Možnost vhazovat plechovky do žlutých kontejnerů spolu s plasty nezlepší míru jejich vytřídění a už vůbec nezajistí jejich recyklaci. Česko totiž pro vytřídění tzv. multikomoditního odpadu nemá připravenou infrastrukturu, ze 140 třídicích linek v ČR je na dotřiďování kovů od plastu připraven pouze zlomek. Tato změna tak nezvýší míru třídění, ale především nezajistí opakované využití PET lahví a plechovek do nových nápojových obalů. Většina materiálu bude dále končit na skládkách, ve spalovnách či odhozená v přírodě. Tento krok je pouze maskováním skutečného problému, který leží někde jinde - má odvést pozornost od stávajícího nefunkčního systému třídění.

Současná infrastruktura není připravena na třídění tzv. multikomoditního odpadu. „Ze 140 třídících linek umí hliník třídit pouze osm z nich a železo zhruba desítka. Ostatní jsou ruční třídičky, které jsou extrémně neefektivní a ztráta cenného materiálu je na nich obrovská. 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek dnes v Česku nedojdou k recyklaci a končí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě místo toho, aby se znovu recyklovaly do nových nápojových obalů,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Vhazování plechovek do žlutých kontejnerů jako řešení pro lepší sběr a recyklaci proto vnímáme pouze jako Potěmkinovu vesnici pro spotřebitele, která ve skutečnosti nebude mít žádný pozitivní efekt.“  

Přitom právě hodnota materiálu, který dnes leží ladem na skládkách, v přírodě nebo končí ve spalovnách, může pomoci systém financovat. „My dnes obaly separujeme, ale potom je nevyužíváme. Přitom tyto obaly mají hodnotu, která pomůže celý systém financovat, stejně jako tomu je například na Slovensku. To vysbírá 92 % obalů k recyklaci, a právě výnos z jeho prodeje se podílí na financování a zlevňuje provoz celého systému,“ říká Havligerová. V Česku se vysbírá 75 % PET lahví a méně než 30 % plechovek, dnes tak stát na nevyužitém materiálu ztrácí 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. Podle Havligerové Češi třídí odpovědně s vírou, že je materiál dál využíván - půlka republiky tak například třídí a zcela zbytečně vymývá kelímky od jogurtu, které stejně skončí na skládce.

V Česku převažuje neefektivní ruční sběr, třídící infrastruktura ve srovnání se západní Evropou je zaostalá. Bez zásadního rozvoje infrastruktury tak snaha o zlepšení prostřednictvím multikomoditního sběru nemůže fungovat. Právě i proto je řešením zálohový systém, který umí vysbírat minimálně 90 % obalů k recyklaci. Je také funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i minimálně 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Jako sedmnácté se v lednu přidalo Rakousko. Dnes tak zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

Autor: Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování                
 

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Každý rok bez zálohování přijde Česko na 1,53 mld. korun. Jenom hodnota materiálu, který skončí na skládce, ve spalovně nebo pohozený v přírodě bez dalšího využití, přesahuje 640 milionů korun. Dalších 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví. Ty přitom byly často vytříděny, akorát je současný neefektivní systém nedokáže dále využít. 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí, ať už jde o žluté popelnice nebo černé kontejnery na směsný odpad. A konečně 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp objemu, který tvoří nápojové obaly ve veřejných odpadkových koších. Analýzu připravil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Iniciativou pro zálohování.

Absence zálohového systému se promítne nejen do výdajů veřejných rozpočtů, ale také do peněženek českých domácností. Ztráty způsobené nefunkčním systémem třídění obalů na nápoje v Česku přesahují 1,5 miliardy korun každý rok. „Do této částky se promítají pokuty za nerecyklovaný obalový plast udaný na trh, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie, ztráta hodnoty obalů, které nebyly, ale přitom mohly být dále využity nebo náklady obcí na odpadové hospodářství s materiály, o něž by se po zavedení zálohování nemusely starat,“ uvádí Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.

Pokud nedojde ke spuštění zálohování nápojových obalů, bude muset Česko i nadále platit poplatek Evropské unii za každou plastovou lahev uvedenou na trh, kterou současný systém nezvládl recyklovat. Pokuta je 800 EUR za tunu plastů. Při aktuální míře recyklace PET lahví ve výši 50 % platí Česko celkem zbytečně pokutu za zhruba 25 000 tun nerecyklovaného plastu, což je v souhrnu půl miliardy korun ročně.

