Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: DATA A ČÍSLA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

 

ALPLA slaví 70 let: Od průkopníků plastů k lídrům udržitelnosti
Redakce OF

Politici, zbystřete! Češi jasně říkají, že životní prostředí je základ spokojeného života
Redakce OF

Záchrana knih jako cirkulární byznys. A proč ne?
Redakce OF

Také nevíte, která CO2 kalkulačka je ta správná? EFRAG přináší odpověď
Redakce OF

Reporting firemního dopadu: Když fakta dávají smysl
Laura Mitroliosová

Legislativní hrátky se složením kapalných náplní do elektronických cigaret
Aneta Nezmeškalová a Sabina Fraňková

Cihly z plastu a betonu: Kanadská odpověď na přebytek odpadu i nedostatek bydlení
Redakce OF

Zatímco Rumunsko zahajuje boj proti odpadu z jednorázových tiskových kazet, v Česku se dál hromadí
Pavel Hrdlička

Data a čísla o odpadech – kolik jich skutečně potřebujeme?
Eva Horáková

Cirkulární ekonomika v ČR: Překážkový běh pro vytrvalé
Radek Hořeňovský

Zachrání nás recyklace před vlastním elektroodpadem?
Redakce OF

Životní prostředí Evropy: Trendy, hrozby a inspirace z Česka
Redakce OF

Česko v environmentálním zrcadle: Méně emisí, více obalů a rekordní déšť
Redakce OF

Souvislosti plastového znečištění: Kdo produkuje, kdo znečišťuje, kdo trpí a co uniká do oceánů?
Redakce OF

Jak se Čechům dýchalo v roce 2024?
Redakce OF

Od skládek k elektřině: Jak odpad začal vyrábět energii
Redakce OF

Jak Česko krotilo vodu v roce 2024?
Redakce OF

Ekologický potenciál přírodní gumy
Miloš Beran

Budoucnost ochrany přírody: Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny
Ondřej Vild, Ondřej Veselý, Dalibor Dostál, Daniel Vejchar a Jakub Lev

Výzkum environmentálně relevantních mikroplastů pomocí technik laserové spektroskopie
Pavlína Modlitbová

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Prosinec    
9.12. Dopady novely legislativy ochrany ovzduší na provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší
9.12. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
Leden    
6.1.  ESG report: praktický pohled v kontextu podnikové ekologie a ISO 14001
Následné termíny: 15.11.
8.1. Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
13.1. iKURZ: Teorie, praxe a příklady vedení průběžné evidence odpadů pro snadné ohlašování za rok 2025 - zaměřeno na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady
13.1. ISPOP a aktuální ohlašovací povinnosti v oblasti vodního a odpadového hospodářství a ochrany ovzduší
15.1. ISPOP - hlášení za rok 2025
19.1. ISPOP 2026: Změny v ohlašování - aplikace ISPOP, IRZ, SPE, odpady, obaly, voda...
Následné termíny: 21. 1., 9. 2.
20.1. Jak zvládnout ohlašování odpadů za rok 2025 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování: 21.01., 03.02., 04.02., 05.02., 10.02., 11.02., 12.02.2026
21.1. Konference Chemická legislativa 2026
22.1. NOVINKY V LEGISLATIVĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ISPOP 2026
Následné termíny: 27.1.
22.1. iKURZ: Hlášení o odpadech za rok 2025 do ISPOP z webových formulářů - zaměřeno na původce odpadů
Následné termíny: 19.02., 26.02.2026
26.1. Evidence a ohlašování odpadů a zařízení, ISPOP, aktuální změny legislativy odpadů
Následné termíny: 4.2., 2.12.
29.1. Vodárenská biologie 2026
Únor    
10.2. Podnikový ekolog (2denní kurz)
Následné termíny: 18. - 19. 3., 23. - 24. 4., 13. - 14. 5., 17. - 18. 5., 27. - 28. 7., 14. - 15. 9., 8. - 9. 10., 14. - 15. 10., 3. - 4. 12.
12.2. OVZDUŠÍ: povinnosti, změny legislativy, ISPOP, hlášení SPE a poplatky, IRZ
Následné termíny: 11.3.
Březen    
3.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2025
12.3. Legislativa životního prostředí v kostce
Následné termíny: 16. 4., 10. 6., 7. 10., 25. 11.
13.3. Ekologická újma: hodnocení rizik po změnách legislativy + Prevence závažných havárií: posouzení objektu + hlášení do IRZ
Následné termíny: 12.11.
17.3. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Následné termíny: 18.03., 26.5., 27.05.
24.3. iKURZ: Kovové odpady v roce 2026 - legislativa, praxe a nejčastější chyby z ročních hlášení
26.3. Chemické látky na pracovištích a ve skladech: nakládání, bezpečnost, ochrana zdraví
Duben    
1.4. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
13.4. ADR PRO "NE"DOPRAVCE: Běžný podnik a jeho povinnosti k ADR, školení zúčastněných osob
14.4. iKURZ: Ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2026
15.4. Environmentální management podle ISO 14001 + Audit systému managementu podle ISO 19011 
Následné termíny: 9.11
20.4.  SDO: Stavební a demoliční odpady v praxi po novelách odpadové legislativy
Následné termíny: 23.11.
21.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2026 - seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
22.4. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnických a jim podobných zařízení v roce 2026
22.4. Odpadová legislativa pro běžnou praxi
Následné termíny: 14.11. 
24.4. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi pro původce i provozovatele zařízení
Květen    
12.5. Vzdělávání pracovníků měřících skupin - novela zákona č. 42/2025 Sb.
13.5. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
14.5. iKURZ: Nakládání s autovraky v roce 2026 - povinnosti pro provozovatele zařízení pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností
19.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
19.5. Optimalizace odpadových toků: moderní přístup k nakládání s odpady
20.5. Podrobný podnikový ekolog (5-denní kurz)
Následné termíny: 9. 9. - 24. 9.
23.5. Změny v legislativě životního prostředí: novinky v podnikové ekologii 2026
Následné termíny: 11. 6., 2. 11.
25.5 Nové nařízení EU 2025/40 o obalech a povinnosti ze zákona 477/2001 Sb. o obalech
27.5. Nařízení EUDR krok za krokem: jak připravit firmu na nové požadavky EU
Červen    
2.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
10.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
15.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2026
Září    
22.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Následné termíny: 23.09., 24.11., 25.11., 26.11.
Listopad    
11.11. ADR: Povinné školení osob podílejících se na přepravě

 

  

 

Novinky

22.11.2024 11:53

Zálohovaní nápojových obalů na Slovensku využívá 95 % obyvatel

Slovensko již třetí rok úspěšně zálohuje nápojové obaly. Systém zálohování si na Slovensku získal širokou podporu veřejnosti, ukazují výsledky nejnovějšího průzkumu realizovaného výzkumnou agenturou 2muse na podzim 2024. Je to dobrou zprávou i pro Česko, protože jasně ukazuje, že zálohový systém je funkčním, důvěryhodným, dlouhodobě udržitelným a mezi lidmi populárním řešením pro opakovanou recyklaci PET lahví a plechovek.

Průzkum agentury 2muse pro Správce zálohového systému ukázal, že až 95 % Slováků systém zálohování zná a využívá jej. Více než 80 % respondentů uvedlo, že budou pokračovat v zálohování i v budoucnosti, což jen podtrhuje úspěšné fungování systému. „Naší prioritou nyní není jen dosahovat vysoké návratnosti, ale udržet ji a zároveň podpořit pozitivní motivaci lidí nadále se podílet na recyklaci obalů a tím pádem aktivně přispívat k ochraně přírody,“ zdůraznil generální ředitel Správce zálohového systému Marián Áč.

„Výsledky tohoto průzkumu potvrzují, že zálohování prázdných nápojových obalů se stalo běžnou součástí života Slováků. Odpovědný přístup občanů ukazuje, že Slováci vnímají zálohování i jako způsob, jak přispívat k ochraně životního prostředí,“ uvedla Stanislava Púčková z agentury 2muse.

Podpora zálohování na Slovensku je důležitá i pro vývoj v České republice, kde je návrh zákona nyní ve sněmovně a čeká na projednání v prvním čtení. „Ze zkušenosti Slováků je jasné, že zálohování nápojových obalů dává smysl a dobře nastavený systém umí dosáhnout skvělé výsledky. Slováci už ve druhém roce fungování systému vraceli 92 % obalů k recyklaci a tuto úroveň si stále drží,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Slovenská veřejnost přijímá systém záloh pozitivně, vnímá pozitivní environmentální dopady, obaly bez problému vrací do sběrných míst. Podobný vývoj očekáváme i u nás. Češi už nyní vnímají pozitivní dopady především na životní prostředí, které zavedení systému záloh přinese, a jeho zavedení dlouhodobě podporují tři čtvrtiny z nich.“

Zálohování je podle Slováků prospěšná činnost

Až 77 % Slováků považuje zálohování za činnost, která přispívá ke snižování zátěže na životní prostředí a zlepšení kvality recyklace. Tento přístup odráží nejen ochotu obyvatel chránit životní prostředí, ale také potřebu systém zálohování dlouhodobě udržet. Vysoká úroveň informovanosti o zálohování hraje významnou roli, neboť tři čtvrtiny dotázaných správně rozumějí fungování zálohování, jako je například způsob vracení obalů či uplatnění účtenky za vrácené PET lahve a plechovky.

Dostupný a efektivní systém

Dostupná síť odběrných míst a rychlý proces vrácení obalů jsou dalšími faktory, které pomáhají udržet vysokou návratnost. Až 80 % dotázaných v průzkumu má nejbližší odběrné místo do 15 minut od svého bydliště, přičemž 62 % dokáže návštěvu odběrného místa vybavit do pěti minut. Kvalita a dostupnost odběrných míst podporují ochotu a aktivitu našich obyvatel systém aktivně využívat. Na to myslí i český návrh, který počítá s povinným zapojením obchodů s plochou nad 50 m2, díky kterému bude spotřebitelům k dispozici minimálně 11 tis. sběrných míst. Menší obchody se budou moct zapojit dobrovolně.

Slováci během letošního roku vysbírali už více než jednu miliardu zálohovaných nápojových obalů. Celkově tak od spuštění zálohového systému (tedy od 1.1.2022) vysbírali více než 2,9 miliardy zálohovaných obalů.

 

Průzkum byl realizován v období od 27.8 do 10.9.2024 na vzorku 1220 respondentů, jejichž struktura odpovídá slovenské populaci.

 

Autor: Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování

 

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

20.11.2024 16:15

Rada schválila nové nařízení týkající se environmentálních, sociálních a správních (ESG) ratingů

Rada přijala nové nařízení o činnostech v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu. Cílem nových pravidel je zvýšit soudržnost, transparentnost a srovnatelnost ratingových činností v EU, aby se posílila důvěra investorů v udržitelné finanční produkty.

Ratingy ESG poskytují stanovisko k profilu společnosti nebo finančního nástroje z hlediska udržitelnosti, a to posouzením jejich dopadu na společnost a životní prostředí a jejich expozice vůči rizikům v oblasti udržitelnosti.

Mají stále významnější dopad na fungování kapitálových trhů a na důvěru investorů v udržitelné investiční produkty.

Cílem nových pravidel je posílit spolehlivost a srovnatelnost ratingů ESG zlepšením transparentnosti a integrity činností, které poskytovatelé ratingů ESG provádějí, a předcházením potenciálnímu střetu zájmu.

Poskytovatelé ratingů ESG usazení v Unii budou muset mít konkrétně povolení k činnosti a budou podléhat dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Rovněž budou muset splňovat požadavky na transparentnost, zejména pokud jde o jejich metodiku a zdroje informací. Pokud budou chtít poskytovatelé ratingů ESG usazení mimo Unii působit v Unii, bude muset jejich ratingy ESG přejímat poskytovatel ratingů ESG s povolením v EU, nebo budou muset být uznáni na základě kvantitativního kritéria nebo zařazeni do registru poskytovatelů ratingů ESG v EU na základě rozhodnutí o rovnocennosti.

Nařízení zavádí jako zásadu oddělení podnikatelských a jiných činností s cílem předcházet střetům zájmů.

Nařízení bude vyhlášeno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí 20 dní poté. Nařízení se začne uplatňovat osmnáct měsíců po vstupu v platnost.

 

Dokument ke stažení:

 

20.11.2024 16:11

Praha vyhradí pro příští rok 43 milionů korun na projekty ke zlepšení stavu životního prostředí

Pražští radní v pondělí schválili vyhlášení programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí pro rok 2025. Lidé, spolky a další organizace budou moci žádat o prostředky na projekty v sedmi kategoriích určených ke zlepšení stavu veřejné zeleně, na vzdělávací projekty a pomoc Praze s adaptací na změnu klimatu. Každoroční výzva podpoří již podruhé i projekty z oblasti cirkulární ekonomiky.

Do programu by mělo být alokováno celkem téměř 43 milionů korun z rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025 pro oblast životního prostředí. Žádosti o dvouleté dotace bude možné podávat od 2. ledna do 13. ledna 2025.

„Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku je jedním ze čtyř základních pilířů Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030. Oproti dosavadnímu přístupu, kdy se suroviny vytěžily, použily a vyhodily, klade cirkulární ekonomika důraz na eliminaci vzniku odpadu a na co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Šetří se tím primární zdroje, snižuje se množství produkovaného odpadu a zlepšuje život ve městě v mnohých dalších oblastech,“ říká Jana Komrsková náměstkyně primátora Prahy pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

V praxi se jedná o projekty jako komunitní kompostování, swapy, opravárenské a šicí dílny nebo půjčovny věcí, které kromě pozitivního dopadu na životní prostředí prospívají komunitnímu životu ve městě a zvyšují sociální soudržnost obyvatel.

O dotaci mohou žádat fyzické i právnické osoby jako církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, akademie věd, společenství vlastníků jednotek, od jejichž vzniku uplynul více než jeden rok.

Maximální výše jednotlivé dotace v kategoriích zaměřených na veřejnou zeleň, cirkulární ekonomiku, ochranu přírody a ekologickou výchovu nebo specifické projekty je 450 tisíc korun. Projekty v kategoriích zaměřených na adaptaci a zmírňování dopadů klimatické změny se mohou ucházet maximálně o 600 tisíc korun, výukové a vzdělávací programy pro školy mohou získat až 900 tisíc korun.

Jednotlivé žádosti o poskytnutí dotace budou posuzovány z hlediska splnění formálních náležitostí a bude uskutečněno obsahové hodnocení podle pěti kritérií (účelnost, potřebnost, efektivnost, hospodárnost a proveditelnost projektu). Projekty by také měly být dokončeny do konce roku 2026. O poskytnutí dotace rozhodne příslušný orgán hl. m. Prahy nejpozději do 30. června 2025.

