Jízda elektromobilem může být i více než pětinásobně levnější v porovnání s klasickými pohonnými hmotami. Vyšší vstupní náklady kompenzují především levnější provoz a servis. Odpadají totiž běžné náklady spojené s údržbou aut se spalovacím motorem, jako je výměna oleje, olejového filtru nebo svíček. Ve výhodě jsou domácnosti, kterým do zásuvek proudí několik hodin denně levnější proud v nízkém tarifu (noční proud). V opačném případě mohou majitelé elektromobilů požádat o speciální distribuční sazbu D27d určenou právě pro dobíjení vozů. Levnější proud potom mohou odebírat osm hodin denně. Přehled nákladů jízdy u jednotlivých způsobů dobíjení a paliv najdete ZDE.

Zdroj: E15

Když Česko zasáhnou tropická vedra, až polovina obytných budov se přehřívá, teplota v interiéru může vystoupat i na více než 30 stupňů Celsia. Může za to nefunkční izolace plášťů a střech či špatný systém odvětrávání. Nejhorší situace je přitom ve velkoměstech – v Praze, ale také v Brně, Olomouci nebo Ostravě. Až 10 stupňů Celsia dosahuje teplotní rozdíl mezi velkoměsty a venkovem. Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny.

Jana Novotná bydlí s manželem a dvěma dětmi ve starším rodinném domě ve Středočeském kraji. Ložnici a dětský pokoj mají v podkroví. Ačkoli dům prošel rekonstrukcí, v tropických dnech je podkroví prakticky neobyvatelné a celá rodina se na spaní stěhuje do přízemí. Podobně je na tom i paní Ludmila Vacková z pražského sídliště. Panelák z roku 1967 je sice zateplený, ale střecha ne, a tak se její byt v posledním, sedmém patře v létě přehřívá, a vloni dokonce kvůli vedru strávila několik nocí na lodžii*.

Problém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných, ale i veřejných budov (například školky, nemocnice, domovy seniorů), kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. Dobře tepelně izolovaný dům se v létě nepřehřívá a nepotřebuje chlazení.

„Teplota v obytných budovách by neměla překročit hranici 27 stupňů Celsia, v tropických dnech však stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů. Kvůli špatné tepelné izolaci se v Česku přehřívá až polovina bytových jednotek,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Nejhorší situace panuje v horkých letních dnech především ve velkoměstech. Přirozené povrchy (louka, les, pole) ve městech nahradily ty umělé (asfalt, beton, sklo), které mnohem více zadržují teplo. Současně případná srážková voda téměř ihned steče do kanalizace, a nestihne tak povrch ochladit. Přehřívání napomáhá také lidská činnost, teplo produkuje klimatizace, průmysl či doprava.

„Kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně velkoměsta trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů – tedy vykazují vyšší teploty než okolní, méně zastavěné lokality (viz ilustrační obrázek níže). Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě,“ vysvětluje Marcela Kubů.

Teplotní rozdíl však může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů Celsia. Kromě Prahy je možné městské tepelné ostrovy v České republice pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Navíc vzduch se v tropických dnech ve městech neochladí ani v noci, jejich obyvatelé jsou tak horku vystaveni dlouhodobě. „Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem,“ konstatuje Marcela Kubů. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou tradičně senioři, děti a chronicky nemocní.

Teplota vzduchu podle typu lokality

Zdroj: Studie vědců z CO2 Science, rok vydání 2012 (data sbíraná v letech 1965 až 2006)

Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny. Kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace a také narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. „Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budov, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.

„Teplota střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů Celsia,“ říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek, v suchém stavu zase střechu dobře tepelně izoluje a celoročně tak přispívá k tepelné stabilitě budovy. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení.

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich vysoká hmotnost, potažmo zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je v suchém stavu 8krát až 10krát lehčí než běžná zemina a i za vlhka zůstává lehčí než běžné substráty. „S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě českých měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů,“ uzavírá Marcela Kubů.

