V úředním Věstníku Evropské unie vyšlo Nařízení Komise (EU) 2017/706 ze dne 19. dubna 2017, kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o senzibilizaci kůže, a kterým se ruší nařízení Komise (EU) 2016/1688. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení ve věstníku EU.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2017/706 ze dne 19. dubna 2017, kterým se mění příloha VII...

Nová studie Evropské komise zkoumá využití bioplynu - plynu vyrobeného z organického odpadu - jako zdroje energie v Evropě a ukazuje, že dosud dosáhl svého plného potenciálu. Vzhledem k tomu, že EU pracuje na svých ambiciózních energetických a klimatických cílech pro roky 2020 a 2030, bioplyn může být flexibilním a udržitelným alternativním zdrojem energie, který podporuje energetickou bezpečnost a snižování emisí skleníkových plynů v oblasti elektřiny, vytápění a dopravy. V některých zemích EU však absence politik na podporu bioplynu znamená, že v současné době se nevyužívá jeho plný potenciál.

Studie udává řadu doporučení pro maximalizaci potenciálu bioplynu v Evropě. Zahrnuje výzvu k vytvoření dlouhodobého politického rámce pro rozvoj odvětví bioplynu, který rovněž zahrnuje související oblasti, jako je zemědělství a nakládání s odpady. Kromě vytvoření stabilního investičního rámce je třeba ještě řešit několik regulačních a technických překážek, včetně těch, které brání přeshraničnímu obchodu s energií. Studie také důrazně doporučuje větší využití zbytkového tepla z bioplynových zařízení a informování občanů o místních projektech bioplynu, jejich výhodách a bezpečnostních pokynech.

Studie stanovuje čtyři scénáře: Vývoj v používání bioplynu v EU do roku 2030. Ukazuje různé možnosti využití bioplynu v kogeneračních jednotkách (které je přímo převádějí na teplo a elektřinu) nebo na jeho přechod na biometan, který má být přiváděn do plynové soustavy nebo pro použití jako dopravní palivo. Rovněž zkoumá bariéry bránící rozvoji trhů s bioplynem: Za více než 77% výroby bioplynu v EU jsou dnes zodpovědné pouze tři země a to Německo, Itálie a Spojené království. Absence stabilního a spolehlivého investičního rámce a nedostatečná účinná podpora jsou identifikovány jako klíčové překážky.

Z pohledu Česka studie uvádí, že v ČR je bioplyn vyráběn převážně anaerobní digescí. Počet zařízení na výrobu bioplynu v roce 2014 činil 554, z toho 383 zemědělských bioplynových zařízení, 98 čistíren odpadních vod, 55 závodů na skládkách a 17 bioplynových a průmyslových zařízení na výrobu bioplynu. Výroba bioplynu v České republice v roce 2014 v elektřině a teplo dosáhla 6 642 GWh, přičemž 2,566 GWh vyrobené elektřiny a 134,9 GWh tepla. V současné době v České republice neexistuje výroba biometanu. Mezi bariéry Komise zařazuje dostupnost vstupní suroviny, které. podle ní nejsou dostatečné, technologické překážky a také, že české média nevytvářejí pozitivní obraz obnovitelných zdrojů energie.

Dokument ke stažení:

Studie EK

V Česku je více než 300 nabíjecích míst pro elektromobily, každoročně jich přibývá několik desítek. Vyplývá to z statistik Asociace elektromobilového průmyslu, které má ČTK k dispozici. Oslovení provozovatelé i odborníci se shodují na tom, že počet těchto míst poroste. Investice do rozvoje mají činit desítky milionů korun ročně. První dobíjecí stanice pro elektromobily byla otevřena před deseti lety v Desné na Jablonecku.

Počet dobíjecích stanic je nižší, podle serveru Hybrid.cz je jich asi 125. Rozdíl je dán tím, že jedna stanice může nabízet víc míst k nabíjení. "Například největší česká nabíjecí stanice ve Vystrkově nabízí přes dvě desítky konektorů a asi deset parkovacích míst," řekl ČTK šéfredaktor Hybrid.cz Jan Horčík.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček ČTK řekl, že otevření první stanice před deseti lety vnímal jako symbol budoucnosti. Další vývoj podle něj závisí na finanční podpoře státu. "Podporovat elektromobilitu dotačně ´hlava nehlava´ by ale bylo chybou," dodal.

Nejvíce stojanů pro automobily na elektřinu v ČR provozuje skupina ČEZ. Manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík uvedl, že společnost provozuje pro elektromobily 71 stanic, z toho 26 je tzv. rychlodobíjecích. Na konci roku 2018 by firma chtěla mít ke 150 stanicím. "Naše investice by se měly, podobně jako doposud, pohybovat v řádu desítek milionů korun ročně," dodal.

Další rozvoj plánují i Pražská energetika a E.ON. "Investice, které realizujeme a připravujeme, jsou v řádu jednotek milionů eur (desítky milionů Kč)," uvedl mluvčí E.ON Vladimír Vácha. E.ON jako ČEZ využívá pro stavbu stanic evropské dotační programy.

S rozvojem dobíjecích stanic roste počet elektromobilů. Chmelík uvedl, že je jich v Česku nyní zhruba 1200, zhruba o 1000 víc než před pěti lety. Podle údajů Svazu dovozců automobilů však například loni klesl počet registrací těchto vozů o čtvrtinu na 271. Podle poradenské firmy Roland Berger nicméně dosáhne roční prodej elektromobilů v ČR v roce 2020 až 7000 vozidel.

Podle odborníků mohou s rozvojem pomoci především aktivity Škody Auto. Ta plánuje, že bude v roce 2025 prodávat čtvrtinu vozů na elektrický nebo hybridní pohon. Firma tento týden na autosalonu v Šanghaji představila koncept prvního elektromobilu s dojezdem až 500 km a autonomním řízením.

"Pokud se splní předpovědi, že v polovině příštího desetiletí může jezdit na elektřinu až čtvrtina nových vozů Škoda, tak by to byl, vzhledem k rozšíření a oblibě této značky, pro firmy i veřejnost jasný signál, že budoucnost skutečně patří elektřině," dodal Ondřej Valuštík z portálu Elektřina.cz.

Zdroj: ČTK

Metodika SZÚ je vydávána s cílem sjednotit přístupy původců odpadu, oprávněných osob, správních a kontrolních orgánů k problematice předcházení vzniku, využívání a odstraňování odpadu  ve skupině 18 00. Metodika navazuje na  metodické doporučení MŽP z roku  2007 a  vychází  se  současné  situace v nakládání  s odpady  ze  zdravotní a veterinární péče v České republice.

Hlavními cíli „Metodiky pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení“ je stanovit podrobnosti a doporučené postupy při nakládání s odpadem z poskytování zdravotní a veterinární péče vycházející z platných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství, zdravotnictví, chemických látek, POH ČR, metodických pokynů WHO a současných trendů oběhového hospodářství. Metodika řeší nakládání s odpady uvedené ve vyhlášce č.93/2016 Sb., o Katalogu odpadů ve skupině 18 Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadu ze stravovacích zařízení, které se zdravotnictvím bezprostředně nesouvisí).

Metodika pomáhá jednotně identifikovat a klasifikovat jednotlivé druhy odpadů ze zdravotní a veterinární péče. Uplatňuje principy ochrany zdraví a životního prostředí při nakládání s nebezpečnými odpady včetně jejich přepravy podle přepisů ADR. Umožňuje orientaci v technologiích úpravy nebezpečných infekčních odpadů, a tím i možnost jejich následného využití, bezpečné přepravy a odstranění. Zabývá se postupy, které zahrnují zdravotní péči o pacienta v jeho sociálním prostředí.

Metodika je určena pro původce odpadů, poskytovatele zdravotní a veterinární péče, orgány veřejné správy, správní úřady, společnosti, které nakládají s odpady a kontrolní orgány. Tvoří základní odborný podklad pro zpracování pokynů pro nakládání s odpady v rámci provozních řádů zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče, pokynů pro nakládání s odpady z veterinární péče a pokynů pro zařízení, která se zabývají dopravou, úpravou, využitím nebo odstraněním odpadů ze zdravotní a veterinární péče.

Může být podkladem pro vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví k provozním řádům zdravotnických zařízení v oblasti nakládání s odpady apod. 

Metodiku lze využít i pro nakládání s odpady mimo zdravotnická zařízení, kdy odpad, který vzniká, vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotní péče. Jde o odpad, který vzniká např. v tetovacích salonech, protidrogových centrech apod.

Metodika byla certifikována MŽP DNE 15. 12. 2016.

Dokument ke stažení:

Metodika

Vymírají živočišné druhy, roste počet lidí, ubývá deštných pralesů i ledovců, zvyšuje se celková teplota. Jak se chováme ke své planetě? A jak bychom se měli chovat? Hyde Park Civilizace na Den Země - s profesorem Pavlem Kindlmannem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR; profesorem Karlem Pavelkou, odborníkem na dálkový průzkum Země z ČVUT i oceánologem, docentem Zdeňkem Kukalem. Záznam pořadu ZDE

Každoročně 22. dubna, kdy se slaví Den Země, proběhne řada akcí k oslavám planety a všichni chtějí vědět, jak ji chránit. Jak se však Češi zajímají o životní prostředí po zbytek roku? Hodně napověděly pojmy, které vyhledávají na internetu. Například dotazů téma „třídění odpadu” se v posledním roce objevilo více jak sto tisíc. Týkají se však výhradně jedné praktické, ale důležité věci, a to koše. Data ze Seznam.cz vyhledávání ukazují i na to, že pod pojmem „životní prostředí" si většina Čechů vybaví spíše nějakou instituci. V souvislosti s životním prostředím se však objevovalo i jedno téma, které rozhodně stojí za zmínku – lidé se pídili po všem možném, co se týká revizí kotlů a dotací na ně. Překvapivé jsou souvislosti, v jakých jej na internetu hledají. Se zájmem o ochranu přírody totiž z velké části vůbec nesouvisejí. Více ZDE

Zdroj: https://www.national-geographic.cz

Máte již uzavřenou smlouvu o dílo na realizaci projektu a nejdou vám do monitorovacího systému IS KP14+ vložit podklady k Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD)? Nebo vám v monitorovacím systému cokoliv nefunguje a brzdí se tak zahájení realizace a financování vašeho projektu? Pak přijďte na Státní fond životního prostředí ČR, kde vám poradí, jak na to.

Příjemcům dotací SFŽP nabízí asistenční služby k práci s monitorovacím systémem. Tato nabídka se týká pouze projektů s uzavřenou hlavní realizační smlouvou. Každé úterý v době od 12 do 15 hodin budou na SFŽP ČR k dispozici metodici, projektoví a finanční manažeři, kteří vám rádi pomohou s vyplňováním dat do IS KP14+. Přímo za jejich asistence budete moci do systému vložit podklady, vyplnit potřebné informace a doladit technické detaily.

Nezapomeňte si proto s sebou přinést všechny podklady, které budete při vkládání a vyplňování potřebovat. Máte-li o asistenční služby zájem, ohlaste se e-mailem svému projektovému manažerovi (v kopii dagmar.neradova@sfzp.cz) a domluvte si konkrétní termín. Pilotně Fond začíná již v týdnu od 1. 5. 2017.

Informace pro žadatele k RoPD light i hard jsou na webu SFŽP - ZDE

Zdroj: SFŽP

Program LIFE již čtvrt století poskytuje podporu projektům v oblasti životního prostředí a klimatu v Evropské unii. Od roku 1992 bylo v EU zrealizováno více než 4 600 projektů za 5 miliard eur. V České republice bylo v programu LIFE od roku 2004 , kdy jsme vstoupili do EU, schváleno 14 projektů, které mají pozitivní dopad na životní prostředí.

Toto číslo nás dosud řadilo k horšímu evropskému průměru. Ministerstvo životního prostředí, jako národní kontaktní místo pro program LIFE v České republice, proto již vloni zesílilo systémovou podporu všem zájemcům o program s jasným cílem posunout české žadatele na vyšší příčky v tabulce úspěšnosti podaných žádostí.

Intenzivní podpora MŽP nespočívá jen v možnosti kofinancování projektů a příspěvku na zhotovení projektové žádosti. Pracovníci Národního kontaktního místa také průběžně informují o programu a realizovaných projektech na webových stránkách, poskytují poradenství a osobní konzultace zájemcům o LIFE, pořádají informační semináře pro žadatele v různých městech ČR a administrují vyhlašování a hodnocení národní výzvy.

Díky tomu se v roce 2016 čísla výrazně zlepšila. V České republice byl v rámci národní výzvy ze sedmnácti podaných projektů udělen příslib kofinancování šesti, které dosáhly nejvíce bodů a zároveň splnily předpoklad, že uspějí v evropské výzvě. Pokud tyto projekty Evropská komise definitivně schválí, čeká na ně vedle finanční podpory od EU i příspěvek od Ministerstva životního prostředí ve výši 48 miliónů korun.

„Na základě dnes známých informací očekáváme, že Evropská komise nakonec podpoří 4-5 českých projektů v celkovém objemu rozpočtu 427 mil. Kč,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski a pokračuje: „Pokud se tento předpoklad v evropské výzvě naplní, půjde o rekordní počet schválených projektů českých žadatelů v jedné výzvě.“

Česká republika se tak posune v počtu schválených projektů do horních pater pomyslné evropské tabulky. Přiblížíme se zemím jako např. Itálie nebo Španělsko, které jsou tradičně nejúspěšnější, a dostaneme se na úroveň Francie, Německa nebo Řecka, za nimiž jsme ještě nedávno značně zaostávali.

Výrazně zvýšený počet schválených žádostí potvrzuje, že finanční podpora a systematická práce se žadateli se vyplácí. Národní výzva se stala jedním z významných motivačních nástrojů, který vede ke zvyšování počtu projektových žádostí předkládaných do řádné výzvy programu LIFE. Průběžná podpora MŽP pak vede předkladatele k přípravě žádostí v dostatečném časovém předstihu, aby jejich plány a návrhy byly propracovanější, provázanější a mohly lépe uspět v silné konkurenci předkladatelů z ostatních evropských zemí a v konečném důsledku tak svými projekty dále významně zlepšovat stav životního prostředí u nás.

Bližší informace o programu LIFE jsou dostupné zde.

Zdroj: MŽP

Velká část z nákupu, kterou si přineseme domů, putuje po vybalení do odpadkového koše. Potravinové obaly jsou nejen zátěží pro životní prostředí, ale i výdaj navíc pro spotřebitele a stále více lidí už nechce platit za nákup odpadků. Tohoto trendu se rozhodla využít česká firma Arancia, která přišla s ojedinělým projektem, jenž umožňuje velkým i malým obchodům prodávat potraviny bez jednorázových obalů. Její koncept MIWA je detailně propracovaný systém balení, distribuce i prodeje potravin tak, aby si zákazník odnesl z obchodu pouze tolik zboží, kolik skutečně potřebuje, a navíc v obalu, který nemusí vyhodit a může ho znovu použít. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Nacházíme se v době plastové, jejímž symbolem je lahev z polyethylen tereftalátu stará nyní přes 40 let. PET je geniální vynález pánů Whinfielda a Dicksona z roku 1941, ale lahev z něj vyvinul až Nathaniel Wyeth o třicet let později. Jediný problém týkající se PETu je jeho velmi nízká výrobní cena a snadná dostupnost, což vytváří podmínky pro jeho nadvýrobu. Toto, společně s nedostatečně odpovědným chováním společnosti vůči plastovému odpadu, způsobuje ekologickou nerovnováhu. V ideálním případě by totiž 90 % plastu mohlo zůstat v cyklu znovuvyužití výrobků a recyklace. A to se stalo cílem aktivit PET-MATu. Více ZDE

Začátkem příštího týdne (24. až 25. dubna) se uskuteční další zasedání evropského výboru pro Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Tématem bude například výměna názorů týkající se zprávy o minimálních zásadách pro průzkum a těžbu uhlovodíků s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení nebo strategie pro nízkoemisní mobilitu. V příštím týdnu se sejdou také ministři životního prostředí (25.-26. dubna) na neformálním jednání, tématem bude oběhové hospodářství a ochrana klimatu.

Program ENVI 24. - 25.4. 2017:

• Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

• Výměna názorů s Komisí ohledně zprávy o účinnosti doporučení 2014/70/EU o minimálních zásadách pro průzkum a těžbu uhlovodíků (jako je plyn z břidlic) s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení (COM(2016)0794)

• Výměna názorů s Komisí o programu REFIT v souvislosti s ekoznačkou/systémem EMAS

• Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu

• Veřejné slyšení o přidané hodnotě EU v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin

• Přehled celého program - ZDE

Závěry druhé fáze rozsáhlého geologického průzkumu ložiska lithia na Cínovci nyní na burze zveřejnila australská společnost European Metals. Vyplývá z ní, že těžba největšího ložiska v Evropě by měla být i přes hlubinný způsob těžby jednou z nejméně nákladných na světě. Studie zatím počítala s jedenadvaceti roky provozu dolu, během kterých by se vytěžilo deset procent z celkem 656 milionů tun rudy. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Evropská komise zahájila v polovině března veřejnou konzultaci týkající se hodnocení Evropského celního seznamu chemických látek (ECICS). ECICS je informační nástroj, který svým uživatelům umožňuje jednodušší identifikaci a klasifikaci chemických látek. Hodnocení ECICS se zaměřuje na evaluaci jeho efektivnosti, účinnosti, soudržnosti, udržitelnosti a relevanci. Komise prostřednictvím této veřejné konzultace umožňuje zainteresovaným subjektům vyjádřit se k ECICS a posoudit jeho fungování. Své náměty a názory je možné podávat do 6. června 2017. Více o konzultaci ZDE

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti, která ve svém závodě použila při výrobě přípravek, který obsahoval až 90 % těkavých organických látek (VOC).

Podle platného integrovaného povolení však mohla firma využívat na daném zařízení pouze přípravky s nulovým obsahem těchto látek. Po dobu používání tohoto přípravku došlo ke zvýšení úniku plynných znečišťujících látek do ovzduší.

„Tímto nezákonným konáním se firma dopustila správního deliktu podle zákona o integrované prevenci. Zvolili jsme relativně nízkou výši pokuty, protože firma tento přípravek používala pouze několik dnů. Společnost se proti uložení sankce neodvolala a rozhodnutí inspekce nabylo 11. 4. právní moci,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Společnost ale už inspektory pokutována v minulosti byla. V roce 2016 jí inspektoři oddělení ochrany ovzduší uložili sankci ve výši 130 tisíc korun, opět za porušení zákona o integrované prevenci. Provozovatel zdrojů znečišťování ovzduší neprováděl kontrolní měření účinnosti filtru s aktivním uhlím tak, jak mu stanovoval schválený provozní řád.

Víte, že od 1. 10. 2016 máte povinnost aktualizovat protokoly o nezařazení objektu do režimu závažných havárií a jako stávající provozovatelé máte provést nové zařazení?

Zákon o prevenci závažných havárií (PZH) zná česká legislativa již mnoho let, od roku 1990. Za dobu své platnosti prošel pěti změnami, novelami, přičemž ta poslední nabyla účinnosti 1. 10. 2016. Zákon o PZH je bezesporu velice důležitým předpisem, nicméně jeho dodržování je v mnoha firmách dosud opomíjeno. Jeho aplikace do praxe je vázána na nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS), které jsou ve firmě a jejích provozovnách používány.

Podstatou ustanovení zákona je předcházet haváriím v průmyslových podnicích s ohledem na předcházení mimořádným událostem.

V dnešní době na sebe jednotlivé podniky, především v průmyslových zónách, navazují. Proto musí být informace o druzích chemických látek a jejich množství jasně nadefinované. Tyto informace se předávají příslušnému krajskému úřadu, aby jím mohlo být posouzeno například i riziko dominového efektu při havárii v jednom z podniků na daném místě ve vazbě na danou lokalitu.

V případě zákona o PZH musí podnik splnit několik základních povinností:

• zpracovat seznam CHLaS a z něho vybrat ty látky a směsi, které spadají pod výpočet v rámci PZH (vždy jsou to látky alespoň s jednou nebezpečnou vlastností definovanou zákonem o PZH, nejedná se nutně o každou nebezpečnou CHLaS),

• pokud takovou CHLaS má, přiřadit jí množství v tunách (i když se jedná jen o gramové množství – analogii hledejme u odpadové evidence),

• dále přiřadit koeficient vztažený ke každé jedné určené skupině nebezpečnosti – nelze hledat pouze podle H vět nebezpečnosti, v zákoně jsou také přímo vyjmenované látky, které do hodnocení spadají s vlastním koeficientem,

• provést výpočet a určit zařazení či nezařazení objektu, budovy,

• splnit povinnosti ve vztahu k protokolu a oznámení výsledku zařazení či nezařazení.

Upozorňujeme, že zde není stanovena spodní limitní hranice pro nakládání s vybranými CHLaS, jako je tomu například při povinnosti zpracování havarijního plánu. Pokud nakládáte s  CHLaS příslušnými podle zákona o PZH, musíte zkrátka uvedené povinnosti splnit vždy.

V takřka každé firmě se dnes nakládá s chemickými látkami a směsmi (CHLaS).

Pro představu kdo například spadá pod zákon o PZH:

• ti, kteří mají svářecí soupravu acetylen – kyslík

• ti, kteří mají zásobu pohonných hmot, obecně hořlavé kapaliny třídy 1, 2 a 3

• ti, kteří nakládají s látkami toxickými pro vodní organismy kategorie 1 a 2

• ale i mnozí další …

Jsme připraveni problematiku PZH vysvětlit, pomoci se zařazením CHLaS, vytvořením jejich seznamu a provedením výpočtu. Dále Vás naučíme protokolárně určit nezařazení nebo zařazení objektu/budovy podle zákona o PZH a vyplnění potřebné dokumentace.

Využijte nabídky školení, které pro vás pořádáme v Praze i Olomouci - více ZDE

V rámci poradenství můžeme takový seminář uspořádat i ve vaší firmě.

Neváhejte nás kontaktovat na e-mailové adrese poradenstvi@inisoft.cz nebo telefonicky na +420 485 102 698.

Autor: INISOFT s.r.o.

Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, hovořil Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

Co všechno tedy novely evropských předpisů mění?

Legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku, mění šest různých směrnic z oblasti odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností. Evropská komise chce ovšem v novém balíčku vymezit i širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném Sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

Změny evropských předpisů zpřísňují podmínky pro skládkování odpadů. Jaké budou mít podle odhadů pozitivní dopady?

Ministerstvo životního prostředí oběhové hospodářství jednoznačně podporuje. Podle odhadů může posilování oběhového hospodářství přinést v České republice přes 40 000 nových pracovních míst. Jde o to nasměrovat odpadové hospodářství od prostého skládkování k přeměně odpadů na zdroje, předcházet vzniku odpadů a začít odpady více materiálově a energeticky využívat.

Hlavní okruhy změn

• Definicezákladních pojmů v oblasti odpadového hospodářství

• Zvyšování cílů pro recyklaci komunálních odpadů, obalových odpadů, nový cíl pro redukci skládkování.

• 60 – 65% pro roky 2025, 2030 – recyklace komunálních odpadů.

• 65 – 70% pro roky 2025, 2030 – recyklace obalových odpadů (nové vyšší cíle pro jednotlivé materiály – vč. hliníku).

• 10% z produkce komunálních odpadů skládkováno.

• Stanovení minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobců (extended producer responsibility - EPR).

• Harmonizace výpočtových metod.

• Stanovení měřícího bodu pro recyklaci odpadů a obalů.

• Harmonizace požadavků na vedlejší produkty a stanovení konce odpadu.

• Zavedení systému „včasného varování“.

• Zavedení registru nebezpečných odpadů.

• Zavedení separovaného sběru bioodpadů.

• Posílení prevence vzniku odpadů.

V ČR se energeticky využívá asi jen 10 % odpadů. Jaký má tato oblast potenciál pro rozvoj? 

Ministerstvo životního prostředí vidí v oblasti energetického využití komunálních odpadů potenciál rozvoje. Podle prognózy nakládání s komunálními odpady do roku 2024 se předpokládá nárůst energetického využití komunálních odpadů na úroveň odpovídající přibližně průměru EU. „Mix“ nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR přibližně vypadat: 60 % recyklace – 28 % energetické využití – 12 % skládkování.

Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů ve směrnici o skládkování odpadů může znamenat další impuls pro rozvoj energetického využití odpadů, neboť se dá přepokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace. Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise ve svém posledním Sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že EK nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu, a to se promítá do ochoty k financování projektů v této oblasti.

Budou jednotlivé cíle reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy? 

Je předpoklad, že směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů budou obsahovat možnost prodloužení lhůty pro dosažení stanovených cílů pro některé státy. O nastavení výjimek se vedou diskuse mezi členskými zeměmi a bude to jedna z klíčových otázek pro posun celého balíčku. 

V jakých oblastech může být pro Česko problematické splnit své závazky?

Pokud nebudou realizovány kroky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí v rámci nového zákona o odpadech a v rámci nového Plánu odpadového hospodářství, pak může být ohroženo plnění nových recyklačních cílů pro komunální odpad a rovněž i plnění nového cíle pro redukci skládkování komunálního odpadu.

Jak je na tom nyní ČR s recyklací odpadu v porovnání s ostatními zeměmi EU?

V České republice je míra recyklace komunálních odpadů na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. Vzhledem k návrhu na zvyšování cílů recyklace komunálních odpadů v budoucích letech (2025, 2030), bude nutné recyklaci zlepšit, a to zejména přesunutím recyklovatelných odpadů ze skládek.

Jedním z  požadavků, které vzešly z loňských Dnů teplárenství a energetiky, je právě nutnost zákona o odpadech, který by měl nastavit základní legislativní podmínky pro postupné omezování skládkování a zvyšování využívání odpadu včetně energetického využití při respektování hierarchie nakládání s odpadem a nastavení efektivní výše poplatků za směsný komunální odpad. V jaké fázi je příprava novely zákona o odpadech nyní? 

Pro Ministerstvo životního prostředí je omezení skládkování komunálních odpadů a snížení množství směsného komunálního odpadu prioritní. V rámci naplňování těchto priorit se podařilo upravit legislativu odpadového hospodářství již v roce 2014. V novele zákona o odpadech z tohoto roku bylo stanoveno, že od roku 2024 bude v ČR zakázáno skládkovat využitelné, recyklovatelné a směsné komunální odpady. Jednalo se o průlomovou změnu, která dává jasný horizont pro omezování skládkování v České republice. Na to navázala novela zákona z roku 2015, která stanovila povinnost třídit rovněž bioodpady a kovy. Oblast bioodpadů je nutné do budoucna dále intenzivně řešit. V roce 2014 se podařilo MŽP přijmout nový Plán odpadového hospodářství 2015 - 2024, který rovněž stanovuje jako strategický cíl omezení skládkování odpadů, které MŽP vnímá jako plýtvání surovinami a nejméně vhodný způsob nakládání s odpady.

Na výše uvedené kroky má navázat zcela nový zákon o odpadech, který bude mimo jiné obsahovat i progresivní růst poplatků za skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů. Toto doporučuje opakovaně ČR rovněž Evropská komise. V posledních zprávách pro Českou republiku Evropská komise uvádí, že nízká míra poplatku za skládkování nepodporuje hierarchii nakládání s odpady a umožňuje vysokou míru skládkování komunálních odpadů.

Nový zákon o odpadech prošel v roce 2016 velmi rozsáhlým připomínkovým řízením a byl předložen do Legislativní rady vlády, kde byl opakovaně projednáván. Vzhledem k času, který v současnosti schází do voleb do Poslanecké sněmovny, bylo rozhodnuto ho dále neposunout v legislativním procesu, ale dopracovat ho a připravit pro novou vládu.

O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Kdy: út 25.4. – st 26.4. 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

23. ročník nejvýznamnější a největší konference v oboru v České republice, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, představí novinky, inovace a zajímavá témata v kontextu aktuálních změn. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Dvoudenní konference vytváří platformu pro diskuzi významných odborníků, VIP osobností z oboru energetiky, teplárenství i dalších klíčových oblastí hospodářství a zástupců z ministerstev, asociací či vysokých škol. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. Více na: www.dnytepen.cz