Veškeré informace pro žadatele budou k dispozici na portálu praha.eu. K dispozici bude i možnost telefonicky nebo e-mailem konzultovat zpracování žádosti s odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. V loňském roce bylo v programu pro oblast životního prostředí podáno celkem 246 žádostí o dotaci od 139 různých žadatelů, přičemž hlavní město podpořilo celkem 145 projektů výslednou částkou 42 milionů korun.

 

19.11.2024 14:16

Připomínky: Národní akční plán pro chytré sítě 2025

Tento dokument Aktualizace NAP SG je rozdělen do několika částí. V první části je popsána organizační struktura aktualizovaného NAP SG. V druhé části jsou definovány strategické cíle NAP SG, které představují klíčové kroky k modernizaci a efektivnímu řízení elektroenergetické infrastruktury. V rámci třetí části jsou popsány relevantní oblasti aktualizovaného NAP SG. Tyto oblasti byly stanoveny na základě vyhodnocení dosavadního NAP SG (2019-2024) a analýzy potřeb odvětví energetiky v budoucím období (2025-2030). Ty vychází zejména z vládního dokumentu Státní energetické koncepce (aktualizace 2024) a nových evropských směrnic a nařízení. 

V návaznosti na zmíněné oblasti byla ve čtvrté části vypracována zadání jednotlivých projektů NAP SG, která byla formulována tak, aby odpovídala novým potřebám elektroenergetického sektoru se zaměřením na chytré sítě. Hlavním cílem v oblasti chytrých sítí pro následující období je umožnit rozsáhlou integraci nových technologií ve výrobě, přenosu, distribuci i spotřebě energie prostřednictvím odpovídajícího rozvoje síťové infrastruktury. Realizace těchto projektů ze strany provozovatelů přenosové a distribučních soustav bude financována prostřednictvím regulovaných nákladů těchto společností, pokud nebude zajištěno prostřednictvím existujících grantů a dotací.

 

Dokument ke stažení:

19.11.2024 13:46

Češi od roku 1989 snížili produkci emisí oxidu uhličitého na polovinu, přitom produkují reálně více než dvojnásobné bohatství

Jeden z opravdu výrazných úspěchů české ekonomiky nastal v období po roce 1989 v oblasti jejího dopadu na životní prostředí. Vlastně se dá říci, že Češi dnes na půl plynu jedou dvakrát rychleji než roku 1989. Vždyť ještě v roce 1989 činily emise oxidu uhličitého v přepočtu na obyvatele dnešní ČR celkem 16,7 tuny. Loni už to bylo jen 7,9 tuny, tedy méně než polovina. Emise na obyvatele tak loni odpovídaly úrovni roku 1954. Více ZDE

19.11.2024 13:42

Klíčový standard pro vykazování emisí skleníkových plynů je nyní dostupný v češtině

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) vydala oficiální český překlad „Protokolu o skleníkových plynech – standard pro korporátní účetnictví a výkaznictví“ (Korporátní standard GHG Protokolu). Tento základní dokument pro kontrolu emisní stopy a měření emisí skleníkových plynů byl přeložen do českého jazyka na základě licenční smlouvy se Světovým institutem zdrojů (WRI) a Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD). Jedná se o první oficiální překlad tohoto standardu vydaného již před více než dvaceti lety do češtiny – dokumentu, který má zásadní význam pro podporu dekarbonizačních aktivit českých firem a organizací. Více ZDE

17.11.2024 06:12

Miko o COP 29: Dopady klimatické změny a politiku je těžké oddělit

Letošní ročník konference OSN o klimatu se koná v Ázerbajdžánu. Jak vycházejí organizátoři se zástupci zemí, které ropu nebo zemní plyn nahrazují obnovitelnými zdroji? „Prezidenti v původních projevech nevystoupili s moc přátelským proslovem vůči zemím, které změnu do značné míry financují,“ říká poradce prezidenta republiky a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se konference účastnil. Záznam rozhovoru ZDE

16.11.2024 07:46

Zbytečné dovozy potravin mnohonásobně zvyšují uhlíkovou stopu, říká studie

Vepřové ze Španělska, drůbež z Brazílie, nebo jablka z Nového Zélandu. Zbytečně dovezené potraviny, tedy takové, které je možné vypěstovat u nás, a přesto je dovážíme ze zahraničí mají mnohonásobně vyšší uhlíkovou stopu než ty vyprodukované v tuzemsku. Na příkladu čtyř komodit to ukazuje modelový výpočet, který pro Zemědělský svaz ČR připravila společnost Fair Venture. 

Ekologické dopady dovozu potravin do České republiky jsou obrovské. Analýza uhlíkové stopy vybraných komodit pro Zemědělský svaz za rok 2023 na malém vzorku ukazuje, že dovoz potravin, jako jsou jablka, cibule, drůbeží a vepřové maso, má výrazné negativní dopady na životní prostředí, kterým bychom se mohli vyhnout, pokud bychom využívali místní zdroje. „Na konkrétních modelových výpočtech lze vidět, že hon maloobchodů za cenou má neblahý dopad nejen na ekonomiku, ale i životní prostředí. Prodávat jablka z Chile nebo Nového Zélandu či dovážet vepřové ze Španělska a drůbež z Brazílie zkrátka nedává smysl, když jsme tyto potraviny schopní vyprodukovat sami, a to ve velmi vysoké kvalitě,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Nahrazením dovozů by Česko mohlo snížit emise CO₂ až o miliony tun ročně

Česká republika v roce 2023 dovezla značné množství potravin, včetně 61,6 milionů kilogramů jablek, 60 milionů kilogramů cibule, 281 milionu kilogramů vepřového masa a 120 milionů kilogramů drůbežího. Tyto produkty často cestují stovky až tisíce kilometrů, což zvyšuje jejich uhlíkovou stopu. V případě některých komodit je rozdíl v emisích mezi dovozem a lokální produkcí až několikanásobný a tím i dopad na životní prostředí výrazný.

„Od Zemědělského svazu jsme dostali zadání, abychom spočítali, jakou uhlíkovou stopu zanechává dovoz potravin. Pro zjednodušení a názornost jsme počítali s objemy dovozu čtyř ukázkových komodit, které typicky umí čeští zemědělci vyprodukovat v dostatečném množství sami. Šlo o jablka, cibule, vepřové a drůbeží maso. Omezili jsme se na vliv dopravy / vzdálenosti ze země původu dovážené komodity a následně porovnali zjištěnou uhlíkovou stopu dopravy dovozů s emisemi CO2 v případě využití lokálních potravin,“ říká Jan Baláč ze společnosti Fair Venture, která výpočty uhlíkové stopy prováděla.
„Souhrnné emise CO2 dopravy veškerého dovezeného zboží těchto čtyř komodit – jablka, cibule, vepřové, drůbeží činily za rok 2023 až 131 tisíc tun CO2 při náročné dopravě dovozu (letecky a/nebo menší nákladní auto), což je o 103,6 tisíc tun CO2 více než při využití lokálních potravin. Jedná se o 4,8násobek stejného objemu produkce v ČR a odpovídá to zhruba roční uhlíkové stopě menší obce o velikosti do 15 000 obyvatel,“ vysvětluje Baláč. Při šetrnější dopravě dovozu těchto čtyř komodit lodí a/nebo většími kamiony je uhlíková stopa dopravy dovozů o 18 tisíc tun CO2 náročnější, než kdybychom tyto čtyři komodity vyprodukovali v ČR (3,1násobek ČR). „Pokud je uhlíková stopa dopravy dovozu pouhých čtyř potravin takto vysoká, výsledky těchto výpočtů vnímám jako velmi závažné. Uvědomme si, že do Česka každoročně dovážíme tisíce, možná i desetitisíce různých komodit, takže úspora CO2 by v tom případě šla do milionů tun ročně“ komentuje výsledky Martin Pýcha, a dodává: „Přitom každý z nás může přispět ke snížení uhlíkové stopy tím, že bude preferovat české produkty. Podpoří tak naše zemědělce a také životní prostředí,“ dodává Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Nakolik se dovozy nevyplatí

Jablka – hlavními dovozci jablek do ČR v roce 2023 byly Polsko, Slovensko, Maďarsko a Itálie. Celková uhlíková stopa dopravy dovozu jablek, zejména z Nového Zélandu a Chile, ukazuje, že emise CO₂ jsou při takto vzdálených dovozech mnohonásobně vyšší než u lokálních produktů. Například, jablka dovezená z Nového Zélandu letecky v kombinaci s menším nákladním autem mají uhlíkovou stopu až 386násobnou oproti lokálně pěstovaným jablkům, ty z Chile až 260násobnou. Transport jablek lodí v kombinaci s kamionovou dopravou z uvedených zemí vytváří 15 až 21násobek emisí CO₂ než doprava lokálních jablek v rámci ČR. 

„Dovezeme-li roční objem dovozu jablek do ČR lodní dopravou nebo větším kamionem, způsobí to jen na dopravě takové emise CO2, jako kdybychom nechali běžet osobní automobil na volnoběh po dobu 136 let. Pokud bychom využili uhlíkově náročnější dopravu, například kombinaci letadel a menších nákladních aut, způsobí to jen u jablek a pouze za jeden rok tolik emisí, kolik by vyprodukoval automobil na volnoběh po dobu 898 let,“ vypočítává Jan Baláč z Fair Venture.

Cibule – v roce 2023 byla do ČR nejvíce dovážena z Nizozemí, Německa, Slovenska, Polska a Itálie. Právě italská cibule vytváří dopravou nejvíce CO2, a to až 5,2násobek emisí, které by měla pouze česká cibule. V případě Nizozemska je to 3,6násobek a sousedního Polska až 2,6násobně více emisí CO2. „Úspora uhlíkové stopy v případě využití lokálních výpěstků cibule by byla srovnatelná s ponecháním osobního automobilu běžet na volnoběh po dobu 78 let v případě emisně šetrné dopravy a 239 let v případě emisně náročné dopravy,“ doplňuje Baláč.