Cenné suroviny zakopané pod zemí

Dalším nákladem, jemuž zálohy pomohou předejít, je ztráta hodnoty 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. „Dohromady to znamená materiál v hodnotě 651 milionů korun, přičemž tato suma by mohla pomoci financovat systém sběru, třídění a recyklace použitých obalů a ušetřit tak peníze z veřejných rozpočtů a rozpočtů firem, které tyto obaly uvádějí na trh,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Nápojové obaly tvoří významnou část objemu veřejných odpadkových košů v Česku. „Jen hlavní město Prahu stojí výsyp tohoto druhu odpadu z veřejných košů ročně 20 milionů korun. Pro všechny města a obce České republiky, především pro turisticky atraktivní oblasti lze tento náklad odhadem vyčíslit celkově na 60 milionů korun ročně,“ komentuje Petr Novotný.

Stovky milionů korun z rozpočtů měst a obcí

PET lahve a plechovky zabírají objem v odpadovém hospodářství obcí a měst. I za předpokladu, že jsou vyhozené obaly sešlápnuté, naplní za rok 600 tisíc černých kontejnerů a 1,2 milionu žlutých kontejnerů s objemem 1 100 litrů. Při aktuálních cenách za vysypání každé takové popelnice a skládkování nebo jiné zpracování odpadu, který takto vznikne, tvoří PET lahve a plechovky v nákladech odpadového hospodářství měst a obcí náklad 320 milionů korun ročně.

Pokud k uvedení zálohování do praxe nedojde, bude nutné vynaložit prostředky na rozšíření aktuální sběrné sítě o barevné popelnice u každého rodinného domu, což bude stát 2,3 miliardy korun. Následný provoz rozšířené infrastruktury pro sběr odpadu by pak obce stál 3 miliardy korun ročně, které by se musely promítnou buď do veřejných rozpočtů nebo do koncových cen pro spotřebitele přes navýšení poplatků výrobců za uvedení obalů na trh.

Absence zálohového systému na PET lahve a plechovky znamená i řadu dalších negativních dopadů. V současném systému končí tři čtvrtiny plechovek ve směsném odpadu a polovina PET lahví navzdory vytřídění nedoputuje k recyklaci. Nápojové obaly tak ve velké míře končí na skládkách, ve spalovnách, nebo pohozené v přírodě a na ulicích měst a obcí.

Třídění ještě neznamená recyklaci

Podle odhadů ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 % použitých PET lahví dále využívá na výrobu PET lahví nových. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužije žádná. V Česku navíc ani pro jejich sběr ve velké části země neexistuje dostatečná infrastruktura. „Zálohování je nutností, která uleví nejen přírodě, ale také omezí zbytečné náklady spojené s neefektivitou současného systému. Čeští spotřebitelé, kteří poctivě třídí odpad, často ani netuší, že vytříděné materiály v řadě případů nejsou efektivně recyklovány. Zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh, kdy se z použité lahve stane opět lahev a z plechovky nová plechovka,“ uzavírá Kristýna Havligerová

V Evropě zálohování zavedlo již 17 států, v nichž zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

Evropský komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se Evropské environmentální hospodářské účty – aktualizace příloh IV, V a VIII nařízení (EU) č. 691/2011. Účelem tohoto nařízení je aktualizovat evropské environmentální ekonomické účty zavedením nové klasifikace environmentálních účelů (CEP) a doplnit údaje o investicích do zmírňování změny klimatu, aby se zlepšilo monitorování a porovnatelnost environmentálních údajů v rámci EU.

Dokument ke stažení:

EU 16_25 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2025)

EU 16_25 EK Příloha – Ares(2025)505092

Vědci ze Swansea University a King’s College London ve spolupráci s chilskými kolegy vyvinuli revoluční typ asfaltu, který se dokáže sám opravit. Tajemství se skrývá v mikrosporách, menších než je tloušťka lidského vlasu, naplněných recyklovaným olejem. Tyto spory jsou integrovány do asfaltové směsi a fungují jako miniaturní „lékárničky“. Jakmile se v asfaltu objeví trhlina, spory se mechanicky „rozbijí“ a uvolní olej, který vyplní poškozené místo a trhlinu v silnici vyplní. V laboratorních podmínkách dokázali vědci zacelit mikrotrhliny za méně než hodinu. K vývoji této technologie vědci využili umělou inteligenci (AI). Ta jim pomohla analyzovat organické molekuly v bitumenu, pochopit proces vzniku trhlin a vyvinout efektivní samoopravný asfalt. Více ZDE

Společnost EMPRESS potěšením oznamujeme, že 22. ročník konference Evropský kulatý stůl o udržitelné spotřebě a výrobě (European Roundtable on Sustainable Consumption and Production – ERSCP 2025) se bude konat v Praze ve dnech 16.-18. září 2025.

