O víkendu proběhlo ve Švýcarsku všelidové referendum o nové energetické strategii v němž se Švýcaři celkem jasně vyslovili proti dalšímu využívání jaderné energie a proti budoucí stavbě dalších jaderných bloků. V zemi je nyní 5 funkčních jaderných elektráren, první by se měla uzavřít už v roce 2019. Země se chce nadále ještě více zaměřit na obnovitelné zdroje energií, které již nyní obstarávají cca 60% vyprodukované elektrické energie.

Mohlo by Vás zajímat:

Politické vedení Francie podporuje OZE, očekává se proměna energetiky (oEnergetice.cz, 22.5.2017)

Legislativní radě vlády bylo v roce 2016 přeloženo k projednání celkem 373 legislativních návrhů, z toho bylo 8 návrhů věcných záměrů zákonů, 101 návrhů zákonů včetně 2 návrhů ústavních zákonů, 88 návrhů nařízení vlády a 176 návrhů vyhlášek, které zpravidla projednávají pouze pracovní komise Legislativní rady vlády. Důležitými návrhy, které LRV ve sledovaném období posuzovala, je zejména, projednávání návrhu rozsáhlé novely stavebního zákona, novely zákona o ochraně přírody a krajiny a pochopitelně návrhy nových odpadových zákonů (návrh zákona o odpadech a související návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností).

Dokument ke stažení:

Výroční zpráva o činnosti LRV za rok 2016

Byl to jeden z hlavních trumfů vlády: měl usnadnit získání stavebního povolení od stavby rodinného domku až po nové dálnice. Slibovaná změna však nečekaně narazila v Senátu.

Šest z devíti senátorů v ústavně-právním výboru doporučilo kolegům, aby novelu ministerstva pro místní rozvoj zamítli. Vzhledem ke koaliční roztržce a blížícím se volbám je tak čím dál míň reálné, že by poslanci případné „veto“ Senátu zvládli přehlasovat.

Proti sobě teď bojují zastánci zákona a zejména ekologické organizace, kterým se nelíbilo, že do povolování nebudou moci tolik mluvit.

„Je pro mě velké zklamání, kam se projednávání dostalo. Povede to k tomu, že se nebude stavět skoro nic,“ říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

Naopak senátor Michael Canov (STAN) zákon odmítá: „Zdá se mi nedokonalý, příliš omezuje práva ostatních účastníků. Hrozí řada ústavních sporů,“ říká Canov.

Zákon se nelíbí ani ekologickým organizacím, protože podle nich ruší ústavou zaručená práva vyjadřovat se ke stavbám ve svém okolí. „Jednalo by se o největší omezení občanských práv po roce 1989,“ tvrdí občanské sdružení Zelený kruh, které zastřešuje protest proti novele.

Omezení prosadil v zákoně poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, především v reakci na některé průtahy, které ekologické organizace způsobují.

Poslanci původní verzi zmírnili, takže neprošly některé razantnější změny. Třeba zavedení takzvané předběžné držby, které by umožnilo státu stavět na pozemcích, které ještě nemá vyvlastněné. Takovou novelu minulý týden schválili na Slovensku a je běžná v Německu.

Senátoři mají o zákonu hlasovat na konci května, na schůzi se chystá i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Pokusí se je přesvědčit, aby normu schválili. Pokud neuspěje, bude k přehlasování  Senátu potřebovat 101 poslanců.

Zdroj: FM Dnes

Vláda dnes na svém zasedání schválila výdaje státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro rok 2018 se střednědobým výhledem na léta 2019 a 2020. Pro rok 2018 plánovány výdaje státního rozpočtu na vědní oblast ve výši 36 miliard korun, což je navýšení o 1 miliardu oproti původně schválenému střednědobému výhledu. Finanční prostředky by měly směřovat do nanotechnologií nebo vývoj nových materiálů.

Pro rok 2019 jsou navrhovány výdaje státního rozpočtu na vědní oblast ve výši 37,3 miliardy Kč a 38,5 miliardy korun v roce 2020. V letech 2020–2024 vzniká riziko poklesu podílu výdajů na VaVaI financovaných z veřejných zdrojů z 1 procenta HDP v roce 2017 až k hranici 0,6 procent HDP po roce 2023, které bude způsobené především snížením financí z programů EU.

