Evropský parlament přijal 13. března stanovisko k zavedení systému ověřování a předem schválení environmentálních marketingových tvrzení s cílem ochránit občany před klamavou reklamou. Nová směrnice by povolovala firmám používat označení jako „biologicky rozložitelný“, „méně znečišťující“ nebo „šetřící vodu“ pouze po předložení důkazů o jejich pravdivosti a předem schválení zeměmi EU. Mikropodniky by z nových pravidel byly vyňaty, a malé a střední podniky by měly oproti větším firmám o rok delší lhůtu na jejich uplatňování. Porušení pravidel by mohlo být postihováno vyloučením z veřejných zakázek, konfiskací příjmů a pokutami ve výši minimálně 4 % ročního obratu.

Spalovna komunálního odpadu v Uherském Hradišti má nejspíš definitivně umetenou cestičku. Společnost CTZ totiž v rámci procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) získala od Krajského úřadu Zlínského kraje kladné stanovisko. Výstavba ZEVO je součástí připravované modernizace teplárny v Mařaticích. Více ZDE

Znečištění ovzduší v Evropě stále výrazně překračuje doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO), což představuje významnou hrozbu pro naše zdraví. Podle nejnovějšího hodnocení zdravotních dopadů kvality ovzduší, které dnes zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), by v EU bylo možno předejít 253 000 úmrtím, pokud by koncentrace jemných prachových částic odpovídaly doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO). Expozice znečištění ovzduší podle nových odhadů dopadů na zdraví způsobuje nebo zhoršuje určitá onemocnění, jako jsou nádorová onemocnění plic, srdeční onemocnění, astma a cukrovka. Více ZDE

Zbrusu nový podcast INIVOR od společnosti INISOFT představuje průvodce světem legislativních povinností v celé šíři ochrany životního prostředí. "V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU" není jen mottem podcastu, ale i vaše jistota a záchranný kruh, jak s čistým štítem projít úskalími a zákoutími legislativních povinností. V prvním dílu na téma "O čem je poradenství v ochraně životního prostředí" tvůrci hovoří mimo jiné o tom, proč podcast vznikl a o čem celá série bude. Podcast lze pustit jako video na Youtube a nebo na Spotify. Více informací na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Evropský parlament schválil návrh posílení pravidel EU s cílem snížit množství textilního a potravinového odpadu. Tato opatření mají pomoci předcházet nežádoucímu plýtvání a podpořit udržitelnější spotřebitelské chování. Poslanci zdůrazňují potřebu lepšího řízení životního cyklu výrobků, včetně jejich návrhu, výroby, prodeje a likvidace. Cílem je snížit dopad na životní prostředí a vytvořit ekonomiku, která bude méně závislá na jednorázových výrobcích. Tento krok je zásadní pro dosažení udržitelnější budoucnosti Evropy. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Evropský parlament schválil nová pravidla, která mají lépe chránit spotřebitele před vadnými výrobky. Tyto aktualizované zákony mají zajistit, aby spotřebitelé měli silnější práva a možnosti v případě, že se setkají s vadnými produkty. Posilují se opatření týkající se záruk, náhrad škod a reklamací. Změny zahrnují rozšíření lhůt pro uplatnění nároků na opravu nebo náhradu, stejně jako rozšíření odpovědnosti výrobců za vady produktů. Cílem je posílit důvěru spotřebitelů v trh a zajistit jejich ochranu v případě problémů s produkty. Tato opatření mají zvýšit bezpečnost a spolehlivost výrobků na trhu EU. Více ZDE

Poslanci v úterý schválili plán na snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů z budov, na němž se již dříve dohodli s Radou. Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov klade před sektor budov v EU dva hlavní cíle: 1) výrazně nižší emise skleníkových plynů a spotřebu energie do roku 2030 a 2) úplnou klimatickou neutralitu do roku 2050. Obsahuje také požadavek na renovaci budov, jež jsou energeticky nejnáročnější, a lepší sdílení informací o energetické náročnosti.

Emisní cíle

Všechny budovy postavené počínaje rokem 2030 mají mít nulové emise. Pro nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány bude požadavek na nulové emise platit už od roku 2028. Členské státy budou moci zohlednit potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu budovy, do něhož se zahrnuje i výroba a likvidace použitých stavebních výrobků.

U rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 % a do roku 2035 alespoň o 20 až 22 %.

Pokud jde o ostatní budovy, země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 % těch energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky energetické náročnosti. Do roku 2030 by to pak mělo být 26 % energeticky nejnáročnějších budov.

Tam, kde to bude technicky a ekonomicky možné, by měly členské státy na veřejné budovy a domy s nebytovými prostory postupně – podle jejich velikosti – instalovat zařízení na výrobu solární energie. Na nově stavěné rezidenční domy by se měly solární panely začít instalovat nejpozději od roku 2030.

Postupné vyřazování kotlů na fosilní paliva

Další opatření, jež budou členské státy muset přijmout, spočívají v dekarbonizaci systémů vytápění a postupném vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení budov. Do roku 2040 by se tak měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva.

Už od roku 2025 bude zakázáno poskytovat dotace na samostatné kotle na fosilní paliva. Na hybridní systémy vytápění, které kombinují například kotel s tepelným čerpadlem nebo solárním tepelným zařízením, budou finanční pobídky možné i dál.

Výjimky

Z nových požadavků lze vyjmout zemědělské budovy a kulturní památky. Navíc se členské státy mohou rozhodnout vyloučit z nich i budovy zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, dočasné stavby, kostely a místa konání bohoslužeb.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj Ciarán Cuffe (Greens/EFA, IE) uvedl: „Tato směrnice jasně ukazuje, jak může mít politika v oblasti klimatu skutečný a okamžitý přínos pro méně majetné členy naší společnosti. Tento právní předpis pomůže snížit účty za energii a řešit základní příčiny energetické chudoby. Zároveň přinese tisíce kvalitních pracovních míst na místní úrovni v celé EU. Řeší 36 % emisí CO2 v Evropě a přidává naprosto zásadní pilíř k Zelené dohodě pro Evropu. Dnešní výsledek ukazuje, že Parlament i nadále podporuje Zelenou dohodu, která přináší ve stejné míře spravedlnost a ambice.“

Další postup

Směrnice byla přijata 370 hlasy (199 poslanců hlasovalo proti a 46 se zdrželo hlasování). Aby mohla vstoupit v platnost, musí ji nyní formálně schválit i Rada.

Souvislosti

Podle Evropské komise spotřebovávají budovy v EU 40 % energie a produkují 36 % emisí skleníkových plynů. V rámci klimatického balíčku „Fit for 55“ Komise 15. prosince 2021 přijala legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov. V novém evropském právním rámci pro klima z července 2021 jsou cíle pro roky 2030 i 2050 zakotveny jako právně závazné.

Právní předpis o energetické náročnosti budov je přímo v souladu s cíli a návrhy Konference o budoucnosti Evropy zvýšit energetickou nezávislost a udržitelnost EU. Tato legislativní iniciativa se prolíná s návrhy Konference, jako je posílení úlohy obcí v městském plánování s cílem podpořit modrozelenou infrastrukturu (návrh 2 odst. 3), snížení závislosti na dovozu ropy a plynu prostřednictvím projektů energetické účinnosti (návrh 3 odst. 3) a aktivní podpora projektů energetické účinnosti s cílem dosáhnout větší autonomie v oblasti výroby a dodávek energie (návrh 18 odst. 2).

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje aktualizaci Politiky využívání druhotných surovin, která stanoví základní principy, cíle a vizi pro efektivní využívání druhotných surovin. Cílem je podpořit českou ekonomiku a přispět k ochraně životního prostředí. Na přípravě dokumentu se může podílet veřejnost prostřednictvím on-line formuláře do 28. března.

„Efektivní využívání druhotných surovin je základem oběhového hospodářství. Díky přeměně odpadů na zdroje budeme moci zajistit dostatek surovin pro český průmysl, aniž bychom příliš zatěžovali životní prostředí," říká vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický a dodává: „Díky veřejné konzultaci získáme doporučení od odborné i široké veřejnosti, které nám mohou pomoci k nastavení plánu využití druhotných surovin tak, aby neopomíjel potřeby a inovativní nápady.“

Nerostné i druhotné suroviny tvoří základní vstupy pro ekonomiku každé země a ovlivňují velmi výrazně její konkurenceschopnost. Politika druhotných surovin je strategickým dokumentem, který určuje plán, jak by Česká republika měla využívat materiály, které již jednou byly použity. Přínos recyklace těchto surovin pak spočívá ve snížení zátěže na životní prostředí při zajištění surovinové bezpečnosti českého průmyslu.

Aktualizací politiky druhotných surovin reaguje Ministerstvo průmyslu a obchodu na globální klimatické změny, závazky dané evropskou legislativou v oblasti ochrany klimatu a na mezinárodní trend přechodu na oběhové hospodářství.

Do veřejné konzultace je možné se zapojit do 28. března prostřednictvím tohoto formuláře. Realizace doporučení veřejnosti bude záviset na další analýze a především technických a legislativních možnostech.

Přestože povědomí o udržitelných praktikách v módním průmyslu roste, udržitelnost zatím není hlavním faktorem, který ovlivňuje rozhodování o nákupu. Přednost má cena. Na otázku, co si myslí o rychlé módě, odpovědělo 29 procent respondentů, že s tímto konceptem souhlasí, dokud je taková móda cenově dostupná. Naopak 31 procent z nich se rychlé módě vyhýbá kvůli nízké kvalitě, zatímco šest procent takové nákupy odmítá kvůli obavám o životní prostředí. Dalších devět procent si uvědomuje související ekologické problémy, ale nemá dostatek finančních prostředků na to, aby nakupovali jinde. 24 procent respondentů stále neví, co si o rychlé módě myslet. Více ZDE

Evropa není připravena na rychle rostoucí klimatická rizika, kterým čelí. Ve své hodnotící zprávě to uvádí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), podle které mnohé z těchto hrozeb, například požáry či sucho, dosáhly kritické úrovně a bez naléhavých a rozhodných opatření by se mohly stát katastrofálními. Více ZDE

Ve Strategii EU pro solární energii se uvádí, že inovativní formy zavádění solární energie budou muset hrát důležitou a rostoucí úlohu, abychom mohli splnit cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Jedná se celkem o pět typů: agrivoltaika, plovoucí fotovoltaika, dopravní fotovoltaika, fotovoltaika integrovaná do budov a fotovoltaika integrovaná do vozidel. S cílem pomoci odstranit překážky, s nimiž se členské země EU potýkají, Evropská komise vydá pokyny, které budou doporučení doprovázet.

Dokuemnt ke stažení:

EU 20_23 EK Výzva k předložení informací – Ares(2024)1701217

Byla zahájena veřejná konzultace k návrhům na identifikaci dalších 2 látek vzbuzujících mimořádné obavy (látky SVHC). Látky navržené na identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití: Bis(α,α-dimethylbenzyl) peroxid (EC 201-279-3, CAS 80-43-3): látka toxická pro reprodukci, používá se ve výrobcích jako regulátory pH a jako flokulační, srážecí a neutralizační činidla, návrh předložilo Norsko; Trifenyl-fosfát (EC 204-112-2, CAS 115-86-6): endokrinní disruptor pro životní prostředí (čl. 57f); používá se jako zpomalovač hoření, změkčovadlo do polymerů, lepidel a tmelů, návrh předložila Francie.

Veřejná konzultace potrvá do 15. dubna 2024. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Identifikace látek SVHC na internetových stránkách ECHA, kde jsou k jednotlivým látkám uvedeny další informace.

Zdroj: MPO

Společnost Eco Verde Recycling vybuduje nedaleko Nitry recyklační linku s kapacitou zpracování zhruba 960 tun polyetylenových obalů, polystyrenu a polypropylenu měsíčně. Do provozu má být uvedena v půlce letošního roku a recyklovat se na ní bude plastový odpad ze Slovenska i Česka. Investice přesáhne 33 milionů korun. Více ZDE

Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září, a nikoli k 30. dubnu jako dosud. Jde současně o termín, dokdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Firmy tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího období. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií. Senát s těmito úpravami souhlasil. Novelu o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nyní dostane k podpisu prezident. Více ZDE

V novém balíčku výzev z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 je připraveno více než 700 milionů korun. Tyto prostředky pomohou zlepšit energetickou účinnost gastro provozů a prádelen v sektoru školství, zdravotnictví a v sociálních službách. 300 milionů z nich míří cíleně do méně rozvinutých regionů. Aktuálně vypsané výzvy podpoří také stav krajiny, část dotací totiž směřuje na obnovu stability svahů.

„Dvě z dnes vyhlášených výzev pomůžou třeba nemocnicím, školám nebo domovům pro seniory ušetřit jejich náklady za provoz. Vedle instalací solárních panelů nebo zateplení budov představují právě modernizace provozů další důležitý krok pro efektivní využívání energií v budovách. Proto nabízíme příspěvek i na další modernizaci provozu školních jídelen nebo prádelen v nemocnicích a dalších technologií ve veřejných budovách. Prostě znovu a dokola platí, že nejlepší energie je ta, kterou nemusíme spotřebovat,“ vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Prostředky v celkové výši 600 milionů korun rozdělí 63. výzva a 64. výzva. Obě výzvy jsou zaměřené na projekty na snížení spotřeby energie gastro provozů a prádelen ve školách, sociálních zařízeních a zdravotnických institucích. Zažádat půjde i o podporu projektů snížení energetické náročnosti u dalších technologických zařízení ve veřejných budovách. 63. výzva cílí na méně rozvinuté regiony – Ústecký, Karlovarský, Pardubický, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj. 64. výzva je určena pro takzvané přechodové regiony (rozdělení kategorií zde) – Středočeský, Plzeňský, Jihočeský kraj a Vysočinu.

Výše dotace může dosáhnout až 50 % způsobilých výdajů. Příjem žádostí odstartuje 1. dubna 2024 a žádat bude možné až do 3. března 2025. Aktuálně vyhlašované výzvy jsou průběžné s jednokolovým hodnocením a jsou adresovány žadatelům z celé republiky s výjimkou hl. města Praha.

„V rámci aktuálního programového období OPŽP jsme v oblasti energetických úspor u veřejných budov vypsali již 5 výzev, o které byl ze strany obcí, měst a dalších veřejných subjektů veliký zájem. Celkem si o podporu v souhrnné výši přes 7 miliard korun řeklo 559 žadatelů,“ doplnil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Poslední z balíčku nových výzev s číslem 71 je zaměřena na obnovu stability svahů. Zájemci mohou žádat o dotaci od 20. března 2024 do 15. listopadu 2024. Ve výzvě je připraveno 100 milionů korun a výše dotace může dosáhnout až 80 % způsobilých výdajů.

Dokumenty k novým výzvám: Energetické úspory ve veřejné infrastruktuře - 63. výzva Energetické úspory ve veřejné infrastruktuře - 64. výzva

Obnova stability svahů – 71. výzva