Primátorka hlavního města prahy Adriana Krnáčová představila iniciativu Smart Prague, která zastřešuje plány hlavního města v oblasti smart cities do roku 2030. Ty se mají týkat chytrých popelnic, inteligentního osvětlení nebo kompletního e-styku s úřady.

„Chci, aby se o tématu Smart Cities jen nemluvilo, ale aby se Praha chytrým městem opravdu stala. Ty technologie jsou už k dispozici a my se je musíme naučit smysluplně využívat. Mluvím například o rozmístění chytrých popelnic, které odpadky samy lisují nebo instalací inteligentního osvětlení. To zase v praxi funguje tak, že pouliční osvětlení mimo jiné dokáže počítat volná parkovací místa jak v rezidenčních, tak parkovacích zónách a vy si můžete prostřednictvím aplikace jednoduše zjistit, kde můžete zaparkovat. Jde nám také o to, pomocí chytrých aplikací turisty navádět i do dalších zajímavých míst v Praze, kam se za normálních okolností nepodívají,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

Smart Prague byla první z konferencí, kde byl představen koncept chytrého města jako celek. Na tuto konferenci navážou další konference k jednotlivým oblastem konceptu Smart Prague, konkrétně k mobilitě, energetice a informačním technologiím. Naváže na ni několik dalších akcí, které vždy budou zaměřeny na jednu z oblastí jako doprava, energetika, informační technologie a kreativní průmysl. Speciální konference se také bude věnovat chytrému financování.

„Nemáme ambici tyto projekty přímo financovat, to by ani nebylo možné. Naší úlohou je vytvořit podmínky, zajistit infrastrukturu a propojit kreativní část s byznysem. Je nutné nalézt a kombinovat více druhů financování a nezatěžovat tak veřejné rozpočty,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová, která za iniciativou Smart Prague stojí.

Důležitým nástrojem pro propojování města, byznysové sféry, akademického sektoru a podnětů od jednotlivých lidí je nově spouštěný web www.smartprague.eu. Ten slouží jako platforma pro sdílení podnětů a na druhé straně jako zdroj inspirace pro pracovní skupinu, která se projektu Smart Cities věnuje.

Naše nejcennější tekutina bude v příštích šesti letech ještě cennější. Hlavně pro naše peněženky. Ubývající zásoby podzemní vody v ČR přiměly stát zdražit poplatky za její čerpání. Dnes platí vodárny za kubík podzemní vody dvě koruny, podle novely vodního zákona se však tento poplatek bude do roku 2022 postupně navyšovat až na finální cenu 6 korun za kubík. Více ZDE

Sněmovnu čeká velký tlak lobbistů. Ministerstvo životního prostředí totiž plánuje změnit odpadový byznys. Lidé by tak platili jen za odpad, který skutečně vyprodukovali. Příznivci návrhu věří, že se bude více třídit, zatímco odpůrci se obávají černých skládek. Více na iDNES.cz ZDE.

Co v článku padlo:

• Zásadní problém odpadového byznysu v Česku je, že města za svoz odpadu často platí mnohem víc, než by měla.

• Kontrola skutečného množství sváženého odpadu neexistuje.

• Svozové firmy nezřídka ovládají skládky či zařízení na likvidaci odpadů, a pokud ne, podniky se vzájemně kryjí.

• Popelářům hrozí, že přijdou o velkou část tržeb.

Čtěte také:

Platby za odpad? Rovnostářský socialismus, kontrola je slabá, říká expert (27.4.)

Zdroj: iDNES.cz

Půlroční analýza v oblasti systému sběru a třídění odpadu Centra ekonomických a tržních analýz se zaměřila na to, jak systém třídění a recyklace odpadů v České republice funguje, jak efektivní je v mezinárodním srovnání, a také na srovnání efektivity monopolních a konkurenčních systémů sběru a třídění odpadu ve vybraných zemích EU. Výsledky jsou podle zpracovatele analýzy pozitivní – český systém snese ta nejpřísnější měřítka. Samotnou studii a sumář si můžete stáhnout na konci příspěvku.

V celé Evropské unii se ročně generuje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 miliónů tun odpadů obalových. V České republice připadá na obyvatele asi 96 kg obalových odpadů. Tlak Evropské unie na vyšší využití především obalových odpadů jde ruku v ruce s diskusemi o tom, jak by měly členské země těchto závazných cílů nejefektivněji dosáhnout – v tom totiž mají členské země volnou ruku. V případě nástrojů založených na rozšířené povinnosti výrobců obecně vzato existují dvě možnosti řešení – systémy s jedním provozovatelem (monopolní) a systémy s více provozovateli (konkurenční). „Evropská unie postavila regulaci oblasti na takzvané rozšířené povinnosti  výrobců obalů – producenti obalů jsou zodpovědní za celý životní cyklus obalu, který používají pro doručení výrobku zákazníkům, tedy i za jeho následný sběr a vytřídění. A záleží na členských státech, jakou formu fungování zvolí. V České republice, stejně jako v dalších šestnácti zemích EU, systém provozuje jeden subjekt. Zajímalo nás, jak systém funguje a jak si vede v mezinárodním srovnání,“ vysvětluje pohnutky pro vznik studie Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz.

V České republice se většina producentů obalových odpadů připojila ke kolektivnímu systému rozšířené odpovědnosti (EPR), jehož provozovatele (společnost EKO-KOM, a.s.) producenti obalů zároveň vlastní a kontrolují. Účastní se jej více než 20 tisíc firem, které zajišťují sběr obalových odpadů prostřednictvím více než 250 tisíc kontejnerů na tříděný odpad. „Z hlediska oficiálně reportovaných měr recyklace Česká republika patří k úspěšným státům – míra třídění odpadů roste, systém je nákladově efektivní a funguje transparentně. V roce 2013 byla celková míra recyklace 70 %, což řadí ČR v rámci EU na 6. místo. V recyklaci plastů je s 60 % dokonce na druhém místě,“ říká Jonáš Rais, analytik CETA a autor analýzy.

V diskusích o efektivitě systému je jako vzor často uváděno Německo. Analýzy však ukazují, že německá cesta by byla pro efektivní český systém krokem zpátky. „Překvapilo nás, to, ale základy úspěšnosti systému vznikly v době, kdy byl systém monopolní. Z analyzovaných dat vyplývá, že konkurence na úrovni provozovatelů po roce 2006 německému systému žádná velká pozitiva nepřinesla – míry recyklace nijak závratně nestouply, ale došlo k růstu transakčních nákladů systému, zvýšení administrativy a byrokracie a zvýšení míry podvádění v reportingu provozovatelů a zúčastněných firem. To se projevilo negativně na stabilitě systému a v následné legislativní smršti kontinuálně reagující na objevující se nedostatky,“ konstatuje Tomáš Benko, další z členů autorského kolektivu CETA. „Naopak jednoznačně pozitivní dopad lze v Německu pozorovat v důsledku zavedení konkurence na úrovni svozových firem ještě v době monopolního provozovatele systému,“ dodává.

Ekonomika životního prostředí představuje pro ekonomickou teorii myšlenkovou výzvu již desítky let. A ukazuje se to i v oblasti třídění a recyklace odpadů. Argument o nesporných pozitivech tržních principů a konkurence totiž může snadno narazit v umělém, regulací a politickými cíli svázaném světě, jak potvrzuje analýza CETA: „Klíčovým aspektem je proto existence politického cíle. Jakmile existuje politický cíl, vstupujeme do „second-best“ světa. A v tom dle zjištěných závěrů nepozorujeme zásadní dopad konkurenčního uspořádání provozovatelů systému na nižší náklady ani na oficiální míru třídění a využití,“ říká Jonáš Rais a dodává: „Obecně se ukazuje, že pro fungování recyklačního trhu je zásadní vhodně nastavená regulace. Aby systém mohl stabilně fungovat, musí brát v potaz negativní motivace všech zúčastněných aktérů. Přechod do prostředí s více provozovateli systému však činí tento, již z principu, velmi náročný problém ještě obtížnějším. Zahraniční zkušenost ukazuje, že konkurenční systémy jsou obvykle provázeny nižší mírou transparentnosti, zvýšením byrokracie aktérů, a také vyšší motivací jednotlivých aktérů vynakládat neproduktivní náklady na zajištění lepšího postavení, než mají aktéři ostatní. Představa, že konkurenti budou kooperovat, ale zároveň se budou chovat jako neziskové organizace, nestojí na racionálních základech. V konečném důsledku může docházet k transferu nákladů na menší účastníky systému, ať jsou to malé firmy nebo malé obce.“

Obrázek č. 1: Celková míra recyklace obalů v Evropě, 2013

Poznámka: Tmavě zelená barva vyznačuje země střední a západní Evropy, které jsou relevantní pro srovnání s Českou republikou (úspěšné systémy, které jsou ČR geograficky či kulturně relativně blízké). Šedá barva vyznačuje post-komunistické státy, které jsou pro srovnání vhodné kulturně i geograficky. Nicméně, z důvodu nízké úspěšnosti Maďarského a Polského systému se další analýza zabývá pouze Slovenskem.
Zdroj: Eurostat

Obrázek č. 2: Srovnání nákladů využití na obyvatele ve vybraných zemích EU

Poznámky: Kolektivní systém recyklace je monopolní v Belgii, České republice, Francii a Nizozemsku. Konkurenční je v Německu a Velké Británii. V Rakousku byl systém monopolní do roku 2014 (data v grafu) a od roku 2015 je konkurenční avšak jeho náklady neklesly. Vypočteno jako poplatky na tunu využitého množství na obyvatele (obalové odpady domácností). Na první pohled se zdají být náklady ve Velké Británii zdaleka nejnižší, poplatky výrobců zde ovšem pokrývají pouze asi 10 % celkových nákladů. Skutečná výše nákladu je tedy asi desetinásobná. Ve Francii poplatky pokrývají 75 % nákladů. V ostatních státech je to 100 %.
Zdroj: BIO (2014a); Eurostat, údaje z období 2010 – 2012

Obrázek č. 3: Jednotkové náklady na tříděný sběr využitelných odpadů a výkon tříděného sběru v krajích, 2014

Zdroj: IURMO (2015)

Dokumenty ke stažení:

Executive summary (ČJ)

Plné znění studie „Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie“

Ministři na dnešním jednání vlády odsouhlasili Program podpory Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na regeneraci nevyužívaných průmyslových prostor budou připraveny dvě miliardy korun a o dotace si mohou zažádat obce a kraje.

Hlavním cílem národního programu, který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, je přinést řešení problémů brownfieldů v České republice. Podpora regenerace těchto nevyužívaných, zanedbaných a mnohdy kontaminovaných průmyslových objektů, má podle MPO přispět k ekonomickému a regionálnímu rozvoji.

"V rámci realizace Programu se chceme zaměřit na vytvoření drobnějších podnikatelských objektů a území s vyšší nezaměstnaností. Předpokládáme, že revitalizace brownfieldů v podpořených regionech pomůže vytvořit až dva tisíce nových pracovních míst, povzbudí konkurenceschopnost, vylepší kvalitu životního prostředí a zvýší atraktivitu okolí," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.     

Na čerpání z Programu podpory Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů jsou vyčleněny dvě miliardy korun ze státního rozpočtu na období 2017 - 2023. Dotace z programu jsou výlučně určené pro obce a kraje, které leží na území strukturálně postižených krajů (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) a hospodářsky problémových regionů.

Vznik programu iniciovaly města a obce, na jejichž území se brownfieldy nachází. Na vytvoření materiálu se podílel vládní zmocněnec pro Ústecký a Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala.

BOZP

Vláda dále dnes schválila návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti. Cílem navrhovaných změn v části týkající se změny nařízení vlády je standardizovat činnost držitelů akreditací se záměrem zvýšit úroveň ověřování znalostí a dovedností spadajících do obou odborných způsobilostí podle zákona.

Na programu prvního květnového jednání vlády je znovu zařazen bod reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu a dále ministři budou informováni o možnosti přednostního využití hnědého uhlí z lomu Bílina pro potřeby teplárenství.

Senát dnes schválil novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Ta nově také zavádí od roku 2018 povinnost pro obchody, kdy budou muset neprodané potraviny nabídnout charitě. Nebudou je tak moci dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad.

Od roku 2018 budou muset všechny prodejny potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě. Jídlo se tak má dostat ke klientům sociálních služeb. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou před časem schválili poslanci a teď jí bude projednávat senát.

Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích (bod č. 36 novely - viz níže) počítá s darováním bezpečného jídla, které by jinak markety musely zlikvidovat − jde o výrobky se zdeformovanými obaly či končící trvanlivostí. S rozšířením skladů má potravinovým bankám pomoct i třicetimilionová dotace ministerstva zemědělství. Supermarkety v České republice ročně vyhodí přibližně 11 tisíc tun potravin.

Od loňského roku už markety nemusí v případě darování odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Zboží "ocení" nulou, stejně tomu bude i nadále.

Ve Francii už podobný zákon o potravinách funguje. Je však mírnější − při porušení hrozí tamním obchodům pokuta v přepočtu skoro dva miliony korun. Česká varianta počítá až s deseti miliony.

Dokument ke stažení:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákon (senátní tisk č. 248) - schválen

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Senátní tisk č. 248)

DOPORUČUJEME! Na webu Akademie věd České republiky jsou již dostupné videozáznamy přednášek z konference vědeckých týmů AV ČR. Na konferenci, kterou uspořádala Vědecká rada AV ČR, představilo činnost svých týmů třináct předních českých vědeckých osobností. Výběr jednotlivých témat se odvíjel od hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014, které bylo právě dokončeno. Videozáznamy najdete ZDE

Přehled témat:

• Tekutiny v pohybu  - prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc., Matematický ústav

• Složitost výpočtů a složitost důkazů  - prof. RNDr. Pavel Pudlák, DrSc., Matematický ústav

• Spintronika: most mezi relativistickou kvantovou fyzikou a mikroelektronikou - prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D., Fyzikální ústav

• Kosmické plazma pohledem umělých družic a meziplanetárních sond - prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., Ústav fyziky atmosféry

• Grafen - RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského

• Katalýza, nanomateriály a biotechnologie - nové cesty v chemickém inženýrství - Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., Ústav chemických procesů

• Mysterie začátku a konce aneb jak vdechnout genu život  - Leoš Valášek, Ph.D, Mikrobiologický ústav

• Biodiverzita na naší planetě: ekologické faktory zodpovědné za druhovou rozmanitost rostlin a živočichů - prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., Biologické centrum

• Buněčný osud a jak ho dokážeme ovlivnit - RNDr. Petr Bartůněk, CSc., Ústav molekulární genetiky

• Racionální nepozornost a experimentální ekonomie - doc. Ing. Michal Kejak, M.A., CSc., Národohospodářský ústav

• Předpoklady, formy a aspekty „dlouhé systémové změny“ 1980-2000 - PhDr. Michal Kopeček, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny

• K aktuálním trendům ve výzkumu jazyka a komunikace - Mgr. Petr Kaderka, Ph.D., Ústav pro jazyk český

• Současné přístupy k výzkumu výtvarného umění a architektury - PhDr. Lenka Bydžovská, CSc., Ústav dějin umění

ČEZ skrze INVEN CAPITAL investuje do evropského lídra v prodeji chytrých termostatů. Stal se tak druhým největším akcionářem mnichovské společnosti tado°. Touto investicí ČEZ pokračuje v rozvíjení aktivit v oblasti decentralizované energetiky a chytrých řešení pro zákazníky. Díky tomuto řešení lze podle ČEZ uspořit až 31 % nákladů na vytápění i klimatizaci. Více ZDE

Kdo třídí, zaplatí méně a naopak. Plány ministerstva životního prostředí zatím narážejí na velký odpor u části odpadářských firem. Michal Stieber, který se problematikou zabývá dlouhodobě, vidí za odporem části podnikatelů obavy, že skládky přijdou o podstatnou část odpadů. "Někteří lidé se zde snaží navodit dojem, že existuje buď recyklace, nebo spalování. Ale ve většině vyspělých zemích, které si prošly tímto obdobím před dvaceti až třiceti lety, se ukázalo, že nejvíce odpadů přetáhly spalovny skládkám a přitom míra recyklace rostla, " říká Michal Stieber v rozhovoru pro iDNES, který čtěte ZDE.

Vybrané zajímavosti z rozhovoru:

• V obcích kde zavedly systému PAYT klesla mnohdy produkce odpadů.

• Vysokých podílů recyklace se dosahuje tradičně u tříděného sběru skla a u papíru,  u plastů je to často horší.

• Potenciál třídění domácnostmi už se pomalu vyčerpává.

• Zařízením pro mechanicko-biologickou úpravu vysoké poplatky za skládkování nevadí, ba naopak. 

• ČR by potřebovalo další 3 až 4 spalovny (nutno vzít v potaz nejen komunální odpad, ale i objemný odpad, nerecyklovatelné dřevo, průmyslový odpad)

• Ve většině vyspělých zemích se ukázalo, že nejvíce odpadů přetáhly spalovny skládkám a přitom míra recyklace rostla.

• U skládek je svozová vzdálenost do třiceti kilometrů

• Pokud Česko nedobudujeme síť spaloven, můžeme nakonec vozit odpady do zahraničí, což je reálná hrozba.

Čtěte také:

Česko hledá alternativy k ukládání na skládky (E15)

Zdroj: iDNES.cz

Zákaz skládkování části odpadu a prudký růst poplatků za ukládání zbytků po třídění nahrává spalovnám, tvrdí kritici nového odpadového zákona. MŽP oponuje, že spalování nepreferuje.

Souboj spalovačů, recyklátorů a skládkařů o nový zákon o odpadech jde do finále. Ministerstvo životního prostředí příští týden vypořádá přes tisíc připomínek, které k návrhu zákona dostalo. Do konce května pošle text legislativní radě vlády. Rezort čelí ze všech stran kritice, že prostřednictvím zákona dává přednost výstavbě spaloven odpadů před recyklací a dalším využitím odpadů. Norma totiž od roku 2024 zakazuje skládkování recyklovatelných, ale také spalitelných odpadů. „My nejsme zastánci spalování. Zákon je otevřený pro všechny možnosti nakládání s odpadem. Chceme jen, aby se stavěly technologie s nejvyšší možnou účinností,“ míní náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

Kritici návrhu tvrdí, že do spaloven bude zákon posílat odpad automaticky. Zvýšil by totiž poplatek za uložení zbytkového komunálního odpadu na skládku z 500 na 1850 korun za tunu v roce 2023. Při zvýšení poplatku budou obce v roce 2023 platit za tunu skládkovaného odpadu 2350 korun, teď je to i s DPH 1470 korun. Sdružení veřejně prospěšných služeb, k němuž patří provozovatelé obecních odpadových firem, tvrdí, že se pak nebude vyplácet ze směsného komunálního odpadu vybírat využitelné složky. Levnější bude poslat odpad z černých popelnic rovnou do spaloven. Zástupci menších obcí dodávají, že pro ně bude takový systém příliš nákladný. „Nový zákon omezuje výstavbu třídicích linek kvůli vysokému poplatku za nevyužitelný odpad,“ připomněl Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Problém je ovšem v účinnosti třídicích linek. Běžně dokážou z černých popelnic vytřídit zhruba pětinu využitelného odpadu. Zbytek míří na skládku. Tento model by vyhovoval skládkařským firmám, které chtějí i po roce 2024 získat co největší část odpadu. „Existují ale také třídicí linky, které dokážou vytřídit až 95 procent odpadu. Jenže ty se ve východní Evropě moc nestavějí,“ uvedl Michal Stieber z poradenské společnosti EY.

Ekologové v zákoně nevidí dostatečnou podporu recyklace.

Zdroj: E15, iDNES

Ministerstvo životního prostředí požádalo Evropskou komisi, aby o měsíc posunula termín pro odpověď České republiky, jak bude řešit nedoplněný seznam evropsky chráněných území. Pokud by se požadované lokality na seznam nedostaly, vnitrozemská vodní doprava by mohla přijít o sedm miliard korun z evropských dotací. Do seznamu chráněných území se podle požadavku Bruselu mělo zařadit také kaňonovité labské údolí a takzvané Louky u Přelouče. Vláda minulý týden poněkolikáté však své vyjádření k doplnění seznamu odložila. Původně mělo Česko poslat vyjádření do dnešního dne.

Zdroj: ČTK

Na konci června ECHA zpřístupní další informace z obdržených registračních dokumentací, jako jsou koncová shrnutí (endpoint summaries), scénáře expozice a nové prvky zakomponované v UCLID 6. Toto se týká nově obdržených a aktualizovaných registrací. U zbývajících dokumentací dojde ke zveřejnění až po 31. 5. 2018 (poslední registrační lhůta). Více ZDE

Biocidy:

následující období bude ve znamení aktualizací dotýkající se IT nástrojů a pokynů. To se dotýká i biocidů, konkrétně registru biocidních přípravků R4BP. Registr je ústředním nástrojem, jehož prostřednictvím se provádějí veškeré žádosti týkající se biocidních přípravků. Více ZDE

Omezení čtyř klasifikovaných ftalátů

Dne 1. dubna 2016 agentura ECHA předložila návrh na omezení čtyř závazně klasifikovaných ftalátů v předmětech. Jedná se o závazně klasifikované ftaláty: bis(2—ethylhexyl)—ftalát (DEHP), benzyl—butyl—ftalát (BBP), dibutyl—ftalát (DBP) a diisobutyl—ftalát (DIBP). Více ZDE

Miroslav Sedláček jako jeden z 15 finalistů je nominován na Evropskou cenu pro vynálezce roku 2016. Ten společně se svými kolegy na univerzitě pracoval na vývoji kapalinové turbíny, která má potenciál posunout systém získávání energie z vody o značný kus dopředu.

Potřetí od počátku udělování ceny vynálezce je mezi finalisty Čech: Miroslav Sedláček (65) je nominován za svůj vynález kapalinové turbíny v kategorii výzkum. Toto prestižní vyznamenání uděluje po jedenácté Evropský patentový úřad (EPÚ) 9. června v Lisabonu.

Český vynálezce Miroslav Sedláček, stavební inženýr, vyučující a vědec na Českém vysokém učení  technickém v Praze. Společně se svými kolegy na univerzitě, Vladimírem Novákem a Václavem Beranem, pracoval na vývoji kapalinové turbíny a získal pro ni patent. Tato turbína má potenciál posunout systém získávání energie z vody o značný kus dopředu.

Vychází z efektu vortexu - fyzikálního principu  rotujících tekutin - a získává elektřinu z hydrokinetické energie. Kapalinová turbína může generovat energii také z pomalu tekoucích toků, potoků nebo z přílivu a odlivu, což představuje revoluční alternativu a doplnění zdrojů při získávání energie z konvenčních vodních elektráren, pro které byla nutná značná průtoková rychlost nebo velká výška pádu vody. Kapalinová turbína dokáže vyrábět až 10 kilowathodin elektřiny za den z pomalu tekoucích toků (dostatečně pro pokrytí potřeby elektřiny pěti domácností) a tím zajistit zásobování v oblastech, které nejsou napojené na elektrickou síť. Tato metoda má potenciál na to, aby získávání elektrické energie z vodních zdrojů globálně nabralo úspěšný kurz.

Z více než 400 individuálních vynálezců a týmů vynálezců, kteří byli pro ocenění navrženi, zvolila mezinárodní nezávislá porota pro letošní cenu vynálezce 15 finalistů. Finalisté pocházejí z 13 zemí: z České republiky, Itálie, Belgie, Francie, Velké Británie, Německa, Nizozemska, Dánska, Švédska, Litvy, USA,  Portugalska a Indie. Jejich vynálezy jsou z nejrůznějších oborů jako je stavebnictví, lékařská technika, biochemie, technologie životního prostředí,  potravinářská technologie a fyzika.

Dalších 14 finalistů pěti kategorií v roce 2016 jsou:

Virna Cerne a Ombretta Polenghi (Itálie): Náhrada lepku z kukuřice

Tyto dvě ženy pracující na pozici chemiků v potravinářství pro italskou firmu vyrábějící potraviny Dr. Schär vyvinuly metodu pomocí které lze extrahovat z kukuřice proteiny podobné lepku a tím vyrobit bezlepkové pečivo s konzistencí a chutí stejnou jako u toho vyrobené z pšeničné mouky. Tato metoda nabízí velký výběr produktů bez lepku pro ty, kteří dbají na bezlepkovou výživu. Podle odhadů trpí nesnášenlivostí na lepek (celiakií) zhruba jedno procento lidí.

Joan Daemen, Pierre-Yvan Liardet a tým (Belgie, Francie): Bezpečné kódování čipových karet

Týmu belgických a francouzských inženýrů a kryptografů ze STMicroelectronics se podařilo uzavřít možnou bezpečnostní chybu, kvůli které byly až dosud miliardy čipových karet ohrožené pokusy o podvod. Podvodné využívání této chyby by mohlo způsobit vysoké náklady vydavatelům karet a značné nepříjemnosti milionům zákazníků bank a mobilních služeb. Joan Daemen, jeden z vedoucích světových lídrů v oblasti kryptografických algoritmů a bezpečnosti dat je spoluvynálezcem Advanced Encryption Standard, který se používá k ochraně vysoce citlivých dat.

Bernhard Gleich, Jürgen Weizenecker a tým (Německo): Zobrazování paramagnetických částic (MPI)

Trojdimenzionálně a to ještě navíc s dosud nedosaženou přesností a rychlostí: Gleich a Weizenecker vynalezli se svým týmem ve Philips Research v Hamburku proces založený na zobrazování paramagnetických částic (MPI), který umožňuje v reálném čase zobrazení měkkých částí na milimetr přesně. V budoucnosti lze přesněji diagnostikovat onemocnění srdce a cév stejně jako rakovinu mnohokrát rychleji a tím i včas zahájit léčbu. Také během operací může MPI pomocí přenosu zobrazení živě z organismu kontrolovat vliv zákroků a podání léků v reálném čase.

Tue Johannessen, Ulrich Quaade, Claus Hviid Christensen a Jens Kehlet: Nørskov (Dánsko): Uchovávání amoniaku pro redukci oxidů dusíku

Výzkumný tým dánské firmy Amminex vyvinul metodu těkavého amoniaku (čpavku) v běžných podmínkách v kompaktní, pevné formě. 100 gramová kostka z amoniakové soli dokáže pojmout téměř 50 gramů pevného amoniaku - to odpovídá 60 litrům čistého amoniakového plynu. Tato inovace umožňuje využívat amoniak jako efektivní naftový čistič výfukových plynů, který neutralizuje emise oxidu dusíku. Kromě toho má potenciál pro přímé i nepřímé použití v palivových článcích vozidel poháněných vodíkem.

Helen Lee (Francie/Velká Británie): Diagnostická sada pro rozvojové země

Výzkumná pracovnice na Univerzitě v Cambridge vyvinula nákladově efektivní a jednoduše použitelný diagnostický text pro onemocnění jako je HIV, hepatitida B a chlamydie. Tyto testy prodává společnost spinn-off „Diagnostics for the Real World“ přes univerzitu, na které Lee vyučuje a využívají je mnohé nevládní organizace. Dosud bylo na HIV testováno 40 000 lidí. Diagnostické sady umožňují rychlé výsledky a jsou nezávislé na lékařských zařízeních v místě, což jsou rozhodující výhody při použití v oblastech se slabě rozvinutou strukturou.

Arminas Ragauskas (Litva): Bezpečné měření vnitrolebečního tlaku pomocí ultrazvuku

Pro diagnózu poranění lebky a mozku a tumorů centrálního nevového systému je nevyhnutelné rychlé a bezpečné změření vnitrolebečního tlaku. Obě lékařská zařízení vyvinutá Ragauskasem a jeho litevským vědeckým týmem umožňují neurologům odložit vrták na stranu - protože dosavadní metody vyžadovaly otvory do lebky - a místo toho jednoduše upevnit senzory na oči pacienta. Technologie vycházející z Dopplerova jevu změn vlnové délky je přesnější a nabízí bezpečnou cestu, jak změřit vnitrolebeční tlak a kromě toho ušetří i cenný čas, aby bylo možné co nejdříve začít s léčbou příčiny.

Alim-Louis Benabid (Francie): Léčení Parkinsonovy choroby

Neurochirurg a fyzik Benabid vyvinul revoluční metodu, která využívá vysokofrekvenční elektrické impulzy k léčení tremoru u Parkinsonovy choroby a jiných neurologických onemocnění. Z Benabidovy hluboké mozkové stimulace (THS) celosvětově profituje již 150 000 pacientů s Parkinsonovou chorobou: díky vynálezu tohoto Francouze jsou opět schopni vést samostatný život s možností rozhodovat sami o sobě.

Elvira Fortunato a Rodrigo Martins (Portugalsko): Tranzistory z papíru

Fortunato a Martins se svým výzkumným týmem vyvinuli v kooperaci s YDreams, spin-off Nové university Lisabon, tranzistory z papíru, které jsou nejenom nákladově výhodnější a energeticky úspornou alternativou ke křemíkovým čipům, ale otevírají i nové možnosti využití v radiofrekvenční identifikaci (RFID) v zasílatelství a managementu zásob ale i při samostatné aktualizaci letenek, vizitek nebo potravinářských etiket.

Hugh Herr (USA): Bionické protézy nohy

Tragická nehoda, při které biofyzik Herr ztratil obě spodní stehna, ho přivedla na myšlenku, věnovat svou kariéru vývoji inteligentních protéz: jeho inovace umožňují tisícům lidí s amputacemi znovu chodit, běhat a dokonce tancovat - a to ladně a přesně. Předcházející generace jeho protéz umožnili svému  vynálezci Herrovi nejenom opět se věnovat horolezectví, ale dosáhnout ve sportu znovu špičkové úrovně. Jeho novější biomechanické pomůcky otevírají pro technologii protéz opět zcela jiné úrovně.

Robert Langer (USA): Cílené léky proti rakovině

Tento inženýr chemie a biomedicíny připravil svým vynálezem zapouzdření protirakovinných léků do biologicky rozložitelných umělých hmot cestu pro nové terapeutické metody v boji s rakovinou. Tato technika se ukázala být skvělou zbraní proti agresivní rakovině a celé řadě dalších onemocnění. Z léčby  odvozené od Langerových biologických umělých hmot včetně stentů oplášťujících účinné látky profitovalo vice než million lidí. Langer založil více než 20 biotechnologických firem a vede celosvětově největší biomedicínskou výzkumnou laboratoř.

Arogyaswami Paulraj a tým (Indie/USA): Rychlejší bezdrátové připojení

Úspěch rychlého mobilního širokopásmového připojení je výsledkem práce mnoha vynálezců, ale pouze několik málo z nich hrálo tak zásadní roli jako Paulraj se svým týmem na univerzitě ve Stanfordu. Univerzitní profesor a bývalý indický námořní komodor vynalezl technologii pro komunikační systémy známou jako MIMO, která rozloží rádiové signály na malé části, které vysílá a příjímá více antén. Technologie MIMO otevřela možnosti pro přenášení velkých objemů dat frekvencemi s omezeným širokopásmovým připojením.

Alain Carpentier (Francie): Implementovatelné umělé srdce

Pouze velmi málo lidí se zasloužilo takovou měrou o kardiochirurgii jako Carpentier: tento 82letý kardiolog je jedním z nejuznávanějších v tomto oboru, jím vyvinuté technologie v oblasti chirurgie srdeční chlopně stanovily celosvětově nové standardy. Jeho vynález prvního autonomního a plně implantovatelného umělého srdce je nadějí pro necelé dva tisíce lidí, kteří ročně čekají na transplantaci srdce.

Tore Curstedt (Švédsko): Podpora dýchání u novorozenců

U novorozenců mohou být první nádechy v životě spojené s velkým nebezpečím. Nemoc známá pod označením syndrom respirační tísně novorozence (RSD) byla dosud nejčastějším důvodem úmrtí předčasně narozených dětí. Díky celosvětově nejprodávanějšímu a nejefektivnějšímu léku proti RDS vyvinutému  laboratorním lékařem Torem Curstedtem a jeho výzkumným kolegou Bengtem Robertsonem (1935-2008) se podařilo podstatně snížit míru úmrtnosti  novorozenců. Curstdetův lék - od uvedení na trh byl použit u více než 3 milionů dětí - tak přispěl k záchraně mnoha malých pacientů.

Anton van Zanten (Německo/Nizozemsko): Elektronická kontrola stability u vozidel

Inovace zachraňující životy se často přehlížejí - občas je to dokonce i úmyslně: elektronická kontrola stability (ESP), která byla vyvinutá automobilovým  inženýrem van Zanten v německé firmě Robert Bosch GmbH, pracuje během běžné jízdy v pozadí a zapne se pouze tehdy, je-li to nutné. I přesto by neměl  být enormní vliv ESP na bezpečnost silničního provozu podceňován. ESP zabránil zhruba 260.000 nehodám v Evropě a patří proto hned za bezpečnostním pásem k nejdůležitějším systémům kontroly bezpečnosti jízdy.

Stavba za stovky milionů korun roste v těchto dnech na bývalé výsypce mezi Vintířovem a Vřesovou. Jejím investorem je společnost Sokolovská uhelná. Celkově bude technologie schopna zpracovat celkem 60 tisíc tun vstupního odpadu za rok.

Projekt zahrnuje technologii mechanicko-biologické úpravy odpadů doplněné o granulaci. Finálním výrobkem centra pak bude granulovaný materiál, který bude vhodný k  dalšímu zpracování. Celkové náklady na projekt dosáhnou výše 600 milionů korun. "Z toho bude v roce 2016 proinvestováno 360 milionů korun. Do konce roku by mělo být centrum po stavební a technologické stránce dokončeno a v roce 2017 přejde do zkušebního provozu," uvedl Petr Novotný, vedoucí podnikové sekce Investice.

Centrum zpracování odpadů Karlovarského kraje bude vůbec prvním svého druhu v regionech, České republiky. Přípravy na jeho vznik běží už od roku 2010 a po svém dokončení bude centrum schopné kapacitně i technologicky zajistit separaci a následné zpracování veškeré produkce komunálního odpadu vyprodukovaného na území Karlovarského kraje.

V současné době jsou již dokončené hrubé terénní práce a speciální zakládání hlavních pozemních stavebních objektů. Jde například o plochu a halu pro aerobní fermentory a mechanickou dopravu kompostu, ale v běhu je již i výstavba haly pro granulace, nebo haly pro mechanické úpravy odpadů.

Rozjezd samotného centra je plánován na počátek roku 2017, a díky jeho spuštění vzniknou téměř tři desítky nových pracovních míst. Jako vstupní materiál pro zkušební provoz poslouží komunální odpad z nedalekého města Chodov. K němu by pak měl postupně přibývat i odpad z dalších měst a obcí regionu, nebo zdejších firem.

Samotný proces zpracování odpadů bude mít několik stupňů. V první části bude zahrnovat separaci železných i neželezných kovů a inertních složek jako je sklo a kamenivo. Následná úprava vyseparovaného odpadu bude zahrnovat jeho drcení a další etapu třídění, během kterého se získává biologická složka komunálního odpadu, která se zkompostuje. Zbývající energeticky bohaté složky bude možné využít pro další výrobu.