Nová komunitní koalice na podporu OZE se zaměřuje na zlepšení podmínek pro malé střešní fotovoltaiky a větrné elektrárny. Tyto dva zdroje mají podle koalice u nás největší potenciál, přitom se ale potýkají i s největšími překážkami.

Dnes poprvé se v Praze představila nová česká komunitní koalice pro podporu obnovitelných zdrojů energie. Je složená z více než šedesáti měst a obcí, jejich asociací, expertů z oboru a ekologů. Jsou v ní zastoupeny obce a města napříč Českou republikou, od drobných vesnic až po krajská města v čele s Brnem. Různorodé společenství spojuje jeden cíl - prosadit opatření k větší energetické soběstačnosti a nezávislosti. Decentrální komunitní obnovitelná energetika se úspěšně rozvíjí už v řadě zemí světa.

Nová koalice chce zlepšit české podmínky tak, aby obce, jejich občané, družstva, spolky či místní zemědělci nebo podnikatelé mohli provozovat obnovitelné zdroje energie. Tento model obecních a občanských OZE posiluje podle koalice energetickou soběstačnost obcí a regionů, vytváří v nich nová pracovní místa, zlevňuje energii pro místní odběratele a zlepšuje vztah lidí k OZE.

Koalice aktuálně navrhuje novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která by obnovila podporu pro obecní a občanské projekty větrných elektráren tak, aby došlo k rozvoji tohoto zdroje a místní lidé měli větší možnost profitovat z čisté energie. Navrhuje také jasné a nediskriminační podmínky pro samovýrobce, zejména pro malé střešní fotovoltaické elektrárny.

Koalice dále uvedla, že podle západních zkušeností je hybatelem rozvoje obnovitelných zdrojů demokratizace energetiky: obnovitelné zdroje vlastní a provozují místní, nikoli velké energetické skupiny. Hlavním cílem takových projektů totiž není vydělat peníze, ale poskytovat výhodně odběratelům elektřinu. V mnoha případech tak za velkým růstem instalací OZE v západoevropských zemích stojí právě občanské či obecní iniciativy. Například v Německu patří dvě třetiny všech obnovitelných zdrojů přímo jejich uživatelům - domácnostem, obcím, zemědělcům a výrobním podnikům.

Například belgické družstvo Ecopower, patrně nejúspěšnější energetické družstvo v Evropě, má 48 000 členů, kteří se dělí o elektřinu z vlastních větrných turbín, fotovoltaických elektráren nebo malých vodních elektráren. Častá je spolupráce na komunitních projektech obcí a zemědělců, jako je tomu například u švédského města Falköping: tradičně zemědělská oblast nabízí ideální podmínky pro větrné elektrárny, o které se dělí město s místními farmáři. Více o úspěšných zahraničních projektech najdete v přiložené prezentaci.

I u nás už existují v této oblasti pionýři. Patří k nim například obec Kněžice, která provozuje vlastní bioplynovou stanici s kogenerační jednotkou a kotel na biomasu. Díky tomu dokáže obyvatele zásobovat teplem a dodávat elektřinu do sítě. Koalice kvituje, že obcí, které by vlastnily větrnou elektrárnu, je u nás jen několik. Mezi nejúspěšnější patří Karle na Svitavsku, jež provozuje jednu ze tří turbín stojících na obecním katastru.

Ministerstvo financí zveřejňilo priority zadávání veřejných zakázek na odstraňování starých ekologických zátěží na rok 2017 a střednědobý plán na roky 2018 a 2019. Priority vycházejí výhradně z doporučení Ministerstva životního prostředí, které odráží environmentální naléhavost jednotlivých sanačních zásahů určenou Systémem evidence kontaminovaných míst (SEKM).

„Poprvé v historii v předstihu a transparentně zveřejňujeme priority v oblasti ekozakázek na příští roky. Transparentní cesta, kterou jsme se vydali, se osvědčuje, veřejnost je o odstraňování ekologických zátěží informována a zakázky soutěžíme za méně než polovinu dříve plánovaných nákladů,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.

V současné době eviduje MF ekologické smlouvy se 160 nabyvateli. V souladu s aktuální strategií je MF připraveno financovat odstraňování starých ekologických zátěží až do výše 2,5mld. Kč ročně. V souladu se společnou Směrnicí s MŽP, které je odborným garantem celého procesu, jsou každoročně stanovovány priority zadávání v následujícím roce. „Abychom eliminovali neúčelné vynakládání finančních prostředků na zastarávající projekty, je na návrh Ministerstva financí od roku 2014 stanovován i střednědobý plán zadávání zakázek, pro které je zahájena aktuální projektová příprava,“ doplňuje náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má ekozakázky v gesci.

V rámci procesu privatizace byl majetek státu převáděn do vlastnictví jeho nabyvatelů i s ekologickými zátěžemi způsobenými dosavadní činností státních podniků. Stát si byl této skutečnosti plně vědom a proto bylo přijato rozhodnutí, že významná část výnosů získaných z prodeje privatizovaného majetku bude využita na odstranění těchto starých ekologických zátěží. Tento závazek státu je vtělen do tzv. ekologických smluv uzavíraných mezi Fondem národního majetku ČR (dnes MF) a nabyvateli privatizovaného majetku.

Priority zadávání veřejných zakázek na odstranění starých ekologických zátěží v areálech nabyvatelů privatizovaného majetku:

Evropská unie je na dobré cestě k dosažení cíle emisí skleníkových plynů pro rok 2020, i přes mírný nárůst emisí skleníkových plynů v roce 2015. Předběžné odhady totiž ukazují, že emise v celé Evropské unii v roce 2015 byly o 22% nižší s porovnáním s rokem 1990, a to i přes mírný nárůst emisí v porovnání s rokem 2014. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nové zprávě, která byla zveřejněna. Česká republika snížila od roku 1990 emise skleníkových plynů o 38,1 %. Další podrobnosti se dočtete v níže uvedených dokumentech.

Dokument ke stažení:

• Approximated EU greenhouse gas inventory Executive Summary.pdf

• EEA Proxy inventory full report

PŘEHLED ROZPORŮ Zvýšit právní jistotu pro investory, snížit byrokracii a zjednodušit celý systém má novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), kterou připravilo ministerstvo životního prostředí. Do českého právního řádu má současně přenést novelu evropské směrnice EIA. Na dnešním setkání s novináři to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Návrh novely zákona o posuzování vlivů pro životní prostředí bude vládě předložen se sedmnácti rozpory - přehled uvádíme níže.

Nově například bude v zákoně konkrétní výčet všech 13 řízení, které investora čekají. Jde například o územní řízení, stavební řízení nebo o dodatečné povolení stavby. „Aby investor věděl, do čeho jde,“ řekl Brabec.

Novela také omezuje počet záměrů, které budou EIA podléhat. Některé se přesunou z první kategorie povinného procesu EIA do druhé, kde postačí zjišťovací řízení. Jde třeba o výrobu chemických látek, zalesňování či výrobu cementu. Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů, z toho pouze 40 poslaly úřady do zjišťovacího řízení. Po novele se podlimitní záměry budou posuzovat jen ve zvláště chráněných územích.

Nově se také nebude zveřejňovat oponentní posudek, což má proces zrychlit minimálně o 45 dnů. MŽP také chce, aby autorizované osoby, které posudky dělají, dodržovaly stanovené lhůty, což se nyní občas neděje. Proces EIA trvá podle zákona půl roku, po novele by se zkrátil na 4,5 měsíce.

Evropská unie v minulosti na některé stavby v ČR odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. „Česko má neblahý primát, že jsou tady desítky a desítky záměrů především dopravních, které mají stanovisko k vlivům na životní prostředí staré 15 i více let, aniž by se začaly realizovat,“ uvedl Brabec. Evropská směrnice nyní zavádí povinnost, že se úřad, než vydá navazující rozhodnutí, musí přesvědčit, že je stanovisko EIA stále platné.

„Z meziresortního řízení novely vzešlo, že platnost stanoviska nebude pět let, ale sedm,“ řekl ředitel odboru EIA na ministerstvu Evžen Doležal. Cílem je právě předejít opakovaným problémům s historickými stanovisky EIA zejména u dopravních staveb, dodal Brabec. Ministr chce, aby poslední novela spolu s novelou stavebního zákona, která v sobě rovněž nese změny v procesu EIA a je ve Sněmovně po prvním čtení, povolování staveb zrychlila a zjednodušila.

Novely zákona EIA existují z poslední doby tři. První je z roku 2015, druhá je novela pro klíčové dopravní stavby a třetí je aktuální novela související s evropskou směrnicí. Ministr Brabec chce, aby tato novela do konce roku prošla vládou a na program Sněmovny se dostala v lednu.

Příklady zjednodušení počtu záměrů podléhajících zákonu EIA:

Nejdůležitějšími navrhovanými změnami vycházejícími z revize směrnice EIA jsou:

• zavedení definice posuzování vlivů na životní prostředí

• nová úprava výjimek z působnosti zákona EIA

• změna vymezení podlimitních záměrů podléhajících procesu EIA

• změny v rozsahu posuzování v procesu EIA

• úprava náležitostí oznámení záměru

• úprava kritérií pro zjišťovací řízení

• úprava náležitostí dokumentace

• úprava platnosti stanoviska EIA

• zavedení mechanismu pro řešení střetu zájmů

• zavedení sankcí

Nejdůležitějšími změnami, které mají přispět ke zjednodušení právní úpravy, jsou:

• výrazné omezení podlimitních záměrů podléhajících procesu EIA

• celková úprava přílohy č. 1 k zákonu EIA

• upřesnění definice navazujících řízení

• zrušení možnosti vyjadřovat se k posudku

• úpravy veřejného projednání

• upřesnění podmínek udělování, prodlužování a odjímání autorizace

• zefektivnění mezistátního posuzování

• zpřesnění pojmů v rámci strategického posuzování

• zkrácení, zefektivnění a zjednodušení procesu SEA 

Návrh bude vládě předložen s rozpory v následujících oblastech:

AKTUÁLNÍ ZNĚNÍ NOVELY - ZDE

Celkem 51 firem a organizací z oblasti námořní dopravy vyzvalo Mezinárodní námořní organizaci (IMO), aby se začala o snižování emisí zajímat. Chtějí, aby na nadcházející schůzi Námořního výboru pro ochranu životního prostředí (MEPC), přijala IMO takové kroky, které povedou k výraznému snižování emisí v tomto dopravním odvětví. Společné prohlášení připomíná, že neexistuje žádná legislativa, která by nutila rejdaře snižovat emise a že plány na zavedení emisního stropu pro odvětví byly shozeny se stolu v roce 2015. Zpráva IMO o emisích skleníkových plynů z roku 2014 navíc předpokládá, že emise z mezinárodní námořní přepravy stoupnou do roku 2050 o 250 %. Firmy a organizace tvrdí, že ekologičtější přepravu žádají sami zákazníci. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Minulý rok Adidas představil koncept obuvi, která byla vyrobená z mořského odpadu. Boty s názvem UltraBOOST Uncaged Parley se zrovna začínají prodávat. Adidas se snaží ve výrobě eliminovat materiál, který ještě nebyl použitý, a místo toho se chce zaměřit na recyklování. Spojil se s organizací Parley for the Oceans, která se zaměřuje na vyčištění moří a oceánů od odpadu. Boty jsou z 95 % tvořené plastem posbíraným z oceánu (konkrétně nedaleko Malediv), zbylých 5 % prý tvoří také recyklované materiály. Letos však bylo vyrobených pouze 7 000 párů. Příští rok se Adidas chystá pustit do výroby recyklovaných bot s mnohem větší vervou. Odhady tvrdí, že by mělo být vyrobeno milion párů! Cena vás ovšem nepotěší. Za všechno ekologické a bio se prostě platí a v tomto případě tomu není jinak. Boty vyjdou na 220 dolarů, tedy 5400 korun.

V pondělí 14. 11. 2016 proběhne technická odstávka Informačních systémů EIA a SEA. Během odstávky bude provedena migrace serveru do resortního datového centra, na Ministerstvo životního prostředí. Systém bude zprovozněn opět v úterý 15. 11. 2016.

Zdroj: CENIA

Technologická agentura ČR vydala novou směrnici k certifikovaným metodikám v působnosti agentury. Účelem směrnice je, v souladu s platnou Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů, stanovit pravidla pro schvalování výsledku druhu N (certifikovaná metodika) jakožto výsledků programů administrovaných Technologickou agenturou ČR, zejména programů BETA a OMEGA. Směrnice upravuje proces od podání žádosti o vydání osvědčení o schválení certifikované metodiky po vydání Osvědčení a odeslání informace o výsledku schvalovacího procesu.

Dokument ke stažení:

• Smernice

• Příloha č. 1 : Mapa procesu

• Příloha č. 2 : F-270 Žádost o vydání osvědčení o schválení certifikované metodiky

• Příloha č. 3 : F-271 Struktura metodiky

• Příloha č. 4 : F-272 Protokol o procesu schvalování metodiky

• Příloha č. 5 : F-273 Posudek pro účely schválení certifikované metodiky

• Příloha č. 6 : F-274 Osvědčení o schválení certifikované metodiky

• Příloha č. 7 : F-275 Oznámení o výsledku schvalování certifikované metodiky

AVÍZO Ve čtvrtek 10.11.2016 dopoledne představí ministr životního prostředí Richard Brabec podmínky a podrobnosti k nové výzvě na nákup vozidel s alternativním pohonem pro obce a kraje. Pro obce, kraje a jimi řízené organizace je připraveno 100 milionů korun z Národního programu ŽP na nákup elektromobilů, plug-in hybridů a vozů na CNG. Žádosti o dotace je možné podávat od 10. 11. 2016 do 31. 3. 2017 (nebo do vyčerpání alokace). Ministr Brabec na tiskové konferenci zároveň podepíše memorandum o spolupráci se zástupci výrobců a dovozců aut, energetiků a plynařů. Cílem memoranda je prohloubit spolupráci ve výměně informací v oblasti čisté mobility, na osvětové podpoře pro samosprávu i veřejnost a také zhodnotit možnosti připravit podobnou dotační podporu i pro další skupiny žadatelů.

Za první tři čtvrtletí letošního roku vykázala Skupina ČEZ čistý zisk ve výši 14,7 mld. Kč. Po očištění o mimořádné vlivy obecně nesouvisející s běžným hospodařením roku dosáhl čistý zisk 16,7 mld. Kč. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) činil 43,8 mld. Kč. Z meziročního poklesu o 4,6 mld. Kč způsobil pokles realizačních cen vyrobené elektřiny 4,5 mld. Kč.

Pokles výroby elektřiny v jaderných elektrárnách se podařilo téměř nahradit zvýšenou výrobou v uhelných a plynových zdrojích a celkově proto výroba poklesla pouze o jedno procento. Přispěl k tomu zejména stabilní provoz všech tří komplexně obnovených bloků Elektrárny Prunéřov. „Nejvýznamnější událostí v uplynulém čtvrtletí byla naše dohoda se Sokolovskou uhelnou. Výsledkem je uzavření nové smlouvy na dodávky sokolovského hnědého uhlí až do roku 2025, prodej elektrárny Tisová do rukou Sokolovské uhelné a závazek obou stran učinit všechny kroky k ukončení všech běžících soudních procesů a řízení,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Za celý letošní rok Skupina ČEZ nadále očekává čistý zisk očištěný na úrovni 18 mld. Kč. „Relativně nízký čistý zisk, který očekáváme ve čtvrtém čtvrtletí, má vedle tradičních sezónních vlivů dva významné faktory. Nárůst odpisů a pokles kapitalizovaných úroků související se zařazením komplexně obnovené Elektrárny Prunéřov do majetku. A dále letos nemůžeme počítat s loňským vrácením části daně za emisní povolenky z let 2011 a 2012, které ve čtvrtém čtvrtletí 2015 přineslo do zisku 3,8 mld. Kč,“ uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Odhad celoroční EBITDA byl upřesněn na úroveň 56 mld. Kč, a to zejména z důvodu prodloužení odstávek jaderných zdrojů především v důsledku poruchy turbíny 2. bloku v Temelíně.

Skupina ČEZ dále posílila svou roli největšího alternativního dodavatele zemního plynu a stala se již dvojkou na českém trhu. Prodej zemního plynu meziročně vzrostl o 11 %.

V oblasti rozvojových aktivit se podařilo doplnit nabídku poskytovaných energetických služeb pro firemní zákazníky. Společnost ČEZ ESCO koupila dodavatele vzduchotechniky AZ Klima, který má za sebou více jak 4000 projektů a je jedničkou na českém trhu v oblasti integrovaných systémů topení, chlazení, větrání a klimatizace.

Pozitivní vývoj české ekonomiky potvrzuje rostoucí spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce, která vzrostla meziročně o 0,9 %, po klimatickém a kalendářním očištění o 0,4 procenta.

Zdroj: ČEZ, Ladislav Kříž (mluvčí ČEZ)

Desítky milionů korun stojí modernizace, která se uskuteční v nemocnici 
v Břeclavi. Cílem je snížení nákladů za energie. Nemocnice je prvním krajským zařízením, které se týká takzvaný EPC projekt. Investorem se stane soukromá společnost, které pak bude zdravotnické zařízení díky úsporám sumu splácet. A to po deset let. Jestliže se projekt v Břeclavi osvědčí, kraj zamýšlí jeho uplatnění také na dalších místech. Více ZDE. Nejen o metodě EPC se dozvíte na se seminářích v rámci Energy Tour 2016 - více ZDE.

Zdroj: https://www.denik.cz/regiony/breclavska-nemocnice-chce-srazit-vydaje-za-energie-revolucnim-projektem-20161107.html

Zdroj: Deník.cz
Zdroj: https://www.denik.cz/regiony/breclavska-nemocnice-chce-srazit-vydaje-za-energie-revolucnim-projektem-20161107.html

Ještě v lednu 2016 se tuna uhličitanu lithného prodávala za deset tisíc dolarů, nyní je jeho cena dvojnásobná. Stříbřitý, lehký a měkký kov, který dobře vede elektrický proud i teplo, patří k nejžádanějším materiálům především kvůli sílícímu zájmu o stále nové a výkonnější lithium-iontové baterie. Ty samozřejmě pohánějí smartphony, tablety, notebooky, ale také elektromobily. Přes rostoucí poptávkou po větších výkonech, elektromobilech a čistší elektřině je byznys s lithiem stále docela malý. Žádaný materiál se těží především v Austrálii a v trojúhelníku mezi Argentinou, Bolívií a Chile. Loni se celosvětově spotřebovalo 184 tisíc tun uhličitanu lithného. Studie Deutsche Bank odhaduje růst poptávky do roku 2025 na 534 tisíc tun. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

Potenciál těžby lithia v ČR (31.10.2016)

Cesta k první těžbě lithia v Česku je volná. Firma Cínovecká deponie získala povolení (25.10.2016)

Zdroj: E15

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) se s ohledem na blížící se termín účinnosti zákonné povinnosti ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů v elektronické formě prostřednictvím ISPOP dotázala MŽP, jak tuto novou povinnost plnit v době, kdy zatím není povinná elektronická forma ohlašování připravená a přístupná. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve své odpovědi uvádí, že od 1. ledna 2017 se přeprava nebezpečných odpadů bude ohlašovat elektronicky prostřednictvím příslušného modulu ISPOP. MŽP dále ve své odpovědi uvádí, že v současné době probíhá příprava elektronického systému pro ohlašování přepravy nebezpečných odpadů. Celý text dotazu ČAOH i odpovědi najdete níže.

Dokument ke stažení:

• dotaz ČAOH k možnosti ohlašování přepravy nebezpečných odpadů od 1.1.2017:dopis-na-mZp---dotaz-k-eepno-pro-web.pdf [ 216.89 kB ]
• odpověď MŽP: odpoved-mZp.pdf [ 225.84 kB ]

Zdroj: ČAOH

Obecní úřady získaly po necelých pěti letech zpět oprávnění na žádost prominout místní poplatek za komunální odpad. Pokud žádost zamítnou, musejí své rozhodnutí řádně odůvodnit. Veřejný ochránce práv se setkal se stížnostmi, že obecní úřady odůvodněné rozhodnutí nevydávají.

S účinností od 29. října 2015 mohou obecní úřady na žádost zcela nebo částečně prominout poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Umožňuje jim to novelizovaného znění zákona o místních poplatcích. Mohou přitom prominout i poplatek nebo jeho příslušenství vzniklé před datem 29. října 2015.

Obecní úřad v rámci svého správního uvážení posuzuje, zda by prominutí místního poplatku vedlo k odstranění tvrdosti právního předpisu a zda pro něj existují ospravedlnitelné důvody.

Přestože platí, že na vyhovění žádosti o prominutí není právní nárok, nesmí obecní úřad jednat zcela libovolně. Procesní postup obecního úřadu podléhá daňovému řádu, podle kterého by měl o žádosti vydat rozhodnutí s příslušnými náležitostmi, včetně odůvodnění.

Právě v odůvodnění shrne výše naznačené úvahy, jimiž podepře své rozhodnutí poplatek prominout či neprominout. Obecní úřad musí v rámci posuzování žádostí dodržet zásadu, že by při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů neměly vznikat nedůvodné rozdíly.

Pokud obecní úřad o žádosti nevydá odůvodněné rozhodnutí, žadatel se nedozví důvody, které k závěru úřadu vedly, a nemá procesní prostor se proti negativnímu stanovisku bránit např. podáním správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.

Posuzování těchto žádostí nespadá pod výkon samostatné působnosti a nemůže je proto posuzovat zastupitelstvo či rada obce.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti za provozování elektrických obloukových pecí a pálícího zařízení v rozporu s platným integrovaným povolením.

Letos v červenci firma porušila schválený provozní řád a technické podmínky provozu. „Tím došlo k nadměrnému vypouštění prašných částic z haly elektroocelárny do ovzduší. Zároveň provozovala pálicí a dělící zařízení bez filtrace, což způsobovalo uvolňování intenzivního dýmu,“ popsala Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Společnost po kontrole, kterou provedli inspektoři ČIŽP, už začala s opravou odsávacího zařízení elektrické obloukové pece i netěsností na hale ocelárny.

Tato pokuta však není první, kterou inspektoři ČIŽP firmě v poslední době uložili. V roce 2015 společnost dostala pokutu 200 tisíc korun podle zákona o integrované prevenci za nedodržování Plánu opatření pro případ ekologické havárie (havarijní plán) – firma totiž neprovedla těsnostní zkoušky potrubí a nádrží s velmi nebezpečnými látkami ropného původu.

Ve stejném roce dostala také pokutu 50 tisíc korunza porušení povinnosti stanovené zákonem o odpadech - neshromažďovala některé druhy odpadů utříděně podle jednotlivých druhů.

Velké akvizice v zahraničí polostátnímu energetickému koncernu ČEZ nevyšly, ať už šlo o Slovenské elektrárny, německá aktiva Vattenfallu nebo polské teplárny. Firma se teď proto soustředí na růst po menších krocích. A rozhlíží se i po nových příležitostech. ČEZ by rád navázal užší spolupráci s Prahou, kde ho zajímá nejen vstup do Pražské plynárenské. „Díváme se také na české vodárenství, je to byznys, který je nám blízký,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Velké příležitosti jsou pryč, jak tedy chcete růst?

Naše strategie nestojí na jedné velké transakci. ČEZ, tedy jeho tradiční část, chceme podle ní provozovat co nejdéle. K tomu pracujeme na změnách v obchodním zaměření. Ani tady ovšem nejde o několik velkých transakcí, ale o mravenčí práci při vytváření komplexních služeb pro zákazníky. Až třetí část strategie je zaměřená na případné akvizice. Ty velké – jako Vattenfall nebo Slovenské elektrárny – se vyskytnou jednou za čas. Ty menší ale jdou naproti budoucí podobě energetiky. Jde o firmy, které umějí dodávat fotovoltaiku na střechy, bateriové systémy, energetické hospodářství budov.

Z menších akvizic  ale nezískáte dodatečný provozní zisk šest miliard korun v roce 2020, jak jste si naplánovali. Proto jste chtěli kupovat Vattenfall.

Nabídku jsme nakonec nepodali, protože jsme vyhodnotili rizika spojená s ukončením těžby hnědého uhlí jako příliš vysoká. Také jste chtěli začít kupovat podíly ve velkých větrných elektrárnách v západní Evropě. Tam už se rýsuje nějaký větší obchod? Věnujeme se hlavně Německu. Ale ani tam nepůjdeme cestou jedné velké transakce. Kolegové z části Rozvoj se už zúčastnili několika potenciálních obchodů a první se jim už povedl. Teď se ale chceme soustředit především na Česko. Tady nás zajímají některá aktiva, i když ještě nejsou na prodej.

Jaká?

Zamýšlíme se nad komplexní spoluprací s hlavním městem Praha. Zajímá nás samozřejmě Pražská plynárenská nebo minimálně její obchodní část. Firma dnes patří ze sta procent Praze a my bychom se jí rádi nabídli jako partner.

Stejnou nabídku Praha odmítla, když Pražskou plynárenskou kupovala od firmy E.ON. Něco se změnilo?

Praha se dnes zabývá otázkou, jakou strukturu aktiv bude do budoucna mít. My se jen hlásíme, že jsme tady, že máme know-how, že jsme známá firma většinově vlastněná státem. Potenciálně to může být velká transakce. V Praze je toho ale více. Celý koncept smart city je velká příležitost.

Čím ještě se chcete v Česku zabývat?

Díváme se na vodárenství, je to byznys, který je nám blízký. Ale zatím ještě nejsme ve fázi, že bychom zítra dávali někomu nabídku.

Nedávno jste se zbavili uhelné elektrárny Tisová. Budete v prodeji dosluhujících elektráren pokračovat?

Naším cílem není elektrárny prodávat. Perspektivní za horizont roku 2020 jsou pro nás nová elektrárna v Ledvicích, modernizovaný Prunéřov a Tušimice a lokalita Mělník, která zásobuje teplem Prahu. Ostatní elektrárny, do nichž se nevyplatí investovat, se budou kolem roku 2020 zavírat. Jestli některou z nich na konci životnosti prodáme, se nedá vyloučit. U Tisové byl prodej dán naším specifickým vztahem se Sokolovskou uhelnou, s níž jsme potřebovali vyřešit dlouhodobé spory.

Takže pro další elektrárny kupce aktivně nehledáte?

Ne. Výjimkou je elektrárna Počerady, která je spojená s dlouhodobou smlouvou na dodávky uhlí, již jsme uzavřeli s Czech Coalem. To povede samozřejmě k zásadnímu jednání s Czech Coalem, protože něco se s touto elektrárnou bude muset stát.

Bude to model Tisová, kde jste také měli dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí se Sokolovskou uhelnou a v rámci obchodu jste elektrárnu vyměnili za smlouvu na kratší dobu a s nižším odběrem uhlí?

Není to úplně stejné, protože jsme smlouvu s Czech Coalem uzavřeli relativně nedávno. Takže se v ní více zohledňuje budoucí nejistota v uhelné energetice. Při jednání s Czech Coalem budeme tahat za výrazně delší konec provazu. Evropská komise vydá v prosinci návrh novely směrnice o energetické účinnosti, v němž bude stanoven cíl pro energetické úspory do roku 2030. Energetická účinnost se má stát významnou nohou vašeho byznysu.

Evropská komise vydá v prosinci návrh novely směrnice o energetické účinnosti, v němž bude stanoven cíl pro energetické úspory do roku 2030. Energetická účinnost se má stát významnou nohou vašeho byznysu. Jaký potenciál do roku 2030 v této oblasti očekáváte?

Je to velká příležitost, protože do systému budou napumpovány peníze. Půjde nejen o zateplování, ale také o moderní energetické hospodářství. Přesně tyto věci pokrývá naše dcera ČEZ ESCO. Když z ní bude v té době plně rozjetá firma, bude to obrovská šance.

Když jste o plánech komise mluvil na říjnovém sněmu Svazu průmyslu a dopravy, znělo to spíše jako varování před ekonomickou katastrofou.

Tam jsem o tom mluvil jako viceprezident svazu z pozice celého českého hospodářství. Protože Česko by si mělo ohlídat hranici, kdy se zvyšování energetické účinnosti změní z příležitosti v riziko pro ekonomiku.

Teď se v komisi diskutuje o dvou číslech. Uspořit do roku 2030 celkem 27 procent, nebo 30 procent energie proti referenčnímu scénáři. Které z nich je ještě příležitost a které už hrozba?

Tato čísla jsou dobrá pro to, aby si všichni uvědomili, že jde o podstatný problém. Třicet procent úspor v roce 2030 může Česko stát podle toho, co říká Evropská komise, za deset let až 880 miliard korun. To by mělo přimět politiky, aby si řekli, že to je sakra hodně peněz a že je třeba se chovat odpovědně.

Ze stejných výpočtů komise vyplývá, že ta částka může být jen 130 miliard korun.

Analýza komise, která oficiálně vyjde až v prosinci, mluví o tom, že úspora jednoho petajoulu energie může stát od tří do patnácti miliard korun. My si myslíme, že to bude někde za polovinou tohoto intervalu a celkově to Česko bude stát nějakých 600 miliard korun.

Od těch 600 miliard korun je ale fér odečíst částku, která se díky úsporám nebude muset investovat do energetické infrastruktury, a pokles nákladů na nákup energií. Tyto čisté investice pro Česko vycházejí na asi 13 miliard korun ročně. To je pořád neúnosné?

Jenže zatímco celkové náklady na nutné investice jsme schopni odhadnout, čisté dopady jsou natolik komplexní, že odhadnout vše v horizontu roku 2030, natož 2050, je takřka nemožné. Počítá se s náklady na provoz energetického systému včetně elektráren, infrastruktury, dokonce spotřebičů a vozidel včetně elektromobilů, veškerých energií, investic do úsporných opatření a mohl bych pokračovat dál. K datům z analýzy komise je navíc třeba přistupovat obezřetně. Pro komisi celkové dopady počítá univerzita v Aténách na neveřejném modelu, takže výpočty nelze ověřit.

Co čekáte od vlády?

Je třeba udělat přesnější analýzu nákladů pro jednotlivé skupiny opatření. Jiné peníze bude stát zateplování domů a jiné peníze změna energetického hospodářství hutnických provozů. Pak je třeba brzdí nepřipravenost distribučních sítí. Vy provozujete tu největší. Jak rychle ji připravíte, abyste vy a další mohli na decentralizaci pořádně vydělávat? Pro nás je důležitý vládní Národní akční plán pro chytré sítě. Veškeré investice do sítí plánujeme tak, aby byly v souladu s tímto dokumentem. Věnujeme se tomu intenzivně a rozhodně nejsme pozadu. Pokud v tom ale vidíte takový potenciál, jak často říkáte, neměli byste se snažit otevřít prostředí pro  tento byznys co nejrychleji? Distribuce musí umět  vstřebat aktuální potřeby. Síť nesmí být pozadu, aby rozvoj nebrzdila, ale nemá ani cenu, aby byla roky napřed. Vy ale držíte v rukách obě karty. Máte distribuci i obchod, který chce a má sílu rozšířit decentrální zdroje rychle do praxe. ČEZ Distribuce musí sloužit všem účastníkům trhu a je v tuto chvíli připravena na decentrální energetiku rozhodnout, která z těch opatření jsou ještě ekonomicky smysluplná a která si na sebe nikdy nevydělají. Když sečteme ekonomicky smysluplná opatření, vyjde nám číslo, které bychom měli jako stát hájit. Takovou detailní analýzu ještě Česko nemá.

Pořád si myslíte, že Česko nemůže vyšší cíl pro úspory zvládnout?

Ano. Pokud by bylo opravdu nutné investovat 880 miliard korun, tedy 19 procent HDP. Ročně bychom do úspor museli dát 1,3 až 1,8 procenta HDP. To je skoro celý růst.

Neměl byste být jako šéf ČEZ, který chce být na poli energetické účinnosti nejsilnějším hráčem v Česku, mezi nimi?

Cítím povinnost na to riziko upozornit. Nechci se dožít situace, kdy budu obviňován, že zlotřilý ČEZ si tady zase něco naplánoval, nikomu nic neřekl a pak na tom bude vydělávat. To už jsem před pár lety zažil s podporou solárních elektráren. Také jsme říkali, že se jich postaví hodně a bude to ekonomický problém. A všichni mávali rukou, že jen strašíme.

A teď říkají, že jste vlastníkem pěti největších fotovoltaických elektráren.

Máme šest procent trhu a koupili jsme projekty, které by vznikly i bez nás.

Kromě energetických úspor hodláte stavět i na decentralizaci energetiky. Zatím její větší rozvoj brzdí nepřipravenost distribučních sítí. Vy provozujete tu největší. Jak rychle ji připravíte, abyste vy a další mohli na decentralizaci pořádně vydělávat?

Pro nás je důležitý vládní Národní akční plán pro chytré sítě. Veškeré investice do sítí plánujeme tak, aby byly v souladu s tímto dokumentem. Věnujeme se tomu intenzivně a rozhodně nejsme pozadu.

Pokud v tom ale vidíte takový potenciál, jak často říkáte, neměli byste se snažit otevřít prostředí pro tento byznys co nejrychleji?

Distribuce musí umět vstřebat aktuální potřeby. Síť nesmí být pozadu, aby rozvoj nebrzdila, ale nemá ani cenu, aby byla roky napřed.

Vy ale držíte v rukách obě karty. Máte distribuci i obchod, který chce a má sílu rozšířit decentrální zdroje rychle do praxe.

ČEZ Distribuce musí sloužit všem účastníkům trhu a je v tuto chvíli připravena na decentrální energetiku přesně tak, jak má. Vedle toho ČEZ ESCO přichází s produkty a službami, které pro zákazníky budou výhodné. Rozhodně jejich nasazování nebude brzdit distribuce.

Zdroj: E15