Na vládě bylo rovněž dohodnuto, že střednědobé výhledy na roky 2019 a 2020, budou ještě předmětem další debaty při přípravě státního rozpočtu v září. Bude upřesňováno spolufinancování fondů EU návazně na verifikované prognózy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu. Zachování vládou schválených střednědobých výhledů, které jsou součástí státního rozpočtu, je nezbytnou podmínkou dlouhodobé stabilizace systému vědy a výzkumu.


„Naším cílem je především posilování excelence základního výzkumu směrem k růstu jeho kvality na nejvyšší evropskou úroveň. Stejně tak chceme posílit financování aplikovaného výzkumu v reakci na rostoucí poptávku soukromého sektoru. Konkrétní příklady perspektivních oblastí výzkumu, do kterých by měly finanční prostředky směřovat, jsou třeba IT, kybernetická bezpečnost, robotika, nanotechnologie a vývoj nových materiálů, vývoj 3D tisku nebo třeba genomika pšenice, ale jsou i další oblasti, v nichž máme vynikající výsledky a potenciál,“ uvedl místopředseda vlády Bělobrádek.

Výzkumná infrastruktura SoWa se buduje v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Jihočeskou univerzitou, Českou geologickou službou a Ústavem pro hydrodynamiku AV ČR. Přinášet má komplexní odpovědi na palčivé problémy v dnešní krajině způsobené činností člověka, mezi něž patří např. klesající úrodnost půdy, snižující se schopnost půdy zadržet vodu, eroze, odtok živin z polí, znečištěné vodní plochy a další. Důraz je kladen i na to, aby se vědecké poznatky následně využily v praxi.

„Obsah organické hmoty v půdě neustále klesá. V České republice je na zemědělské půdě okolo 1,5 % organické hmoty, přičemž ideální podíl by byl dvojnásobný. Další pokles obsahu organické hmoty může vést k poklesu úrodnosti a schopnosti půd zadržet vodu, zvýší se eroze. Mohlo by dojít až k úplnému rozvratu ekosystémů,“ uvedl Jan Frouz vědecký ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa s tím, že zadržování organické hmoty v půdě je proto jednou z hlavních strategických priorit České republiky do roku 2030 v environmentální oblasti.

Dalším příkladem může být kvalita vody v Orlické přehradě. „Neustále se hledá řešení, jak zlepšit  kvalitu vody v přehradě, a tím zlepšit podmínky pro rozvoj turismu. Řešením ale není čistit přímo vodu v přehradě nebo vysazovat dravé ryby, to pomůže jen dočasně. Jediným dlouhodobě udržitelným řešením je změnit způsob hospodaření v povodí, zavést čističky a snížit množství živin a znečištění v přítocích Orlíku. To je jediný způsob, jak vyčistit Orlík,“ řekla Hana Šantrůčková, zástupkyně ředitele infrastruktury SoWa.  

Výzkum interakcí mezi půdou a vodou začíná u mikrosvěta v řádu nanometrů (mikrobi, bakterie, chemické látky, atd.) a pokračuje přes jednotlivé ekosystémy (pole, lesy, řeky, nádrže, apod.) až k velkým krajinným celkům v řádech tisíců kilometrů čtverečních. Experimenty provádějí vědci jednak v laboratorních podmínkách v malých pokusných nádobách, jednak mají trvalé experimentální plochy, které studují už desítky let. Aby bylo možné předpovědět chování ekosystémů na úrovni celé krajiny, plánují výzkumní pracovníci vybudovat umělé povodí o rozloze několika stovek metrů čtverečních. Ve světě je jen několik málo institucí, které se zabývají půdními a vodními ekosystémy v tak komplexním měřítku. Výzkumná infrastruktura SoWa bude nejen provádět vlastní výzkum, ale bude také poskytovat zázemí a služby dalším badatelským týmům či podnikatelské sféře.

„Náš výzkum směřuje k hledání způsobů, jak ekosystémy dlouhodobě a udržitelně užívat, a máme zájem na tom, aby se výsledky naší práce použily,“ doplnil Jan Frouz. Prvním krokem ke sbližování vědecké komunity se zástupci státní sféry a dalších subjektů s rozhodovací pravomocí je diskusní seminář, pořádaný v Českých Budějovicích v pátek 19. května 2017.

Aktuální vydání Priority seznamuje čtenáře s parametry nového dotačního programu Dešťovka, který českým domácnostem nabízí jedinečnou příležitost získat dotaci na efektivní využívání dešťové vody a recyklaci vody z koupelen.

Součástí Priority je i představení nových dotačních výzev v Národním programu Životní prostředí, které se soustředí na zlepšení kvality ovzduší v České republice. V programu byly aktuálně otevřeny výzvy na předkládání žádostí o dotaci na zpracování akčních plánů pro ovzduší a zavádění nízkoemisních zón.

Měsíčník Priorita dále nabízí informace o nové službě Státního fondu životního prostředí ČR, který žadatelům z Operačního programu Životní prostředí, jež mají uzavřenu hlavní realizační smlouvu, aktivně pomáhá odstraňovat komplikace při práci s monitorovacím systémem IS KP14+.

Dokument ke stažení:

Priorita 5/2017

Zdroj: SFŽP

Dne 28. 4. 2017 na zasedání Výboru dle čl.75 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích byly schváleny závěry o nejlepších dostupných technikách (angl. BAT Conclusions) pro velká spalovací zařízení. Závěry o BAT jsou základním dokumentem pro povolování podle této směrnice a jsou závazné jak pro průmysl, kde jsou dané techniky použity, tak pro povolovací orgány.

Revize referenčního dokumentu o BAT (BREF) pro velká spalovací zařízení (LCP angl. Large Combustion Plants) započala v roce 2011. Závěry o BAT jsou součástí revidovaného dokumentu BREF LCP. Jejich platnost započne od data, kdy budou vydány rozhodnutím Evropské komise, zároveň od data schválení závěrů o BAT bude platit čtyřletá lhůta pro schválené emisní limity. Při hlasování nesouhlasily, s navrženými emisními limity pro spalování hnědého uhlí, tyto státy: DE, PL, CZ, BG, RO, HU, SK, FI (34,86 %). Ostatní státy souhlasily. Blokační menšina je 35 %. Závěry o BAT byly tedy schváleny. V České republice se schválené emisní limity budou týkat cca 120 zařízení s vydaným integrovaným povolením.

Rozhodnutí o závěrech o BAT bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie v úředních jazycích členských států Evropské unie. Odborný překlad závěrů o BAT bude zajištěn skrze příslušné Evropské technické pracovní skupiny (TWG angl. Technical Working Groups).

Zdroj: MPO

V dubnu 2016 udělilo Ministerstvo životního prostředí autorizaci na činnost prvního kolektivního systému Eltma pro zpětný odběr pneumatik, který provozuje nezisková společnost ELT Management Czech Republic. Tento krok byl jednoznačně krokem vpřed ve snaze nastavit podmínky pro zpětný odběr a snížit výskyt pneumatik na černých skládkách či náklady v rozpočtech obcí. První objednávka byla v systému zapsána 18.4.2016 a od té doby se již realizovalo tisíce svozů ze stále rostoucího počtu sběrných míst.

„Účastníci kolektivního systému Eltma dohromady v roce 2016 uvedli na trh přes 51 tis. tun a námi zpracováno bylo přes 36 tis. tun opotřebovaných pneumatik. To je množství odpovídající kompletní výbavě u 1,3 miliónu osobních aut“ uvedl Ing. Radim Filák, jednatel společnosti ELT Management Czech Republic.

Úroveň zpětného odběru dosáhla více než 71% a to společnost sbírala méně než 12 měsíců. Rekordmanem sběru na obyvatele je Středočeský kraj, následovaný Jihomoravským a krajem Vysočina. „Pro rok 2017 očekáváme další navýšení sběrných míst a počtu vysbíraných pneumatik. Naší snahou je, aby se stále více občanů rozhodlo vrátit pneumatiku do zpětného odběru výrobci než na sběrný dvůr obce. Pneumatika není komunální odpad a její nejkratší cesta k výrobci je právě přes místa zpětného odběru. Podporujeme navýšení úrovně zpětného odběru tak, jak ji navrhuje MŽP. My jsme připraveni,“ dodává Ing. Filák.

I nadále je možnost pro místa zpětného odběru se registrovat pro svozy vysbíraných opotřebovaných pneumatik. Stejně tak pro firmy, které uvádí pneumatiky v ČR na trh a které si mohou plnit své zákonné povinnosti právě připojením se do kolektivního systému.

Pneumatiky se po sběru vytřídí a jsou dále zpracovávány. Najdete je například v površích hřišť a sportovišť, tlumících pásech pod tramvajemi apod. Více informací o zpětném odběru, mapu sběrných míst a dokumenty pro registraci najdete na https://www.eltma.cz. Pojďme společně vytvářet lepší svět.

Dne 1. června 2017 zve Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO)  do prostor Stálého zastoupení Maďarska při EU na konferenci o oběhovém hospodářství v zemích Visegrádské 4. Akce s názvem Circular Economy in V4 Countries – Current State and Challenges má za cíl představit iniciativy a aktivity týkající se oběhového hospodářství v zemích V4. Na prezentace bude navazovat panelová diskuze s příspěvky jednotlivých zemí. Více informací naleznete ZDE (registrace - ZDE).

Evropská agentura pro chemické látky spravuje veřejnou databázi obsahující informace o více jak 120 000 látkách. Databáze v posledních dnech doznala řady vylepšení týkajících se například profilů látek obsahující informace o jejich nebezpečných vlastnostech. Senzibilizující vlastnosti látek jsou rozděleny na senzibilizaci dýchacích orgánů (Sr) a kožní senzibilizaci (Ss). Více ZDE

Zkontrolujte si lhůty pro podání žádosti o povolení biocidů

Pokud vaše výrobky obsahují biocidní látky podléhající povolení, zkontrolujte si lhůty pro podání žádosti, které jsou dostupné na stránkách ECHA. Povolení na evropské úrovni má výhodu v tom, že biocidní přípravek je možné prodávat v celé EU a není potřeba získávat vnitrostátní povolení v každém státě. ECHA doporučuje, minimálně šest měsíců před termínem pro podání žádosti o povolení, zaslat návrh k předběžné konzultaci. Ta je bezplatná a zvyšuje šanci na získání povolení. Více ZDE

Aktualizace seznamu harmonizovaných klasifikací

Nedávná aktualizace nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a přípravků (CLP) se dotkla také aktualizace seznamu látek s harmonizovanou klasifikací, tedy přílohy č. VI. Revidovat své klasifikace pro 37 dotčených látek musí společnosti nejdéle do 1. prosince 2018. U 13 látek byla revidována stávající klasifikace a pro dalších 24 látek nebo skupin látek byla harmonizovaná klasifikace přijata nově. Aktualizace nahrazuje původní tabulku 3.1 přílohy VI nařízení CLP, tabulkou 3. Tabulka 3.2 byla zrušena společně se směrnicí o nebezpečných látkách (DSD). Více ZDE

Vyzkoušejte IUCLID online

Všichni co si vyzkoušeli ne úplně triviální instalací programu IUCLID ocení poslední snahy ECHA o jeho zpřístupnění online, tedy bez nutnosti instalace. Konkrétně má být IUCLID jednou ze služeb provozovaných v tzv. Cloudu. Zkušební verze programu má za cíl ověřit funkčnost tohoto řešení a získat zpětnou vazbu od uživatelů pro další vylepšení. V současné době je omezena a například nenabízí zálohování a pouze omezený prostor 100 MB. Ostrá verze by měla být dostupná pro malé a střední podniky v červenci 2017. Manuál a další podpora pak do konce roku. Odkazy: IUCLID Cloud Trial - ZDE

Ve Velké Británii byly zprovozněny největší a nejvýkonnější větrné turbíny na světě. V Irském moři, poblíž Liverpoolu, bylo spuštěno rozšíření větrné farmy Burbo Bank, které se rozkládá na 40 čtverečních kilometrech. Každá z 32 nových větrných turbín dosahuje výšky 195 metrů a produkuje 8 MW energie, informuje deník Guardian.

Jedna lopatka je dlouhá stejně jako devět londýnských autobusů. Nové turbíny jsou asi dvakrát výkonnější než ty, co byly nainstalovány v Burbo Bank již dříve.

Velká Británie v posledních letech mohutně investovala do větrné energie. Větrné farmy jsou nejčastěji stavěny v britských mořích poblíž pobřeží. V současné době Británie produkuje z větru asi 5.3 GW energie, což stačí na pokrytí elektřiny pro zhruba 4.3 milionu domácností.

Zdroj: www.echo24.cz

V květnovém vydání zpravodaje agentury ECHA si můžete přečíst odborné názory na to, jak blízko je doba ukončení testování na zvířatech, jak jsou bezpečné umělé povrchy používané na hřištích nebo jak můžete vyhledávat online informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek. Dále se čtenáři dozvědí, co vše bylo vzato v úvahu při vypracování stanoviska Výboru pro hodnocení rizik pro glyfosfát nebo získají tipy jak začít pracovat s REACH-IT. Newsletter je k dispozici pouze v anglickém jazyce. ECHA Newsletter stahujte - ZDE.
 

Zdroj: ECHA

V budoucnu bude možná po Praze jezdit nákladní tramvaj, která bude svážet smetí z ulic do spalovny v Malešicích. Dopravní podnik už zvažuje trasu, kterou bude „odpadková tramvaj“ jezdit. Aby měl provoz odpadkových tramvají smysl, muselo by jich být aspoň deset. „Řešíme s kolegy z Pražských služeb vyvinutí cargo tramvaje. Využili bychom naši tramvajovou síť ke svozu odpadu - samozřejmě v hodinách, kdy by nám ji neblokovala,“ řekl šéf pražského dopravního podniku Martin Gillar na konferenci Smart CityProjekt Dopravního podniku a Pražských služeb je ale teprve v počátku. Více ZDE

Zdroj: Lidovky.cz

K výrobě plastů se používá ropa. Ekologický dopad takových produktů je ovšem katastrofální – většina z nich končí v přírodě. Vědci proto pracují na nových bioplastech, které by se rychle rozpadly a nezanechaly po sobě moc škody. Jejich ekologický přínos je ovšem pochybný.

Plastový odpad plave v mořích, řekách, znečišťuje lesy. Proto se vědci snaží vyvinout alternativní surovinu, která by byla biologicky snadno odbouratelná. Výzkumníci z Bavorska to dokázali – vyrábějí plast z otrub, tedy ze zbytků, jako jsou skořápky odpadlé při zpracování zrní. „Bioplasty se v přírodě rozpadnou během 2–3 týdnů, a proto se do moře ani nedostanou,“ řekl Thomas Brück z Technické univerzity v Mnichově (TU).

Vědci z TU spojili síly s profesory z Univerzity Bayreuth a výsledky své práce představili v Erlangenu. Nový plast má představovat alternativu k tomu vyráběnému z ropy. Podle Brücka totiž jenom v Bavorsku vznikne každý rok sta tisíce otrub. Vzhledem k tomu, že můžou být jen dost těžko prodány, jsou momentálně spalovány. Výzkumný tým se snaží proměnit zbytkový materiál ve výhodný byznys.

Aktuální vydání časopisu Odpadové fórum: Z celosvětové produkce plastů tvoří bioplasty méně než 1 %. Jejich role jako obalového materiálů, možnosti jejich recyklace a dopady na životní prostředí jsou diskutovány v rámci celé Evropy včetně ČR. Skutečně jsou bioplasty tak environmentálně nezávadní, jak tvrdí jejich výrobci? Jaké jsou možnosti nakládání s nimi? Na tyto otázky se pokusil odpovědět projekt Technologické agentury ČR Biodegradabilní plasty v procesech nakládání s odpady. Časopis objednávejte ZDE.

Vhodný pro přírodu, mizerný pro každodenní použití

S pomocí polyhydroxymáselné kyseliny (PHB) lze vyvinout pružné plasty, které můžete využít mnoha různými způsoby. Stačí být trochu kreativní. „V příštích pěti letech bychom měli mít první produkty,“ uvedl Brück. Ve výrobě je už kryt na vysavače, který se skládá ze směsi PHB a polypropylenu.

Kromě PHB je na světě jenom několik dalších technicky použitelných bioplastů. Například v Itálii se kaprolaktam vyrobený ze škrobu používá pro plastové sáčky, které jsou rovněž biologicky rozložitelné.

Andrea Siebert-Rathsová, zástupkyně ředitele Institutu pro bioplasty v Hannoveru, vidí v bavorském přístupu jednu výhodu. Využívá totiž zbytkového materiálu, který by jinak vůbec nebyl k užitku. Kritici tohoto přístupu naopak obviňují výrobce bioplastů, stejně jako producenty energetických plodin, že plýtvají prostorem, na němž by mohly být pěstovány potraviny.

„Nicméně bioplasty nejsou všespásné řešení,“ připustila Siebert-Rathsová. Je velmi obtížné vyrábět plast, který je odolný a natolik kvalitní, aby se hodil k výrobě věcí každodenní potřeby a zároveň byl rychle rozložitelný v přírodě. Ona sama je poměrně skeptická ohledně použitelnosti bioplastů v mnoha různých produktech.

Alternativní řešení

Myšlenka bioplastů se v posledních desetiletích silně rozrostla a výzkum v této oblasti je stále na vzestupu. Vědci už vyvinuli bioplast z kukuřice, brambor, řepy nebo cukrové třtiny. Nicméně ekologicky šetrné suroviny pořád představují pouze 1,5–2 % z více než 300 milionů tun plastů vyprodukovaných každý rok.

Spolková agentura pro životní prostředí je ve vztahu k bioplastům ještě poměrně opatrná. Vzhledem k tomu, že jich je produkováno tak málo, nebyl zatím vytvořen efektivní způsob jejich likvidace. Jejich dopad na životní prostředí tak není o moc lepší než v případě jejich ropných kolegů.

Biologicky odbouratelné plasty by také mohly ovlivnit recyklační proces tradičních plastů. V zařízeních na kompostování jsou obvykle vyřazeny stranou a nakonec spáleny. Siebert-Raths to vysvětluje slovy: „O kompostování příliš často neuvažujeme, pouze když dává smysl.“ Lepší je využít plast tolikrát, kolikrát to jenom bude možné, nakonec ho spálit a získat z něj další energii.

Zdroj: https://www.flowee.cz/

Keře jsou mnohdy efektivnější než stromy v pohlcování znečišťujících látek v ovzduší ve velkých městech, jelikož se k nim emise dostanou dříve. S odkazem na studii publikovanou ve vědeckém časopisu Atmospheric Environment o tom informoval zpravodajský web BBC.

Stromy lépe pohlcují znečišťující látky na otevřených prostranstvích, ale keře umí podle vědců lépe pohltit emise z výfuků aut. Vědci netvrdí, že sázení stromů ve městech nemá své opodstatnění, naopak. Nicméně tvrdí, že funkce keřů bývá často podceňována.

"Důležitá vlastnost keřů je, že se nacházejí ve výšce výfuků. Emise z aut velmi rychle pronikají do okolí a jejich koncentrace tak rychle klesá. Keře mohou proudy vzduchu zpomalit, jelikož tvoří i fyzickou bariéru, a mohou tak dříve zachytit znečišťující látky," řekl jeden z hlavních autorů studie Prashant Kumar z univerzity v Surrey.

Evropští a američtí vědci, kteří se na studii podíleli, se nyní snaží přijít na to, jaká výška keře je pro boj se znečištěním optimální a které rostliny jsou k tomu nejvhodnější.

Zdroj: ČTK

Nová technologie MULTIFERM pro výrobu paliva z biologicky rozložitelných odpadů (BRO), kterou vyvinula třebíčská společnost VIA ALTA ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, jde do provozu. Technologická linka, která využívá nízkopotencionálního fermentačního tepla, má za sebou úspěšné poloprovozní testy. Technologická linka zajišťuje homogenizaci a hygienizaci vstupního materiálu, snížení relativní vlhkosti a tvarovou úpravu tak, aby byl výstup přímo využitelný ve spalovacích energetických zařízeních. Obdobná technologie, kterou mohou využít původci a zpracovatelé odpadu, i výrobci tepla, dosud nebyla na trhu k dispozici. Společnost VIA ALTA má na uvedenou technologii vydán Úřadem průmyslového vlastnictví užitný vzor č. 30603.

V České republice se každý rok vyprodukuje více jak 2,5 milionu tun biologicky rozložitelného odpadu. Díky moderním technologiím se může odpad stát materiálem pro další využití. „Našim cílem je poskytnout zpracovatelům BRO a energetickým provozům technologii pro výrobu paliva a to s parametry vyhovujícími platné a budoucí předpokládané environmentální legislativě, s fyzikálními a chemickými parametry vhodnými pro přímé energetické využití v průmyslovém i občanském měřítku,“ říká Jakub John, ředitel společnosti VIA ALTA.

„Výstupním materiálem je sypká směs, kterou je následně možno briketovat, granulovat nebo jinak tvarově upravit. Jde o vhodnou alternativu klasickému kompostování, případně zpracování biologicky rozložitelného odpadu v bioplynových stanicích,“ upřesňuje John. VIA ALTA je dodavatelem technologie, která bude nabízena provozovatelům jako dodávka na klíč, včetně souvisejícího inženýringu, provozního poradenství​ a servisu. „Technologie MULTIFERM je spíše než konkurentem konvenčních kompostáren jejím možným rozšířením a zvýšením její konkurenceschopnosti. Z provozních zkušeností víme, že ne vždy se na sezónním trhu nachází uplatnění pro klasický kompost. Právě zde nachází uplatnění tato technologická linka, která dává provozovatelům variantní možnost nakládání s jejich BRO a schopnost optimalizovat provoz celé kompostárny,“ říká John.

Do vývoje, který byl realizován za podpory Technologické agentury ČR, se zapojila také Mendelova univerzita v Brně. „MULTIFERM kombinuje vyspělou technologii a možnosti využití biologicky rozložitelného odpadu,“ říká prof. Jan Mareček z Agronomické fakulty.

„Poloprovozní testování probíhalo několik měsíců​. Aktuálně je technologie plně připravena k tržnímu uplatnění. Odezva je velmi pozitivní jak z České republiky, tak ze zahraničí.​ Aktuálně zpracováváme první tržní příležitosti a poptávky z tuzemska i ze zahraničí (Chorvatsko, Rusko, Vietnam),“ dodává ředitel společnosti VIA ALTA.

Popis technologie:
Na vstupu je materiál ze svozů biologicky rozložitelného odpadu. Příprava materiálu se ve své podstatě neliší od provozu konvenční kompostárny. Materiál dále putuje do drtiče, který jej zhomogenizuje a rozdrtí na požadovanou frakci. Takto připravený materiál je volně skladován pro jednu až dvě dávky do reaktorové části. Technologická linka má dvě hlavní části -  bioreaktor (BR) a sušárnu.
Následně je připravený materiál dopraven do bioreaktoru a spouští se proces hygienizace.
Po ukončení procesu hygienizace následuje přeložení materiálu z BR do sušárny za pomoci dopravníku a mechanismů. Po přeložení BRO do sušárny startuje proces sušení.
Po ukončení procesu sušení obsluha vyprázdní objem produktu ze sušárny pomocí vyprazdňovacího mechanismu. Finální produkt bude  vyskladněn do přepravního kontejneru. Celá linka pracuje v poloautomatickém režimu, ale je také plně nahraditelná automatickými pokyny.
Orientační cena základního modelu technologie začíná na částce 200 000 EUR.