Do sporu o zavedení zálohování PET lahví a plechovek na nápoje výrazně vstoupilo ministerstvo zdravotnictví. Současný systém sběru plastových lahví může totiž podle něj vést k jejich kontaminaci. Naopak podle jiných státních úřadů to není výhodné. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k záměru stavby spalovny komunálního odpadu u Opatovic nad Labem. Uvedlo, že v řízení nebyl zjištěn natolik významný faktor, který by byl důvodem k vydání nesouhlasného stanoviska. Pro fáze přípravy, stavby a provozu ministerstvo ale stanovilo investorovi řadu podmínek. Proti spalovně za několik miliard korun se v minulosti postavili obyvatelé okolních obcí i ekologové. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje ke dni 17. 1. 2024 prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen SFŽP ČR) 59. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP) 2021–2027. Žádosti o podporu v rámci Cíle politiky 2, Priority 1, Specifického cíle 1.5 (Výstavba a modernizace sběrných dvorů, doplnění a zefektivnění systému odděleného sběru/svozu zejména komunálních odpadů včetně podpory door-to-door systémů a zavádění systémů PAYT ("Pay-as-You-Throw") jsou v informačním systému koncového příjemce (dále jen IS KP21+) přijímány od 31. ledna 2024 (9:00) do 30. srpna 2024 (20:00). Podrobnosti ZDE

Pájecí slitiny (zejména tzv. pájky) s obsahem olova větším než 0,3 % hmotnosti lze prodávat pouze profesionálním uživatelům, tedy fyzickým osobám podnikajícím, které tuto skutečnost musí při nákupu také prokázat. Omezení prodeje platí od 1. března 2018 na základě evropského nařízení 1907/2006 (tzv. REACH), dle něhož je zakázáno pájecí slitiny uvádět na trh a prodávat široké veřejnosti (spotřebiteli). 

Informace o nabízeném výrobku u prodejce musí být dále doplněny větou „Pouze pro profesionální uživatele“. Dle dosavadních zjištění České inspekce životního prostředí tato nařízení někteří prodejci nedodržují a pájecí slitinu s obsahem olova je u nich možné zakoupit bez jakéhokoli omezení.

Během podzimu 2023 prověřili inspektoři celkem třicet sedm subjektů, z nichž osmnáct porušilo svoji povinnost a umožnilo nákup pájecí slitiny spotřebiteli. Další desítky kontrol budou následovat, o jejich výsledcích bude ČIŽP informovat na svém webu. Prodejci, který umožní nákup pájecích slitin s obsahem olova běžnému spotřebiteli, hrozí dle zákona peněžitý trest až do výše pěti milionů korun.

Použití olova, těžkého toxického kovu, je vzhledem k jeho negativním dopadům na zdraví člověka i životní prostředí, omezováno. Na pozoru by se měly mít zejména těhotné ženy, jelikož olovo může poškodit plod v těle matky.

Evropský parlament definitivně schválil směrnici, která zavádí lepší označování produktů a výrobků a zakazuje klamavá tvrzení o jejich ekologických vlastnostech.

Směrnice, kterou dnes poslanci přijali 593 hlasy (21 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování), si klade za cíl chránit spotřebitele před klamavými marketingovými praktikami a pomoci jim lépe se rozhodovat při nakupování. Některé problematické marketingové metody, které spočívají v tzv. lakování nazeleno a také v předčasném zastarávání výrobků, budou díky ní zařazeny na seznam zakázaných obchodních praktik.

Přesnější a věrohodnější reklama

Nový předpis zakazuje uvádět na produktech a výrobcích obecná environmentální tvrzení jako „ekologicky šetrný“, „přírodní“, „biologicky rozložitelný“, „klimaticky neutrální“ nebo „eko“, pokud nebudou doložená. Etikety by tak měly být srozumitelnější a věrohodnější.

Regulované budou i nejrůznější rozšířené značky udržitelnosti, které jsou pro spotřebitele matoucí, neboť se nezakládají na srovnatelných datech. V budoucnu budou proto v EU povoleny pouze značky udržitelnosti vycházející z oficiálních systémů certifikace nebo zavedené veřejnými orgány.

Zakázáno bude i tvrzení, že určitý výrobek nebo produkt má menší, případně nulový nebo dokonce pozitivní dopad na životní prostředí, pokud je toto tvrzení založeno pouze na kompenzaci emisí skleníkových plynů.

Trvanlivost výrobků

Dalším důležitým záměrem nové směrnice je přimět jak výrobce, tak spotřebitele, aby se více zajímali o trvanlivost výrobků. Informace o záruce by tak do budoucna měly být viditelnější a vznikne nová, jednotná etiketa zřetelně označující zboží s prodlouženou zárukou.

Nepodložené údaje týkající se trvanlivosti (např. že pračka vydrží 5 000 pracích cyklů, aniž by to byla za běžných podmínek pravda), výzvy k výměně spotřebního zboží dříve, než je nezbytně nutné (např. u náplní do tiskáren), a tvrzení, že zboží je opravitelné, když tomu tak ve skutečnosti není, budou také zakázané.

Další postup

Směrnice nyní musí být ještě formálně schválena Radou. Poté bude vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie a členské státy budou mít 24 měsíců na její provedení ve vnitrostátním právu.

Souvislosti

Nová směrnice má doplňovat směrnici o environmentálních tvrzeních, kterou momentálně projednávají parlamentní výbory. Návrh směrnice o environmentálních tvrzeních je konkrétnější a podmínky používání environmentálních tvrzení v ní budou podrobně rozpracovány.

Cena lithia klesla v loňském roce o celých 80 procent a vrátila se na úroveň poloviny roku 2021, tedy před vypuknutím energetické krize. Je to dobrá i špatná zpráva. Na jedné straně lze očekávat pokles cen lithium-iontových baterií a tedy zřejmě i elektrických aut, na druhé straně jsou v ohrožení některé z projektů na těžbu lithia po celém světě. Více ZDE

Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září a nikoli k 30. dubnu jako dosud. Jde současně o termín, do kdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Firmy tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího období. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií. Posun termínu o pět měsíců dnes ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila Sněmovna. Příslušnou novelu zákona nyní musí ještě projednat Senát. Více ZDE

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu loni klesly o jeden gram na 137 g/km. Je to zhruba o 27 gramů více, než byl před rokem průměr EU. Důvodem pomalého poklesu průměrných emisí je obliba vozů SUV, které loni získaly podíl 45 procent, a naopak pokles zájmu o menší vozy. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu. Pod průměrnou hranici 137 g/km se loni dostalo 11 značek. Lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot 122 g/km a Opel 123 g/km. Renault, který meziročně zvýšil průměrné emise CO2 o čtyři gramy na 127 g/km, klesl z prvního místa na pátou příčku. Více ZDE

V úterý 16. ledna Evropský parlament podpořil nová pravidla, která mají výrazně snížit emise fluorovaných plynů (F-plynů) a látek poškozujících ozonovou vrstvu. S ohledem na ambice Evropské unie v oblasti klimatických cílů a Evropské zelené dohody bylo schváleno úplné vyřazení fluorovaných uhlovodíků do roku 2050 a přechod na ekologická řešení. Tato opatření, která jsou v souladu s mezinárodními dohodami, zakazují uvádět na trh EU produkty obsahující F-plyny a stanoví konkrétní termíny pro vyřazení F-plynů v odvětvích, kde je možné přejít na alternativy. Zároveň byla schválena dohoda o minimalizaci emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu, která zahrnuje opatření na znovuzískání a recyklaci těchto látek při renovacích a stanovuje přísné výjimky pro jejich specifické použití. Po schválení v plénu bude nyní nutné, aby Rada formálně potvrdila texty před zveřejněním v Úředním věstníku EU.

Odpadky v ulicích potrápily přes svátky většinu Čechů. Ukázal to letošní průzkum Iniciativy pro zálohování. Během Vánoc se s přeplněnými žlutými kontejnery setkaly tři čtvrtiny Čechů a 70 % z nich si stěžovalo i na nepořádek v okolí. Připravovaný zálohový systém na PET lahve a plechovky uvolní místo v kontejnerech na třídění a zajistí tak i čisté ulice a životní prostředí. Potvrzuje to i zkušenost ze Slovenska.

Podle statistik se v prosinci vyprodukuje zhruba o 30 %  více odpadu než v jiných měsících. „Přetékající kontejnery a nepořádek kolem nich jsou bohužel v Česku s koncem roku neodmyslitelně spojené. Dle průzkumu trápí více než 70 % Čechů. Jsou důkazem, že i odpad spojený s vánočními oslavami Češi pilně třídí do žlutých kontejnerů. Ty se však během svátků rychle plní a systém není schopen tento nápor zvládnout. Lidé pak marně hledají další kontejnery v okolí, kam obaly odložit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

„Díky připravovanému systému záloh omezíme množství pohozených obalů nejen ve veřejném prostoru a v přírodě, ale i v samotných žlutých kontejnerech na třídění, kde se uvolní místo pro jiný plastový odpad. Podle dostupných propočtů se zapojením PET lahví do zálohového systému uvolní zhruba třetina objemu žlutých kontejnerů, které dnes bohužel často bývají na hranicích svých kapacit,“ vysvětluje Havligerová.

Přetékající kontejnery jsou v ČR dlouhodobý problém

Přeplněné kontejnery na třídění a nepořádek kolem nich jsou v tuzemsku dlouhodobým problémem, na který lidé opakovaně upozorňují. Už v červenci 2022 to v průzkumu  uvedlo téměř 75 % Čechů, že alespoň jednou měsíčně narazí na přetékající kontejner na třídění. Dva z pěti Čechů se pak dokonce minimálně jednou týdně potýkají s odpadem v okolí kontejnerů.
Aktuálně navrhovaný zálohový systém ale bude nápomocný i s kapacitami popelnic komunálního odpadu. Právě tam totiž dnes často končí plechovky, kterých se vytřídí jen zhruba třetina. „Češi jsou jedničky ve třídění, ale to platí bohužel jen u PET lahví. Stávající systém s plechovkami téměř nepracuje, a to i přesto, že hliník je cenným materiálem s možností prakticky nekonečné recyklace. Zásadním problémem u obou materiálů je ale především fakt, že ani pečlivé vytřídění ještě neznamená recyklaci,“ doplňuje Havligerová.

Slovenským kontejnerům zálohy odlehčily

Jak výrazný vliv má zavedení zálohové systému na nápojové obaly na dostatečné místo v kontejnerech a popelnicích ukazují i data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýz  společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kde se ztratilo více než 97,5 % objemu.

Průzkum byl proveden v lednu 2024 na reprezentativním vzorku 1016 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Zdroje a odkazy:

• https://www.samosebou.cz/2018/02/16/globalni-scitani-odpadu/
• Průzkum byl proveden v červenci 2022 na reprezentativním vzorku 1050 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
• https://www.naturpack.sk/novinky/analyzy-v-roku-2023-potvrdili-klesajuce-zastupenie-zalohovanych-obalov-v-triedenom-zbere/

Bakterie z biologického odpadu mikrobiologové naučili produkovat celulózu. Z ní nechali vyrobit oblečení, třeba bundy nebo kabelky. Na širší uplatnění ve výrobě textilu to ale zatím nevypadá. Postup od vývoje k výrobě ve velkém by se protáhl třeba na 15 let. Více ZDE

Česko loni vyvezlo devět terawatthodin elektřiny. Bylo tak čtvrtým největším exportérem v Evropské unii, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Množství vyváženého proudu však klesá, oproti roku 2022 poklesl objem zhruba o třetinu. Analytici předpokládají, že podíl exportu bude kvůli útlumu uhlí dál klesat. Více ZDE

Necelé tři měsíce uplynuly od chvíle, kdy brněnští zastupitelé z vládnoucí koalice zařízli v tajném hlasování takřka sedm let připravovanou stavbu nového kotle na odpad v městské spalovně, a už se rýsuje další otočka v jejich postoji. Politici vymýšlí, jak kvůli kontroverznímu zrušení nepřijít o obří dotaci. Více ZDE
 

Mezinárodní právo zatím netrestá zločiny proti životnímu prostředí. Již ale existují snahy o změnu, a to například ukotvením pojmu ekocida do Římského statutu, tedy do smlouvy, kterou byl zřízen Mezinárodní trestní soud (MTS). Bylo by tak možné stíhat jedince, kteří mají na svědomí zvlášť těžké zločiny proti životnímu prostředí. Ekocidou se nyní zabývá i právní vědkyně Hana Müllerová se svým týmem z Ústavu státu a práva AV ČR. Více ZDE