Stát v rámci kotlíkových dotací neposkytne jen dotaci na nový plynový kotel a jeho instalaci, nýbrž i dotaci na náklady související s přechodem na nový kotel. Dotace na přechod na vytápění plynem může dosáhnout až 127 500 korun. Volba nového kotle na uhlí není podle Českého plynárenského svazu cesta správným směrem, může být volbou jen na krátký čas.

Poprvé stát v rámci kotlíkových dotací nepřispěje jen na prostou výměnu kotlů na plyn, ale jedná se o komplexní servis na modernizaci celého vytápění domu. Tedy například na jeho instalaci, vyvložkování komína, vybudování plynové přípojky, celé nové otopné soustavy nebo její rekonstrukci atd.

Podávání žádostí o dotace by mělo začít už v lednu 2016, ale v některých krajích jako například Středočeském, Jihočeském, Královehradeckém nebo Libereckém už tento měsíc. Stát zájemcům o dotaci rozdá během příštích let celkem 9 miliard. „Stát vám nyní přispěje 85 procent na celkové uznatelné náklady, tedy více než 127 tisíc korun nejen na plynový kotel, ale i na další náklady, jakými jsou vyvložkování komína, vybudování plynové přípojky k domu, instalaci kotle, případně dotaci i na nová topná tělesa nebo jejich rekonstrukci,“ uvedl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

Nyní si lze s 85 procentní dotací nejen vyměnit kotel na plyn, ale modernizovat celý systém vytápění v rodinném domě. Dalších 5 procent dotací navíc dostanou domácnosti v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, jejichž seznam připravilo ministerstvo životního prostředí. S kvalitou vzduchu jsou dnes na tom u nás nejhůře severní a střední Morava a severní a střední Čechy.

Evropské státy postupně zakazují kotle na tuhá paliva. Do roku 2022 bude pod pokutou 50 tisíc korun zakázáno používání asi 75 procent kotlů. Volba nového uhelného kotle tak není podle ČPS cesta správným směrem, může být volbou jen na krátký čas, protože nelze vyloučit, že brzy v budoucnu bude uhelnými kotli opět ovzduší znečišťováno nad zákonem přípustnou míru. „Investice do kotlů na pevná paliva jsou však již dnes takřka nesmyslné. Uhlí bude stále dražší, nařízení v Evropě budou stále více omezovat emise polétavých prachů a lze očekávat, že v horizontu maximálně 10 let už nebude uhlí vůbec pro lokální vytápění využíváno“, dodal Jan Valenta.

Jednotlivé plynárenské společnosti RWE, E.ON a Pražská plynárenská připravili zájemcům o výměnu za moderní plynový kotel nyní své nabídky. Jedná se např. o vyřízení dotací bez papírování a obíhání úřadů, demontáž stávajícího kotle a jeho ekologickou likvidaci, úpravu spalinové cesty a případné vyvložkování komína, zajištění energetického posudku domu, výstavbu přípojky i nové otopné soustavy, montáže kotlů, služby energetického specialisty a projektové dokumentace, drobná opatření na snížení energetické náročnosti domu atd.

Vytápění na plyn, kromě toho, že je výrazně ekologičtější, je zejména velmi pohodlné. Jednoduše otočíte knoflíkem v obýváku nebo nastavíte hodnotu tepelné pohody na vašem zařízení. Při výměně kotle na plyn již nikdy nebudete muset přikládat pravidelně do kotle, objednávat a skládat uhlí, vynášet popel atd. Uvolní se Vám i skladovací prostor v domě pro uhlí, nepotřebujete plechovou popelnici na žhavý popel, odpadne Vám i časté malovaní zaprášených interiérů domu, vyjmenovává přednosti vytápění  plynem ČPS. Svaz také upozorňuje na to, že všechny tyto náklady je nutné připočítat k ceně uhlí, které v konečném důsledku podle propočtů nevychází levněji než zemní plyn.

Podle odhadů ministerstva životního prostředí bude potřeba do roku 2022 vyměnit v ČR většinu, tedy asi 360 tisíc zastaralých kotlů. Pak už nebude možné topit ve starých neekologických kotlích. Stát již nyní připravuje nový zákon o ochraně ovzduší, který by měl umožnit obecním úřadům, aby mohly zkontrolovat domácnosti, čím v kamnech topí, pokud budou škodit životnímu prostředí.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka se v pondělí 30. listopadu 2015 zúčastnil setkání hlav států a předsedů vlád, které se uskutečnilo v Paříži na úvod konference o změnách klimatu. Hlavním úkolem pařížské klimatické konference je dojednání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která by měla začít platit pro všechny smluvní strany této Rámcové úmluvy po roce 2020. Níže uvádíme plné znění jeho projevu.