CENIA hledá specialistu či specialistku odpadového hospodářství s vysokoškolským vzděláním přírodovědného nebo technického směru. Pracovní náplní bude příjem, zpracování a vyhodnocování dat podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, interpretace kvantitativních a kvalitativních dat v oblasti odpadového hospodářství, analýza a hodnocení stavu odpadového hospodářství, návrh a zpracování nových metodik indikátorů POH, prezentace výsledků na seminářích a konferencích, tvorba informačních výstupů, spolupráce s MŽP. Více informací ZDE

Jedná se o dokumenty „Jak správně vyplnit Zprávu o realizaci, Žádost o platbu a Žádost o změnu“ a „Tipy k ISKP 14+“.

Věnujte prosím pozornost informaci o administraci Žádosti o platbu, u projektů generujících příjmy dle čl. 61, které mají na jedné ŽoP investiční a zároveň neinvestiční výdaje. V příručce se dozvíte, jakým způsobem takovou ŽoP o platbu podat, jak vyplnit a zkontrolovat finanční plán a další užitečné informace.

V aktualizovaných Tipech bylo upřesněno zadávání bankovních účtů, prvního roku rozpočtu a v neposlední řadě sestavování finančního plánu.

ECHA zveřejnila další aktualizovaný referenční dokument Pokynů k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti. Aktualizovaný referenční dokument R.7a se vztahuje k oddílu R.7.5 - toxicita po opakovaných dávkách a oddílu R.7.3. - senzibilizace kůže a dýchacích orgánů.

Pokyny mají pomoci průmyslovým společnostem při provádění posuzování chemické bezpečnosti a při přípravě zpráv o chemické bezpečnosti, jsou-li vyžadovány. Zpráva o chemické bezpečnosti (CSR) tvoří povinnou součást registrační dokumentace (pro látky, které nejsou meziprodukty, v množství > 10 t/r), součást žádosti o povolení nebo součást povinností pro následného uživatele.

V referenčním pokynu R.7a - specifické pokyny ke sledované vlastnosti byly aktualizovány:

• oddíl R.7.5. – toxicita po opakovaných dávkách; oddíl rozšiřuje nejvhodnější cestu podání ve studii toxicity po opakovaných dávkách. Aktualizace vzala také do úvahy vývoj v této oblasti, tj. revidované OECD metodiky testování a aktualizovaná doporučení o používání netestovacích metod. Dále také odráží současný přístup ECHA při hodnocení předložených registračních dokumentací, tj. že např. naznačí, která doplňková specifická šetření (testy, údaje) mohou být vyžadována. Doporučovaná strategie testování a strategie hodnocení pro toxicitu po opakovaných dávkách byla následně zpřesněna.

• oddíl R.7.3 - senzibilizace kůže a dýchacích orgánů ve vazbě na změny (O.J. L 104, 20.4.2017, p. 8–11) v nařízení REACH, příloze VII týkající se vhodnosti in vivo stanovení senzibilizace kůže ve studiích prováděných nebo zahájených před dnem nabytí účinnosti změny nařízení REACH, přílohy VII.

Revidovaný dokument (610 str.) byl zveřejněn pouze v anglickém jazyce.

Další informace:

• Pokyny k požadavkům na informace a posuzování chemické bezpečnosti - kapitola/referenční dokument R.7a

• Nařízení Komise (EU) 2017/706, kterým se mění příloha VII nařízení REACH, pokud jde o senzibilizaci kůže, a kterým se ruší nařízení Komise (EU) 2016/1688 

Evropský úřad pro IPPC (angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau - EIPPCB) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat (angl. Intensive Rearing of Poultry or Pigs - IRPP). V souladu s přílohou č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů, spadá kategorie 6.6. "Intenzivní chov drůbeže nebo prasat" do působnosti Ministerstva zemědělství.

Změny v novém BREF IRPP:

Klíčovou kapitolou jsou "Závěry o BAT" (kapitola 5). Publikovány byly v Úředním věstníku EU dne 15. února 2017 jako prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/302, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (Rozhodnutí 2017/302/EU [pdf, 644 kB]).
BAT 1 uvádí systémy environmentálního managementu jako jednu z nejlepších dostupných technik:

• stanovuje i limity použitelnosti, které jsou obecně dány povahou, rozsahem a složitostí zařízení a rozsahem jeho dopadů na životní prostředí
• na národní úrovni je navrženo, aby tato povinnost byla hodnocena v rámci přezkumu, prováděného povolujícím úřadem dle velikosti zařízení: mikropodnik nebo ostatní podniky

BAT 26 ukládá periodický monitoring zápachu, a to pomocí postupů podle EN 13725 (dynamická olfaktometrie) nebo alternativně (i jinak než měřením):

• tato nejlepší dostupná technika je však relevantní pouze v případech, kdy se očekává obtěžování zápachem nebo bylo takové obtěžování doloženo
• nejsou zcela vyjasněny podmínky pro měření - závisí na rozhodnutí jednotlivých krajských úřadů.

