů a specifika nakládání s nimi od 1. 1. 2025
Srpen    
26.8. iKURZ: Provoz sběrného dvora v souladu s požadavky obecního systému a změny v průběžné evidenci odpadů od 1. 1. 2025 v souvislosti s koncem přechodných ustanovení zákona o odpadech
Září    
2.9. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Opakování: 3.9.
4.9. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi po 1. 1. 2025 u původce i oprávněné osoby - evidence, využití, recyklace
8.-10.9. Membránové procesy pro udržitelný rozvoj“ – MEMPUR 2025
9.9. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
16.9. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnictví v roce 2025
18.9. iKURZ: Obalová legislativa a její aplikace do praxe výrobního podniku
23.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2025 - seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Opakování: 25.9.2025
23.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování: 24.09., 25.11., 26.11., 27.11. 2025
30.9. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
Říjen    
2.10. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek v souvislostech legislativních povinností platných od 1. 1. 2025
9.10. Aktuální témata lesního hospodářství (PRAHA)
 
  

 

Novinky

10.02.2017 08:12

EU leden: Komise hodnotila stav oběhového hospodářství v EU

Komise 26. ledna 2016 vydala zprávu o dosavadních výsledcích iniciativ týkajících se oběhového hospodářství, jež jsou součástí akčního plánu z roku 2015. Kromě zveřejnění hodnotící zprávy Komise spolu s Evropskou investiční bankou založila platformu pro finanční podporu oběhového hospodářství, která má sdružovat investory a inovátory.

V prosinci 2015 Komise přijala balík opatření týkajících se oběhového hospodářství, který obsahuje akční plán EU s řadou opatření, jež se dotýkají celého životního cyklu výrobků: od návrhu, zajištění zdrojů, výroby a spotřeby až po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami.

Principem oběhového hospodářství je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Minimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu se použijí k vytváření nové hodnoty. Podle Komise je nutné se zdroji nakládat rozumnějším a udržitelnějším způsobem pro zajištění udržitelného růstu. Opatření by mohla dle Komise podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 mld. € ročně (8 % ročního obratu), a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %.

Nyní kromě zveřejnění hodnotící zprávy Komise podnikla další kroky a spolu s Evropskou investiční bankou (EIB) založila platformu pro finanční podporu oběhového hospodářství, která má sdružovat investory a inovátory. Dále také vydala doporučení členským státům o přeměně odpadu na energii a navrhla konkrétní změny právních předpisů o některých nebezpečných látkách v elektrických a elektronických zařízeních.

 

Klíčové a sporné body

Platforma má být společným prostorem Komise, EIB, národních podpůrných bank, institucionálních investorů a dalších zainteresovaných subjektů a náplní její činnosti má být informovat o investičních příležitostech v sektoru oběhového hospodářství a seznamovat potenciální předkladatele projektů s osvědčenou praxí, provádět analýzy projektů a jejich finančních potřeb a poskytovat poradenství ohledně strukturování a financovatelnosti projektů.

 

Sdělení o úloze procesů výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství, které Komise vydala, uvádí způsoby, jak přínosy této součásti národního energetického mixu maximalizovat. Obsahuje pokyny pro členské státy, jak v kontextu nakládání s odpady správně vyvážit kapacitu výroby energie z odpadů, a zdůrazňuje roli hierarchie způsobů nakládání s odpady podle udržitelnosti, v níž nejvyšší příčku zaujímá předcházení vzniku odpadu a recyklace. Zároveň státům radí jak optimalizovat svůj podíl na energetické unii a využívat příležitostí k přeshraničním partnerstvím – tedy je-li to přiměřené a v souladu s environmentálními cíli Unie.

Součástí přijatého balíku je také návrh aktualizovat legislativu tak, aby se omezilo používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (tzv. směrnice RoHS). Podle návrhu by se měly nahradit používané nebezpečné materiály a tím zefektivnit recyklace součástí elektrických a elektronických zařízení. Změny mají také usnadnit operace na sekundárním trhu (tedy další prodej) a opravy zařízení.

Podle odhadů by navrhovaná opatření snížila produkci nebezpečného odpadu v EU o více než 3 000 t ročně a ušetřila energii a suroviny.

 

Předpokládaný další vývoj

Komise také ve své zprávě o pokroku učiněném za uplynulý rok zmínila opatření, která podnikla a která se dotkla oblastí, jako je odpad, ekodesign, plýtvání potravinami, organická hnojiva, záruky za spotřební zboží, inovace a investice. Aby se přechod na oběhové hospodářství uskutečnil co nejdříve, vyzvala Komise EP a Radu, aby v souladu se společným prohlášením o legislativních prioritách EU na rok 2017 pokročily ve schvalování příslušné legislativy. V průběhu nadcházejícího roku hodlá předložit strategii pro plasty, rámec dohledu pro oběhové hospodářství a návrh týkající se recyklace vody.

 

Související články/čtěte také:

Vznikla nová platforma pro finanční podporu oběhového hospodářství (27.1.2017)

Komise zve na konferenci na téma oběhové hospodářství (30.1.2017)

Přezkum Komise: Nakládání s odpady je pro všechny členské státy velkou výzvou (6.2.2017)


 

 

Zdroj: Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Úřadu vlády České republiky

 

 

10.02.2017 07:53

DPH a poplatky mají velký vliv na cenu vody

Na skutečnost, že je v ČR jedno z nejvyšších zdanění vody v celé EU, poukázal včera opakovaně ve svém vystoupení na konferenci „Financování vodárenské infrastruktury“ předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) František Barák.

„Z každé vybrané koruny za vodné a stočné jde státu přímo nebo nepřímo 41 haléřů,“ zdůraznil Barák. Také to je podle něj jednou z příčin, proč je dle názoru veřejnosti voda v naší zemi drahá. „Statistiky cenotvorby, které dlouhodobě prezentujeme, jednoznačně ukazují, že na výši ceny vodného a stočného se podílí velkou měrou i poplatky, které putují státu. Dlouhodobě proto říkáme, že by se mělo snížit DPH poplatků za vodu a očekáváme to od politiků,“ konstatoval představitel SOVAK.

Z již dříve prezentovaných údajů vyplývá, že šance na takovou změnu existuje. Úmysl navrhnout snížení DPH na vodné a stočné z 15 na deset procent prezentoval veřejně počátkem ledna letošního roku ministr životního prostředí Richard Brabec. Nulová sazba DPH nicméně není podle Brabce reálná kvůli evropské legislativě. „Ale o případném snížení sazby DPH ze stávajících 15 procent alespoň na sazbu deset procent jsem hovořil s panem ministrem financí Babišem, který mi přislíbil, že nechá spočítat dopady takového kroku a následně se k tomuto tématu vrátíme nad konkrétními čísly,“ konstatoval před měsícem v rozhovoru pro Deník ministr Brabec.

 

Co zaznělo dále na konferenci:

  • Ministerstvo životního prostředí nepovažuje pokračující atomizaci vodohospodářského oboru za žádoucí. Konstatoval to náměstek ministra životního prostředí (MŽP) pro čerpání fondů EU Jan Kříž. Více ZDE
  • Neuvěřitelných 1167 subjektů – vlastníků vodovodů a kanalizací z řad obcí a měst z celkově šetřených 1371 subjektů nevytváří dostatek finančních zdrojů na obnovu vodohospodářského majetku. Uvedená data byla vůbec poprvé prezentována na včerejší konferenci „Financování vodárenské infrastruktury“. Více ZDE
  • S hrozícím suchem se objevuje řada populistických návrhů na řešení zásobování obyvatel pitnou vodou. Ve svém příspěvku to dnes zdůraznil v úvodu konference „Financování vodárenské infrastruktury“ předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) František Barák. Více ZDE

 

 

Zdroj / převzato: https://www.nase-voda.cz

10.02.2017 07:34

Ekologický start-up nahrazující igelitové sáčky kompostovatelnými pytlíky vyhrál národní kolo

Tereza Dvořáková a Hana Němcová se nechtěly smířit s tím, kolik plastových sáčků se na světě využívá a jak v konečném důsledku ničí životní prostředí. Rozhodly se to změnit a před dvěma lety vynalezly Frusack, což je kompostovatelný sáček, který se dá použít stejně jako ten plastový. Se svým nápadem uspěly i u poroty českého kola Women Startup Competition, které se konalo ve středu v Praze. Postupují tak do červencového finále soutěže, které se uskuteční v Lodnýně. Do českého kola soutěže bylo porotou, složenou z investorů, investorek a manažerů, vybráno sedm start-upů. Většina se věnovala řešení ekologických či sociálních problémů a životnímu stylu, dva start-upy byly technologické.

 

Zdroj: iHNED.cz

09.02.2017 15:00

Vítr z pohledu kapacity je druhým největším zdrojem elektřiny v EU

Kapacita výroby elektřiny větrných elektráren v Evropské unii je vyšší než kapacita výroby elektřiny z uhlí. Větrné elektrárny jsou tak nyní podle kapacity druhým největším potenciálním zdrojem elektřiny. První příčka patří elektrárnám na plyn. Vyplývá to z údajů zveřejněných skupinou WindEurope. Ve skutečné výrobě elektřiny však stále větrné elektrárny za uhelnými zaostávají.

Společnosti v Evropě loni zvýšily kapacitu větrných elektráren o osm procent na 153,7 gigawattů (GW). Na celkové kapacitě výroby elektřiny v Evropě tak měly na konci loňského roku větrné elektrárny podíl 16,7 procenta. Podíl uhelných elektráren činí 16,5 procenta. Plynové elektrárny mají na celkové kapacitě více než pětinový podíl.

"Vítr a uhlí jsou na dvou koncích spektra," citovala agentura Bloomberg mluvčího WindEurope Olivera Joye. "Vítr stabilně přidává novou kapacitu, zatímco uhlí je v Evropě vyřazováno z provozu mnohem více, než jakákoliv jiná technologie."

Vítr však stále zaostává v produkci za uhelnými elektrárnami. Větrné elektrárny totiž vyrábí energii přerušovaně, zatímco konvenční tepelné elektrárny mohou vyrábět elektřinu bez přerušení. Kapacita větrných elektráren bývá kvůli přírodním podmínkám ročně využita v průměru z jedné čtvrtiny až jedné třetiny.

Země nahrazují fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie kvůli snahám omezit emise skleníkových plynů, které mají způsobovat změny klimatu. Investice do větrných elektráren podle WindEurope loni stouply o pět procent na rekordních 27,5 miliardy eur (743 miliard Kč). Přispěl k tomu hlavně zájem o výstavbu elektráren na moři, do kterých bylo investováno 18,2 miliardy eur. Naopak investice do větrných elektráren na pevnině klesly o 29 procent.

Téměř 90 procent nově instalované kapacity tvořily loni elektrárny využívající obnovitelných zdrojů energie. Nově instalovaná kapacita v EU loni činila 24,5 GW, z toho 21,1 GW bylo z obnovitelných zdrojů, tedy větru, slunce, biomasy a vody. Více než polovinu pak činily větrné elektrárny.

 

Zdroj: ČTK

09.02.2017 13:43

Ohlašování prostřednictvím ISPOP v roce 2017

Ohlašování dat za rok 2016 prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) dle platné právní úpravy začalo 1. 1. 2017. Interaktivní PDF formuláře pro plnění jednotlivých ohlašovacích povinností byly pro ohlašovatele nasazeny 23. 12. 2016. Jejich přehled uvádí přiložená tabulka. Oproti předešlému ohlašovacímu období došlo v ISPOP k následujícím změnám,  více ZDE

 

09.02.2017 13:05

MPO vyhlásilo výzvu v programu Spolupráce - Technologické platformy

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 8. února 2017 Výzvu II v programu Spolupráce - Technologické platformy. Podporu lze získat například na rozvoj národních technologických platforem (TP) vedoucí k propojení veřejného a soukromého sektoru ve  výzkumu, vývoji a inovacích v technologických oblastech významných pro podnikatelskou sféru. Podporovány jsou koordinační činnosti technologické platformy, a to zejména: v oblasti řešení průmyslových (a souvisejících společenských) výzev daného odvětví a uplatnění nových technologií (technologický foresight), navázání hlubší spolupráce TP s evropskými technologickými platformami (ETP) a zapojování českých výzkumných organizací a podniků do jejich činnosti a koordinace českých podnikatelských subjektů a výzkumných organizací v přístupu do programu Horizont 2020 a dalších evropských programů. Další informace ZDE

 

Mohl by Vás zajímat seminář:

Program Nízkouhlíkové technologie - 23. únor Praha, více ZDE

09.02.2017 11:35

dTest: Ceny plynu jsou v sousedních zemích výrazně nižší

Za plyn si ve srovnání se Slováky, Poláky i Němci o dost připlatíme. V případě elektřiny jsou rozdíly menší, výrazně lépe jsou na tom jen polské domácnosti s nižší spotřebou. Ukázaly to výsledky průzkumu spotřebitelské organizace dTest. Šetření mapovalo i to, jak čeští spotřebitelé vnímají svou situaci na energetickém trhu. Problémem je špatná orientace na trhu, smlouvy na dobu určitou i neznalost smluvních podmínek.

Spotřebitelská organizace dTest provedla srovnání cen dodávek elektřiny a plynu v České republice a v sousedních zemích, tedy na Slovensku, v Německu, Rakousku a Polsku. „Výsledky můžeme shrnout tak, že za plyn platíme o dost více než naši sousedé, s výjimkou Rakouska. V případě elektřiny se náklady modelových domácností tak výrazně nelišily, i když i tady se rozdíly najdou,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. 

Srovnání probíhalo na dvou modelových domácnostech, s nižší a vyšší spotřebou. Za plyn utratí bezkonkurenčně nejméně slovenské domácnosti, a to jak ty, které používají plyn pouze na vaření, tak i ty, které jím vytápí dům či byt. „Pražská domácnost, která používá plyn pouze na vaření a má spotřebu 1,5 MWh ročně, utratí za plyn 2 904 Kč ročně, zatímco Bratislavská v přepočtu pouze 992 Kč. Porovnáme-li útratu domácností, které plynem i vytápějí a mají spotřebu 30 MWh za rok, dostaneme se v Praze na částku 28 909 Kč. V Bratislavě zaplatí o necelou třetinu méně, 18 384 Kč. Dobře jsou na tom i polské domácnosti s nízkou spotřebou, které za plyn na vaření zaplatí 1805 Kč ročně, nebo naši němečtí sousedé. V Berlíně za stejné množství odebraného plynu zaplatí o 800 korun méně než v Praze, 2078 Kč,“ cituje výsledky průzkumu Lukáš Zelený.  

Závidět ovšem nemusíme Rakušanům. Vídeňská domácnost, která na plynu pouze vaří, za něj ročně zaplatí v přepočtu 3622 Kč. Uvedené částky představují vždy tu nejlevnější nabídku na daném trhu v aktuálním období. Informace vycházejí z veřejných zdrojů, přičemž individuálně vyjednané nabídky s dodavateli se samozřejmě mohou lišit, a do ceny nemusí být zahrnuta různá zvýhodnění či naopak poplatky navíc.

„V případě elektřiny se české ceny podobají těm rakouským, lépe jsou na tom opět Slováci a Poláci, alespoň v případě domácností s nižší spotřebou 2,5 MWh ročně,“ konstatuje Zelený. V Praze zaplatí domácnost s touto spotřebou za elektřinu 10 972 Kč, zatímco ve Varšavě v přepočtu 8 812 Kč a v Bratislavě 9 493 Kč. Nejvyšší ceny elektřiny jsou v Německu.

dTest se zajímal i o to, jak spotřebitelé vnímají svou situaci na českém energetickém trhu, jaké mají smluvní podmínky a zkušenosti s dodavateli, či jaké informační zdroje využívají. „Pohled spotřebitelů bychom mohli popsat tak, že jim dodavatelé kladou překážky v podobě složité byrokracie a špatné komunikace. Sleví pouze, když zákazník hrozí odchodem, nabízejí nesmyslné benefity a snaží se ho uvázat pomocí smluv na dobu určitou a nepřehledně stanovených výpovědních lhůt. A zákazníci jsou chyceni v pasti kvůli nečitelnosti trhu,“ shrnuje Lukáš Zelený a dodává: „Dotazníkové šetření a kvalitativní průzkum formou skupinových diskuzí ukázaly, že lidé se neorientují v nabídce a mají problém získat relevantní a důvěryhodné informace.“ Většina respondentů někdy využila internetové srovnávače, ale často mají negativní zkušenosti a považují srovnávače za prostý prodejní kanál. Využívají je zejména proto, že samotné produkty jsou pro ně nepřehledné a neporovnatelné. 38 % dotázaných uvedlo, že jim vadí, že musí do srovnávače vložit osobní údaje a pak jsou obtěžováni obchodními nabídkami.

Dotazovaní spotřebitelé znali většinou pouze největší dodavatele. Mezi malými dodavateli se příliš neorientují, ani o nich většinou neuvažují jako o potenciálním dodavateli. „Nejedná se o nedůvěru, ale spíše o neznalost trhu,“ říká Zelený. Lidé mají velkou nedůvěru i vůči podomním prodejcům a telemarketingu. Reklamu pak filtrují a není pro ně zajímavým zdrojem informací.

 

Srovnání cen dodávek plynu

 

Česko

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Praha

Moravská plynárenská

Halimedes

MND

2 904 Kč

3 005 Kč

3 009 Kč

 

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Praha

Halimedes

Usetri.123

Bohemie Energy

28 909 Kč

29 091 Kč

29 613 Kč

 

Německo

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Berlín

Vattenfall

Stadtwerke Bochum

EnBW

2 078 Kč

2 140 Kč

2 225 Kč

 

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Berlín

Extra energie

Gold Gas

Strogon

31 194 Kč

31 270 Kč

31 301 Kč

 

 

Rakousko

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Vídeň

Gastino

Maingau

Verbund AG

3 622 Kč

3 799 Kč

3 865 Kč

 

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Vídeň

Maxenergy

Redgas

Grünwelt

35 639 Kč

35 689 Kč

36 716 Kč

 

 

Polsko

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Varšava

Energy Match

HEG

PPE KONERG

1 805 Kč

1 810 Kč

1 855 Kč

 

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Varšava

Energy Match

HEG

Ineon

25 125 Kč

25 464 Kč

25 547 Kč

 

 

Slovensko

Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Bratislava

A.En. Gas

SPP

ELGAS

992 Kč

1 038 Kč

1 065 Kč

 

Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Bratislava

Stredoslovenská energetika

Your energy

Magna Energia

18 384 Kč

18 676 Kč

19 065 Kč

 

Ceny přepočteny kurzy platnými ke dni 8. 2. 2017.

 

 

Zdroj: dTEST

08.02.2017 13:04

Česko loni vyrobilo rekordní množství dřevních pelet

Rok 2016 se stal pro český trh s peletami významným milníkem - výroba dřevěných pelet překročila laťku 300 tisíc tun a domácí spotřeba pelet pokořila hranici 100 tisíc tun. Přestože počet peletových kotlů v českých domácnostech už vzrostl na 25 000, dvě třetiny zde vyrobených pelet jsou stále určeny na vývoz, zejména do Itálie, Rakouska a Německa. Situaci mohou změnit kotlíkové dotace.

 

 

Rekordní meziroční 24% růst pokořil hranici 300 000 tun pelet

Čeští výrobci pelet uzavřeli rok 2016 s celkovou bilancí 332 tisíc tun vyrobených dřevěných pelet, tj. o 64 tisíc tun více než v předcházejícím roce 2015. „Loňský rok překonal naše očekávání. Odhadovali jsme, že výroba pelet překročí hranici 300 tisíc tun, ale nečekali jsme, že meziroční růst dosáhne až 24 %,“ komentuje výsledky Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, který združuje většinu domácích výrobců a připravuje pravidelné statistiky souhrnné pro celé peletové odvětví.

Rekordní navýšení výroby má na svědomí především nově otevřená peletárna firmy Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou. V loňském roce se ve Ždírci výroba ztrojnásobila a peletárna se zařadila mezi hlavní producenty pelet v republice. „Zkušební výrobu dřevěných pelet jsme zahájili v červnu 2015. Loni již dosáhla roční produkce 61 tisíc tun certifikovaných pelet nejvyšší jakosti ENplus A1. V roce 2017 předpokládáme dosažení maximální kapacity naší linky 70 tisíc tun. K výrobě pelet je ze 100 % využito pilin a hoblin z vlastní výroby. Z důvodu prozatím poměrně nízké spotřeby pelet v ČR se převážná část výroby vyváží,“ říká Pavel Urban, výrobní ředitel Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o.

Jiný přístup volí ve společnosti Biomac, která je dalším velkým hráčem na tuzemském trhu s peletami. Stejně jako Stora Enso plánují rozšiřovat výrobu, ale zaměřují se na tuzemský trh. „Výrobní kapacity firmy Biomac přesáhly v roce 2016 30 tisíc tun pelet. 50 % zboží končí v zahraničí, 50 % na tuzemském trhu. Objem výroby budeme navyšovat, protože jsme se v letošním roce nemohli spolehnout na velké subdodavatele v ČR. Ti se s veškerou výrobní kapacitou orientovali na zahraniční trhy. Mezi roky 2017 a 2018 plánujeme navýšit naši výrobu o dalších 50 % a tuto volnou kapacitu necháme a prodáme v ČR," řekl Ing. Martin Černý, jednatel společnosti BIOMAC s.r.o.

Vedle Story Enso a Biomacu patří k největším výrobcům v České republice společnosti Mayr-Melnhof v Paskově a Pfeifer Holz, která má své provozovny na více místech v České republice. „V letošním roce plánuje skupina Pfeifer další masivní investice v závodu v Chanovicích, část peněz půjde i do nové technologie sušení pilin. Celkově se roční kapacita výroby pelet, včetně druhého závodu v Trhanově, navýší na 80 tisíc tun. Další navýšení výroby je v plánu i na rok 2018,“ prozrazuje plány do budoucna Mgr. Josef Dringel, jednatel společnosti Pfeifer Holz, s.r.o.

 

 

Česko vyrábí vysoce kvalitní pelety certifikované ENplus

„Dobrá zpráva je, že drtivá většina u nás vyrobených pelet, konkrétně 311 tisíc tun, získala v loňském roce certifikaci ENplus A1, tedy jsou to pelety nejvyšší jakosti. Znamená to, že zákazníci si mohou být jisti, že získají při koupi českých certifikovaných pelet tu nejvyšší kvalitu. Kulaté razítko ENplus zároveň otevírá českým peletám cestu na západo-evropské trhy,“ upozorňuje Stupavský.

Klastr Česká peleta, který uděluje v České republice certifikaci a kontroluje kvalitu doma vyrobených pelet, zároveň varuje před nákupem levných pelet z východní Evropy - s nižší cenou přichází také nižší kvalita, nižší výhřevnost, více popele a nepovolených přísad, takže ve výsledku může být účet za celou topnou sezonu mnohem vyšší než s domácími peletami.

 

 

Roste počet peletových kotlů v domácnostech

Druhý významný milník pokořila také domácí spotřeba pelet, která loni poprvé překonala hranici 100 tisíc tun, což znamená meziroční růst o 7 %. Ačkoli obliba peletového vytápění u nás roste, výroba roste ještě rychleji. 332 tisíc tun pelet vyrobených v roce 2016 v Česku by stačilo pro celkem 60 000 kotlů na pelety, aktuálně je jich u nás v provozu jen zhruba 25 000. Doma se tedy spálí třetina českých pelet, dvě třetiny putují do zahraničí, a to zejména do Itálie, Rakouska a Německa.

S poměrem 1:3 mohou ovšem už letos významně zamíchat kotlíkové dotace, které společně s povinnými revizemi kotlů a předepsanými emisními třídami motivují majitele starých, neekologických kotlů k výměně za zdravější způsob vytápění, například právě peletami. Z kotlíkové dotace je možné uhradit až 85 % ceny nového automatického kotle na dřevní pelety, maximálně 127 500 Kč.

„O kotlíkovou dotaci se vyplatí zažádat co nejdřív, protože výzva je otevřená do vyčerpání prostředků. Aktuálně přitom zbývají k přerozdělení už jenom dvě třetiny z původní částky určené na dotace. V každém kraji je navíc situace různá, zatímco někde jsou zdroje už vyčerpány, jinde je stále možnost žádat,“ upozorňuje Stupavský.

 

Peletové vytápění v roce 2016

  • vyrobeno celkem 332 tisíc tun českých pelet
  • 311 tisíc tun jsou certifikované pelety nejvyšší jakosti ENplus A1
  • 24% meziroční nárůst ve výrobě (celkem o 64 tisíc tun více oproti roku 2015)
  • výroba pelet roste už čtvrtým rokem ve dvojciferných hodnotách
  • spotřeba pelet v České republice překročila 100 tisíc tun
  • 25 000 kotlů a kamen na pelety v českých domácnostech v provozu
  • dvě třetiny českých pelet byly exportovány do Itálie, Rakouska a Německa
08.02.2017 12:23

Legislativní rada vlády projedná novelu lesní zákona, veřejné dražby a pracovní úrazy

Návrh zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) má na programu Legislativní rada vlády (LRV) na svém zasedání ve čtvrtek 9. února od 9:30 hodin. Rada dále projedná návrh zákona o veřejných dražbách a také návrh věcného záměru zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

 

Výsledek: Legislativní rada vlády přerušila všechny projednávané materiály

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

Obsahem navrhované novely lesního zákona je výslovný zákaz prodávat státní lesy. Tento zákaz však nemůže být z praktických důvodů absolutní a v určitých případech je třeba možnost prodeje státních lesů zachovat. Jedná se o směny pozemků a prodej spoluvlastnických podílů státu (zejm. z důvodů zcelování pozemků), prodej tzv. odloučených lesních pozemků, vydání věci podle restitučních právních předpisů a o případy, které budou odůvodněny veřejným zájmem. V těchto případech tedy bude nadále možné státní pozemky prodávat, ovšem pouze s předchozím souhlasem Ministerstva zemědělství.

Vláda se k přijetí této novely zavázala v Koaliční smlouvě, kde se v části věnované rozvoji zemědělství a venkova mimo jiné uvádí „Nebudeme privatizovat státní lesy“ a „Zákonem stanovíme nezcizitelnost státních lesů. Státní lesy musí aktivně přispívat k udržení zaměstnanosti v regionech“.

Zákon předkládá Ministerstvo zemědělství (MZE).

 

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č.26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů:

Zákon o veřejných dražbách byl již dříve několikrát v menším rozsahu novelizován, spadá do gesce Ministerstva pro místní rozvoj, které proces veřejných dražeb kontroluje a které také návrh novely na základě požadavků z aplikační praxe připravilo. Rychlý rozvoj elektronizace dražebního procesu si vynutil dílčí právní úpravu již před třemi lety, ale teprve nyní byla předložena podrobnější úprava postupů s ohledem na zajištění práv účastníků takových typů dražeb. Dalším důvodem novelizace je aktualizace pojmů, které zákon používá a které se vlivem přijetí občanského zákoníku a dalších právních předpisů staly nepřesnými.

Novela zákona by měla také usnadnit a zrychlit přípravu veřejných dražeb územními samosprávnými celky, orgány státní správy a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, jejichž zájem o veřejné dražby jako o nejvíce transparentní způsob zpeněžení majetku trvale roste.

Zákon předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

 

Návrh věcného záměru zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání:

Zákon přichází s řešením, že prováděním pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání bude pověřena ČSSZ, návrhem věcného záměru zákona bude tento závěr uveden do praktického života.

Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání podrobněji rozpracovává nový model organizačního uspořádání tohoto pojištění, určuje základní pravidla činnosti ČSSZ jako organizační složky státu, které bylo provádění tohoto pojištění svěřeno, a stanoví závazné postupy při tomto provádění a charakterizuje povinnosti jednotlivých subjektů, které musí být stanoveny zákonem.

Po schválení tohoto věcného záměru vládou bude uloženo ministryni práce a sociálních věcí připravit návrh paragrafovaného znění příslušného zákona.

Zákon předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

08.02.2017 10:37

MZe zveřejnilo seznam organizací, kterým mohou obchody darovat vyřazené potraviny

Obchodníci, kteří chtějí vyřazené, avšak bezpečné potraviny darovat na charitativní účely, mají nově k dispozici seznam oprávněných příjemců těchto potravin. Na seznamu je nyní 56 neziskových organizací z celé republiky, další se mohou přihlásit. Mimo potravinových bank jsou to především oblastní charity, ale například i jeden hospic. Další neziskové organizace, které chtějí potraviny přerozdělovat potřebným, se mohou přihlásit. Seznam organizací, kterým mohou obchodníci potraviny darovat, zveřejnilo Ministerstvo zemědělství.


Čtěte také:

Neprodejné jídlo charitám (5.12.2016)

 

Dokument ke stažení:

Seznam oprávněných příjemců darovaných potravin

08.02.2017 09:12

SFŽP radí v případě problému s informačním systémem IS KP14+ při administraci žádosti o podporu

Pokud se, v rámci administrace (např. při finalizaci žádosti, nahrávání příloh apod.) Vaší žádosti o podporu z OPŽP na portálu IS KP14+, i přes dodržení všech platných postupů[1] vyskytnou chybová hlášení, která nebudou mít základ v chybě na straně žadatele (např. nevyplněné povinné pole), respektive akci nebude možné z Vaší strany řádně dokončit, SFŽP doporučuje postupovat takto:

1) Na úvodní stránce IS KP14+[2] si nejprve zkontrolujte, zda se žádostí nepracujete ve správcem avizovaném a předem naplánovaném čase údržby či odstávky systému;
2) Dále zkontroluje hardwarové a softwarové požadavky na svůj počítač vyjmenované na příslušné záložce úvodní stránky IS KP14+. Na tomto místě jsou uvedeny požadavky na Váš počítač, bez jejichž splnění Vám dodavatel systému negarantuje správné fungování IS KP14+;
3) V případě, že není zveřejněna žádná informace o nefunkčnosti systému a Vám se nepodaří potřebný úkon dokončit, nejrychlejším řešením je obrátit se na technickou podporu správce systému - MMR ČR[3] , na emailovou adresu ms14.help.tech@mmr.cz. Do zprávy vždy vložte kromě slovního popisu také printscreen s chybovým hlášením, z něhož budou moci odborníci lépe identifikovat vzniklý problém:

  • V případě, že jste přes všechnu snahu nedodrželi stanovené postupy, pracovníci podpory Vám poradí, jak se dané chybě vyhnout a proces dokončit, či Vás odkáží k dořešení na SFŽP ČR;
  • Bude-li se však jednat o chybu systémovou, bude Vám předána odpovídající informace o vzniklé situaci a způsobu vyřešení problému.

4) Pokud budete mít k dispozici popsanou zpětnou vazbu o reálném technickém problému v systému, na jehož základě dojde/došlo ke zpoždění Vámi řešeného procesu, informujte obratem příslušného projektového manažera daného projektu, případně místně příslušnou krajskou pobočku SFŽP ČR – https://www.sfzp.cz/sekce/539/krajska-pracoviste/ (pokud se jedná o Vaše prvotní podání žádosti o podporu):

  • Jednoznačně doporučujeme podat žádost včas a nečekat s finalizací žádostí až těsně před stanovený termín ukončení příjmu žádostí. Problém zjištěný těsně před uzavřením výzvy a nahlášený až po jejím ukončení není možno již pro žadatele kladně vyřídit. Taková žádost nebude v IS KP14+ registrována. Jediným řešením je pak vyčkat na případnou další odpovídající výzvu a do té řádně a včas žádost podat;
  • Při případném doplňování podkladů k již podané žádosti na základě výzvy SFŽP ČR/AOPK ČR Vám při problému s IS KP14+ bude moci být prodloužen termín k doplnění. V tomto případě se obracejte na odesílatele dané výzvy (depeše), nebo na stanoveného projektového manažera projektu.

 

[1] Především dokumenty zveřejněné na webu www.opzp.cz s názvy Uživatelská příručka IS KP14+, Tipy k IS KP14+ a Uživatelská příručka pro procesu zpracování CBA.

[2] https://mseu.mssf.cz.

[3] V gesci MMR ČR je nový monitorovací systém evropských fondů MS2014+ v programovém období 2014–2020, jenž má sjednocovat a zjednodušovat proces podávání žádosti o dotaci, kdy žadatelé pro získání podpory v různých operačních programech mohou postupovat obdobně. Portál IS KP14+ je pak součástí MS2014+ a je určen přímo pro žadatele/příjemce k zadávání žádostí o podporu a správu projektů, dále pak pro externí hodnotitele apod.

 

 

Zdroj: SFŽP

08.02.2017 08:55

Česko loni vyvezlo nejméně elektřiny za posledních 15 let

Od vývozního rekordu v roce 2012 se loni export elektřiny propadl o čtyřicet procent. Navíc se v září opakovala předloňská situace, kdy se z Česka stal na čas čistý dovozce. Výpadek exportu jde na vrub poklesu výroby v jaderných elektrárnách proti roku 2015 o 2,7 terawatthodiny. Loňskou bilanci zachraňovala podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS hlavně paroplynová elektrárna Počerady, díky níž ČEZ pokryl tři čtvrtiny jaderného výpadku.

Hrubá spotřeba loni vzrostla o 1,5 terawatthodiny v důsledky hospodářského růstu a horšího počasí. Podle ČEZ vzrostla spotřeba velkých průmyslových firem a menších podniků za loňská první tři čtvrtletí o 1,5 procenta. Domácnosti spotřebovaly o jedno procento více. Více ZDE

 

Zdroj: E15

08.02.2017 08:13

DHL šetří energii díky inteligentnímu osvětlení

V rámci programu GoGreen, prostřednictvím kterého chce společnost DHL Supply Chain snižovat svoji ekologickou stopu, zavádí tuzemská pobočka logistických centrech úsporné a inteligentní systémy osvětlení. Inteligentní řízení osvětlení je založeno na senzorech pohybu a intenzity okolního světla. Svítidla lze stmívat podle měnící se intenzity okolního osvětlení nebo po určité době, během níž svítidlo nedetekovalo pohyb v oblasti snímané senzorem. Systém navíc umožňuje individuální nastavení svítidel v závislosti na jejich umístění, a to pomocí dálkového ovládání.

V největším skladě DHL Supply Chain v Jirnech s plochou 100 tisíc metrů čtverečních přineslo inteligentní osvětlení podle dat společnosti snížení spotřeby o 39 procent. Nové sklady v Jažlovicích, Boru a Chebu jsou vybaveny inteligentním osvětlením již od zahájení provozu. Oproti plánovanému rozpočtu by měly být náklady na provoz osvětlení o 40 až 50 procent nižší.

Realizované projekty nasazení úsporného osvětlení přinesly podle DHL v některých případech snížení roční spotřeby až o 62 procent. V roce 2007 se společnost DHL zavázala v programu GoGreen do roku 2020 snížit svoji globální produkci skleníkových plynů o 30 procent a to navzdory přibývajícímu počtu přeprav.

 

Zdroj: Logistika (ihned.cz)

08.02.2017 07:38

Berlín se chce se zbavit jednorázových kelímků

Každou hodinu se jen v Německu zahodí asi 320 000 kelímků na jedno použití. Berlín se v tomto směru chystá podniknout velký krok kupředu. Pokud návrh projde, budou si moci spotřebitelé možná ještě letos vychutnat kávu z opětovně naplnitelných kalíšků. Dodá je prodejce, zákazník za něj zaplatí zálohu. Tu pak dostane zpátky, když kalíšek u jiného ze zúčastněných prodejců zase vrátí. Podobně se v Německu platí záloha za kelímky u nápojů na festivalech nebo u svařeného vína na vánočních trzích. Návrh momentálně projednává komise pro životní prostředí, berlínské zastupitelstvo o něm bude rozhodovat za několik týdnů.

 

Zdroj: Rozhlas.cz

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE