Změna klimatu a škody s ní spojené jsou stále závažnější. Plán, jak ji řešit, se v EU jmenuje Green Deal. Ten je v Česku pod velkým tlakem. Odpůrci argumentují mimo jiné potřebou zbrojit nebo konkurenceschopností. Carlos Alvarado Quesada to vidí jinak. Do roku 2022 byl prezidentem Kostariky, která v mnohém může sloužit jako vzor klimatické politiky. Více ZDE
 

Europoslanci schválili změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos. Již ve středu se na změně emisních norem CO2 shodli zástupci členských států EU. Nyní musí předpis ještě formálně schválit Rada EU na některém ze svých nejbližších zasedání a norma začne platit. Více ZDE

Dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, růst průměrné roční teploty i extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace – tak se projevují změny klimatu v Česku. A především, v porovnání s hodnocením z roku 2017 jsou změny klimatu intenzivnější a jejich dopady na společnost, ekonomiku a ekosystémy vyšší. To jsou hlavní závěry Zprávy o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025, kterou dnes projednala vláda.

„Změny klimatu se projevují v celé řadě oblastí od lesního hospodářství, zemědělství, vodního hospodářství, přes živou přírodu až po průmysl a energetiku nebo dopravu. Zásadní ale je, že dopadají stále více na obyvatele. A to nejen během letních tropických dní v rozpálených městech, která ještě zesilují růst teplot, ale i během extrémních projevů počasí, jako jsme zažili v loňském září během povodní. Právě proto, abychom chránili zdraví i majetky lidí, ale i naše zemědělství nebo průmysl během období sucha, investujeme do adaptačních opatření od zadržování vody v krajině, přes obnovu půdy až po opatření proti povodním,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Cílem Zprávy o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025 je shrnout aktuální vývoj v oblasti adaptační politiky státu a po pěti letech vyhodnotit realizaci konkrétních opatření a úkolů stanovených v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, který byl schválen vládou v roce 2021.

Zpráva je členěna do tří hlavních částí, které shrnují klíčová zjištění zranitelnosti a rizik změny klimatu k roku 2024, dále stav adaptace na regionální a místní úrovni a samotné vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu za období 2021–2025. Dokument vychází z analytických podkladů Českého hydrometeorologického ústavu a z ročních monitoringů plnění akčního plánu.

Jedním z hlavních sdělení Zprávy je, že z celkového počtu 322 úkolů akčního plánu je 69, 2 % plněno průběžně či splněno, 18,3 % jako plněno částečně a pouze 12, 4 % splněno nebylo.

Pro úspěšnou adaptaci na změnu klimatu je důležitá spolupráce mezi klíčovými hráči, především ministerstvy, úřady a samosprávami, a také významnými správci státního majetku, akademickou sférou a soukromým sektorem. K tomu však zatím v Česku chybí dostatečné odborné personální kapacity ve státní správě, které jsou pro koordinaci adaptace v příslušné oblasti rozhodující, což zpomaluje proces promítání adaptace do koncepčních, rozvojových a plánovacích dokumentů na národní, regionální a místní úrovni.

V některých sektorech, regionech a městech ČR je adaptace na změnu klimatu dosud vnímána jako okrajová agenda. Financování je navíc z velké části závislé na prostředcích z evropských fondů. Řada adaptačních opatření je také závislá na provedení potřebných úprav legislativy, bez nichž nelze potřebné kroky ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu efektivně realizovat.

Vyhodnocení plnění akčního plánu je jedním z hlavních analytických podkladů pro jeho letošní aktualizaci, která bude předložena Vládě ČR ke schválení v listopadu 2025. K přípravě Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026-2030 budou obdobně, jako tomu bylo dříve, založeny tematické pracovní skupiny složené ze zástupců dotčených ministerstev a vybraných resortních organizací, zastřešujících asociací či neziskových organizací a akademické sféry.

Dokument ke stažení:

53_25_Materiál

V Rokycanech v ulici Na Cvičišti hoří skládka v areálu jedné z místních firem. Požár je na ploše asi 200 krát 200 metrů. Při zásahu utrpěli zranění dva z hasičů. Ti vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu, informoval kolem poledne jejich mluvčí Petr Poncar. Z dálky je vidět hustý černý dým. Kolem 12:30 dostali hasiči požár pod kontrolu, takže se dál nešíří. Obyvatelům v okolí doporučili nevětrat. Více ZDE

Čtěte také:

Na skládce v Benátkách nad Jizerou hoří technika i odpad

Továrny, elektrárny, průmyslové parky nebo spalovny nedaleko zástavby bývají terčem kritiky obyvatel i vedení blízkých obcí. Lidé se obávají narušení krajinného rázu, znečištění ovzduší i okolní krajiny a hlučného provozu. Vlna odporu se nyní zvedla v hraničním pásmu proti Centru ekologického hospodářství Skalica. To spíše než u slovenského města bude stát poblíž Sudoměřic na Hodonínsku. Více ZDE
 

V listopadu roku 2024 podalo město Čáslav na Krajský úřad Středočeského kraje návrh na nové rozhodnutí ve sporu se společností AVE CZ o doplacení dlužných poplatků za ukládání odpadů. Jaký je aktuální stav případu? Podle starosty města Jaromíra Strnada obdržela radnice rozhodnutí krajského odboru životního prostředí a zemědělství, které dává městu za pravdu. Společnosti AVE CZ bylo uloženo doplatit částku 86 748 650 korun na účet města Čáslav. Jedná se o poplatky za odpad uložený na území města v období od poloviny března do poloviny listopadu roku 2018. Více ZDE

Systém posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) má závažné nedostatky a je třeba ho reformovat, uvedlo 58 občanských a ekologických organizací a spolků v otevřeném dopisu ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Jako hlavní problémy procesu EIA zmiňují nedostatečnou kvalitu používaných odborných studií, častý střet zájmů posuzovatelů dokumentace či úředníků, nedostatečné vyhodnocování připomínek nebo nevhodně načasované lhůty pro připomínkování. Ministr by měl podle signatářů dopisu, který má ČTK k dispozici, podpořit změny vedoucí k větší odbornosti, transparentnosti a účinnosti EIA. Více ZDE
 

Legendární přírodovědec David Attenborough slaví 99 let a s tím přichází i nové zamyšlení nad jeho odkazem – nejen jako dokumentaristy, ale jako hlasu planety, který varuje, inspiruje a ukazuje cestu k naději. Článek Jakuba Reinwarta připomíná jeho klíčové dílo Život na naší planetě, kde Attenborough nejen ukazuje ohromující krásu Země, ale i její současný ekologický stav a zároveň láká na novinku Oceán – Poslední divočina na Zemi. Attenborough v něm znovu dokazuje, že i ve vysokém věku dokáže oslovit miliony – klidem hlasu, silou obrazu a naléhavostí poselství. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Evropská komise (EK) navrhne zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu, stávající spotové smlouvy budou zastaveny do konce roku 2025. Oznámil to eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen, který ve Štrasburku představil plán, jak ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie (EU). Více ZDE

Připravit odborníky a odbornice schopné řešit aktuální výzvy v oblasti zpracování odpadů a kontaminace životního prostředí má nový studijní program Ekotoxikologie a management odpadů na Agronomické fakultě. Studium je koncipováno jako bakalářské tříleté a uchazečům přinese teoretické základy kombinované s praktickou výukou v laboratořích, terénu i ve spolupráci s partnery z praxe. Doktorský studijní program Rozvoj venkovských regionů na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií poskytne znalosti regionálního a podnikového rozvoje, ekonomických teorií a specifik venkovských oblastí. Výuka v obou programech začne už letos na podzim. Více ZDE

Odpad z Rakouska končí v jižních Čechách. Co s ním dál? V několika lokalitách u Českých Budějovic se v posledních letech objevují odpady dovezené ze zahraničí. Nejprve šlo o ocelářskou strusku z Lince, která byla do Česka původně dovážena kvůli specifické sanaci staré ekologické zátěže v Mydlovarech a nyní přibývají i asfalty z rakouských silnic. V Jihočeském kraji tak vznikají deponie, u nichž není jasné, jak s nimi bude dále naloženo. Více ZDE

Liberec v soutěži hledá firmu, která bude pro něj od příštího roku dalších deset let zajišťovat sběr komunálního a tříděného odpadu. Jde o zakázku s předpokládanou hodnotou 1,595 miliardy korun bez daně, uvedl řekl ČTK náměstek primátora Jiří Janďourek (Starostové pro Liberecký kraj). Firmy mohou své nabídky podávat do 21. května, jediným kritériem pro hodnocení bude cena. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dne 27 5. 2025 pořádat bezplatný jednodenní seminář k aktuálním tématům a novinkám v oblasti chemické legislativy. Seminář, která je je určen pro společnosti, které při své činnosti nakládají s chemickými látkami samotnými nebo obsaženými ve směsích nebo v předmětech, se bude konat od 9.30 do 15.30 hodin v budově Ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1. 

Účastníci získají informace o aktualitách v oblasti nařízení REACH a CLP (přehled změn nařízení), o požadavcích na bezpečnostní listy. Dalšími tématy bude také kontrolní činnost v oblasti chemických látek a oběhové hospodářství. Zájemci se mohou zaregistrovat vyplněním přihlášky nejpozději do 22. 5. 2025 do 12 hodin. Z důvodu omezené kapacity přednáškové místnosti, mohou být z jednoho podniku přihlášeny max. 2 osoby. 

S případnými dotazy je možné se obratit na ivana.fedyszynova@gov.mpo.cz.

Lezení může vypadat jako zdravý sport. Jenže podle nové studie v něm může být ukrytý problém. Drobné částečky chemikálií, jež se uvolňují ze sportovní obuvi, mohou představovat zdravotní riziko. Více ZDE

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Samohnojící se kukuřice může být plodinou budoucnosti i dalším symbolem biopirátství

Měly by být PET lahve a nápojové plechovky zálohované? Proč se poslanci pořád ještě nedostali k zákonu, kterým chce vláda zálohování zavést? Co by navrhovaný systém znamenal pro obce, obchodníky a spotřebitele? A může Česko bez zavedení záloh recyklovat tolik PET lahví a plechovek, kolik požaduje nařízení EU? Více ZDE