Vláda dnes schválila na návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nařízení, kterým se nově stanoví sazba jednorázového poplatku na jaderný účet a roční výše příspěvků obcím a pravidla jejich poskytování. Důvodem je podle MPO snaha motivovat obce k akceptaci průzkumných prací z pohledu budoucí realizace výstavby hlubinného úložiště v dané lokalitě.

Poplatek placený původci radioaktivních odpadů bude nově činit 145 tis. Kč za 1 m3 radioaktivního odpadu předaného ve formě standardních ukládacích jednotek o obsahu 216 l, splňujícího podmínky přijatelnosti k uložení, a 174 tis. Kč za 1 m3 odpadu, nesplňujícího tyto podmínky. Sazba tohoto jednorázového poplatku se počínaje 1. lednem 2018 bude zvyšovat každý kalendářní rok vždy o 2 % oproti předcházejícímu roku.

„Atomový zákon vyžaduje, aby základem jednorázového poplatku bylo množství radioaktivního odpadu v metrech krychlových,“ říká ministr Mládek a doplňuje: „Prosazením nařízení dojde zároveň k navýšení příspěvků obcím při zohlednění míry reálného využívání jednotlivých úložišť radioaktivního odpadu a zatížení obcí spojeného s provozem úložiště.“

Nařízení stanovuje také roční výši poskytování příspěvku obcím a její pravidla. Obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno průzkumné území, přičemž na tomto území není stanoveno zároveň chránění území, obdrží z jaderného účtu příspěvek ve výši 600 tis. Kč ročně a dále příspěvek ve výši 0,40 Kč ročně za každý m2 katastrálního území, na kterém je průzkumné středisko stanoveno. Obce, na jejichž území je stanoveno chráněné území, obdrží příspěvek ve výši 600 tis. Kč ročně a dále příspěvek ve výši 0,60 Kč ročně za každý m2 katastrálního území obce, na němž je chráněné území stanoveno.

„Důvodem navýšení je snaha motivovat obce k akceptaci průzkumných prací,“ připomíná ministr Mládek a zdůrazňuje: „Obcím tímto způsobem přispějeme k jejich žádoucímu rozvoji pro případ budoucí realizace výstavby hlubinného úložiště v dané lokalitě.“

Obci, na jejímž katastrálním území bylo stanoveno chráněné území, má rovněž nárok na jednorázový příspěvek ve výši 50 mil. Kč z jaderného účtu; nařízení výslovně stanoví, že nárok na tento příspěvek mají i obce, na jejichž katastrálním území bylo stanoveno chráněné území před nabytím účinnosti nařízení. V případě obcí, na jejichž katastrálním území je provozováno úložiště radioaktivních odpadů, má činit příspěvek částku 4 mil. Kč z jaderného účtu, tedy ve výši stávajícího příspěvku. Kromě toho mají mít obce nárok na příspěvek ve výši 10 tis. Kč za každý m3 uloženého odpadu v daném roce. Tím dojde k navýšení příspěvku obcím tak, že bude zohledněna míra reálného využívání jednotlivých úložišť radioaktivního odpadu a s tím spojeného zatížení dotčených obcí v souvislosti s provozem úložiště.

Atomový zákon upravující oblast mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření stanoví původcům radioaktivního odpadu poplatkovou povinnost v souvislosti s ukládáním radioaktivních odpadů. Účelem poplatků, jakožto hlavního zdroje příjmů jaderného účtu, je úhrada nákladů na bezpečnou likvidaci radioaktivního odpadu. Atomový zákon předpokládá poplatky odváděné na jaderný účet dvojího druhu, pravidelné a jednorázové. Poplatníkem pravidelného poplatku jsou dle § 119 atomového zákona původci radioaktivního odpadu provozující jednak energetické jaderné zařízení, jednak výzkumné jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 1 MW. Poplatníkem jednorázového poplatku je podle § 128 atomového zákona původce radioaktivního odpadu, který není poplatníkem pravidelného poplatku (tedy nenaplňuje podmínky uvedené v § 119 atomového zákona).

SFŽP ČR zveřejňil aktualizovanou verzi nástroje Udržitelnost 2014+, v1.3, platnou ke dni 23. 1. 2017. Verze nástroje v1.3 obsahuje zejména aktualizaci ve smyslu prodloužení doby životností vodovodních a kanalizačních potrubí. Další změny v nástroji jsou popsány na webu opračního programu životní prostředí -  ZDE

Kde a jak mohou samosprávy čerpat finanční prostředky z tuzemských programů v gesci ministerstev a dalších organizací? Na tyto a další otázky odpovídá nová publikace Svazu měst a obcí ČR a Ministerstva pro místní rozvoj. Jmenuje se "Národní dotační zdroje - Příležitosti a možnosti pro města a obce" a formou souhrnných informací a přehledných tabulek čtenáře provádí dotačními příležitostmi a možnostmi pro města a obce. 160stránková brožura je k dispozici ke stažení ZDE.

Podíl odpadu určeného k recyklaci by měl do roku 2030 zvýšit na 70% ze současných 44%. Zatímco skládkování, které má má velký vliv na životní prostředí, by se mělo omezit na 5%. Požaduje to Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI). ENVI výbor tak obnovil ambiciózní cíle v oblasti recyklace a skládkování v souladu s tím, co Komise původně navrhovala v roce 2014. Do roku 2030 se má také snížit o polovinu i potravinový odpad. Dále o balíčku pro oběhové hospodářství, týkající se odpadů obecně, skládek, obalů a autovraků, baterií a akumulátorů, bude Evropský parlament jednat 13 až 16 března 2017.

Odpady a obalové odpady
V roce 2030 alespoň 70% hmotnostních tzv. komunálního odpadu (z domácností a podniků) by měl být recyklován nebo opětovně použit. Evropská komise navrhla 65%. Pro obalové materiály, jako je papír a lepenka, plast, sklo, kov a dřevo, europoslanci navrhují cíl 70% pro rok 2030, s průběžnými cíli pro každý materiál.

Skládkování
Návrh omezuje podíl komunálních odpadů, které mají být ukládané na skládky na 10% do roku 2030. Europoslanci navrhují zpřísnění na 5%, avšak s možností prodloužení o pět let a to za určitých podmínek. Jde o státy členské státy EU, které skládkují více než 65% komunálního odpadu v roce 2013.

Potravinový odpad
Potravinového odpadu v EU se odhaduje přibližně na 89 mil tun neboli 180 kg na obyvatele za rok. Poslanci prosazují cíl pro jeho snížení o 30% do roku 2025 a o 50% do roku 2030 ve srovnání do roku 2014. Navrhují také podobný cíl pro odpadky v moři.
 

Související článek:

Oběhové hospodářství jako zásadní dnešní bod pro Evropský výbor pro životní prostředí (24.1.2017)

Vláda má zítra na programu schvalování programu Proof of Concept, který je součástí aktivit Prioritní osy 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace v rámci OP PIK. Navrhovaný program předpokládá jako příjemce podpory z řad podnikatelské sféry vedle MSP rovněž velké podniky a také organizace pro výzkum a šíření znalostí.

Cílem programu je podpora aktivit, které májí pomoci zajistit rozvoj transferu technologií a znalostí mezi výzkumnými organizacemi a podniky, které mohou výsledky výzkumu uplatnit v praxi.

Program si klade za cíl posílení vazeb mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, rozvoj ekonomiky a konkurenceschopnosti firem. Výsledky projektů mají podle navrhovatele posilovat předpoklad pro jejich další tržní uplatnění.

Program zahrnuje podporu ve formě dotace i podporu ve formě finančních nástrojů.

Výzvy využívající jako formu podpory dotace a výzvy pro tento program využívající finanční nástroje kapitálových vstupů budou vyhlašovány samostatně. Vyhlášení 1. výzvy je dle aktuálního harmonogramu plánováno v první polovině roku 2017.

Materiál je vládě předkládán bez rozporu.

Přehled programu jednání vlády 25.1.2017

• Program Proof of Concept z Prioritní osy 1 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020

Třetí největší tuzemský maloobchodní řetězec Tesco začíná nabízet "ošklivou" zeleninu. Takovou, která je zkřivená, malá, nebo naopak obří, a neprojde tak normami na prvotřídní vzhled. V rámci pilotního programu nabídne zákazníkům ve slevě čtyři druhy potravin. "Tímto rozhodnutím se snažíme pomoci našim dodavatelům omezit množství znehodnocených potravin," uvedl Patrik Dojčivovič, ředitel společnosti Tesco pro čerstvé potraviny. Podle organizace pro výživu a zemědělství OSN se kvůli vzhledu vyhodí až 20 procent zemědělské produkce. Prodej "ošklivé" zeleniny tak může toto plýtvání zmírnit. Pokroucenou zeleninu prodává už Penny Market a Rohlik.cz. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

"Tetování" ovoce a zeleniny má být šetrnější než nálepky, teď ho zkouší Švédové (22.1.2016)

České ekologické manažerské centrum, z.s. (CEMC) vytvořilo manuál doporučující jednotný systém pro plnění zákonné povinnosti uvádění energetické náročnosti budovy v reklamních a inzertních materiálech. Návod je určen pro realitní kanceláře, přičemž z jednotného systému má profitovat zákazník. Ten ve srozumitelné formě získá informaci o energetické náročnosti nemovitosti a souvisejících nákladech na její provoz. Manuál obsahuje grafické šablony, praktické příklady, vysvětluje přínosy a nezapomíná ani na sankce. Veškeré podklady jsou volně ke stažení na odborném portálu pro životní prostředí www.Tretiruka.cz.

„Přehledné a jednoznačné označování energetické náročnosti nemovitostí v inzertním prostoru je důležitým faktorem pro orientaci potenciálních kupců nebo nájemníků. V současné době neexistují pro realitní kanceláře jednotná pravidla a pro klienty realitních kanceláří je mnohdy těžké se na trhu orientovat.“, vysvětluje motivy vzniku manuálu a pravidel Vladimír Študent, výkonný ředitel CEMC a dodává: „Problém je také fakt, že většina nabízených nemovitostí je označována jako nejhorší třída G, což sice zákon ve vybraných situacích umožňuje, nicméně přirozeně nemotivuje potencionální kupce si vybírat z nabídky ekologicky šetrnější nemovitost.“

Manuál reprezentuje především řada praktických příkladů jak postupovat v případě různých inzertních médií. Mimo klasické tištěné inzeráty se zaměřuje i na moderní technologie jako jsou mobilní aplikace. Perličkou je pak i doporučení pro televizní a rozhlasovou reklamu. Základ tvoří jednotný vizuální styl označování energetické náročnosti budovy (ENB) definovaný symbolem ENB. Pro něj byla vybrána typografie, typ písma, barva a pokyny pro dodržování jeho použití. Zvolené grafické zpracování vychází ze zavedené symboliky Průkazů energetické náročnosti budov (PENB) informující o stavu nemovitosti z pohledu energetické a finanční náročnosti na její typizované užívání. PENB je věnována speciální část vysvětlující jak se orientovat v uváděných informacích.

Na celkem 40 stránkách je uživatel komplexně informován o problematice. Není opomíjen informační a vzdělávací charakter a čtenář se tak seznámí základními pojmy reflektující povinnosti zákona o hospodaření energií, s přínosy, povinnostmi i potencionálními sankcemi. Manuál včetně všech souvisejících podkladů je soustředěn na populárním odborném portálu v oblasti životního prostředí v České republice www.TretiRuka.cz.

„Na realitním trhu v ČR je bohužel problematika energetické náročnosti upozaděna a zákazníci se ještě nenaučili s těmito informacemi pracovat. Stále si z nich málokdo uvědomuje, že měsíční náklady na provoz tvoří nezanedbatelnou část jejich měsíčního rozpočtu. Pokud se naučí s tímto parametrem pracovat, tak nejen že budou bydlet v nemovitosti, kde mají náklady pod kontrolou, ale také dokáží relevantně snížit pořizovací náklady.“ uvádí Vladimír Študent a uzavírá „Tématu energetických úspor a PENB se věnujeme dlouhodoběji v rámci vzdělávacího cyklu Energy Tour s cílem vzdělávat zástupce realitních kanceláří, široké veřejnosti ale také tzv. energetické specialisty zpracovávající PENB. Kvalita PENB je stále diskutovaným problémem, kdy Státní energetická inspekce (SEI) nachází nespočet pochybění na straně zpracovatelů. Tématu se budeme věnovat i nadále v našem odborném časopisu Odpadové fórum a na portálu www.TretiRuka.cz“.

Podklady jsou dostupné - ZDE

České ekologické manažerské centrum, z.s. (CEMC) je významným neziskovým sdružením v oblasti průmyslové ekologie, vydavatelem odborných periodik  - Odpadové fórum a www.Tretiruka.cz, pořadatelem vzdělávacích akcí a konferencí (Pvevence vzniku odpadů, Týden výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí) a realizátorem prospěšných projektů. Inspekční orgán zřízený při CEMC (CEMC ETVCZ) provádí nezávislé ověřování ekoinovací. Aktivity CEMC korespondují s aktuálním vývojem a trendy směřující k oběhovému hospodářství.

V Česku ubývá krajů, kde platí smogová situace kvůli vysoké koncentraci polétavého prachu v ovzduší. Signál regulace vyhlášený v sobotu ve Středočeském kraji byl odvolán a po několika hodinách také stav smogové situace. Skončila také v Praze a Královéhradeckém, Pardubickém a Jihočeském kraji. Znovu ji ale meteorologové v úterý ráno vyhlásili ve Zlínském kraji. Tématu ovzduší se bude věnovat také Interview ČT24 s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem od 18:28. Záznam pořadu ZDE

Evropská investiční banka ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR organizuje dne 27. ledna 2017 v Praze (Národní technická knihovna, Praha 6) interaktivní seminář, jež představí nástroje na podporu inovačních malých a středních podniků. Jednat se bude především o produkty spadající pod InnovFin programu Horizont 2020. Posluchači si také vyslechnou zkušenosti příjemců finančních prostředků na inovace, při networkingovém obědě budou mít příležitost diskutovat s experty skupiny EIB a dalšími lidmi z oboru. O pozvánku na seminář je nutné požádat na innovfinevents@eib.org. Další informace naleznete ZDE

Zdroj: Technologické centrum AV ČR

Premiér Bohuslav Sobotka chce nechat prověřit, jak stát využívá své možnosti pro boj se smogem. Pokud bude mít ministerstvo životního prostředí nové iniciativy, vláda je posoudí, uvedl v prohlášení. Smogová situace vyhlášená kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu v ovzduší trvá v devíti krajích. Ve čtyřech z nich včetně Prahy platí přísnější regulace, při níž některé podniky omezují činnost.

Předseda vlády chce, aby ministr životního prostředí Richard Brabec na středečním jednání informoval vládu o nynější smogové situaci a jejím výhledu a aby zhodnotil nástroje, které má stát k dispozici pro zlepšení stavu. "Pokud má ministerstvo životního prostředí některé nové rozumné iniciativy, pojďme se na ně ještě ve zbývajícím mandátu vlády podívat," doplnil.

„Chci, aby ministr životního prostředí informoval vládu o současné smogové situaci a jejím výhledu, aby zhodnotil nástroje, které máme k dispozici pro zlepšení stavu, a to, jak je využíváme. Pokud má Ministerstvo životního prostředí některé nové rozumné iniciativy, pojďme se na ně ještě ve zbývajícím mandátu vlády podívat. Určitě platí, že bychom měli pokračovat v pozitivních projektech, které už jsme rozjeli – kotlíkové dotace, snižování emisí v domácnostech. Je třeba urychlit programy, které se týkají snižování emisí v rámci dopravy. Nebude to jednoduché, nebude to ze dne na den, ale klíčové faktory znečisťování ovzduší, jako jsou osobní a tranzitní doprava, domácí topeniště a pak samozřejmě zčásti také ještě průmysl, musíme velmi pečlivě sledovat. A ukazuje se, že je nutné se jim věnovat ještě pečlivěji, pokud reálně zažíváme takto nepříznivou a dlouhotrvající smogovou situaci.“

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

Pozitivní je v tomto směru podle premiéra projekt kotlíkových dotací na výměnu starých kotlů za nové s ekologičtějším způsobem spalování. "Je třeba urychlit programy, které se týkají snižování emisí v rámci dopravy. Nebude to jednoduché, nebude to ze dne na den, ale klíčové faktory znečisťování ovzduší, jako jsou osobní a tranzitní doprava, domácí topeniště a pak samozřejmě zčásti také ještě průmysl, musíme velmi pečlivě sledovat," doplnil Sobotka.

Špatné rozptylové podmínky přetrvávají na většině území republiky několik dní po sobě. Smogová situace je nadále v aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek bez Třinecka, dále v celém Ústeckém, Jihočeském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Signál regulace dnes začal platit v Plzeňském kraji a zůstává v hlavním městě, Středočeském a Olomouckém kraji.

Smogová situace se vyhlašuje, když hodnota koncentrace polétavého prachu za 12 hodin překročí aspoň na polovině meteorologických stanic 100 mikrogramů na metr krychlový a zároveň se pro dalších 24 hodin nečeká pokles. Regulace se vyhlašuje, když dvanáctihodinový průměr koncentrace prachu překročí 150 mikrogramů. Smog může ohrožovat zdraví lidí s dýchacími a kardiovaskulárními obtížemi, pohyb venku by podle hygieniků měli omezit děti a starší lidé.

Zdroj: ČTK, Vláda ČR

Evropský výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu (ENVI) má na svém dnešním programu hlasování o nových odpadových směrnicích. Balíček opatření pro oběhové hospodářství je jednou z priorit, na které se Parlament, Rada členských států a Komise chtějí soustředit v roce 2017.

Evropané stále posílají víc než polovinu odpadů na skládky nebo do spaloven zatímco cílem je toto množství snížit a naopak více recyklovat, kompostovat a opakovaně používat. To má podpořit balíček čtyř směrnic týkajících se odpadu, o kterém bude v úterý 24. ledna hlasovat výbor pro životní prostředí. Parlament v minulosti podporoval ambiciózní cíle oběhového hospodářství a stanovisko výboru vymezí vyjednávací pozici Parlamentu k danému balíčku.

Balíček opatření pro oběhové hospodářství je jednou z priorit, na které se Parlament, Rada členských států a Komise chtějí soustředit v roce 2017. Evropská komise navrhuje závazně snížit množství skládkovaných a spalovaných odpadů, legislativa se týká čtyř oblastí zahrnutých do čtyř směrnic:

• odpadů

• obalů

• autovraků, baterií a akumulátorů

• skládek odpadů

Výborem zodpovědným za formulaci postoje Parlamentu je výbor pro životní prostředí. Stanovisko mu zároveň dává mimo jiné výbor pro průmysl a energetiku a právě v něm jsou dva čeští poslanci zpravodaji pro tři ze čtyř směrnic. Miroslav Poche pro směrnici o odpadech a Pavel Telička pro směrnici o skládkách a směrnici týkající se autovraků, baterií a akumulátorů.

Komunální odpad
Produkují ho zejména domácnosti a tvoří přibližně desetinu veškerého odpadu v EU. Mezi lety 2004 a 2014 se jeho množství v EU snížilo o 3%, ale trendy se velmi lišily mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Například v Dánsku se jeho objem na občana podstatně zvýšil, zatímco ve Španělsku to byl přesný opak. Vysvětlením může být zřejmě hospodářská krize, která lidi donutila přehodnotit své nákupní chování.

Jak jsme na tom v České republice? Zatímco v roce 2004 vyprodukoval každý obyvatel Česka průměrně 455 kg odpadu, v roce 2014 to bylo 506 kg, což představuje nárůst o 11,2%. V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%. Přesto bude potřeba přitvrdit, protože celoevropsky závazný cíl je 50% do roku 2020. Navíc podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován pouze z jedné čtvrtiny (25,4,%).

Skládky
V EU je v současnosti zakázáno ukládat nezpracovaný odpad na skládky. A poměr rozložitelného komunálního odpadu by na smetištích neměl překročit 35% v referenci k roku 1995. Většina zemí však tyto cíle toho času nesplňuje a 16 zemí včetně Česka má udělené výjimky. Zavedení daně ze skládkování mělo nicméně v České republice výrazný vliv na jeho omezení.

Země jako Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko neuložili v roce 2014 na skládky žádný komunální odpad. Jiné země, jako například Kypr, Chorvatsko, Řecko, Lotyšsko a Malta stále vyhazují na smetiště více než tři čtvrtiny komunálního odpadu. Komise navrhuje, aby se do roku 2030 omezil jeho podíl na skládkách na 10%.

Obaly
V EU se obaly vyrábí zejména z papíru, kartonu, skla, plastu, dřeva a kovu, přičemž plastové a dřevěné obaly se recyklují nejméně. V Česku se recykluje 70% obalů, prvenství má papír, následuje sklo. Plastových a kovových obalů se recykluje zhruba polovina a dřevěných obalů méně než 40%.

Jak už bylo řečeno, Evropa se soustředí i na zpracování odpadů z autovraků, elektroniky nebo baterií. Z posledně jmenovaných bylo v roce 2013 recyklováno jen 40%.

Jakmile směrnice projdou celým legislativním procesem EU, tak podle článků 2 a 3 návrhů vstoupí v platnost dvacátým dnem po jejich vyhlášení v Úředním věstníku EU, přičemž členské státy budou mít osmnáct měsíců pro jejich implementaci.

Dále 25. ledna v Bruselu proběhne konference na téma oběhového hospodářství.

Přehled programu: ENVI 23.- 24.1. 2017

• Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů, jež mají dosáhnout členské státy v období od roku 2021 do roku 2030 pro odolnou Energetickou unii a pro splnění závazků podle Pařížské dohody, a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

• Prezentace posouzení uplatňování směrnice o odpadech z těžebního průmyslu 2006/21/ES v Evropské unii

• Provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu (2006/21/ES)

• Směrnice, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (hlasování)

• Směrnice, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (hlasování)

• Směrnice, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (hlasování)

• Směrnice, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (hlasování)

• Iniciativa na podporu účinného využívání zdrojů: omezení plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo novelu zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Návrh zákona legislativně upravuje zvyšování energetické účinnosti v ČR, podporu energetických úspor a snižování energetické náročnosti budov. Změny se dotknou i oblasti energetických auditů. Novela zavádí nový přístup k naplnění této povinnosti a přesněji stanoví, koho se tato povinnost dotýká. Termín připomínek je stanoven na 20. února 2017. Více ZDE

ECHA zveřejnila v závěru roku 2016 aktualizované Pokyny pro označování a balení v souladu s nařízením CLP v českém jazyce. ECHA dále zveřejnila aktualizované Pokyny pro sdílení údajů a v neposlední řadě na Kandidátský seznam byly zařazeny další 4 látky. Více v článcích rubrice CHLP ZDE

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 250 tisíc korun pardubické společnosti za to, že českým ani evropským úřadům neposkytla informace o nebezpečných chemických směsích, které uváděla na trh v České republice. Jednalo se o několik čistících prostředků ze Švýcarska a určené například pro hotely nebo nemocnice.

„Firma jako dodavatel těchto nebezpečných chemických směsí na český trh zodpovídala za jejich řádné a včasné ohlášení do registru ministerstva zdravotnictví. O vlastnostech chemických látek měla také informovat Evropskou chemickou agenturu (ECHA) a registrovat tyto látky dle nařízení REACH. Své povinnosti dané chemickou legislativou však zanedbala,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Registr chemických látek a přípravků ministerstva zdravotnictví (CHLAP) je přitom základní databází nebezpečných chemických látek a přípravků dostupných na trhu v ČR. „Informace o vlastnostech chemických látek z tohoto registru využívají lékaři při poskytování první pomoci po úrazech způsobených těmito látkami. Pokud potřebná data chybí, může dojít k ohrožení zdraví lidí,“ vysvětlil ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Firma si musí chybějící registrace nebezpečných chemických látek co nejdříve zajistit. Zda to udělala, budou inspektoři dál kontrolovat.

Dále inspektoři z inspekce uložili pokutu 155 170 korun provozovateli lyžařského areálu. V lednu a prosinci roku 2014 při zasněžování sjezdovky odebrala více povrchové vody z řeky, než měla povoleno vodoprávním úřadem. Dopustila se tak porušení vodního zákona.

„Při kontrole jsme zjistili, že v lednu 2014 provozovatel skiareálu odebral 39 326 kubíků povrchové vody z Úpy, tedy o více než 30 procent více, než měl pro tento měsíc povoleno. Pochybení se opakovalo i v prosinci téhož roku, kdy z řeky pro potřeby zasněžování lyžařského areálu opět odčerpal o dvacet procent více vody, než stanovovalo povolení,“ popsal Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Celkově tak provozovatel lyžařského areálu z krkonošské řeky nelegálně odčerpal přes 15,5 tisíce kubíků vody. Výši sankce inspektoři stanovili výpočtem podle zákonné sazby, která určuje pokutu za kubík nelegálně odebrané vody.

„Odběr povrchové vody z řek nad povolenou míru může způsobovat nejen vysychání koryt ale také úhyn vodních živočichů i rostlin. Nedovolené odběry také zmenšují samočistící schopnosti řek,“ popsal negativní dopady na vodní toky ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Proti pokutě uložené inspektory se firma odvolala, ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Vláda aktuálně vytváří speciální vyhlášku, která zemědělcům určí, kolik tun ornice mohou z konkrétního pole za rok maximálně ztratit. Kontrolovat to budou úředníci obcí s rozšířenou působností. Limity pro tyto „přípustné ztráty“ se co čtyři roky budou zpřísňovat. Roli bude hrát, v jaké lokalitě dotčený pozemek leží, jaká je v místě geologická skladba či zda není terén z kopce. Ministerstvo životního prostředí tak chce posílit ochranu zemědělského půdního fondu před vodní erozí. Takzvaná protierozní vyhláška by měla začít platit již v polovině tohoto roku. Kdo stanovené limity překročí, zaplatí pokutu. Sankce má činit až sto tisíc korun pro fyzickou a jeden milion pro právnickou osobu.

Zdroj: MF DNES

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu v letech 2013 až 2015. Peníze přidělovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) z fondů EU v rámci operačního programu Životní prostředí 2007–2013 (OPŽP) a také ze státního rozpočtu v rámci dvou národních dotačních programů. Celkem z nich MŽP rozdělilo asi 9,4 miliardy korun. Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení. Ubylo například zemědělské půdy, klesla rozloha nefragmentované krajiny a nepříznivá situace je také u vodních toků. Česká republika přitom získala ve srovnání s ostatními zeměmi EU druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody.

Kontroloři zjistili, že MŽP nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle. Příkladem mohou být dílčí cíle u OPŽP, podle nichž mělo prostřednictvím operačního programu dojít k „posílení biologické rozmanitosti“ nebo „zlepšení přírodních poměrů v lesích“.

Co se výstupů z programů týče, ministerstvo sice stanovilo konkrétní hodnoty pro jejich splnění, často je ale natolik podhodnotilo, že byly pak ve skutečnosti mnohonásobně překročeny. V případě OPŽP se tento problém týkal tří ze čtyř ukazatelů. Ministerstvo například počítalo s tím, že se z programu zrevitalizuje 10 km2 území, ve skutečnosti ale revitalizovaná plocha dosáhla 214 km2. Jako cíl si také dalo podpořit 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2 213. Obdobné problémy přitom kontroloři konstatovali už v podobně zaměřené kontrole v roce 2010. NKÚ naopak hodnotí pozitivně, že na další programové období 2014–2020 už MŽP nastavilo ukazatele lépe.

Podobné nedostatky jako NKÚ našel Evropský účetní dvůr (EÚD) při kontrole v roce 2014. Prověřil 32 projektů ve vybraných zemích EU včetně České republiky. EÚD zjistil, že k hodnocení úspěšnosti programů se používaly jen hmatatelné výstupy, jako je například počet a druh vysázených rostlin. Chyběly ale ukazatele, podle kterých by bylo možné říci, jak a jestli taková opatření pomohla ke zvýšení biodiverzity.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/10 (pdf, 535 kB)

REAKCE MŽP:

Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal kontrolní závěr z akce, která prověřovala poskytování, čerpání a užití peněžních prostředků určených na ochranu a péči o přírodu a krajinu z rezortu MŽP v letech 2013 až 2015. V tomto období bylo z Operačního programu životní prostředí 2007-2013 (EU prostředky), prioritní osy 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny, rozděleno přes 8 miliard korun. Program a jeho cíle a hodnocení byly nastaveny už v letech 2006 a 2007. V rámci národních programů (PPK a PPOFK), které jsou cíleny na udržení stavu těch nejcennějších částí přírody, pak bylo na ochranu přírody a krajiny rozděleno dalších cca 500 milionů korun. MŽP odmítá závěr NKÚ, že by vynaložené prostředky do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení.

K závěrům NKÚ je nutné především zdůraznit, že cíle a hodnocení OPŽP 2007-2013, ze kterého byla v letech 2013-2015 financována podstatná část projektů ochrany přírody v České republice, byly nastaveny už v letech 2006 a 2007, a to na základě zkušeností z předchozích období a tehdejších analýz. Cíle OPŽP 2007 – 2013 byly navíc nastaveny v souladu s tehdy platnou „Metodikou pro přípravu programových dokumentů pro období 2007 – 2013 pro operační programy“. Cíle a indikátory programu (programové i konkrétnější projektové) následně schválila přímo Evropská komise a Monitorovací výbor OPŽP (složený z poslanců, zástupců průmyslu i ekologických organizací, odborníků na problematiku ŽP ad). Samo NKÚ pak ve svých závěrech upozorňuje, že parametry nastavené v současném OPŽP 2014-2020, který připravilo nové vedení MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR, jsou dle NKÚ nastaveny lépe.

MŽP odmítá závěr NKÚ, že by vynaložené prostředky do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení

Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu své závěry o účinnosti dotačních prostředků totiž opírají o data o úbytku orné půdy nebo o kvalitě vodních toků. To jsou složky životního prostředí, které samy o sobě nevypovídají o stavu ochrany přírody a krajiny. Navíc do těchto oblastí dotační prostředky na ochranu přírody a krajiny z programů MŽP vůbec nesměřují! Kontroloři tak svoje „účetní postupy“ aplikují na ochranu biodiverzity, aniž by rozlišili co je ochrana přírody a co není.

Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá např. větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z programu OPŽP. Jen v roce 2015 bylo přehlášeno nebo nově vyhlášeno 38 maloplošných zvláště chráněných území s výměrou 2 213 ha, z toho 34 přírodních památek, 3 přírodní rezervace, 3 národní přírodní památky, v lednu 2016 vznikla naše dosud poslední nová chráněná krajinná oblast - CHKO Brdy. Dalším indikátorem o účinnosti dotací, respektive o zlepšení stavu naší přírody a krajiny je návrat velkých šelem do ČR, který můžeme sledovat právě v posledních několika letech. Díky OPŽP vznikly na území ČR tisíce nových vodních útvarů, které nejen zadržují vodu v krajině, ale jsou zároveň stanovištěm pro mnoho vzácných živočichů a mají dávno prokázaný pozitivní efekt na stav přírody. Dotace ze zmíněných programů směřují i do péče o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidace invazních druhů rostlin a živočichů atd. Kromě toho OPŽP podporuje v rámci ochrany přírody a krajiny např. i vznik návštěvnických středisek, tzv. domů přírody nebo výstavbu a obnovu naučných stezek. Návštěvnická infrastruktura kultivuje vztah společnosti k ochraně přírody a v neposlední řadě její ochotu ochranu přírody podporovat. Jednoduše platí, že bez podpory veřejnosti nelze přírodu účinně chránit. Právě ze všech výše uvedených důvodů je třeba kategoricky závěry NKÚ odmítnout.

Obecně je také s ohledem na požadavek NKÚ na nastavení cílových hodnot, kterých má být poskytnutou podporou dosaženo nutné konstatovat, že výsledný stav přírody a krajiny je negativně ovlivňován řadou faktorů (zpravidla rozvoj průmyslu, dopravy, změny využití území apod.). Při implementaci programů MŽP nelze veškeré tyto vlivy eliminovat, ani vyhodnotit míru jejich vlivu na dosahování programových cílů v oblasti ochrany přírody a krajiny. Z celkového stavu přírody a krajiny proto nelze dovozovat, zda ukazatele programů byly správně nastaveny a zda byl program úspěšný. Zároveň nejde většina investic v oblasti ochrany přírody prakticky měřit dopadem v době ukončení konkrétního projektu nebo několik měsíců poté. Určitě je možné změřit okamžité úspory energie po zateplení domu, nebo snížení množství emisí látek unikajících do vody, pokud se postaví účinnější ČOV. Například v případě rybích přechodů je exaktní (číselné) vyhodnocení pozitivních dopadů (počet ryb migrujících rybím přechodem) prakticky nemožné. Stejně tak je například neproveditelné, stanovovat předem, kolik zraněných zvířat musí ošetřit záchranné stanice, které jsou podporovány z národního programu PPK, aby bylo možné jejich činnost označit za efektivní a účelnou.