Dnes byla vyhlášena kontinuální výzvu v programu Nová zelená úsporám pro bytové domy v Praze. Dotace jsou určené pro vlastníky bytových domů na území hlavního města Prahy na zateplení a výměnu oken a dveří, ale i na výměnu kotle na tuhá paliva nebo instalaci solárního systému, rekuperaci, vypracování projektu a technický dozor. Příjem žádostí startuje 15. března a potrvá až do konce roku 2021.

„V den zahájení příjmu žádostí, tedy 15. března 2016, bude pro bytové domy k dispozici více než 250 milionů korun, další prostředky budou postupně přibývat s uskutečněnými prodeji emisních povolenek. Letos očekáváme, že z programu přerozdělíme na dotacích pro rodinné i bytové domy zhruba 2 miliardy korun,“ prozrazuje ke spuštění nové kontinuální výzvy NZÚ ministr životního prostředí Richard Brabec.

Celkem Nová zelená úsporám rozdělí do roku 2021 mezi příjemce z celé republiky 27 miliard korun. Výše dotace se odvíjí od dosažených energetických úspor. Novinkou u podpory pro bytové domy je navýšení maximální výše dotace z 20 na 30 % způsobilých výdajů. Úspěšní žadatelé, kteří podali žádost v rámci první výzvy z loňského roku, budou mít možnost žádost převést do této kontinuální výzvy s výhodnějšími podmínkami a dosáhnout tak na vyšší dotaci. Žadatel bude muset svoji původní žádost zrušit a podat si elektronicky novou, všechny ostatní podklady se ale využijí z původní žádosti. Nebude tak muset znovu dokládat projektovou dokumentaci a energetické hodnocení. Stejně tak kontrola žádosti proběhne ve zrychleném režimu a žadatelé se tak dostanou v řádu 3 týdnů do stejného stavu své žádosti jako v loňské výzvě. Nově mohou vlastníci bytových domů také získat peníze na výměnu zastaralých kotlů na tuhá paliva nebo instalaci solárních či rekuperačních systémů.

„Nově financujeme vypracování projektové dokumentace a zajištění odborného technického dozoru, pro majitele domů bude jistě zajímavá i možnost požádat si o podporu na fotovoltaické systémy, což může významně snížit náklady na elektrickou energii jak v jednotlivých bytech, tak ve společných prostorách bytových domů,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Žádosti mohou v aktuálně otevřené výzvě od 15. března od 10 hodin podávat vlastníci bytových domů v hlavním městě: společenství vlastníků (bytových) jednotek, bytová družstva, fyzické a právnické osoby, včetně městských částí. Zažádat o dotaci můžou před realizací podporovaných opatření, v průběhu i po dokončení realizace. Za způsobilá budou považována opatření provedená 2 roky zpětně od data podání žádosti, přičemž spodní limit je 1. 1. 2015. Pro letošek budou tedy způsobilé výdaje omezeny tímto pevným datem.

Perfektně zpracované žádosti podané na již realizované projekty jsou propláceny do devíti týdnů od jejich podání. U žádostí, kde žadatelé realizují opatření až po jejich schválení, Státní fond životního prostředí ČR garantuje proplacení do šesti týdnů od doložení realizace.

V roce 2015 SFŽP v 1. výzvě pro vlastníky bytových domů v programu Nová zelená úsporám přijal 290 žádostí za více než 174 milionů korun. Majitelům bytových domů mimo hlavní město dotace nabízí Integrovaný regionální operační program, který řídí Ministerstvo pro místní rozvoj. Program Zelená úsporám byl vyhlášen poprvé v roce 2009 a v rámci rodinných a bytových domů bylo již žadatelům proplaceno 74 024 žádostí v celkové hodnotě přes 20 miliard korun.

Kontinuální výzva v kostce:

• Pouze pro bytové domy na území hl. m. Prahy.

• Program koordinován s IROP – zvýšení max. míry podpory až na 30 % z celkových způsobilých výdajů.

• Kontinuální výzva - není omezena lhůtou pro podání žádosti o dotaci, ale dobou trvání programu Nová zelená úsporám, tedy datem 31. 12. 2021.

• Žádosti, pro které nebudou v době jejich podání aktuálně volné finanční prostředky, budou zařazeny do zásobníku žádostí, ze kterého budou postupně přesouvány do řádné administrace, tak jak budou postupovat výnosy z prodeje emisních povolenek. MŽP bude průběžně informovat veřejnost o dostupných prostředcích a stavu programu.

• Obnovitelné zdroje lze nově podpořit i samostatně bez přímé vazby na realizaci zateplení.

• Nově je možné získat příspěvek na fotovoltaické systémy, plynová tepelná čerpadla a zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

• Dotaci lze využít na zajištění energetického hodnocení, projektové dokumentace a odborného technického dozoru.

• Rychlá administrace - 3 týdny na schválení žádosti, 3 týdny na kontrolu dokumentace a výpočet výše dotace, 3 týdny na vyplacení dotace.

• Méně papírování - méně povinných dokladů a ověřených kopií.

• Žádosti budou moci žadatelé elektronicky podávat od 15. března 2016 od 10 hodin do 31. 12. 2021.

• Kompletní podmínky najdou žadatelé od 15. února 2016 na stránkách Programu (https://www.novazelenausporam.cz).

Na co lze získat dotaci

Oblast podpory A – snížení energetické náročnosti stávajících bytových domů

• zateplení obálky bytového domu

• výměna výplní stavebních otvorů (oken a dveří)

Oblast podpory C – efektivní využití zdrojů energie

• výměna starých nevyhovujících zdrojů tepla na tuhá paliva za moderní úsporné zdroje:
  • zdroje na spalování biomasy se samočinnou dodávkou paliva
  • elektrická tepelná čerpadla (vzduch-voda, voda-voda, země-voda)
  • plynová tepelná čerpadla
  • plynové kondenzační kotle
  • malé kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
• náhrada starých nevyhovujících zdrojů tepla na tuhá paliva za připojení k soustavě zásobování teplem (SZT)

• výměna starých elektrických zdrojů tepla za elektrická tepelná čerpadla

• výměna starých plynových zdrojů tepla na vytápění za plynová tepelná čerpadla či malé kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla

• instalace solárních termických systémů

• instalace fotovoltaických systémů

• instalace systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperace)

• projektová příprava (energetické hodnocení a projektová dokumentace)

• odborný technický dozor

Veškeré informace k této výzvě, včetně všech dokumentů, najdete ZDE

Česko čeká obří inventura vodovodního potrubí, uvedla Česká televize. Nařídila ji podle ČT prý nová pracovní skupina v čele s hlavním hygienikem, která reaguje na četné havárie, po kterých měly stovky lidí zdravotní problémy. Ministerstvo zdravotnictví však dnes tuto informaci vyvrací.

„Není pravda, že by nyní Česko čekala obří inventura vodovodního potrubí, kterou, jak uvedla Česká televize, nařídila nová pracovní skupina v čele s hlavním hygienikem,” upřesnil Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta s tím, že jeho slova pravděpodobně redaktorka České televize ne zcela správně pochopila.

Pracovní skupina si dala za cíl provést jakousi inventuru nastavených legislativních a provozních pravidel na jednotlivých úrovních přípravy pitné vody. Následně vyhodnotí efektivitu používaných postupů a pravidel s ohledem na zkušenosti z proběhlých havárií.

Dále chce připravit co nejrychlejší aplikaci norem nové evropské směrnice na jakost pitné vody, která přináší také požadavek na zavedení tzv. monitorovacích programů, jejichž cílem je ověřovat, že dodávaná voda splňuje v daných odběrových místech jednotlivých úrovní přípravy pitné vody požadavky na kvalitu.

Pracovní skupina jednala poprvé 25. 1. 2016 a je předpoklad, že její práce bude dlouhodobá. Vše se děje v reakci na opakované závady v dodávce pitné vody, z nichž některé měly dopady do zdraví obyvatel. Z analýzy těchto událostí, kterou zpracoval Státní zdravotní ústav, vyplynulo, že závady se vyskytly na všech úrovních přípravy pitné vody, tj. jímání, úprava, akumulace i distribuce pitné vody.

Právě z těchto důvodů ustavil Hlavní hygienik ČR pracovní skupinu za účasti všech složek, které participují na zásobování vodou, ať už jako majitelé, provozovatelé vodovodů či orgány státní správy. Pracovní skupina je tedy složena ze zástupců Svazu obcí a měst ČR, Sdružení vodovodů a kanalizací, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství a Státního zdravotního ústavu.

Podívejte se na záznam z tiskové konference MÚ Mělník, kde se starosta města MVDr. Ctirad Mikeš vyjádřil k plánované výstavbě spalovny odpadů v areálu Čez v Horních Počáplech. Zastupitelstvo města se obává obrovské dopravní zátěže a stanovilo podmínky, za kterých by mohla spalovna vzniknout. Centrální spalovna pro Středočeský kraj by měla mít kapacitu 400.000 tun odpadu ročně. Investice dosáhnou několik miliard korun, investorem je skupina ČEZ a spalovna by měla fungovat nejpozději v roce 2024. Mělník požaduje po Středočeském kraji výstavbu obchvatů, aby doprava nezatěžovala ani obyvatele města Mělníka a dotčených obcí, ani regionální silnice. Záznam z tiskové konference MÚ Mělník - ZDE.

Zdroj: https://melnicek.tv

Více než 5,5 milionu lidí na celém světě umírá každý rok předčasně kvůli znečištěnému ovzduší. Nejvíce těchto úmrtí se vyskytuje v Číně a Indii, vyplývá z nové studie, o které informovala britská BBC. Na vině jsou hlavně emise malých částic vypouštěných z elektráren, továren, automobilů a při spalování uhlí a dřeva.

Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za bezpečnou průměrnou roční hustotu PM 2,5 (prachové částice menší než 2,5 mikrometru) deset mikrogramů na metr krychlový. "Koncentrace prachových částic v Pekingu či Dillí v den, kdy je znečištěné ovzduší, může být vyšší než 300 mikrogramů na metr krychlový," uvedl americký odborník Dan Greenbaum.

Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím polétavého prachu poškozuje dýchací a srdeční ústrojí, zkracuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Vdechování těchto částic zvyšuje riziko vzniku srdečních chorob, mrtvice, onemocnění dýchacích cest i rakoviny.

Zatímco rozvinuté země učinily za poslední desítky let velký pokrok v boji se znečištěným ovzduším, počet obyvatel, kteří zemřou kvůli špatné kvalitě vzduchu v rozvojových zemích neustále stoupá. Podle studie způsobuje špatná kvalita ovzduší více úmrtí než jiné rizikové faktory, jako jsou například podvýživa, obezita, konzumace alkoholu, užívání drog či nechráněný sex.

V Čína se počet těchto předčasných úmrtí kvůli špatnému ovzduší pohybuje okolo 1,6 milionů za rok. V Indie je to pak 1,3 milionů ročně. Tyto údaje pocházejí z roku 2013, čísla z dalších let zatím nejsou k dispozici, poznamenala BBC. V Číně je hlavním zdrojem prachových částic v ovzduší spalování uhlí, v Indii pak spalování dřeva, hnoje, zbytků obilí či dalších materiálů za účelem vaření či topení.

Zdroj: ČTK

Obce by mohly podle návrhu nového zákona o odpadech získat více pravomocí při likvidaci černých skládek, majitelům pozemků chce uložit více povinností. Ministerstvo životního prostředí, které zákon poslalo do meziresortního připomínkového řízení, tvrdí, že se obce budou moci konečně opřít o legislativu a vlastníci budou povinni spolupracovat. Skuteční viníci černých skládek ve volné krajině se těžko hledají. Podle oslovených odborníků budou například majitelé pozemků třeba lesů a polí těžko dokazovat, že černou skládku nezpůsobili.

"Černé skládky jsou zakletým problémem ústavního a majetkového práva. My jsme se všemi ústavními principy zabývali v novém zákoně zcela dopodrobna a našli jsme způsob, který pomůže," řekl ČTK Jan Maršák z odboru odpadů na MŽP. Spočívá podle něj v tom, že zákon dá postup, jak zjistit osobu, která černou skládku založila, a zajistit odklizení.

Pokud se na pozemku objeví černá skládka a nebude se vědět, kdo ji způsobil, může podle návrhu obec majiteli či uživateli (typicky nájemci) pozemku nařídit, aby takový odpad odstranil. Majitel pak bude muset prokázat, že černou skládku nezpůsobil, například že v minulosti takový odpad nevytvořil, nebo na místě nic nestavěl.

"Přestože to není váš odpad a někdo vám ho na pozemek složí, musíte vy jako vlastník/uživatel prokázat, že jste to nezpůsobil. My právníci nemáme rádi prokazování negativní skutečnosti, protože prokázat, že já jsem něco neudělala, je značný problém, zejména kýdyž nemůžete ukázat na toho, kdo to udělal, a doložit že to udělal on," uvedla expertka Lucie Matějíková.

Problémy tedy mohou nastat například u soukromých polí, lesů nebo i na pozemcích u chat a dalších nemovitostí, kde se jejich majitel objevuje jednou za čas. Podle Matějíkové nebude mít šanci zjistit, kdo černou skládku způsobil, a odpovědnosti za černou skládku se zprostit.

Místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal upozornil, že návrh zákona problém s černými skládkami neřeší. Obce je už nyní likvidují a neustále řeší náklady. "Stává se, že nejsme schopni dokázat v rámci přestupkového řízení o deliktu, že tu černou skládku způsobil majitel," řekl. Ani navrhované dotace od Státního fondu životního prostředí nepovažuje za jistotu. Tou by podle něj byla spíše část výnosu ze skládkovacího poplatku, který se chystá MŽP několikanásobně zvýšit.

"Když osobu nedohledáme, budeme na majitele lesa uvalovat exekuci, aby to odstranil? To je trochu nesmysl," poukázal na návrh zákona. Podle MŽP by exekuce spočívala v tom, že by vlastník odstranil odpad na vlastní náklady. V minulosti například Česká inspekce životního prostředí řešila nejzávažnější případy desítek tisíc tun nelegálně dovezených odpadů z Německa na Frýdlantsku, Liberecku, Žatecku a Tachovsku, například v lokalitě Arnoltice bylo původně navezeno až 9000 tun nelegálních odpadů.

Návrh zákona také uvádí, že každý, kdo se dozví o takzvané černé skládce, je povinen ji nahlásit. Majiteli, který černou skládku na svém pozemku nenahlásí a ta ohrozí významně životní prostředí, bude hrozit pokuta až 100.000 korun. "Nicméně je potřeba si uvědomit, že je jistě v zájmu vlastníků problematiku řešit hned na začátku, vzhledem k tomu, že se jedná o jejich vlastnictví, a jsou zodpovědní za svůj majetek," dodal Maršák.

Zdroj: ČTK (kráceno)

Soud odmítl žalobu pražských městských částí a čtyř ústavů Akademie věd ČR kvůli plánované přistávací dráze letiště v Ruzyni. Navrhovaly zrušení aktualizace zásad územního rozvoje přijaté hlavním městem. Městské části budou zvažovat podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správního soudu a podle starosty Suchdola Petra Hejla ji nejspíš podají.

Zásady rozvoje jsou nástrojem územního plánování na úrovni kraje, mimo jiné vymezují trasy silnic, dálnic nebo železničních koridorů. Jejich aktualizaci, která se nové dráhy týká, přijalo zastupitelstvo Prahy na podzim 2014.

Žalobu podaly městské části Dolní Chabry, Ďáblice, Lysolaje, Nebušice, Satalice a Suchdol. Případná stavba dráhy letiště podle městských částí výrazně zhorší životní podmínky na jejich území, například se má výrazně zvýšit hluk. Město navíc podle nich nedostatečně posoudilo vliv staveb na životní prostředí.

"Navrhovatelé dále namítají, že proces posuzování vlivů záměru je zatížen chybami, jednotlivé výstupy jsou zpracovány chybně a v rozporu se zákonem," píše se v textu žaloby na vybudování dráhy.

Soud s jejich názorem nesouhlasil. "Na zásady územního rozvoje je třeba nahlížet jako akt, který je do značné míry ovlivněn politikou. V hierarchii aktů jsou druhý nejvyšší po politice územního rozvoje a jsou konkretizací jejího záměru," řekla dnes v odůvodněním rozsudku předsedkyně soudního senátu Ivanka Havlíková. Soud by podle ní neměl zasahovat do výkonu samosprávy obce, tedy Prahy. Městské části měly námitky podávat při projednávání zásad. "Pak jim nezbývá než je přijmout," dodala soudkyně.

Druhou žalobu podaly tyto a další městské části spolu se středočeskými obcemi na aktualizaci zásad územního rozvoje, které vymezují trasu Pražského okruhu. Tu soud začal projednávat ve středu, pokračovat bude příští týden. Odpůrci trasy okruhu a dráhy již v minulosti s žalobou uspěli, když jim dal za pravdu Nejvyšší správní soud a původní znění zásad zrušil.

Pražské Letiště Václava Havla podle odborníků potřebuje novou vzletovou a přistávací dráhu, s její výstavbou se proto dlouhodobě počítá. Současná kapacita hlavní a záložní dráhy nestačí plnit požadavky letecké dopravy. Třetí dráha by měla kopírovat tu hlavní. Po dokončení nové dráhy letiště předběžně počítá s maximální kapacitou 820 vzletů a přistání v průběhu jednoho dne.

Jejich podíl tak na všech postavených rodinných domech činil zhruba deset procent. Celkově jich bylo v tuzemsku již více než 1600. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta. Podle něho se jako pasivní dům dá označit stavba, která má velmi nízkou spotřebu energie na vytápění. Klíčové je zpětné získávání tepla (tzv. rekuperace), kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. Co se týče podílu na nově postavených domech, patří Česko do evropské špičky spolu s Rakouskem nebo Belgií.

"Ty nejlepší rekuperace mají účinnost kolem 96 procent, takže uvnitř zůstává skoro veškeré teplo. A v domě je čerstvý vzduch, aniž byste museli větrat. Náklady na užití domu jsou třeba jen 1000 korun měsíčně," říká Bárta. Pasivní dům navíc podle něj nemusí být nutně dražší než běžná stavba. "Rozdíl může být pouze v tom, že na rozdíl od normálních staveb je u pasivních domů vyžadován technický dozor stavebníka. Ten může stavbu prodražit. U normální stavby se předají klíče a lidi třeba až po dvou letech zjistí, co se tam udělalo špatně," dodává.

První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu. V Německu je v současnosti podle hrubého odhadu 40.000 pasivních domů, nejvíce na světě. "V Česku se začaly první pasivní domy stavět zhruba před deseti lety. A vůbec největší boom zatím zaznamenaly v roce 2014 se spuštěním programu Nová zelená úsporám," připomíná Bárta.

"Mimo Evropu registrujeme velký zájem z Číny. Dá se říct, že pasivní domy se rozšiřují po celém světě. Ale kolébka je v Evropě, tady je těch domů nejvíc. Jsou tady pro ně nejpříhodnější klimatické podmínky. A navíc je tady tlak Evropské unie na efektivní využívání energie," zmiňuje Bárta.

Nejvíce pasivních domů podle něj připadá na rodinné domy, ale stavějí se i bytovky. "Například developerská společnost JRD dokončí letos velký bytový projekt v Hloubětíně. Ale funguje třeba i Základní umělecká škola v Holicích, ve Slivenci je mateřská škola, v Modřicích u Brna domov pro seniory, v Ostravě administrativní budova. Ale ten standard se dá použít třeba i u tělocvičen, sportovních hal nebo bazénů," doplňuje Bárta.

Za ideální materiál pro stavbu pasivních domů považuje dřevo. "Má tu výhodu, že v jedné vrstvě kombinujete nosný systém a tepelnou izolaci. Čili obvodová konstrukce může být tenčí a o to větší je využitelná plocha. Dřevo má i svoje nevýhody, ale to třeba cihly taky. Obecně se dá říct, že pasivní dům se dá postavit téměř z čehokoliv," říká dále Bárta.

Ve větším rozšíření podle něj brání některé mýty. "Třeba že se nesmějí otevírat okna, ale přitom je to nesmysl. Nebo že systém řízeného větrání je komplikovaná technologie navíc, která vyžaduje neustálou údržbu. Přitom je to tak, že jednou za tři měsíce vyměníte filtr. To vám zabere pět deset minut," říká Bárta.

Během několika let se podle něj budou stavět pouze pasivní domy. "Podle nařízení Evropské komise se od roku 2020 budou muset stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Každý stát si definuje, co pojem téměř nula znamená. A pak už zbývá jen krůček navíc," uzavírá Bárta.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pořádá dne 25. února 2016 od 9.30 hodin v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na adrese Sněmovní 1, Praha 1- Malá Strana, v místnosti č. 205. seminář na téma „Nová právní úprava národních parků obsažená v novele zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (sněmovní tisk 501)“. Předpokládané ukončení semináře je ve 13.00 hodin. Z organizačních důvodů je nutné potvrzení účasti na e-mailové adrese: akce@mzp.cz.

Program semináře:

Od 9.00 – registrace

9.30 – 10.30 – úvodní část:

Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí

Ing. Vladimír Mana, náměstek ministra pro řízení sekce státní správy

Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., náměstek ministra pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny

Ing. Jan Hřebačka, ředitel Správy KRNAP

Představení návrhu novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 501), účel a cíle návrhu, zásadní změny a nové instituty právní úpravy národních parků, přínosy navrhovaných změn pro ochranu přírodních hodnot a pro obyvatele a návštěvníky.

10.30 – 11.00 – diskuse

11.00 – 11.30 – přestávka na kávu

11.30 – 13.00 – diskuse

SCHŮZE UKONČENA Poslanecká sněmovna ukončila 39. schůzi, která byla zahájena již 19.1. Bodů nebylo málo. Poslancům se nakonec podařilo z pohledu životního prostředí schválit ve třetím čtení novelu horního zákona a novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Novela zákona o ochraně ovzduší se zatím nedočkala. Níže uvádíme rychlý souhrn, jednotlivé denní aktuality včetně zvukových záznamů z interpelací. Ty se tentokrát zaměřili zejména na aktuální problém zákona EIA a chodu ČIŽP.

Rychlý souhrn:

• Horní zákon - novela schválena ve třetím čtení

• Podporované zdroje energie - novela schválena ve třetím čtení

• Energetický zákon - vrácen do druhého čtení

• Ochrana půdního fondu - ukončené druhé čtení

• Veřejné zakázky - ukončené druhé čtení

• Ochrana přírody a krajiny - dokončené první čtení

• IRZ a ISPOP - ukončené první čtení

• Ukládání CO2 - ukončené první čtení

• Novela zákona o ochraně ovzduší - neprojednáno v prvním čtení

• GMO - neprojednáno v prvním čtení

• Biocidy - neprojednáno ve druhém čtení

• Interpelace - viz zvukové záznamy níže

Aktuality:

12.2.: 39. schůze Poslanecké sněmovny byla ukončena

11.2.: Ochrana zemědělského půdního fondu:

• ukončené druhé čtení (12.45 hod)
• pozměňující návrhy:
  • Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 543/7
  • Výbor pro životní prostředí: ST 543/3 (komplexní pozměňující návrh)
  • Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj: ST 543/5
  • Garanční Zemědělský výbor: ST 543/6 (komplexní pozměňující návrh)
  • Petr Bendl - PDF
  • Petr Gazdík - PDF
  • Václav Zemek - PDF

11.2.: Interpelace

• Písemná interpelace J. Fischerové na R. Brabce ve věci mimosoudního řešení sporů zaměstnanců ČIŽP - Celý sněmovní tisk

  • Zvukový záznam: část 1, část 2, část 3, část 4, část 5, část 6, část 7, část 8

• v rámci ústních interpelací od 14.30 hodin jsou v plánu dvě interpelace na ministra Brabce ve věci EIA
  • poslanec Petr Bendl ve věci dopravní stavby a EIA aktuální situace - Zvukový záznam (10 minuta)
  • poslanec Ladislav Okleštěk ve věci nová Zelená úsporám - Zvukový záznam (3:30 minuta)
  • poslanec František Laudát ve věci platnosti EIA - Zvukový záznam Zvukový záznam (8 minuta) + Zvukový záznam (0 minuta)

10.2.: Podporované zdroje energie:

• Poslanci schválili novelu zákona ve třetím čtení ve znění schváleném poslaneckou sněmovnou. Novela zákona tak bude platná dnem jeho vyhlášení. Původně měla novela zákona platit již 1. ledna 2016. Novela zákona znamená, že zemědělské podniky ve formě akciových společností, jejichž vedlejší činností je výroba elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla budou mít nárok na podporu bez podmínky zaknihovaných akcií. Nyní se výjimka z podmínky mít zaknihované akcie vztahuje jen na výrobce s hlavní činností zemědělská výroba, kteří produkují elektřinu z bioplynu. Stejná pravidla budou platit i pro zemědělské podniky, které vyrábějí elektřinu obecně z obnovitelných zdrojů. Novelu dále projedná Senát a musí schválit prezident.

10.2.: Ochrana zemědělského půdního fondu:

• zatím neprojednáno, schůze byla v 19 hodin přeřušena

• plán: druhé čtení dnes jako 2. bod v 18 hodin

28.1.: Interpelace:

• Poslanec a předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch interpeloval předsedu vlády ve věci problematiky novely EIA v kontextu s potencionálním zastavením výstavby několika významných dopravních staveb. Tedy ještě nezrealizovaných staveb, které mají posudky EIA podle starého zákona a paradoxně by mohly přispět ke zlepšení stavu ovzduší v Česku. Otázku a reakci premiéra si můžete poslechnout:  EIA_Sobotka.MP3 (4,5MB).
• Ve věci EIA jsou v plánu ještě dvě interpelace na ministra životního prostředí:
  • Záznam - interpelace poslankyně Pěnčíkové: Brabec_Pěnčíková.MP3 (3,6MB)
  • Záznam - interpelace poslance Nekla: Brabec_Nekl.MP3 (3,6MB) - omlouváme se za výpadky zvuku.
• Poslanci mají dále připravení otázky na téma certifikace kotlů pro kotlíkové dotace nebo ve věci ochrany pitné vody či odpadních vod na území Frýdlantska.

27.1.:

• Ukládání CO2:
  • Plán: St 27. 1., 6. bod po bloku 3. čtení - první čtení (návrh na schválení již v prvním čtení)
  • Výsledek: ukončené I. čtení a přikázán k projednání výboru pro životní prostředí. Lhůta pro projednání výboru byla zkrácena o 30 dnů. Poslanci nesouhlasili se schválením návrhu zákona již v prvním čtení, jak bylo navrhováno Ministerstvem životního prostředí.

• Veřejné zakázky:
  • Pláná: St 27. 1., 1. bod ve 14.30 hodin - druhé čtení
  • K návrhu MMR uvedlo: Návrhem zákona se zabývaly tři výbory poslanecké sněmovny, přičemž projednávání ve výborech vyústilo v doporučení výborů zákon schválit ve znění jimi doporučovaných pozměňovacích návrhů. Vyjma pozměňovacích návrhů, které vzešly z těchto tří výborů, byly předloženy další pozměňovací návrhy ze strany některých poslanců. V případě pozměňovacích návrhů, které jdou proti textu evropských zadávacích směrnic, nemůže Ministerstvo pro místní rozvoj s takovými změnami v návrhu zákona souhlasit. Naproti pozměňovacím návrhům majícím dopad pouze na obsah návrhu zákona, který není směrnicemi upraven, je ministerstvo připraveno vést se zpracovateli pozměňovacích návrhů diskusi. Lze tak počítat s tím, že předmětem diskuse ve druhém čtení bude zejména problematika změn smluv či ukončení smluv, rozšíření definice dotovaného zadavatele, nebo limit pro koncese malého rozsahu.
  • Předpoklad MMR: Zákon výrazně sníží administrativní zátěž, protože již nebude třeba ke každé nabídce vyhotovovat protokol. Také zadavatel dostane k dispozici celou řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní. Zákon také umožní vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil, a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení. Cílem není sepsat podrobný návod, ale jasně stanovit pravidla. Ministerstvo pro místní rozvoj již nyní pracuje na sadě návodných metodik pro zadavatele, které doplní schválený zákon. Zákon je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby byl přehlednější. Směřuje od obecného ke konkrétnímu.
  • výsledek: ukončené II. čtení
• Podporované zdroje energie (bod není pevně zařazen): Návrh poslanců Vojtěcha Filipa a Pavla Kováčika na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 585/ - třetí čtení - zatím neprojednán
   

20.1.:

• IRZ a ISPOP: Novela prošla prvním čtením. Dále novelu projedná výbor pro životní prostředí jako výbor garanční.

• Ochrana přírody a krajiny: Novela prošla po velmi dlouhé diskuzi prvním čtením. Návrh na zamítnutí ani návrh na vrácení předkladateli k přepracování nebyl poslanci přijat. Novelu dále projedná výbor pro životní prostředí (garanční výbor) a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Lhůta pro projednání ve výborech byla prodložena o 20 dnů tedy celkem na 80 dnů.

• Podporované zdroje energie - zatím neprojednáno

• Energetický zákon:
  • Podle ministra MPO Jana Mládka je novela zákona v současné době nehlasovatelná. Ministr tak navrhl vrátit novelu zákona do druhého čtení. Původně měla novela, která chtěla řešit vzniklou situaci na ERÚ tj. nesoulad mezi účinností energetického zákona a zákona o státní službě, platit od 1.1.2016. NÁVRH BYL PŘIJAT

   

• Horní zákon:

  • Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení novelu zákon ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Ty se týkají jednak účinnosti. Novela tak bude platná od 1. ledna 2017, původně návrh uváděl leden 2016. Dále výše sazeb úhrad bude moci být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtě nejméně pěti let. Sněmovna také schválila návrh, který požadoval, aby stát neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech. Platit by se měli přímo ze státního rozpočtu. Návrhy na změnu z pohledu rozpočtového určení úhrady nebyly přijaty. Stát tak bude dostávat větší podíl z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Klesne naproti tomu podíl, který dostávají obce. Obce by ale měly dostat více peněz z úhrad z dobývacích prostor. Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením (více ZDE). Poslanci také nepřijali pozměňovací návrhy, které chtěly do zákona vložit zákaz těžby břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení hornin a také těžby uhlí metodou podzemního zplynování. Novelu musí projednat ještě Senát a podepsat prezident.

  • Podané pozměňovací návrhy - ZDE (přijaté: A1, A2 a B)

19.1.: termíny projednávání:

• Horní zákon (třetí čtení) - St 20. 1.

• Energetický zákon (třetí čtení) - St 20. 1.

• Podporované zdroje energie (třetí čtení) - St 20. 1.

• Ochrana přírody a krajiny (první čtení) - St 20. 1., 3. bod po bloku 3. čtení

• IRZ a ISPOP (první čtení) - St 20. 1., 4. bod po bloku 3. čtení

• Ukládání CO2 (první čtení) - St 27. 1., 4. bod po bloku 3. čtení

• Schůze přerušena do středy 20. ledna do 9 hodin

Anotace předpisů

Novela zákona o ochraně ovzduší by měla být od platná 1. června 2016 s výjimkami. Výjimkou by měl být i ponížený imisní limit pro částice PM2,5 z 25 μg.m-3 na 20 μg.m-3 s účinností od 1. lednu 2020.

Jubilejní 20. ročník prestižní ekologické Ceny Josefa Vavrouška právě začíná. Pokud tedy znáte někoho ve svém okolí, kdo pro životní prostředí žije a dýchá, tak ho určitě nominujte. V rámci letošního ročníku, kterou uděluje Nadace partnerství, se poprvé budou udělovat ceny dvě – jedna za dlouhodobý přínos životnímu prostředí a druhá v kategorii významný ekologický počin.

Nominaci je možné udělit do konce dubna prostřednictvím internetových stránek www.cenajosefavavrouska.cz. Povolání, věk ani známá tvář při konečném výběru nerozhodují. Důležitý je přínos ke zlepšení životního prostředí.

Mezi dosavadními laureáty v devatenáctileté historii ceny jsou například bývalý ministr životního prostředí, bývalý poradce prezidenta či občanský aktivista, ale i filozof, právník nebo učitel.

Sama Cena Josefa Vavrouška je spjata se jménem předního českého ekologa a zároveň federálního ministra životního prostředí, který v roce 1995 tragicky zahynul pod lavinou. Josef Vavroušek byl jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy.

Foto: prof. Josef Fanta, laureát Ceny Josefa Vavrouška za rok 2014

V novém čísle odborného časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) najdete tentokrát rozhovor s významným odborníkem na radioekologii Ing. Eduardem Hanslíkem, CSc.., který vede skupinu odborníků se kterými společně zkoumají nástrahy jaderných elektráren či havárii v Černobylu.

Odborné články se věnují tématům ověření Českého imisního testu, rychlé metodě stanovení celkové objemové aktivity beta, vlivu barometrického tlaku na úroveň hladiny vody v pozorovacích vrtech, posouzení vztahu mezi kvalitou vody a funkcemi malých vodních nádrží, národní infrastruktuře prostorových dat a úvaze o možné úloze, kterou mohou zastávat produkty GIS a kartografie VÚV TGM, stanovení koliformních bakterií a Escherichia coli na chromogenním médiu a základními hydrologickými údaji za referenční období 1981–2010.

Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i. Časopis se především zaměřuje na původní sdělení o výsledcích výzkumu v oblastech voda a odpady.

Články jsou dostupné v elektronické formě ZDE.

Evropská komise zahájila novou veřejnou konzultaci na téma "Politika pro oblast udržitelné bioenergie na období po roce 2020". Cílem průzkumu je konzultovat politiku EU v oblasti udržitelné bioenergie na období 2020 - 2030 jako součást balíčku pro obnovitelé zdroje energie. Konzultace potrvá do 10. května 2016. Odkaz na tuto konzultace a přehled ostatních konzultací najdete ZDE.

Česká pošta patří mezi největší společnosti využívající ekologické palivo CNG. Od roku 2012, kdy řidiči České pošty začali CNG vozidla využívat, se vozový park těchto vozů u státního podniku rozrostl na 1042 vozidel a najezdily zhruba 50 milionů kilometrů. Finanční úspora za tu dobu činí 50 milionů korun.

„V současné době jezdí na CNG pětina všech aut z našeho vozového parku,“ uvedl generální ředitel České pošty Martin Elkán a dodal, že důvodem je odpovědný přístup k životnímu prostředí i ekonomická výhodnost provozování aut na CNG. Česká pošta tak bude prvním státním podnikem plnícím cíle čisté mobility.

Česká pošta provozuje svá CNG vozidla zejména ve velkých městech, kde přispívají ke zlepšení stavu ovzduší. Díky CNG nevypouští do ovzduší žádné pevné částice, které jsou dnes velkým problémem měst v celé Evropě. „Jen v Praze je nasazeno více než 200 CNG vozidel,“ dodal Martin Elkán.

Česká pošta v současnosti patří mezi největší provozovatele vozů s CNG pohonem v Česku. Firemní flotila zahrnuje aktuálně 1046 vozidel různých značek od osobních automobilů, přes dodávky až po nákladní vozy.

Náměstkyně ministra průmyslu Jana Mládka pro oblast energetiky Lenka Kovačovská dnes jednala v Bruselu o schválení finanční podpory pro většinu obnovitelných zdrojů energie v České republice, takzvané notifikaci. Komise vyjádřila rámcový souhlas s návrhy české strany.

„Můžeme potvrdit, že se dnes uskutečnilo pracovní jednání se zástupci Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž k procesu notifikace podpory obnovitelných zdrojů energie,“ řekl dnes Miroslav Kynčl z tiskového oddělení MPO. Cílem jednání podle něj bylo urychlit rozhodovací proces komise. Většině obnovitelných zdrojů schválení chybí dlouhodobě.

„Obě strany si vzájemně vyjasnily rozsah dodatečných dat potřebných pro úspěšné dokončení notifikace a komise vyjádřila rámcový souhlas s návrhy české strany ke zbývajícím otázkám, a též vyjádřila zájem na rychlém ukončení notifikačního procesu,“ uvedl Kynčl.

Mezi zbývající otázky podle něj patří například kompenzace dovozů obnovitelných zdrojů nebo délka trvání podpory. Podle dřívějšího Mládkova vyjádření by měla být notifikace udělena mezi únorem a dubnem tohoto roku.

Právě kvůli chybějícímu schválení Evropské komise loni Energetický regulační úřad (ERÚ) odmítal řadu měsíců vypsat podporu většině obnovitelných zdrojů v Česku pro letošní rok. Podporu, jejíž celková výše je až 42 miliard korun, úřad nakonec vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku.