Pracoviště České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Karlových Varech mění svou adresu. Od 1. února bude přestěhováno z původního působiště na Drahomířině nábřeží 197/16, Karlovy Vary na novou adresu Závodní 152, 360 18 Karlovy Vary-Tašovice.

Pokud by se v době stěhování vyskytly problémy s telefonickými hovory na stávající čísla pevných linek, případně se zasíláním emailů, lze se s podněty a neodkladnými záležitostmi obracet na Oblastní inspektorát ČIŽP v Ústí nad Labem, pod který i karlovarské pracoviště inspekce spadá. Přechodně je také možné obracet se na Oblastní inspektorát ČIŽP v Plzni. 

Kontakty na Oblastní inspektorát ČIŽP v Ústí nad Labem najdete ZDE, na Oblastní inspektorát v Plzni pak ZDE.

Telefonní čísla mobilních telefonů pracovníků karlovarského pracoviště ČIŽP by měla být plně v provozu.

Zdroj: ČIŽP

Češi mají v porovnání s Brity a Poláky více informací o příčinách a důsledcích klimatických změn. Přestože se ale většina oslovených ze všech tří zemí ztotožňuje s cíli Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů, Češi jsou nejskeptičtější v názoru, zda se jich podaří skutečně dosáhnout. Vyplývá to z aktuální studie o ochraně klimatu, kterou dnes na semináři představil think-tank IDEA z Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Češi by podle ní byli ochotni i přijmout vyšší náklady pro domácnosti – na rozdíl od Poláků. Více ZDE

Zdroj: ČT24

V těchto chvílích probíhá v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR seminář Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj k novele stavebního zákona. Ministryně Karla Šlechtová na něm podrobně seznamuje poslance s navrhovanými změnami ve stavebnictví. „Novela stavebního zákona by neměla směřovat a přispívat k dalšímu roztříštění kompetencí v rámci rozhodování o stavbách. Nemohu tak souhlasit s prosazováním dílčích radikálních řešení, která jsou obsažena v některých pozměňovacích návrzích. Problémy se mají řešit systémově,“ uvedla ministryně Karla Šlechtová. Celé její úvodní slovo, kde mj. Šlechtová uvedla, že doposud bylo podáno na 340 pozměňovacích návrhů, uvádíme níže.

Související:

Šlechtová je připravena stáhnout novelu stavebního zákona (17.1.2017)

Úvodní slovo paní ministryně K. Šlechtové:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v současné době v 2. čtení projednává vládní návrh zákona, kterým se mění stavební zákon a další související zákony, konkrétně 43 souvisejících zákonů.

Návrh zákona Ministerstvo pro místní rozvoj připravovalo se snahou přispět ke zjednodušení ve všech etapách přípravy a realizace staveb, tj. příprava  území pro výstavbu – umisťování – povolování – kolaudace. V oblasti územního rozhodování a stavebního řádu je prioritní zavedení společného řízení v novém pojetí, které umožní investorovi posouzení umístění i povolení stavby v jednom řízení a získání jednoho povolení na stavbu či soubor staveb také v  případech, kdy tomu v současnosti brání rozdílná příslušnost stavebních úřadů. Navíc bude možné souběžně provést také posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA, je-li vyžadováno, a to buď v rámci územního řízení, nebo společného řízení, pokud si investor tuto formu sám zvolí. Navrženou úpravu společného řízení považuji za maximum, kterého bylo možné dosáhnout při zachování současné organizace veřejné správy a v rámci formátu novely, nikoli návrhu nového zákona.

Ráda bych zdůraznila, že novela stavebního zákona žádným způsobem nezasahuje do počtu existujících obecných stavebních úřadů; do budoucna se pouze  předpokládá upřesnění jejich správních obvodů prováděcí vyhláškou. Novela rovněž nic nemění na závaznosti územně plánovací dokumentace pro  rozhodování o změnách v území. Podle současné platné i navrhované právní úpravy se územně plánovací dokumentace vydává jako opatření obecné povahy, které je závazné pro

rozhodování všech stavebních úřadů, obecných, speciálních i vojenských a jiných. Je pochopitelné, že všeobecná kritika zdlouhavé přípravy staveb se  soustředí na stavební zákon, který z pohledu investora představuje konečnou fázi přípravné etapy stavebního záměru před vlastní realizací. Vedle  stavebního zákona, jako obecného předpisu, je však řada dalších zvláštních zákonů, které upravují povolování speciálních staveb, ochranu jednotlivých  veřejných zájmů nebo mají další vazbu na stavební zákon.

Prostřednictvím výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jako výboru garančních, a výboru hospodářského, bylo doposud podáno na 340  pozměňovacích návrhů. V dosud podaných pozměňovacích návrzích lze spatřovat snahu změnit ty zákony, které ukládají stavebníkům povinnosti získat samostatné povolení, různé výjimky, nebo opatřit závazná stanoviska. Tomu rozumím, protože v poslední době čelilo Ministerstvo pro místní rozvoj kritice v souvislosti se zveřejněním publikace „Doing Business“, Světové banky, kde se Česká republika v indikátoru „vyřízení stavebního povolení“ umístila na 127. místě ze 189 posuzovaných zemí. Je ale nutné dodat, že toto umístění bylo z toho důvodu, že podle publikace musí investor v České republice pro realizaci  stavebního záměru učinit 21. Kroků. Z toho podle stavebního zákona však pouze 3 – získat územní rozhodnutí, stavební povolení a stavbu zkolaudovat. No a v rámci projednávané novely spojujeme 2 kroky v jeden, neboť bude možné vést společné řízení o umístění i povolení.

Přeregulovanost stavebního práva vyvolává potřebu radikálních řešení. Jsou podávány návrhy na prosazení speciální úpravy pro určitou skupinu staveb a to  včetně změny kompetencí posuzujícího stavebního úřadu, nebo zavedení institutů, které náš právní řád nezná (např. předběžná držba v podobě, která v obecné úpravě občanského zákoníku absentuje).

Návrh zákona se bohužel nepodařilo zachovat v jeho původní podobě, jak byl připraven a projednán, vláda o některých zásadních otázkách rozhodla jinak, než byly představy Ministerstva pro místní rozvoj.

Příkladem je problematika vodních děl a jejich možné začlenění do společného územního a stavebního řízení. Vládou byla odhlasována varianta, spočívající v tom, že povolení k nakládání s vodami bude podkladem pro společné řízení, což zcela nepřispívá k racionalizaci a zefektivnění povolovacích procesů. V případě souboru staveb, kde stavbou vedlejší bude stavba vodního díla, která vyžaduje povolení k nakládání s vodami, bude vedeno společné řízení o všech stavbách, včetně vodního díla, tzn., že i takové vodní dílo bude v rámci společného řízení jak umístěno, tak i povoleno. Povolení k nakládání s vodami ve smyslu vodního zákona si však bude muset investor obstarat před podáním žádosti o vydání společného povolení. Ministerstvo pro místní rozvoj preferovalo variantu, kdy součástí společného povolení by bylo i povolení k nakládání s vodami, a to na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, v souvislosti s novelou stavebního zákona bylo novelizováno celkem 43 dalších zákonů. Změny v těchto zákonech byly vyvolány především zavedením společného územního a stavebního řízení ve stavebním zákoně a nutností sesouladění právní úpravy. Další úpravy byly
vyvolány změnou zákona č. 416/2006 Sb., o urychlení dopravní, vodní a energetické infrastruktury a to v souvislosti s povolováním projektů společného zájmu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. 4. 2014, kterým se stanoví hlavní směry transevropské sítě.

Ze zákonů, které na úseku ochrany životního prostředí bych ráda zmínila zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, kdy změny v tomto zákoně navazují na změnu stavebního zákona, dále zjednodušuje a zkracuje se proces EIA (změna institutu posudku, který by měl sloužit především jako podklad pro rozhodování příslušného úřadu, zajišťující odborné a objektivní oponentní posouzení dokumentace EIA, a změny veřejného projednání, které bude možno nařídit pouze v případě nestavebních záměrů (v případě stavebních záměrů lze nařídit veřejné ústní jednání podle stavebního zákona). Za účelem posílení kvality dokumentace dále dochází k úpravě podmínek udělování a odnímání autorizace pro zpracování dokumentů podle zákona o  posuzování vlivů na životní prostředí.

Pokud jde o zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, za významnou změnu lze považovat změnu formy povolení ke kácení dřevin rostoucích  mimo les z rozhodnutí na závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny. Závazné stanovisko bude podkladem pro povolující stavební úřad. Z podaných pozměňovacích návrhů je zřejmá snaha o výraznější změnu celého veřejného stavebního práva, nejenom stavebního zákona. Ty pozměňovací návrhy, které precizují text stavebního zákona, ministerstvo pro místní rozvoj vnímá jako pozitivní zpětnou vazbu a takové návrhy vítá. Velké množství pozměňovacích návrhů směřuje ke změně dalších zákonů, a ty, které míří přímo do stavebního zákona, se často netýkají pouze novelizovaných ustanovení,  ale požadují další úpravy nebo zavedení zcela nových institutů.

Za podařené pozměňovací návrhy do stavebního zákona považuji např.:
1. Soulad územně plánovací dokumentace nižšího stupně s územně plánovací dokumentací vyššího stupně a s politikou územního rozvoje bude nezbytné  ajistit vždy, nikoliv pouze s následně vydanou nadřazenou územně plánovací dokumentací nebo politikou územního rozvoje

2. Je navrhováno, aby stavební úřad mohl povolit změnu územního rozhodnutí nejen v případě, že se změnila územně plánovací dokumentace, ale i v  případě, že se změnily nějaké jiné další podklady pro vydání původního územního rozhodnutí (např. došlo k úpravám v dokumentaci k vydání územního rozhodnutí, došlo ke změnám v žádosti o vydání územního rozhodnutí, změnily se podklady ze strany dotčeného orgánu apod.) nebo že se změnily podmínky v území a žadatel sám chce tomuto přizpůsobit svůj záměr.

Naopak za nepodařené pozměňovací návrhy do stavebního zákona, ke kterým Ministerstvo pro místní rozvoj uplatňuje nesouhlasné stanovisko, považuji např.:
1. Návrh na posunutí termínu pro ukončení platnosti starých územních plánů z 31. 12. 2020 na 31.12. 2031
2. Návrh na zavedení regulace umístění náboženských staveb pro ty skupiny, které nejsou registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, včetně definování pojmu náboženská stavba stavebním zákonem a nutnosti uspořádání místního referenda k této problematice a závaznosti jeho výsledku pro pořizovatele regulačního plánu.
3. Je navrhováno, aby kterýkoliv občan obce již nemohl podat návrh na pořízení územního plánu. Důvodem je požadavek na výhradní ochranu vlastnického práva k pozemku, k jehož omezení dle návrhu dochází v důsledku změny územního plánu vždy, a to proto, že přímo určuje způsob a míru využití tohoto území.
4. Je navrhováno zavést do stavebního zákona novou osobu – tzv. experta statika, jako osobu oprávněnou k expertnímu posouzení dokumentace pro provedení stavby nebo dokumentace pro stavební povolení a k posouzení podmínek výroby a montáže výrobků a konstrukcí stavby s rozhodujícím vlivem na mechanickou odolnost a stabilitu stavby u staveb se zvýšeným rizikem rozsáhlých škod na životě, zdraví a majetku v důsledku statických poruch.

Pokud jde o pozměňovací návrhy k dalším zákonům, pak bych uvedla pouze některé.

Pozměňovací návrhy k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
1. Úprava kompenzačních opatření při vzniku významného negativního vlivu na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ve vztahu k realizaci záměru. Prokazování funkčnosti kompenzačních opatření.

2. Požadavek na přenesení příslušnosti o povolování výjimek dle zákona o ochraně přírody a krajiny z orgánů životního prostředí na stavební úřady.

3. Zúžení práva účasti občanských sdružení (spolků) ve správních řízeních na řízení vedená pouze dle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Pozměňovací návrhy k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

1. Odejmutí možnosti dotčené veřejnosti podávat odvolání a správní žalobu bez předchozí účasti v řízení.
2. Stanovení povinnosti doložení úředně ověřených podpisů v případě osob uvedených na podporující podpisové listině.

Pozměňovací návrhy k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
1. Zavedení definice vybraných staveb dopravní infrastruktury. Dopravní infrastrukturou dnes jsou stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související, nebo stavby dopravní infrastruktury nebo stavby s nimi související umisťované v plochách nebo koridorech vymezených v PÚR, nebo v ÚDP vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury nebo stavby s nimi související. Pozměňovací návrh rozšiřuje pojem dopravní infrastruktury o další stavby. Je požadována odlišná právní úprava pro tuto skupinu staveb.

2. Požadavek na přesun kompetencí vyvlastňovacího úřadu pro stavby dopravní infrastruktury na krajské úřady.
3. Požadavek na umísťování elektroenergetického vedení o napěťové hladině 220 kV a vyšší nad zem, s možností povolení výjimky z tohoto ustanovení.
4. Požadavek na vyloučení odkladného účinku u žaloby podané proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění a vyloučení jeho přiznaní soudem.
5. Zavedení zákonné stavební uzávěry pro stavby vybrané stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury.
6. Požadavek na zavedení nového institutu předběžného uvedení v držbu v rámci vyvlastňovacího řízení pro stavby vybrané stavby dopravní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové;
závěrem chci zdůraznit, že novela stavebního zákona a dalších souvisejících zákonů byla připravována v souladu s programovým prohlášením vlády s cílem zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Proto Vás chci ubezpečit, že ty pozměňovací návrhy, které nejsou připraveny v souladu s cílem novely, nepodpořím, stejně jako ty, které ještě více znepřehledňují kompetence jednotlivých orgánů veřejné správy. Novela stavebního zákona by ve svých důsledcích neměla směřovat a přispívat k dalšímu roztříštění kompetencí v rámci rozhodování o stavbách. Nemohu souhlasit s prosazováním dílčích radikálních řešení. Problémy se mají řešit systémově. To bude úkolem budoucí reorganizace veřejného stavebního práva.

A nyní mi dovolte, abych vás společně se svými kolegy z ministerstva provedla formou prezentace vládním návrhem novely stavebního zákona a seznámila vás s těmi nejpodstatnějšími  ozměňovacími návrhy, z hlediska Ministerstva pro místní rozvoj jak pozitivními, tak negativními. O představení změn¨zákonů, které jsou v gesci Ministerstva životního prostředí, poprosím spolupředkladatele vládního návrhu zákona, kolegy z tohoto ministerstva.

Děkuji za pozornost.

Podle čerstvě vydané zprávy Evropské agentury pro životní prostředí čelí regiony Evropy v důsledku změny klimatu růstu hladiny moří a zvyšující se extremitě počasí, která se projevuje častějšími a intenzivnějšími vlnami veder, povodněmi, epizodami sucha a bouřemi. Zpráva posuzuje aktuální trendy a prognózy změny klimatu a dopadů změny klimatu v celé Evropě. Dochází k závěru, že pro zmírnění těchto dopadů jsou nezbytné lepší a flexibilnější adaptační strategie, politiky a opatření. Více ZDE

Zdroj: EEA

Poprvé v historii pod patnáct procent klesly ztráty vody v pražské vodovodní síti. V loňském roce dosáhly 14,2 procenta, o rok dříve to bylo 17,6 procenta. Přitom ještě v roce 2000 ztráty přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent.

„Pravidelné kontroly sítě a odhalování skrytých úniků vody, kterým se dlouhodobě velmi intenzivně věnujeme, byly jedním z hlavních faktorů, jež se podepsaly na novém historickém čísle. Tím druhým pak bylo relativně příznivé počasí v zimních měsících loňského roku a tím menší počet havárií,“ vysvětlil Tomáš Mrázek, tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací.

PVK pravidelně preventivně prověřují vodovodní sít. V minulém roce prošlo diagnostikou 2 905 kilometrů a bylo nalezeno 335 skrytých úniků vody. „Systematické kontroly jsou jednou z hlavních cest, jak snížit procento ztrát vody,“ zdůraznil Mrázek. Při průzkumu a měření na vodovodní síti se lokalizují úniky vody, monitorují tlaky a šumy na síti, měří a analyzují průtoky vody, kontroluje se funkčnost měřidel a redukčních ventilů.

Celkově na pražské vodovodní síti došlo v uplynulém roce k 4 500 haváriím, což je o 177 událostí méně než v roce předchozím. Havárií I. kategorie, kdy je bez vody více než tisíc odběratelů či strategické, zdravotnické a sociální objekty, bylo 59. „Nejčastější příčinou byla koroze materiálu a pohyb půdy. Tyto dva důvody zavinily téměř 95 procent všech havárií,“ uvedl Mrázek.

PVK v loňském roce zaplatily nájem za provozování vodohospodářské infrastruktury Pražské vodohospodářské společnosti ve výši 2,2 miliardy korun. Dále pak PVK vynaložily 830 miliónů korun na plánované a havarijní opravy a 200 miliónů korun na údržbu sítě.

Ztráty vody v %

2016 – 14,20
2015 – 17,60
2014 – 17,27
2013 – 20,42
2012 – 21,43
2005 – 25,78
2000 – 34,17
1996 – 43,13

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 25. ledna 2017 výzvy v následujících programech podpory: Nízkouhlíkové technologie - Výzva II a Obnovitelné zdroje energie - Výzva II. Texty výzev včetně jejich příloh jsou k dispozici na webu Agentury pro podnikání a inovace.

Cílem programu Nízkouhlíkové technologie je podpora konkurenceschopnosti podniků a udržitelnosti české ekonomiky prostřednictvím zaváděním inovativních technologií v oblasti elektromobility, obnovitelných zdrojů energie, nakládání s energií a využití druhotných surovin. Dalším cílem je zvýšení využití efektivnějších a spolehlivějších nízkouhlíkových technologií, které se zatím v ČR běžně neuplatňují. Výstupem projektů bude rozšiřování nabíjecí infrastruktury, počet pořízených elektromobilů, využití potenciálu pro zavádění moderních nízkouhlíkových technologií v oblasti nakládání energií a zvýšení soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, čímž se zvyšuje vedle konkurenceschopnosti rovněž i celkový inovační potenciál ČR. Žádosti o podporu jsou přijímány od 1. 3. 2017 do 31. 5. 2017. Více ZDE

Cílem programu Obnovitelné zdroje energie je podpora výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Podporovány budou zařízení s největší efektivitou a bez negativního vlivu na elektrizační soustavu. Žádosti o podporu jsou přijímány od 15. 2. 2017 do 15. 7. 2017. Více ZDE

Vláda na své dnešní schůzi schválila návrh na vyhlášení nového programu Proof of Concept určený pro české podnikatele a výzkumné organizace. Vláda také schválila zřízení tří pracovních skupin Stálého výboru pro jadernou energetiku, vyjádřila se ke smogu a schválila vyšší příspěvky obcím v souvislosti s ukládáním radioaktivních odpadů i žádost ombudsmanky o nápravu nezákonné praxe v oblasti stavebního řádu.

Cílem programu, který je součástí Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020, je podpora aktivit, které pomohou zajistit rozvoj transferu technologií a znalostí mezi výzkumnými organizacemi a podniky, jenž mohou výsledky výzkumu uplatnit v praxi.
„Chceme posílit vazby mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, které povedou k rozvoji ekonomiky a konkurenceschopnosti firem,“ uvedl ministr Mládek a dodal: „Výsledky projektů budou posilovat předpoklad pro jejich další tržní uplatnění.“

Programem, který patří do aktivit Prioritní osy 1 Rozvoj výzkumu a vývoje po inovace, budou podporovány aktivity směřující k ověření aplikačního potenciálu nových výsledků výzkumu a vývoje před jejich možným uplatněním v praxi. V projektech budou podporovány jak činnosti související s technickým ověřením aplikovatelnosti výzkumných výsledků, tak činnosti související s mapováním aplikovatelnosti a průzkumem trhu a zájmu aplikační sféry. Výsledkem projektu, který musí být realizován na území České republiky mimo hlavního města Prahy, bude studie proveditelnosti, která bude sloužit jako podklad pro možné další pokračování projektu.

V programu Proof of Concept je alokováno 41,9 mil. euro z Evropských strukturálních a investičních fondů. Vyhlášení první výzvy je naplánováno v první polovině tohoto roku. Program zahrnuje podporu ve formě dotace i podporu ve formě finančních nástrojů. Jednotlivé výzvy, využívající každou z těchto forem, budou vyhlašovány samostatně. Žadateli o podporu mohou být podnikatelské subjekty a organizace pro výzkum a šíření znalostí.

Zřízení tří pracovních skupin Stálého výboru pro jadernou energetiku

Činnost odborně specializovaných pracovních skupin pod vedením Stálého výboru pro jadernou energetiku je nezbytná pro dílčí naplňování Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice. Stěžejní pro jejich činnost bude oblast analýzy a vyhodnocení odpovědí na tzv. Žádost o informace, která byla odeslána potenciálním dodavatelům a oblast přípravy klíčových materiálů na jednání vlády umožňující rozhodnout o preferovaném investičním modelu.
Pracovní skupina pro strategii financování se zaměří zejména na přípravu variant obchodně-investičních modelů, jejich ekonomickou analýzu a prověření proveditelnosti z hlediska jejich souladu s pravidly veřejné podpory a dopadu na státní rozpočet a veřejné finance. Mandátem legislativně-právní pracovní skupiny je zejména zajištění (ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu) právní analýzy Možnosti výstavby na základě pokynu vlastníka a zajištění (ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj) právní analýzy Možnosti alternativního obchodního zajištění. Technicko – investiční pracovní skupina se mj. zaměří na přípravu variant obchodně-investičních modelů výstavby nových jaderných zdrojů a na přípravu vstupů pro ekonomickou analýzu obchodně-investičních modelů jednotlivých variant investičních a dodavatelských modelů výstavby.

Činnost pracovních skupin zajišťuje vládní zmocněnec pro jadernou energetiku v souladu se schváleným mandátem jeho činnosti. Za administrativní zajištění činnosti pracovní skupiny zodpovídá její předseda, který může požádat o částečné administrativní zajištění oddělení koordinace rozvoje jaderné energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu.

Další výsledky z jednán vlády:

• Obce získají vyšší příspěvky v souvislosti s ukládáním radioaktivních odpadů

Obyvatelé metropole v roce 2016 vytřídili nejvíce odpadu za posledních šest let. Novinkou v ulicích Prahy je šedý kontejner na kovové obaly, který počátkem srpna doplnil tradičně zbarvené nádoby na papír, plast, nápojové obaly a sklo.

V prvních pěti měsících od startu projektu bylo v Praze odevzdáno a vytříděno 21 tun hliníkových obalů. Počet separačních míst vybavených novým kontejnerem bude v letošním roce narůstat. Nyní se v hlavním městě nachází 4584 kontejnerových stání na tříděný odpad. „Oproti roku 2015 je to přibližně o 180 kontejnerových stání více,“ řekl tiskový mluvčí Pražských Služeb Radim Mana.
 
Vytříděno nejvíce odpadu za šest let

Pražané v uplynulém roce vytřídili více než 21 tisíc tun papíru, bezmála 13 tisíc tun plastů, přes 16, 5 tisíce tun skla a 937 tun nápojových kartonů. „To jsou nejvyšší čísla za posledních šest let. Na rekordním výsledku se podílely i realizované informační a vzdělávací kampaně," okomentoval aktuální statistiky mluvčí společnosti.

Od roku 2005 bylo podle údajů Pražských služeb sebráno 581 tisíc tun tříděného odpadu. Třídění má jednoznačně pozitivní ekologický efekt. „Naše dvě třídící linky ročně zpracují zhruba 35 tisíc tun papíru,“ vyzdvihuje dále Mana. „Je vidět, že Pražané si vzali třídění odpadu za své, a já jim za to děkuji,“ komentuje radní Jana Plamínková.

258 tisíc tun směsného komunálního odpadu

Denně do pražských ulic vyráží 97–103 svozových vozidel, jejichž posádky obsluhují více než 135 tisíc odpadních nádob. „V celé metropoli je více než 117 tisíc nádob na směsný a 18 tisíc nádob na separovaný odpad,“ upřesnil konkrétní počty nádob Radim Mana.

Většina pražského odpadu končí v Zařízení na energetické využití odpadu. Loni tam Pražské služby zpracovaly 307 098 tisíc tun komunálního odpadu. To je nepatrný pokles oproti loňskému roku. Na vině byly rozsáhlejší opravy na zpracovatelských linkách.
 

Vláda chce k prevenci opakování smogových situací využít peníze z Evropské unie, podporovat používání elektromobilů či pracovat na urychlení kotlíkových dotací. Po projednávání aktuálních problémů se smogem na vládě to ve středu řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce nebude stát obcím nařizovat, jak zavádět například nízkoemisní zóny, povede k tomu podle něj tlak voličů.

Sobotka uvedl, že pro rozšiřování počtu elektromobilů se musí rozvinout infrastruktura. „Když se podíváte na hustotu nabíjecích stanic, tak to není dobrá situace,“ řekl před jednáním kabinetu. Na odpolední tiskové konferenci dodal, že je důležité pro tyto účely využít peníze, které jsou k dispozici z Evropské unie.

Současná situace je podle Sobotky důsledkem meteorologických podmínek, které vláda neovlivni, a množstvím znečištění v ovzduší. Současný zákon o ochraně ovzduší obsahuje celou řadu nástrojů, kterou mohou proti smogu používat obce a města, například regulační řád a nízkoemisní zóny, dodal. „Ty nejsou dostatečně využívány. Není třeba schvalovat nové zákony, je třeba na úrovni obcí a měst využívat ty možnosti, které jsou dány,“ uvedl a zopakoval, že taková opatření zatím neplatí nikde.

Jaké jsou hlavní příčiny vzniku smogu a jak se jim bránit? Pomůže hromadná městská doprava zdarma? Poslechněte si speciál Radiožurnálu o smogu ze dne 24.1. - ZDE

Ministr Brabec po projednávání bodu o smogu na vládě novinářům řekl, že se kabinet shodl na co největším urychlení projektů čisté mobility pro stát, kraje i obce. „Dotační peníze už tam dneska jdou, ale musíme to urychlit,“ řekl. Vláda podle něj nebude městům nařizovat, jak zavádět nízkoemisní zóny, ale obce o tom budou uvažovat už na základě tlaku voličů.

Členové vlády chtějí na rozvoj elektromobility využít peníze, které jsou k dispozici z fondů EU. „Zrychlíme také systém kotlíkových dotací a vyzveme krajské úřady, aby zvážily rozsah regulace podniků,“ uvedl Brabec. Dovedl by si představit i příspěvek obcím na to, aby mohly najímat manažery, kteří jim s realizací různých projektů pomohou.

Zdroj: ČTK

Soustavu tří návrhů zákonů - o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností a s touto dvojicí související změnový zákon - má na programu Legislativní rada vlády (LRV) na svém zasedání ve čtvrtek 26. ledna od 9:30 hodin. Rada minule nestihla dokončit z časových důvodů tuto soustavu návrhů zákonů a přerušila projednávání do svého nejbližšího rokování - tj. na toto zasedání.

Návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech):

Zákon o odpadech upravuje oblast odpadového hospodářství počínaje předcházením vzniku odpadu přes různé způsoby nakládání s ním po pravidla jeho odstraňování, a to s ohledem na prosazení hierarchie nakládání s odpady a při zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí za současné sociální únosnosti a ekonomické udržitelnosti. Upravují se i práva a povinnosti osob při nakládání s odpady a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.

Oblast odpadového hospodářství je nově rozdělena do zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu. Nově také bude ze zákona o odpadech vyčleněn poplatek za komunální odpad, který bude pouze v zákoně o místních poplatcích.

Klíčové body a cíle novely:

- poplatek za ukládání odpadů na skládku

- poplatek za komunální odpad

- provoz zařízení pro nakládání s odpady

- povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady

- sběr odpadu

- řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek)

Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností):

Tento zákon upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů z vybraných výrobků, práva a povinnosti výrobců při uvádění vybraných výrobků na trh, práva a povinnosti osob při nakládání s výrobky s ukončenou životností a působnost správních úřadů na úseku předcházení vzniku odpadů z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životností. Vybranými výrobky s ukončenou životností jsou elektrozařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla.

Oblast odpadového hospodářství je nově rozdělena do zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu.

Klíčové body a cíle zákona:

- zjednodušený odpadový režim

- model tzv. uzavřené sběrné sítě

- jednotná a jasná pravidla pro provozování kolektivních systémů

- oddělení kolektivních systému od zpracovatelů a zajištění zpracování výrobků s ukončenou životností

- koordinační centrum

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností:

Oblast odpadového hospodářství nebude napříště předmětem jediného zákona, ale bude rozdělena, a to na zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu (zejména rozšířená odpovědnost výrobce, zpětný odběr atd.).

Návrhy obou zákonů byly projednány v komisích Legislativní rady vlády a následně i v Legislativní radě vlády s tím, že budou předkladatelem dopracovány ve smyslu návrhů stanovisek Legislativní rady vlády, zpravodajských zpráv i připomínek z projednávání v Legislativní radě vlády.

Na základě připomínky Legislativní rady vlády byly navrhované zákony rozděleny tak, že doprovodné novely, které byly součástí předložených návrhů, jsou v zájmu přehlednosti a systematiky osamostatněny do zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem pro samostatný změnový zákon je i skutečnost, že změna zákona o rezervách se týká obou předkládaných zákonů.

Vláda dnes schválila na návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nařízení, kterým se nově stanoví sazba jednorázového poplatku na jaderný účet a roční výše příspěvků obcím a pravidla jejich poskytování. Důvodem je podle MPO snaha motivovat obce k akceptaci průzkumných prací z pohledu budoucí realizace výstavby hlubinného úložiště v dané lokalitě.

Poplatek placený původci radioaktivních odpadů bude nově činit 145 tis. Kč za 1 m3 radioaktivního odpadu předaného ve formě standardních ukládacích jednotek o obsahu 216 l, splňujícího podmínky přijatelnosti k uložení, a 174 tis. Kč za 1 m3 odpadu, nesplňujícího tyto podmínky. Sazba tohoto jednorázového poplatku se počínaje 1. lednem 2018 bude zvyšovat každý kalendářní rok vždy o 2 % oproti předcházejícímu roku.

„Atomový zákon vyžaduje, aby základem jednorázového poplatku bylo množství radioaktivního odpadu v metrech krychlových,“ říká ministr Mládek a doplňuje: „Prosazením nařízení dojde zároveň k navýšení příspěvků obcím při zohlednění míry reálného využívání jednotlivých úložišť radioaktivního odpadu a zatížení obcí spojeného s provozem úložiště.“

Nařízení stanovuje také roční výši poskytování příspěvku obcím a její pravidla. Obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno průzkumné území, přičemž na tomto území není stanoveno zároveň chránění území, obdrží z jaderného účtu příspěvek ve výši 600 tis. Kč ročně a dále příspěvek ve výši 0,40 Kč ročně za každý m2 katastrálního území, na kterém je průzkumné středisko stanoveno. Obce, na jejichž území je stanoveno chráněné území, obdrží příspěvek ve výši 600 tis. Kč ročně a dále příspěvek ve výši 0,60 Kč ročně za každý m2 katastrálního území obce, na němž je chráněné území stanoveno.

„Důvodem navýšení je snaha motivovat obce k akceptaci průzkumných prací,“ připomíná ministr Mládek a zdůrazňuje: „Obcím tímto způsobem přispějeme k jejich žádoucímu rozvoji pro případ budoucí realizace výstavby hlubinného úložiště v dané lokalitě.“

Obci, na jejímž katastrálním území bylo stanoveno chráněné území, má rovněž nárok na jednorázový příspěvek ve výši 50 mil. Kč z jaderného účtu; nařízení výslovně stanoví, že nárok na tento příspěvek mají i obce, na jejichž katastrálním území bylo stanoveno chráněné území před nabytím účinnosti nařízení. V případě obcí, na jejichž katastrálním území je provozováno úložiště radioaktivních odpadů, má činit příspěvek částku 4 mil. Kč z jaderného účtu, tedy ve výši stávajícího příspěvku. Kromě toho mají mít obce nárok na příspěvek ve výši 10 tis. Kč za každý m3 uloženého odpadu v daném roce. Tím dojde k navýšení příspěvku obcím tak, že bude zohledněna míra reálného využívání jednotlivých úložišť radioaktivního odpadu a s tím spojeného zatížení dotčených obcí v souvislosti s provozem úložiště.

Atomový zákon upravující oblast mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření stanoví původcům radioaktivního odpadu poplatkovou povinnost v souvislosti s ukládáním radioaktivních odpadů. Účelem poplatků, jakožto hlavního zdroje příjmů jaderného účtu, je úhrada nákladů na bezpečnou likvidaci radioaktivního odpadu. Atomový zákon předpokládá poplatky odváděné na jaderný účet dvojího druhu, pravidelné a jednorázové. Poplatníkem pravidelného poplatku jsou dle § 119 atomového zákona původci radioaktivního odpadu provozující jednak energetické jaderné zařízení, jednak výzkumné jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 1 MW. Poplatníkem jednorázového poplatku je podle § 128 atomového zákona původce radioaktivního odpadu, který není poplatníkem pravidelného poplatku (tedy nenaplňuje podmínky uvedené v § 119 atomového zákona).

SFŽP ČR zveřejňil aktualizovanou verzi nástroje Udržitelnost 2014+, v1.3, platnou ke dni 23. 1. 2017. Verze nástroje v1.3 obsahuje zejména aktualizaci ve smyslu prodloužení doby životností vodovodních a kanalizačních potrubí. Další změny v nástroji jsou popsány na webu opračního programu životní prostředí -  ZDE

Kde a jak mohou samosprávy čerpat finanční prostředky z tuzemských programů v gesci ministerstev a dalších organizací? Na tyto a další otázky odpovídá nová publikace Svazu měst a obcí ČR a Ministerstva pro místní rozvoj. Jmenuje se "Národní dotační zdroje - Příležitosti a možnosti pro města a obce" a formou souhrnných informací a přehledných tabulek čtenáře provádí dotačními příležitostmi a možnostmi pro města a obce. 160stránková brožura je k dispozici ke stažení ZDE.

Podíl odpadu určeného k recyklaci by měl do roku 2030 zvýšit na 70% ze současných 44%. Zatímco skládkování, které má má velký vliv na životní prostředí, by se mělo omezit na 5%. Požaduje to Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI). ENVI výbor tak obnovil ambiciózní cíle v oblasti recyklace a skládkování v souladu s tím, co Komise původně navrhovala v roce 2014. Do roku 2030 se má také snížit o polovinu i potravinový odpad. Dále o balíčku pro oběhové hospodářství, týkající se odpadů obecně, skládek, obalů a autovraků, baterií a akumulátorů, bude Evropský parlament jednat 13 až 16 března 2017.

Odpady a obalové odpady
V roce 2030 alespoň 70% hmotnostních tzv. komunálního odpadu (z domácností a podniků) by měl být recyklován nebo opětovně použit. Evropská komise navrhla 65%. Pro obalové materiály, jako je papír a lepenka, plast, sklo, kov a dřevo, europoslanci navrhují cíl 70% pro rok 2030, s průběžnými cíli pro každý materiál.

Skládkování
Návrh omezuje podíl komunálních odpadů, které mají být ukládané na skládky na 10% do roku 2030. Europoslanci navrhují zpřísnění na 5%, avšak s možností prodloužení o pět let a to za určitých podmínek. Jde o státy členské státy EU, které skládkují více než 65% komunálního odpadu v roce 2013.

Potravinový odpad
Potravinového odpadu v EU se odhaduje přibližně na 89 mil tun neboli 180 kg na obyvatele za rok. Poslanci prosazují cíl pro jeho snížení o 30% do roku 2025 a o 50% do roku 2030 ve srovnání do roku 2014. Navrhují také podobný cíl pro odpadky v moři.
 

Související článek:

Oběhové hospodářství jako zásadní dnešní bod pro Evropský výbor pro životní prostředí (24.1.2017)