Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zveřejnila návrh „výrobkového kategorizačního systému“/“Product categorisation system“ (PCS), který se bude podle nařízení Komise (EU) 2017/542 – nová příloha VIII nařízení CLP, používat k přiřazování výrobkové kategorie podle zamýšleného použití směsi.

Návrh je uveřejněn na webové stránce ECHA určené pro toxikologická střediska v záložce „Nástroje/Tools“.

Pokyny k interpretaci a používání nového nařízení EU (přílohy VIII) budou připraveny do konce t.r.

V současné době je také k dispozici nová stránka, která informuje o vytváření systému centralizovaného podání a odesílání informací, nazvaného oznamovací portál toxikologických středisek. Studie proveditelnosti bude realizována v 04 – 07/2017.

Definice harmonizovaného formátu pro podání informací vztahujících se k nebezpečným směsím uváděnými dovozci nebo následnými uživateli určeným subjektům členských zemí EU vedla k vytvoření konceptu jedinečného identifikátoru složení/Unique Formula Identifier (UFI). Softwarovou aplikaci dovolující vygenerovat příslušné identifikátory vyvinul průmysl. Publikovaná verze UFI Generátoru je finální.

UFI kód bude nutné uvádět na štítcích dodávaných výrobků. To umožní vytvoření jednoznačného spojení mezi směsmi uváděnými na trh a informacemi o těchto specifických směsích, poskytovaných toxikologickým střediskům tak, že chemické složení výrobku/směsi bude možné přesně a rychle dohledat. Přesná identifikace je nezbytná pro poskytnutí vhodných léčebných opatření v případě tísňového volání.

UFI Generátor je on line nástroj, který bude vytvářet a ověřovat platnost UFI kódů. Umožňuje vygenerovat UFI kód/kódy jednotlivě nebo hromadně.

Získat přístup k jakémukoliv nástroji a formátu pro podání informací určeným subjektům a toxikologickým střediskům lze jen vytvořením ECHA uživatelského účtu. To umožňuje ECHA zpětnou vazbu, tj. oznamovat uživatelům očekávané aktualizace nástrojů a poskytovat další důležité informace.

Dovozci a následní uživatelé uvádějící nebezpečné směsi na trh budou odpovědní za podání požadovaných informací v členské zemi, ve které tyto směsi uvádí na trh. Odlišnosti budou existovat mezi směsmi pro spotřebitelské, profesionální a průmyslové použití. Zahájení podávání informací bude rozfázováno podle zamýšleného používání směsí:

• pro spotřebitelské užití:         rok 2020;
• pro profesionální užití:          rok 2021;
• pro průmyslové užití:            rok 2024.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2017/542
• Nařízení Komise (EU) 2017/542 - ENG
• UFI Generátor
• Uživatelské pokyny pro UFI Generátor [EN]
• UFI vývojářské pokyny [EN]
• otázky a odpovědi
• registrace/přihlášení se do systému

Zdroj: MPO

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR pokračují v podpoře projektů zlepšujících kvalitu ovzduší v České republice. Po dubnové nabídce dotací na snižování zápachu a emisí těžkých kovů přichází se zcela novou podporou zpracování akčních plánů a na zavádění nízkoemisních zón ve městech a obcích. Na ně vyčlenil rezort celkem 110 milionů korun, o které se mohou obce a kraje ucházet od 5. května. Zároveň mohou požádat i o dotace na projekty spojené s rozvojem místní Agendy 21 a zapojením do iniciativy Pakt starostů a primátorů pro klima a energii. Na tyto projekty bylo vyčleněno 15 milionů korun.

„Naším cílem je motivovat obce tam, kde to má smysl, ke speciálním opatřením v oblasti dopravy. Smogové situace významně ohrožují lidské zdraví a je třeba jim všemi možnými nástroji předcházet. Nabízíme proto obcím finanční prostředky na zpracování dopravních studií, které mohou vést k zavedení nízkoemisních zón, ale třeba také ke zpracování regulačních řádů, které regulují dopravu po omezenou dobu. To je jedna část aktuální podpory mířící přímo do zlepšení kvality ovzduší. Další peníze uvolňujeme na zrychlení realizace opatření, která vyplývají z Programů zlepšování kvality ovzduší prostřednictvím konkrétních akčních plánů“, říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

První ze tří nově vyhlašovaných výzev (výzva č. 9) pomůže radnicím předcházet smogovým situacím a snížit hlukovou zátěž obytných oblastí. Prostředky získají obce na zpracování studií proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón, na zpracování plánů udržitelné městské mobility a na zpracování studií proveditelnosti regulačních řádů.

„Přestože se daří České republice dlouhodobě snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší, stále u nás není kvalita ovzduší vyhovující tak, jak bychom chtěli. Kromě průmyslu a vytápění domácností ji významně ovlivňuje také doprava. Právě u emisí z dopravy zaznamenáváme v posledních letech opětovný nárůst,“ vysvětluje ministr Brabec a dodává: „Naší snahou je zvrátit tento trend. Obce od nás dostanou na řešení nepříznivé situace až 80% dotaci.“ Díky dotovaným studiím proveditelnosti budou mít města a obce k dispozici všechny podklady umožňující vyhlášení nízkoemisní zóny. Výsledkem této analýzy bude představa o množství vozidel, kterých se mají týkat nastavená pravidla, návrh optimalizace dopravní infrastruktury i dalších dopravních opatření dané obce, dále analýza kvality ovzduší včetně zhodnocení efektu po zavedení nízkoemisní zóny. Studie obcím nabídne i výběr objízdné trasy, plán pro organizaci dopravy a dopravního značení, stanovení pravidel podle emisních kategorií vozidel, výjimky pro vjezd do nízkoemisní zóny atd. Kromě jiného budou mít díky ní i vizi ekonomické efektivnosti projektu.

Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman dodává: „Touto cestou chceme usnadnit radnicím řešení takových vážných smogových situací, s jakými jsme se setkali například letos v zimě.“

Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR od obcí a měst přijímat od 5. května do 27. září 2017, dotace může uhradit až 80 % z celkových nákladů. K ochraně ovzduší přispěje i další dotační výzva (výzva č. 8), v níž je připraveno z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR 100 milionů korun na zpracování akčních plánů a následnou realizaci opatření vyplývajících ze schválených programů zlepšování kvality ovzduší. Určena je krajům a obcím s rozšířenou působností, které mohou své žádosti podávat do konce letošního června. Dotace pokryje krajskému nebo obecnímu úřadu do 31. 12. 2020 polovinu mzdových nákladů na jedno nově zřízené pracovní místo, zaměřené na zpracování akčního plánu a po jeho schválení na koordinaci a administrativní podporu aktivit stanovených tímto akčním plánem.

Zlepšit kvalitu životního prostředí ve městech a obcích, prostřednictvím mimo jiné i snižování emisí skleníkových plynů a místní Agendy 21, si klade za cíl poslední z trojice nových výzev (výzva č. 7). O dotaci ve výši 80 % z celkových výdajů mohou žádat obce, městské části, svazky obcí, kraje a místní akční skupiny do 29. září 2017.

Se svými dotazy se mohou žadatelé obracet na pracovníky call centra SFŽP ČR na telefonním čísle 800 260 500, případně prostřednictvím e-mailové adresy: dotazy@sfzp.cz.

Odkazy na dokumenty k výzvám:

Dokumenty k výzvě 7

Dokumenty k výzvě 8

Dokumenty k výzvě 9

Nabízí přehlídku novinek v elektromobilitě, netradiční možnosti využití 3D tisku a řadu průmyslových inovativních technologií. Akce probíhá v prostorách PVA EXPO PRAHA až do pátku 12. května 2017 a na výstavní ploše přesahující 8.000 m2 nabízí 233 vystavovatelů. Doprovodný program láká na největší výstavu 3D tisku v ČR – 3Dexpo včetně vyhledávaného „Souboje 3D tiskáren“ a také 3. ročník mezinárodního ENERGO SUMMITu.

Oblečení i lidské protézy z 3D tiskárny

Aktuální trendy a novinky v oboru 3D tisku představuje veřejnosti největší česká přehlídka 3D tisku a technologií 3Dexpo 2017. Návštěvníci budou moci sledovat unikátní „souboj 3D tiskáren“, pod vedením profesionálů si postavit vlastní 3D tiskárnu nebo se zapojit do workshopu s přední českou módní návrhářkou Alžbětou Moreno a vytvořit si originální oblečení či boty pomocí těchto technologií.

Organizátoři letos věnují dvojnásobnou výstavní plochu oproti loňsku elektromobilitě. Návštěvníci spatří první poštovní elektromobil v ČR StreetScooter, Teslu Model S, model X a Teslu Roadster, ale také elektromobily automobilek Nissan, Volkswagen či Aixam. Spojení designu a moderní technologie zastoupí první ryze česká rychlonabíjecí stanice pro elektromobily navržené přední designérkou Annou Marešovou.

Kdy se stane Praha „Smart City“?

O aktuálních trendech v moderních technologiích nezbytných pro realizaci strategií SMART CITY budou hovořit odborníci v rámci ENERGO SUMMITu. Třetí ročník významného setkání profesionálů nejen z energetiky se uskuteční ve čtvrtek 11. května 2017 v Kongresovém sále PVA EXPO PRAHA.

Praktické informace pro návštěvníky

Průmyslové veletrhy Praha probíhají ve dnech 9. – 12. 5. 2017 v PVA EXPO PRAHA, otevírací doba je úterý – čtvrtek do 9.00 - 18.00 hod., v pátek od 9.00 - 15.00 hod. Plné vstupné činí 150 Kč, zlevněné vstupné 100 Kč po registraci na webu https://forenergo.cz/sleva nebo https://prumysloveveletrhy.cz/sleva. Parkovací prostory pro potřeby vystavovatelů mají kapacitu až 700 míst uvnitř areálu, pro návštěvníky až 2500 míst v bezprostřední blízkosti areálu. Je možné využít i záchytná parkoviště P+R v návaznosti na Pražskou integrovanou dopravu.

Aktuální informace sledujte na https://PrumysloveVeletrhyPraha.cz a https://energosummit.cz.

Vzhledem k tomu, že Technologická agentura ČR (TA ČR) v letošním roce vyhlašuje šest veřejných soutěží a v souvislosti s rozmanitostí a počtem návrhů projektů, které v příštích měsících TA ČR očekává, je však nutné tuto databázi neustále rozšiřovat o další kvalifikované odbornice a odborníky disponující patřičným vzděláním a zkušenostmi.

TA ČR hledá expertky a experty na výzkum, vývoj a inovace jak z výzkumných organizací, tak z oblasti relevantních podniků a organizací státní správy a samosprávy a nestátních neziskových organizací (z aplikační sféry). Vítáno je vysokoškolské vzdělání, praxe v oboru a hodnotitelské zkušenosti, splnění všech tří aspektů však není podmínkou.

Jaké jsou podmínky?

Tato práce přináší finanční odměnu a rozšíření si vědomostí ze svého profesního oboru, na druhé straně však s sebou nese podmínku zachování mlčenlivosti a „výrobního tajemství“ (know-how) uvedeného v návrhu projektu.

Odbornicím a odborníkům registrovaným v databázi TA ČR je umožněno podávat návrhy projektů do programu, v němž se podílejí na hodnocení v rolích oponentů. Rovněž i profesní organizace, z nichž pocházejí, mohou žádat o podporu v příslušném programu. Samozřejmě není možné hodnotit své vlastní projekty.

V případě zájmu o tuto spolupráci s TA ČR je možno se registrovat přes informační systém ISTA (podrobné instrukce na webových stránkách TA ČR: Registrace oponentů).

Případné dotazy rádi zodpovíme prostřednictvím e-mailové adresy hodnotitele@tacr.cz.

Zdroj: TA ČR

Většina českých domácností (72 %) preferuje další zpracování nevytříděného odpadu před jeho spalováním ve spalovnách, více než tři čtvrtiny z nich pak pravidelně třídí odpad. Vyplývá to z nezávislého průzkumu agentury FOCUS, Marketing & Social Research.

„Třídění odpadu a preference jeho dalšího zpracování před spalováním jsou naší dlouhodobou prioritou a velmi nás těší, že má Česká asociace odpadového hospodářství v této problematice tak širokou podporu veřejnosti. Obce a města ve spolupráci s některými našimi firmami pracují na další intenzifikaci sběrné sítě barevných popelnic. Daří se tak snižovat množství směsných odpadů a roste množství vytříděných složek. Doufáme, že se bude dále rozšiřovat i počet kontejnerů na bioodpad, který v České republice stále třídí pouze 39 % lidí,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Průzkum potvrdil, že české domácnosti třídí odpad poctivě (78 % třídí). Nejčastěji tříděnými typy odpadů jsou tradičně plasty (99 % z těch, co třídí), sklo (96 %) a papír (95 %). Většina domácností (76 %) je spokojena s dostupností kontejnerů na tříděný odpad. Nejspokojenější jsou lidé z Karlovarského (90 % spokojeno), Moravskoslezského (85 %) a Královéhradeckého (84 %) kraje. Naopak nejvíce kontejnery chybí obyvatelům v Jihomoravském a Středočeském kraji (31, resp. 27 % nespokojených). „Z průzkumu také vyplývá, že občané vnímají jako důležité i další zpracování nevytříděných směsných odpadů (obsahu černých popelnic). Ty jsou zdrojem surovin a část z technologicky vytříděné směsi může být podobně jako v jiných zemích EU využita i energeticky ve stávajících energetických zdrojích,“ říká Havelka.

Průzkum provedla nezávislá agentura FOCUS, Marketing & Social Research na reprezentativním vzorku 1035 respondentů starších osmnácti let, kteří zastupovali reálný sociodemografický profil České republiky. Sběr dat proběhl dotazníkovou metodou mezi 24. březnem a 5. dubnem letošního roku.

Téměř 350 prezentujících se firem na ploše přes 6 tisíc m2, na tři desítky přednášek, výstava či několik soutěží. To čeká návštěvníky i odborníky, kteří se sjedou po dvou letech na jubilejní 20. ročník nejvýznamnější a největší oborové akce, na mezinárodní výstavu VODOVODY-KANALIZACE. Ta se uskuteční 23. – 25. května na výstavišti v Praze Letňanech. Pořadatelem akce je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK ČR).

Jubilejní 20. ročník mezinárodní vodohospodářské výstavy VODOVODY-KANALIZACE představí nové technologie v oboru a přinese přednášky odborníků na aktuální témata. V doprovodném programu se bude pod garancí ministerstva zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu diskutovat například o hospodaření s pitnou a dešťovou vodou, problematice povodní a sucha, ochraně vodních zdrojů, kvalitě vypouštěných odpadních vod, nové legislativě či o dotacích z EU.

Jedním z aktuálních témat, která budou na výstavě VODOVODY-KANALIZACE rezonovat, je také udržitelné hospodaření s vodami v obcích. „Je to jeden ze základních předpokladů udržitelnosti urbanizovaných celků v budoucnu,“ říká Ivana Kabelková z Katedry zdravotního a ekologického inženýrství na ČVUT, která představí udržitelná řešení v malých obcích a jejich podporu v rámci právního a dotačního systému.

Udržitelné hospodaření s vodami v obcích

Cílem udržitelných způsobů hospodaření s vodou a živinami je přiblížit se původnímu přirozenému koloběhu vody a látek, který byl v krajině před vznikem obce. „Motivací změny stávajícího konvenčního nakládání s vodami v obcích směrem k udržitelnému hospodaření s nimi je především prevence sucha a povodní způsobených klimatickými změnami i urbanizací krajiny a zvýšení ochrany jakosti povrchových a podzemních vod,“ dodává Ivana Kabelková.

Na udržitelné způsoby hospodaření kladou důraz i Operační program Životní prostředí (Prioritní osa 1) a zejména Národní program Životní prostředí, který na tato řešení poskytuje dotační podporu obcím či jejich částem do 500 obyvatel. Cílem je podpořit komplexní, inovativní a udržitelné vzorové projekty, které posouvají konvenční způsoby hospodaření s vodami v malých obcích směrem k vyšší udržitelnosti a ochraně životního prostředí.  „Podporována budou zejména decentrální a semi-centrální řešení, která mají příznivé dopady na blízké ekosystémy, mikroklima, úrodnost půd, na zlepšení vodních poměrů v oblasti a rovněž na zvýšení energetické soběstačnosti obce,“ nastiňuje Ivana Kabelková.

Použití upravených kalů na zemědělské půdě

S novými požadavky pro jeden z možných způsobů nakládání s upravenými kaly, a to je jich použití na zemědělské půdě, seznámí účastníky Kristýna Husáková z Odboru odpadů ministerstva životního prostředí.

„Přímá aplikace kalů na zemědělskou půdu je v ČR častým a hlavně levným řešením nakládání s čistírenskými kaly, které jsou nezbytným produktem čistírenských technologií. Z hlediska zákona o odpadech se jedná o odpad, proto je důležité nakládat s kalem s obezřetností a podle předem nastavených pravidel. Řada podmínek nebyla doposud řešena žádným právním předpisem a v praxi způsobovala rozdílný přístup při nakládání s kaly nejen u zemědělce, ale také u původce kalu,“ přibližuje Kristýna Husáková.

Jak dodává, nová legislativa stanovuje požadavky pro celý řetězec osob, který s kaly může nakládat. „A to od jejich původců např. provozovatelů ČOV nebo provozovatelů zařízení na úpravu kalů, ale také provozovatelů zařízení na sběr a skladování kalů a v neposlední řadě dochází také k nastavení požadavků pro zemědělce, kteří kaly aplikují,“ doplňuje.

Jak recyklovat vodu z koupelen?

Snažit se vyvrátit námitky proti recyklaci šedých vod se bude snažit Karel Plotěný ze společnosti ASIO, spol. s r.o. „Ještě stále, a to ani lidé z oboru, neví, co přesně si pod pojmem šedá voda představit. Z toho pak vyplývá i nedůvěra k recyklaci těchto vod a někdy i úplně nesmyslné požadavky na provoz zařízení na recyklaci a požadované parametry,“ vysvětluje.

Znovuvyužití šedých odpadních vod, zejména těch, které odtékají z umyvadel, van, sprch, dřezů apod., je jednou z cest, jak snížit spotřebu pitné vody a redukovat množství vypouštěných vod. Po úpravě je možné využít vodu jako provozní, tzv. bílou vodu, pro splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad. „V rámci příspěvku přiblížím technologie, které dokážou zabezpečit požadavky na kvalitu z hlediska znovupoužití, i to, jak by se měla změnit legislativa, aby její požadavky vedly k co nejefektivnějším řešením z hlediska udržitelnosti. Tedy recyklaci, která by byla na jedné straně bezkonfliktní vůči životnímu prostředí a zdraví, a na druhé straně co nejméně zatěžující ty, kteří se o recyklaci, a tedy udržitelné chování, snaží nebo jsou ekonomickými okolnostmi či místními podmínkami k recyklaci donuceni,“ říká Karel Plotěný.

Inovace, soutěže, výstavy

Minulý ročník přilákal přes 9 tisíc návštěvníků z 26 zemí světa. Letos účastníky a návštěvníky čeká téměř 350 prezentujících firem na ploše přes 6 000 m2. „I v tomto jubilejním ročníku se mohou návštěvníci těšit na osvědčenou kombinaci široké přehlídky inovací, technologických zlepšení a aktuálních oborových informací,“ uvedl Aleš Pohl, ředitel společnosti Exponex s.r.o., která výstavu organizuje.

Doprovodný program pořadatelé a organizátoři obohatili již tradičně o řadu soutěží. Odborná komise bude vybírat nejlepší exponát v soutěži ZLATÁ VOD-KA 2017 a také Nejlepší expozici. Soutěžit se bude i ve zručnosti montérů vodohospodářských společností, již tradičně bude probíhat také doprovodná soutěž učňů oboru Instalatér. Návštěvníci si budou moci prohlédnout také výstavu vybraných fotografií z fotosoutěže VODA 2017 i výstavu charitativní organizace Člověk v tísni - projekty humanitární a rozvojové pomoci na téma voda.

Výstava, jejíž součástí je i řada odborných přednášek, je přínosná pro starosty měst a obcí a zástupce komunální sféry, provozovatele vodovodů a kanalizací, stavební firmy, projektanty či investory, zástupce průmyslu, finančních institucí, poradenských institucí v oblasti ochrany životního prostředí a všechny, které problematika vodohospodářství zajímá. Výstava se koná jednou za 2 roky s mezinárodní účastí.

Ve Úředním věstníku Evropské unie dne 5. května vyšlo Nařízení Komise (EU) 2017/776 ze dne 4. května 2017, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, které si můžete stáhnout níže.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2017/776 ze dne 4. května 2017....

Češi splachují do odpadu nevhodné předměty. Ucpávání kanalizační sítě pak trápí provozovatele, kteří musí řešit havarijní situace a nezodpovědné chování zákazníků jim způsobuje škody na potrubí a snižuje životnost kanalizací. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY provedené mezi vodárenskými společnostmi. Podobné problémy mají i v západní Evropě, kde se každých 100 km kanalizace ucpe v průměru až 40 krát ročně, za třemi čtvrtinami případů stojí právě splachování nevhodných předmětů.

Češi s oblibou splachují do kanalizace předměty, které tam nepatří. Jednorázové ubrousky, pleny, tampóny, kondomy nebo smotky do uší pak ve stokách páchají značné škody. Pravidelné zásahy na zprůchodnění ucpané kanalizace přitom mohou vyjít ročně na desítky až stovky tisíc korun.

„Za dvouhodinový zásah si společnosti nabízející čištění kanalizace účtují kolem 5 000 korun. Ve stotisícovém krajském městě se tak mohou náklady na zprůchodnění kanalizací pohybovat v řádu statisíců korun za rok. To je přibližně půl až jedno procento z ceny stočného,“ komentuje Antonín Raizl, výkonný ředitel společnosti EY pro sektor vodního a odpadového hospodářství. V menších obcích s 5 000 obyvateli pak podle analýzy EY za odstraňování závad vodárna či sama obec každoročně vydá desetitisíce korun.

Nežádoucí předměty v kanalizaci způsobují vyšší opotřebení oběžných kol čerpadel a s tím spojenou nutnost dřívější výměny těchto komponent. Dopad mají i na zvýšenou spotřebu elektrické energie. Náklady na řešení vzniklých problémů na síti se pochopitelně promítají do ceny stočného, na jejich odstranění se tak podílejí všichni zákazníci.

Potrubí ucpává splachování nevhodných předmětů i odpady z ulice

Podle tuzemských vodohospodářů jsou přitom nejčastější příčinou ucpávání čerpadel v kanalizačních potrubích obyčejné jednorázové ubrousky. „Rozkládají se velmi pomalu. Studie provedená v kalifornské čistírně odpadních vod ukázala, že běžný toaletní papír se rozpustí přibližně za minutu, zatímco vlhčený ubrousek označený jako splachovatelný se nerozpustí ani po 24 hodinách,“ vysvětluje Barbora Mirková, senior konzultant oddělení podnikového poradenství EY v ČR.

Starosti ale provozovatelům kanalizací nedělají pouze hygienické potřeby. Potíže působíi různé tuky, oleje a vosky, které se hromadí v potrubí a chytají na sebe další odpad z domácností. Tak vznikají takzvané tukovce. „Na tukovce narážíme nejen v kanalizaci, ale i na přítocích na čistírny odpadních vod. Způsobují provozní obtíže při čištění a problémy s vláknitým bytněním a pěněním aktivovaného kalu,“ vysvětluje Bohdan Soukup, technický a provozní ředitel společnosti Veolia Česká republika pro ČR a SR.

S tuky v kanalizaci se pravidelně setkávají i další české vodárenské společnosti. „Máme mnoho negativních zkušeností s nadměrným vypouštěním tuků do kanalizace nad rámec limitu kanalizačního řádu – dokumentu, který vypouštění do kanalizace reguluje. Osvěta, namátková kontrola rizikových producentů i následné odstraňování následků tvoří podstatnou část naší každodenní praxe,“ říká Jan Šauer, vedoucí útvaru technické a technologické podpory společnosti ČEVAK.

S tukovci bojují i v zahraničí, v Británii například nedávno odstranili z kanalizace 10 tunový nános tuků dlouhý 40 metrů, který způsobil zhroucení stoky. Výdaje na jeho odstranění dosáhly 400 tisíc liber (13 mil. Kč).

Nečistoty se do kanalizace dostávají i přes vpusti

Kanalizaci mohou ucpat také předměty, které se do ní dostanou během dešťů přes uliční vpusti. Splavený štěrk pak spolu s dalšími nevhodnými předměty a tuky v kanalizaci může tvořit zátky. „Jedna z předních českých vodáren uvedla, že v minulém roce musela řešit více než 250 případů ucpání kanalizace, což tvořilo přibližně 35 % všech poruch kanalizačního potrubí,“ říká Antonín Raizl z EY.

Někteří provozovatelé náklady na čištění shybek pod vodními toky po deštích vnímají jako největší problém, mohou totiž dosahovat výše až 100 tisíc korun za zásah. Problémy mohou způsobit i zbytky jídla nebo rovnou drtiče nainstalované v kuchyních domácností. „Např. kávová sedlina ucpává potrubí v domovních rozvodech, to často lidé nevědí,“ vysvětluje Lubomír Fiedler, výrobně-technický náměstek společnosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí.

Vyčištění domovní přípojky vyjde až na 6 000 korun, hradí si jej sami zákazníci

Splašky vzduté na ulici opravuje havarijní služba a jsou na vrub provozovateli, který tyto náklady promítá do ceny stočného. Lidé si ale mohou a často ucpávají i odpady ve vlastním domě. To v dotazníku EY potvrdilo několik českých vodáren. Zneprůchodnění kanalizace se navíc často projevuje i dále od domácnosti vypouštějící nevhodné produkty. Splašky tak mohou vyplavit například i domácnost zodpovědného tříditele odpadů.

„Nejčastější příčinou ucpání domovních přípojek je i zde splachování nevhodných předmětů. V takových případech ale nesou veškeré náklady na odstranění škod sami zákazníci. Pročištění jedné kanalizační přípojky přitom může vyjít až na 6 000 korun. Takový výdaj pak zvýší náklady domácnosti spojené s vypouštěním odpadních vod i na více než dvojnásobek,“ poukazuje Antonín Raizl z EY.

Náklady se mohou vyšplhat do závratných výšek

Problémy s ucpaným potrubím nejsou českým unikátem, běžně je řeší i zahraniční provozovatelé. Britská Thames Water například ročně utratí zhruba 12 milionů liber (400 mil. Kč) na řešení 80 tisíc případů ucpaných kanalizací. „V kanadském Vancouveru, kde pracují s ročním rozpočtem na provoz kanalizací o objemu 25 milionů kanadských dolarů (500 mil. Kč), způsobilo během pěti let zanášení kanalizace náklady ve výši 1,5 milionu dolarů (29 mil. Kč),“ dodává Barbora Mirková z EY.

Státní fond životního prostředí ČR připravil pro příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí detailní příručku pro vyplnění a podání závěrečných formulářů v IS KP14+ nutných pro posouzení úspěšnosti realizace projektu a vydání Závěrečného vyhodnocení akce (ZVA).

Příručka obsahuje důležité informace k podmínkám, při jejichž splnění je možné zahájit a zdárně ukončit proces vydání ZVA. Příjemce prosíme o pozornost při pročítání části týkající se závěrečného řádku ve finančním plánu, na který je nutné navázat Závěrečnou zprávu o realizaci a Závěrečnou žádost o platbu. Podrobné informace pro vyplnění těchto typů formulářů, včetně způsobu doložení podkladů k ZVA dle přílohy č. 3 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP pro období 2014-2020, lze rovněž dohledat v příručce.

Dokument ke stažení:

Informace pro příjemce dotace k vydání ZVA

Zdroj: SFŽP

Prezident podepsal novelu zákona o obalech (2.5.2017). Ta od 1. ledna 2018 zavadí povinné zpoplatnění plastových tašek pro zákazníky v obchodech. Povinnost zpoplatnění se nevztahuje na tenké sáčky, které nedosahují svojí tloušťkou 15 mikronů a plní hygienickou funkci, tedy běžně se používají například na zeleninu či rohlíky. Cenu za plastovou tašku si mohou prodejci stanovit sami, po spotřebiteli však musí požadovat minimálně cenu, která pokryje pořizovací náklady této tašky.

Cílem novely je motivovat spotřebitele, aby si na nákupy nosili vlastní opakovaně použitelné tašky a nepoužívali pokaždé tašky nové. Zpoplatnění plastových tašek v ČR zavedla již dobrovolně v posledních několika letech většina velkých obchodních řetězců s potravinami, což se významně promítlo do snížení jejich spotřeby. MŽP očekává, že pokud bude zpoplatnění plastových tašek zavedeno ve všech prodejních odvětvích, tak spotřeba dále významně poklesne. Ministerstvo touto změnou zároveň do českého práva zavádí povinnosti vyplývající z nových evropských předpisů.

Novela také zužuje působnost ustanovení, v němž je osobám uvádějícím do oběhu nápoje v nevratných zálohovaných obalech, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud na trhu takové varianty existují. Kvůli nízké poptávce po vratném sklu ze strany spotřebitele např. v oblasti vod a limonád se často obchodníci potýkali s problémem s expirační lhůtou nápojů ve vratných zálohovaných obalech. Nově se toto ustanovení bude vztahovat pouze na tři nejběžnější druhy piva, neboť je u nich u spotřebitelů stále silná poptávka po vratných skleněných láhvích.

Zákon rovněž zavádí nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu pro jednotlivé roky až do roku 2020, kdy má být zrecyklováno 70 % obalů uvedených na trh v ĆR a celkově využito 75 %. Současné znění zákona totiž tyto cíle stanovuje pouze do roku 2016. Dále novela zlepšuje některé kontrolní mechanismy, např. nově umožňuje Generálnímu ředitelství cel poskytovat údaje MŽP a ČIŽP o dovozu obalů na jejich vyžádání. Dále upravuje způsob ohlašování dat autorizovaných obalových společností a správu poplatků za vedení v tzv. Seznamu osob, ve kterém jsou registrovány povinné osoby samostatně plnící povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů.

Slova jaro a konference jsou téměř synonymická. V dubnu navštívila redakce Odpadového fóra nespočet odborných sešlostí, ovšem jednohlasně jsme se shodli na tom, že za konferenci nejvíc tematicky a programově spřízněnou s časopisem považujeme letošní „Odpad zdrojem“ organizovaný Institutem cirkulární ekonomiky. V květnu se dočtete reportáž z konference a rozhovor s její hlavní organizátorkou a ředitelkou Institutu Soňou Jonášovou.

Dobrá zprava pro všechny, co se letos chystají žádat o statní dotace. Připravili jsme pro Vás podrobný přehled nejlepších dotačních programů v oblasti odpadového hospodářství a environmentálních inovačních technologií. Hlavním tématem květnového čísla je Financování inovací.

Z celosvětové produkce plastů tvoří bioplasty méně než 1 %. Jejich role jako obalového materiálů, možnosti jejich recyklace a dopady na životní prostředí jsou diskutovány v rámci celé Evropy včetně ČR. Skutečně jsou bioplasty tak environmentálně nezávadní, jak tvrdí jejich výrobci? Jaké jsou možnosti nakládání s nimi? Na tyto otázky se pokusil odpovědět projekt Technologické agentury ČR Biodegradabilní plasty v procesech nakládání s odpady.

Zdánlivý rozpor mezi daty o odpadech dle Českého statistického úřadu a daty z národního systému evidence MŽP se diskutuje již delší dobu. Více jak deset let se ohledně tohoto problému vedou odborné i laické diskuse, jejichž intenzita je přímo úměrná etapám schvalován Planu odpadového hospodářství. Pro nezávislého diváka to vypadá, že se jedná i mimořádně složitý a zdánlivě neřešitelný problém. Která data jsou ta pravá? Exkluzivní odpověď nám poskytl Český statistický úřad.

Na začátku 90. let se stát zavázal k odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před rokem 1989. Ministerstvo financí uvádí, že v současné době je účinných 158 smluv s celkovou garancí 153 miliard Kč, z toho bylo vynaloženo již 52 miliard korun. Zbývají tak garance za 101 miliard Kč, MF přesto věří, že díky transparentnímu zadávání veřejných zakázek sníží cenu sanací nevyřešených zátěží na zhruba 30 miliard Kč. Vzniká logická otázka: na čem se přesně chystá ušetřit a dotkne se to kvality? Na otázku květnové polemiky odpovídali představitelé Ministerstva financí, Svazu chemického průmyslu, Hospodářské komora a další.

Patří starý nábytek na sběrný dvůr?  Nikoliv, patří do Pokojů.  Na pražské Florenci se otevřela sdílená nábytková dílna s prodejnou zrenovovaného nábytku z druhé ruky Z pokoje do Pokoje. Organizátorkami dílny jsou tří slečny, které Odpadové fórum dílnou provedly, seznámily nás s historií vzniku projektu a svými plány na budoucnost. Proč dívky mají takový odpor vůči sběrným dvorům a kde sehnat čtyřnohého dřevěného miláčka (stůl nebo židli) s příběhem, dozvíte se v květnovém OF.

Mýtus o Švédsku jako o spalovací velmoci potvrzuje v rozhovoru s OF švédský vědec a futurolog Anders Wijkman. Energetické využití odpadu je pro Švédsko velkým problémem, tvrdí. Důvodem je podle něj špatně nastavená legislativa a rozsáhlá samostatnost švédských obcí, které dnes trápí zbytečně velká kapacita spaloven.  Jak k tomu došlo a jak z toho ven, dočtete se v rozhovoru OF.

Příjemné čtení Vám přeje Redakce Odpadového Fóra

www.ODPADOVEFORUM.cz

Od 1. června 2017 musí být všechny chemické výrobky uváděné na trh označeny v souladu s nařízením o klasifikaci, označování a balení (nařízení CLP).

Nařízení CLP je v současné době jediným právním předpisem, který se týká klasifikace a označování látek i směsí. Tím končí přechodné období pro směsi. Od 1. června lze dodávat pouze takové chemické výrobky, které jsou označené štítkem s výstražným symbolem podle nařízení CLP.

Pokud máte stále zásoby výrobků s označením podle požadavků předchozích právních předpisů, musíte si nyní dát pozor na to, abyste je nadále neuváděli na trh nebo abyste provedli jejich novou klasifikaci a označení v souladu s nařízením CLP.

Účelem klasifikace a označování nebezpečných látek je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí i volný pohyb chemických látek, směsí a předmětů. Tento postup je založen na globálně harmonizovaném systému schváleném OSN.

S otázkami na povinnosti podle nařízení CLP je možné obrátit se na národní kontaktní místa.

Další informace

• CLP 2017 - webová stránka pro maloobchodníky

• Výstražné symboly CLP

• Národní kontaktní místa

Zdroj: MPO

Ministerstvo životního prostředí se jako garant ochrany klimatu zapojilo do programu SLEDUJEME / SNIŽUJEME CO2 a nechalo si jako čtvrtá veřejná instituce spočítat svoji uhlíkovou stopu za rok 2016. Výpočet proběhl metodou GHG Protokolu, tedy světově nejpoužívanějším přístupem k vykazování emisí skleníkových plynů. Výsledkem výpočtu je certifikát, který pro svou uhlíkovou stopu MŽP obdrželo a dle nějž úřad loni vyprodukoval 1163 tun CO2ekv. Účelem projektu je zviditelnit konkrétní vhodná opatření na snižování emisí skleníkových plynů a šířit tak povědomí veřejnosti o ochraně klimatu. Své emise CO2 ministerstvo postupně snížilo díky zateplení, výměně oken nebo instalací střešních solárních panelů atp. Provedená studie s výpočty pro další úspory doporučuje pokračovat ve využívání zelené energie, preferovat nízkouhlíkovou dopravu apod.

„Program SLEDUJEME / SNIŽUJEME CO2 je dobrovolný nástroj v oblasti ochrany životního prostředí, který pomáhá nalézt účinná řešení či opatření při hodnocení vlivu daného úřadu na životní prostředí. Program tak podporuje aktivní zapojení úřadů, podniků, obcí a dalších subjektů do ochrany klimatu. Účelem je především šířit povědomí o ochraně klimatu, zviditelnit a tím i podpořit konkrétní opatření a projekty přispívající ke snižování emisí skleníkových plynů,“ přibližuje význam programu ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP Pavel Zámyslický.

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na zemský klimatický systém. Obdobně jako ekologická stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě či výrobku. V případě úřadu stanovuje množství skleníkových plynů, které souvisí s činností úřadu.

Ekvivalent oxidu uhličitého, jedna metrická tuna oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, které má stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém.

MŽP svou uhlíkovou stopu snížilo po renovacích budovy v letech 2004–2005. Proběhlo zateplení obvodového pláště, výměna oken nebo instalace předokenních žaluzií. Tyto investice přispěly ke snížení spotřeby energií, a tedy i emisí skleníkových plynů. „Dosáhli jsme tak podstatného snížení nákladů na vytápění. V průměru spotřeby tepla v následných topných obdobích tyto náklady klesly o třetinu. Ke snížení nepřímých emisí skleníkových plynů přispělo také využívání solárních panelů na střeše úřadu,“ upřesňuje ředitel Zámyslický.

K úspoře emisí oxidu uhličitého přispívá i postupná obměna vozového parku MŽP, při níž úřad pořizuje rovněž auta s alternativními pohony. „V roce 2016 jsme nakoupili v rámci veřejné zakázky pro celý resort ministerstva 20 nových aut na stlačený zemní plyn (CNG). MŽP včetně podřízených organizací pak aktuálně má 45 vozidel s alternativním pohonem. 11 jich je na LPG, 22 na stlačený zemní plyn, 5 elektromobilů a 7 hybridů,“ vysvětluje ředitelka odboru provozního MŽP Martina Setzerová.

Uhlíková stopa MŽP v roce 2016 byla 1 163 t CO2ekv – smazala by ji např. výsadba 2200 buků

Ministerstvo sídlí v jedné budově s celkovou podlahovou plochou 15 034 m2. V roce 2016 pracovalo na úřadu 467 zaměstnanců. Tyto údaje jsou společně s informacemi zdrojů přímých a nepřímých emisí úřadu součástí klíčových dat potřebných k výpočtu uhlíkové stopy. Zdrojem přímých emisí z provozu je spotřeba paliva ve služebních vozidlech úřadu. Nejvýznamnější zdroj nepřímých emisí pak tvoří dodávky tepla a elektrické energie. Do ostatních nepřímých emisí byly jako významné položky ovlivňující celkové emise úřadu zařazeny např. nákup zboží a služeb, produkce komunálních odpadů a služební cesty zaměstnanců.

Výpočty akreditované společnosti, která MŽP na podrobný rozbor emisí skleníkových plynů vydala certifikát, prokázaly, že úřad se svými 467 zaměstnanci loni vyprodukoval 1163 tun CO2ekv. Na jednoho zaměstnance tedy připadá za rok 2,5 tuny vyprodukovaných emisí CO2ekv. na jeden pracovní den to pak vychází na 9,6 kg. Dle výpočtů se na celkové produkci emisí skleníkových plynů podílí dominantním způsobem spotřeba tepla, která tvoří 33,3 % z celkového objemu vyprodukovaných emisí CO2ekv, a také elektřiny (33 %), dále je to spotřeba paliv ve služebních.

Dokument ke stažení:

Certifikát MŽP 2016 (PDF, 184 kB)

Eurostat odhaduje, že v roce 2016 se emise oxidu uhličitého (CO2) ze spalování fosilních paliv snížily v Evropské unii (EU) o 0,4% ve srovnání s předchozím rokem. Emise CO2 představují přibližně 80% všech emisí skleníkových plynů v EU. Ovlivňují je faktory jako jsou: klimatické podmínky, hospodářský růst, velikost populace, dopravní a průmyslové aktivity. Více ZDE

ArcelorMittal Ostrava dokončila ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek modernizaci teplárny za 95 milionů korun. Centrální teplárnu z roku 1961, která spalovala černé uhlí, nahradilo osm moderních kotelen na zemní plyn. Významně se tak sníží emise, hluková zátěž i množství vyprodukovaného odpadu. Zkušební provoz nových plynových kotelen byl zahájen na počátku května.

„Modernizace teplárny je hlavně ekologický projekt, protože významně sníží emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého i prachu. Zároveň ale také zvýší konkurenceschopnost celého podniku,“ říká Ivo Chmelík, ředitel závodu 17 Válcovny plechu Frýdek-Místek společnosti ArcelorMittal Ostrava.

Díky nové technologii budou frýdecké válcovny plnit přísné emisní limity dané národní i evropskou legislativou s výraznou rezervou. Původní teplárna produkovala ročně emise cca 200 tun oxidů síry, 45 tun oxidů dusíku, 25 tun oxidu uhelnatého a 1 tunu prachu. U nově instalovaných kotelen budou díky spalování zemního plynu emise oxidů síry a prachu téměř nulové. Emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého poklesnou na pětinu.

Odstavením uhelné teplárny, která byla kvůli ventilátorům v komínech významným zdrojem hluku, byla odstraněna také hluková zátěž v areálu firmy a blízkém okolí. Další výraznou úsporu lze očekávat v oblasti odpadového hospodářství, kdy původní uhelné kotle vyprodukovaly ročně přibližně 100 tun popílku a 6 000 tun škváry. Nově instalované technologie jsou z tohoto pohledu naprosto bezodpadové.

„Výroba tepla se zde sníží o 40 %, ale flexibilita výroby páry a tepla pro zdejší závod bude i nadále zachována. Tato investice nám umožní udržet výrobu transformátorových plechů, vyrábět ekologické teplo a dosáhnout nižších nákladů,“ doplňuje hlavní přínosy projektu vedoucí servisu Válcoven plechu Libor Mikulec.

Osm nových plynových kotelen za 95 milionů korun postavila v areálu Válcoven plechu Frýdek-Místek společnost ČEZ Energetické služby. „ArcelorMittal Ostrava je jedním z nejdůležitějších průmyslových podniků v zemi. Jsme velice rádi, že jsme mohli realizovat zakázku, která podpoří modernizaci energetického hospodaření v jednom z významných závodů této společnosti,“ říká generální ředitel ČEZ ES Michal Pastušek. „Jak je u nás pravidlem, klient se nemusel o nic starat. Celé řešení jsme dodali na klíč – od zpracování projektu a přípravy povolení až po uvedení do provozu.“

Na konci minulého týdne EU vyhlásila novou výzvu v rámci programu LIFE. Předcházela jí česká výzva, jejíž prostřednictvím Ministerstvo životního prostředí motivuje české zájemce o LIFE, zvyšuje jejich šanci na úspěch a přináší možnost finanční podpory. Počet přihlášek podaných do české výzvy se oproti loňskému roku výrazně zvýšil. Letos v dubnu registrovalo Ministerstvo životního prostředí na tři desítky přihlášených projektů. Evropská komise vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí do programu LIFE každý rok. Zájemci z řad podnikatelských subjektů, veřejné správy, neziskových organizací i všech ostatních právnických subjektů mohou žádat o finanční podporu pro tradiční, přípravné a integrované projekty LIFE.

„Kvalitně zpracovaný projektový návrh předložený do právě vyhlášené evropské výzvy je nezbytným krokem k získání finančních prostředků z programu LIFE pomocí něhož EU financuje aktivity či inovace související se životním prostředím a klimatem. Žádosti musí předkladatelé adresovat přímo Evropské komisi, která zajišťuje i jejich hodnocení,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski a pokračuje: „Pokud projekt uspěje, činí míra kofinancování projektů LIFE z EU 60-75 % způsobilých výdajů. Zbývající výdaje musí být uhrazeny z jiných zdrojů příjemců. Evropská výzva trvá do začátku září letošního roku. Na hodnocení podaných projektů má Evropská komise zhruba osm měsíců, podpořené projekty tedy budou známy na jaře 2018. Nejčastější doba realizace projektu činí 3 až 6 let a rozpočet typického projektu dosahuje až 3 milionů eur.“

Další finanční podporu projektům nabízí i Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím národní výzvy. V letošním roce proto MŽP ze svého rozpočtu vyčlenilo celkem 53 milionů korun. Z této částky je alokováno 50 milionů korun na spolufinancování projektů, jestliže uspějí v konkurenci EU projektů a 3 miliony korun na přípravu projektové dokumentace v případě podání projektu do evropské výzvy. Nejvyšší míra spolufinancování činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt. Na pokrytí nákladů s přípravou projektu lze do 5. května získat až 190 000 Kč a po tomto datu až 150 000 Kč. Národní výzva je pro žadatele o národní spolufinancování otevřena do 22. června.

Kdo může žádat o finance z programu LIFE?

Program LIFE je otevřen všem právnickým osobám. Projekty mohou zájemci podávat samostatně nebo v partnerství s jinými subjekty. Žadatelem, tzv. koordinujícím příjemcem, může být jakákoli veřejná či soukromá právnická osoba zřízená v Evropské Unii. Pro tzv. tradiční projekty jsou stanoveny projektová témata či politické priority, které vymezují oblast podpory. Důležité je, aby všechny projekty vykazovaly evropsky přidanou hodnotu, byly udržitelné a uplatnitelné v jiných regionech či zemích Evropské Unie. Českým žadatelům poskytuje služby a konzultace při přípravě projektových návrhů Národní kontaktní místo, kterým je Ministerstvo životního prostředí.

Bližší informace o programu LIFE jsou dostupné zde.