Hodina Země se zapsala do historie jako nejrozsáhlejší dobrovolná akce, která připomíná nutnost snížení příspěvku lidstva ke změnám klimatu. Postupně se do happeningu zapojili lidé z více než 170 zemí světa, zhasíná více než 12 000 památek světového významu a během Hodiny Země se na celé planetě uskuteční více než 600 000 doprovodných akcí. Hodina Země se uskuteční již tuto sobotu 25. března od 20:30. K Hodině Země se hlásí skoro stovka obcí, mnohé menší zhasnou své veřejné osvětlení, ve větších sídlech potemní slavnostní osvětlení památek. Vedle obcí se k hodině po tmě přidávají soukromé firmy jako jsou hotely, restaurace a kavárny. Všichni účastníci se registrují webu na www.hodinazeme.cz.
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) ukončily jednání týkající se financování programu Expanze a dnes podepsaly Dohodu o vytvoření a správě úvěrového fondu E 2017. Prostřednictvím programu EXPANZE bude na podporu malých a středních podnikatelů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) vyčleněno 8,8 miliard korun. Bezúročnými investičními úvěry bude podpořeno přibližně 900 podnikatelských projektů.

Cílem programu Expanze je usnadnit malým a středním podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na realizaci jejich podnikatelských projektů pro zahájení a další rozvoj jejich podnikání a zvyšování podnikatelské aktivity ve státem podporovaných regionech. Budou též přispívat k rozvoji sociálního podnikání.

O bezúročné investiční úvěry, které poslouží hlavně k nákupu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a navíc umožňují odklad splátek jistiny až na 3,5 roku, budou moci malí a střední podnikatelé žádat u ČMZRB po uveřejnění výzvy. K tomu dojde v horizontu několika následujících týdnů. Prostředky budou moci získat až do jejich vyčerpání, nejpozději však do konce tohoto programovací období, tedy do roku 2020, respektive roku 2023.

Program Expanze připravilo MPO v rámci OP PIK.  Jedná se tak o vůbec první program podpory v aktuálním programovacím období, který nebude realizován dotacemi, ale pouze formou finančních nástrojů. Konkrétně se bude jednat o bezúročné investiční úvěry, které budou malým a středním podnikatelům poskytnuty na jejich projekty až do výše 45 % způsobilých výdajů, to znamená úvěry v rozmezí 2 – 45 milionů korun.

„Tyto úvěry až se sedmiletou splatností bude podnikatelům poskytovat naše banka. Nezbytnou podmínkou však je, že financování projektu bude doplněno bankovním úvěrem od některé s námi spolupracujících komerčních bank nebo leasingových společností,“ uvedl Jiří Jirásek, generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky.

„Na úvěry máme v první fázi připravenou čtvrtinu z celkových 8,8 miliardy korun. To znamená, že v konečném důsledku bychom mohli podpořit bezmála 900 projektů.“ dodal Jiří Jirásek.

Zprávu o vyhlášení deseti nejvlivnějších europoslancův oblasti životního prostředí za polovinu mandátu vydala organizace VoteWatch Europe. Organizace měřila vliv všech 751 poslanců v oblasti životního prostředí.

Široká studie se zaměřila nejen na politická prohlášení, ale na skutečné kroky a iniciativy, které v této oblasti poslanci dosáhli. Kromě hlasování a aktivity europoslanců se měřil jejich vliv na základě práce ve Výboru pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost potravin /ENVI/.  WWE analyzovala zprávy zabývající se otázkami životního prostředí, s výjimkou zdraví a politik souvisejících s potravinami. Do studie byly rovněž zahrnuty soubory na ochranu biologické rozmanitosti a vzácných druhů. Důležitou roli hrála i práce poslanců v pracovních skupinách EP, jako jsou biologická rozmanitost, rozvoj venkova, myslivost a rekreační rybolov, změny klimatu, udržitelný rozvoj, sociální péče a péče o zvířata.

V neposlední řadě se přihlíželo na aktivní účast na klíčové konferenci o klimatu v Paříži v roce 2015. Na základě objektivní a mnohostranné metody, /algoritmus k analýze vyvinulo více než 200 expertů EP/, bylo využito obrovského množství dat, které má organizace k dispozici.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejnili předpokládané termíny zasedání výběrových komisí a rozhodnutí řídicího orgánu. Tabulka bude průběžně aktualizovaná a uvedené termíny se mohou výjimečně měnit. O udělení či neudělení dotace rozhoduje řídicí orgán na základě doporučení výběrové komise. Jednotlivé žádosti jsou schvalovány zpravidla dávkově dle příslušnosti k vyhlášené výzvě.

Dokument ke stažení:

Termíny konání výběrové komise a vydání rozhodnutí

Zdroj: SFŽP

Návrh revize obecně vítáme. Souhlasíme s důležitostí využívání obnovitelných zdrojů energie a jejich přínosem k ochraně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Souhlasíme s principem návrhu směrnice, že podpora obnovitelných zdrojů energie by měla být navržena a poskytována transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivním způsobem tak, aby docházelo k co nejmenšímu pokřivování trhu s elektrickou energií. Za podstatné také považujeme, aby jednou schválená podpora byla investorům vyplácena předvídatelně a transparentně, což jsou nezbytné předpoklady zajištění kontinuity rozvoje OZE. Taktéž jsme názoru, že by upravená směrnice měla za předem jasně stanovených podmínek (např. jen podpora na variabilní složce pokrývající rozdíl v provozních nákladech bez odpisů) umožnit pokračování podpory i po ukončení dosavadního subvenčního režimu pro již existující OZE, aby tak nedocházelo k ukončování provozu těchto zdrojů a jejich nahrazování zdroji novými, které by mohly být nakonec na podporu náročnější. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí dnes vyhlásilo výzvu k předkládání žádostí o spolufinancování tzv. tradičních projektů podpořených v rámci řádné výzvy programu LIFE vyhlašované Evropskou komisí. Součástí výzvy je také podpora přípravy a zpracování projektové dokumentace. Počet předkládaných projektů a jejich úspěšnost z jednotlivých států EU je značně rozdílná. Česká republika patří zatím spíše k průměru. Důvodem je například složitá příprava projektové dokumentace a s ní spojené vysoké finanční náklady. MŽP se proto rozhodlo pro systémovou podporu, tak aby se ČR zařadila mezi úspěšnější žadatele.

Potenciální předkladatele projektových návrhů se snaží maximálně motivovat a nabízí možnost částečného spolufinancování podpořených žádostí LIFE a finanční dotaci na úhradu vzniklých výdajů spojených s přípravou projektových žádostí. Pro tyto účely MŽP vyčlenilo na rok 2017 ze svého rozpočtu celkem 53 milionů korun. Z této částky je alokováno 50 milionů korun na spolufinancování tradičních projektů a 3 miliony korun na přípravu projektové dokumentace. „Na MŽP se snažíme český žadatelům nabídnout každý rok něco navíc. Proto jsme finanční podporu přípravy projektů v letošním roce upravili,“ uvedl ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. „Vyšli jsme žadatelům vstříc a tuto částku navýšili o 50 000 korun na jeden projekt. Tedy z loňských 150 tisíc na letošních maximálně 200 tisíc korun na jeden projekt, “ dodal Kažmierski.

Pokud jde o spolufinancování projektů, žadatele, kteří uspějí v národní a následně i evropské výzvě, podpoří Ministerstvo životního prostředí za stejných podmínek jako při vyhlášení loňské výzvy. „To znamená, že nejvyšší míra spolufinancování i nadále činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu, a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt,“ dodává Tomáš Kažmierski.

Program LIFE nabízí podporu projektům zlepšujícím stav životního prostředí a klimatu v celé EU. Podporuje nejen ekoinovační projekty, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a veřejné správy, ale také informační kampaně, dobrou správu nebo ochranu přírody a biodiverzity. Přidanou hodnotou programu LIFE jsou pro žadatele nejen nové příležitosti a kontakty, ale i pozitivní dopad na celkový rozvoj a prestiž realizující instituce. LIFE je vhodným zdrojem financování nápadů českých podnikatelů, představitelů malých, středních i velkých firem, zajímavý je i pro široké spektrum inovačních oblastí a komerční aplikace výsledků vývoje do praxe. Je nástrojem pro podnikatele, kteří pro realizaci svých nápadů potřebují finanční prostředky, pro vědecko-výzkumné instituce, jejichž snahou je aplikovat výsledky své práce ve výrobě, pro neziskové organizace, kraje, města nebo vysoké školy aj.

Přihlášku do národní výzvy lze podat do 6. dubna 2017. Následný rozpracovaný koncept lze předložit do 5. května 2017, zatímco rozpracovaný projektový návrh musí žadatel předložit do 22. června 2017. Předložení přihlášky, konceptu i rozpracovaného projektového návrhu je dobrovolné, přičemž s předložením všech tří dokumentů má žadatel nárok na nejvyšší finanční podporu přípravy projektu. Výsledky vyhodnocení národní výzvy budou uchazečům sděleny písemně nejpozději do 10. srpna 2017. Dotazy k vyhlášené výzvě je možné zasílat v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz

Další informace o programu jsou dostupné - ZDE

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve čtvrtek dne 23. března 2017 devět zákonů mj. i zákon, kterým se mění zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Novela navrací nárok na podporu ve formě zeleného bonusu pro výrobce elektřiny z malých vodních elektráren (MVE).

Novela zákona je doplněna o odstavec 10, který řeší uvedení do provozu rekonstruovaných a modernizovaných MVE. Dále je v ní ošetřeno právo výrobce vyrábějícího elektřinu v dotčených MVE na podporu elektřiny ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem, a to ve výši podle roku, ve kterém byla rekonstrukce nebo modernizace MVE ukončena. Součástí novely zákona je i přechodné ustanovení, které upravuje vztah nové právní úpravy k právní úpravě dosavadní. Přechodné ustanovení upravovalo období, kdy operátor trhu nehradí výrobci podporu formou zeleného bonusu, tedy období od 1. ledna 2016 do nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona.

„Novela zákona o podporovaných zdrojích energie navrací situaci do stavu, který odpovídá skutečnosti a výrobcům elektřiny logicky navrací nárok na podporu podle toho, kdy byla rekonstrukce malé vodní elektrárny dokončena,“ uvedl dříme tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
 

Přehled podepsaných zákonů:

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon ze dne 8. března 2017, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony,

• zákon ze dne 9. března 2017, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a

• zákon ze dne 9. března 2017, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Spotřeba pitné vody v jaderných a klasických elektrárnách ČEZ, má setrvale klesající tendenci. Za poslední rok spadla o 8,5 % a ve srovnání s rokem 2001 dokonce o 59,8 %. Ve srovnání se stavem před 15 lety se díky souboru úsporných opatření podařilo v klasických elektrárnách zredukovat také spotřebu povrchové technologické vody (o 28,7 %) a spotřebu podzemní vody (o 73,1 %).

„Hospodaření s vodou se nejen v České republice stává v posledních letech velkým tématem, během posledních 20 let klesla denní spotřeba vody na osobu v ČR o více než třetinu. Jako energetici samozřejmě řadíme vodu ke klíčovým vstupním surovinám pro výrobu. Optimalizace její spotřeby a neustálé hledání úspor jsou proto i pro nás stále aktuální,“ uvedl k vývoji Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize Správa ČEZ, a. s.

Celkem 385 tisíc m3 pitné vody odebraly v roce 2016 výrobní provozy klasických elektráren společnosti ČEZ, a. s. Ve srovnání s  918 tisíci m3 v roce 2001 jde o více než 58% pokles. V jaderných provozech se během 15 let snížila spotřeba pitné vody dokonce o 62,9 %. Celkově dosáhla loni spotřeba pitné vody v klasických a jaderných elektrárnách ČEZ výše 585,4 tisíci m3 (o 8,5 % méně než v roce 2015). Ve srovnání s 1,45 milionu m3 z roku 2001 se tak jedná o 59,8% úsporu životně důležité tekutiny.

Spotřeba povrchové (technologické) vody v jaderných a klasických elektrárnách klesla od roku 2001 o 6,7 %, z 153,6 milionu m3 na 143,4 milionu m3. V samotných klasických elektrárnách činí úspora povrchové vody dokonce 28,7 % (z 99 383 175 m3 v r. 2001 na loňských 70 828 930 m3).

Spotřeba podzemní vody klasických elektrárnách se za 15 let snížila o významných 73,1 %, z 390,1 tisíc m3 na loňských 105 tisíc m3.

Premiér Bohuslav Sobotka navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, aby se novým ministrem průmyslu stal dosavadní náměstek tohoto úřadu Jiří Havlíček (40). Jmenování Havlíčka očekává během několika dnů. Havlíček bude mít za úkol prosadit věci související se zákonem o elektronických komunikacích, další prioritou bude čerpání evropských peněz nebo příprava výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.

Kriticky se postavili poslanci z hospodářského výboru k tzv. zimnímu energetickému balíčku EU, který loni v listopadu představila Evropská komise a který popisuje reformy evropské energetické oblasti po roce 2020. Podle poslanců se ale v jeho důsledku přesune řada národních kompetencí v energetice na úroveň EU a omezí se právo členského státu na volbu energetického mixu. Sněmovnímu výboru pro evropské záležitosti doporučili, aby k části balíčku přijal tzv. odůvodněné stanovisko.

Jako zásadní vnímá výbor návrh nařízení o trhu s elektřinou, kterým se zřizují regionální provozní centra pro spolupráci provozovatelů přenosových soustav. Riziko vidí v porušení principu subsidiarity, protože tato provozní centra mají převzít část rozhodovací pravomoci členského státu v zajištění bezpečnosti ́dodávek elektřiny.

Také náměstkyně ministra průmyslu Lenka Kovačovská požádala poslance, aby zvážili, zda česká strana nemá zaslat k tomuto návrhu své odůvodněné stanovisko. Ministerstvo si také nechalo k balíčku vypracovat stanovisko, zdali je tento materiál v souladu s principem subsidiarity. Vedlo ho k tomu podezření, že tomu tak není, uvedla.

Regionální provozní centra mají podle EK zlepšit spolupráci mezi provozovateli sítí, a poskytnout větší sílu evropskému úřadu pro energetickou regulaci ACER. Mají být nadstavbou nad dispečerskými pracovišti. "Mají to být zcela nové entity, ve kterých by měla probíhat koordinace opatření, příprava provozu a vlastně i najíždění jednotlivých zdrojů, elektráren, měla by rozhodovat o všech klíčových věcech," řekla náměstkyně Kovačovská ČTK.

Poukázala však na to, že už od roku 2009 se tuzemský správce přenosové soustavy ČEPS účastní spolupráce v rámci systému TSC, kde je 11 provozovatelů přenosových soustav. Evropská komise to podle ní chce nyní zrušit a vybudovat něco nového. "Je to zcela nadbytečný krok, naopak může vést k ohrožení bezpečnosti provozování soustavy, protože pak rozhodně už nemáte takové slovo v řízení soustavy, jaké jste měl doteď," dodala.

Předseda výboru Ivan Pilný (ANO) poznamenal, že Evropa dělá vše pro to, aby mílovými kroky směřovala ke snížení konkurenceschopnosti. "A do této záležitosti zatahuje členské státy, zejména ty, které visí velmi na exportu a průmyslu, což je Česká republika," řekl.

Cílem dokumentu nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany je podle komise přesvědčit, že přechod na čistou energii je růstovým odvětvím a vyplatí se do něj investovat. Jeho součástí jsou návrhy na snížení plýtvání energií, lepší integraci obnovitelných zdrojů a postupné odstraňování dotací pro výrobu elektřiny z uhlí. Návrhy, které musí schválit členské státy a Evropský parlament, stanovují závazný cíl snížení spotřeby energie do roku 2030 o 30 procent a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v EU na 27 procent.

Zdroj: ČTK

V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo nařízení komise (EU) 2017/542 ze dne 22. března 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí doplněním nové přílohy upravující harmonizované informace týkající se reakce na ohrožení zdraví. Nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto: V článku 25 se doplňuje nový pododstavec 7, který zní: „7.   Pokud předkladatel vytvoří jedinečný identifikátor složení podle přílohy VIII, musí být tento identifikátor uveden na štítku v souladu s ustanoveními oddílu 5 části A uvedené přílohy.“ A dále se doplňuje příloha VIII ve znění uvedeném v příloze tohoto nařízení. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se ode 1. ledna 2020. Text nařízení ZDE

Jedním z hlavních bodů novely je spojení procesů územního řízení, stavebního povolení a řízení o vlivu na životní prostředí do jednoho společného procesu. Novela stavebního zákona míří do třetího čtení ve sněmovně. Stavebnictví to nezrychlí, říkají kritici. Více ZDE

Zástupci Evropského parlamentu a Rady se začátkem týdne dohodli na revizi systému označování energetickými štítky. Stávající stupnice A+++ až G bude nahrazena stupnicí A až G, tak aby byly informace o výrobcích pro spotřebitele jasnější a přehlednější. Podle průzkumu Evropské komise se energetickými štítky při nákupu řídí až 85 % spotřebitelů. Kromě toho bude vytvořena databáze výrobků, ve které půjde snadno porovnat spotřebu výrobků. Dohoda musí být ještě formálně schválena Evropským parlamentem a Radou.

Podzemní vody v České republice hrozivě ubývají. Jejich nedostatkem mohou být při několikaletém suchu ohroženy až dvě třetiny území Česka. Situaci navíc mohou výrazně zhoršit i nadměrné odběry vody, při kterých se podzemní zásoby nestačí doplňovat.

Vyplývá to ze souhrnných výsledků průzkumu, na kterém šest let pracovaly stovky odborníků. Výsledky má Právo k dispozici. Právě na dnešek přitom připadá Světový den vody.

Unikátní studie, kterou vedla Česká geologická služba (ČGS), stála více než půl miliardy korun, ukázala na problematické oblasti s nejhlubší podzemní vodou. Právě v nich se budou zmenšovat zásoby, pokud je člověk bude zatěžovat vysokými odběry. Jedná se zejména o Hornomoravský úval kolem řeky Moravy od Libiny po Otrokovice, povodí Liběchovky a Pšovky a oblast Svitav a Březové nad Svitavou, řekl Právu ředitel ČGS Zdeněk Venera.

Posledních šest let, která byla za poslední dekády ta nejsušší, ale hodnocení teprve čeká. Studie má být podle informací Práva podkladem takzvané koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR. Její návrh chce ministerstvo životního prostředí s ostatními resorty z pracovní skupiny Voda-sucho předložit do konce června vládě.

Nebezpečné přečerpávání

„Jde o to, že víme, že na dvou třetinách území České republiky hluboké zásoby podzemní vody nemáme, což je podmíněno geologickou stavbou podloží. Takže v těchto oblastech jsme odkázaní na takzvané mělké zvodně, které jsou velmi citlivé na doplňování podzemních vod třeba z dešťových srážek. Takže pokud bude pokračovat sucho tak, jak ho známe z posledních tří let, máme opravdu problém,“ řekl ke studii pro Právo ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

V budoucnu to může podle něj znamenat ohromné investice do nových zdrojů vody i do propojení vodárenských soustav mezi celými regiony, protože v jednom regionu třeba voda nebude. „Na zbytku území jsou pak určité zásoby a my teď víme kolik. Víme, kde přečerpávání jejich množství ohrožuje tyto zásoby a odkud naopak můžeme v budoucnu odvést vodu tam, kde nebude,“ doplnil.

Podzemní vodu pije každý druhý Čech a více než z poloviny se podílí na zdrojích pitné vody. Je tím nejkvalitnějším zdrojem, neboť na své cestě prošla půdním a horninovým filtrem.

Horninové prostředí, v němž se akumuluje, je teplotně stálé a částečně ji ochraňuje před přímým znečištěním. Málokdo si však podle geologů tuto jedinečnost uvědomuje, protože většina obyvatel je připojena na vodovod, kde má k dispozici kvalitní pitnou vodu.

Studie se zaměřovala na bilanci zásob podzemních vod ve vodohospodářsky významných oblastech ČR, kde podzemní vody jsou jediným zdrojem pro obecní a městské vodovody anebo kde odběry podzemních vod převyšují nad odběry povrchových vod.

V rámci studie odborníci hodnotili na 58 bilančních celků, území, která zaujímají svou plochou pouze jednu třetinu území republiky. Moderními metodami srovnávali zásoby a zdroje podzemní vody za referenční období 1981 až 2010. Zbytek republiky ale zatím chybí. Museli například vytvořit nové geologické modely hydrogeologických struktur a vyhloubili 210 průzkumných vrtů pro ověření geologicko-hydrogeologických poměrů. Zjistili tak, jaké jsou využitelné zásoby podzemních vod, v kterých oblastech tyto zdroje převyšují stávající odběry a kde naopak povolené odběry podzemních vod již dosahují kritické úrovně.

„Studie ukázala, že hydrogeologické struktury s rozsáhlým výskytem pískovců o mocnosti několika stovek metrů jsou schopné vyrovnat deficit v doplňování zásob podzemních vod trvající i několik let na rozdíl od malých struktur závislých na pravidelném doplňování zásob podzemní vody,“ uvedl Venera.

Náklady na průzkum šly ze Státního fondu životního prostředí a MŽP. Na projektu pracovaly také vědecké instituce i komerční firmy, např. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., Český ústav hydrometeorologický formou poskytnutí dat nebo Vysoká škola báňská v Ostravě.

V posledních 30 letech se klimatické podmínky mění. Stoupá teplota vzduchu, prší hlavně v létě, kdy vegetace odčerpává velkou část srážkové vody a ta se hůře dostává pod zem, nebo se odpařuje. „Aktuální sucho znamená, že se zásoby podzemních vod nedoplňují dostatečně v pravidelném ročním cyklu, a projevilo se především poklesem hladiny podzemních vod v mělkých zvodních. Pokud bude sucho nadále pokračovat, lze předpokládat klesající trend hladin a zásob podzemní vody i v hlubokých zvodních, kterými se naše studie zabývala,“ upozornil šéf geologů.

Studie upozorňuje i na fakt, že z oblastí s chráněnou přírodou musejí vodohospodáři odebírat podzemní vodu méně, aby nezatěžovali chráněné vodní ekosystémy. Šéf geologické služby zdůraznil, že se stát předchozích 20 let nevěnoval zásobám podzemní vody. Přitom stát jako vlastník vody uděluje povolení, kdo a jak s ní může nakládat. Jedním z opatření, jak zvýšit zásoby podzemní vody, by bylo i umělé zasakování vod, které například funguje v jímacím území Káraný, které je strategickým zdrojem pitné vody pro Prahu i střední Čechy.

Výsledky projektu jsou podle Brabce nesmírně cenné. Mohou posloužit státní správě při monitoringu objemu podzemních vod a sledování jejich stavu, tak už slouží vodoprávním úřadům.

Zdroj: Právo

Během slavnostního setkání vodohospodářů ke Světovému dnu vody 2017 dne 22. března v Kongresovém centru Praha proběhla tisková konference, kterou uspořádal Svaz vodního hospodářství, SOVAK ČR a Informační centrum OSN v Praze. K tématům rizika nedostatku vody, potřebné osvětě, opatření k zadržování vody v krajině a celosvětovým trendům se vyjádřili RNDr. Petr Kubala, předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR, Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR a Michal Broža, vedoucí informačního centra OSN v Praze.

SOVAK ČR u této příležitosti vydal dvě tiskové zprávy: Dvousložková cena vody jako jeden z nástrojů pro zajištění financování obnovy vodohospodářské infrastruktury a Odpadní voda jako zásobní zdroj cenných nutrientů. Společně se Svazem vodního hospodařství ČR připravil SOVAK ČR přehled akcí ke Světovému dnu vody 2017 Světový den vody a Dny otevřených dveří. Aktuální seznam akcí naleznete zde. Svaz vodního hospodářství ČR připravil tiskovou zprávu Rizika sucha nelze ani při zdánlivém dostatku vody podceňovat.

Zdroj: SOVAK ČR

Vláda dnes schválila Politiku ochrany klimatu (POK) v České republice. MPO informovalo vládu o realizaci programu EXPANZE na podporu malých a středních podnikatelů. Vláda dnes také schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů.

Ambiciózní strategie MŽP na ochranu klimatu do 2030 a postupný přechod na nízko-emisní hospodářství do 2050 dostala od vlády zelenou. Politika ochrany klimatu (POK) v České republice identifikuje cíle, priority a konkrétní opatření ke snižování emisí skleníkových tak, aby ČR dodržela závazky vyplývající z mezinárodních dohod a evropských cílů. POK suverénně – i bez přijetí antifosilního zákona - přispěje k dlouhodobému, postupnému přechodu na konkurenceschopné nízko-emisní hospodářství ČR.

„Politika ochrany klimatu přináší řadu pozitivních a ambiciózních cílů, ať jsou jimi snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší, výzvy v oblasti nových čistých technologií, posílení naší konkurenceschopnosti nebo snížení energetické náročnosti, která je v ČR stále jednou z nejvyšších v rámci zemí EU i OECD. POK mimo jiné také přispěje ke snížení naší závislosti na dovážených fosilních palivech,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Podle národní inventarizace emisí skleníkových plynů vypustila ČR v roce 2015 do atmosféry téměř 128 milionů tun emisí skleníkových plynů. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu emisí skleníkových plynů o 1,3 milionu tun, tedy přibližně o 1 %, což je především důsledkem příznivého ekonomického vývoje. Oproti roku 1990 se emise snížily již od více než 35 %. Redukce emisí má podle POK pokračovat svižným tempem, s výhledem do roku 2020 mají emise skleníkových plynů klesnout o minimálně 32 milionů tun v porovnání s rokem 2005, to znamená zhruba snížení o 20 %. Do roku 2030 má dojít k poklesu o 44 milionů tun, tedy o téměř 30 %. V porovnání s emisemi skleníkových plynů v roce 1990 je to pak snížení až o 48 %, takže s přehledem naplníme naše závazky vůči EU snížit emise oproti roku 1990 nejméně o 40 % do roku 2030,“ představuje novou státní strategii ochrany klimatu ministr Brabec.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími rezorty v Politice ochrany klimatu ČR definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých odvětvích ekonomiky jako je energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví či odpadové hospodářství až do roku 2030.

„V energetice bude POK znamenat podporu dalšího rozvoje využití obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti, včetně chytrých opatření v obcích a městech, jakým je mj. rozvoj elektromobility a chytrých technologií. Dotace do snižování konečné spotřeby energie v podobě opatření směřující k odstranění bariér a motivaci k energetickým úsporám v budovách (patří k nim úspěšný program Nová zelená úsporám) i průmyslu půjdou dál z národních i evropských zdrojů. V oblasti dopravy bude stát zvýhodňovat alternativní nízkoemisní pohony i cyklistiku a s nimi související infrastrukturu. Snižování emisí se bude týkat i nákladní dopravy, např. jejím částečným přesunem ze silnic na železnice. Zemědělství by se mělo na snižování emisí podílet vyšší měrou, a to využíváním obnovitelných zdrojů, snižováním používání hnojiv a další podporou bioplynových stanic. Důležitou roli v tahu proti skleníkovým plynům bude nadále hrát zalesňování a ekologické zemědělství. V oblasti odpadů půjde především o efektivní naplňování Plánu odpadového hospodářství ČR, respektive jím daného zvyšování míry recyklace a využití druhotných surovin,“ vyjmenovává příklady opatření v POK ministr Brabec. Politika ochrany klimatu v ČR navrhuje také bonifikaci energeticky šetrných výrobků, služeb a stavebních prací prostřednictvím veřejných zakázek. A obsahuje i opatření k posílení klimatických aktivit v rámci mezinárodní rozvojové spolupráce.

Realizace jednotlivých opatření navržených POK v kombinaci s opatřeními formulovanými ve Střednědobé strategii zlepšení kvality ovzduší v České republice (do roku 2020) a Národním programu snižování emisí v ČR) se příznivě odrazí na celkovém snížení emisí skleníkových plynů i imisního zatížení ohrožujícího veřejné zdraví obyvatel.

V programovém období 2014–2020 představují klíčový zdroj financování POK Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž bylo na opatření související se změnou klimatu vyčleněno více než 20 % z celkové alokace. Dalším významným zdrojem financí ke snižování emisí skleníkových plynů z průmyslu zůstane i po roce 2020 systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a přinese další modernizaci energetiky i technologické inovace. POK rovněž navrhuje zvážit zavedení uhlíkové daně pro sektory, které nespadají do systému EU ETS. Nejprve ale bude nutné provést analýzu dopadů a teprve na jejím základě posoudit možnost zavedení tohoto opatření. Realizace jednotlivých opatření POK budou pravidelně po pěti letech vyhodnocována a samotná POK projde do roku 2023 aktualizací. Přijetí Politiky ochrany klimatu v ČR je rozpočtově neutrální a realizace jednotlivých úkolů bude záviset na aktuálních možnostech státního rozpočtu České republiky.

Politika ochrany klimatu nahrazuje třináct let starý Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. Koresponduje se Státní politikou životního prostředí a úzce navazuje na Státní energetickou koncepci, která byla klíčovým vstupem pro její zpracování. Zároveň doplňuje vládou schválenou Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, ta se zaměřuje na problematiku adaptace na změnu klimatu.

Odkaz na dokument Politika ochrany klimatu v ČR (PDF, 1 MB)

MPO informovalo vládu o realizaci programu EXPANZE na podporu malých a středních podnikatelů

Ministerstvo průmyslu a obchodu pod řízením předsedy vlády Bohuslava Sobotky předložilo vládě informaci o záměru uzavřít s Českomoravskou záruční s rozvojovou bankou, a. s. (ČMZRB) dohodu o vytvoření a správě Úvěrového fondu E 2016 a dohodu o vytvoření a správě Záručního fondu E 2016 pro realizaci programu EXPANZE, zařazeného do Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Předmětem spolupráce je správa a provádění finančních nástrojů pro podporu malých a středních podnikatelů. Program podpory EXPANZE byl již schválen usnesením vlády, navržená alokace programu za celé programovací období 2014 – 2020 činí přibližně 8,8 mld. Kč. Program je zaměřen na podporu investic pro malé a střední podnikatele, na rozvoj podnikání a zvýšení konkurenceschopnosti začínajících a rozvojových malých a středních podniků.

Program podpory EXPANZE zahrnuje dva druhy finančních nástrojů – poskytování záruky a zvýhodněné úvěry. ČMZRB bude malým a středním podnikům poskytovat zvýhodněné úvěry a vydávat záruční listiny k úvěrům poskytnutým komerčními bankami, zajišťovat jejich administraci, správu, kontrolu a vymáhání až do úplného splacení zvýhodněných úvěrů.

Vertikální spolupráce je možná za podmínek dle novelizovaného zákona o zadávání veřejných zakázek. Předmětem vertikální spolupráce budou činnosti definované v „Dohodě o vytvoření a správě Úvěrového fondu E 2016“ a „Dohodě o vytvoření a správě Záručního fondu E 2016“, které budou uzavřeny mezi MPO a ČMZRB. Dohody o financování se plánují uzavřít na dobu neurčitou, resp. budou ukončeny až po splacení všech poskytnutých úvěrů.

Vláda schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů

Vláda dnes schválila Statut Správy úložišť radioaktivních odpadů, která je organizační složkou státu s působností na celém území České republiky. Potřeba schválení Statutu vychází ze zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) byla zřízena ke dni 1. června 1997 rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu č. 107/97, vydaným na základě § 26 atomového zákona. SÚRAO vykonává svoji činnost na základě statutu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu, schváleného vládou. Posláním SÚRAO je zajišťovat bezpečné nakládání s radioaktivními odpady - dosud vyprodukovanými i budoucími -  v souladu s Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR a s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka i životního prostředí před nežádoucími vlivy uložených odpadů.

Statut stanoví poslání a úkoly SÚRAO, způsob jmenování ředitele, působnosti hospodaření a vztahy mezi SÚRAO a původci radioaktivních odpadů. Statutárním orgánem SÚRAO je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. Ředitel odpovídá za splnění úkolů SÚRAO se svěřenými finančními prostředky a majetkem státu. SÚRAO předkládá ke schválení vládě každoročně do konce května výroční zprávu o činnosti a do konce července návrh ročního, tříletého a dlouhodobého plánu.