Evropská komise zveřejnila prozatímní zprávu o podpoře a fungování kapacitních mechanismů, které mají za cíl zajistit dostupnost potřebné kapacity pro výrobu elektřiny a tím umožnit spolehlivost dodávek elektřiny. Výsledky ukázaly, že kapacitní mechanismy mohou zlepšit bezpečnost dodávek elektřiny. Mnoho členských zemí ale musí lépe vyhodnotit, zda jsou skutečně potřeba a při jejich vytváření zajistit, aby byly zacílené a nákladově efektivní. Zbytečné a neefektivně nastavené mechanismy totiž mohou narušit hospodářskou soutěž, zamezit toku elektřiny a vést k vysokým cenám.

Komise vyzvala širokou veřejnost, aby se k této zprávě a přiloženému pracovnímu dokumentu vyjádřila do 6. července 2016. Na základě výsledků zpracuje Komise do konce roku finální zprávu o výsledcích šetření tohoto sektoru a současně je využije při přípravě legislativní iniciativy ohledně revize designu trhu s elektřinou, jež chystá na druhou polovinu roku.

Zdroj: CEBRE

V roce 2015 průměrné emise CO2 u nově prodaného vozu byl o 3% nižší než v předchozím roce. Od roku 2010, kdy sledování začalo podle stávajících právních předpisů, tak se oficiální emise snížily o více než 20g CO2 na km. EU již v roce 2013 splnila svůj cíl do roku 2015 na výši emisí CO2 v hodnotě 130g CO2 na km. Druhý oficiální cíl 95 g CO2 / km musí být splněny do roku 2021. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Klíčová sdělení EEA:

• Nově prodané automobily v roce 2015 emitují v průměru 119,6 g CO2 / km, což je více než 10 g CO2 / km nižší hodnota než cílová pro rok 2015

• Prodej nových osobních automobilů v EU vzrostl v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem. Celkem 13,7 milionu nových vozů bylo registrováno, což představuje nárůst o 9% oproti roku 2014. Registrace se zvýšila ve všech členských státech EU s výjimkou Lucemburska a Slovinska.

• Průměrná hmotnost nových automobilů prodávaných v EU (1 381 kg) zůstala zhruba stejná jako v roce 2014. Hmotnost vozidla je klíčovým faktorem, který ovlivňuje emise. V průměru nejtěžší vozy byly prodávány ve Švédsku a Lucembursku (1 530 kg a 1 496 kg v tomto pořadí), zatímco maltských, dánským a řeckým kupujících dává přednost lehčím vozům (1 199, 1 233 a 1 260 kg v tomto pořadí). Průměrný diesel je o 311 kg těžší benzínový automobil.

• Nejméně úsporné vozy byly zakoupeny v Estonsku a Lotyšsku (137 g CO2 / km) a následně v Bulharsku (130 g CO2 / km). U všech ostatních členských států, průměrné úrovně emisí byly nižší než 130 g CO2 / km. Jak je vidět v roce 2014, Nizozemsko (101,2 g CO2 / km) byla zemí, které jsou evidované nejúčinnější nová auta. Portugalsko a Dánsko následují s novými vozy emitující v průměru 106 g CO2 / km.

• Vozy se vznětovými motory zůstávají nejvíce prodanými v Evropské unii, což představuje 52% tržeb. Stejně jako v minulých letech, země s nejvyšším podílem prodeje dieselových patří Irsko a Lucembursko (71%), Portugalsko (69%) a Chorvatsko, Řecko a Španělsko (63%).

• V posledních letech průměrná účinnost benzínových vozů (122,6 g CO2 / km) dohání účinnost automobilů s naftovým motorem (119,2 g CO2 / km)

• Prodej plug-in hybridů a elektrických vozidel se nadále zvyšuje. Relativní podíl plug-in hybridů a prodeje elektromobilů byl nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku, dosahující 12% respektive 8% národního prodeje automobilů v roce 2015. Nicméně, prodej těchto vozidel stále tvoří malý zlomek celkových tržeb (1,3% ze všech nových vozů prodávaných v EU)

• Přibližně 57 000 čistých elektromobilů bylo registrováno v roce 2015, což představuje 50% nárůst oproti roku 2014. Největší počet registrací bylo zaznamenáno ve Francii (více než 17 650 vozidel), v Německu (více než 12 350 vozidel) a ve Spojeném království ( více než 9 900 vozidel).

Na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) proběhlo první setkání nové česko-polské expertní skupiny, která řeší na technické a odborné úrovni možné rozšíření těžby hnědého uhlí na dole Turów u česko-polských hranic. Podle MŽP polská strana je ochotna projednat případná opatření, která povedou k zamezení negativního vlivu dolu na české území.

Kvůli probíhající těžbě hnědého uhlí na hranicích se lidé na Liberecku dlouhodobě potýkají s problémy souvisejícími zejména s úbytkem podzemní vody, znečištěním povrchových vod, zhoršenými rozptylovými podmínkami. V loňském roce byla Česká republika seznámena s dalším plánovaným rozšířením těžby na dole Turów a Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Brabcem začalo okamžitě jednat.

„Situaci je nutné řešit velmi rychle, protože zásobování vodou obyvatel frýdlantského výběžku, Chrastavy a Hrádku na Nisou je problém, který může tuto oblast postihnout ve výhledu řádu měsíců či několika málo roků, a to nemůžeme dopustit," uvedl po setkání ministr životního prostředí Richard Brabec. Klíčové podle ministra je i to, že česká strana obdržela velké množství informací a dat, zejména hydrologická data z minulých období, která byla po polské straně požadována.

Na pracovním setkání se také dohodlo, že expertní výstupy se stanou podkladem pro připravovanou dokumentaci EIA plánovaného rozšíření těžby na dole Turów. Zástupce elektrárenské společnosti Turów je rovněž členem této skupiny, takže je zajištěno, že o požadavcích skupiny může okamžitě informovat autory dokumentace EIA. Tato dokumentace by měla být hotova do konce roku 2016.

Zástupci polské strany jsou také ochotni projednat případná technická či jiná opatření, která povedou k zamezení negativního vlivu dolu Turów na české území, a to na základě analýzy výsledků vzájemně předaných dat. "To znamená, že nás v současné chvíli čeká především prostudování získaných materiálů. Podle nich vyhodnotíme, zda už v tuto chvíli máme dostatek dat pro vlastní studie a návrh případných technických doporučení," podotýká ministr Brabec.

Další jednání expertní skupiny bylo naplánováno na druhou polovinu měsíce června 2016 v Polsku. Expertní skupina vznikla na základě únorového jednání mezi ministry obou zemí.

ECHA připravuje zpětnou kontrolu všech registračních dokumentací, u kterých může být porušen princip nařízení REACH "jedna látka, jedna registrace". To se má týkat přibližně asi 700 individuálních registračních dokumentací. ECHA zároveň překontroluje úplnost registrační dokumentace. Více ZDE

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková informovala předsedu vlády Bohuslava Sobotku o záměru zcela změnit způsob výpočtu nových tarifů.

„Je nesmysl, aby se velikost jističe na stanovení tarifu nějak zásadně podílela, jistič je především bezpečnostní prvek,“ říká předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Na setkání, které předsedkyně iniciovala, se spolu s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem shodli, že nová tarifní struktura nesmí poškodit koncové zákazníky. Rovněž se všichni shodli na zapojení zástupců občanů přímo do tarifní komise. Dosud v ní byli pouze zástupci regulátora, ministerstva průmyslu a obchodu, výrobců a distributorů.

Do konce června probíhá veřejný konzultační proces v jednotlivých městech, na kterých se ERÚ ptá občanů na jejich připomínky, které následně do nového návrhu implementuje. Další setkání proběhne 20. dubna v Opavě.

Spalovna Chotíkov dostala stavební povolení, uvedla to dnes odpoledne Česká televize. Již příští týden dělníci na spalovně dokončí poslední práce a současně se už začne navážet odpad ze širokého okolí. Ve dnech 21. a 22. dubna Plzenská teplárenská spustí testovací provoz, pokud vše bude fungovat jak má, převezme teplárna dílo od dodavatele, dodá teplárna na stavební úřad potřebné dokumenty a zahájí zkušební provoz. Zkušení provoz bude trvat přibližně dva měsíce, teprve pak zahájí provoz ostrý.

Což je o 13 % více než v roce 2014. Zpětně se tak podařilo odebrat již 35 % baterií dodaných na trh. Nejaktivnějšími třídiči byli tradičně Pražané, kteří k recyklaci odevzdali téměř 9 tužkových AA baterií na osobu. Naopak nejméně se o sběr baterií zajímají v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Na stoupající oblibu třídění má vliv i rostoucí počet sběrných míst, kterých je již přes 20 tisíc. Vyplývá to z údajů kolektivního systému sběru ECOBAT za rok 2015.

Množství vytříděných baterií v ČR stále roste. V roce 2005 sesbírala nezisková společnost ECOBAT 138 tun použitých baterií, loni to byl již téměř desetinásobek – 1 243 tun použitých baterií. „Ke stoupajícímu podílu vytříděných baterií přispívá stále větší počet sběrných míst. Těch je aktuálně více než 20 tisíc, v průměru jedno sběrné místo na 529 obyvatel. ECOBAT navíc letos nově spustil mapu sběrných míst, která usnadňuje vyhledání toho nejbližšího. Pomáhá i aktivita firem a to, že lidem stále více záleží na stavu, v jakém zanechají životní prostředí příštím generacím,“ komentuje výsledky Petr Kratochvíl, jednatel společnosti ECOBAT.

Podíl zpětně odebraných baterií stoupl meziročně o tři procentní body na 35 %. Od letošního roku však budou mít členské země EU dle příslušné směrnice povinnost vytřídit 45 % použitých baterií. Dosáhnout této hranice ale bude pro většinu států včetně ČR velmi obtížné. „Stejně jako v minulých letech očekáváme nárůst sebraného množství baterií a předpokládáme, že se dostaneme přinejmenším na čtyřicetipětiprocentní účinnost sběru," uvedl Jaromír Manhart, Ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí.

ECOBAT proto prohlubuje spolupráci s kolektivními systémy, které sbírají elektroodpad, a zintenzivňuje kontroly sběrných míst. „Všem nám jde o jeden cíl – co nejefektivnější sběr použitých baterií. Hledáme proto společně cesty, jak nabídnout co nejvíce možností zpětného odběru baterií. V neposlední řadě pokračujeme v osvětových kampaních pro veřejnost i školní mládež v médiích i na sociálních sítích. Pro děti se pak podílíme například na projektu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Je to ale běh na dlouhou trať,“ dodává Petr Kratochvíl.

Každý vytřídil téměř 5 baterií, nejaktivnější byli Pražané

V přepočtu na počet obyvatel připadlo loni na každého z nás 4,7 vytříděné tužkové baterie typu AA. Netřídí se ovšem všude stejně. Nejaktivnější „sběrači“ byli i loni tradičně v Praze, kde každý obyvatel vytřídil v průměru 215 gramů, neboli 8,6 tužkové baterie. Naopak nejméně třídil Ústecký a Moravskoslezský kraj s pouhými 50 gramy, což odpovídá dvěma tužkovým bateriím. „Největší meziroční nárůst jsme zaznamenali na Vysočině a ve Středočeském kraji, kde se vytřídilo o polovinu baterií více než v roce 2014,“ doplňuje Petr Kratochvíl.

Sběr na školách funguje. Děti pomohly recyklovat 141 tun
Na sběru se ve znatelné míře podílejí i žáci mateřských a základních škol. „Loni se jich do sběrového programu zapojilo přes 1 500 a děti vysbíraly neuvěřitelných 141 tun. To je 11 % veškerého sběru,“ chválí Petr Kratochvíl. Vůbec nejaktivnější byla ZŠ Školní z Velkého Března, která v rámci programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět za loňský rok sesbírala 1 960 kilogramů použitých baterií.
 

Koncem března skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností  podávané prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) za rok 2015. Do systému hlásilo téměř 60 tisíc subjektů, které podaly více než 138 000 validních hlášení. Nejvíce hlášení bylo podáno v agendě odpadů.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí dnes uvedla, že v v systému ISPOP je ke konci března zaregistrováno celkem 59 918 subjektů. Tyto subjekty tedy právnické osoby, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), zahraniční a fyzické osoby zaslaly od začátku roku více než 138 000 validních hlášení, za více než 131 000 provozoven, míst užívání vody nebo zdrojů znečišťování.

Ohlašovací období 2016 zahrnovalo tři ohlašovací špičky vymezené zákonnými termíny (31. leden, resp. 1. únor; 15. únor; 31. březen 2016). Tradičně nejvíce hlášení bylo podáno v agendě odpadů.

Další ohlašovací špička proběhne pro poplatková hlášení dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a to k 15. 10. 2016.

Počet řádných hlášení u ohlašovacích povinností s nejvyšším počtem hlášení:

Zdroj: CENIA

Novela o ochraně ovzduší, kterou projednává Sněmovna, by podle senátorky Jitky Seitlové měla navíc zlepšit možnosti ochrany obyvatel před zápachy z činnosti firem. Ministerstvo životního prostředí se k tomu ale staví zdrženlivě. Chce spíše kraje a obce naučit, jak lépe využívat stávající možnosti ochrany. Vyplynulo to z jejich dnešních prohlášení na panelové diskuzi Znečištění zápachem v senátu.

Seitlová by si přála v zákoně vymezit alespoň to, co je obtěžujícím zápachem, aby pak mohly úřady účinněji po firmách vymáhat jeho odstranění formou technologických opatření. Jako příklad těchto opatření uvedla zvýšení komínů v průmyslových firmách nebo likvidaci či zmírňování zápachu chemickou cestou například v zemědělských podnicích.

Náměstek ministra pro životní prostředí Kurt Dědič se ale postavil proti dalšímu požadavku, aby byl zákonem stanoven minimální limit zápachu. Podle něj nelze limity stanovit plošně zákonem kvůli tomu, že by je nebylo možné použít na všechny situace pachového znečištění ovzduší. Podle náměstka by bylo možno stanovit hodnoty míry zápachu jako doporučující, nikoli ale zákonem.

Snaha zlepšit ochranu před zápachem vychází z dotazníkového šetření mezi sedmi stovkami obcí i z petice, kterou do konce letošního února podpořily stovky občanů. Stanovení alespoň doporučených limitů zápachu by prý uvítaly i samotné firmy, aby mohly lépe čelit někdy neoprávněným stížnostem, uvedla Seitlová.

Sněmovnou projednávaná novela o ochraně ovzduší má podle vládního návrhu umožnit úřadům kontrolovat, čím lidé topí ve svých kotlech. Za nevyhovující otop by úředníci mohli ukládat pokuty. Novela by měla zlepšit kvalitu ovzduší, podle kritiků by znamenala zásah do práva na nedotknutelnost obydlí.

Program panelové diskuze ke stažení - ZDE

Tiskový zpráva z panelové diskuze:

Dlouhodobé nebo opakující se intenzivní zápachy znepříjemňují životní pohodu a mohou negativně působit na naše zdraví.

Zápachy jsou proto v úvodních ustanoveních zákonů o ochraně ovzduší již od roku 2002 zahrnuty mezi znečisťující látky, před kterými mají být občané chráněni. Účinné právní nástroje vymahatelnosti ochrany před zápachy ovšem od roku 2012 chybějí!

Postupy měření pachů stanovené v roce 2002 a následně v roce 2005 vyhláškou, se v praxi ukázaly jako nevhodné. Místo hledání nápravy byly právní nástroje ochrany před zápachy s přijetím současného zákona o ochraně ovzduší ( 201/2012 Sb.) zcela vypuštěny.

Pro desítky měst a obcí se silné zápachy z chemických provozů, bioplynových stanic, živočišných velkochovů nebo ČOV staly neřešitelným problémem omezujícím v některých případech jejich rozvoj. Lidé nechtějí žít v zápachu, stěhují se, jiní podnikatelé nemají zájem zde investovat, cena nemovitostí klesá.  Tvrzení MŽP, že nástroje ochrany před zápachy existují, vyvrací praxe starostů a úředníků ČIŹP a krajských úřadů. Zastupitelstvo Středočeského kraje uložilo v březnu letošního roku hejtmanovi kraje iniciovat novelu zákona o ochraně ovzduší se stanovením emisního limitu pro pachové látky. Výčet některých lokalit s aktuálním problémem zatěžujícím občany je uveden v závěru této zprávy.

Podle dotazníkového průzkumu zkušeností a názorů obcí provedeného v roce 2012 
a opakovaně počátkem letošního roku, je zápachy postiženo stále více obcí. Z 698 obcí, které reagovaly na dotazníky, odpovědělo 609 obcí kladně na otázku, zda má být zákon o ochraně ovzduší doplněn tak, aby mohly úřady účinně ochranu vymáhat. Zápach z průmyslu 
a zemědělství trápí o 584 obcí více, než v roce 2012. Je evidentní, že snížení kvality života občanů vlivem pachů ze zemědělství a průmyslu stále narůstá, právě z důvodů absence limitů. Petici proti zápachům a pro dořešení účinné právní ochrany vystavené koncem letošního února již podpořilo stovky občanů.

Současně běžně dostupné a v praxi uplatňované technologie umožňují zápachy měřit a účinně eliminovat. Zejména za posledních 10 let bylo dosaženo v této oblasti významného technologického pokroku.

Řada firem v zájmu dobrých vztahů s okolím zajišťuje technickou ochranu proti znečisťování zápachy dobrovolně. Dobrým příkladem může být Preol, a.s. Lovosice. Stanovení alespoň doporučených limitů by mnohé firmy přivítaly jako jistotu před neoprávněnými stížnostmi.

Ochrana před zápachem není regulována žádným předpisem EU. Mnoho vyspělých, nejen evropských zemí, občany před znečištěním pachy chrání svými interními předpisy (USA, Kanada, Japonsko, Nový Zéland). Hned v našem sousedství jsou to zejména Rakousko nebo SRN, dlouholetou zkušenost s legislativou proti zápachům má Nizozemí, Anglie, Belgie, Dánsko, Itálie, Skotsko, novou legislativu připravuje Polsko, Řecko a Rusko.

Ve světle výše uvedeného je proto žádoucí, aby do nyní projednávané novely zákona byla zařazena definice obtěžujícího zápachu, doplněná o číselné hodnoty a zmocnění pro MŽP 
k stanovení způsobu určení specifických emisních limitů pachových látek.

Za pracovní skupinu „proti zápachům“              

Jitka Seitlová, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životního prostředí Senátu PČR

Slavné osobnosti se předhánějí nejen v žebříčcích sympatie, ale v poslední době také v hitparádách nejvíce ekologicky se profilujících celebrit. Fanoušci chtějí slyšet o zodpovědných aktivitách svých idolů, a kdo se nechová alespoň trošku ekologicky, ztrácí body na popularitě. Módní vlna takzvaných zelených celebrit pomalu proniká ze zahraničí i do České republiky.

Díky aktivitě eko celebrit se už zviditelnila mnohá ekologická hnutí, roste popularita soutěže Ekologický oskar a téma úspor energií, úklidových akcí a ochrany přírody se tak dostává do povědomí fanoušků.

Nejčastěji celebrity v rámci propagace svých ekologických postojů usedají na kola, staví si energeticky soběstačné domy nebo jako herec Roman Vojtek jezdí hybridními vozy. Za kladný přístup ke třídění odpadu jsou například oceňováni zpěváci Tomáš Klus nebo Dan Bárta a ekologickým přístupem k životu se pyšní Simona Stašová či Zdeněk Svěrák. V zahraničí jdou slavné osobnosti ale ještě mnohem dál.

Ekologický Oskar

Zřejmě nejvýraznější osobností spjatou se zeleným hnutím je herecká hvězda Leonardo DiCaprio. Čerstvý držitel Oskara si mezi celebritami vysloužil titul „eko star“ především založením Nadace Leonarda DiCapria, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí, předsednictvím v projektu Den Země, členstvím ve Světovém fondu na ochranu přírody či Mezinárodním fondu na ochranu zvířat. Svůj opravdový zájem o ochranu naší planety ukázal DiCaprio svým snímkem 11. hodina. Dokumentární film zaměřený na ochranu životního prostředí sám produkoval a doprovázel čteným komentářem.

Speciálního Oskara získávají v Česku už osmým rokem účastníci soutěže Ekologický oskar, která díky podpoře nejen českých celebrit roste na významu. Záštitu nad celosvětovou soutěží převzal například slavný detektiv Columbo Peter Falk či hollywoodská herecká hvězda Martin Sheen. Slavnostního vyhlášení českých ekologických oskarů se již zúčastnily osobnosti jako Ondřej Brzobohatý, Aneta Langerová, nebo dokonce Karel Gott.

Robert Redford, Brad Pitt, Julia Roberts…

Zakládání nadací a účast na mezinárodních projektech na ochranu životního prostředí si vzaly za své i další světové hvězdy. Herec Robert Redford je již přes 40 let členem představenstva Rady pro ochranu přírodních zdrojů a od roku 2007 vysílá na svém televizním kanálu Sundance TV channel blok věnovaný životnímu prostředí. Charismatický herec je silným stoupencem solární energie, ve svém domě má solární panely, bio zeleninovou zahradu a dodržuje striktní recyklační program.

Mezi herečkami zaujala svými ekologickými postoji například Julia Roberts. Neomezila se pouze na používání bio kosmetiky nebo brojení proti nošení kožichů, ale řídí Prius a má „solární domov“. Angažovala se též jako mluvčí organizace podporující obnovitelné zdroje energie a usilující o zřízení maloobchodních čerpacích stanic na biopaliva. Ekologickou aktivitou se zviditelnil také jeden z největších hereckých krasavců, Brad Pitt, jehož nadace Make It Right Foundation staví domy v hurikánem zničeném New Orleans pomocí zelené technologie a materiálů. A například zpěvák Sting založil nadaci Rainforest k ochraně světových pralesů.

Ekologicky aktivní politik i kuchař

Vztah k životnímu prostředí veřejně nepropagují jen herecké a zpěvácké hvězdy. Výraznou podporu tématu ekologie zajišťuje třeba populární kuchař Jamie Oliver. Oliver, proslavený bojem proti dětské obezitě, plánuje napájet všechny své nové restaurace pomocí větrných turbín.

Svou hvězdnou zář propůjčil boji za lepší klima rovněž nynější guvernér Kalifornie a eko-terminátor, Arnold Schwarzenegger. Nejednou usedl při svých cestách společně s dalšími celebritami na kolo a v roli politika důsledně prosazuje změnu našeho klimatu. Schwarzenegger se zasloužil o zpopularizování tématu ochrany ovzduší v Indii a právě díky němu se třetí největší producent oxidu uhličitého na světě připojil k účastnickým státům nedávné klimatické konference v Paříži.
 

Jedním z témat česko-polských mezivládních konzultací, které se uskutečnily ve Varšavě v pátek 8. dubna, bylo Polskem plánované rozšíření těžby hnědouhelného dolu Turów. Kvůli probíhající těžbě hnědého uhlí na hranicích se lidé na Liberecku dlouhodobě potýkají s problémy souvisejícími zejména s úbytkem podzemní vody, znečištěním povrchových vod, zhoršenými rozptylovými podmínkami. V dubnu 2015 byla Česká republika seznámena s dalším plánovaným rozšířením těžby na dolu Turów.

V únoru letošního roku se ministr životního prostředí Richard Brabec setkal přímo ve Varšavě se svým polským protějškem Janem Szyszkem právě nad tématem rozšíření těžby na dolu Turow. Už na únorovém setkání se obě strany dohodly na vytvoření česko-polské expertní skupiny, která si bude intenzivně vyměňovat informace a začne do detailu řešit technické podklady k plánované těžbě, zejména hrozící úbytky vody v českém pohraničí. První setkání této skupiny proběhne už ve středu 13. dubna v Praze.    

Nicméně ČR stále čeká na dokumentaci EIA, aby se dle mezinárodních úmluv mohla stát přímým účastníkem mezistátního posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Rozšíření těžby na dolu Turów představuje podle zpracovaných českých studií vážné ohrožení zdrojů podzemních vod, a ČR proto po polské straně požaduje doplnění podkladů, včetně návrhu technických a kompenzačních opatření, která ztrátě podzemních vod na Liberecku předejdou.

„Polsko v pátek přislíbilo, že dokumentaci EIA k plánovanému rozšíření předloží na konci letošního roku. Právě z této studie vyplyne, zda a jak moc se těžba na Turowu bude rozšiřovat. Polská strana v pátek opět zopakovala, že se vypořádá s případnými kompenzačními opatřeními v Česku. Otázkou zůstává, jak vysoké kompenzace bude třeba s ohledem na případné rozšíření těžby. Právě to by měly zodpovědět studie např. hydrologických poměrů, které necháme zadat i u nás na základě podkladů, které budou předloženy v rámci česko-polské expertní skupiny. Cílem české strany samozřejmě je, aby ke škodám ale vůbec nedošlo. Důležité je, že těžba na Turowě je nyní ostře sledované česko-polské téma a polská strana rozhodně nedopustí, jak přislíbila, aby byly kvůli plánované těžbě narušeny naše dlouhodobě dobré česko-polské vztahy. A to je myslím dobrá zpráva do regionu. Se svými vládními kolegy budu o výstupech z jednání expertní skupiny pravidelně informovat i občany Liberecka,“ okomentoval výsledky mezivládního jednání ve Varšavě ministr životního prostředí Richard Brabec.

Technologické centrum AV ČR pořádá dne 3. května 2016 od 9:30 hod. národní informační den zaměřený na nové výzvy společného evropského podniku Bio-based Industries (BBI JU), který proběhne v konferenčním centru TC AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6. Klíčovou přednášku pronese Pilar Llorente Ruiz de Azua z BBI JU. Na akci budou poskytnuty rovněž informace o tématech otevřených pro předkládání projektů ze souvisejících oblastí programu Horizont 2020 (zemědělství a bioekonomika, životní prostředí, biotechnologie). Registrovat se můžete online do 29.4.2016, resp. do vyčerpání kapacity ZDE 

Dokument ke stažení:

Infoday-BIO-invitation.pdf (94253)

Předběžné výsledky kotlíkových dotací ukazují, že největší zájem mají lidé o kombinované kotle na uhlí a biomasu, nejmenší zájem naopak o kotle jen na uhlí.

Zájem o kotle na plyn do značné míry ovlivňuje podle MŽP míra plynofikace v daném kraji. U deseti krajů je míra poptávky po plynových kotlích od pěti do 20 procent.

Po velkém zájmu veřejnosti skončil příjem žádostí v osmi krajích, další čtyři mají dotace sice také vyčerpané, ale dále přijímají žádosti do takzvaného zásobníku. Zbývá jen Středočeský kraj a Praha.

Zda už byly vyčerpány tři miliardy korun, které jsou pro první kolo dotací k dispozici, se ale podle MŽP ukáže až po vyúčtování projektů a na konci druhého kola. Na druhou část roku ho mají naplánované některé kraje.

Ministr životního prostředí nyní jedná s Evropskou komisí, zda by bylo možné uvolnit další peníze nad rámec slíbených tří miliard korun.
 

Tuzemské automobilky chtějí po státu, aby podpořil ekologické vozy. Za to, aby začal oboru více pomáhat, lobbovalo jejich sdružení včera u zástupců ministerstev životního prostředí, průmyslu a dopravy. Jedná se hlavně o přísné limity oxidu uhličitého, který má způsobovat globální oteplování.

EU jim nastavila pro rok 2021 přísné cíle emisí, které znamenají, že automobilky musí snížit průměrnou spotřebu aut na 4,1 litru benzinu či 3,6 litru nafty na 100 kilometrů. Evropská asociace automobilek ACEA ukazuje jednotlivým vládám studii, jež tvrdí, že tlak na automobilky sníží emise oxidu uhličitého jen nepatrně, ovšem s obrovskými náklady. Autoprůmysl podle ní dokáže za 245 miliard eur ročně ušetřit to, co by například hutě a železárny zvládly se čtvrtinovými náklady.

Problém je i v tom, že ekologické vozy téměř nikdo nechce a bez nich cíle splnit nepůjde. Nezájem navíc roste kvůli současným nízkým cenám paliv. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz