1. března začal sběr nominací do dalšího ročníku prestižní Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Tu každoročně uděluje Nadace Partnerství osobnostem nebo skupinám, které mění životní prostředí v Česku k lepšímu. Podávat nominace nebo obnovit ty neproměněné z předchozích ročníků lze celý měsíc na webu www.cenajosefavavrouska.cz. Vítězové si převezmou finanční odměnu a skleněnou uměleckou plastiku 6. června na slavnostním vyhlášení v Senátu, které proběhne pod záštitou ministra životního prostředí.

„Znáte srdcaře, kteří pomáhají chránit přírodu a zlepšovat životní prostředí? Co zachraňují vzácná území i druhy, pomáhají vracet vodu do krajiny, učí obce šetřit energiemi, zakládají cirkulární podnikání nebo umí nadchnout k udržitelnosti vrstevníky na sítích? Přesně tyto osobnosti hledáme. Pomozte nám ocenit jejich práci a nominujte je. Nominaci lze také jednoduše obnovit, pokud již někdo danou osobnost navrhnul v minulosti,“ vyzývá Lucie Smolková z Nadace Partnerství.

Návrhy na ocenění může podávat kdokoliv, letos se hraje hned o čtveřici cen: Za Dlouhodobý přínos pro životní prostředí, za Výjimečný počin v posledních několika letech nebo o cenu Ekozásek Nadace Partnerství pro nadějné talenty do 26 let.

Novinkou je i Cena ministra životního prostředí za komunikaci a vzdělávání v environmentální oblasti, která vzejde z osobností nominovaných napříč dvěma hlavními kategoriemi. „V dnešní době není potřeba jen chránit a obnovovat přírodu, ale zejména být propagátory. Těmi, kteří dokážou mluvit, inspirovat ostatní, povzbudit a ukazovat vlastní cestu. A také být těmi, kteří vzdělávají a přichází s neustálým rozšiřováním zájmu o ochranu přírody jak u mladé generace, tak široké vrstvy společnosti bez rozdílu vzdělání, klasifikace nebo životního či profesního zaměření,“ říká s úsměvem ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: “Byl bych rád, kdyby se všichni talentovaní, ti, co umí nadchnout lidi pro environmentální témata, ve zkratce a s lehkostí umí vystihnout jejich podstatu a komunikace o nich je pro ně přirozenou a srdeční záležitostí, stali celebritami našeho každodenního života. Právě díky nim si naše společnost mnohem snadněji a rychleji přivlastní principy udržitelného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí. Už teď se těším na nominované.“

O laureátech rozhodnou porotci, mezi kterými letos přibyla nová zvučná jména jako zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Klepek Jonášová, která podotýká: „Cenu Josefa Vavrouška vnímám jako silný odkaz, který nám v dnešní rychlé době pomáhá odhalovat skutečné a často neviditelné příběhy osobního hrdinství v péči o svět kolem nás.“

Porotu pro kategorii Ekozásek Nadace Partnerství, která posledních 5 let oceňuje nejmladší generaci environmentálních nadějí, letos zformovala influencerka Natálie Pažická, podnikatel, investor a radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka, Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity nebo facilitátorka neformálního vzdělávání Klára Berg z NaZemi.

„Je obdivuhodné, jak si mladí lidé již ve svém věku dokáží uvědomit, jak důležité je být aktivním občanem. Pokud jde o otázky životního prostředí, mnoho lidí jen mávne rukou a řekne, že sami nic nezmění. A právě tito mladí lidé dokazují, že to není pravda: že každý z nás může něco změnit. A to je třeba jednoznačně ocenit,“ vzkazuje Natálie Pažická, porotkyně ceny Ekozásek, ekologická aktivistka a influencerka.

Josef Vavroušek byl první federální ministr životního prostředí, environmentalista, publicista, horolezec a pedagog. Je považován za ekologického vizionáře a průkopníka trvale udržitelného života. Ocenění jeho jménem je udělováno již od roku 1996: rok po jeho předčasném úmrtí; letos by oslavil 80 let. Jeho odkaz dnes spolu s rodinou Vavrouškových rozvíjí Nadace Partnerství. Mezi laureáty ceny se řadí celkem 52 osobností z Česka i zahraničí. Vloni ji převzal ředitel společnosti Fakta o klimatu Ondřej Přibyla, publicista a tvář pořadu Nedej se! Pavel Bezouška či student Ondřej Žák.

Osobnosti, které dýchají pro zdravé životní prostředí a ochranu přírody, může nominovat široká veřejnost do 31. března 2024 ZDE.

Dne 5. června 2023 vstoupily v platnost zákon č. 152/2003 Sb., zákon č. 148/2023 Sb. a zákon č. 149/2023 Sb. Jedná se o novelizační předpisy, navázané na rekodifikaci stavebního práva. Změnám v oblasti integrované prevence, které byly zavedeny zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se v důsledku výše uvedeného odsouvá účinnost na 1. ledna 2024. V případě změn týkajících se vazby zákona o integrované prevenci na stavební zákon a souvisejících změn zvláštních právních předpisů ve věci nahrazovaných správních aktů se uplatní přechodné období, a tyto změny jsou tedy plně aplikovatelné až od 1. července 2024 (podrobnosti v kapitole 3.2). Dříve vydanou metodiku čj. MZP/2023/710/1025 ze dne 17. března 2023 bylo tedy nutné aktualizovat a je nahrazena tímto dokumentem.

Dokument ke stažení:

2024_02_29 Metodika SZ (aktualizace)_FIN.pdf

Celosvětové emise oxidu uhličitého (CO2) související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Celkově emise z energetiky stouply o 410 milionů tun, tedy 1,1 procenta, na 37,4 miliardy tun. Tempo růstu však zpomalilo z 1,3 procenta v předchozím roce. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Více ZDE

Komise 27. února navrhla novou strategii, která má za cíl zajistit EU vedoucí průmyslové postavení v oblasti pokročilých materiálů, a tím posílit dlouhodobou konkrenceschopnost. Zajištění tohoto vedoucího postavení je důležité především pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci. Sdělení předkládá konkrétní, např. investiční, kroky v oblasti výzkumu a inovací v EU. Předpokládá se, že poptávka po pokročilých materiálech, například v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, baterií, budov s nulovými emisemi, polovodičů, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, družic, nosných raket, letadel nebo jiných aplikací dvojího užití a obranného vybavení, se v nadcházejících letech výrazně zvýší.

Evropský parlament schválil ve středu 28. února aktualizovaná pravidla a kontrolní opatření pro přepravu odpadu v EU. Poslanci podpořili dohodu s Radou, která má za cíl chránit životní prostředí a lidské zdraví, přispět k oběhovému hospodářství a cílům nulového znečištění. Přísnější podmínky platí zejména pro vývoz plastového odpadu mimo OECD a přepravu odpadu k likvidaci do jiných zemí EU. Zároveň se zavádí opatření pro lepší digitální výměnu informací a spolupráci v prevenci nelegálních zásilek.

Co přináší nové nařízení o přepravě odpadů? Pravidla pro vývoz odpadu z EU do třetích zemí budou přísnější. Vývoz plastového odpadu do zemí mimo OECD bude zakázán do dvou a půl roku po vstupu nařízení v platnost, zatímco vývoz do zemí OECD bude podléhat přísnějším podmínkám. Ve vztahu k vývozu odpadů do třetích zemí budou zařízení pro nakládání s odpady v zemích, do kterých budou přepravovány odpady z EU, nově podléhat auditům. Tyto audity mají prokázat environmentálně šetrné nakládání s odpady v daném zařízení.

Po závěrečném hlasování na plenárním zasedání EP bude nyní muset Rada před zveřejněním v Úředním věstníku EU text také formálně schválit. Očekává se, že by mohlo nové nařízení být v Oficiálním věstníku publikováno v květnu nebo červnu 2024.

Přijatý text je zde - https://lnkd.in/gK3zr5iW

Aktuální informace Eurostatu o vývozu odpadů za rok 2022 jsou dostupné zde - https://lnkd.in/eZ-KyiMX

Zdroj: linkedin/Jan Maršák, Ředitel Odboru cirkulární ekonomiky a odpadů (MŽP)

Na dně Severního moře by mohlo vzniknout úložiště oxidu uhličitého. Kromě Norska o tom nyní uvažuje například i německá vláda. Skleníkový plyn by se zachytil z ovzduší a ukládal se do podzemí, což by napomohlo ke zpomalení klimatických změn. Zatímco ale návrh podporují hospodářské kruhy, klimatické spolky protestují, že se moře promění v plynovou skládku. Více ZDE

V minulém roce předal EKOLAMP ke zpracování 4952 tun elektroodpadu: 602 tun světelných zdrojů a také 4350 tun malých a velkých elektrozařízení. Kolem 90 % recyklovaného materiálu bylo znovu využito. Elektroodpad je jednou z nejrychleji se rozvíjejících kategorií odpadu a jeho efektivní recyklace je klíčová pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj.

Domácnosti a firmy v loňském roce odevzdaly k recyklaci 602 tun světelných zdrojů, vyplývá z výsledků sběru kolektivního systému EKOLAMP. „To představuje zhruba 4,7 milionu různých typů zářivek, výbojek a žárovek,“ shrnuje Zuzana Adamcová, zástupkyně společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci použitých elektrozařízení.

Kromě světelných zdrojů firma loni sebrala také 4350 tun malých a velkých elektrozařízení. Celkem tedy loni EKOLAMP předal k recyklaci 4952 tun elektroodpadu. „To odpovídá váze zhruba 825 slonů afrických,“ dodává Zuzana Adamcová.

„S rezervou se nám tak daří plnit zákonem stanovený 65% cíl sběru, který se vztahuje k průměrnému ročnímu  množství prodaných elektrozařízení za poslední tři roky. Díky recyklaci se opětovně využilo kolem 90 % materiálů získaných ze světelných zdrojů a ostatních elektrozařízení,“ komentuje loňské výsledky Zuzana Adamcová.

Sesbírané světelné zdroje by spojily Prahu s Barcelonou nebo Dublinem

Byť EKOLAMP nyní sbírá různé druhy elektroodpadu, stále je jedničkou v segmentu světelných zdrojů a svítidel. Pokud bychom loni sebrané světelné zdroje, tedy kompaktní a lineární zářivky, LED žárovky či výbojky, spojili za sebe, vzniklý řetěz by spojil Prahu s Barcelonou nebo Dublinem.

„Takové množství zářivek odhadem obsahuje 23 kg toxické rtuti, která by teoreticky mohla ve volné přírodě znečistit vodu v objemu 74 Máchových jezer nebo 1,7 slapské přehrady. Proto, a také kvůli jejich křehkosti, je důležité vysloužilé světelné zdroje nevyhazovat do směsného odpadu, ale do speciální sběrné nádoby, která je navržena pro jejich bezpečné skladování,“ vysvětluje Zuzana Adamcová. Odebraná rtuť se během recyklace chemicky stabilizuje a ukládá do speciálního úložiště nebezpečného odpadu.

Elektroodpadu každoročně přibývá

Elektroodpad je jednou z nejrychleji rostoucích kategorií odpadů, a do budoucna ho bude ještě více přibývat. Správné nakládání s elektroodpadem je proto zásadní nejen pro ochranu životního prostředí a lidského zdraví, ale hlavně pro efektivní využití cenných surovinových zdrojů, kterých naopak ubývá.

Většina elektroodpadu kromě znovu využitelných surovin obsahuje i potenciálně škodlivé látky, které při nesprávném zacházení mohou způsobit znečištění ovzduší, kontaminaci půdy či podzemních vod těžkými kovy.

„Proto je třeba přistupovat k recyklaci elektroodpadu s mimořádnou péčí, která zahrnuje specifické metody sběru a recyklace v závislosti na typu odpadu. Prostřednictvím ekologicky odpovědného sběru, systematického odvozu a zodpovědného zpracování vysloužilých elektrozařízení nejen chráníme zdraví lidí a životní prostředí, ale také přispíváme k udržitelnému rozvoji naší planety,“ uzavírá Zuzana Adamcová, zástupkyně společnosti EKOLAMP.

Společnost EKOLAMP je neziskový kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení. Zdarma poskytuje služby sběru a recyklace jak firmám a institucím, tak i běžným občanům. Kolektivní systém EKOLAMP sdružuje výrobce a dovozce elektrozařízení, za které plní jejich zákonné povinnosti týkající se sběru elektroodpadu. Za tímto účelem buduje po celé České republice širokou síť sběrných míst a zajišťuje sběr a svoz použitých elektrozařízení a jejich zpracování včetně následného využití materiálu a odstranění zbytkových odpadů. Více informací na www.ekolamp.cz.

Mexické hlavní město se už dlouho potýká s nedostatkem vody. Teď ale hrozí, že části města budou do léta úplně na suchu a zásoby vody dojdou. Upozorňují na to vědci z Mexické národní autonomní univerzity. Někteří politici s tím ale nesouhlasí a ze strašení takzvaným „Dnem nula“ obviňují opozici. Příčin nedostatku vody je víc a změny klimatu to jen umocňují. Mexiko má za sebou léta, kdy bylo málo srážek. Vodovodní síť je někde ještě poničená zemětřesením a trubky jsou zastaralé, místy starší jak 100 let. Více ZDE

S rostoucím tlakem na firmy, aby začlenily environmentální, sociální a governance (ESG) faktory do svého fungování, se zvyšuje i poptávka po kvalifikovaných ESG specialistech. Těch je však na trhu stále nedostatek. Česká poradenská společnost CIRA Advisory (CIRAA) proto přichází s novou službou ESG manažer na míru, která má tento problém vyřešit. Služba nabízí firmám flexibilní a cenově dostupné řešení pro zajištění odborné podpory a implementace ESG managementu do firemních procesů.

Rok 2024 je prvním rokem, kdy povinnost nefinančního reportingu dle ESRS standardů spadá na první větší vlnu českých firem. Tlak ze strany investorů, regulátorů i zákazníků se zvyšuje a firmy, které nebudou ESG brát vážně, riskují ztrátu reputace i konkurenceschopnosti. Dle globálního průzkumu Manpower ve 41 zemích světa má až 44 % firem stanovené ESG plány či strategie. Pouze 6 % z nich ale uvádí, že mají pro dosažení cílů ty správné zaměstnance. Tento trend se ukazuje i v Česku - dle průzkumu Asociace malých a středních podniků se až pětina podniků, které mají mezi 50-249 zaměstnanci, už setkává s požadavky odběratelů na informace či závazky v oblasti udržitelnosti a dalších 36 % očekává, že podobné požadavky je brzy čekají.  

“V Česku zatím není dostatek ESG specialistů a manažerů, které firmy potřebují. Od klientů slýchávám, že ESG manažera či specialistu hledají i několik měsíců, případně si agendu ESG přibírají stávající zaměstnanci ke své hlavní činnosti. Často jsou agendou ESG pověření průmysloví ekologové nebo odpadoví hospodáři. Musíme si však uvědomit, že ESG není jen o dopadu na životní prostředí, ale i o dalších tématech souvisejících se sociálním pilířem a vedením společnosti. Agenda ESG manažera je tedy velmi široká, musíte chápat základní byznys model firmy, rozumět ESRS standardům, procesnímu managementu a stejně tak být dobrý projektový manažer. Pro firmy je tedy velmi těžké definovat si požadavky na ESG pracovní pozice. Neví, zda hledají spíše analyticky orientovaného člověka, jehož primární prací bude reporting dat, nebo chtějí raději marketéra, který sběr dat outsourcuje a bude se více zabývat firemní kulturou a prezentací firmy ve spojení s tématy udržitelnosti. V rámci změny procesů ve firmě často dochází i k nastavování nových strategických kroků, a to vyžaduje opět jiný profil ESG experta a týmu,” přibližuje zkušenost z českého trhu s hledáním správných ESG zaměstnanců Laura Mitroliosová, CEO poradenské společnosti CIRA Advisory.

Absenci ESG specialistů či manažerů chce řešit nová služba CIRA Advisory, tzv. manažer na míru, který dokáže flexibilně a dle požadavků naplnit potřeby firmy. Tento ESG manažer do firmy vstoupí na časově omezené období a ve firmě pomůže definovat, co vůbec od ESG očekávat, jak se na ESG připravit a jak má vypadat interní ESG tým či specialista. Pokud už firma zaměstnance pro ESG má, manažer na míru tomuto zaměstnanci pomáhá s jeho nelehkou agendou a mentoruje jej k nastavení ESG procesů do firmy.

“Výhodou této služby je, že firmám dokážeme nabídnout širokou škálu aktivit. Identifikujeme aktuální stav z pohledu ESG, nadefinujeme procesní plán, připravíme ESG report nebo strategii a nastavíme komunikaci dovnitř firmy, ale i ven. Díky kombinované expertíze tak dokážeme zastoupit pozici analytika, projektového manažera i marketéra.  V první řadě jsme ale průvodcem ESG transformace firmy a jsme pro firmu strategickým partnerem,” dodává Mitroliosová.

ESG manažer na míru pomůže firmám vykrýt kritické období a ušetřit peníze

Služba je vhodná pro firmy všech typů a velikostí, které s ESG začínají pracovat. Firmy díky službě ESG manažera na míru mohou získat externí posilu pro období reportingu, nastavení veškerých procesů nebo mentora pro interního ESG manažera či ESG tým.

Služba firmám navíc výrazně ušetří finance. Zaměstnanec na plný úvazek, který by stejně musel využít služby externích agentur pro dílčí činnosti, stojí firmu kolem 800 tisíc ročně. ESG manažer na míru zhodnotí situaci až o 60 % levněji a navržené řešení firmě často dlouhodobě ušetří čas i rozpočet. “U mnohých firem pro ESG ani nevzniká zcela nová pozice, jednotlivé kompetence totiž může zastoupit stávající zaměstnanec. Zde pak navrhujeme zvýšení jeho odborných znalostí a mentoring tak, aby firma plnila veškeré legislativní požadavky a z ESG vytěžila maximum pro svůj strategický rozvoj,” dodává Mitroliosová.

CIRAA službu nabízí od začátku března 2024. Společnost má zkušenosti se strategickým poradenstvím v oblasti ESG pro společnosti jako E.ON ČR, Ton a.s., Direct Family, Severotisk s.r.o. a další. Dlouhodobě se zasazuje také o odborné vzdělávání v tématech udržitelnosti, provozuje Cirkulární akademii, která má záštitu Ministerstva životního prostředí i Ministerstva průmyslu a obchodu. Aktuálně pro MPO vytváří také metodiky Cirkulárního auditu I. a II., vydala několik manuálů na komunikaci bez greenwashingu ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a její představitelé jsou dlouholetými členy hodnotících komisí soutěží jako Ceny SDGs, Top odpovědná firma nebo ESG žebříček od Ekonomu.

O CIRAA
CIRA Advisory je poradenská, konzultační a vzdělávací společnost, která se zaměřuje na oblast cirkulární ekonomiky, udržitelnosti a ESG, a to napříč všemi segmenty hospodářství. Máme skoro 10 let zkušeností s tématem cirkulární ekonomiky, které nyní prakticky převádíme do projektů s českými firmami a institucemi. Naším cílem je, aby ekonomická produkce šla ruku v ruce s tempem naší planety, životního prostředí a sociálními aspekty společnosti. Hlavními tématy našich projektů jsou ESG strategie a reporting, cirkulární ekonomika, analýza udržitelnosti, komunikace udržitelnosti a prevence greenwashingu.

Víte, kde a jak začíná cesta vaší čokolády? Z Pobřeží slonoviny pochází 40 procent světové produkce kakaa. Pěstitelé za své kakao dostávají nízké výkupní ceny, žijí s méně než jedním USD na den. Nemohou si dovolit k jídlu maso nebo zeleninu, nemají prostředky na lékařskou péči a často ani přístup k pitné vodě. Na kakaové plantáže musí posílat své vlastní děti. Abychom si my mohli koupit levnou čokoládu. Stanislav Komínek a Lukáš Matěna vyrazili na konci roku 2018 do západoafrického Pobřeží slonoviny, aby zdokumentovali podmínky pěstování. Bavili se s dělníky na plantážích, pěstiteli, lidmi z družstev i experty z Mezinárodní organizace práce. Dokumentární film tak upozorňuje na podmínky pěstování kakaa v západní Africe. Přibližuje dopady na životy pěstitelů i životního prostředí. Společně s Lukášem Matěnou natáčeli v Pobřeží slonoviny, odkud pochází 40 procent světové produkce kakaa. V dokumentu se dotýkají témat jako chudoba pěstitelů, nedostatek dělníků pro sklizeň, dětská práce nebo kácení deštných pralesů. Snímek byl oceněn na 36. Mezinárodním filmovém festivalu Agrofilm za nejlepší zpracování mezinárodního tématu. Dokument ZDE

Nový seznam trestných činů proti životnímu prostředí bude zahrnovat nezákonný obchod se dřevem či nadměrné čerpání vodních zdrojů. Horní hranice trestní sazby u nejzávažnějších činů bude činit nejméně deset let. Pokuty pro společnosti až do výše 5 % jejich celosvětového obratu nebo 40 milionů eur. Trestné činy proti životnímu prostředí představují čtvrtou největší trestnou činnost na světě.

Nový právní předpis, o němž Parlament uzavřel předběžnou politickou dohodu s Radou 16. listopadu 2023, poslanci přijali 499 hlasy (100 bylo proti a 23 se zdrželo hlasování). Směrnice obsahuje aktualizovaný seznam trestných činů, včetně nezákonného obchodu se dřevem, nadměrného čerpání vodních zdrojů, závažného porušování právních předpisů EU v oblasti chemických látek a znečištění z lodí. Poslanci se postarali také o zavedení tzv. kvalifikovaných trestných činů, za něž budou kvůli jejich závažnosti ukládány vyšší tresty. Jedná se o činy, které mají za následek například rozsáhlé lesní požáry nebo rozsáhlé znečištění ovzduší, vody a půdy, což vede ke zničení ekosystému srovnatelnému s ekocidou.

Tresty sahají od pokut až k odnětí svobody

Trestné činy proti životnímu prostředí spáchané jednotlivci a zástupci společností by podle nových pravidel měly být trestány odnětím svobody v závislosti na tom, jak dlouhodobé, závažné či nevratné škody způsobí. Horní hranice trestní sazby za kvalifikované trestné činy je stanovena nejméně na osm let, v případě úmyslně spáchaných trestných činů, které způsobily smrt osoby, nejméně na deset let. U některých dalších trestných činů musí horní hranice trestní sazby činit nejméně pět let.

Všichni pachatelé budou mít povinnost obnovit původní stav životního prostředí či nahradit náklady spojené se způsobenou škodou. Mohou jim být rovněž uloženy pokuty. V případě společností tyto pokuty dosáhnou 3 nebo 5 % jejich ročního celosvětového obratu, případně 24 nebo 40 milionů eur v závislosti na povaze trestného činu. Členské státy se budou moci rozhodnout, zda budou stíhat trestné činy, k nimž nedošlo na jejich území.

Povinnost členských států organizovat odbornou přípravu a shromažďovat údaje

Poslanci trvali na tom, že oznamovatelům trestných činů proti životnímu prostředí by měla být v souvislosti s trestním řízením poskytována podpora a pomoc. Parlament se rovněž zasadil o to, aby členské státy organizovaly specializovanou odbornou přípravu pro policii, soudce a státní zástupce, připravily vnitrostátní strategie a pořádaly osvětové kampaně zaměřené na boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí. Údaje shromážděné vládami zemí EU o trestných činech proti životnímu prostředí by měly pomoci tento problém lépe řešit a sloužit Komisi jako podklady pro to, aby své údaje mohla pravidelně aktualizovat.

Další postup

Směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Členské státy budou mít dva roky na to, aby ji promítly do svého vnitrostátního práva.

Souvislosti

Trestná činnost proti životnímu prostředí je čtvrtou nejrozsáhlejší trestnou činností na světě a vedle obchodování s drogami, zbraněmi a lidmi je jedním z hlavních zdrojů příjmů organizovaných zločineckých skupin. V prosinci 2021 předložila Komise návrh na posílení ochrany životního prostředí v EU prostřednictvím trestního práva s cílem řešit rostoucí počet trestných činů proti životnímu prostředí.

Statistická zpráva představuje souhrnná data o zásobách a těžbě uhlí v České republice za jednotlivé roky 2012–2022 a dále obsahuje zjednodušené energetické bilance s informacemi o zahraničním obchodě a o využití jednotlivých uhelných paliv, údaje o výrobě elektřiny a tepla a mezinárodní srovnání, pro které byly vybrány sousední země: Německo a Polsko. V ČR v roce 2022 podíl uhelných paliv na hrubé výrobě elektřiny dosahoval 44 %, na hrubé výrobě tepla 56 % a na konečné spotřebě (bez dopravy) 37 %. V případě podílu uhelných paliv na konečné spotřebě se jednalo o druhý nejvyšší podíl mezi zeměmi EU 27.

Dokument ke stažení:

Uhlí v České republice, 2012–2022

Členské státy musí do roku 2030 obnovit nejméně 20 % pevninských a mořských oblastí EU. Do roku 2050 budou muset obnovit všechny ekosystémy, které je potřeba revitalizovat.

Právní rámec EU pro obnovu přírody dohodnutý s členskými státy obnoví poškozené ekosystémy ve všech členských státech, pomůže dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a zlepší potravinové zabezpečení.

K dosažení celkových cílů EU musí členské státy do roku 2030 obnovit stav nejméně 30 % stanovišť, na něž se vztahuje nový právní předpis (od lesů, travinných porostů a mokřadů po řeky, jezera a korály). Do roku 2040 pak musí do dobrého stavu uvést nejméně 60 % stanovišť a do roku 2050 nejméně 90 %. V souladu s postojem Parlamentu by se členské státy měly do roku 2030 soustředit především na oblasti sítě Natura 2000. Musí také dohlédnout na to, aby se výrazně nezhoršoval stav oblastí, které se již do dobrého stavu podařilo uvést. Členské státy budou rovněž muset přijmout národní plány na obnovu přírody, v nichž podrobně uvedou, jak hodlají těchto cílů dosáhnout.

Zemědělské ekosystémy

V zájmu zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech budou členské státy muset dosáhnout pokroku u dvou z následujících tří ukazatelů: indikátor motýlů žijících v travních porostech, podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí a zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy. Musí také přijmout opatření ke zvýšení indikátoru běžných druhů polních ptáků, neboť ptáci jsou ukazateli celkového stavu biologické rozmanitosti.

Vzhledem k tomu, že jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak snížit emise v odvětví zemědělství, je obnova odvodněných rašelinišť, musí jich členské státy obnovit do roku 2030 alespoň 30 % (přičemž alespoň čtvrtina z nich bude zavodněna), 40 % do roku 2040 a 50 % do roku 2050 (přičemž alespoň jedna třetina bude zavodněna). Zavodňování bude pro zemědělce a soukromé vlastníky půdy i nadále dobrovolné.

Právní rámec počítá také se záchrannou brzdou, kterou si vyžádal Parlament: cíle pro zemědělské ekosystémy bude možné za výjimečných okolností pozastavit, pokud by jejich plnění vedlo k výraznému snížení půdy potřebné pro dostatečnou produkci potravin v EU.

Jiné ekosystémy

Nový právní rámec rovněž požaduje, aby bylo dosaženo pozitivního trendu u několika ukazatelů v lesních ekosystémech a vysadily se další tři miliardy stromů. Členské státy budou také muset obnovit nejméně 25 000 km volně tekoucích řek a zajistit, aby na vnitrostátní úrovni nedošlo k žádné čisté ztrátě celkové rozlohy sídelní zeleně ani korunového zápoje sídelní zeleně.

Další postup

Dohodu dosaženou s členskými státy poslanci přijali 329 hlasy (275 bylo proti a 24 se zdrželo hlasování).

Nyní ji musí přijmout také Rada. Následně bude text zveřejněn v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.

Souvislosti

Více než 80 % evropských přírodních stanovišť je ve špatném stavu. Komise dne 22. června 2022 navrhla právní rámec pro obnovu přírody, který má přispět k dlouhodobé obnově poškozené přírody v pevninských a mořských oblastech EU a pomoct Unii dosáhnout cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a plnit její mezinárodní závazky, zejména celosvětový rámec OSN pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu. Podle Komise nový právní předpis přinese značné hospodářské výhody, neboť každé investované euro má přinést nejméně 8 eur.

Tento právní předpis reaguje na očekávání občanů týkající se ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, krajiny a oceánů, jak jsou vyjádřena v návrzích 2(1), 2(3), 2(4) and 2(5) závěrů Konference o budoucnosti Evropy.

 

Vědci z Korejského institutu energetického výzkumu (KIER) představili novinku v solární technologii – poloprůhledné solární články na bázi perovskitu s rekordní účinností 21,68 %. Tato inovace nabízí nové možnosti pro využití solární energie, včetně integrace do oken budov, což otvírá dveře k výrobě energie tam, kde to dosud nebylo možné. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Německo změní zákony, aby umožnilo technologii zachycování uhlíku