Vyspělé benzínové motory vyplýtvají zhruba pětinu svého paliva a to zejména při vysokých otáčkách motoru se část benzínu namísto pohonu využije na chlazení. Bosch se svojí novou technologií vstřikování vody dokazuje, že se něco takového může brzy stát minulostí. Vstřikování přidané vody by tak mělo snížit spotřebu pohonných hmot i emise oxidu uhličitého.

Především při rychlé akceleraci nebo při jízdě po dálnici umožňuje vstřikování přidané vody snížení spotřeby pohonných hmot až o 13 procent. „S naším vstřikováním vody prokazujeme, že má spalovací motor ještě pár triků v rukávu,“ říká Dr. Rolf Bulander, vedoucí obchodního sektoru Mobility Solutions a člen představenstva Robert Bosch GmbH.

Úspora paliva nabízená prostřednictvím této technologie se dostává do popředí především u tří a čtyřválcových motorů se zmenšeným objemem: jinými slovy, přesně u těch typů motoru, které se nacházejí pod kapotou jakéhokoliv průměrného vozidla střední třídy.

Spotřeba paliva není jedinou oblastí, kde Bosch s novou technologií sbírá body. Pro auta představuje i větší výkon.  Včasnější úhly zapálení znamenají, že motor pracuje ještě účinněji. Díky tomu mohou technici dostat z motoru ještě větší výkon, a to i u silných sportovních vozů.

Základem této inovativní technologie v oblasti motorů je prostý fakt: motor se nesmí přehřát. Aby k tomu nedocházelo, je v současnosti téměř do každého benzínového motoru vstřikováno přídavné palivo. Jak se toto palivo odpařuje, ochlazuje součásti bloku motoru. Tento fyzikální princip využili inženýři Bosch při otázce vstřikování vody. Ještě před tím, než dojde ke vznícení paliva, je do sacího potrubí vstříknuta jemná vodní mlha. Vysoké výparné teplo vody znamená, že zajišťuje účinné chlazení.

To je také důvod, proč je zapotřebí pouze malé množství přidané vody: na každých ujetých sto kilometrů stačí jen několik set mililitrů. Výsledkem je, že kompaktní nádrž na vodu, která zásobuje vstřikovací systém destilovanou vodou, stačí doplnit nejvýše každých několik tisící ujetých kilometrů.

Pokud dojde za pochodu k vyprázdnění nádrže, není čeho se bát: motor poběží i nadále hladce – třebaže bez vyššího točivého momentu a nižší spotřeby díky vstřikování vody.

Doplňující otázky a odpovědi

Už se tato technologie vyrábí?
Prvním vyráběným vozem, který se bude moci pyšnit tímto inovativním a průkopnickým systémem vstřikování vody je BMW M4 GTS. Pro šestiválcový turbomotor to bude znamenat zlepšení výkonu a spotřeby i při plném zatížení. Bosch dodává pro BMW M4 GTS díly pro vstřikování vody.

Jak vysoká je spotřeba paliva během jízdního cyklu?
V testu budoucí spotřeby (WLTC) umožní vstřikování vody úsporu paliva o 4 procenta. V reálných jízdních podmínkách to bude ještě víc: zde může být při rychlé akceleraci nebo při jízdě na dálnici snížena spotřeba až o 13 procent.

Nebude mít vstřikování vody za následek korozi motoru?
Ne. Ve spalovací komoře nezůstává žádná voda. Voda se odpaří ještě před tím, než v motoru proběhne spalování. Veškerá voda je společně s výfukovými plyny vyloučena do životního prostředí.

Jakým způsobem se voda doplňuje?
Vstřikování vody vyžaduje, aby bylo ve vozidle k dispozici pouze malé množství vody. V průměru bude zapotřebí vodu doplnit po každých 3 000 ujetých kilometrech. Oddělená nádrž na vodu musí být doplněna destilovanou vodou.

Může voda v nádrži zamrznout?
Jakmile se motor zastaví, nateče voda zpět do svojí nádrže, kde může zmrznout. Při dalším nastartování motoru voda opět roztaje.

Existuje něco takového, jako přímé vstřikování vody?
Bosch využívá bodový vstřikovací systém, protože to přináší jasné technické výhody a nižší náklady. Díky tomu je vstřikování vody vhodné jak pro výrobu ve velkém měřítku, tak pro řadu automobilových segmentů.

Online speciál s videi a animovanými filmy: www.bosch-waterboost.com

ROZHOVOR S MODERÁTOREM K domácí, zahraniční, ekonomické a kulturní redakci zpravodajství České televize nyní přibyla samostatná redakce vědy. Vznik nové redakce přinese do vysílání ČT24 nový pořad Věda 24, hlavním moderátor bude Daniel Stach. Cílem redakce je, aby byla věda součástí každodenního vysílání ČT24. Pořad se na ČT24 poprvé objeví 11. září.

Diváci se tak mohou těšit na úspěšné české i zahraniční vědce, dozví se o výzkumech, které změnily nebo mají šanci změnit svět. Redakce chce vysvětlovat vědecká bádání tak, aby se v nich mohli orientovat nejen experti daného oboru. Pořad Věda 24 se v programu ČT24 poprvé objeví 11. září, vysílat se pak bude pravidelně před nedělními Událostmi v 18:30.

Hlavním moderátorem se stal Daniel Stach, kterého určitě znáte z pořadu Hyde Park Civilizace.

Daniel Stach: Moje nejoblíbenější otázka je „proč?“

Jaký byl impuls ke vzniku vědecké redakce?

Jedním impulsem byly určitě ohlasy na pořad Hyde Park Civilizace, který je oblíbený u diváků a zároveň respektovaný u odborné veřejnosti, o čemž svědčí i řada ocenění, která tým Civilizace získal. Nyní budeme moci využít všechno, co jsme se za čtyři roky, kdy pořad vysíláme, naučili a popularizovat vědu nejen jednou týdně, ale každý den. Tím hlavním důvodem ale určitě bylo rozhodnutí ředitele Zpravodajství České televize Zdeňka Šámala dát vědě a vědeckému výzkumu větší prostor ve vysílání ČT24. Bez toho by vznik redakce nedával žádný smysl. Všichni si uvědomujeme, jak zásadní význam pro naši společnost tato oblast má.

Co je tedy cílem nové redakce?

Cílem je, aby byla věda součástí každodenního vysílání ČT24. Diváci uvidí úspěšné české i zahraniční vědce, dozví se o výzkumech, které změnily nebo mají šanci změnit svět. Budeme vysvětlovat vědecká bádání tak, aby se v nich mohli orientovat nejen experti daného oboru. Chceme popularizovat vědu na konkrétních příkladech, díky kterým bude věda každému bližší. Žijeme v propojeném světě, ve kterém věda hraje velmi důležitou roli, i když si to mnohdy ani neuvědomujeme a věci kolem sebe bereme jako samozřejmost.

Můžou se tedy diváci těšit na to, že se zprávy z oblasti vědy stanou součástí každodenního zpravodajství?

Rozhodně, to je úkol redakce vědy. Věda nebude „jen“ v Hyde Parku Civilizace, ale témata zaměřená na vědu budou rozprostřena do celého vysílání ČT24. Vědecká redakce je pátou plnohodnotnou součástí zpravodajství České televize a doplňuje tak už fungující domácí, zahraniční, ekonomickou a kulturní redakci. Nejen, že vznikne nový pořad, ale vědecká témata se budou daleko víc než dosud dostávat do už existujících pořadů v celém vysílání ČT24.

Jaké pořady budou na vědu zaměřeny?

Nově vzniká pořad Věda 24. Je to týdeník, který budeme vysílat vždy v neděli před Událostmi – v 18.30. V něm se diváci dozvědí o nejdůležitějších událostech ze světa vědy za poslední týden. Využijeme reportáže a rozhovory, které redakce připraví během týdne a rozšíříme je o zatím nepublikované materiály. Diváci se tak o daném výzkumu dozví ještě víc. V průběhu celého týdne budeme ve spolupráci s divizí Nových médií ČT psát na web www.veda24.cz články, které se zaměří jak na témata, která se objeví ve vysílání, tak také na další, převážně zahraniční dění. Diváci tak budou mít kompletní servis a na webu mj. najdou i celé rozhovory, které jsme neměli možnost během dne odvysílat.

Dál budeme každou sobotu od 20.05 vysílat Hyde Park Civilizace a hlavně nabízet a připravovat vědecká témata do jednotlivých pořadů ČT24.

V čem se změní původní pořady, jako právě Hyde Park Civilizace?

Hyde Park Civilizace se bude dál zaměřovat na největší světové osobnosti vědy. Už teď je velká část hostů ze zahraničí a v budoucnu se budeme ještě víc snažit nabízet rozhovory v angličtině se zajímavými lidmi z jakékoli části planety.

Jaké zajímavé hosty máte v plánu vyzpovídat?

Takzvaná letní pauza pro nás nebyla moc pauzou. Natočili jsme rozhovory se čtyřmi nositeli Nobelovy ceny a také horolezcem, který nemá ruce ani nohy. Navíc hned v sobotu 10. září budeme vysílat díl s generálním ředitelem tokamaku ITER. Tokamak je zařízení, ve kterém probíhají podobné procesy jako ve Slunci a díky tomu by měl zajistit čistou a bezpečnou energii. Tokamak ITER se po dokončení stane nejdražším vědeckým centrem na Zemi. Domluvené už také máme, že do Hyde Parku Civilizace přijde už desátý nositel Nobelovy ceny a máme rozjednané vystoupení hned několika lidí, kteří nejsou typickými zástupci vědecké komunity, ale svými názory ovlivňují svět. Konkrétní jména ještě prozradit nemohu, ale myslím, že diváci budou mít radost, že se Civilizace posouvá zase o kousek dál.

Podle jakých kritérií hosty vybíráte?

Stojíme o toho nejlepšího hosta, jakého dokážeme sehnat. Je nám jedno, jestli je z Prahy, Brna, Moskvy nebo Londýna. S anglicky mluvícími hosty děláme rozhovory v angličtině a diváci si tak mohou rozhovor poslechnout i bez tlumočení. A řídíme se heslem velitele letu Apolla 13 Gena Kranze: „Failure is not an option,“ tedy neúspěch nepřipadá v úvahu. Proto oslovujeme hosty, na které by jiní možná ani nepomysleli, nebo si řekli: „vždyť ten stejně nepřijde.“ My to ale zkusíme a někdy to vyjde hned, jindy po měsících snažení a v jiných případech to ještě nevyšlo, ale nevzdáváme se a zkoušíme to dál. Snažíme se nabídnout mix „tvrdé“ vědy – tedy například fyziky nebo chemie – s tématy, která jsou zaměřena víc na společnost – například historikové nebo filozofové. Svět nejsou jen čísla, která do něj ale zároveň patří.

Jaká oblast vědy zajímá Vás osobně?

Nemám jednu nejoblíbenější oblast, to je možná moje výhoda. Zajímá mě věda jako taková, to poznávání, spousta nových věcí, které se musím na každé téma naučit. Mě to prostě baví, mám radost z poznávání. Vždycky mě zajímalo, jak věci fungují. Moje nejoblíbenější otázka je „proč?“ Té se držím stále, a to i v rozhovorech. Dá se doplnit: Proč takhle? Proč teď? Proč tady? Ale pořád je základní otázka „proč?“ a na tu věda hledá odpověď, ať už je téma jakékoli.

Proč je podle Vás důležité vědu „podporovat“?

Protože je nedílnou součástí našeho světa a ovlivňuje nás daleko víc, než si většina lidí uvědomuje. Prakticky všechno, co máme a používáme, je výsledkem práce vědců. Rozhodně to nejsou jen každému jasné výsledky – léky, počítače, auta, letadla, mobilní telefony,… Ale také na první pohled teoretické věci. Třeba obecná teorie relativity se nás týká neustále i v praktickém životě. Kdyby vědci neupravovali pozici GPS satelitů podle teorie relativity, po 24 hodinách by se GPS netrefila asi o 2,5 km. Naše pozice by byla o 2,5 km špatně, a to po jediném dnu. Myslím, že je klíčové, abychom si uvědomovali, že věda je doslova všude kolem nás a je součástí našeho života a že někdy ji bereme až příliš samozřejmě. Jenže za každým krokem byla něčí práce a na to je třeba nezapomínat.

Jakou pozici podle Vás zaujímá věda v české společnosti?

Myslím, že Češi si vědců velmi váží. Všichni máme pořád hodně co zlepšovat a z mojí zkušenosti také zlepšujeme. Na jedné straně máme vědce, kteří stále víc a častěji chápou, že je potřeba jejich výzkum popularizovat, vyrazit mezi lidi, kteří se jejich oboru vůbec nevěnují. Stejně tak si myslím, že se široká veřejnost o vědu zajímá čím dál víc a že čím dál víc lidí chce věcem skutečně rozumět a nezůstávat jen na povrchu.

Nenechte si ujít!

V pondělí 5. září startovalo Zero Waste Week, výzva pro všechny, kdo si chtějí vyzkoušet život bez odpadků a zbytečného plýtvání. V červnu se v pražském sálu NTK uskutečnila první česká konference o Zero Waste, tedy bezodpadovém životním stylu a odstartovala tak sérii akcí s názvem Bezobalu o Zero Waste. V české premiéře na ní vystoupila světoznámá mesiáška Zero Waste, Bea Johnson a další řečníci, kteří se tomuto tématu věnují v Česku. Více ZDE

Foto: bezobalu.org

Studie kterou zpracovali zástupci Massachusettské univerzity z Centra pro udržitelnou výrobu poukazuje na skutečnost, že v Evropě je hnací silou především legislativa a restrikce. To je například rozdíl oproti USA, kde jsou stěžejní dodavatelské vztahy, výměna a sdílení informací - více ZDE. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zahájila výzvu k předkládání připomínek a důkazů pro látky obsažené v tetovacích barvách a inkoustech - více ZDE. Oznámení pro potraviny a krmiva používané jako repelenty a atraktanty - více ZDE.

RWE International SE, nová mateřská společnost firem RWE na českém trhu, se 1. září oficiálně přejmenovala na innogy SE. Nová dcera, do níž RWE vyčlenila své aktivity v oblasti obchodu, sítí & infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, se bude nadále prezentovat už jen pod názvem innogy a novou značkou ve tvaru íčka. Stejný krok, tedy oficiální změna názvů, nyní čeká společnosti RWE v ČR. Firmy se přejmenují s účinností od 1. října 2016.

RWE Česká republika nově ponese název innogy Česká republika, podobně např. RWE Gas Storage změní jméno na innogy Gas Storage. Výjimkou jsou společnosti, které podnikají v regulovaném síťovém byznysu, konkrétně RWE GasNet a RWE Distribuční služby, které se nově budou jmenovat GasNet a GridServices.

“Distribuční firmy budou od října působit na tuzemském trhu pod novými názvy a také pod odlišným logem. Distribuce však zůstane i do budoucna jedním ze základních pilířů našeho podnikání v ČR,“ uvedl Martin Herrmann, člen představenstva innogy SE, který bude i nadále řídit podnikání na českém trhu pod novou značkou innogy.

Z údajů získaných v rámci standardního chodu celostátního monitoringu jakosti vod v letech 2004 až 2015 dosud vyplývalo, že dochází k postupnému mírnému zlepšování jakosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody – což ovšem platí pro celorepublikové zpracování výsledků a nevylučuje, že v některých vodovodech nemohlo dojít k výraznému zhoršení nebo (spíše) zlepšení stavu – nicméně v roce 2015 se tento trend zastavil, když bylo pozorováno četnější nedodržování NMH než v předešlých letech, uvádí Státní zdravotní ústav ve zprávě. Hlavní příčinou je podle něj sledování většího spektra pesticidních látek a jejich metabolitů a častější nalézání vyšších koncentrací těchto látek. Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2015 na vyrobené vodě podílely podzemní zdroje celkově 49,70 % a povrchové zdroje 50,30 %.

Dokument ke stažení:

Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2015

ROZHOVOR Fermentor EWA získal jako první v České republice Ověřené prohlášení v programu EU ETV. Jak dlouhá a náročná byla cesta k získání tohoto ověření, v čem spočívá inovace fermentoru EWA nebo jaké druhy odpadů dokáže fermentor zpracovat, v rozhovoru pro odborný časopis Odpadové fórum prozradil Miroslav Hůrka ze společnosti AGRO – EKO. Více ZDE

Státní fond životního prostředí ČR zveřejňil aktualizovanou Metodiku pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č. 6 programového dokumentu pro prioritní osy 1 Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. Metodika je přílohou 7 Praktické příručky pro žadatele a příjemce podpory. Aktualizace vzešla na základě stanoviska Evropské komise v rámci výjimek na související provozní smlouvy. Metodika byla dále aktualizována dle znění nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a také byly zapracovány změny, které souvisí s novým Operačním programem Životní prostředí 2014 – 2020.

Dokument ke stažení:

Metodika pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č. 6 Programového dokumentu OPŽP

Zdroj: SFŽP

Ministerstvo životního prostředí tímto uvádí na pravou míru informace zveřejněné v dnešním denním tisku, konkrétně v MF Dnes, Hospodářských novinách i Právu, které se týkají čtvrtečních informací, které přinesla ČTK, k rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého o výběrovém řízení podle služebního zákona na místo ředitele České inspekce životního prostředí. Toho se účastní i současný ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Všechny deníky nesprávně uvedly, že současný ředitel Erik Geuss byl rozhodnutím náměstka ministra vnitra odvolán. To však není pravdivá informace, neboť rozhodnutí náměstka ministra vnitra Postráneckého mířilo na výběrové řízení na ředitele ČIŽP (tzv. přesoutěžení) podle služebního zákona. Náměstek Postránecký ze své pozice odvolacího orgánu zrušil rozhodnutí státního tajemníka v MŽP Jana Landy a podle jeho rozhodnutí musí být o vítězi výběrového řízení dle služebního zákona rozhodnuto znovu. Tzn., že Erik Geuss zůstává v pozici ředitele ČIŽP na základě jeho jmenování z roku 2014 ministrem životního prostředí dle zákoníku práce. Do doby jmenování ředitele ČIŽP dle služebního zákona bude z důvodů předběžné opatrnosti ve věcech státní služby rozhodovat státní tajemník v MŽP Jan Landa.

Další mylně interpretovanou informací byla informace o podané správní žalobě. Ministerstvo životního prostředí není ve sporu účastníkem řízení, tudíž ani nemohlo podat správní žalobu. Tu podal současný ředitel ČIŽP Erik Geuss. Je možné, že v průběhu výběrového řízení dle služebního zákona, které nyní pokračuje, soud o této žalobě rozhodne.

Související článek:

Erik Geuss přestal být šéfem ČIŽP, ministerstvo životního prostředí ho ve funkci nechává (2.9.2016)

Stav hospodaření s vodou, ochranu povrchových i podzemních vod a ochranu před povodněmi popisuje takzvaná Modrá zpráva za rok 2015, kterou dnes schválila vláda. Materiál předložený společně Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí se věnuje i všem činnostem zahrnovaným do vodního hospodářství v působnosti obou resortů. Oproti loňské zprávě jsou v letošní nově zařazeny samostatné podkapitoly, které reagují na aktuální vývoj v oblasti vodního hospodářství, tedy například podkapitoly zabývající se suchem a meziresortní komisí VODA-SUCHO. Další informace a zpráva ke stažení ZDE

Podzim bývá obdobím, kdy se většina z nás, ještě stále odpočatá po období prázdnin a dovolených, začíná opět intenzivně zajímat o pracovní záležitosti. Do konce roku už zbývá relativně krátká doba, kterou je potřebné co nejlépe rozplánovat a využít. Co nás čeká v oblastech, které upravuje a pro některé z nás komplikuje chemická a biocidní legislativa? V tomto krátkém sdělení připomeneme aktuálně nejvýznamnější oblasti. Více ZDE

Jak zamezit plýtvání a vyhazování věcí? Jaké postupy omezí masivní těžby nerostů? Existuje řešení, třeba podobné gigantické pračce, jež se točí stále dokola a vyvrhuje čisté, jakoby nové věci? Tyto otázky si kladou vizionáři, ekonomové i byznysmeni. Cirkulární ekonomika by měla opět využívat skoro vše. Krásný nový svět... bez odpadků. Více ZDE

Zdroj: Česká pozice

Letošní situace na řekách byla díky dostatku vody příznivá. Česká inspekce životního prostředí proto nemusela řešit mnoho případů suchých jezů, které trápily vodáky v minulém suchém roce. Přesto rozdala vodním elektrárnám, které mohou pokles vody v řece způsobit, pokuty za celkem 331 tisíc korun. Inspektoři z oddělení ochrany vod provedli od počátku roku 2016 celkem 76 kontrol malých vodních elektráren (MVE), u kterých dohlíželi na dodržování minimálních zůstatkových průtoků. V 19 případech zjistila porušení vodního zákona a zahájili správní řízení. Oproti loňskému roku však kontrol výrazně ubylo. Menší počet kontrol souvisí s tím, že letos se srážky vrátily k normálu a v řekách bylo vody dost. Nedocházelo tedy k extrémním situacím, kdy voda v korytě pod jezem zcela chyběla. Také vodáci podali velmi málo podnětů - letos jich bylo maximálně deset. Více na iDNES.cz ZDE.

Zdroj: iDNES.cz

V Česku od jara funguje zpětný odběr ojetých pneumatik, není ale bez problémů. Zdarma si od vás pneumatiky odeberou třeba v autoservisu nebo ve specializované prodejně. Obce ale poukazují na to, že zákon nemyslí třeba na to, že řada lidí má doma spoustu daleko starších pneumatik. Sdružení místních samospráv zároveň upozorňuje, že novela nepamatuje na takzvaný historický odpad a neřeší ani případy, kdy si lidé koupí nové pneumatiky přes internet. Ministerstvo životního prostředí proto teď chystá kontroly na internetové prodejce pneumatik, řada z nich totiž nezajišťuje zpětný odběr. Tuto povinnost jim ukládá právě zákon o odpadech. „Vzhledem k tomu, že právě s internetovými prodejci máme za poslední roky hodně negativních zkušeností, chystáme se v nejbližší době na kontrolní akce ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí, “ uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Zdroj: ČRo

Ceny starého papíru v posledních měsících vzrostly na desetileté maximum. Ve sběrnách se za kilogram novinového papíru platí i tři koruny, většinou lehce přes dvě koruny – podle lokality.

Za růstem ceny je více faktorů: v okolních zemích vyrostlo několik nových papíren, kam starý papír míří. Z Evropy ho navíc začali vysávat i čínští obchodníci, kteří ho potřebují ke své produkci.

Kvůli vysokým cenám starého papíru však přibývá lidí, kteří do sběren vozí papír vybraný z obecních modrých kontejnerů na tříděný odpad. „Pro řadu z nich se to stává velmi dobrým byznysem, který stát nijak nedaní,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Pro obce jde o komplikace: za papír dostávají peníze, které pomáhají například zlevňovat náklady na likvidaci smíšeného odpadu, za kterou musí platit poplatek za skládkování či spalování.

Svaz už do současné novely zákona o odpadech chtěl protlačit zákaz výkupu papíru ve sběrnách.

Podle něj by výkupny měly fungovat jen pro nárazové odvozy starého papíru. „Řada lidí si z toho udělala byznys, kterým se živí, ale nikdo to ani nijak nedaní,“ dodal Drahovzal.

Se svými požadavky však neuspěl, ministerstvo životního prostředí takový zákaz odmítlo.

V Česku se ročně sebere kolem 950 tisíc tun starého papíru, jen zhruba čtvrtina skončí v tuzemských papírnách, zbytek míří na export.

Zdroj: MF Dnes

Čínský parlament ratifikoval mezinárodní dohodu o klimatických změnách z Paříže. V sobotu ráno přijetí dokumentu oznámily také Spojené státy. Před Čínou dohodu podle agentury Reuters ratifikovalo 23 zemí. Pařížská dohoda má zpomalit globální oteplování a zmírnit jeho důsledky.

V Číně se chystá summit skupiny zemí G20, které jsou zodpovědné za 80 procent globálních emisí skleníkových plynů. Na Čínu připadá více než pětina emisí, na Spojené státy téměř 18 procent a na Rusko 7,5 procenta.

Smlouva se stane závaznou, až ji ratifikuje 55 zemí produkujících nejméně 55 procent emisí skleníkových plynů. Před Čínou dohodu podle agentury Reuters ratifikovalo 23 zemí, jejichž souhrnný podíl na emisích však činí jen zhruba 1,1 procenta.

Základním cílem pařížské dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně.