Britská společnost Skipping Rocks Lab vymyslela jedlé obaly na vodu, které by v budoucnu mohly nahradit plastové lahve. Průhledné kulaté kapsle nazvané Ooho! vyrábí tak, že nejprve zmrazí vodu ve formách do tvaru koule. Ledovou hmotu následně pokryjí směsí tvořenou mořskými řasami a chloridem vápenatým. Ta po ztuhnutí vytváří dvojitou průhlednou membránu, která drží tvar i po rozmrznutí vody. Výroba jedné kapsle vyjde na dva centy, což je levnější než produkce plastových lahví. Obal je přitom odolný, hygienický, rozložitelný a jedlý. V současnosti na svůj projekt shání finanční prostředky. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 215 tisíc korun společnosti, která jako vlastník lesních pozemků neprovedla zalesnění holin o výměře 3,25 hektaru. Dopustila se tak ohrožení životního prostředí v lesích.

Lhůta pro zalesnění vytěžených ploch přitom byla nejpozději do konce května 2016. Před ukončením této lhůty lesní pozemky od předchozího vlastníka koupila pokutovaná společnost. Na nového vlastníka ze zákona přechází povinnost holiny zalesnit. „Při kontrole v prosinci 2016 inspektoři zjistili, že nové stromy vysázeny nebyly. Firma nepodnikla ani žádné přípravné práce k zajištění obnovy lesa,“  řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Povinností každého, i nového majitele lesního pozemku, je seznámit se s jeho stavem a obnovovat lesní porosty vhodnými dřevinami. „Čím delší dobu trvá odlesnění, tím větší je negativní dopad na lesní ekosystém. Vytváří se podmínky pro působení různých škodlivých činitelů. Kvůli holinám mohou být okolní stromy například více ohroženy větrem, zvyšuje se riziko vodní eroze lesní půdy. Holé plochy jsou také podstatně více vysoušeny a dochází ke snižování půdní vlhkosti,“ dodal Panský.

Ve Věstníku Evropské unie vyšlo jednak prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se členské státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí opravňují k přijetí některých odchylek a dále tři nařízení týkající se nesilničních mobilních strojů. Přehled legislativních novinek uvádíme níže.

Přehled:

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o technické a obecné požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích (Text s významem pro EHP.)

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/656 ze dne 19. prosince 2016, kterým se stanoví správní požadavky týkající se mezních hodnot emisí a schvalování typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 (Text s významem pro EHP.)

V létě minulého roku dokázaly obnovitelné zdroje v Německu krátkodobě pokrýt 100 % poptávky po elektřině. Jak je to ale v zimě? A co rozvoj přenosové soustavy? Pět doporučení pro německou Energiewende zaznělo na konferenci v Praze od šéfa Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství Stefana Kapferera. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Celostátní soutěž Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR zaznamenala rekordní účast. V rámci regionálních kol se letošního klání zúčastnilo na čtrnáct tisíc žáků základních škol. Čtyřicet nejlepších postoupilo do celostátního finále.

Soutěž je určena žákům osmých a devátých tříd a jejím cílem je představit chemii jako perspektivní studijní obor, který nabízí široké možnosti pracovního uplatnění. Oblastní kola probíhala od října loňského roku v deseti pořadatelských centrech a skládala se z testování teoretických znalostí a vypracování praktické úlohy v laboratoři. Míra účasti v druhém kole, jež pořádaly střední odborné školy v jednotlivých regionech, rozhodla o počtu postupujících do celostátního finále. Nejvíce finalistů získala SPŠCH Pardubice, kterou bude reprezentovat šest soutěžících. MSŠCH Praha vyšle pět žáků, po čtyřech pak SPŠCH Brno, SOŠTZ Lovosice, SPŠ Hranice, SPŠCH Ostrava, ISŠ-COP Valašské Meziříčí a SŠLCH Olomouc. Tři postupující připadli SUPŠ Karlovy Vary, dva finalisté budou zastupovat SPŠ Otrokovice. „Největší nárůst účasti jsme zaznamenali v Praze, kde se počet soutěžících oproti loňsku zdvojnásobil. Dařilo se také v Brně, Ostravě a v Olomouci. Tahounem soutěže zůstávají Pardubice, kde se klání zúčastnilo více než pět tisíc žáků. Celkem se do projektu zapojilo 545 základních škol,“ přibližuje Gabriela Čebišová z agentury Czech marketing, která soutěž organizačně zajišťuje.

Pátý ročník celostátního finále se uskuteční 13. června 2017 v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Čtyřicítku finalistů čeká testování teoretických znalostí a zkouška praktických dovedností v laboratoři. „Tvorba soutěžních úloh je týmovou prací pedagogů naší fakulty a respektuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Náročnější otázky se samozřejmě v zadání objeví, nepřesáhnou ale obtížnost běžně probírané látky. Učitelům finalistů jsme s předstihem rozeslali tematické okruhy požadovaných znalostí, aby své žáky stihli na finále připravit,“ vysvětluje Petr Kalenda, děkan pořádající fakulty. Celostátní finále ale neproběhne jen v soutěžním duchu, nabídne i řadu jiných zážitků. „Dopřejeme finalistům krátký výlet v čase, takže přeskočí čtyři roky střední školy a na jeden den se stanou našimi studenty. Vyzkoušejí si, jaké to je být vysokoškolákem a mít k dispozici veškerý servis, který k tomu patří. Seznámíme je s fungováním nejmodernějších laboratoří, absolvují konzultace s vynikajícími odborníky, poobědvají v menze nebo přenocují na kolejích. Těm nejlepším nadělíme i příslib prospěchového stipendia v případě pozdějšího studia na naší fakultě. Rádi bychom za pár let prohlásili, že dobří finalisté se vracejí,“ doplňuje profesor Kalenda.

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v den finále v prostorách fakulty. Předcházet mu bude zábavný program v podobě projekce oceněných snímků festivalu Ekotopfilm. „Kromě promítání působivých filmů z oblasti udržitelnosti rozvoje dojde i na moderovanou diskusi, která nabídne velkou porci poučení i zábavy. Všem finalistům budou poté předány velmi hodnotné ceny. Ti nejlepší získají iPad, chytrý telefon, externí záložní disk nebo elektronickou čtečku. Za to je třeba poděkovat Svazu chemického průmyslu ČR, který je generálním partnerem celostátního finále, a pořádající Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice,“ podotýká Gabriela Čebišová za organizátory.

Soutěž Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR je největším oborovým projektem svého druhu, jehož popularita rok od roku stoupá. „Letošní ročník přinesl zvýšený zájem škol i partnerských společností. Na regionální úrovni se nám podařilo zahájit spolupráci s jedenácti novými partnery, kteří Mladého chemika podpořili v domovských regionech. Na celostátní rovině se spoluvyhlašovatelem soutěže stalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, což je příslibem intenzivnější spolupráce škol a průmyslového sektoru. Téměř čtrnáct tisíc soutěžících žáků jasně dokládá, že o chemii je u mladé generace zájem. Včasné podchycení tohoto zájmu by do budoucna mělo přinést dostatečný počet studentů středních odborných škol i technických univerzit, jejichž absolventi zajistí plynulejší generační obměnu pracovníků v našem oboru,“ uzavřel ředitel SCHP ČR Ivan Souček. 

Více informací na: www.mladychemikcr.cz

Poděkování partnerům

Pořadatel celostátního finále:

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice

Vyhlašovatel a generální partner:

Svaz chemického průmyslu České republiky

Spoluvyhlašovatel:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Marketingový partner:

Czech marketing, s.r.o.

Mediální partner:

Ekotopfilm s.r.o.

Mediální partneři regionálních kol:

CHEMAGAZÍN, s.r.o., 5+2 dny, Deník, Český rozhlas Pardubice, Učitelské noviny, Česká chemie, Radio Blaník, Radio Haná, Televize Přerov s.r.o., Týdeník Pernštejn

Pořadatelé regionálních kol:

Střední průmyslová škola chemická v Pardubicích, Masarykova střední škola chemická Praha, Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Střední průmyslová škola v Hranicích, Střední škola logistiky a chemie Olomouc, Střední průmyslová škola chemická Brno, Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského Ostrava, Integrovaná střední škola - Centrum odborné přípravy Valašské Meziříčí, Střední uměleckoprůmyslová škola Karlovy Vary a Střední průmyslová škola Otrokovice

Partneři regionálních kol:

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice, Pardubický kraj, Synthesia, a.s., Lučební závody Draslovka a.s. Kolín, PRECHEZA a.s., Lovochemie, a.s., PREOL, a.s., Spolchemie, a.s., Unipetrol, a.s., Teva Czech Industries s.r.o., Farmak, a.s., Dow Europe GmbH, Glanzstoff – Bohemia s.r.o., Flexfill s.r.o., Gumotex, a.s., Oncomed Manufacturing a.s., Synthon, s.r.o., Zentiva Praha, BorsodChem MCHZ, s.r.o., DEZA, a.s., Fatra, a.s., CS CABOT, spol. s r. o., Synthomer, Sokolovská uhelná, a.s., Continental Barum, s.r.o. Otrokovice, Mitas, a.s., Gumárny Zubří, a.s., Biocel Paskov, a.s., Ústecký kraj, Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj, Odborový svaz ECHO, Cerea, a.s., EXPLOSIA, a.s., Severochema, družstvo pro chemickou výrobu Liberec, Komerční banka, Synthos Kralupy, a.s., Aerosol - service a.s., Alfredo catering, Radka spol. s.r.o. Pardubice, LONZA BIOTEC s.r.o., SHIMADZU – organizační složka Praha, Vodní sklo, a.s., VWR, s.r.o., Glenmark Pharmaceuticals, s.r.o., Lach-Ner, s.r.o., ABL&E – JASCO, AGROFERT, a.s., MERKAT, spol. s r.o., Výzkumný ústav organických syntéz a.s., GeoEko, ZO OS Echo Synthesia, Svět techniky Ostrava, KAVALIERGLASS, a.s., Východočeské divadlo Pardubice, Statutární město Pardubice

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství. Kurz, který nabídne komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství, startuje v září a celkem bude obsahovat 13 celodenních výukových bloků.

„Oběhové hospodářství je přirozená koncepce, kterou se snažíme nyní v naší ekonomice znovu aplikovat. Ačkoli je z pohledu udržitelnosti tato koncepce nutností, a ačkoli ji značná část veřejnosti vítá jako příležitost k rozvoji podnikání, má oběhové hospodářství i své kritiky.

Připravili jsme kurz celoživotního vzdělávání, kde akademičtí pracovníci společně s odborníky z praxe poskytnou znalosti z různých oblastí, se kterými oběhové hospodářství souvisí. Budeme se věnovat odpadovému hospodářství, vodnímu hospodářství, ochraně ovzduší, alternativním zdrojům energie, předcházení vzniku odpadů, recyklačním technologiím, elektroodpadu, potravinovým odpadům, posuzování životního cyklu, CSR, certifikaci, reportingu a dalším tématům.

Zazní výhody i nedostatky, perspektivy i limity současných nástrojů zavádění oběhového hospodářství do praxe.

Náš kurz je platformou pro výměnu názorů a zkušeností v oběhovém hospodářství. Náš kurz je vstupenkou do komunity odborníků vnímajících podnikání v souvislostech,“ říká Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. 

„Za poslední dva roky se rapidně zvýšil zájem o téma oběhového hospodářství a to zejména ze strany firem. Naším cílem je proto vytvořit obsahově hodnotný kurz, který účastníky provede celým spektrem témat, ale vždy s důrazem na využití v praxi. Věříme, že každý účastník bude po absolvování kurzu o krok napřed a zhodnotí svoje znalosti v reálných podmínkách“, říká Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit  600 miliard EUR. Avšak pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je potřeba vytvořit novou generaci manažerů, leadrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí.

Rozsah kurzu:

Září 2017 - červen 2018, 13 celodenních výukových bloků, vždy v pátek cca každé 3 týdny.

Profil absolventa:

Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně tak dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblasti, které se věnuje ve svém pracovním prostředí, bude mít komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství. Kurz je vhodný pro pracovníky v odpadovém hospodářství, manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro klíčové pozice, které rozhodují o strategiích volených pro zajištění resilience podniku a vyhledávání nových příležitostí.

Organizační zajištění kurzu:

Mgr. Markéta Švančarová

marketa.svancarova@vscht.cz.

Další informace spolu s přihláškou do kurzu najdete na ZDE.

Jako partneři se na přípravě a realizaci kurzu podílejí:

Institut cirkulární ekonomiky, z.ú.

SUEZ Využití zdrojů, a.s.

Asociace oběhového hospodářství

V Evropské unii se ročně vyhodí 88 milionů tun jídla, což představuje asi 173 kilo na osobu. Plýtvání potravinami není jen etickým problémem, ale má velké ekonomické a ekologické dopady. V úterý 11. dubna schválil výbor pro životní prostředí zprávu poslankyně Biljany Borzan, v níž poslanci žádají EU a její členské státy, aby proti plýtvání jídlem zakročili. Se zpravodajkou jsme pořídili rozhovor o souvislostech a důvodech jejích návrhů.

Zatímco v mnoha částech světa lidé trpí hladem a podvýživou, jinde se spousta jídla každý den vyhazuje. Jak velký je to problém?

Asi třetina jídla vyráběného pro naši spotřebu se promrhá někde na cestě mezi farmou a naším talířem. Takové plýtvání má velké ekonomické, sociální a environmentální dopady. Mrhání jídlem a jeho vyhazování se celosvětově vyčísluje na 940 miliard dolarů ročně. Na výrobu jídla potřebujeme zdroje, a když ho nakonec vyhodíme, pohrdáme vlastně i jimi: Asi čtvrtina vody, která se využívá v zemědělství, tak de facto končí v koši a vyhozené jídlo odpovídá osmi procentům světových emisí skleníkových plynů.

Kde a kdy se vyhazuje nejvíce jídla? A jaké to má důvody?

Mezi zeměmi na celém světě existují rozdíly v tom, kdy a kde se plýtvá jídlem. V industrializovaných zemích se nejvíce jídla vyhodí v jeho posledních fázích, vyhazuje se v supermarketech a domácnostech. V rozvojových zemích se jím plýtvá v prvotních fázích jeho výroby, zejména kvůli nevhodným zemědělským postupům, neefektivní dopravě a infrastruktuře a nedostatku skladovacích kapacit.

Mluvila jste o dopadech na hospodářství a životní prostředí; můžete je vyčíslit?

Když plýtváme potravinami, plýtváme tak vodou, půdou, prací, energií a ostatními cennými a častokrát vzácnými zdroji. Z odborných odhadů vyplývá, že pokud by se v rozvinutých zemích snížilo plýtvání na straně spotřebitelů o 30 %, do roku 2030 bychom tak ušetřili přibližně 400 000 kilometrů čtverečních orné půdy.

Jak jsme na tom v Evropě?

Vyhazováním potravin plýtváme v EU ročně 143 miliard eur. A dvě třetiny z toho mají na svědomí domácnosti. Evropská unie jako jedna z nejbohatších a nejvíce prosperujících společností na světě má morální a politickou povinnost omezit obrovské množství promrhaného jídla. Odhaduje se, že v EU se ročně vyhodí až 88 milionů tun jídla, což je asi 173 kilo na osobu. Zatímco 20% jídla se ztratí nebo vyhodí, až 55 milionů lidí si každý druhý den nemůže dovolit kvalitní stravu. Taková situace je nemorální a neudržitelná.

Co mohou EU a evropské státy udělat pro zlepšení?

Potravinami se plýtvá na každém stupni jejich dodavatelského řetězce. Neexistuje žádné zázračné nařízení, jehož prostřednictvím by mohla EU vyřešit tento problém. V současnosti máme 52 aktů, které jistým způsobem, ať už je to pozitivní nebo negativní, ovlivňují, kolik potravin se u nás vyhazuje. Potřebujeme proto koordinovanou politiku na úrovni EU a jejích členských států. Měla by se týkat odpadu, bezpečnosti potravin a informovanosti a zohlednit ekonomické aspekty, výzkum a inovace, životní prostředí, zemědělství, vzdělávání a sociální politiku.

A co můžeme dělat jako jednotlivci v našem každodenním životě?

Pokud chceme plýtvání jídlem omezit, potřebujeme správně informovat spotřebitele, protože asi 53% veškerého jídla vyhazujeme v Evropě v domácnostech.

Plánujte své nákupy, nekupujte toho příliš mnoho. Nové jídlo ukládejte v lednici dozadu a zbytky můžete zmrazit. Další věc je, že méně než polovina Evropanů zná rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti. Nevyhazujte jídlo hned po datu minimální trvanlivosti, někdy vydrží ještě několik týdnů po něm.

Zpráva o plýtvání potravinami tvoří součást legislativního balíčku o odpadech a balíčku o oběhovém hospodářství.

Čtěte také:

Jak snížit potravinové odpady? Osvobození od DPH a srozumitelné informace (11.4.2017)

Během tzv. trialogu, kdy zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise vyjednávají o konečné podobě legislativního návrhu před finálním schválením na plénu EP, bylo v úterý 11. dubna dosaženo dohody o podobě výzkumného programu PRIMA.

,,PRIMA v sobě spojuje několik oblastí, které pro EU v příštích letech budou prioritní: výzkum a inovace, ochranu životního prostředí, udržitelný rozvoj a spolupráci se třetími zeměmi. Jeho význam není pouze v prostředcích, které přináší pro výzkum a vývoj, ale především v samotné spolupráci se třetími zeměmi, jako je Tunisko, Jordánsko či Izrael, v tzv. výzkumné diplomacii," uvedl europoslanec Pavel Telička. Současně dodal: ,,Středomořský region se v posledních letech potýká s řadou problémů spojených se změnou klimatu, trpí nedostatkem vody a přitom existuje řada efektivních řešení, která mohou pomoci těmto problémům čelit. Zlepšení socio-ekonomických podmínek pro obyvatele v tomto regionu je základním stavebním kamenem pro omezení migrace, která v následujících letech může narůstat. Těší mne, že se nám dnes podařilo najít společnou pozici, program PRIMA by tak mohl být zahájen už v lednu 2018."

Co je program PRIMA a proč je potřeba?

PRIMA (Partnership Framework with third countries under the European Agenda on Migration) představuje partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středozemního moře. Program PRIMA podporuje udržitelné hospodaření s vodními a potravinovými zdroji ve středomořské oblasti prostřednictvím sdílení know-how a strategického partnerství mezi státy Evropské unie a zúčastněnými třetími zeměmi. Rámcové podmínky účasti a fungování programu jsou stanoveny programem Horizon 2020, financování programu se rozdělí rovným dílem mezi participující státy a EU.

Cílem programu PRIMA je vytvořit platformu pro spolupráci a společná inovativní řešení, která středomořský region nutně potřebuje. Program by měl přispět ke zlepšení přístupu k pitné vodě, efektivnějšímu nakládání s vodními a potravinovými zdroji, udržitelnému zemědělství a pomoci tak řešit související problémy.

Vinou klimatických změn se Evropa a především oblast středomoří v posledních letech potýká s nedostatkem vody, až 180 milionů lidí v této oblasti nemá adekvátní přístup k vodě. Tím trpí také zemědělství – snižují se výnosy a rostou ceny potravin. Tyto faktory mají pochopitelně vliv na socio-ekonomickou situaci obyvatel, na lidské zdraví a v konečném důsledku přispívají k nestabilitě a migraci v tomto regionu. Rodiny jsou nuceny stěhovat se z venkovských regionů do měst nebo opustit zemi úplně a hledat lepší životní podmínky.

Program PRIMA je tak prvním svého druhu, který se zaměřuje na spolupráci v oblasti výzkumu mezi státy EU a třetími zeměmi ve Středomoří při hledání řešení těchto palčivých problémů. Účast v programu není nicméně omezena jen na státy středomořského regionu, zapojit se může kterýkoli stát, který splní podmínky účasti v programu.

Zpravodajem uvedeného návrhu za frakci Evropských liberálů byl místopředseda Evropského Parlamentu Pavel Telička.

Více informací o programu najdete ZDE.

Do aktualizace NAPEE byly zahrnuty dokumenty související se strategií zvyšování energetické účinnosti, které byly zpracovány pro konkrétní oblasti. Jedná se o Aktualizaci Strategie renovace budov podle čl. 4 směrnice a Posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení za Českou republiku podle čl. 14 směrnice. V neposlední řádě došlo k aktualizaci dat v kapitolách, které popisují konkrétní opatření vyplývající ze směrnice a u kterých jsou směrnicí přesně definovány cíle. Jedná se o čl. 7 Systém povinného zvyšování energetické účinnosti a čl. 5 Příkladná úloha budov veřejných subjektů (samostatně zpracovaný materiál, který bude předložen vládě zároveň s aktualizací NAPEE s názvem Aktualizace Plánu rekonstrukce objektů v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti).

Závazný cíl energetických úspor podle čl. 7 směrnice je v reakci na aktualizaci dat zveřejněnou agenturou EUROSTAT v únoru 2017 nově stanoven ve výši 51,1 PJ v roce 2020 (tj. kumulované úspory ve výši 204,39 PJ do roku 2020). Zároveň je však možné konstatovat, že v období 2014 - 2016 bylo dosaženo 17,66 PJ nových úspor energie. V důsledku přijetí dodatečných opatření v průmyslu vznikl přebytek ročních úspor na úrovni 6,8 PJ. V plnění závazku kumulovaných úspor za období 2014 – 2016 však vznikl v důsledku nízkého plnění závazku nových úspor v letech 2014 a 2015 deficit 22,11 PJ kumulovaných úspor, který bude nutné dohnat zintenzívněním plnění závazku v nadcházejícím obdobím 2017 – 2020.

Dokument ke stažení:

Předkládací zpráva

Materiál

Příloha usnesení

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 250 tisíc korun společnosti, která ze své lakovny vypouštěla do ovzduší více emisí, než měla povoleno. Dopustila se tak porušení zákona na ochranu ovzduší a platného povolení k provozu.

„Inspektoři při kontrole lakovny zjistili, že opakovaně nedodržuje emisní limity těkavých organických látek stanovených zákonem o ochraně ovzduší. Firma zároveň dostatečně neplnila opatření k nápravě týkající se dodržování emisních limitů, které jí inspektoři uložili v roce 2015,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Společnost přitom inspektoři ČIŽP už jednou pokutovali. „Autorizovaným měřením v roce 2014 bylo zjištěno vypouštění většího množství emisí těkavých organických látek, než připouštělo platné povolení provozu zdroje.  Firma za to dostala pokutu 200 tisíc korun,“ doplnil Mikeš.

Firma se proti nové pokutě neodvolala a dle jejího sdělení, které má ČIŽP k dispozici, byl provoz lakovny na konci února 2017 ukončen.

Jedním z úkolů plynoucího z "Návrhu koncepčního řešení regulace ve vodárenství", schváleného usnesením vlády č. 86 ze dne 9. února 2015, je zavést trvalý benchmarking vlastnických a provozních subjektů v České republice s cílem každoročního poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací odborné i laické veřejnosti.

V roce 2016 realizovalo Ministerstvo zemědělství v souladu s Metodikou benchmarkingu dva benchmarkingové projekty: Benchmarking vlastnických subjektů 2015 a Benchmarking provozovatelských subjektů 2015. Výsledky obou projektů jsou předloženy v samostatných dokumentech. Zjištění a závěry obou projektů jsou zahrnuty ve Zprávě o benchmarkingu za rok 2015.

Uvedené dokumenty uveřejňujeme jako otevřené s možností je připomínkovat.

Připomínky je možné zaslat elektronicky do 15. 6. 2017 na adresu benchmarkingVaK@mze.cz nebo poštou na adresu: MZe, odbor dozoru a regulace vodárenství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Zdroj: MZe

Ministerstvo zemědělství ČR vyhlásilo národní dotační program 129 300 „Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací II“. Tento program je primárně určen pro obce nebo místní části měst do 1 000 obyvatel na podporu nových vodovodů, úpraven vod, nových kanalizací a ČOV. Dále bude podporovat opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, kdy se jedná se o podporu propojování a rozšiřování vodárenských soustav a jejich zdrojové posilování, včetně posilování akumulace pitné vody pro zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Alokace je vyhlášena ve výši 1 mld. Kč. Žádosti o podporu budou přijímány od 24. dubna 2017 do 31. srpna 2017.

Dokument ke stažení:

Výzva

Od prvního června začne platit novela o ochraně přírody, která zásadně změní fungování národních parků. V průběhu května proto proběhnou zasedání rad všech čtyř národních parků, aby v druhé polovině roku mohly správy národních parků začít připravovat podklady pro určování jednotlivých zón. Více ZDE

Zdroj: E15

Od prvního června začne platit novela o ochraně přírody, která zásadně změní fungování národních parků. V průběhu května proto proběhnou zasedání rad všech čtyř národních parků, aby v druhé polovině roku mohly správy národních parků začít připravovat podklady pro určování jednotlivých zón. Více ZDE

Zdroj: E15

Evropský výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) se dnes zabýval problematikou potravinových odpadů. Poslanci předložili řadu opatření, které mají v EU pomoci snížit množství potravinového odpadu do roku 2030.

Europoslanci vyzvali Evropskou komisi, aby zrušila stávající omezení pro darování potravin - osvobození od DPH. Dále poukázali na to, že je potřeba se zaměřit na srozumitelnější informace pro spotřebitele. Tedy na údaje na obalech „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivosti“, které jsou podle nich matoucí. Dále je podle nich potřeba spotřebitelům dostatečně vysvětlit použitelnost potravin po uplynutí doby minimální trvanlivosti.

Oblast potravinových odpadů je součástí tvz. balíčku pro oběhové hospodářství. Odhaduje se, že v EU vzniká přibližně 89 mil. tun potravinového odpadu, tedy na každého obyvatele připadá 180 kg a rok. Europoslanci prosazují 30% snížení potravinového odpadu do roku 2025 a dále jeho snížení o 50 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2014.

Nejvíce potravinového odpadu se vyskytuje v Nizozemsku (541 kg na osobu a rok) a Belgii (345 kg). A naopak nejméně ve Slovinsku (72 kg), Maltě a Rumunsku (76 kg).

Zpráva byla přijata jednomyslně a bude předložena k hlasování na plenárním zasedání Europarlamentu 15. až 18. května.

Problematická situace v teplárenství, odpady a jejich energetické využití, dopady klimatické politiky EU a požadavků na snižování emisí, role tepláren na rychle se měnícím trhu s elektřinou nebo péče o stále náročnějšího zákazníka. To jsou jen některá z témat 23. ročníku Dnů teplárenství a energetiky, nejvýznamnější a největší akce v oboru, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR ve dnech 25. a 26. dubna v Hradci Králové. 

 „Teplárenství v současných podmínkách nemá na růžích ustláno. Klasické teplárenské zdroje na domácí hnědé uhlí se potýkají s ekonomickým přežíváním na „trhu“. Doba lokálních monopolů tepláren ve městech je nenávratně pryč a je potřeba narovnat podmínky dodávek tepla pro všechny výrobce. Pokud nedojde k narovnání podmínek pro všechny potenciální dodavatele tepla, hrozí kolaps českého teplárenství jako oboru a decentralizaci teplárenských soustav,“ nastiňuje problém Tomáš Drápela, generální ředitel a předseda představenstva Plzeňské teplárenské. Na Dnech teplárenství a energetiky představí výsledky analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů, kterou Plzeňská teplárenská zpracovala společně s Teplárenským sdružením České republiky.

Velkým tématem bude také nakládání s odpady. „Téma nakládání s komunálními, a zvláště směsnými komunálními odpady se v poslední době stalo velmi aktuálním s ohledem na připravovanou evropskou a navazující českou legislativu. Po trhu chodí mnoho různých informací o zaručených technologiích nakládání s komunálními odpady a obce a města s těmito technologiemi nemají a ani zatím nemohou mít praktické zkušenosti,“ říká Milan Chromík, ředitel divize využití odpadů společnosti Veolia. Ve své přednášce představí přehled jednotlivých možností nakládání s komunálním odpadem zejména u municipalit a srovná přímé energetické využití směsných komunálních odpadů, tuhých alternativních paliv na bázi směsných komunálních odpadů a skládkování po předchozí úpravě.

Města chtějí podporu přímého spalování

Za municipality vystoupí Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseku a výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR. „Zpřísňující se limity na třídění odpadů a snižování skládkování jsou alarmující pro komunální sféru v České republice a termíny pro jejich naplnění se krátí – rok 2024, resp. 2025 a 2030. Stát by v této věci měl být více aktivní, aby pak jen a pouze nepřenesl nereálné povinnosti nebo spíše termíny k jejich plnění na města a obce. Důležité je toto téma i z hlediska ochrany obyvatel před nadbytečným a razantním zdražováním, pokud by poplatek za odpady, resp. za skládkování odpadů vzrostl, aniž by města a obce dostaly reálnou šanci přizpůsobit se požadavkům státu a EU,“ říká.

Svaz měst a obcí chce proto řešit otázku energetického využití odpadů zejména cestou přímého spalování směsných komunálních odpadů a na to navazujícím budování logistických a dopravních center a tras. „Energetické využití odpadů je moderní a efektivní způsob, jak s vyprodukovanými odpady nakládat v dlouhodobém horizontu, mají s ním zejména pozitivní zkušenosti v zahraničí, například Rakousko, Německo, Francie, Nizozemí či Švýcarsko. Představuje stabilní a partnerské řešení pro vyřešení jedné z klíčových otázek v odpadovém hospodářství „kam s ním“ za 15 – 20 let poté, co skončí životnost skládek, anebo bude jejich kapacita velmi omezena,“ dodává Pavel Drahovzal.

Péče o zákazníka v teplárenství

Novou tematickou sekcí v rámci Dnů teplárenství a energetiky bude aktuální téma Péče o zákazníka v teplárenství. „Odběratel tepla, ať už bytové družstvo či společenství vlastníků, velké či malé, musí být bráno dodavatelem jako skutečný partner a především zákazník a klient, ne jako vazal, jak se tomu v některých případech děje.  Základem dobrého vztahu mezi dodavatelem a klientem je oboustranná komunikace. Mělo by být snahou dodavatele tepla objasnit klientům aktuální postavení tepláren na trhu s teplem. Je třeba, aby si dodavatelé tepla uvědomili, že jsou jejich stávající zákazníci pod tlakem mnoha firem nabízejících odpojení od soustav zásobování teplem,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

Právě péči o zákazníky v rozsáhlých soustavách zásobování teplem představí ve své přednášce Tomáš Sluka, obchodní ředitel Pražské teplárenské. „Cílem mého příspěvku je podělit se s účastníky konference o aktuální výzvy, kterým při své činnosti čelíme. Představím základní možné cesty vedoucí ke zvýšení dodávek centrálního zásobování tepelnou energií a ke zvýšení atraktivity dálkového tepla pro koncového odběratele,“ uvedl Tomáš Sluka.

Několik desítek přednášek

Dny teplárenství a energetiky představí také klimaticko-energetický rámec 2030 a roli tepláren ve světě chytrých sítí, připravované závěry o BAT pro velká spalovací zařízení a možnosti jejich splnění, novinky, inovace a nové technologie. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Teplárenské sdružení České republiky, které se závěry z přednášek a diskuzí dále pracuje a prosazuje je při jednáních s vládou a dalšími zájmovými organizacemi, akci pořádá už po třiadvacáté.

Generálními partnery Dnů teplárenství a energetiky jsou skupina ČEZ a EP Energy, a.s., partnery akce jsou mimo jiné společnosti RENOMIA, a.s., Uchytil s.r.o., AVOS VYŠKOV měřící a regulační technika, s.r.o, Energotrans, a.s., ČEZ Teplárenská, a.s., ČEZ ESCO a.s., Elektrárny Opatovice, a.s., Pražská teplárenská, a.s., United Energy, a.s. či Plzeňská energetika a.s.

Témata:

• Klimaticko-energetický rámec 2030 a role tepláren ve světě chytrých sítí - Klimatická agenda a reforma EU ETS, Příběh fosilní energetiky, Zimní balíček EU z pohledu průmyslu, Očekávaný vývoj na trhu podpůrných služeb a příležitosti pro menší zdroje, Role výroben připojených do distribučních soustav ve světě chytrých sítí a další  

• Odpady a jejich energetické využití - Oběhové hospodářství v ČR a nové směrnice EU v odpadech, Shrnutí posledního vývoje odpadového hospodářství a výhled k možnostem dalšího využití odpadů, Pohled obcí na problematiku odpadů a jejich energetické využití, Problematika energetického využití odpadů a další

• Ekonomika provozu a rozvoje teplárenských soustav - Postup těžby na dolech Bílina, Aktuality v emisním obchodování a výhled na 4. obchodovací období, Čím budeme topit, malé  a střední teplárny - výsledky analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů a další  

• Péče o zákazníka v teplárenství - Instalace nových regulačních prvků do domů, Biodiverzita a péče o zákazníky, Pohled družstva na vztah dodavatel tepla a klient a další

• Technika a technologie v teplárenství - Emise rtuti ze spalování uhlí, Měření emisí rtuti a další 

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Kdy: úterý 25. dubna a středa 26. dubna 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

Více na: www.dnytepen.cz