ERSCP je mezinárodní konference, na které se již od roku 1994 pravidelně setkávají odborníci z řad akademické obce, soukromého sektoru a veřejné správy, aby společně rozvíjeli problematiku udržitelné spotřeby a výroby (USV) v širokém spektru oblastí. Cílem této série konferencí je propojovat zainteresované strany zabývající se tématem USV, umožnit účinnou výměnu znalostí a zkušeností a napomáhat vzniku a rozvoji nových nápadů a iniciativ – to vše v úzké součinnosti mezi podnikatelskou a vědecko-výzkumnou sférou.

Konference ERSCP 2025, kterou pořádá EMPRESS (nevládní organizace zaměřená na problematiku udržitelné spotřeby a výroby) ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a evropskou ERSCP Society, se zaměří na téma „Spolupráce zainteresovaných stran v oblasti udržitelnosti: Role podnikatelského sektoru, akademické obce, veřejného sektoru a občanské společnosti v udržitelné spotřebě a výrobě“. Cílem konference je umožnit předním odborníkům výměnu nejnovějších myšlenek a zkušeností z dané oblasti a přispět k utváření udržitelné budoucnosti.

Mezi hlavní tematické okruhy konference patří:

1. Udržitelné a cirkulární obchodní modely v průmyslu;
2. Cirkulární ekonomika a udržitelné využívání zdrojů;
3. Udržitelná spotřeba a životní styl pro cirkulární společnost;
4. Odolná města a regiony;
5. ESG a financování udržitelnosti;
6. Politiky pro udržitelnou spotřebu a výrobu a cirkulární společnost;
7. Vzdělávání a učení pro udržitelnou spotřebu a výrobu a cirkulární společnost.

Hlavními partnery konference jsou Komerční banka a společnost SUEZ. Konference také získala záštitu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí.

Podrobné informace o konferenci včetně výzvy k předkládání příspěvků jsou k dispozici na webových stránkách konference:  www.erscp2025.eu .

Srdečně zveme výzkumníky, vědce a odborníky z praxe (jako jsou zástupci podniků, tvůrci politik, aktivisté, zástupci nevládních organizací), aby se zúčastnili konference a prezentovali a diskutovali o svých inovativních nápadech, postupech, zkušenostech a metodách.

 

Odpadovou firmu podezřelou z nelegálního uložení odpadu v Jiříkově na Bruntálsku vyšetřuje na základě podnětu z Česka německá prokuratura. Společnost do chráněné oblasti Sovinecko u Jiříkova navezla zbytky vyřazených letadel a větrných elektráren. Podle starostky obce skládka obsahuje i toxický elektroodpad. Více ZDE
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu cirkulární ekonomiky – úspory vody v průmyslu – II. výzva z Národního plánu obnovy. Pro průmyslové podniky je připraveno 150 000 000,- Kč z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Cílem výzvy je v maximální možné míře podpořit oblast udržitelného nakládání s vodou a podpořit opatření na úspory vody a optimalizaci využívání vody v podnikatelské sféře jako součást zavádění principů oběhového hospodářství a adaptace hospodářství na změny klimatu. 

Základní informace k výzvě:

Datum vyhlášení výzvy: 31. 01. 2025,

Datum zpřístupnění žádosti o podporu v MS2014+: 17. 02. 2025,

Datum zahájení příjmu žádostí o podporu: 17. 02. 2025,

Datum ukončení příjmu žádostí o podporu: 30. 05. 2025,

Plánovaná celková alokace výzvy: 150 000 000,-  Kč

Alokace výzvy: 150 000 000,- Kč

Minimální výše dotace činí 500 000,- Kč a maximální výše dotace činí 10 mil. Kč.

Míra podpory 40 % pro všechny žadatele, tj. MSP + VP.

Text výzvy:

Uspory_vody vyzva_II_NPO [pdf, 314 kB]

Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů,  v ustanovení § 33h a násl.) stanoveným poplatníkům ukládá povinnost zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů. Z výnosu úhrady z vydobytých nerostů přísluší státnímu rozpočtu podíl ve výši vymezené pro jednotlivé nerosty v ustanovení § 33n horního zákona. Ze souhrnného takto vymezeného podílu státního rozpočtu na celkové  úhradě za vydobyté nerosty podle ustanovení § 33o odst. 1 Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) přísluší částka ve výši 28 % a je určena účelovost úhrady.

Pokyn k provedení ustanovení § 33o odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů – úhradová dotace (ÚD) s platností od 1. února 2025 stanovuje jednotný postup pro uplatňování žádostí o přidělení této tzv. úhradové dotace a současně způsob uvolňování finančních prostředků a jejich kontroly (viz. příloha č.j.: MPO 13832/2025).

Dokument ke stažení:

• Pokyn k Úhradové dotaci [pdf, 792 kB]
• Příloha č. 1 Analýza akce Úhradové dotace [xlsx, 20 kB]

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu na projekty zaměřené na odstranění rizik kontaminace ohrožující lidské zdraví, vodní zdroje nebo ekosystémy, a také na rekultivace starých skládek. V Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) je na ně k dispozici 500 milionů korun. Finance mají podpořit hlavně sanace nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy.

„Ačkoli neustále usilujeme o to, abychom pro nás i budoucí generace udržovali a zachovali zdravé a čisté životní prostředí, stále se najde dost velmi znečištěných míst, jejichž kontaminace zásadně negativně ovlivňuje naše zdraví. V současné době je těch s nejzávažnější kontaminací evidováno okolo pěti set. Naší povinností je zamezit nebezpečnému znehodnocování vodních zdrojů a ekosystémů. A tam, kde jsou ať už podzemní nebo povrchové vody, půda či ovzduší kontaminovány, je potřeba odstranit rizikové faktory, které znečištění zapříčinily. 500 milionů korun tak pomůže řešit široké spektrum sanačních prací a souvisejících nezbytných kroků, které v konečném efektu pomohou při rekultivacích ohrožených lokalit. Vlastníci kontaminovaných pozemků mohou na jeden projekt žádat až milion korun,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Řešení historických ekologických zátěží, u kterých není znám původce znečištění, je dlouhodobou prioritou Ministerstva životního prostředí. Mnohé z těchto zátěží vznikly ještě před rokem 1989 během intenzivní industrializace. Mezi lety 1989 a 2007 bylo znečištění často špatně zaznamenáno a řešeno, což vedlo k vážným problémům, které i dnes ovlivňují kvalitu životního prostředí a zdraví lidí.

„Jedná se o složité a finančně náročné projekty, které vyžadují komplexní přístup. Naším cílem je odstranit tyto zátěže, abychom minimalizovali jejich negativní vliv na současné i budoucí generace,“ říká ministr Hladík. MŽP kontinuálně podporuje sanaci těchto lokalit z evropských i národních zdrojů. „V posledních čtyřech letech jsme z Operačního programu Životní prostředí na tyto projekty vynaložili 1,36 miliardy korun. Zájem o finanční prostředky stále roste, proto přidáváme další půl miliardu korun, a to nejen kvůli potřebě sanací, ale i kvůli možnosti obnovit využití postižených území pro veřejnost a regionální rozvoj,“ dodává ministr.

Tato výzva nově umožňuje žádat o podporu vlastníkům pozemků, kde ke kontaminaci došlo nejen před rokem 1989, ale i v období do 30. 4. 2007. O finanční prostředky z OPŽP mohou žádat vlastníci pozemků, pokud jim nebo jejich právním předchůdcům nebylo nařízeno odstranění závadného stavu z moci úřední. Projekt může zahrnovat jak komplexní sanaci, tak dílčí etapy zaměřené na snížení úrovně znečištění. Součástí může být geologický výzkum, sanační a dekontaminační metody, odtěžby, čerpání podzemní vody, vzorkování a analýzy, nezbytné stavební či demoliční práce, transport a odstranění nadlimitních odpadů, rekultivace lokality a podobně.

Finanční pomoc mohou čerpat obce, kraje, veřejné instituce, vlastníci a nájemci postižených území a další oprávněné subjekty. Míra financování projektů, která se pohybuje mezi 50 % a 85 % způsobilých výdajů, závisí na plánovaném využití lokalit.

„V této výzvě mohou předložené projekty získat bonifikaci až 5 % podle míry závažnosti staré ekologické zátěže a až 5 % za rozvojový potenciál regionu, kde se ekologická zátěž nachází. To nám umožní finančně zvýhodnit projekty s nejvyšším přínosem pro ochranu životního prostředí a lidské zdraví i pro ekonomický a sociální rozvoj dané lokality,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad projekty administruje.

„Důležitým faktorem pro podání žádosti o dotaci je připravenost projektů. I na tu je možné čerpat podporu z OPŽP, konkrétně z výzvy číslo 67, určené na úhradu výdajů za průzkum kontaminovaných lokalit a zpracování analýzy rizik, která stanoví, jaká kontaminace se v místě nachází, a navrhne efektivní řešení,“ doplňuje ředitel Valdman.

Žádosti v 72. výzvě bude možné posílat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21 od 29. ledna 2025 do 14. listopadu 2025.

Detaily a dokumenty k výzvě:

72. výzva–Sanace ekologických zátěží

Evropská komise představila nový rámec pro oživení hospodářské produktivity a zajištění konkurenční výhody EU. Kompaskonkurenceschopnosti vychází z doporučení uvedených ve zprávě Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Bude řídit práci EU v oblasti konkurenceschopnosti v příštích pěti letech a převede doporučení uvedená ve zprávě do konkrétních opatření pro budoucí prosperitu EU.