Politici ve svých úvodních projevech apelovali na společnou zodpovědnost za budoucnost planety. Francouzský prezident François Hollande v úvodním projevu zdůraznil, že boj proti terorismu a proti globálnímu oteplování jsou těsně spojeny. Podle britského premiéra Davida Camerona by se dalo před vnoučaty jen těžko obhájit, kdyby se nepodařilo změnám klimatu zabránit. Americký prezident Barack Obama zdůraznil, že země nyní musejí ukázat své odhodlání bojovat se změnami klimatu, protože jsou odpovědné za budoucnost planety a za to, jak budou žít následující generace.

Zazněly již první peněžní přísliby pomoci: Spojené státy, Kanada a devět evropských zemí včetně Německa a Británie vytvořily fond, kde je zatím zhruba 250 milionů dolarů (asi 6,3 miliardy korun) a z něhož budou moci čerpat finanční prostředky rozvojové země postižené důsledky klimatických změn. Vlády dvacítky zemí světa a soukromí investoři včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese či šéfa sociální sítě Facebook Marka Zuckerberga zase daly na vědomí, že v následujících letech vloží desítky miliard dolarů do výzkumu, vývoje a výroby ekologických zdrojů energie (více ZDE).

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky:

Vážené Excelence, dámy a pánové, vážení delegáti!

V úvodu bych rád vyjádřil upřímné poděkování vládě a lidu hostitelské Francie za přípravu a uspořádání této významné mezinárodní události. Vysoce si vážíme obrovského přínosu a úsilí, kterým Francie podpořila proces klimatického vyjednávání. Obzvlášť si ceníme skutečnosti, že nedávné nesmyslné brutální teroristické útoky neodradily Francii od uspořádání klimatické konference. Hluboce cítíme se všemi, kterých se tragické události dotkly; současně si uvědomujeme, že o to více musíme usilovat o dosažení kýženého výsledku našich jednání. Globální změna klimatu totiž může vyvolat konflikty a eskalovat napětí – tomu musíme nutně předejít.

Dovolte mi také ztotožnit se s vystoupeními, které zde přednesli představitelé ostatních států Evropské unie. Sešli jsme se zde s cílem řešit jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí – změnu klimatu. Je to zásadní výzva současnosti a my všichni musíme spolupracovat, abychom zabezpečili budoucnost svou i našich dětí.

V dnešní době je už zřejmé, že změna klimatu není jen záležitostí životního prostředí, ale nežádoucím způsobem ovlivňuje i mnohé další aspekty našich životů. Ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení, je jednou z příčin migrace. Abychom ochránili a zachránili naši planetu a zachovali využití přírodních zdrojů i pro budoucí generace, musíme odpověď na tuto naléhavou výzvu hledat společně, tady a teď.

Ano – zde v Paříži musíme dojít k souhlasu v podobě ucelené právně závazné smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty nepřekročil 2°C ve srovnání s předindustriální úrovní. Součástí této smlouvy musejí být všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové, a všichni, kdo výrazně přispívají k produkci emisí skleníkových plynů. Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu.

Musíme se též soustředit na účinná adaptační opatření, která mohou snížit nežádoucí dopady změny klimatu a současně přinést užitek životnímu prostředí, společnosti i ekonomice. Proto musí nová smlouva přistoupit k řešení změny klimatu vyváženě, způsobem, který zajistí stejný politický i praktický význam procesu snižování emisí skleníkových plynů i efektivní přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národních rozvojových plánů. Pouze tak podpoříme udržitelný rozvoj odolný vůči změně klimatu, jakož i nízkouhlíkový hospodářský růst, a naplníme tak vizi rozvoje světa do roku 2030, kterou jsme přijali v tomto roce v podobě Cílů udržitelného rozvoje na summitu OSN v New Yorku.

Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit – musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti.

Tento imperativ má Česká republika na mysli, když odpovědně plní své závazky plynoucí z Úmluvy a z jejího Kjótského protokolu. Naše emise skleníkových plynů byly v roce 2013 o více než 34 % nižší než v roce 1990. Spolu s Evropskou unií a jejími členskými státy jsme předložili náš vnitrostátně stanovený příspěvek (Intended National Determined Contribution, INDC) a přijali ambiciózní závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Ačkoliv primární odpovědnost za přijetí a realizaci klimatických opatření spočívá na národní úrovni, jsme si vědomi nutnosti pomáhat potřebným. Za efektivní nástroj pro nasměrování zdrojů tam, kde je to nejvíce potřeba, především do nejméně rozvinutých zemí a obzvlášť zranitelných států, považujeme Zelený klimatický fond. Tomuto fondu Česká republika poskytla 5,3 miliónů USD. Dalšími 2 milióny USD jsme podpořili německý program klimatického financování CF Ready.

Chtěl bych vás ujistit, že Česká republika bude pokračovat v poskytování klimatického financování na podporu rozvojových zemí, a to jak bilaterální, tak multilaterální cestou. Současně bude hledat možnosti pro další navýšení těchto zdrojů a posílíme provázanost ochrany klimatu v rozvojových zemích s rozvojovou pomocí, kterou Česká republika poskytuje.

Excelence, dámy a pánové,

cesta k pařížské klimatické konferenci byla dlouhá a komplikovaná, dnešnímu zasedání předcházelo mnoho hodin náročného vyjednávání. Naše práce však ještě nekončí. Svět, který nás pozorně sleduje, naléhavě potřebuje ambiciózní a dlouhodobou právně závaznou smlouvu, vztaženou na všechny smluvní strany Úmluvy. Je naší povinností změnit vizi v realitu.

Děkuji za vaši pozornost.

V letošním roce byl novelizován Zákon 406/2000 Sb., ze kterého povinnosti v oblasti energetických auditů vyplývají. Se zákonem však nebyla novelizována vyhláška 480/2012 Sb., která specifikuje rozsah a náležitosti energetických auditů. Ta odpovídá spíše předchozímu znění zákona, kdy povinnost energetických auditů měly pouze subjekty s vyšší spotřebou energie. Právě specifikace hranic pro povinnost zpracovat energetický audit se v kontextu dnešních požadavků zákona může jevit jako značná komplikace. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Nejbohatší investoři se spojí v nové koalici na podporu čisté energie - Breakthrough Energy Coalition. Vznik průlomové energetické koalice ohlásil v pondělí zakladatel Microsoftu Bill Gates. Spolupracovat s ním bude i šéf Facebooku Zuckerberg nebo šéf Amazonu Bezos. Projekt má pomáhat se startem na trhu společnostem, které budou vymýšlet inovativní přístupy k získávání čisté energie.  Hlavní oblasti, na které se chce projekt zaměřit, jsou výroba a skladování elektrické energie, doprava, průmysl či zemědělství.

Energetická koalice bude navíc spolupracovat s mezinárodní iniciativou Mission Inovation, která sdružuje 19 zemí včetně Spojených států, Číny nebo Indie. Vlády členských států se v ní zavázaly během pěti let zdvojnásobit svoje investice do primárního energetického výzkumu a bezuhlíkových technologií.

V průběhu prosince se bude jednat celkem o dvě odstávky, a to v termínech 3. až 4. prosince 2015 a 10. až 11. prosince 2015. V obou případech dojde k odstavení v 15:00 a k opětovnému spuštění v 6:00 následujícího dne. V době odstávky bude snížena dostupnost systému, případně systém nemusí být dostupný vůbec.

Zdroj: CENIA

UŽITEČNÉSEMINÁŘE.cz si Vás dovolují pozvat na seminář "ODPADY - AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA + HLÁŠENÍ ODPADŮ DO ISPOP V ROCE 2016", který se uskuteční 27. ledna 2016 v Praze.

Výklad aktuální legislativy a jejich dopadů do praxe a erudovaných praktických informací hlášení odpadů do ISPOP získáte přímo od spoluautora právních předpisů z MŽP a specialistky na ohlašování odpadů do ISPOP z CENIA.

S ohledem na aktuální stav přípravy vyhlášek v odpadovém hospodářství, organizátor považujeme za nejvhodnější řešení, posunout původně avizovaný termín konání semináře od 2 týdny později na 27. ledna 2016 tak, aby Vám mohla být nejnovější právní úprava představena ve své finální podobě.

Seminář bude věnovaný zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, jeho novelizaci (zákon č. 223/2015 Sb.) a konkrétním dopadům některých změn v roce 2016 na původce odpadů a provozovatele zařízení pro nakládání s odpady.

Obsah semináře bude zaměřený především na odpadovou problematiku z pohledu nového právního předpisu. Budete seznámeni s novelizacemi navazujících prováděcích vyhlášek 383/2001 Sb., a 294/2005 Sb. a vyhláškami, které nahradí vyhlášky č. 381/2001 Sb. a 376/2001 Sb.

Součástí semináře bude krátká praktická ukázka nových modulů informačního systému nakládání s odpady (Seznam výrobců elektrozařízení, Registr míst zpětného odběru elektrozařízení) a Registru zařízení.  

Témata přednášek:

• NOVELIZACE ZÁKONA O ODPADECH (ZÁKON Č. 223/2015 Sb.)

• NOVÁ VYHLÁŠKA, KTEROU SE STANOVÍ KATALOG ODPADŮ

Přednášející:

• Mgr. et Mgr. ŠTĚPÁN JAKL (MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ)

• RNDr. EVA HORÁKOVÁ (CENIA, česká informační agentura životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství )

Termín, místokonání a cena:

Do Vánoc zbývá už necelý měsíc. V lesích se prořezávají stromky a lesníci řeší i jejich krádeže. Vzkaz pro zloděje je ale jasný: kavkazské jedle, o které je v posledních letech největší zájem, v českých a moravských lesích nerostou. A pro pár smrčků nemá cenu riskovat. Za krádež stromku totiž hrozí pokuta až 15 tisíc korun a za jmelí může na místě lesní stráž pokutovat až dvěma tisíci korunami.

„Posilujeme lesní stráže, které mohou za krádež stromku na místě udělit blokovou pokutu dosahující až 15 tisíc korun,“ upozorňuje Václav Lidický, výrobně technický ředitel státního podniku Lesy ČR. K řadě opatření, která se ve státních lesích před Vánoci chystají, patří i prostřih korun stromků, aby se snížila jejich estetická hodnota. Účinný je také chemický postřik. „Stromkům neublíží, ale zloděje odradí silným zápachem,“ uvádí Venuše Pochotová z Lesního závodu Boubín.

K Vánocům patří také jmelí. Podle Lesního zákona je jeho sběr v lese zakázán. Vlastník lesa může z tohoto zákazu udělit výjimku. „Ročně jich vystavujeme několik s podmínkou, že lezci nepoškodí strom a mají příslušná osvědčení,“ říká Václav Lidický. Při nelegálním trhání jmelí může lesní stráž trhače jmelí na místě pokutovat až dvěma tisíci korunami a ve správním řízení až pěti tisíci korunami. Není vyloučena ani náhrada škody. Většina jmelí se ale trhá na listnatých stromech, tedy v alejích mimo les nebo na zahradách, kde je sběr jednodušší.

AVÍZO Vláda ve středu by měla projednat jednak Národní program snižování emisí a také Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v České republice do roku 2020. Střednědobá strategie tvoří strategický rámec pro Národní program snížení emisí ČR a pro Programy zlepšování kvality ovzduší v 7 zónách a 3 aglomeracích ČR, jež představují základní koncepční dokumenty. Vypracování strategií ukládá Ministerstvu životního prostředí zákon o ochraně ovzduší. Tyto dokumenty na sebe vzájemně navazují a ovlivňují se. VÝSLEDKY JEDNÁNÍ VLÁDA NAJDETE ZDE.

Dokument Střednědobé strategie shrnuje základní poznatky, které se týkají úrovně kvality ovzduší v ČR, souvisejících příčin a důsledků. Jsou zde analyzovány další národní i mezinárodní strategické a koncepční dokumenty, které mají přímý i nepřímý vliv na kvalitu ovzduší v ČR a vytvářena spojení mezi těmito dokumenty a Střednědobou strategií. Součástí jsou i analýzy finanční a nákladové, návrhy opatření a aktivit vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší v ČR včetně identifikace subjektů, do jejichž kompetence a působnosti realizace navržených opatření patří.

Globálním (strategickým) a dlouhodobým cílem Strategie je dosažení  společensky přijatelné míry rizik  plynoucích ze znečištění ovzduší pro lidské zdraví (zejména zkrácení očekávané doby dožití vlivem expozice částicemi PM2.5, koncentrací B(a)P, předčasná úmrtí vlivem přízemního ozónu), ekosystémy (acidifikace, eutrofizace, vliv přízemního ozónu) a kulturního a historického dědictví na celém území ČR. Mezi specifické cíle patří: dosažení imisních limitů na celém území ČR do roku 2020 a současně udržování a zlepšování kvality ovzduší tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů, dodržení k roku 2020 národních emisních stropů stanovených scénářem NPSE-WaM, postupné vytváření podmínek pro splnění národních závazků snížení emisí k roku 2025 a 2030 a dobudování kapacit systému posuzování kvality ovzduší (technická a znalostní základna, lidské zdroje).

Národní program působí na celonárodní úrovni, kde analyzuje stav ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky, scénáře vývoje znečišťování ovzduší, závazky ČR a jejich dodržování, navrhuje postupy a opatření k nápravě stávajícího stavu, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení. Jeho struktura a základní obsah jsou dány zákonem o ochraně ovzduší. Opatření jsou ukládána napříč jednotlivými odvětvími hospodářství, tam kde jsou účelná a kde je identifikován potenciál ke snižování emisí. Dokument identifikuje orgány odpovědné za realizaci opatření.

Narodní program obsahuje katalog opatření, které se týkají snížení vlivu silniční dopravy na úroveň znečištění ovzduší, snížení vlivu stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší, snížení vlivu zemědělské výroby na úroveň znečištění ovzduší, snížení vlivu stacionárních zdrojů provozovaných v domácnostech, popř. v živnostenské činnosti na úroveň znečištění ovzduší a snížení vlivu jiných zdrojů na úroveň znečištění ovzduší. Opatření jsou ekonomické, technické/technicko-organizační, vzdělávací/informační a jiné např. administrativní.

Programy zlepšování kvality ovzduší řeší kvalitu ovzduší na regionální úrovni. V současné době se plány nacházejí v procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) a je možné je dohledat v systému ZDE.

Úložiště radioaktivních odpadů

Vláda by také měla projednat novelu návrhu nařízení vlády, kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování. Obce, na jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivních odpadů, by tak dostaly ročně o milion korun vyšší příspěvek než dosud. Počítá s tím nařízení, které vláda projedná. Příspěvek pro obce od Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dosud činil tři miliony korun za rok, nyní se má zvýšit na čtyři miliony Kč. Návrh nařízení počítá také s tím, že se bude dále navyšovat částka, kterou platí původci malého množství radioaktivních odpadů. Nově je tak navrhován povolený roční nárůst za ukládání dvě procenta a zároveň je upraven základ tak, aby odpovídal hodnotám z roku 2015.

Odkaz (připomínkové řízení):

Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (23.6.2015)

Podniky koncem roku vyhodnocují rozpočty a z volných financí nejčastěji pořizují novou elektroniku. V důsledku toho v listopadu a prosinci narůstá zájem o likvidaci vysloužilých přístrojů, které jsou nahrazovány novými. Firmy by se měly informovat, jak s elektroodpadem nakládat dle zákona o odpadech. Elektronovela totiž změnila místa odběru. Při nesprávné manipulaci podnikům hrozí pokuta až 50 milionů korun.

Takzvaná elektronovela zákona o odpadech vstoupila v platnost již 1. října 2014. Změny, které obsahuje, však přicházejí postupně. Dříve se elektrozařízení odkládala i na místech, které nebyly zcela korektně obhospodařovány a nedocházelo tak k požadované recyklaci. Například ještě do začátku roku 2015 mohli občané předat své vysloužilé přístroje jak do sběrných míst zpětného odběru, tak do provozoven odpadových firem. „Nově může elektrozařízení končit jen na místech zpětného odběru. Sběrná síť se tak zúžila. Uvidíme, jak to v tomto směru bude do budoucna, mnohé evropské státy mají otevřený systém sběru a tím dosahují vyšší hustotu sběrné sítě,“ upozornil na změny Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Společnosti, které likvidaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů zajišťují, očekávají v nejbližších dnech nárůst poptávky zejména ze strany firem. „V případě právnických osob je největší zájem o likvidaci na podzim. Firmy před koncem roku nakupují převážně elektroniku a zbavují se starých zařízení. U fyzických osob registrujeme nárůst poptávky po ekologické likvidace zase po Vánocích,“ sdělil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrospotřebičů, baterií a akumulátorů. „U firem je samozřejmě největší zájem o likvidaci výpočetní techniky. Oproti tomu u domácností zajišťujeme odběr nejčastěji praček, ledniček, myček a malého elektra,“ doplnil Vandrovec.

Odborníci se shodují, že firmy nepodceňují likvidaci velkých přístrojů, jako jsou stolní počítače, kopírky, monitory či notebooky, a postupují dle platného zákona. Své povinnosti však obcházejí u drobných přístrojů a zejména baterií, které často končí v komunálním odpadu. „Lidé si často neuvědomují, že běžné bateriové články nebo vysloužilé akumulátory z notebooků a mobilů spadají do kategorie, která je zákonem o odpadech řešena podobně jako elektroodpad. Dlouhodobě se na to snažíme spotřebitele upozorňovat, že i drobné baterie a akumulátory je nutné ekologicky likvidovat. Navíc firmám při obcházení tohoto přístupu hrozí vysoké pokuty,“ vysvětlil Radim Tlapák, jednatel společnosti NTB CZ, která provozuje internetový obchod BatteryShop.cz.

V případě, že české podniky poruší povinnost správného nakládání s elektroodpadem, bateriemi a akumulátory, může jim být udělena pokuta až do výše 50 milionů korun. „Postih hrozí právnickým osobám například v případech nelegálního rozebírání elektroodpadů nebo při nedodržení povinnosti předávat elektroodpady v souladu se zákonem o odpadech,“ informoval Erik Geuss, ředitel České inspekce životního prostředí. Nelegální nakládání s elektroodpady je motivováno zejména získáním železných a barevných kovů z těchto zařízení za účelem zpeněžení ve výkupnách odpadů.

Kde najdu místo zpětného odběru elektrozařízení?

V rámci Evropské unie ekologické daně dosáhly celkové výše 330,1 miliard € v roce 2013. Nicméně ve srovnání s desetiletým horizontem podíl daní ze životního prostředí klesl z 6,9% v roce 2003 na 6,3% v roce 2013, uvedl Eurostat. Ten dále konstatuje, že více než tři čtvrtiny celkového příjmu tvoří daně z energie (77%), z dopravy činí příjmy 20% a příjmy ze znečištění a zdrojů tvoří 3% příjmů. V České republice tento poměr je 93%, 6% a 1%. Celkový podíl příjmů z daní ze životního prostředí činil v Česku roce 2013 6,2%. Podíl ekologických daní na celkových příjmech z daní a příspěvků na sociální zabezpečení je stěžejním indikátorem iniciativy pro účinnější využívající zdrojů v rámci Strategie Evropa 2020. Cílem je dosáhnout nejméně 10 % podílu do roku 2020. 

Dokument ke stažení:

Jestliže je žádost o dotaci zamítnuta, musí se tak stát v souladu se správním řádem. Poskytovatel o tom musí vydat rozhodnutí s řádným odůvodněním a s poučením žadatele, jak se může bránit. Tento postup vyplývá podle veřejné ochránkyně práv z judikatury správních soudů, přesto není v praxi dodržován.

Z podnětů, které veřejná ochránkyně práv dostává, vyplývá, že rozhodování o dotacích (podle velkých rozpočtových pravidel) provází nejasnosti a žadatelé vnímají tento proces jako nejasný a netransparentní. Žadatelé o dotace, jimiž mohou být jednotlivci, domácnosti, podnikatelé, nemocnice, školy, obce atd., upozorňují na právní nejistotu svého postavení. Rozhodnutí nejsou odůvodňována, takže žadatelé o dotaci neví, proč jim nebylo vyhověno. Někdy se stává, že dokonce ani žádné rozhodnutí nedostanou.

Podle ochránkyně není takový postup v souladu s právem a s judikaturou správních soudů. Uspořádala proto odborné setkání, na které pozvala zástupce žadatelů o dotace, organizace, které jim pomáhají, zástupce poskytovatelů dotací (např. ministerstva) a také odborníky z akademické sféry. V diskuzi s nimi otevřela citlivé téma postavení žadatelů o dotaci v procesu rozhodování. Podle jejích zjištění totiž panují nejasnosti, jestli se na rozhodování o dotacích vztahuje správní řád, což má dopady i na možnost obrany proti zamítnutí žádosti o dotaci.

Ochránkyně upozornila, že rozhodnutí o zamítnutí dotace je správním rozhodnutím a žadatelé tak mají právo na jeho přezkoumání. V souladu se správním řádem je o tom poskytovatelé musí v rozhodnutí poučit.

Příkladem z praxe ochránkyně může být škola, která neúspěšně žádala o dotaci pro soukromé školy. Poskytovatel odmítl možnost, že by se na rozhodnutí vztahoval správní řád a že by žadatelka měla možnost se proti zamítnutí bránit. Podle ochránkyně je však dohoda o poskytnutí dotace smlouvou veřejnoprávní. I když se uzavření takové smlouvy může řídit zvláštním právním předpisem (v tomto případě zákonem o dotacích pro soukromé školy), obecně se na ně vztahuje také správní řád. Odmítnutý žadatel tedy musí dostat správní rozhodnutí s odůvodněním a také s poučením o možném opravném prostředku. Jen tak je podle ochránkyně možné zaručit právo na spravedlivý proces a zamezit riziku libovůle ze strany správních orgánů.

Směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení vyšla dne 28. listopadu 2015 v Úředním věstníku Evropské unie. Směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení ve věstníku a členské státy jsou povinny ji implementovat do 19. prosince 2017.

Směrnice stanovuje pravidla pro omezení emisí oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a prachu do ovzduší ze středních spalovacích zařízení a rovněž stanovuje pravidla pro monitorování emisí oxidu uhelnatého (CO).

Směrnice se vztahuje na spalovací zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW a vyšším, avšak nižším než 50 MW, a to bez ohledu na druh paliva, které používají. Dále se směrnice rovněž vztahuje na propojení tvořená novými středními spalovacími zařízeními podle článku 4, včetně propojení, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon je 50 MW či vyšší, pokud takové propojení není spalovacím zařízením, na něž se vztahuje kapitola III směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích.

Dokument ke stažení:

Směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení

V Paříži bude v pondělí zahájen klíčový klimatický summit, z něhož by měla vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012, ale jeho platnost byla prodloužena právě do roku 2020. Klimatická konference v Paříži potrvá do pátku 11. prosince.

Podle vyjádření hostitelské Francie očekává Paříž účast až 40 000 vládních i nevládních zástupců. Toto číslo představuje historicky nejvyšší počet účastníků. Na oficiálním pondělním zahájení konference přislíbilo účast nejméně 138 nejvyšších představitelů států z celého světa, včetně prezidenta USA Baracka Obamy a prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina. Českou republiku bude na zahajovací akci zastupovat premiér Bohuslav Sobotka. Šéfem české delegace pro vyjednávání v Paříži bude ministr životního prostředí Richard Brabec, který se zároveň zúčastní Zasedání ministrů, které v rámci COP 21 proběhne ve dnech 7.–8. prosince.

Česká delegace primárně usiluje o přijetí takové mezinárodní smlouvy, která by byla právně závazná pro všechny smluvní strany, a to včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů. V nové smlouvě by měl být zakotven dlouhodobý cíl, který zajistí udržení nárůstu průměrné globální teploty pod úrovní 2 °C v porovnání s obdobím před 2. průmyslovou revolucí. Díky němu by dostala jasný signál nejen široká veřejnost, ale i privátní sféra v čele s průmyslem.

Dalším důležitým prvkem nové smlouvy bude nastavení transparentního systému hodnocení cílů snižování emisí skleníkových plynů, po něm může být nastaveno pravidelné a postupné navyšování těchto ambicí. Klíčová budou rovněž pravidla pro přesné měření a vykazování emisí všemi státy. Česká delegace se zaměří i na implementaci účinných adaptačních opatření a podporu udržitelného rozvoje odolného vůči změně klimatu. Ten přímo závisí i na poskytování peněžní pomoci nejchudším rozvojovým státům, a to na financování opatření pro snižování emisí i pro adaptaci na změnu klimatu. Finanční prostředky by měly být alokovány efektivně, tj. včetně Zeleného klimatického fondu, který by měl být hlavním nástrojem financování v těchto oblastech.

„Pro Českou republiku je dojednání nové smlouvy velmi důležité a jsme připraveni vést konstruktivní dialog se všemi státy. Budeme usilovat o dojednání takové smlouvy, která povede k univerzální účasti všech států i k nastavení efektivního a globálního systému pro snižování emisí skleníkových plynů ve vyspělých i rozvojových státech. Za zásadní považujeme rovněž finanční podporu nejchudším státům světa proto, aby byl podpořen jak udržitelný rozvoj odolný vůči dopadům změny klimatu, tak i nízkouhlíkový hospodářský růst. Tak naplníme vizi rozvoje světa do roku 2030, kterou jsme letos přijali v cílech udržitelného rozvoje na summitu OSN v New Yorku,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Česká republika během zasedání spoluorganizuje dva doprovodné semináře konference v Paříži. Ty se zaměří na financování ochrany klimatu v rozvojových zemích v rámci tzv. Climate Finance Readiness programu a na adaptační opatření na změnu klimatu v horských regionech tzv. Karpatské úmluvy, které ČR aktuálně předsedá.

FQA a Změna klimatu:

Co je globální oteplování?

Pod pojmem globální oteplování se obecně rozumí nárůst teploty Země v důsledku zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a přirozené variability klimatu. Podle údajů Sekretariátu Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) se průměrná teplota za posledních 150 let zvedla o 0,8 stupně Celsia. V Paříži by se měla potvrdit dohoda, podle které by globální oteplování nemělo překročit dva stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Co globální oteplování způsobuje?

Část vědců a vědeckých organizací vidí přímou souvislost mezi zvyšováním teploty a lidskou činností. Podle nich lidstvo využíváním fosilních paliv produkuje velké množství skleníkových plynů, které přispívají k ohřívání atmosféry. Podle zatím poslední zprávy Mezivládního panelu ke změnám klimatu (IPCC) koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v ovzduší vzrostly na úroveň, která nemá obdoby nejméně za posledních 800.000 let. Spalování fosilních paliv je hlavní příčinou čtyřicetiprocentního růstu koncentrace oxidu uhličitého od doby průmyslové revoluce. Světová produkce skleníkových plynů se zrychluje: z ročního růstu o 1,2 procenta v období let 1970 až 2000 na 2,2 procenta v dekádě 2000 až 2010. Teorie člověkem způsobeného oteplování má však i své odpůrce. Podle nich není vztah mezi oteplováním a lidskou činností jasně prokázaný a může jít o přirozený jev, který provází klima od pradávna. Jako možnou příčinu těchto výkyvů uvádějí například změny sluneční aktivity či drobné odchylky v rotaci zemské osy.

Co je to skleníkový efekt?

Takzvaný skleníkový efekt je důsledkem schopnosti atmosféry propouštět sluneční záření a zároveň zadržovat teplo odražené od zemského povrchu. Jedná se o jev, jenž je za normálních okolností pro Zemi přínosný, protože bez něj by podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byla teplota zemského povrchu oproti současnému stavu asi o 33°C nižší. Značná část vědců se však obává, že lidstvo zvýšenou produkcí skleníkových plynů tento efekt nežádoucím způsobem stupňuje, a způsobuje tak globální oteplování.

Jaké jsou nejvýznamnější skleníkové plyny?

Nejvýznamnějším skleníkovým plynem přirozeného původu je vodní pára, jejíž podíl na celkovém skleníkovém efektu se odhaduje v rozmezí 60 až 80 procent. Nejrozšířenějším skleníkovým plynem produkovaným v souvislosti s lidskou činností je oxid uhličitý, který je zodpovědný za asi 60 procent globálního oteplování způsobeného člověkem. Kromě oxidu uhličitého jsou do této kategorie skleníkových plynů řazeny metan (20 procent), halogenované uhlovodíky (14 procent) a oxid dusný (6 procent).

Jaké jsou zdroje skleníkových plynů?

Na přírůstku emisí v letech 1970 až 2010 se skoro z 80 procent podílelo spalování černého uhlí, ropy a zemního plynu a průmysl. Z jednotlivých oborů hospodářství je největší hrozbou výroba energie (35 procent), následuje zemědělství a lesnictví (24 procent), průmysl (21 procent), doprava (14 procent) a stavebnictví (šest procent).

Oxid uhličitý a oxid dusný vzniká při spalování černého uhlí, ropy a zemního plynu. Hrozbou je také kácení lesů, stromy totiž pohlcují CO2 z atmosféry a pomáhají tak regulovat podnebí. Hospodářská zvířata při trávení velké množství metanu a hnojiva s obsahem dusíku emitují oxid dusný. Na přírůstku emisí v letech 1970 až 2010 se skoro ze čtyř pětin podílelo spalování fosilních paliv a průmysl.

Kdo jsou největší znečišťovatelé ovzduší?

Největším znečišťovatelem ovzduší byla v roce 2013 Čína, která se podílela na celkovém znečištění 29 procenty. Následují Spojené státy (15 procent), Indie (sedm procent), Rusko (5,3 procent) a Japonsko (3,8 procenta). Největším evropským znečišťovatelem bylo Německo (2,2 procenta).

Jaké následky může globální oteplování mít?

K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Dále je mu připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Změny počasí mohou kvůli neúrodě uvrhnout podle Světové banky do chudoby dalších 100 milionů lidí. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob, to by podle Světové banky mohlo postihnout až 200 milionů lidí. Hrozí také vyhynutí až 30 procent živočišných a rostlinných druhů v případě, že by teplota vzrostla o 2,4 procenta. Podle IPCC by se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí. Vážnost zmíněných hrozeb a míra jejich dopadu na život na Zemi je však stále předmětem sporů.

Počet trestných činů spojených s krádežemi kovů klesly od března do konce října v porovnání s loňským rokem o 57,5 procenta a způsobené škody se snížily o 48 %, uvedlo tento týden v pátek Ministerstvo životního prostředí. Podle ministerstva se tak potvrzuje účinnost vyhlášky, která zavedla povinný bezhotovostní výkup kovů.

Zatímco v roce 2014 eviduje Policie ČR za březen až říjen 8030 trestných činů se škodou za 343 mil. Kč, letos je to za stejné období (březen až říjen 2015) 3416 kriminálních činů, tedy o 57 % méně. Celkové škody za 8 měsíců sledování účinnosti vyhlášky MŽP spadly na 178 mil. Kč, tedy o 48 %.

Méně ukradených kolejí, součástí trakčního vedení, zabezpečovacích kabelů od zavedení vyhlášky MŽP hlásí Správa železniční dopravní cesty, rapidní úbytek krádeží poklopů od kanálů, dopravního značení, součástí veřejného osvětlení evidují letos od března i policisté po celé ČR.

„Za tímto rapidním poklesem nesporně stojí naše vyhláška, spolu s častějšími kontrolami sběren ze stran České inspekce životního prostředí i policie a dalších státních úřadů, které s námi spolupracují v rámci naší „kovové“ kobry,“ uvedl ministr Richard Brabec.

Reagoval tak na prohlášení předsedy Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Petra Millera, který deníku Blesk řekl, že šrot a barevné kovy se odváží i na Slovensko, kde žádná omezení nejsou, a že řešení v zavedení bezhotovostní platby považuje za chiméru.

Samotná vyhláška podle ministra R. Brabce nestačí, a proto vláda 29. července schválila strategii pro boj s krádežemi kovů. "V průběhu následujících tří let MŽP plánujeme zavést mnohem radikálnější zásah do kriminální činnosti v oblasti výkupu kovů a zavést pořádek do tohoto podnikání. Sběrny budou muset povinně proškolit obsluhu, uvažuje se o omezení otvírací doby na denní hodiny, do sběren a výkupen, které budou vedené v centrálním registru výkupen a sběren, mají také častěji chodit kontroly. Také chceme dát ještě větší kompetence krajům a obcím, na jejichž území sběrny jsou. Zavedeme povinnost mít v každé sběrně kamerový systém a důsledně tak evidovat veškerý vykupovaný materiál, nebude chybět ani prevence proti daňovým únikům a zneužívání sociálních dávek,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.

Tzv. bezhotovostní vyhlášku, kdy za výkup kovů lze platit pouze převodem prostředků na bankovní účet či poštovní poukázkou, zavedlo Ministerstvo životního prostředí od letošního 1. března.