Organizace Člověk v tísni, která je známá svými humanitárními projekty, vyhlašuje sbírku na pomoc české krajině s názvem SOS Krajina v tísni. Co česká krajina nejvíce potřebuje? Neměl by se o ni starat především stát? „V terénu se lidé potýkají s různými překážkami a proto je tady Člověk v tísni, který pomůže zemědělcům a obcím s koordinací, čerpáním dotací nebo implementací různých strategií,“ říká ekolog Jakub Zelený, poradce Člověka v tísni pro změny klimatu. Více ZDE

Návrh zákona reaguje na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „nařízení CBAM“), které je obecně aplikovatelné od 1. října 2023, avšak některé jeho části jsou aplikovatelné až v prosinci 2024, resp. lednu 2026. Přestože je nařízení CBAM přímo použitelné, vyžaduje jeho aplikace, výkon a dodržování v právním prostředí České republiky zásah do národní legislativy, a to zejména z důvodu, že kompetence příslušného orgánu podle nařízení CBAM jsou na základě předchozí analýzy v podmínkách České republiky rozděleny mezi orgány Celní správy České republiky a Ministerstvo životního prostředí. Návrh zákona proto jednoznačně stanoví kompetence těmto orgánům veřejné moci. Návrh zákona dále upřesňuje oblasti, které nařízení CBAM a jeho prováděcí právní předpisy plně neupravují, jako např. specifikaci přestupků a ukládání pokut nebo určení forem poskytování jistot ze strany některých žadatelů o povolení statusu schváleného deklaranta pro CBAM.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• RIA

Většina Čechů preferuje delší provoz uhelných elektráren, téměř 60 procent lidí považuje za přiměřený časový horizont pro odklon od uhlí deset a více let. Uhlí přitom považují za důležitý a stabilní energetický zdroj. Naopak negativně vnímá uhlí jako zdroj energie zhruba 30 procent lidí. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK. Vláda počítá s odklonem od výroby z uhlí po roce 2030, energetické firmy avizují ještě dřívější termín. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá „Hospodářskou strategii České republiky“ na základě usnesení vlády České republiky č. 54/2020 k projednání vládě ČR. HS ČR má sloužit jako základní pilíř pro formování hospodářské politiky státu na dalších 10 až 15 let. Cílem tvorby dokumentu je ukončit absenci ucelené hospodářské strategie. HS ČR obsahuje základní směry politiky státu v oblasti hospodářství a stane se svorníkem mezi dílčími navazujícími ekonomickými strategiemi a politikami České republiky. HS ČR klade důraz na dlouhodobou udržitelnost, a to nejen v kontextu udržitelného rovnovážného hospodářského růstu, ale i z hlediska sociální a environmentální odpovědnosti a zdravých veřejných financí.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Předkládací-zpráva

Začlenit do zdí budov plastické klikaté vzory by mohlo pomoci s ochlazováním přehřátých staveb - a zároveň snížit množství tepla, které odrážejí zpět do okolí. Výzkumný tým pod vedením Qilonga Chenga z Columbijské univerzity v New Yorku vyvinul slibné řešení, které by mohlo pomoci snížit spotřebu energie tím, že přesměruje sluneční energii mimo budovu. Chengův tým navrhl konstrukci stěny s klikatým vzorem, která může snížit povrchovou teplotu budovy až o tři stupně Celsia ve srovnání s plochými stěnami, aniž by spotřebovala jakoukoli energii. Více ZDE

Když recyklujete odpad, vracíte do hry užitečné materiály, aby neskončily na věky na skládce. V některých případech, když si dáte záležet, je možné zrecyklovat tak šikovně, že vznikne produkt, který je podstatně hodnotnější než původní recyklovaný materiál. To je zázrak upcyklace, svatý grál recyklačních věd. Více ZDE

Britská královská mincovna odhalila novou továrnu, ve které bude zpracovávat elektronický odpad a získávat z něj zlato. Cenný kov chce využívat pro výrobu své kolekce šperků, v budoucnu má v plánu z něj vyrábět i pamětní mince. Více ZDE

Na Sicílii jsou na sucho během horkých letních měsíců zvyklí, tento rok je ale tak katastrofální, jako už dlouho ne. Obraz italského ostrova ve Středozemním moři utvářejí vyschlá jezera a žhnoucím vedrem vysušená pole. Někde je krajina toto léto téměř k nepoznání. Jezera, která se kdysi tyrkysově leskla, jsou nyní zabahněná nebo vyschlá, píše německá agentura DPA. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Černý scénář se nenaplnil, ale suchých dnů bude přibývat. Ovlivní turisty i zemědělce

Teplotní rekordy padají i letos s větší četností než v předchozích letech. Mění se klima rychleji, než jsme si dokázali představit? Čekají nás stále častější razantní výkyvy počasí a stanou se tropické teploty pro středoevropská léta normou? „Africké země, které dosáhly těch rekordů, oteplení v dlouhodobém průměru nemají tak velké jako třeba tropické oblasti, jižní Evropa či u nás. A hlavně, co se děje v polárních oblastech je bezprecedentní,“ říká meteoroložka Taťána Míková. Více ZDE

Člověk v tísni vyhlašuje sbírku na uzdravování české krajiny s názvem SOS Krajina v tísni. Cílem je získat peníze na opatření, která zastaví vysychání lesů a půdy, masivní úbytky orné půdy nebo mizení některých druhů a rostlin. Vzniknout by mohla nová protipovodňová opatření a krajinné prvky jako aleje, větrolamy, remízky, tůně či mokřady zadržující vodu. Na sbírku mohou lidé přispět skrze webovou stránku.

Čínské firmy nabízejí technologie pro výstavbu větrných parků o desítky procent levněji než evropská konkurence. Spor se v rámci EU vede o to, zda podpořit evropské výrobce za vyšší cenu, nebo naopak čínské firmy, aby zelená transformace proběhla rychleji a levněji. Více ZDE

Jak přizpůsobit naše města, aby v nich byl v tropických vedrech, jaká zažíváme například v těchto dnech, snesitelnější život? Mohou pomoci zelené střechy, vysazování stromů nebo instalace fontán? „Povrchovou teplotu měst lze snížit o desítky stupňů tím, že se změní povrchy. Všechno, co způsobuje, že město není houba, která nasává teplo,“ říká Jan Macháč, environmentální ekonom z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který se zabývá zmírňováním dopadů klimatické změny. Více ZDE

Vytápění dřevem bylo dlouho považováno za ekologicky šetrný způsob získávání energie. V Česku vytápí své domovy dřevem přibližně 800 tisíc domácností, přičemž jejich počet se během energetické krize dále zvýšil. Jak ukazuje nová klasifikace německého ministerstva, topení dřevem by však mohlo přejít z kategorie klimaticky neškodného zdroje do kategorie, která má negativní vliv na klima. To by se mohlo projevit i ve výrazném zvýšení nákladů na vytápění dřevem. Více ZDE

Největší město Indonésie, Jakarta, ztratí podle plánu v polovině srpna svůj titul hlavního města tohoto ostrovního státu. Jeho roli má nově zaujmout Nusantara, město budované v džungli u východního pobřeží ostrova Borneo, jehož výstavba bude stát asi 32 miliard dolarů a které má být dvakrát větší než americký New York. Důvodem pro tak významnou změnu je fakt, že se kvůli zvedající se hladině oceánů Jakarta ocitne z větší části do několika desetiletí pod vodou. Projekt Nusantary ale provázejí komplikace a zdržení. Více ZDE