Vepřové maso – Dovoz vepřového do Česka v roce 2023 zahrnoval významný podíl masa ze Španělska, Belgie, Nizozemí nebo Polska. Jen ze Španělska jsme v roce 2023 dovezli 26 % celkového objemu dovezeného vepřového. Přitom doprava vepřového ze Španělska zanechává až 9násobnou uhlíkovou stopu, než by byla při využití stejného objemu od lokálních chovatelů. Kdyby Česká republika nedovezla vůbec žádné vepřové maso, došlo by jen na dopravě k úspoře emisí CO2 ve výši okolo 40 tisíc tun CO2.

Drůbeží maso – Převážná většina dovezeného drůbežího masa pochází ze sousedního Polska, až 61 % v roce 2023. Významné dovozy jsou také z Maďarska a Brazílie. V případě posledně jmenované Brazílie je uhlíková stopa dovezeného drůbežího až o 202krát vyšší v případě emisně náročné dopravy, a až 12násobně vyšší než v případě šetrnější lodní a kamionové dopravy. „Pokud bychom si odpustili drůbeží z dovozu, uspořili bychom jen na dopravě tolik emisí CO2, kolik odpovídá ponechání osobního automobilu běžet na volnoběh po dobu 217 let v případě emisně šetrné dopravy a 3 998 let v případě emisně náročné dopravy,“ vypočetl Jan Baláč. Jde o hypotetickou úsporu až 50 tisíc tun CO2.

Čím více dovozů, tím více CO2

Objemy dovozů potravin se v České republice od devadesátých let, až na menší výkyvy neustále zvyšují. Zhoršuje se tím agrární saldo zahraničního obchodu. „Zatímco Česká republika má saldo zahraničního obchodu kladné, v obchodování se zemědělskými komoditami je zahraniční obchod v záporných číslech. Podle aktuálních údajů ČSÚ největší podíl na ztrátě měl obchod s masem (89 %),“ upozorňuje Martin Pýcha. V roce 2023 činilo agrární saldo -38 mld. Kč, přičemž predikce pro rok 2024 odhaduje saldo na úrovní -40 mld. Kč a více. „Pozitivní vliv na saldo mají komodity jako obilí, nezahuštěné mléko a živá zvířata, což Českou republiku opět řadí mezi vývozce surovin, zatímco zpracované produkty ve velkém dovážíme. Není to ekonomické, ani ekologické,“ dodává Pýcha.


K dovozům není důvod
Začátkem devadesátých let byla Česká republika z vysoké míry až zcela soběstačná v řadě potravinách. „Ještě okolo roku 1989 jsme v produkci vepřového masa byli zcela soběstační. Nyní je soběstačnost ČR ve vepřovém jen na úrovni 46 %, a to i když jsou naši chovatelé stále schopni produkovat více, a navíc jsou i mezinárodně oceňovaní za kvalitu svého vepřového“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Soběstačnost České republiky v chovu drůbežího masa také od roku 1989, kdy byla okolo sta procent klesla na nynějších asi 70 %. V případě zeleniny jsou rozdíly ještě markantnější. Soběstačnost v zelenině klesla mezi lety 1992 a 2020 z necelých 67 % na pouhých 31 %.

Uhlíková stopa není jediným neduhem dovozů. Ty také negativně ovlivňují lokální zemědělství a ekonomiku. „Česká republika má velký potenciál k tomu, aby se stala soběstačnější a ekologicky odpovědnější. Podpora domácí produkce, investice do ekologického zemědělství a osvěta mezi spotřebiteli mohou vést ke snížení emisí a ochraně českého zemědělství před negativními dopady zbytečných dovozů,“ dodává Pýcha.

Zemědělský svaz ČR dlouhodobě prosazuje větší podporu pro české zemědělce, kteří nejenže zajišťují zásobování domácího trhu, ale také pečují o krajinu a přispívají k ochraně životního prostředí.

Zemědělský svaz ČR proto vyzývá všechny zainteresované strany, včetně vlády, obchodních řetězců a spotřebitelů, aby se zaměřili na podporu lokální produkce a snížení dovozu potravin, které si dokážeme sami vypěstovat. Tímto krokem můžeme nejen ochránit naši planetu, ale také podpořit české zemědělce a ekonomiku.

 

Souhrnné emise CO2 dopravy dovezeného zboží 4 vybraných komodit v roce 2023

 

Zdroj objemu dovozů: celní statistika na webu ČSÚ k 21.10.2024. Emise CO2 jsme počítali pouze na výběru několika klíčových zemí. Uhlíkovou stopu dovozu jsme porovnali s hypotetickou uhlíkovou stopou dopravy zboží v rámci ČR, pokud by veškeré dovezené zboží bylo lokální. Pro lokální dopravu uvažujeme vzdálenost 250 km.


 

15.11.2024 16:55

MŽP podpoří ekologizaci železniční dopravy 15 miliardami korun

Další krok ke zlepšení veřejné dopravy je tady. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR podpoří výměnu starých osobních vlaků za nové s moderním ekologickým pohonem. V Modernizačním fondu vyhradilo na tuto oblast 15 miliard korun. Jde o první nabídku investic na modernizaci veřejné dopravy, které má Ministerstvo životního prostředí k dispozici z Modernizačního fondu, a to v programu TRANSGov.

Hlavním cílem nabízené investiční podpory je výměna starých naftových železničních souprav pro osobní dopravu. Místo nich budou moci dopravci, respektive objednatelé veřejných služeb, pořídit stroje s elektrickým pohonem, napájené z trakčního vedení (EMU), dále vlaky s elektrickým pohonem a bateriemi (BEMU) či soupravy s elektrickým vodíkovým pohonem (HMU). Možná je také výměna starých elektrických vozidel za nová elektrická (EMU za EMU). Na tento typ modernizace je určena maximálně necelá třetina celkové alokace výzvy, respektive 4,5 miliardy korun.

Dotační výzva je vyhlášena jako dvoukolová. První kolo je soutěžní, kdy žadatelé předloží projektové záměry, které budou hodnoceny podle měrné dotační náročnosti (Kč/kWh/rok) vypočtené na základě energetické náročnosti výchozího, resp. cílového způsobu dopravy. Úspěšné záměry, které postoupí do druhého kola, se už budou moci hlásit v průběžné výzvě o dotační podporu.

Další informace k výzvě ZDE

 

15.11.2024 16:48

Změna k lepšímu přebírá Český cirkulární hotspot a posílí své aktivity v oblasti udržitelné ekonomiky

Byznysová platforma Změna k lepšímu, která sdružuje více než 70 organizací podporujících udržitelnou ekonomickou transformaci Česka, přebírá od Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Český cirkulární hotspot. Jde o důležitý krok pro veřejnou diskuzi o udržitelnosti a prosazování systémových změn včetně úprav legislativy v oblasti dekarbonizace a cirkulární ekonomiky v Česku.

V rámci posilování systémového vlivu a legislativních aktivit na poli cirkulární ekonomiky oznámila Změna k lepšímu převzetí Českého cirkulárního hotspotu. Český cirkulární hotspot, který se zaměřuje na implementaci cirkulárních principů do praxe i legislativy, bude v těchto snahách klíčovým nástrojem spolupráce Změny k lepšímu a INCIEN.

"Cílem tohoto spojení je posílit naše zaměření na oblast cirkulární ekonomiky. I v této oblasti chceme být relevantním partnerem pro všechny zúčastněné strany a ovlivňovat důležité legislativní změny. Právě public affairs je pro nás nyní prioritou číslo jedna a převzetí aktivit Českého cirkulárního hotspotu je ideálním krokem v naplňování této mise," uvedl Jenda Perla, výkonný ředitel Změny k lepšímu.

Změna k lepšímu přidá cirkularitu k dalším svým tématům jako je energetika, dekarbonizace, biodiverzita nebo strategické řízení státu a transformace ekonomiky, které po odborné stránce řeší a vzájemně propojuje. Za tímto účelem pravidelně pořádá řadu akcí, mj. tematické kulaté stoly za účasti relevantních stakeholderů. Expertní tým Změny se také věnuje sledování legislativy ve všech fázích její přípravy, aby členským firmám uměl precizně definovat dopady na jejich byznys.

Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka INCIEN, která za Českým cirkulárním hotspotem stojí, k tomu dodává: "Toto spojení je krokem k systémovému prosazování cirkulární ekonomiky nejen do praxe, ale i do české legislativy. Obě platformy sdílejí synergická témata a posledním impulsem pro toto partnerství bylo vydefinování priorit Změny k lepšímu, kde cirkulární ekonomika a dekarbonizace tvoří dvě z pěti hlavních oblastí."

Spojení obou platforem otevírá dveře k širší spolupráci s veřejným i soukromým sektorem. Ta je nezbytná pro naplňování ambiciózních klimatických cílů a facilitaci přechodu na udržitelnější ekonomické modely.

 

Související:

Chceme Vyspělé Česko, vzkázaly společně desítky firem a organizací. A přidaly konkrétní doporučení
 

15.11.2024 08:44

Zálohování lahví nápoje nezdraží a sníží inflaci

Říjnová inflace vzrostla. A to přesto, že podle stejné statistiky byly ceny stále nižší než v srpnu (ano, ceny byly nižší, ne že inflace byla nižší). A tak je tu znovu strach ze zdražování „investičního másla“, navzdory datům, že vždy, když se v minulosti po létě přiblížilo k 70 korunám, pak v listopadu a prosinci zlevňovalo. A vyklubala se i nová fáma – že prý kvůli zavádění vratných PET a plechovek od nápojů podraží nápoje a tím zkoušenému národu zase naroste inflace. Více ZDE

14.11.2024 17:16

Připomínky: CBAM / Směrnice o národních závazcích ke snížení emisí - hodnocení / Architektura energetické bezpečnosti – kontrola účelnosti

Evropská komise zveřejnila k připomínkování: návrh prováděcího nařízení týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) – schvalování deklarantů pro CBAM / návrh prováděcího nařízení týkající se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) – zřízení rejstříku CBAM.

Schvalování deklarantů pro CBAM stanoví postupy a podmínky. Určí způsob komunikace mezi žadatelem, příslušným orgánem a Komisí, formát žádosti a postupy pro její podání prostřednictvím rejstříku CBAM, postup, který musí příslušný orgán dodržet, a lhůty pro zpracování žádostí, pravidla, jimiž se musí řídit příslušný orgán při identifikaci schválených deklarantů pro CBAM, pokud jde o dovoz elektřiny. Zřízení rejstříku CBAM: zřizuje rejstřík jako elektronickou databázi pro podávání a správu prohlášení CBAM, která zahrnuje kontroly, orientační posouzení, komunikační a přezkumné postupy. Rejstřík CBAM by měl obsahovat údaje o schválených deklarantech pro CBAM, žadatelích o status schváleného deklaranta pro CBAM a o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích.

 

Dokument ke stažení:

 

Směrnice o národních závazcích ke snížení emisí - hodnocení

 
Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci týkající se směrnice o národních závazcích ke snížení emisí – hodnocení. Směrnice týkající se snížení vnitrostátních emisí některých látek znečišťujících ovzduší stanoví závazky, které musí každý členský stát EU splnit u pěti látek znečišťujících ovzduší, jež významně poškozují lidské zdraví a životní prostředí. Při tomto hodnocení se posoudí, zda právní předpis splnil účel a zda jsou tyto cíle s ohledem na měnící se okolnosti stále relevantní.
 
Dokument ke stažení:
 

Architektura energetické bezpečnosti– kontrola účelnosti

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci týkající se architektury energetické bezpečnosti – kontrola účelnosti. Evropská unie má zavedenou komplexní architekturu energetické bezpečnosti, která je rozdělena podle odvětví (např. elektřina, plyn, ropa). Během energetické krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu byly v právním rámci EU zjištěny nedostatky. Probíhající přechod na čistou energii navíc celé energetické prostředí mění. Cílem této kontroly účelnosti je proto vyhodnotit výkonnost architektury energetické bezpečnosti EU a ověřit, zda je i nadále vhodná pro daný účel.
 
Dokument ke stažení:
14.11.2024 17:11

Na Kandidátský seznam byla zařazena další látka

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 242 položek pro chemické látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Nově zařazená látka na Kandidátský seznam, trifenylfosfát (TPhP; EC 204-112-2, CAS 115-86-6) je endokrinní disruptor pro životní prostředí a používá se jako zpomalovač hoření a změkčovadlo v polymerních směsích, lepidlech a tmelech.

Výbor členských států agentury ECHA potvrdil zařazení trifenylfosfátu na svém říjnovém zasedání. Původně bylo jednání výboru o zařazení látky TPhP plánováno na červen, ale bylo odloženo vzhledem k tomu, že byly k dispozici podstatné nové informace o jejích vlastnostech.

Kandidátský seznam obsahuje 242 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší. Tyto látky mohou být v budoucnu zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Společnostem po zařazení látek do Kandidátského seznamu vyplývají zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Společnosti jsou odpovědné za řízení rizik těchto chemických látek a za poskytování informací zákazníkům a spotřebitelům o jejich bezpečném používání.

Podle nařízení (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU nesmí být výrobky obsahující látky SVHC označeny ekoznačkou.

 

Další informace

 

14.11.2024 17:04

Evropská komise zahájila řízení vůči ČR a dalším státům za chybějící energeticko-klimatický plán

Česká republika je jednou ze 13 zemí, kterým Evropská komise vytýká, že stále ještě do Bruselu neposlaly finální verzi svého národního energeticko-klimatického plánu. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement), stojí v prohlášení unijní exekutivy. Jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Energeticko-klimatické plány mají komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů. Více ZDE

14.11.2024 17:01

Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování

Europoslanci dnes schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika. Více ZDE

14.11.2024 16:57

800 milionů na rozmanitější krajinu

Mít pestřejší a odolnější krajinu. To je účelem dvou dotačních výzev, které čerstvě vypsalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Celkem 800 milionů korun z evropských i národních zdrojů nabízí vlastníkům a správcům pozemků na obnovu a tvorbu remízů, mezí, stromořadí, mokřadů a dalších krajinných a vodních prvků. Příjem žádostí se otevře 20. listopadu.

 

Podrobnosti a dokumenty k výzvám:

73. výzva OPŽP: https://opzp.cz/dotace/73-vyzva/
13/2024 NPŽP: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=144

 

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE