Německo dostává další rány kvůli nestabilním obnovitelným zdrojům energie. Fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny nejsou schopné pokrývat energetickou spotřebu, a země tak musí energii ve velkém nakupovat. To ji ale může stát draho, protože ceny energie na následující den dosahují dvacetiletých maxim. Více ZDE

Výbory RAC a SEAC dospěly k předběžným závěrům ohledně navrhovaného omezení PFAS ve třech odvětvích. Výbory pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) na svých posledních zasedáních v listopadu předběžně uzavřely hodnocení dalších odvětví z celoevropského návrhu na omezení  per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS):

• Stavební výrobky;
• Textil, čalounění, kůže, oděvy a koberce;
• Materiály a obaly určené pro styk s potravinami.

Výbory oznámily také odvětví, která budou hodnotit na následujících zasedáních.

V březnu by se měly poprvé zabývat aplikacemi fluorovaných plynů, dopravou a energetikou.

Po březnu budou pro diskuzi jako další odvětví:

• Maziva;
• Zdravotnické prostředky;
• Elektronika a polovodiče.

Další výsledky listopadových zasedání:

• RAC přijal stanoviska k 12 návrhům harmonizované klasifikace a označování.
• RAC schválil 3 a SEAC 14 návrhů stanovisek k žádostem o povolení. Výbor RAC rovněž schválil 1 návrh stanoviska ke zprávě o přezkumu povolení.

Podrobnější informace naleznete v příloze a na webových stránkách výborů RAC a SEAC.

Další informace:

• Příloha ke zprávě [PDF][EN]
• Zápis ze zasedání [PDF][EN]
• Vědecké hodnocení návrhu na omezení PFAS - současný stav [PDF][EN]
• Řízení o omezení
• Žádosti o povolení
• Harmonizovaná klasifikace a označování (CLH)

V roce 2023 dosáhla celková produkce odpadů v Česku hodnoty 38 milionů tun a meziročně se snížila o 3,1 %, což bylo o 1 milion tun odpadů méně. Meziročně mírně rostl, o 0,6 %, objem vyprodukováno komunálního odpadu na úroveň 5,4 milionu tun.

Největší část celkové produkce odpadů tvořily odpady minerální (59,2 %), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %). Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50,0 %), odpadních plastů (23,6 %), skleněného odpadu (11,4 %) a odpadu ze dřeva (10,6 %). Zbývající část nekovového odpadu představovala pryžový a textilní odpad nebo odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily necelá 4 % celkové produkce odpadů, což bylo 1,53 mil. tun a oproti roku 2022 poklesla o 1,8 %.

Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 mil. tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji s 225 kilogramy na obyvatele, nejméně nebezpečného odpadu produkovali v Karlovarském kraji s 67 kilogramy na obyvatele.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu. Komunální odpad tvořily směsné odpady (58,9 %), nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší část nekovových odpadů tvořil odpad z papíru a lepenky s podílem 42,6 %, 24,4 % zaujímaly odpadní plasty a 19,9 % skleněný odpad. Menší část nekovových komunálních odpadů tvořily odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

V roce 2023 také pokleslo množství dovezeného odpadu do Česka o 15,4 % na 2,5 mil. tun. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,7 mil. tun odpadu, jehož hlavní složku tvořil kovový odpad (72,4 %).

Další informace přináší nová publikace Produkce, využití a odstranění odpadů – 2023.

Novelizované nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP) vstoupilo v platnost dne 10. prosince 2024. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vyzývá společnosti, aby přezkoumaly svá portfolia látek a podle potřeby aktualizovaly klasifikace. Cílem novelizovaného nařízení CLP je lépe identifikovat a klasifikovat nebezpečné chemické látky a také zlepšit komunikaci o jejich rizicích. Více informací najdete ZDE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podpoří české firmy, které chtějí vyrábět energii z biomasy. Dnes vyhlásilo v rámci aktivity Obnovitelné zdroje energie – biomasa I. výzvu z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Získat lze od 30 do 65 procent způsobilých výdajů na jeden projekt. Žádosti o podporu bude možné podávat od 9. ledna 2025 do 9. ledna 2026 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Základ budoucnosti české energetiky vidíme v jádru a rozvoji obnovitelných zdrojů. Proto se dlouhodobě zaměřujeme na podporu přechodu českých firem od fosilních paliv. Mezi podporované aktivity aktuální výzvy patří výstavba zdrojů tepla z biomasy, včetně kombinované výroby elektřiny a tepla, a vyvedení tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby. Díky tomu mohou být energeticky soběstačnější, sníží své náklady na provoz a zároveň přispějí k ochraně životního prostředí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Cílem výzvy je podpořit a zatraktivnit využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména biomasy z vlastní produkce, pro nové příjemce podpory. Podporuje efektivní a šetrné využívání OZE, zvyšování jejich podílu a tím pádem snížení spotřeby primárních energetických zdrojů, jako jsou uhlí, ropa nebo zemní plyn.

„Program je příležitostí pro firmy, které chtějí investovat do inovací, snížit náklady a chránit životní prostředí. Je to jeden z kroků, který umožní přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku při zachování konkurenceschopnosti českých podniků,“ dodává ředitel odboru infrastruktury pro MSP a energetických programů Ondřej Tomšej.

Míra podpory bude poskytována dle velikosti podniku a typu způsobilých výdajů od 30 % do 65 %. Celkové způsobilé výdaje na projekt musí být minimálně ve výši 8 milionů korun a maximálně 300 milionů korun. Více informací k výzvě najdete na tomto odkazu.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

Senát podpořil petici proti záměru vybudovat spalovnu nebezpečných odpadů v Rybitví na Pardubicku, označil ji za důvodnou. Současně vyzval ministerstvo životního prostředí, aby se záměrem obnovit původní spalovnu firmou AVE CZ znovu zabývalo. K tématu chce uspořádat veřejné slyšení, které by mohlo vyústit ve změnu zákonů včetně zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Více ZDE
 

Dokument reaguje na poptávku ze strany českého průmyslu i na legislativní iniciativy Evropské unie, především nařízení č. 2024/1735 o průmyslu pro nulové čisté emise, jehož cílem je do roku 2030 umožnit v EU geologické ukládání alespoň 50 milionů tun CO2 ročně. Technologie CCUS jsou důležitým nástrojem pro posílení schopnosti dosáhnout klimatických cílů, ke kterým se ČR zavázala, zvláště přispět k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Strategické dokumenty, jako je např. aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR, již identifikují potřebu CCUS, neposkytují ale dostatečné podrobnosti a konkrétní opatření. Akční plán CCUS je tedy zásadním dokumentem, který tyto mezery detailněji specifikuje.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Předkládací zpráva

Evropská komise zveřejnila k připomínkování předlohu nařízení týkající se omezení, kterým se aktualizuje příloha XVII nařízení REACH, pokud jde o látky CMR (2023). Cílem iniciativy je zajistit ochranu spotřebitelů přidáním nově klasifikovaných látek CMR (karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci) na seznamy látek CMR podléhajících omezení pro spotřebitelské použití podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).

Dokument ke stažení:

• EU 145_24 EK Předloha nařízení – Ares(2024)

• EU 145_24 EK Příloha – Ares(2024)

Novela energetického zákona LEX OZE III, která přináší nová pravidla trhu s elektřinou, prošla třetím čtením. Zahrnuje zásadní změny pro ukládání elektřiny, poskytování služeb flexibility a jejich agregaci. Nová pravidla dají spotřebitelům možnost lépe řídit spotřebu energií a umožní jim tak snižovat výdaje za elektřinu. Novela také obsahuje prvky, které nám umožní více chránit spotřebitele. Podrobný popis nových pravidel, a to, jaké možnosti se díky nim otevřou zákazníkům, najdete na tomto odkazu. To, jak bude moderní energetika vypadat v praxi, najdete na webu www.energiezamene.cz.

Související

Státní podpora obnovitelných zdrojů asi klesne, omezení schválila Sněmovna

Dne 6. prosince 2024 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/2974 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro kovárny a slévárny. Plné české znění naleznete v přiloženém souboru nebo v Eur-Lex ZDE.

Dokument ke stažení:

Závěry o BAT pro kovárny a slévárny [pdf, 1826 kB]

Kukuřice je jednou z nejběžnějších plodin na světě, pěstuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy. V roce 2024 dosáhne podle zpravodajského portálu World Grain celosvětová produkce kukuřice přibližně 1,226 miliardy tun. V Nizozemsku proto přišli s nápadem, jak smysluplně využít kukuřičné klasy zbavené zrn, tedy všudypřítomný odpad této plodiny. Více ZDE

Ministerstvo financí spustilo nové webové stránky věnované problematice financování udržitelnosti. Přehledné informace přiblíží široké veřejnosti i odborníkům z veřejné a soukromé sféry klíčové otázky, nástroje a přístupy, které přispějí k urychlení tranzice hospodářství a dlouhodobě udržitelnému ekonomickému rozvoji v České republice. Platforma bude průběžně aktualizována o doplňována nové materiály a bude sloužit jako primární informační portál Ministerstva financí pro oblast financování udržitelnosti. Více informací naleznete na webové stránce Financování udržitelnosti.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) očekává meziroční zdražení ceny vodného do čtyř procent nad vyhlášenou roční míru inflace, která by podle odhadu České národní banky (ČNB) měla v příštím roce činit dvě procenta. Výše zdražení se liší u jednotlivých vodárenských společností. Cenu vedle inflace ovlivňují náklady na služby k výrobě či distribuci pitné vody, do cen se promítají také náklady na obnovu či rozšíření vodohospodářské infrastruktury. Více ZDE

Ústředním tématem aktuálního vydání je statistika odpadů. Dozvíte se například, kolik tun odpadu vyprodukuje průměrný občan Česka za rok, a zda je to moc či málo ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. Zajímavé jsou také informace, jak se s odpady v EU nakládá a která hospodářská odvětví se na produkci odpadů podílejí nejvíce. Časopis Statistika&My ke stažení ZDE

Rozmanitá krajina prospívá životnímu prostředí. Lépe udržuje vodu, odolává erozi a daří se v ní také rostlinám a živočichům. Nyní mohou majitelé půdy, zejména spolky či obce, získat až jeden milion korun z Národního programu Životní prostředí na lepší údržbu a péči o již existující krajinné prvky. V nové dotační výzvě vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí celkem 100 milionů korun s cílem podpořit ekologickou stabilitu krajiny a její odolnost vůči změně klimatu.

„O krajinu a půdu se náš resort stará dlouhodobě. Nedávno jsme nabídli celkem 800 milionů korun na zakládání nových prvků v krajině, ale důležitá je i péče o ty současné. Proto přicházíme s další finanční pomocí ve výši 100 milionů korun na údržbu a posilování funkcí prvků v krajině,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Tentokrát cílíme na péči o stávající drobnější přírodní objekty, které obohacují zemědělskou krajinu a dodávají jí více diverzity. Typově jde o meze, terasy, stromořadí, solitérní dřeviny, ale i mokřady, skalky či příkopy. Výzva byla připravená ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, a to tak, aby doplňovala jejich výzvy pro zemědělce, výzvou pro všechny ostatní, tedy například spolky, obce či vlastníky pozemků,“ dodává ministr.

Podporu z dotační výzvy č. 15/2024 Národního programu Životní prostředí mohou konkrétně získat vybrané krajinné prvky evidované v LPIS jako ekologicky významné, které zároveň v době podání žádosti nejsou způsobilé pro zařazení do režimů pro klima a životní prostředí v rámci zemědělských podpor.

Peníze mohou tak majitelé půdy využít například na sečení, odstraňování nevhodných dřevin, likvidaci invazních druhů a další opatření.

Ve výzvě je připraveno celkem sto milionů korun. „Možnost podávat žádosti se otevře 16. prosince a potrvá do 31. března 2026. O finanční podporu může žádat jak vlastník pozemku, na kterém se krajinný prvek nachází, tak osoba, která je na základě písemného souhlasu vlastníka oprávněna opatření realizovat,“ uvádí podrobnosti čerpání z dotační výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace vyřizuje.

Výše dotace se odvíjí podle typu opatření a krajinného prvku a pohybuje se v rozmezí od 10 tisíc korun až po 1 milion korun na jeden projekt. Celková alokace výzvy je 100 milionů korun. Pokrýt může až 100 % způsobilých výdajů.

Aktuální dotační titul navazuje na dvě dotační výzvy, které v polovině listopadu letošního roku vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí. V nich nabízí vlastníkům a správcům půdy celkem 800 milionů korun z evropských i národních zdrojů na obnovu a tvorbu remízů, mezí, stromořadí, mokřadů a dalších krajinných a vodních prvků. Podporu usnadnila nedávno přijatá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, podle níž lze krajinné prvky realizovat bez vyjmutí ze zemědělského půdního fondu a snížení dotace.

„Tyto prvky nejsou rozhodně jen „okrasou“ krajiny, ale nezbytnou součástí zdravého a udržitelného ekosystému. Voda a různorodé krajinné prvky s sebou přinášejí návrat života do přírody. Díky nim se zvyšuje biodiverzita, zároveň snižují erozi půdy, pomáhají k zachycování znečištění a vsakování vody a současně navracejí zpátky do zemědělské krajiny ptáky, opylovače a další živočichy. Musíme si uvědomit, že jejich zachování a obnova je důležitá pro odolnou krajinu, její ekologickou stabilitu i ochranu přírody a pro snižování negativních dopadů změny klimatu,“ uzavírá ministr Petr Hladík.

Dokument ke stažení:

Dokumenty a podrobnosti k výzvě.

Dne 29. listopadu 2024 zveřejnila Evropská komise další sadu technických vysvětlivek (Frequently asked questions/FAQs) k uplatňování taxonomie EU, zejména k technickým screeningovým kritériím pro hospodářské činnosti, které byly do taxonomie EU zahrnuty prostřednictvím Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2485 a Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486. Tyto technické vysvětlivky se rovněž zaměřují na obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ (DNSH) a povinnosti spojené s vykazováním informací podle taxonomie EU. Technické vysvětlivky a další informace naleznete pod tímto odkazem.