Dokument ke stažení:

BREF IRPP 07.2017 [pdf, 18840 kB]).

Zdroj: MPO

Nepovedený návrh elektrotarifů a roky tahanic o zbytečné notifikace. A zcela nevyužité příležitosti, které do elektroenergetiky vrhl propad cen fotovoltaiky a baterií spolu s technologickým vývojem větrných turbín a solárních panelů. Tak hodnotí zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie šestileté působení Aleny Vitáskové v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Vitásková dnes tráví v úřadě poslední den. Vedení ERÚ od zítřka přebírá nová pětičlenná Rada.

Návrh reformy elektrických tarifů založený na velikosti jističe připravoval ERÚ dva roky společně s největšími podniky. Jak se hned po zveřejnění ukázalo, hrozil zdražit elektřinu všem, kteří s ní chtějí šetřit, ať už tím, že pravidelně zhasínají, nebo sami si ji vyrábějí v pár panelech na střeše či si kupují ty nejúspornější spotřebiče. Kdyby loňský návrh ERÚ prošel, miliardy ročně by z kapes domácností vytahaly distribuční divize ČEZ, E.On a PRE. K tomu totiž směřoval nápad vytvořit speciální sociální dávku, která by zvýšené účty za elektřinu domácnostem kompenzovala. Na nátlak premiéra Vitásková naštěstí svůj tarifní návrh stáhla.

Kauza tzv. notifikací pro obnovitelné zdroje, která se táhla přes dva roky. Energetický regulační úřad odmítal vypsat podporu, kterou před tím roky provozovatelům vyplácel, s odůvodněním, že pro ni potřebuje souhlas (notifikaci) od Evropské komise. U zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 (90 % všech) se to ukázalo zbytečné, jak Komora OZE opakovaně v minulosti tvrdila. [1] Vitásková svým mylným úsudkem způsobila, že investoři ze sektoru rychle prchali a banky odmítaly existující projekty refinancovat. Česku hrozily obří arbitráže.

V době, kdy obnovitelné zdroje byly v Česku sprostým slovem, se ve světě naplno rozjela masivní výstavba obnovitelných zdrojů, které zlevňují a jsou stále efektivnější. Zatímco se mezi lety 2011 a 2016 celosvětový výkon větrných elektráren víc než zdvojnásobil a fotovoltaických dokonce víc než zečtyřnásobil, v Česku větrné elektrárny narostly o pouhých 29 % (na celkových 282 MW) a fotovoltaické o 5 %, jak ukazuje následující tabulka:

Tabulka: vývoj instalovaného výkonu větrných a fotovoltaických elektráren 2011 - 2016

Nová Rada

Stejné příležitostí a výzvy, akorát již naléhavější, leží před novou Radou. Její kvalitní složení ale dává naději, že se zpoždění podaří dohnat. Nová Rada ERÚ, která po Vitáskové vedení úřadu přejímá, by se podle zástupců sektoru obnovitelných zdrojů měla zaměřit na následující oblasti:

• začít připravovat energetiku pro nová opatření, která začne chystat příští česká vláda tak, jak budou postupně vznikat evropské předpisy sdružené v balíčku pod názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Z pohledu spotřebitelů budou k nejdůležitějším opatřením patřit motivace pro samovýrobce, zavedení podpory pro komunitní energetiku či vznik energetických, technologicky specifických aukcí.

• začít upravovat či tlačit na úpravu technických aspektů, které umožní rozvoj decentralizovaných zdrojů tak, jak to předpokládají platné strategické vládní dokumenty. Noví radní by se měli zaměřit zejména na zjednodušení podmínek připojování nových zdrojů, sjednocení způsobu měření výroby elektřiny, ale také tlačit na postupné přebudování přenosové a distribuční sítě tak, aby byly v budoucnosti schopné pojmout větší podíl decentralizované elektřiny.

• Důležitým úkolem bude i úprava elektrotarifů tak, aby spravedlivě rozdělily náklady na sítě a zároveň motivovali spotřebitele elektřinu si sami vyrábět (tzv. samovýrobci).

• vyjasnit situaci ohledně rekonstrukcí podporovaných obnovitelných zdrojů, což se týká především fotovoltaických elektráren. Tak, aby například domácnost, pekárna či obecní škola nepřišla o podporu a svou investici kvůli tomu, že na trhu nesežene již zcela totožný panel nebo střídač, jaký se vyráběl před 8 lety.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo k 28. 7. 2017 datové standardy, určené pro vybrané formuláře agendy vod (vodohospodářské bilanční formuláře), které lze využít k ohlašování v roce 2018 a jsou k dispozici na webu ISPOP v záložce Datové standardy. Datový standard popisuje podle § 4, odst. 4 zákona č. 25/2008 Sb. datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení.

Solární panely vytvářejí 300 krát více toxického odpadu na jednotku vyrobené elektřiny než jaderné elektrárny, uvádí čtvrteční zpráva skupiny Environmental Progress (EP) podporující jádro. Zpráva zjistila, že solární panely používají těžké kovy – včetně olova, chromu a kadmia – které mohou poškodit životní prostředí. Rizika jaderného odpadu jsou dobře známa a lze s nimi počítat do budoucna, avšak pro zmírnění problémů s odpadem ze solární energie bylo učiněno velmi málo. Více ZDE

Zdroj: Atominfo.cz

Pozdě, avšak přece. Vláda v pondělí schválila první ucelenou koncepci, jak by měl stát bojovat se suchem. Zaměřuje se hlavně na zadržení vody v krajině včetně návratu řek k meandrům, úsporné hospodaření s vodou, zahrnující využití odpadní i dešťové vody, a půdou. "Voda je věcí veřejného zájmu, po vzoru Izraele potřebujeme, aby kvůli ní dokonce vznikl nový regulační úřad," navrhuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Více čtěte v rozhovoru ZDE.

Zdroj: iHNED.cz

Majitelé rodinných domů dostávají do rukou praktický nástroj pro výběr nejvhodnějšího systému pro využití solární energie. Webová aplikace E.ON Solar (www.eon-solar.cz) lidem po zadání adresy spočítá a navrhne nejvhodnější možnosti pro solární ohřev vody a výrobu elektřiny z fotovoltaických panelů. A to včetně ceny, ročních úspor nákladů na energie a finanční návratnosti celého systému. Aplikace E.ON Solar používá data o domě z katastru nemovitostí a z map společnosti Google, uživatel si ale může výpočet zpřesnit zadáním dalších údajů – například počtu obyvatel domu a obvyklé měsíční platby za elektřinu. Aplikace spočítá úspory a navrhne optimální parametry nejen pro systém termického či fotovoltaického ohřevu teplé vody, ale také pro malou solární elektrárnu, a to i ve variantě s akumulací vyrobené elektrické energie.

AVÍZO Výroba aut v Česku dál roste. Jen za první pololetí jich tuzemské automobilky vyrobily rekordních 756 tisíc. Téměř o desetinu stoupl domácí prodej a zvýšil se také export. Produkci navýšila hlavně Škoda a mírně také Hyundai. Naopak v kolínské TPCA výroba meziročně klesla. Jak jsou automobilky připraveny na výrobu elektromobilů? Například Škoda představí do roku 2025 pět elektroaut. Budoucnost elektromobility bude téma dnešní Devadesátky. Ptejte se Zdeňka Petzla, ředitele Sdružení automobilového průmyslu. Záznam pořadu ZDE.

Národní zemědělské muzeum v Praze se po rekonstrukci vnitřních prostor návštěvníkům od poloviny prázdnin představí ve zcela nové podobě. Proměna se netýkat jen stavebních úprav. Muzeum otevírá také další tři z řady nových expozic a unikátní střešní terasu, která nabízející jeden z nejkrásnějších pohledů na hlavní město.

Jednou z novinek je také stálá expozice Voda v krajině. Voda v krajině je koncipována tak, aby interaktivní formou představila kompletní příběh vody. Návštěvníci mohou na plastické obří mapě naší republiky sledovat, jak vypadá hospodaření s vodou v jednotlivých regionech, pracovat s mapami rybničních soustav, povodí, rozvodí, srážek a sucha a dozvědět se, kam se voda ztrácí a kde se naopak může nečekaně objevit; jaký vliv má na život v jednotlivých oblastech a jak ovlivňuje ráz krajiny. Vše je doprovázeno animacemi a podmanivým zvukovým podkreslením, aby byla iluze vodního světa úplná.

Návštěvníci ji budou moci spolu s nově zrekonstruovanou budovou a třemi novými expozicemi Národního zemědělského muzea navštívit od 27. července letošního roku.

Fotodokumentace:

Upozorňujeme uživatele ISPOP, že v týdnu od 31. 7. do 4. 8. nebude z technických důvodů v provozu telefonická podpora ISPOP. V případě dotazů můžete využít písemnou podporu EnviHELP na helpdesk.cenia.cz.

Zdroj: ISPOP

redakce elektronického recenzovaného časopisu WASTE FORUM obdržela dlouho očekávanou zprávu, že časopis s pozitivním výsledkem prošel validačním řízením pro jeho zařazení do mezinárodní vědecké databáze SCOPUS.

Připomínám, že WASTE FORUM je časopis určený pro publikování původních vědeckých prací souvisejících s průmyslovou a komunální ekologií. Tj. nejen z výzkumu v oblasti odpadů a recyklace, jak by mohl naznačovat název časopisu, ale i odpadních vod, emisí, sanací ekologických zátěží atd.

Příspěvky se do redakce zasílají v kompletně zalomené podobě (tzv. printer-ready). Publikační jazyk je angličtina (preferována), čeština a slovenština. Veškeré informace o časopisu jsou na www.wasteforum.cz a tam také jsou všechny dosud publikované příspěvky volně ke stažení.

Časopis vychází čtvrtletně, redakční uzávěrky jsou pravidelně 8. 1., 8. 4., 8. 7. a 8. 10.

Kontakt:

Ing. Ondřej Procházka, CSc.
České ekologické manažerské centrum
WASTE FORUM – šéfredaktor
tel.: +420 723 950 237, prochazka@cemc.cz, wasteforum@seznam.cz
www.wasteforum.cz

V době prosazování decentralizovaného hospodaření se srážkovými vodami, ať již formou retence a recyklace, nebo za využití vsakování do horninového prostředí, vyvstává otázka kvality srážkových vod.

Zdrojem kontaminace srážkových vod, která je spojena především s tzv. „prvním splachem“, může být jednak suchá depozice spadlá zvláště v průmyslově exponovaných lokalitách na zpevněné plochy a střechy v době bez srážek, jednak některé materiály ze střech včetně klempířských výrobků s neošetřenými kovovými částmi (Cu, Zn).

Jak vyhovět normovým požadavkům na kvalitu vody pro závlahu, respektive ochránit z dlouhodobého hlediska zdroje podzemní vody do kterých jsou srážkové vody vsakovány? Jedním z řešení mohou být sorpční zařízení pro aktivní zachycování polutantů.

Kvalitou srážkové vody obecně se zabývají dva platné technické předpisy: ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami.

Srážkové povrchové vody jsou dle ČSN 75 9010 z hlediska jejich kvality členěny na srážkové povrchové vody přípustné (např. ze zatravněných ploch, ze střech do 200 m², z teras nebo komunikací pro pěší) a na srážkové povrchové vody podmínečně přípustné (např. ze střech nad 200 m², z komunikací pro motorová vozidla, z parkovišť pro motorová vozidla do 3,5 t, z letištních ploch, z komunikací průmyslových areálů apod.).

Také odvětvová norma TNV 75 9011 se zabývá způsoby nakládání se srážkovými vodami odtékajícími z povrchů v urbanizovaném území. Vody podmínečně přípustné mohou být dle této normy vsakovány v podzemních vsakovacích zařízeních po předčištění. Podle očekávané míry znečištění srážkových vod z pozemních komunikací a parkovišť se doporučuje alespoň jednoduché mechanické předčištění a odloučení lehkých kapalin. Při vyšším znečištění jsou doporučovány retenční půdní filtry, popř. filtrace přes adsorpční materiál pro zachycení těžkých kovů.

TNV 75 9011 dále připomíná, že v případě celokovových střech a fasád mohou být koncentrace kovů velmi vysoké, a to zejména na počátku srážkového odtoku. Jedná se o již zmíněný „první splach“. Jeho velikost, tj. objem vody, který můžeme nazývat prvním splachem, je závislá na velikosti a sklonu odvodňované plochy, typu povrchu odvodňované plochy a intenzity srážky. Jak prokázaly testy a laboratorní analýzy provedené v rámci výzkumného úkolu TA04020432[1], koncentrace mědi (Cu) v prvním splachu ze střechy opatřené měděnými klempířskými prvky mohou být až šestkrát větší než koncentrace Cu obsažené v třicátém litru této srážkové vody (viz přiložený graf). Obdobné výsledky ukázalo vzorkování „prvního splachu“ na pozinkovaných střechách.

Pokud má být srážková voda, zachycená v retenčních nádržích, využívána pro zálivku, měla by její kvalita odpovídat platné ČSN 75 7143 Jakost vod: Jakost vody pro závlahu.

V následující Tabulce 1 jsou porovnány požadované koncentrace vybraných polutantů dle této normy s  hodnotami, zjištěnými v rámci zmíněného výzkumného projektu.

Tabulka1

Vody podmínečně vhodné pro závlahu jsou dle normy použitelné pro závlahu za předpokladu stanovení zvláštních podmínek, v závislosti na stupni a charakteru znečištění, místních podmínkách, způsobu závlahy apod. Vody nevhodné pro závlahu jsou použitelné k závlaze pouze po takové úpravě, která zajistí kvalitu vody vhodné či podmínečně vhodné.

Uvedená data prokázala zvýšení koncentrací těžkých kovů v souvislosti s materiálem střech (lokalita Zbraslav či Velké Popovice) nebo lokální znečištění suché depozice (NEL), v daném případě v blízkosti mezinárodního letiště (lokalita Praha – Ruzyně). Na všech sledovaných lokalitách došlo ke snížení kvality srážkové vody pod normové hodnoty.

Řešením přečištění srážkových vod ze střech rodinných domů, zachycených za účelem zálivky, bude výsledek projektu TA04020432, kterým je užitným vzorem chráněný čistící systém SORBHEND^â. Jeho podstata spočívá ve trojstupňové úpravě srážkové vody. První stupeň mechanicky odděluje „první splach“ z obsluhované střechy od zbytku srážky, která může být dále použita bez úpravy. Smyslem oddělovače je zabránit zbytečnému promývání aktivních částí systému a snižování jejich životnosti. Druhou část tvoří zařízení pro záchyt NEL, které je integrováno do třetí části systému, cílené na záchyt těžkých kovů pomocí speciálního kompozitového sorpčního materiálu. Hydraulické i sorpční vlastnosti systému byly v rámci výzkumného projektu úspěšně testovány v laboratorních, poloprovozních i provozních podmínkách (viz následující obrázky).

Výsledky testování obsahu Zn na vstupu a výstupu ze systému SORBHEND v provozním režimu na lokalitě s pozinkovanou střechou jsou uvedeny v Tabulce 2.

Tabulka2

Výsledná podoba druhé a třetí části systému SORBHEND je zachycena na následujících obrázcích.

Funkce vyvinutého systému spočívá v řízeném průtoku zpracovávaného prvního splachu přes sypané zrnité kompozitové lože aktivního materiálu. Ten je ukládán do vyjímatelné vložky uložené a fixované na těsnicí liště. Prostor pod vyjímatelnou vložkou slouží k akumulaci případně se vyskytujícího kalu. Kromě armatur k usměrnění toku a výpusti kalu je systém dále vybavený obtokem.

Kompozitový aktivní materiál byl v rámci zmíněného výzkumného úkolu selektován směrem k dosažení maximálního účinku ve smyslu rychlého odstranění přítomné kontaminace, dlouhé životnosti a kapacity a k nízkým pořizovacím nákladům.

Vyvinutý systém z hlediska konstrukce zohledňuje svou flexibilitou, modularitou a univerzálností kriteria pro bezproblémový a bezobslužný provoz, s přihlédnutím k minimálním zásahům při výměně aktivního materiálu po uplynutí doby jeho životnosti a čištění. Zároveň splňuje požadavky na vysokou účinnost odstranění cílových látek.

Autor: RNDr. Pavel Špaček (CHEMCOMEX Praha, a.s.), Ing. Jiří Hendrych PhD. (VŠCHT v Praze)