Fenomén potápění se stává stále zřetelnějším na východním pobřeží Spojených států amerických. Velká města, jako je New York, Long Island, Baltimore, Virginia Beach a Norfolk, se každým rokem propadají o několik milimetrů pod hladinu. Tento jev, zdůrazněný vědci z Virginského polytechnického institutu a státní univerzity, přináší zvýšená rizika v souvislosti se stoupající hladinou moří. Více ZDE

Šrot nad zlato. Severokorejci musí povinně sbírat kovový odpad, aby probudili krachující hutě

V komplexu severokorejských oceláren Kim Ček technici ke konci prosince spustili novou hutní technologii vlastní výroby. Ta by, dle oficiálního prohlášení, měla výrazně přispět k zvýšení výroby. Otevření linky se zúčastnil premiér Kim Tok Hun, který ve svém proslovu ocenil výkony a činy všech stavitelů a pomocníků, kteří přispěli k oživení pokroku země v jejím nejtěžším období,“ tak zní oficiální zpráva korejského serveru rodong.rep.kp. Více ZDE

Devět senzorů na měření prachových částic hlídá od začátku topné sezony kvalitu ovzduší v Rožnově pod Radhoštěm. Radnice je ve městě, které leží na území chráněné krajinné oblasti Beskydy, nechala nainstalovat v různých lokalitách. „Už nyní máme potvrzeno, že hlavní zátěž, větší než doprava, představují lokální topeniště,“ řekl starosta Jiří Kučera. Rožnov nepatří k nejvíce znečištěným městům v zemi, přesto zažívá smogové situace. Více ZDE

 

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii dosáhl v roce 2022 hodnoty 23 %. Meziročně se tak zvýšil o 1,1 procentního bodu. Aby byl splněn cíl pro rok 2030, budou však muset jednotlivé členské státy využívání OZE významně navýšit. Zatímco v roce 2021 došlo k vůbec prvnímu meziročnímu poklesu podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, v roce 2022 se trend obrátil a podíl začal opět růst. Více ZDE

Plynové zásobníky v Česku jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle resortu průmyslu a obchodu je tak země i nadále na zbytek zimy dobře připravená. Energetickou bezpečnost pomáhá zajistit i terminál na zkapalněný plyn (LNG) v Nizozemsku, ve kterém si Česko pronajímá kapacitu. Lodě dosud přes něj do tuzemska dopravily skoro tři miliardy kubíků plynu, což je více než třetina roční spotřeby. Země se tak dále zbavuje energetické závislosti na Rusku. Více ZDE

Češi ročně vyprodukují 40 milionů tun odpadu, a i když většinu z tohoto čísla tvoří stavební materiály, i tak má každý z nás ročně na svědomí pět set kilogramů odpadu, který vyhodíme do černých popelnic. Stejně jako v plno oblastech, i tady jsme v polovině evropské tabulky. Podle odborníka na odpadové hospodářství Radovana Šompláka z FSI VUT je to poměrně dobrý výsledek, Švýcarsko nebo severské státy ale na nás mají ještě náskok. To je i dobrá zpráva, můžeme se totiž od nich učit – stavět víc spaloven, důsledněji třídit třeba sklo nebo bioodpad a co nejvíc se snažit materiály znovu využít v rámci cirkulárního hospodářství. Co nastane s koncem skládek v roce 2030? Jaké nejzajímavější věci Češi vyhazují do popelnic? A kolik metrů je hranice, za kterou už k barevným popelnicím nechceme chodit? Podcast VUT Brno Technicky vzato ZDE.

Nevýrobní podniky, IT společnosti nebo třeba banky. Prodávají své nemovitosti a sídla, aby snížily uhlíkovou stopu. Na papíře to možná funguje. Ve skutečnosti tím ale nic neřeší. Emise dané budovy vykáže někdo jiný. Jednotlivé firmy by se měly soustředit na to, čím mohou v rámci odpovědného podnikání skutečně a přirozeně přispět. Od banky bych z pohledu odpovědného podnikání očekával spíše to, že nabídne sociálně slabší rodině o procento nižší úrokovou sazbu u hypotéky. Rudolfinum postavila v 19. století Česká spořitelna. Podnikání Tomáše Bati nebylo nic jiného než ESG své doby. Dobře se staral o prostředí, ve kterém fungoval a žil. Baťa budoval školy, bydlení i infrastrukturu. Převzal tehdy roli, kterou lidé očekávali od státu. A fungovalo to. Míní právník Sůra, celý rozhovor čtěte ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k opatřením ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí. Tato iniciativa se zabývá mikroplasty, které se nechtěně dostaly do životního prostředí. Zaměří se na označování, normalizaci, certifikaci a regulaci hlavních zdrojů těchto plastů. Cílem je: zlepšit znalosti o rizicích a výskytu mikroplastů v životním prostředí, vodě z vodovodu a potravinách a dále snížit znečištění životního prostředí a potenciální zdravotní rizika a zároveň dodržovat zásady jednotného trhu a podporovat konkurenceschopnost a inovace.

Dokument ke stažení:

EU 6_24 EK Návrh nařízení – COM(2023)645

EU 6_24 EK Příloha

Na konci roku 2023 došlo k publikaci dvou datových sad IRZ na Portálu otevřených dat. Vzhledem ke komplexnosti a rozsahu údajů ohlašovaných do IRZ, bylo přistoupeno k rozdělení do dvou sad. Jedná se o následující sady:

• Provozovny IRZ v CRŽP - přehled provozoven, za které je ohlašováno do IRZ. Zdrojem dat je Centrální registr životního prostředí (CRŽP);

• Úniky a přenosy látek za dotčené ohlašující provozovny za daný ohlašovací rok - konkrétní údaje o znečišťování. 

Zdrojem dat je Informační systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).

V datových sadách nejsou obsaženy zcela všechny ohlašované údaje, ale předpokládáme, že se postupně obsah datových sad bude rozšiřovat o další ohlašované údaje. Rovněž je v plánu pravidelná aktualizace zveřejňovaných údajů.

Jako doplnění uvádíme, že byla publikována i sada dat se základními údaji o IPPC zařízeních. Tato datová sada je k dispozici zde

Zdroj: IRZ

Vláda odložila jednání o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami. V zákoně jsou ještě ustanovení, která musí ministři prodiskutovat, kabinet se k němu proto vrátí později v lednu, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (Piráti). Novela zákona předpokládá, že by měl stát v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Vláda dnes podpořila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek na 30. září. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává metodický pokyn k uznávání splnění kritérií udržitelnosti pevného paliva z biomasy. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, byly stanoveny požadavky na kritéria udržitelnosti paliv z biomasy a způsob jejich ověřování, které byly následně implementovány do národní legislativy zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, v platném znění. Metodický pokyn popisuje situace, se kterými se provozovatel zařízení v systému EU ETS může v souvislosti se spalováním pevného paliva z biomasy setkat a které lze považovat za splnění kritérií udržitelnosti pevného paliva z biomasy při dodržení uvedených podmínek specifikovaných pro jednotlivé vymezené případy a situace v uvedeném metodickém pokynu.

Dokument ke stažení:

Metodický pokyn k prokazování kritérií udržitelnosti u pevné biomasy [pdf, 163 kB]

Zahraniční i české kulturní instituce se snaží fungovat udržitelněji. Instalují obnovitelné zdroje energií, recyklují kostýmy a rekvizity i odpady. Zelená strategie ze strany českého státu sice chybí, ale divadla, galerie či festivaly si své postupy tvoří sami. Centrální iniciativa leží na straně EU, hlavním motorem je v tomto smyslu Pracovní plán EU pro kulturu pro roku 2023 -2026, jehož celá jedna část je věnovaná ekologické transformaci kultury. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice v přenesené pravomoci k nebezpečným látkám v elektrických a elektronických zařízeních – výjimka pro kadmium v kvantových tečkách LED aplikací. Podle předpisů EU se v elektrických a elektronických zařízeních nesmí používat některé nebezpečné látky. Podniky však mohou zažádat o výjimku, pokud určitou látku (ještě) nelze nahradit. Evropská komise posoudila tři žádosti o výjimku týkající se použití kadmia v kvantových tečkách u LED osvětlení a displejů. Navrhuje proto změnu seznamu látek, které podléhající omezení, v příloze III směrnice 2011/65/EU.

Dokument ke stažení:

• EU 4_24 EK Návrh směrnice v přenesené pravomoci – Ares(2023)8664922

• EU 4_24 EK Příloha

Stát by měl v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Počítá s tím návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami, kterou ve středu projedná vláda. Ta bude muset vyřešit rozpor, kdo bude příjmy z dražby povolenek kontrolovat, zájem o to má totiž hned několik ministerstev. Vyplývá to z překládací zprávy pro vládu, kterou má ČTK k dispozici. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč. Více ZDE

Zatím se na dělení peněz vztahuje zásada „nepoškozování životního prostředí“ (nazývaná DNSH, Do No Significant Harm), postupně by se mělo řídit i taxonomií (EU klasifikace udržitelných aktivit), uvádí Melcher. Jeho analytický tým má Česku pomoci s transformací tuzemské ekonomiky a zaváděním principů ESG. „Bankovní domy budou mít potřebnou kapacitu a zvládnou nová pravidla bez větší pomoci. My, pokud na to budeme mít prostor, se spíš budeme soustředit na malé a střední podniky, kde ta kapacita není. Chtěli bychom jim pomoci, aby se zorientovaly v tom, co vše a jak budou muset reportovat,“ popisuje Melcher. Od ledna přitom už začíná platit směrnice o nefinančním reportingu (směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti, CSRD), která se postupně odrazí v českých zákonech. Více ZDE