Kompas určuje tři hlavní oblasti činnosti:

• Inovace – EU musí odstranit rozdíly v inovacích vytvořením prostředí, v němž se daří inovativním začínajícím podnikům, účinnému vedoucímu postavení v průmyslu a šíření technologií mezi podniky. Konkrétní iniciativy Komise zahrnují „použijte umělou inteligenci“ a „gigatovárny umělé inteligence“ s cílem podnítit průmyslové přijetí umělé inteligence; akční plány pro pokročilé materiály, kvantové, biotechnologické, robotické a kosmické technologie; a strategie EU pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, která se bude zabývat překážkami, jež brání vzniku a rozšiřování nových společností.

• Dekarbonizace a konkurenceschopnost  – EU pomůže snížit vysoké a kolísavé ceny energie prostřednictvím akčního plánu pro cenově dostupnou energii. Prostřednictvím připravované dohody o čistém průmyslu stanoví přístup k dekarbonizaci založený na konkurenceschopnosti a akt o urychlovači dekarbonizace průmyslu rozšíří urychlené povolování na odvětví procházející transformací. Zahájí rovněž akční plány pro energeticky náročná odvětví, jako je ocel, kovy a chemické látky.

• Bezpečnost a odolnost – EU sníží závislost a zvýší svou odolnost a bezpečnost tím, že bude pokračovat v budování účinných obchodních partnerství s ekonomikami po celém světě. Prostřednictvím nové řady partnerství v oblasti čistého obchodu a investic pomůže zajistit dodávky surovin, čisté energie, udržitelných pohonných hmot a čistých technologií z celého světa. Rovněž přezkoumá pravidla pro zadávání veřejných zakázek s cílem zavést evropskou preferenci při zadávání veřejných zakázek pro kritická odvětví a technologie.

Společnost RETELA, kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení, za rok 2024 sesbírala 5,4 tisíce tun elektroodpadu, což představuje splnění 65 % zákonem stanovené sběrové kvóty. RETELA rovněž úspěšně splnila zákonné povinnosti ve všech dílčích skupinách (skupina 1 - zařízení pro tepelnou výměnu, skupina 2 - TV a monitory, skupina 3 - světelné zdroje).

Společnost byla založena v roce 2005 a za dobu své existence si vybudovala stabilní pozici na trhu mezi kolektivními systémy. Hlavním cílem kolektivního systému je ochrana životního prostředí zajištěním sběru a následnou recyklací elektroodpadu. Za své klienty (výrobce a dovozce elektrozařízení) plní kompletní legislativní povinnosti včetně zpětného odběru, zpracování s maximálním materiálovým využitím a reportingem ve všech skupinách elektrozařízení.

V roce 2024 společnost RETELA implementovala nový systém vykazování RETIP, který přináší řadu výhod, včetně propojení vykazování a fakturace. Tato inovace usnadňuje procesy pro partnery a zvyšuje transparentnost celého systému.

Úsporu na životním prostředí je možné vyjádřit na základě environmentálního vyúčtování tzv. LCA analýzou. Díky recyklaci více než 5,4 tisíc tun elektroodpadu bylo dosaženo úspory více než 235 tisíc m3 vody nebo 1,4 milionu litrů ropy. Úspora takového množství ropy se rovná spotřebě stejného množství potřebného k ujetí 20 milionů km v běžném osobním automobilu

Jednatel společnosti RETELA, Jaroslav Vladík Ph.D. dodává: „I v roce 2024 jsme splnili všechny zákonné povinnosti našich klientů včetně přísných sběrových kvót v jednotlivých kategoriích výrobků s ukončenou životností. Velké úsilí jsme rovněž věnovali vzdělávání veřejnosti v oblasti nakládání s odpadními solárními panely. Rád bych poděkoval za důvěru všem našim klientům a ocenil spolupráci s našimi partnery a spolupracujícími organizacemi, bez kterých bychom těchto výsledků nedosahovali.“

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes v rámci semináře Cirkulární audit představilo dvě nově certifikované metodiky – Cirkulární audit I. a II., které pomohou českým firmám přejít na oběhové hospodářství. Tyto nástroje, vyvinuté ve spolupráci s CIRA Advisory a podpořené Technologickou agenturou ČR, umožní firmám analyzovat jejich procesy a zavádět principy cirkulární ekonomiky do praxe. Jde o první certifikovaný nástroj svého druhu v Česku.

„Dlouhodobě usilujeme o podporu přechodu na oběhové hospodářství prostřednictvím inovativních nástrojů, ke kterým cirkulární audit bezpochyby patří,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „Naším cílem je pomoci s transformací průmyslového a podnikatelského prostředí, zejména u malých a středních firem. V udržitelnosti vidíme příležitost pro konkurenceschopnou budoucnost české ekonomiky.“

Na dnešním semináři představilo MPO odborné i podnikatelské veřejnosti, hospodářským partnerům a žadatelům o podporu z OP TAK zcela novou metodiku rozdělená do dvou částí: Metodika pro analýzu provozu s návrhem opatření zaměřených na uplatňování principů oběhového hospodářství (tzv. Cirkulární audit I.) a Metodika pro posuzování projektů přihlášených do výzev v dotačních programech pro oblast oběhového hospodářství (tzv. Cirkulární audit II.).

První část metodiky umožní firmám získat detailní analýzu jejich procesů v oblasti cirkulární ekonomiky s cílem identifikovat slabiny podniku v konkrétních oblastech a navrhnout zlepšení. Zaměřuje se na čtyři klíčové oblasti – strategické řízení, materiálové toky, odpadové hospodářství a ekodesign. Firmy zde najdou i přehled moderních technologií a řešení, které firmám umožní optimalizovat provoz a přispět k lepší ochraně životního prostředí. Výstupy poskytují kvantifikovatelné údaje, například úsporu materiálů, energie či snížení emisí CO2.

„Certifikované metodiky představují konkrétní kroky k transformaci českého průmyslu na udržitelnější model. Tento přístup vychází z požadavků evropských nařízení, jako jsou povinné podíly recyklátů ve výrobcích nebo závazný ekodesign produktů. Tyto legislativní změny kladou důraz na environmentální odpovědnost firem a podporují konkurenceschopnost prostřednictvím udržitelných inovací,“ uvádí vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický a dodává: „Cílem Cirkulárního auditu I., tedy Metodiky pro analýzu provozu s návrhem opatření zaměřených na uplatňování principů oběhového hospodářství je zjistit stav cirkularity podniku a navrhnout možnosti zlepšení, motivací by mohlo být kvantifikování materiálových či finančních úspor materiálu a úspor produkce CO2. Chceme, aby podnikatelé aktivně využívali cirkulární principy v českém průmyslu. Cílem Cirkulárního auditu II., tedy Metodiky pro posuzování projektů v dotačních programech pro oblast oběhového hospodářství je vytvoření nástroje pro posouzení projektů firem, které žádají o dotační podporu na opatření vedoucí k nízkouhlíkovému hospodářství.“

Certifikace cirkulárního auditu má také významný ekonomický přínos. Firmy mohou díky auditu získat lepší přístup k financování od bank či k dotacím v rámci programů na podporu nízkouhlíkového hospodářství.

„Pro budoucí požadavky na ekodesign výrobků, vyšší využívání druhotných surovin či podávání zpráv o udržitelnosti, stejně jako pro finanční úspory z implementace navržených opatření pro cirkulární ekonomiku v podnicích, budou uvedené metodiky důležitým podpůrným nástrojem,“ říká vrchní ředitel sekce ekonomiky, fondů EU a zakladatelských činností Petr Doškář a dodává: „V této souvislosti je klíčová 2. výzva Poradenství Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, která umožní nákup poradenských služeb pro malé a střední podniky zacílených na zpracování cirkulárního auditu podle dnes představené metodiky Cirkulární audit I. Výzva bude vyhlášena na začátku března tohoto roku, příjem žádostí je přitom plánován na začátek dubna 2025 a konec příjmu žádostí se očekává na konci toho roku.“ 

Metodiky jsou v souladu s aktuálními evropskými standardy, jako jsou Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) nebo normy ISO pro cirkulární ekonomiku. Tyto metodiky byly certifikovány v loni v prosinci a jejich výsledky budou představeny také na letošním Světovém fóru cirkulární ekonomiky v brazilském São Paulu.

„Metodiky, které jsme zpracovali, vychází z naší dlouholeté praxe a zkušeností z výrobních podniků. Jejich hlavním cílem je poskytnout firmám ucelený přehled o aktuálním stavu podniku v oblasti cirkulární ekonomiky. Zároveň mají nabídnout konkrétní návrhy na zlepšení. Metodiky pomáhají podnikům identifikovat příležitosti pro snížení nákladů, zlepšení efektivity a využití inovativních technologií,“ upřesňuje CEO CIRA Advisory a hlavní projektová manažerka a koordinátorka celého projektu Laura Mitroliosová a dodává: „Pro firmy je to nejen nástroj k dosažení vyšší environmentální udržitelnosti, ale také klíč k získání konkurenční výhody na trhu. Je to první certifikovaný audit, který mohou firmy v oblasti cirkulární ekonomiky u nás získat,“

Seminář Cirkulární audit byl první akcí, kde byly metodiky oficiálně představeny. Ministerstvo v letošním roce plánuje organizovat další akce, včetně konferencí v regionech, kde bude mimo jiné představovat podnikatelské sféře nový Cirkulární audit a jeho přínosy pro firmy.

Záznam ze semináře je dostupný ZDE.

Dokument ke stažení:

• Cirkulární audit I [pdf, 1724 kB]
• Cirkulární audit I - příloha č. 1 [xlsx, 1059 kB]
• Cirkulární audit I - příloha č. 2 [xlsx, 96 kB]
• Cirkulární audit I - příloha č. 3 [xlsx, 136 kB]
• Cirkulární audit I - příloha č. 4 [pdf, 303 kB]
• Cirkulární audit II [pdf, 691 kB]
• Cirkulární audit II - příloha č. 1 [pdf, 301 kB]
• Cirkulární audit II - příloha č. 2 [xlsx, 34 kB]

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce ekonomiky, fondů EU a zakladatelských činností Ministerstva průmyslu a obchodu.

CIRA Advisory s. r. o je poradenská, konzultační a vzdělávací společnost, která se zaměřuje na podporu udržitelnosti, cirkulární ekonomiky a ESG strategií ve firmách napříč všemi ekonomickými sektory.  Pomáhá firmám nejen implementovat udržitelné postupy, ale také dosáhnout ekonomických a environmentálních přínosů. Mezi hlavní aktivity patří konzultace a strategické poradenství, vzdělávací programy jako je Cirkulární akademie, a poradenství pro firmy v oblasti prevence greenwashingu a komunikace udržitelnosti. Díky silným referenčním projektům s českými firmami i nadnárodními společnostmi, představuje CIRA Advisory spolehlivého partnera při transformaci na oběhové hospodářství.

Česká krajina čelí problémům, které ovlivňují její schopnost plnit funkce nezbytné pro lidskou společnost. Jedním z problémů je úbytek biodiverzity a eroze ohrožující úrodnost půdy, nedostatečná schopnost zadržovat vodu zase škodí během sucha i povodní. Potřebná řešení jsou přitom často dobře známá, ale nebyla dosud souhrnně a celoplošně uplatňována. Desítky odborníků z celé republiky pracují na přípravě strategického dokumentu Politika krajiny v gesci Ministerstva životního prostředí (MŽP), který má propojit ostatní strategie v oblasti využívání a ochrany krajiny. Jeho příprava vychází ze závazků Úmluvy Rady Evropy o krajině. Aktuální návrhy byly představeny 29. ledna na konferenci pořádané v aule České zemědělské univerzity v Praze, kterou zahájil ministr životního prostředí Petr Hladík.

„Naši krajinu jsme zdědili od našich rodičů a prarodičů a chceme ji v co nejlepším stavu předat našim dětem. Všichni se asi shodneme, že zdravá krajina, tedy přirozené lesy, zdravá zemědělská půda i naše města a obce musí nabídnout dost místa pro lidi, hospodářství i pro přírodu. Právě Politika krajiny, o které se dnes začínáme bavit, by nám měla pomoct najít odpovědi na otázky, jak chránit a pečovat o velké plochy území nebo jak lépe plánovat rozvoj i obnovu přírody. Proto je potřeba více zapojit obce do řešení nezastavěných ploch a Politika krajiny by se měla stát součástí krajinného plánování,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Politika krajiny představuje dlouhodobý zastřešující strategický dokument propojující ostatní státní strategie v oblasti využívání a ochrany krajiny. Analyzuje problémy v současné krajině, vyhodnocuje již existující nástroje práce s krajinou a definuje priority a strategické cíle do roku 2050. Na Politiku krajiny přímo naváže metodika krajinného plánování, která povede k zachování, podpoře i obnově kvalitní a funkční krajiny v měnícím se prostředí.

„Pro úspěšné naplňování nové “harmonizační” strategie je vedle kvalitního odborného podkladu klíčový také soulad a spolupráce mezi rezorty, přičemž zodpovědnost o péči a správu krajiny leží zejména mezi MŽP, MZe a MMR. V příštích měsících musíme vést poctivou a náročnou debatu o nastavení klíčových nástrojů a kompetencí, včetně role a institucionálního rámce krajinného plánování. Fakticky se pomalu stává realitou vize prof. Josefa Fanty o ustanovení stálé mezirezortní struktury, která bude mít správu krajiny v kompetenci a bude za ní zodpovědná,“ říká ředitel Výzkumného ústavu pro krajinu Libor Hort.

Přípravou odborných podkladů pověřilo MŽP Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK), odbornou spolupráci poskytuje také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V šesti pracovních skupinách zaměřených na biodiverzitu, vodu, lesnictví, zemědělství, sídla a infrastrukturu jsou zapojeni také zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu.

„Krajinné plánování se stává stále důležitějším, mj. z hlediska řešení klimatických výzev a zajištění resilience obcí. Žádoucí je komplexní přístup a spolupráce v širším funkčním území, protože voda se nezastaví uprostřed lesa na katastrální hranici mezi obcemi, a neméně žádoucí je pak spolupráce mezi jednotlivými resorty. Je třeba poskládat různé zájmy v krajině do pomyslné mozaiky a k tomu by moderní krajinné plánování mělo sloužit. Dle mého názoru by mělo být integrální součástí územního plánování a za Ministerstvo pro místní rozvoj můžu slíbit maximální spolupráci v tom, aby připravovaná strategie neskončila v šuplíku, ale stala se účinným nástrojem změny přístupu. Naší krajině to dlužíme,“ uvádí náměstek Ministerstva pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).

Krajinné plánování je založeno na komplexním a transdisciplinární přístupu, který se zaměřuje na udržitelné využívání, ochranu a rozvoj kvalitní a fungující krajiny. Jeho hlavním cílem je s ohledem na ekologické, sociální, ekonomické a kulturní hodnoty krajiny a ve světle probíhajících i očekávaných změn koordinovat a harmonizovat různé zájmy jejích uživatelů a vlastníků.

„V Evropě řada zemí krajinné plánování ustanovila autonomním procesem vedle plánování územního (např. Německo, Francie, Švýcarsko), jinde je součástí plánování územního (např. Anglie). Ve Francii nebo Katalánsku mají dokonce i zvláštní zákon o krajině. Naším úkolem je nyní najít vhodnou procesní a institucionální variantu pro Českou republiku. Metodika vzniká ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj,“ říká řešitel projektu a vedoucí Odboru ekologie krajiny VÚK Jakub Houška.

Strategický dokument v nejbližší době čeká mezirezortní připomínkovací řízení. Po vypořádání připomínek by měl být předložen ke schválení vládě. Implementace Politiky krajiny a monitoring jejího naplňování budou zcela zásadními úkoly pro následující desetiletí. Hlavním předpokladem k úspěchu Politiky krajiny je intenzivní mezirezortní spolupráce a vzájemné naslouchání názorových pozic klíčových aktérů.

Titan, klíčový materiál pro evropský letecký a obranný průmysl, hraje důležitou roli také v technologiích spojených se zelenou a digitální transformací, například v IT vybavení nebo satelitech. EU však čelí značné závislosti na dovozu titanu, což ji činí zranitelnou vůči přerušením dodavatelských řetězců, zejména v kontextu globálních geopolitických napětí, omezeného počtu dodavatelů a rostoucího protekcionismu.

Nová zpráva JRC (Společného výzkumného střediska) doporučuje řadu opatření ke snížení této závislosti, jako je rozvoj recyklace, podpora domácí produkce a posílení mezinárodních partnerství. Mezi klíčové návrhy patří zavedení recyklace titanu ze starých letadel nebo podpora zpracování titanového šrotu v EU, což by mohlo zdvojnásobit počet pracovních míst v tomto odvětví.

Titan je pro EU strategicky významný – jeho spotřeba roste zejména v leteckém a obranném průmyslu, který zaměstnává přes 400 tisíc lidí a tvoří více než 2 % HDP EU. Zpráva také doporučuje spolupráci s Kazachstánem, podpoření ukrajinského titanového průmyslu a integraci těchto zdrojů do evropského hodnotového řetězce. Kombinace těchto kroků má za cíl posílit strategickou autonomii EU a zajistit udržitelný ekosystém titanu.

Mohlo by vás zajímat:

91 nových projektů financovaných programem EU Horizon Europe na podporu Zelené dohody

Řeka Citarum na ostrově Jáva v Indonésii je považována za nejznečištěnější řeku světa. Má klíčový význam pro více než 25 milionů lidí. Sužuje ji masivní průmyslový odpad, biologické znečištění a neekologické zemědělské praktiky. Snaha o její obnovu je obrovskou výzvou, kterou se zatím nedaří plnit. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice v přenesené pravomoci týkající se: Nebezpečné látky – výjimka pro olovo použité jako legující prvek v oceli, hliníku a mědi, Nebezpečné látky – výjimka pro olovo v pájkách s vysokou teplotou tání,   Nebezpečné látky – výjimka pro olovo použité ve skleněných nebo keramických částech elektrických a elektronických součástek. Podle pravidel EU jsou některé nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních omezeny. Na žádost podniků či organizací může být udělena konkrétní, časově omezená výjimka, ale pouze za předpokladu splnění nezbytných podmínek. Nyní se posuzuje udělení výjimky pro olovo jako legující prvek v oceli, hliníku a mědi, které se používají k výrobě elektrických a elektronických zařízení.

Dokument ke stažení:

• EU 12_25 EK Návrh směrnice v přenesené pravomoci – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Návrh směrnice v přenesené pravomoci – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Návrh směrnice v přenesené pravomoci – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Příloha – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Příloha – Ares(2025)

• EU 12_25 EK Příloha – Ares(2025)